Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

FABIAN & PARTNERS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ / INSOLVENČNÍ SPRÁVCE.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "FABIAN & PARTNERS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ / INSOLVENČNÍ SPRÁVCE."— Transkript prezentace:

1 FABIAN & PARTNERS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ / INSOLVENČNÍ SPRÁVCE

2 VSTUP VĚŘITELE DO INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

3 OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI NÁVRHU  Skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka  Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.prosince 2011, sp. zn. 29 NSČR 14/2011 se takovými skutečnostmi rozumí tvrzení, z nichž lze logicky dovodit, jak skutkový stav, tak právní závěr o tom, že dlužník je v úpadku. Za dostatečné vylíčení skutečností osvědčujících úpadek proto nelze považovat pouhé obecné konstatování, že „dlužník je v úpadku”,nebo že „ dlužník je insolventní“, nebo že „je v platební neschopnosti“, anebo že „je předlužen“  Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008 se rovněž nepovažuje za řádné splnění povinnosti vylíčit rozhodné skutečnosti situace, kdy navrhovatel pouze odkáže na listinný důkaz připojený k Návrhu ( např. výpis z obchodního rejstříku, sdělení soudního exekutora

4 OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI NÁVRHU  Věřitelský insolvenční návrh musí obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka:  konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka  konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů  konkrétní údaje o splatnosti těchto pohledávek Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh s obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti ( Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 14/2011 z )

5 OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI NÁVRHU  Doložení aktivní legitimace navrhovatele  Navrhovatel musí prokázat, že on a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku  Následky nedoložení legitimace: insolvenční soud návrh zamítne (§ 143 odst. 2 IZ )  Následky absence tvrzení o této legitimaci: insolvenční soud návrh odmítne ( § 128 IZ )  Navrhovatel je povinen v návrhu uvést i konkrétní údaje o věřitelích a jejich pohledávkách, včetně údajů o splatnosti těchto pohledávek

6 PODSTATNÉ ZMĚNY PROVEDENÉ ZÁKONEM Č. 334/2012 Sb.  Cílem novelizace bylo omezit šikanózní insolvenční návrhy  Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost  Novelizace §147 IZ a prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škody  Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků.

7 PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY  § 205 IZ – Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit přihlášku  Po novele od Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit přihlášku; jde- li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle §203.

8 PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY  Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 NSČR 23/2011  Je-li insolvenčním navrhovatelem věřitel, je přihláška pohledávky zákonem požadovanou přílohou insolvenčního návrh (§105 IZ), při jejíž absenci se insolvenční návrh doplňuje postupy popsanými v § 128 odst. 2 insolvenčního zákona.

9 PŘIHLÁŠENÍ POHEDÁVKY  §173 odst. 3 IZ po novele od – Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávkyvěřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.

10 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A NEDOSTATKY V PODÁNÍCH VĚŘITELŮ  Insolvenční návrh nedovoleně odkazuje na přílohy  Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz ( Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. KSBR 31 INS 158/2008, 29 NSČR 7/2008 ze dne )

11 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A NEDOSTATKY V PODÁNÍCH VĚŘITELŮ  Chybí přihláška pohledávky nebo je vadná  Navrhovatel musí řádně vylíčit skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj. skutečností svědčící o tom, že má proti dlužníku splatnou pohledávku. Věřitel proto musí připojit k insolvenčnímu návrhu řádnou přihlášku své pohledávky, která má všechny náležitosti a je učiněna v zákonem předepsané formulářové podobě ( Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 43 INS 384/2008, 1 VSPH 7/2008 – A ze dne ).

12 Zhojení vad insolvenčního návrhu dalším insolvenčním návrhem  Případ, kdy bylo podáno více insolvenčních návrhů na téhož dlužníka, které byly samy o sobě vadné, ale v souhrnu poskytovaly dostatečný podklad pro rozhodnutí o úpadku dlužníka vyřešil Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. 29 NSČR 20/2012 ze dne 28. března 2012, kde konstatoval, že od okamžiku, od kterého se další insolvenční návrh považuje za přistoupení k řízení o původním insolvenčním návrhu a od kterého osoba, která další insolvenční návrh podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele, se na původní insolvenční návrh a na přistoupení k řízení pohlíží stejně, jako kdyby šlo o podání učiněná společně původním insolvenčním navrhovatelem.

