Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo OSVOJENÍ, PORUČENSTVÍ, OPATROVNICTVÍ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo OSVOJENÍ, PORUČENSTVÍ, OPATROVNICTVÍ."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo OSVOJENÍ, PORUČENSTVÍ, OPATROVNICTVÍ

2  Osvojení bývá pojednáváno v rámci výkladu o náhradní péči o dítě  Posuzuje nakolik nadále působí vzájemná práva a povinnosti plynoucí z poměru rodiče a dítěte  Rodičovská zodpovědnost  Vyživovací povinnost  Dědění apod.  A současně jaká práva a povinnosti vznikají osobám, jež jsou povinny se o dítě starat  Základním znakem pro určení, zda jde o náhradní péči o dítě či nikoliv je,  zda je dítě svěřeno někomu jinému než jednomu z rodičů  Zda je dítě někomu svěřeno rozhodnutím soudu ( NOZ např. nezakazuje rodičům, aby za sebe při osobní péči o dítě zajistili dočasně náhradu)

3  Náhradní péči o dítě v jejich různých formách lze chápat tak, že jde o péči, do níž bylo dítě svěřeno soudem  České právo rozlišuje dvě skupiny forem náhradní péče  Konkrétní způsoby náhradní péče o dítě  náhradní ústavní péče (tedy náhradní péče rodinného typu a náhradní péče ústavní – ta se ještě dělí na ústavní péči prostou a výchovu ochrannou podle trestních předpisů)

4  Pokud se jedná o povahu osvojení z hlediska výše uvedeného pak  Jej nelze chápat jako prostý nástroj náhradní péče o dítě  Osvojením se rozumí přijetí cizího dítěte za vlastní Přijetí cizího, nezletilého dítěte do vlastní rodiny, tj. do náhradní péče, která ve svých právních důsledcích plně nahrazuje pokrevní vztah rodiče a dítěte Z tohoto pojetí vychází i ZoR Zakotveno je v různých mezinárodních úmluvách Čl. 2 Úmluvy o právech dítěte, Evropská úmluva o osvojení apod.

5  Osvojení v sobě zahrnuje prvky náhradní péče o dítě v tom, že  dítě vstupuje do nového rodinného prostředí, ve kterém dosud nežilo,  Vstupuje do nových příbuzenských vztahů nejen k osvojiteli, ale i k jeho příbuzným  Z dosavadních vztahů příbuzenských naopak vystupuje – právě toto je prvek, kterým osvojení překračuje rámec prosté náhradní péče o dítě Osvojení má výrazné právní následky Nově vzniklé příbuzenství není pouhým projevem péče Dochází ke změně osobního stavu (statusu) dítěte  Klasickým případem osvojení (náhradního rodičovství) je osvojení manželem rodiče dítěte  Dítě patří i nadále do rodiny vytvořené jedním z jeho rodičů  Dochází ke změně právních vztahů k druhému rodiči

6  jeden z jeho rodičů právně přestává být rodičem (tento vztah zaniká osvojením) – u nového rodiče vznikají všechny právní následky spojené s osvojením

7 Typy osvojení  noz vychází z principu úplného osvojení  V původní rodině zanikají osvojením dítěti všechny právní vztahy  V nové osvojitelské rodině vznikají všechny nové příbuzenské vztahy Výjimka = osvojení manželem rodiče dítěte Zde je nahrazen jen jeden z rodičů Právní vztahy dítěte k druhému rodiči a jeho příbuzným trvají  O úplné osvojení půjde v případě osvojení zrušitelného i nezrušitelného  Dítě může osvojit i jednotlivá osoba  V případě osvojení zrušitelného to lze považovat za běžně přípustné  V případě osvojení nezrušitelného půjde o výjimku, neboť zde mohou zásadně osvojovat pouze manželé

