Morfologie a embryologie

Prezentace na téma: "Morfologie a embryologie"— Transkript prezentace:

1 Morfologie a embryologie
Zrakový aparát Morfologie a embryologie

2 Očnice (orbita) tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad
kostěné ohraničení aditus x apex 10 otvorů m. orbitalis obsah: oční koule, svaly, tukové těleso a přídatné orgány

3 Zrakový aparát Bulbus oculi Organa oculi accesoria
tunica fibrosa (externa) tunica vasculosa (media) tunica inerna (nervosa) sklivec (corpus vitreum) + čočka (lens) Organa oculi accesoria Topografie regio orbitalis Vývoj zrakového ústrojí

4 Bulbus oculi polus anterior, posterior equator x meriadiani
axis bulbi externus, internus axis opticus (= „linea visus“)

5 Preparát Oko králíka HE – A3 – 99 Nervus opticus HE – A

6 Tunica fibrosa (externa) Bělima (sclera)
tuhé vazivo (= reticulum trabeculare), kolagenní vlákna, fibroblasty, základní hmota lamina episcleralis, substantia propria, lamina fusca lamina cribrosa (vstup n. II.) 5/6 povrchu, ø 2,2 cm sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi s. Lauthi) sulcus sclerae - sklerokorneální spojení = limbus corneae (angulus sclerocornealis)

7 Tunica fibrosa (externa) Rohovka (cornea)
dokonale průhledná, bezcévná limbus, vertex 5 vrstev epithelium anterius cornae (vrstevnatý dlaždicový) lamina limitans anterior (Bowmanova membrana) substantia propria corneae lamina limitans posterior (Descementova membrana) epithelium posterius corneae (endotel) 11 x 12 mm - fyziologický astigmatisums

8 Tunica vasculosa (media) = uvea
cévnatka (choroidea) řasnaté těleso (corpus ciliare) duhovka (iris)

9 Tunica vasculosa (media) Cévnatka (choroidea)
lamina suprachoroidea (= lamina fusca sclerae) spatium perichoroideum lamina vasculosa (choroidální stroma) velké cévy, vazivo, hladké sv. bb., nervíky lamina choriocapillaris kapiláry lamina basalis = Bruchova membrána BM pigmentového epitelu a kapilár + vazivo

10 Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso (corpus ciliare)
tvar mezikruží, průřez trojúhelníku processus + plicae ciliares orbiculus (vnější část), corona (vnitřní část) musculus ciliaris fibrae meridionales, radiales, circulares, longitudinales parasympatikus  akomodace  pohled do blízka (pohled do dálky zajišťuje pružnost cévnatky)

11 Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso (corpus ciliare)
stroma musculus ciliaris) – pohled do blízka (parasympatikus) kapiláry a nervíky sval zásobující epitelový kryt – produkce humor aquosus BL – pokračování Bruchovy membrány pigmentový epitel – pokr. pig. ep. sítnice ciliární kanál nepigmentový epitel – pokr. senzorické sítnice BL fibrae zonulares – upevňují čočku

12 Tunica vasculosa (media) Duhovka (iris)
tvar mezikruží, plochá funkce clony margo ciliaris (vnější), m. pupillaris (vnitřní) pupilla (= zornice, zřítelnice) anulus iridis major + minor (obsahují circulus arteriosus iridis major + minor) plicae iridis, stroma iridis m. sphincter pupillae (parasymp.) – miosis (kruhovitý) m. dilatator pupillae (symp.) – mydriasis (vějířovitý) zubatá čára – zbytek po membrana pupillaris Wachendorfi

13 Tunica vasculosa (media) Duhovka (iris)
přední plocha nemá epitelový kryt fibroblasty a melanocyty (barva) zadní plocha dvě vrstvy pigmentového epitelu vnitřní pigmentová zevní myoepitelová m. sphincter pupilae m. dilatator pupilae

14 Čočka (lens) polus anterior, posterior
axis, equator, radii (švy ve tvaru Y a obráceného Y) capsula lentis substantia lentis – cortex, nucleus zonula ciliaris Zinni fibrae zonulares spatia zonularia

15 Čočka (lens) transparentní bikonvexní bezcévný útvar
pouzdro – podobná bazální lamině čočkový epitel – jednovrstevný kubický jen na přední ploše čočky čočková hmota kortikální – obsahuje protáhlé buňky (vlákna) s organelami a jádrem nukleární – buněčná vlákna bez organel a jádra buňky obsahují specifické proteiny (filensin, krystaliny)