13 Zhojení vad insolvenčního návrhu dalším insolvenčním návrhem - pokračování  Posuzované insolvenční návrhy sice obsahovaly vady, pro které by mohly být samostatně odmítnuty, nicméně posouzením obou těchto návrhů v jejich souhrnu došlo ke zhojení vad jednotlivých návrhů.

14 Pohledávky, které se neuspokojují  Jedná se o pohledávky, které jsou vypočteny v ustanovení § 170 IZ. Jde tedy zejména o úroky z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí nebo které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, dále smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, a například i náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.

15 Práva a povinnosti věřitelů v insolvenčním řízení 1.Věřitelské orgány a účast v nich (schůze věřitelů věřitelský výbor, zástupce věřitelů 2.Věřitel a insolvenční správce, pokyny zajištěných věřitelů ke správě a zpeněžení předmětu zajištění 3.Věřitel a insolvenční soud

16 1. Věřitelské orgány  Věřitelské orgány vznikají z důvodu rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení  Důvod vzniku: - faktická nemožnost jednat s každým věřitelem zvlášť  Účel: - reprezentace zájmů většiny  Mezi věř. orgány patří: - schůze věřitelů - věřitelský výbor/zástupce věřitelů

17 Schůze věřitelů  svolává insolvenční soud z vlastní iniciativy nebo na návrh ins. správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek  účel: - hlasování o otázkách, které jsou předmětem schůze  pravomoc: - volit a odvolat členy věřitelského výboru - pokud není ustanoven věř. výbor ani zástupce věřitelů vykonává i jejich působnost  účast: - právo zúčastnit se mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce, státní zastupitelství  hlasovací právo:- na každou 1Kč pohledávky, připadá jeden hlas

18 Věřitelské orgány-věřitelský výbor, zástupce věřitelů  Více jak 50 věřitelů= schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor  Pravomoc jako schůze věřitelů  Reprezentují společné zájmy věřitelů  Pokud není povinná volba věř. výboru může schůze věřitelů zvolit zástupce věřitelů Obecná náplň činnosti: - dohlížení na činnost ins. správce, poskytování nutné součinnosti

19 Věřitelské orgány a jejich využití  Obecná kontrola činnosti insolvenčního správce, změna insolvenčního správce, náhledy do účetnictví dlužníka Změna i.s.: Dnešní úprava: §29 odst.1 IZ „Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soud zrušit Po novele k : §29 odst. 1 Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat.

20 2. Věřitel a insolvenční správce  Insolvenční správce tzv. provádí celým insolvenčním řízením a bývá považován za nejdůležitější článek celé soustavy insolvenčního řízení. Jedná svým jménem na účet dlužníka  S věřitelem se poprvé dostává do styku při přezkoumání podané přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení.  Nutno odlišovat dva vztahy: ins. správce X nezajištěný věřitel ins. správce X zajištěný věřitel

21 Ins. správce X zajištěný věřitel  Zajištěný věřitel: - takový, jehož pohledávka je zajištěna majetkem dlužníka  Svůj nárok uplatňuje přihláškou pohledávky, je klíčovým subjektem jehož procesní postavení je mnohem silnější  Jde-li o správu zajištěné majetkové hodnoty a její následné zpeněžení, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele. Ty může odmítnout pouze tehdy, pokud má za to, že nesměřují k řádné správě. V takovém případě je konečným arbitrem insolvenční soud.