8  k osvojení může dojít pouze rozhodnutím soudu v řízení zahájeném na návrh osvojitele  Osvojením dochází k podstatným změnám v oblasti statusové  ZoR a o.s.ř. proto stanoví řadu podmínek, jejichž splnění soud v řízení musí (z úřední povinnosti na základě zákona) zkoumat  Celá řada činností je svěřena zákonem orgánu sociálně právní ochrany dětí

9 Podmínky osvojení  Jsou stanoveny společně pro osvojení zrušitelné a nezrušitelné s tím, že pro osvojení zrušitelné jsou pak stanoveny další (přísnější) podmínky Podmínky společné 1. Osvojení musí být osvojenci ku prospěchu  Jedná se o základní zásadu právní úpravy osvojení  Soud je povinen se touto zásadou řídit  Tato zásady vyžaduje, aby se mezi osvojencem a osvojitelem vytvořil citový vztah obvyklý mezi rodiči a dětmi  Soud je proto ze zákona povinen opatři si podklady potřebné pro posouzení, zda osvojení bude skutečně osvojenci ku prospěchu

10  soud tak např. nemůže rozhodnout bez znalostí o sobě osvojitele – o jeho vztahu k dítěti, jeho schopnostech pečovat o dít apod. 3. Přiměřený věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem  má být takový, aby na osvojitele bylo možné pohlížet jako na rodiče osvojovaného dítěte 4. Osvojení nemůže vzniknout tam, kde mezi osvojitelem a osvojencem již existuje pokrevní rodinný nebo blízký příbuzenský vztah  Poměr založený osvojením by zde byl nadbytečný nebo nevhodným

11  Proto např. nebude možné osvojení vnuka prarodičem, nebo mezi sourozenci apod.  Vzdálenější příbuzenství ale zřejmě (podle okolností případu) osvojení bránit nemusí 5. Plná způsobilost k právním úkonům Podmínkou způsobilosti je především zletilost  Ani zletilá FO nemůže být osvojitelem, pokud  Byla zbavena způsobilosti k právním úkonům  Její způsobilost k právním úkonům byla omezena 6. Osoby osvojitelů  Podle noz se může jednat pouze o FO,které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte a společnosti  Je-li osvojováno dítě manžela, hodnotí se pak pouze osoba manžela rodiče

12  Jako společné dítě mohou někoho osvojit pouze manželé !!  Dítě může osvojit i jen jeden manžel  Druhý manžel s tím, ale musí souhlasit (jedná se o podmínku platnosti osvojení)  Druhému manželovi nevznikají k dítěti žádná práva a povinnosti  Souhlas druhé manžela se nevyžaduje pokud Druhý manžel pozbyl způsobilosti k právním úkonům Získání takového souhlasu by bylo spjato s těžko překonatelnou překážkou 7. Nezbytné souhlasy a) Manžel osvojitele (v případě, že dítě osvojuje pouze jeden z manželů)

13 b)Rodič/e dítěte nebo jeho zákonný zástupce Souhlas musí být výslovný, určitý a to se zřetelem k osobě dítěte, osobě osvojitele typu osvojení Pokud právo vyslovit souhlas s osvojením náleží oběma rodičům, pak jej musí vyslovit oba dva Pokud by jeden z rodičů odmítnul souhlas poskytnout nebo si projevy vůle rodičů odporovaly – nelze osvojení uskutečnit Udělení souhlasu s osvojením = osobní právo každého rodiče Nenáleží do souboru práva povinností tvořících rodičovskou zodpovědnost Nelze jej nahradit v rámci zákonného zastoupení projevem vůle druhého z rodičů ani rozhodnutím soudu Souhlas proto musí být učiněn osobně před soudem V případě tzv. blanketního souhlasu písemně před OSPODem