16 Akomodace zaostření na blízko zaostření na dálku kontrakce m. ciliaris
fibrae zonulares povolí čočka se vypoukne současně stah m. sphinter pupillae (miosis) zaostření na dálku tonus cév udržuje fibrae zonulares napnuté čočka je oploštělá stah m. dilatator pupillae (mydriasis)

17 Sklivec (corpus vitreum)
membrana, stroma, humor vitreus tvoří jej z 99% voda hyaluronová kyselina, kolagenní vlákna buňky – hyalocyty – jen při vývoji neregeneruje, při poranění vyteče, nahrazen komorovou vodou canalis hyaloideus (zbytek po fetální a. hylaloidea) fossa hyaloidea udržuje vnitřní tlak oka, přitlačuje sítnici

18 Komorová voda (humor aquosus)
tvořena řasnatým tělesem vstřebávána v anglus iridocornealis 0,2-0,3 ml čirí, bezbarvé tekutiny denně se vytvoří 3 ml složení: 0,7-1,2 % NaCl, stopy močoviny a glukózy (0,1%), žádné bílkoviny nitrooční tlak mmHg  nitrooční tlak  útlak sítnice  zelený zákal (= glaukom) nahrazuje mízu oka

19 Oční komory (camerae bulbi)
sklivcová komora (camera postrema s. vitrea) mezi řasnatým tělesem, čočkou a sítnicí obsahuje sklivec spatium retrozonulare zadní komora (camera posterior) mezi duhovkou, čočkou a řasnatým tělesem obsahuje a vytváří humor aquosus přední komora (camera anterior) mezi rohovkou a duhovkou angulus iridocornealis obsahuje a vstřebává humor aquosus

20 Iridokorneální úhel (angulus iridocornealis)
v místě sklerokorneálního spojení trámčitá síť na zadní straně = spatia anguli i.c. = Fontanovy prosotry není spojena se Schlemovým kanálem resorpce humor aquosus udržování nitroočního tlaku !!! zákaz podávání parasympatomimetik u zeleného zákalu !!!

21 Tunica interna (nervosa) Sítnice (retina)
pars caeca pars iridica pars ciliaris ora serrata pars optica – 11 vrstev discus n. optici (= slepá skvrna) - žádné světločivné elementy excavatio disci macula lutea (= žlutá skvrna) – vyšší vrtsvy odkloněny stranou, nejostřejší vidění fovea centralis ( čípků)  foveola (2500 čípků)

22 Tunica interna (nervosa) Sítnice (retina)
pigmentová část jednovrstevný kubický epitel bb. spojeny těsnými spojeními apikální části obsahují melaninová granula obklopují zevní segmenty senzorických buněk interfotoreceptorová matrix výživa buněk, obnova fotopigmentu, degradace membranózních disků

23 Tunica interna (nervosa) Sítnice (retina)
senzorická část světločivné neurony tyčinky a čípky převodní neurony bipolární a ganglionové buňky asociační neurony horizontální a amakrinní buňky podpůrné buňky Müllerovy buňky

24 Tunica sensoria (interna) Tyčinky (bacilli)
synaptický terčík axon jádro vnitřní segment GA, ER, MIT; syntéza ATP a rhodopsinu zevní segment membranózní disky s fotopigmentem migrují zevně až se uvolní černobílé vidění

25 Tunica sensoria (interna) Čípky (coni)
synaptická nožka fotopigment je iodopsin zevní segment membranózní disky s fotopigmentem komunikují s okolím barevné vidění – tři typy čípků „modré“ – 420 nm „zelené“ – 535 nm „červené“ – 565 nm

26 Tunica sensoria (interna) Převodní neurony
Bipolární buňky tyčinkové bipolární bb. čípkové bipolární bb. – trpasličí vs. difúzní kontakty s gangliovými buňkami Gangliové buňky difúzní typ – spojuje více bipolárních buněk trpasličí typ – spojuje se s trpasličí bipol. b. jejich axony formují nervus opticus

27 Tunica sensoria (interna) Asociační neurony
mají jen neuritické výběžky – oba směry horizontální bb. spojení s tyčinkami a čípky amakrinní buňky spojení s bipolárními a gangliovými buňkami modifikace a synchronizace signálu