22 Ins. správce X zajištěný věřitel pokrač.  Z dosaženého výtěžku zpeněžení odečte insolvenční správce ve stanoveném rozsahu náklady spojené se správou a zpeněžením a dále částku připadající na odměnu insolvenčního správce. Zbývající část dosaženého výtěžku slouží k uspokojení pohledávky (případně pohledávek) zajištěného věřitele (zajištěných věřitelů), a to postupně podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění.  Náklady spojené se správou a zpeněžením nelze v žádném případě dělit poměrně k tíži zajištěných a nezajištěných věřitelů. viz. např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , č. j. 2 VSPH 594/2009-B-60 (sp. zn. MSPH 79 INS 2373/2008), dle něhož „pouze v případě, kdy zůstatek výtěžku zpeněžení nedosáhne po provedeném odpočtu výše pohledávky zajištěného věřitele, je zajištěný věřitel povinen strpět, že jeho pohledávka bude uspokojena jen zčásti“.  Výtěžek zpeněžení po odečtení výše uvedených položek je insolvenční správce oprávněn vydat pouze se souhlasem insolvenčního soudu.

23 3. Věřitel a insolvenční soud  Vztah mezi věřiteli a insolvenčním soudem začíná již rozhodnutím o vyhlášení úpadku dlužníka, čímž vyvstává věřiteli povinnost ve stanovené lhůtě uplatnit svoji pohledávku v insolvenčním řízení  Dále insolvenční soud vykonává tzv. dohlédací činnost- vykonává dohled nad postupem ins. řízení  stěžejní je pro věřitele rozhodovací činnost soudu, a to zejména v incidenčních sporech, které vznikají když přihlášené pohledávky jsou ins. správcem popřeny.

24 Věřitel a insolvenční soud II.  Insolvenční soud působí jako zastřešující institut v insolvenčním řízení a vstupuje do vztahů jako rozhodovací orgán  V rámci zrychlování ins. řízení se zkracují lhůty pro soudy např. odmítnutí ins. návrhu do sedmi dnů  Současná problematika: - insolvenční soudy rozhodují v incidenčních sporech proti rozhodnutí soudů v nalézacích řízeních tzn. např. insolvenční soudy popřou sml. pokutu, která již byla přiznána v nalézacím řízení, tato situace značně nahrává právní nejistotě

25  §§ 391 IZ  pouze na formuláři  náležitosti formuláře (§ 23 vyhl. MSpr č. 311/2007 Sb.)  § 391 odst. 1 IZ:  Označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat  Údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech  Údaj o příjmech dlužníka za poslední 3 roky Vady návrhů na povolení oddlužení

26 Přílohy návrhu  § 392  Seznam majetku a seznam závazků dlužníka  § 104 odst. 2 IZ  přílohy: seznam závazků, položkový seznam majetku, pořizovací a realizační cena, listiny o příjmech za posl. 3 roky, znalec. posudek na zástavy, ověřený souhlas věřitele s nižším plněním, ověřený souhlas ručitelů a manžela

27 Časté chyby  Z ustálené judikatury vyplývá, že povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který k návrhu připojil jako přílohu. Tyto skutečnosti musí navrhovatel konkrétně rozepsat přímo v insolvenčním návrhu v rámci popisu rozhodujících skutečností.  Jde-li o návrh podaný věřitelem, musí navrhovatel navíc (na rozdíl od situace, kdy podává insolvenční návrh sám dlužník) řádně vylíčit skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj. skutečnosti svědčící o tom, že má proti dlužníku splatnou pohledávku.

28 Kdo musí návrh podepsat?  § 392 odst. 3 IZ  Dlužník  Dlužníkův manžel – musí výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí  Osoba, která se zavazuje jako spoludlužník nebo ručitel  Všechny podpisy musí být úředně ověřeny

29 Odstranění vad návrhů § 128, 393 IZ  insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení jsou dvě podání  vady insolvenčního návrhu se neodstraňují, ale soud návrh automaticky odmítá  nejprve insolvenční návrh  odmítnutí insolvenčního návrhu = k návrhu na povolení oddlužení se nepřihlíží  nejde o překážku podle § 395 odst. 2 písm. a) IZ  odstranění vad návrhu na povolení oddlužení nebo jeho příloh, Lhůta max. 7 dnů – problém u znal. posudků na majetek  Pokuje výzva není splněna - insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne a prohlásí  KONKURS (§ 396 odst. 1 IZ), Odvolání je přípustné