14  pro oba rodiče latí, že souhlas může být poskytnut nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození  V případě, kdy zákonnými zástupci dítěte jsou rodiče, pak jejich souhlasu není VÝJIMEČNĚ třeba, pokud  Po dobu nejméně 6 měsíců soustavně neprojevovali o dítě opravdový zájem zejména tím, že Dítě pravidelně nenavštěvovali Neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost Neprojevili snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli ujmout péče o dítě Apod. Jedná se o tzv. kvalifikovaný nezájem  Rodiče nejméně po dobu dvou měsíců neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoliv jim v tom nebránila žádná překážka Tzv. žádný nezájem  Jestliže soud dospěje k závěru, že se nevyžaduje souhlas rodičů s osvojením, bude dítěti ustanoven opatrovník, jehož souhlas už je nezbytný

15  O tom, zda jsou splněny podmínky pro odepření souhlasu rodiče s osvojením rozhoduje zásadně pouze soud, a to na návrh  OSPODu (zde jako opatrovník dítěte v řízení o osvojení)  Rodiče  ZoR § 68 umožňuje odepřít rodiči jeho právo vyjádřit s osvojením souhlas či nesouhlas = podstatný zásah do rodičovského práva  Proto tato otázka musí být projednána před soudem (dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práva svobod)  Jedná se o tzv. řízení incidenční (§ 180a o.s.ř.)  Lze jej zahájit pouze na návrh (viz výše)  Soud může rozhodnout Kladně = že souhlasu rodičů s osvojením je třeba – rodiče se stávají potom účastníky řízení osvojení Záporně = souhlasu rodičů s osvojením není třeba – rodiče nemohou být účastníky řízení o osvojení  Soud toto své rozhodnutí může podle § 180b kdykoliv změnit (při změně poměrů)

16 c) Nezletilý rodič  ZoR zásadně i nezletilému rodiči přiznává právo souhlasu s osvojením  Při nezájmu mu ZoR toto právo odpírá (stejně jako u zletilých rodičů) - § 68 odst. 2 ZoR  Dle teorie je takový postup špatný, neboť Podle čl. 1 Úmluvy o právech dítěte je nezletilý sice sám rodičem, ale on sám je pořád dítětem Z toho pohledu nezletilý rodič vyžaduje zvýšenou ochranu, což § 68 odst. 2 ZoR porušuje !!! d) tzv. blanketní souhlas (§ 68a ZoR)  Rodič projevil souhlas s osvojením  Předem  Bez vztahu k určitým osvojitelům  Jeho souhlasu s osvojením již dále není třeba a nebude zjišťováno nadále jeho stanovisko  Ale dítěti bude ustanoven opatrovník – jeho souhlas už bude nezbytný pro osvojení

17  I zde platí, že takový souhlas může být vydán nejdříve 6 týdnů po narození dítěte  Tato lhůta platí pro oba rodiče  blanketní souhlas se stává neodvolatelným v okamžiku, kdy je dítě rozhodnutím soudu umístěno do péče budoucích osvojitelů e) Osvojení do ciziny  K osvojení dítěte do ciziny je třeba souhlasu Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí  Souhlas se vyžaduje pro každý jednotlivý případ osvojení  I zde bude dítěti ustanoven opatrovník, jehož souhlas je pro osvojení nezbytný f) Poručník  Jsou-li oba rodiče zbaveni rodičovské odpovědnosti, je dítěti ustanoven opatrovník – jeho souhlas je nezbytný pro osvojení

18  ovšem i takto určený poručník bude k souhlasu s osvojením potřebovat přivolení soudu, neboť se jedná o podstatnou věc, která se týká osoby poručence g) Souhlas dítěte  Podle noz má i dítě projevit svůj souhlas a to tehdy, jestliže je dítě natolik rozumově vyspělé, aby mohlo posoudit význam a obsah osvojení  Souhlas se však nevyžaduje, pokud by tím mělo být zmařeno účelu osvojení

