Populace, společenstva

Prezentace na téma: "Populace, společenstva"— Transkript prezentace:

1 Populace, společenstva
Faktory biotické - vztahy vnitrodruhové mezidruhové Populace, společenstva charakteristiky populace dynamika populací růst populací strategie přežití základní vlastnosti společenstva vztahy mezi druhy periodicita sukcese

2 Společenstva a jejich vlastnosti
Co je to společenstvo? Společenstvo je souhrn jedinců všech druhů, nacházejících se v určitém čase na určitém místě Druhy – např. jetel luční, králík divoký, střevlík měděný, bakterie Escherichia coli Místo – např. louka Čas – např. duben 2004

3 Související pojmy Synekologie – věda zabývající se společenstvy
Ekosystém – určitý výsek biosféry (skládá se z biocenózy a biotopu) Biotop – místo, kde se nacházejí organismy společenstva, abiotické a biotické faktory Populace – jako společenstvo, ale pro jeden druh na daném místě

4 Základní vlastnosti společenstva
společenstvo = biocenóza olšina, s. louky, řeky… Vztahy mezi druhy Periodicita – pravidelné změny společenstva – biorytmy organismů cirkanuální (rok) cirkadiánní (den) Sukcese – vývoj – změny zastoupení druhů ve společenstvu klimax během sukcese roste velikost rostlin, konkurence, počet nik Homeorhéza – evoluční stabilita (z hlediska evoluce není klimax závěrečné stadium)

5 Základní vlastnosti společenstva
společenstvo = biocenóza olšina, s. louky, řeky… fytocenóza zoocenóza edafon (půdní spol.), plankton (vznášející se ve vodě), bentos (dno) Rozvrstvení společenstva (stratifikace): ▪       v prostoru svislé (vertikální) - rostlinná patra (E0, E1, E2, E3…) vodorovné (horizontální) –okraj a střed lesa, pobřeží a volný okraj oceánů ▪       v čase: sezónní změny (růst listů, kvetení…) ekoton – překryv sousedních společenstev (biodiverzita)

6 E0 - mechové patro E1 - bylinné patro E2 - keřové patro E3a - spodní stromové patro E3b - horní stromové patro K1 - horní kořenové patro K2 - střední kořenové patro K3 - spodní kořenové patro

7 Sukcese Primární (nejsou na začátku žádné organismy ani zdroj diaspor) – sopečná činnost, zemětřesení, velké povodně, u nás např. výsypky na Sokolovsku a Mostecku Sekundární (na začátku již existuje nějaké jiné společenstvo) – silniční a železniční náspy, opuštěné louky a pole… Blokovaná (určitý faktor zabraňuje dalšímu průběhu sukcese – např. nadměrné rozšíření expanzivních či invazních druhů, lidské zásahy)

8 Sukcese II. Primární sukcese začíná nějakými zpravidla primitivními nebo lehce přenosnými druhy (sinice, řasy, lišejníky, houby, větrem přenosná semena, létající hmyz, ptáci…) pokračuje zapojením bylinného patra (5-10 let) posléze se objevují keře (20-50 let) náletové dřeviny (přes 50 let) dřeviny stabilních porostů (100 a více let) Sekundární sukcese je vlastně zkrácená a urychlená primární (začíná „v půlce“ Závěrečné stadium sukcese nazýváme klimax. I klimax ovšem může procházet změnami v čase.

9

10 Pouště, prérie, tundra sinice řasy mechy lišejníky bakterie

11 POTRAVNÍ ŘETĚZCE, POTRAVNÍ SÍŤ
Potravní řetězec je sled postupně na sebe navazujících potravních (trofických) vztahů Primární producenti (autotrofní organismy) tvoří nepostradatelnou základnu dalších potravních vztahů Konzumenti I., II. i dalších úrovní jsou heterotrofní organismy mnoha potravních strategií (detrivorní, parazitické, herbivorní, karnivorní trofické vztahy)

12 Potravní řetězec vyjadřuje přesuny látek i energie mezi rostlinami (producenty), býložravci (konzumenty I. řádu), masožravci (konzumenty II. řádu) a rozkladači (destruenty)

13 Suchozemský potravní řetězec
primární producenti (řasy, lišejníky, mechorosty,….semenné rostliny) představují potravu pro konzumenty I. úrovně (řádu)- tzv. býložravce (herbivory), např. některé skupiny hmyzu,hlodavci,sudokopytníci apod. dále navazují skupiny masožravců a všežravců prakticky ze všech skupin heterotrofů.

14

15

16 Pastevně kořistnický potravní řetězec
Potravní pyramida…..

17

18 POTRAVNÍ SÍŤ Potravní síť tvoří navzájem mnohonásobně propojované potravní vztahy (řetězce) např. rostlina-parazit-býložravec-parazitoid-masožravec-parazit-parazit parazita atd. příslušnost k určité trofické úrovni (vztahu) se může měnit během vývoje jedince (ontogenetického vývoje) (např. larva dravá, dospělec býložravý) Potravní (trofická) síť tvořená množstvím potravních vztahů je hlavním prostředkem udržujícím vyvážený stav ekosystému, tzv. homeostázu.

19