30 Zamítnutí návrhu na povolení oddlužení  § 395 odst. 1 písm. a) + odst. 3 IZ  jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat:  návrhem sledován nepoctivý záměr:  - řešení závazků z předchozí podnikatelské činnosti - vývoj judikatury  - jestliže ohledně dlužníka probíhalo v posledních 5 letech insolvenční nebo jiné obdobné řízení  - v posledních 5 letech byl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy  hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé bude nižší než 30% jejich pohledávek (ledaže s tím tito věřitelé souhlasí)

31 Zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 403 IZ)  skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí insolvenčního návrhu, ale nebyly soudu v době rozhodování o povolení oddlužení známy a současně :  insolvenční správce na ně věřitele upozorní před rozhodováním schůze věřitelů o způsobu oddlužení  věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení podají námitku k insolvenčnímu soudu do konce schůze věřitelů, na které bylo hlasováno o způsobu oddlužení – soud pro jejich projednání nařídí zvláštní jednání  jsou-li námitky důvodné, následuje rozhodnutí o neschválení oddlužení + KONKURS odvolání je přípustné  námitky nedůvodné, nebo nejsou-li vzneseny, následuje rozhodnutí o schválení oddlužení

32 Vývoj praxe I  S narůstajícím množstvím návrhů na povolení oddlužení se zpřísňují i podmínky, za nichž je oddlužení povoleno, např.:  – Darovací smlouvy  – Dlužník se musí na splácení podílet podstatnou měrou  – Důslednější zkoumání poctivého záměru

33 Vývoj praxe II Nepoctivý záměr je potřeba více sledovat u:  Darovací smlouvy  Uzavírání pracovních smluv, příp. dohod o provedení práce tzv. „na oko“  Neposkytování součinnosti a neplnění zákonem stanovenych povinností  Odkládání exekučního řízení  Převedení majetku před podáním návrhu – kupní cenu nepoužije k poměrné úhradě všech svych nezajištěnych závazků (neúčinny pr. Úkon)  Uměle vytvořené pohledávky  V případě, že má dlužník pouze jednoho věřitele, přičemž není schopen měsíční splátky hradit, dochází velmi často k situaci, kdy si dlužník záměrně vytvoří další závazek tak, aby splňoval podmínky úpadku

34 Přihlašování pohledávek věřitelů  Propadná lhůta k podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení je uvedena v rozhodnutí o úpadku (lhůta 30 dnů až 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku). Jedná se o lhůtu procesní, tedy postačí, je-li poslední den lhůty přihláška podána věřitelem doporučeně na poštu k doručení insolvenčnímu soudu. V insolvenčním řízení není prominutí zmeškání lhůty přípustné.  Tato propadná lhůta se nevztahuje na uplatnění pohledávek za majetkovou podstatou, ty lze uplatňovat u insolvenčního správce po celou dobu trvání insolvenčního řízení.

35 Dlužnický návrh (§ 148 odst. 3 IZ)  lhůta pro podávání přihlášek (136 odst.4 IZ)  30 dnů  Přezkumné jednání  ( § 137 odst. 2 věta druhá)  max. 15 dnů po uplynutí lhůty k podávání přihlášek  Seznam přihlášených pohledávek  (§ 189 odst. 3 IZ) max. 3 dny před 1. přezkumným jednáním  max. 12 dnů  kontrola přihlášek, odstranění jejich vad od uplynutí lhůty pro podávání přihlášek

36 Věřitelský návrh (§ 149 odst. 2 IZ)  lhůta pro podávání přihlášek (136 odst. 3 a 4 IZ)  30 dnů – 2 měsíce  Přezkumné jednání  ( § 137 odst. 2 věta první IZ)  nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty k podávání přihlášek  Seznam přihlášených pohledávek  (§ 189 odst. 3 IZ)  max. 15 dnů před 1. přezkumným jednáním  max. 45 dnů  kontrola přihlášek, odstranění jejich vad od uplynutí lhůty pro podávání přihlášek

37 Věřitelský návrh (§ 149 odst. 2 IZ)  Nesplatná pohledávka není podmíněná.  § 173/3 IZ : Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.  Revizní novela:  § 173/3 IZ: Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.  § 191 IZ: Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2, se nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou pohledávku věřitel