19 8.Posouzení zdravotního stavu osvojence a osvojitele  Soud tyto skutečnosti musí zkoumat ze zákona a musí pro to opatřit všechny nezbytné podklady  Např. lékařská vyšetření  Je povinen zkoumat motivaci osvojitelů, jejich dispozice apod. – toto zkoumá vždy z hlediska účelu osvojení  S výsledky svého šetření je pak soud povinen seznámit  Zákonné zástupce dítěte  Osvojitele  Soud je dále povinen osvojitele řádně poučit o  všech důsledcích osvojení  Účelu osvojení  Obsahu osvojení  Soud by zde neměl spoléhat na to, že možní osvojitelé jsou v intenzivním kontaktu s OSPODem

20 9. Preadopční péče  Tzv. předosvojitelská péče  Dítě musí být u budoucího osvojitele  Na jeho náklady  V jeho péči  Alespoň tři měsíce  Realizace podléhá stejným pravidlům jako klasické osvojení  Svěřit dítě můžou do preadopční péče  Samotní rodiče dítěte  Rozhodnutím soudu  Rozhodnutím OSPODu  To pouze pokud bylo dítě dříve svěřeno rozhodnutím soudu nebo rodiči do ústavu je ale v rozporu s LPS, která rozhodnutí o dítěti, které má být odejmuto rodičům, svěřuje do výlučné pravomoci soudů

21  existence faktické nerovnosti u nemožnosti zpětvzetí souhlasu s osvojením v případě blanketního souhlasu  Rodič dítěte může svůj souhlas odvolat pouze do okamžiku umístění dítěte do preadopční péče – poté toto právo navždy ztratí  Osvojitel může až do právní moci rozhodnutí soudu vzít svůj návrh na osvojení zpět  Je –li dán souhlas s osvojením ve vztahu ke konkrétnímu osvojiteli  Rodič může svůj souhlas odvolat až do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení dítěte

22 10. zákonná překážka osvojení  Spočívá ve skutečnosti, že díte nelze osvojit, pokud během řízení o osvojení bude zahájeno řízení o určení otcovství konkrétního muže a dokud rozhodnutí soudu o určení otcovství nenabude právní moci  Samozřejmě, že takové řízení o určení otcovství vůbec brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o osvojení

23 Podmínky platné pouze u osvojení nezrušitelného 1. Nezrušitelně osvojit můžou pouze manželé nebo manžel rodiče dítěte  ZoR připouští výjimky z tohoto pravidla  Osvojit nezrušitelně může pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte  Osvojit může i osamělá osoba Pokud jsou dány jinak podmínky pro osvojení Je zaručeno, že osvojení splní svůj účel 1. Nezrušitelně lze osvojit pouze dítě starší jednoho roku  Zde noz nepřipouští žádné výjimky

24  přeměna osvojení  Osvojení původně zrušitelné může být rozhodnutím soudu přeměněno na nezrušitelné na základě návrhu osvojitele  Osvojení původně nezrušitelné nelze přeměnit na zrušitelné  Podmínka přeměny = nezletilost osvojence Vznik osvojení a právní důsledky osvojení  Soudní rozhodnutí, kterým osvojení vzniká je konstitutivní  Právní důsledky s osvojením spojené vznikají právní mocí rozhodnutí soudu

25  osvojení zakládá společně pro oba typy osvojení právní důsledky dvojího druhu  Upravuje právní postavení osvojence k původním rodičům a jejich příbuzným  A současně upravuje právní postavení osvojence k osvojiteli a jeho příbuzným  Pouze pro osvojení nezrušitelné jsou pak založeny tyto důsledky  Osvojitel je zapsán v matrice narození na místo rodičů osvojenců  Osvojení je nezrušitelné  Dítě nemůže být opětovně osvojeno s výjimkou Kdy je dítě osvojováno manželem osvojitele Kdy osvojitel zemře

26 Zrušení osvojení  Osvojení zakládá trvalý rodinný vztah  ZoR připouští zrušení osvojení pouze v případě osvojení zrušitelného (osvojení 1.typu), a to pouze výjimečně  Podmínka pro zrušení osvojení  Návrh Osvojence Osvojitele  Důležité důvody  Zrušením osvojení se obnovuje původní poměr mezi osvojencem a jeho původní rodinou a současně zaniká vztah osvojence k osvojiteli a jeho příbuzným