38 Sankce za neoprávněně přihlášenou pohledávku  § 178 i § 179  Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky.

39 Známost věřitele  V době do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení se za známého věřitele dlužníka podle ustanovení § 430 IZ pokládá i takový věřitel, o němž se insolvenční soud, popř. insolvenční správce dlužníka nedozvěděl jen proto, že dlužník řádně nevedl účetnictví nebo jiné záznamy o stavu jeho majetku a závazků.  R 138/2012 (Usnesení NS z , sen. zn. 29 NSČR 13/2010):  Usnesení NS z , sp. zn. KSBR 26 INS 4436/ NSČR 20/2010

40 Mimosmluvní sankce  V insolvenčním řízení se zásadně neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku mimosmluvní sankce, včetně nezaplacené blokové pokuty (§ 170 písm. d/ insolvenčního zákona), ani jejich příslušenství, včetně nákladů za nařízení daňové exekuce (§ 182 a § 183 daňového řádu). Přihlášku takové pohledávky insolvenční soud odmítne podle § 185 insolvenčního zákona.  Usnesení VSPH ze , sen. zn. 1 VSPH 1159/2012

41 Podřízená pohledávka  Rozsudek VSPH ze , sen. zn. 101 VSPH 180/2012.  Pohledávka věřitele vzniklá z titulu výkonu rozhodnutí (§ 320 odst. 1 o. s. ř.) postižením obchodního podílu ve společnosti dlužníka, je podřízenou pohledávkou ve smyslu § 172 insolvenčního zákona.  Vykonatelná pohledávka Finančního úřadu z titulu platebních výměrů na daň z převodu nemovitostí, výkazu nedoplatků a daňového penále vystavených nikoliv vůči dlužníku, ale vůči jiné osobě:  důvod přihlášené pohledávky je třeba hodnotit ze skutkového hlediska (FÚ svoji povinnost splnil, i pokud v přihlášce pohledávky za dlužníkem uvedl, že vznikla na základě usnesení soudu o nařízení exekuce postižením podílu povinného ve společnosti dlužníka)  jedná se stále o pohledávku společníka za společností dle § 172 IZ (byť přešla na jinou osobu v důsledku nařízení exekuce), nejedná o pohledávku, kterou lze zjistit postupem dle § 190 a následujících IZ, ale o pohledávku uspokojovanou až po uspokojení pohledávek dle § 168, 169 a pohledávek obsažených v seznamu pohledávek dIe § 189 insolvenčního zákona, v režimu podřízených pohledávek dle § 172 odst. 1 IZ

42 Obnova řízení  Usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona, nelze napadnout žalobou na obnovu řízení.  Žaloba na obnovu řízení směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení je (stejně jako např. dovolání nebo žaloba pro zmatečnost) mimořádným opravným prostředkem týkajícím se insolvenčního řízení, takže i na náklady účastníků řízení o žalobě na obnovu řízení týkající se insolvenčního řízení se vztahuje pravidlo obsažené v § 170 písm. f/ insolvenčního zákona. Výrok o nákladech řízení o žalobě na obnovu řízení týkající se insolvenčního řízení do rozhodnutí soudu o takové žalobě nepatří.  Usnesení NS z , sen. zn. 29 ICdo 34/2012

43 Insolvenční soud  Insolvenčním soudem ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) insolvenčního zákona je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka. Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudu je ve smyslu ustanovení § 173 odst. 4, věty druhé, insolvenčního zákona přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu.  Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.  R 84/2012 (Usnesení NS z , sen. zn. 29 NSČR 3/2012)  Usnesení NS z , sen. zn. 29 NSČR 5/2013

44 Společné oddlužení manželů  Registrovaný partner není manželem ve smyslu IZ  Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů.

45 Co je SJM?  a) majetek nabyty některym z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s vyjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do vylučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydanych v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, ktery měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,  b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s vyjimkou závazků tykajících se majetku, ktery náleží vyhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovym poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

46 Dvě samostatná insolvenční řízení?  V praxi se budeme setkávat i se situací, kdy budou vedena dvě samostatná insolvenční řízení ohledně dlužníků-manželů z důvodu, že některý z nich bude mít závazky a majetek, který nenáleží do SJM.  Zejména u závazků bude obtížné zjišťovat, zda náleží do SJM, tudíž automatické zahrnutí příjmů manžela dlužníka do splátkového kalendáře před tím, než podá insolvenční návrh i druhý manžel, by situaci dosti znepřehlednil.

47 Co je SJM?  a) majetek nabyty některym z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s vyjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do vylučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydanych v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, ktery měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,  b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s vyjimkou závazků tykajících se majetku, ktery náleží vyhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovym poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

48 30% ne 60%  Na oddlužení manželů by se nemělo pohlížet jako na oddlužení dvou jednotlivců, ale jako na oddlužení jednoho společného jmění manželů. To se také odráží v minimálním plnění v oddlužení, kdy není potřeba, aby se věřitelům dostalo 2 x 30 %, tedy celkem 60 % jejich zjištěných nezajištěných pohledávek, ale pouze 30 %. Součet zabavitelných částí jejich příjmů musí zajistit minimálně 30 % uspokojení věřitelů.

49 Podepisování  Pakliže insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení podá pouze jeden z manželů, pak by měl dlužník v návrhu na povolení oddlužení brát v úvahu i příjem druhého z manželů pro účel společného oddlužení. Návrh na povolení oddlužení musí podepsat i manžel dlužníka. Jestliže dlužníkův manžel svůj podpis a souhlas na návrh na povolení oddlužení nepřipojí ani přes výzvu soudu, soud návrh odmítne podle § 393 odst. 3 (insolvenční zákon), ledaže bude doloženo, že oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů a rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem. V usnesení o schválení oddlužení splněním splátkového kalendáře by měl insolvenční soud k plnění zavázat nejen dlužníka, ale i druhého z manželů.

50 Nemožnost spol. oddlužení  Pokud by však jeden z dlužníků vlastnil majetek, který je v jeho výlučném vlastnictví, pak by nebylo společné oddlužení realizovatelné, neboť by existovaly dvě rozdílné majetkové podstaty a byl by dán předpoklad, že oddlužení manželů bude provedeno rozdílným způsobem. (Typicky za situace, kdy kromě věcí nepatrné hodnoty v SJM vlastní jeden manžel nemovitost a druhý má jen příjmy ze závislé činnosti, by byl jeden z manželů oddlužen plněním splátkového kalendáře a druhý zpěněžením majetkové podstaty.)

51 Judikát  Svým podpisem na návrhu dlužníka na povolení oddlužení dává manžel dlužníka souhlas, aby pro účely oddlužení byl použit veškerý majetek v SJM jeho a dlužníka, včetně příjmů, které budou v budoucnu vyplaceny. Lhostejno přitom, zda půjde o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, či plněním splátkového kalendáře.  Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 669/2009 – A – 21

52 KSPL 54 INS 4966/2009  pokud manželé nemají zúženo SJM nebo závazky vzniklé před manželstvím a jejich závazky jsou společné, musí se řešit v jednom insolvenčním řízení  i v insolvenčním řízení platí § 262 a odst. 1 osř  v oddlužení se zpeněžuje nebo ke splátkám se používá všechen majetek v SJM bez ohledu na to, zda jako dlužníci jsou účastníky jednoho insolvenčního řízení oba manželé  soudní praxe dovozuje, že mzdový nárok manžela povinného není součástí SJM, ale vyplacená mzda již součástí SJM je a lze ji postihnout exekucí nebo výkonem rozhodnutí  veškeré příjmy dlužníka jsou v SJM jeho a jeho manžela a patří do majetkové podstaty – smysl oddlužení je osvobození zadlužených RODIN tedy oba manželé musí odevzdávat na uspokojení společných věřitelů veškeré své příjmy