27  ZoR ale nezná zánik osvojení  Ani dosažením zletilosti, ani úmrtím osvojence či osvojitele Readopce (opětovné osvojení)  Je umožněno  Je možné jen u těch osvojenců, kteří byli osvojeni nezrušitelně  U osvojení zrušitelného by bylo nutné nejdříve zrušit toto osvojení a poté znova zahájit řízení o osvojení  Readopce u osvojence osvojeného nezrušitelně je možná  Pokud bude osvojován manželem osvojitele  Osvojitel zemře

28 PORUČENSTVÍ A OPATROVNICTVÍ  Poručenství je institutem náhradní právní ochrany osoby, která postrádá ochranu v podobě rodičovské ochrany  V této původní podobě byl z českého rodinného práva institut poručníka odstraněn přijetím zákona o rodině (vrácen byl novelou z roku 1998)  Opatrovnictví má různé významy v českém právu – jeho použití je tak daleko širší a to i mimo rodinné právo  Opatrovnictví je podle platné úpravy nutné rozlišit na opatrovnictví podle předpisů práva hmotného a procesního  Podle práva hmotného pak může mít několik podob  Opatrovník FO zbavené způsobilosti k právním úkonům či omezené na této způsobilosti (občanský zákoník)  Kolizní opatrovnictví (ad hoc) – tj. případ od případu  Opatrovnictví pro zvláštní případy (řízení o osvojení)

29 Poručenství Důvody ustanovení poručníka  Zásadně oběma rodičům náleží rodičovská zodpovědnost  V určitých případech může tato zodpovědnost náležet jen jednomu z rodičů, např.  Druhý rodič byl zbaven RZ  Výkon RZ byl pozastaven  Nemá plnou způsobilost k právním úkonům  Druhý rodič zemřel nebo jeho pobyt není znám apod. V těchto případech pak RZ vykonává pouze druhý rodič

30  Pokud však tyto důvody postihují oba rodiče, znamená to ztrátu ochrany dítěte – není osoby, která podle zákona má vykonávat RZ !! A není osoby, která by chránila práva a oprávněné zájmy dítěte  Český právní řád tyto situace řeší právě institutem poručníka  Důvody podle 78 ZoR proto spočívají:  Rodiče zemřeli  Rodiče byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo ji nemají v plném rozsahu (nezletilý rodič)  Výkon RZ byl pozastaven, nebo jí byli zbaveni  Situaci, kdy RZ rodičů je pouze omezena naopak RoZ řeší institutem opatrovníka podle

31 Obsah funkce poručníka (práva a povinnosti)  Vyjadřuje vztah poručníka a poručence – je stanoven přímo zákonem  Na poručníka a jeho vztah k dítěti se obdobně užije právní úprava práv a povinností rodičů a dětí  Konkretizaci pak představuje noz, podle kterého poručník dítě  Vychovává  Zastupuje  Spravuje jeho jmění  Poručník ale není nositelem RZ !!  Zejména není povinen mít dítě u sebe a osobně o dítě pečovat  Podle noz funkce poručníka nezakládá jeho vyživovací povinnost k dítěti

32  Poručník podléhá pravidelnému dozoru soudu  Z výkonu své funkce je poručník odpovědný soudu  Obecně rozhodnutí jménem dítěte činí poručník, ale pokud se jedná o rozhodnutí v podstatných záležitostech, pak tato podléhají schválení soudu  Rozhodnutí (právní úkon) učiněné poručníkem v podstatné záležitosti bez schválení soudem je neplatné (schválení soudem je hmotně právní podmínkou platnosti právního úkonu, bez které nelze takový úkon učinit)  Nejde pouze o úkony majetkové povahy, ale i o otázku výchovy, studia apod.