53 KSPL 54 INS 4966/2009  není rozdílu, zda společné dluhy manželů se řeší v rámci IŘ, jehož účastníkem je 1 z manželů (navrhovatel IŘ) a 2. manžel k návrhu připojí podpis a tím, kdy oba podají návrh samostatný nebo společný – vždy jde o to, za jakých podmínek bude majetek v SJM užit pro účely oddlužení  IN na oddlužení s ověřeným podpisem 2. manžela – soud již ve vyhlášce o zahájení IŘ musí informovat věřitele, že oddlužení se bude týkat i společných závazků dlužníka a jeho manžela. Podá-li návrh každý manžel samostatně, je nutno obě řízení spojit, aby SJM náleželo do jedné majetkové podstaty a ustanovit jednoho správce – věc bude vedena pod jednou sp. značkou. Soud při rozhodnutí o splátkách uloží povinnosti dle § 406/3 jak dlužníkovi tak jeho manželovi (resp. plátcům jejich mzdy).  Podpisem na návrhu dlužníka dává manžel dlužníka souhlas, aby k oddlužení (ať již zpeněžením nebo splátkováním) byl použit veškerý majetek v SJM, vč. příjmů, které budou v budoucnu vyplaceny. Nepřipojí-li dlužníkův manžel podpis a souhlas na návrhu ani přes výzvu soudu, soud návrh odmítne dle § 393/3, ledaže bude doloženo, že oddlužením nemůže být dotčen majetek SJM

54 Novela:§ 394a  Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.  Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.  Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.“.

55 Nedodržení splátkového kalendáře  Darovací smlouvy (problematika ov. podpisů, doložení DP dárce)  Snížení příjmu. Důchod  Ztráta zaměstnání, resp. nemožnost nalézt zaměstnání  Vznik pohledávky po povolení oddlužení

56 Nedodržení splátkového kalendáře  Jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoli řádně plní povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, není to důvodem k postupu podle § 418 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona; postup podle § 418 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona tím však není vyloučen.  (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 12/2013, ze dne )

57 Postavení zajištěných věřitelů v oddlužení  pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy  musí se výslovně dovolat svého zajištění v přihlášce pohledávky podané ve stanovené lhůtě uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku (pro určení pořadí)

58  Bude-li po přezkoumání přihlášená zajištěná pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na uspokojení této pohledávky v rozsahu menším než 50 % její výše nebo že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízení nepřihlíží  Výjimka - rozhodnutí insolvenčního soudu o výši zajištěné přihlášené pohledávky záviselo na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu

59  Zajištění věřitelé se v případě oddlužení uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění  zvážit, zda uplatnit své právo ze zajištění, neboť není vyloučeno, že pohledávka by v režimu plnění splátkového kalendáře byla uspokojena ve vyšším rozsahu, než v režimu zpeněžení předmětu zajištění

60  při oddlužení formou plnění splátkového kalendáře možnost zpeněžení předmětu zajištění buď odmítnout s tím, že jeho právo ze zajištění zůstane nedotčeno a na jeho trvání nebude mít vliv ani skončení insolvenčního řízení splněním splátkového kalendáře.  úroky a smluvní pokuty ovšem budou v takovém případě k zajištěné pohledávce opětovně přičítány až po skončení insolvenčního řízení, neboť v jeho průběhu jsou ze zákona suspendovány

61  Možnost určit, jakým způsobem má být předmět zajištění insolvenčním správcem zpeněžen, zda ve veřejné dražbě či přímým prodejem, a případně i jakým subjektem (dražebníkem, realitní kanceláří) má být zpeněžení realizováno či zprostředkováno

62 Novela od  § 408 odst. 3 IZ : Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží jen na žádost zajištěného věřitele, jestliže zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo jestliže zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění.

63  USNESENÍ NSČR ZE DNE , SP.ZN. 29 NSČR 25/2011, KSOS 31 INS 654/2010  Jestliže pohledávka přihlášená věřitelem jako „vykonatelná“ byla při přezkumném jednání přezkoumána coby pohledávka „nevykonatelná“ a popřena co do pravosti, pak věřitel, jehož IS vyzval postupem podle § 197 odst. 2 IZ k podání incidenční žaloby o určení pravosti takové pohledávky, byl povinen podat ve stanovené lhůtě žalobu o určení pravosti pohledávky u insolvenčního soudu dle § 198 IZ Popírání vykonatelných pohledávek IS

64  Věřitel, který zmeškal lhůtu k podání žaloby o určení pravosti nebo výše pohledávky určenou ve vyrozumění (výzvě) IS dle § 197 odst. 2 IZ, nemá v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky, k dispozici (jako účinnou) obranu založenou na tvrzení, že výzvu ignoroval proto, že má za to, že přihlášená pohledávka je pohledávkou „vykonatelnou“.  Platí, že jakkoli prvotní (předběžné) posouzení, zda pohledávka přihlášená věřitelem je vykonatelná, přísluší insolvenčnímu správci, korekci tohoto posouzení je i bez návrhu oprávněn provést insolvenční soud při přezkumném jednání v mezích své dohlédací činnosti.

65 Novelizace od  § 191 odst. 2 IZ : Při přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud ; učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek.

66  spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví insolvenční zákon ( §159 IZ ), projednávané v rámci insolvenčního řízení  a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek,  b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5,  c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,  d) spory na základě odpůrčí žaloby, Incidenční spory

67  e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem,  f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu,  g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem,  h) další spory, které zákon označí jako spory incidenční

68 Popření vykonatelné pohledávky  Je-li popřena vykonatelná pohledávka, podává incidenční žalobu insolvenční správce, k čemuž má lhůtu 30 dnů od přezkumného jednání  jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí  důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

69 Popření nevykonatelné pohledávky  Je-li popřena nevykonatelná pohledávka, podává incidenční žalobu věřitel, k čemuž má lhůtu 30 dnů od přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky  přiměřeně se použijí ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení + lze uzavřít smír  důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky věřitel uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání

70 Náklady řízení  Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci  Výjimka náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit (např. nedostaví se bez omluvy na soudní jednání)

71 Novela insolvenčního zákona  Účinnost od  248 novelizací IZ  Nejdůležitější body: Způsob ustanovování IS, Volba VV, Účinky spojené se zahájením IŘ a rozhodnutím o úpadku, Incidenční spory, Pohledávky – přezkum, Majetková podstata, Konkurs, Oddlužení

72 Vybrané změny  Cílem novelizace bylo omezit šikanózní insolvenční návrhy.  Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost.  Novelizace §147 IZ a prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škody.  Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků.  Změna přístupu k dovolacímu soudu v insolvenčních věcech  Zpřísnění požadavků na insolvenční správce.  Systém dozoru nad činností správců.

73 Oddlužení podnikatelů  změny v judikatuře vycházející z usnesení Vrchního a Nejvyššího soudu ČR  Obecně platí že:„dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání“  oddlužení určeno primárně pro dlužníky nepodnikatele

74  Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 2 VSOL 117/2009  „Z pouhého zápisu dlužníka v živnostenském rejstříku jako držitele živnostenského oprávnění nelze vždy vyvozovat závěr, že dlužník je podnikatelem.“

75  Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 29 NSČR 3/2009  „To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k 1) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2)době ukončení dlužníkova podnikání, 3) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, 4)výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, 5)tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku se jedná, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena oddlužením.“

76 VSPH 280/1010  Vrchní soud v Praze, sp. zn. 1 VSPH 280/1010  „Dlužníkovi, který není v pracovním poměru, nelze odpírat oddlužení plněním splátkového kalendáře jen proto, že za účelem zapravení svých dřívějších závazků, jež nepocházejí z podnikání, bude vykonávat nebo vykonává jinou výdělečnou činnost.“

77 VSPH 280/1010  samotné držení živnostenského oprávnění není překážkou, která by znemožňovala povolit oddlužení  Připouští se, aby měl dlužník menší množství starších dluhů z podnikání  Přijde-li dlužník o zaměstnání, je přípustné, aby si obstaral příjem právě tak, že začne podnikat  za určitých podmínek může dlužník, který je podnikatelem požádat insolvenční soud o povolení oddlužení a ten mu může vyhovět

78 KONTAKT  FABIAN & PARTNERS advokátní kancelář  Marešova 304/12, Brno Telefon: (+420)  Revoluční 8, budova B1, Praha 1 Telefon: (+420)  


Stáhnout ppt "FABIAN & PARTNERS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ / INSOLVENČNÍ SPRÁVCE."

Podobné prezentace


Reklamy Google