33  Pravidelný dozor či kontrola ze strany soudu je zajištěna povinnostmi uloženými poručníkovi zákonem  Poručník je povinen  Podávat soudu zprávy o osobě poručence  Předkládat soudu účty o správě jmění poručence  Předkládat podrobné vyúčtování Povinnosti předkládat podrobné vyúčtování může být poručník zproštěn pouze rozhodnutím soudu a to pouze pokud výnosy poručencova jmění nepřesahují pravděpodobné náklady na výživu a výchovu poručence  Při skončení poručenství je poručník povinen soudu předložit závěrečný účet z správy jmění poručence  Této povinnosti jej může zbavit soud

34  Povinnosti poručníka zahrnují i správu jmění  Za tuto činnost nenáleží poručníkovi zásadně žádná odměna  Výjimky z této zásady jsou: Správa jmění je spojena se značnou námahou Soud může takto rozhodnout pouze na návrh poručníka (nikoliv z úřední povinnosti !!) Nejedná se tedy o nárokovatelnou odměnu  V tomto případě může mít odměna dvojí povahu a)Roční plat b)Odměna u příležitosti skončení činnosti opatrovníka Majetkové zájmy dítěte jsou ohroženy, a proto soud dítěti ustanoví opatrovníka pro správu jmění tato činnost je již odměňována současně má opatrovník nárok na úhradu výdajů s tím spojených (viz §§ 80 odst. 5 ve spojení s 37b odst. 7 ZoR)

35 Osoba poručníka  Základními zásadami pro výkon funkce poručníka jsou  Dobrovolnost Nikdo nemůže být nucen do ustanovení této funkce Nikdo nemůže být nucen k přijetí této funkce  Výkon funkce je čestnou povinností To se projevuje zejména tím, že tato funkce je neplacená  Poručník by měl být  Plně způsobilý k právním úkonům  Neměl by být stižen duševní poruchou  Neměl by v nadměrné míře užívat alkohol a jiné návykové a omamné látky a jedy

36  Mezi poručníkem a poručencem by neměl existovat ani náznak rozporu  Měl by být dán předpoklad na straně poručníka pro vytvoření pozitivního vztahu k dítěti  Zásadně má soud povinnost ustanovit za poručníka osobu doporučenou rodiči dítěte  Touto povinností nebude soud vázán, pokud by ustanovení této osoby bylo v rozporu se zájmy dítěte  Teprve pokud není osoby doporučené rodiči dítěte (a nebo by ustanovení takové osoby bylo v rozporu se zájmy dítěte), ustanoví soud  Někoho z příbuzných nebo osob blízkých dítěti či jeho rodině  Jinou vhodnou FO  Nově podle ZoR můžou být poručníky i manželé

37  V této souvislosti bude soud zkoumat mimo jiné i možnosti osobní péče poručníka o poručence (byť se nejedná o povinnost vyplývající pro poručníka ze zákona)  Teprve pokud není možné postupovat shora uvedeným způsobem – není možné za poručníka ustanovit některou FO, soud za poručníka určí OSPOD  OSPOD zásadně nemůže tuto funkci odmítnout  OSPOD současně může činit neodkladné úkony v zájmu dítěte v době, kdy Poručník ještě ustanoven nebyl Ustanovený poručník se ještě neujal své funkce  Z uvedeného zákonného výčtu plyne, že poručníkem zásadně nemůže být  Jiný státní orgán (resp. orgán veřejné správy)  Právnická osoba  Ustanovení § 79 odst. 3 ZoR má totiž kogentní povahu !!!

38 Vznik a zánik poručenství  Řízení o určení poručníka může být zahájeno i bez návrhu (z úřední povinnosti)  I hned poté, co soud zjistí poznatky pro zahájení takového řízení  Na základě podnětu FO či státního orgánu  Soud v tomto řízení zkoumá Důvody pro určení poručníka Vlastnosti na straně poručníka, např. jeho schopnost tuto funkci vykonávat

39  I zde je nutno respektovat ust.§§ 48 odst. 2 a 31 odst. 3 ZoR  Je –li dítě schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost vyjádřit svůj názor a posoudit opatření, která se jej mají dotýkat – má právo obdržet všechny potřebné informace a vyjadřovat se ke všem rozhodnutím ohledně jeho osoby  Soud je tedy povinen zjišťovat stanovisko dítěte  Soud není vázán doporučením rodičů ohledně osoby poručníka (viz výše)  Poručenství nad nezletilým dítětem vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o ustanovení poručníka  Osoba, která je takto ustanovena skládá do rukou předsedy senátu slib, že bude řádně plnit své povinnosti a že bude dbát pokynů soudu  Po složení slibu mu soud vydá listinu obsahující pověření k výchově a zastupování  Listina bude obsahovat vymezení rozsahu práv a povinností

40  Poručenství může zaniknout z důvodů na straně poručníka či poručence  Důvody na straně poručence můžou spočívat v  Dosažení zletilosti  Osvojení  Smrti  Ve všech případech, kdy plně bude obnovena RZ alespoň jednoho z rodičů  Obecně se jedná o případy, kdy již zanikly důvody pro určení poručenství

41  Důvody na straně poručníka  Poručník může být zproštěn této funkce na základě svého návrhu (nikdo jiný není oprávněn takový návrh podat)  Poručník může být z této funkce soudem odvolán Např. se stal nezpůsobilým pro výkon této funkce Porušuje své povinnosti apod.  Poručník zemře  Obecně se jedná o skutečnosti, kdy zaniká výkon funkce poručníka, ale důvody pro ustanovení poručníka i nadále trvají  Proto je třeba ustanovit do funkce jiného poručníka  V mezidobí činí neodkladné úkony jménem dítěte OSPOD

42  V případě společného poručenství manželi, pokud dojde k zániku manželství, je třeba rozlišit situace  K zániku dochází rozvodem, pak rozhoduje jedině zájem dítěte (§ 82 odst. 3 ZoR) Rozvedení manželé můžou zůstat i nadále společnými poručníky pokud to bude v zájmu dítěte V opačném případě je jeden z rozvedených manželů této povinnosti zproštěn  K zániku dochází smrtí manžela Funkci poručníka bude vykonávat druhý z poručníků-manželů  Je-li za poručníka ustanoven OSPOD, pak z logiky plyne, že osobní péči nezajišťuje tento orgán přímo, ale prostřednictvím  Pěstounů  Ústavní výchovy

43 OPATROVNICTVÍ  Nejedná se o institut náhradní výchovy nezletilého !!!  Opatrovník tedy osobně nebude pečovat o dítě, nebude jej vychovávat apod.  Opatrovník je zákonným zástupcem dítěte, přičemž se tak stává pouze v případech stanovených zákonem na základě konkrétního právního důvodu  V tomto směru obsahuje § 83 odst. 1 ZoR „generální klauzuli“ vymezující, kdy bude dítěti opatrovník ustanoven  Střet zájmů dítěte a zákonných zástupců  Střet zájmů dětí týchž rodičů  Ohrožení majetkových zájmů dítěte  Omezení rodičovské zodpovědnosti  Řízení o osvojení  Ve všech ostatních případech, kdy je to v zájmu dítěte třeba

44  Ve všech těchto případech může být opatrovníkem  Jiná FO  OSPOD  Konkrétní práva a povinnosti, jejich rozsah a případně i způsob výkonu a délka trvání bude  Vymezena soudem v rozhodnutí o ustanovení opatrovníka  Vždy s ohledem na účel, pro který má být opatrovník ustanoven


Stáhnout ppt "Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo OSVOJENÍ, PORUČENSTVÍ, OPATROVNICTVÍ."

Podobné prezentace


Reklamy Google