28 Tunica sensoria (interna) Podpůrné buňky
Müllerovy buňky makroglie mají svou BL = membrana limitans interna zonulae adherentes s tyčinkami a čípky = membrana limitans externa

29 Tunica sensoria (interna) Vrstvy sítnice
celkem 10 vrstev neděste se!!!:

30 Tunica sensoria (interna) Specifická místa sítnice
ora serrata ukončení senzitivního epitelu fovea centralis – žlutá skvrna pouze čípky vyšší vrtsvy odkloněny stranou nejostřejší vidění papila nervi optici – slepá skrvna místo odstupu nervu žádné světločivné elementy

31 Tepenné zásobení oka a. carotis interna  a. ophtalmica 
aa. ciliares posteriores breves  cévnatka aa. ciliares longae (24)  corpus ciliare + iris aa. musculares  aa. ciliares ant., a. epiclerales, aa. conjuctivales lat. a. centralis retinae a. lacrimalis  aa. palpebrales lat. aa. palpebrales med.  aa. conjuctivales med.

32 Vasa sanguinea retinae – oční pozadí
a. centralis retinae  arterioly a. temporalis sup.+inf. a. nasalis sup.+inf. a. macularis sup.+inf. (+ media) žíly odpovídají tepnám, často se kříží

33 Žilní zásobení oka vv. episclerales
vv. ciliares ant.  vv. sclerales  sinus venosus sclerae Schlemmi s. Lauthi vv. vorticosae (4 v kvadrantech oční koule) v. centralis retinae v. opthalmica sup.  sinus cavernosus v. otphalmica inf.  plexus pterygoideus v. angularis  v. facialis  v. jugularis int. ! nebezpečí šíření zánětů !

34 Nervové zásobení oka n. opticus – senzorický
pars intraocularis, canalis, itracranialis vagina interna, externa n. opthalmicus  nn. ciliares longi – senzitivní, n.lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris – pro okolí nn. ciliares breves  ganglion ciliare (sympatikus nepřepoje, parasympatikus ano) n.III.,n. IV.,n.VI – motorické

35 Nervus opticus výchlipka diencefala axony odděleny endoneuriem
na povrchu jsou analogy mozkových obalů nervem probíhá a. et v. centralis retinea

36 Přídatné orgány oka (Structrae oculi accessoriae)
Vazivový aparát (apparatus ligamentosus) Víčka (palpebra) Spojivka (conjunctiva) Slzný aparát (apparatus lacrimalis) Svalový aparát (apparatus muscularis) Obočí (supercilium)

37 Vazivový aparát periorbita vagina bulbi (= capsula Tenoni)
lig. suspensorium bulbi spatium episclerale corpus adiposum orbitae fasciae musculares

38 Spojivka (tunica conjunctiva)
bulbární x víčková spojivka fornix superior, inferior pokračování epitelu rohovky, přechází zezadu na oční víčko, kryje přední stranu oční koule vícevrstevný cylindrický epitel obsahuje pohárkové buňky glanduale conjuctivales Wolfringi carncula lacramalis

39 Víčka (palpebrae) palpebra superior, inferior
tarsus superior (10 mm), inferior (5 mm) lig. palpebrale med. (2 pruhy), lat. facies ant.+post., rima palpebrarum, commissura palp. med.+lat.. limbus ant.+post. angulus oculi mad.+lat. m. tarsalis sup.+ inf. (hladké svaly pars palpebralis m. orbicularis oculi (n. VII) m. levator palpebrae sup. (n. III) cilia

40 Víčka (palpebrae) zevní kožní část m. orbicularis oculi
vícevrst. dlažd. epitel rohov. gl. sebaceae Zeissi - hordeolum řasy + gl. ciliares Molli apokrinní žlázky m. orbicularis oculi tarsalní ploténka fibroelastická gl. tarsales Meibomi mazové žlázky - chalazion vnitřní spojivková část přechod epitelů - žlábek

41 Slzné ústrojí (apparatus lacrimalis)
glandula lacrimalis – pars orbitalis, pars palpebralis ductuli excretorii glandulae lacrimales accessoriae Krausei rivus lacrimalis lacus, papilla, caruncula lacrimalis puctum, canaliculus lacrimalis saccus lacrimalis  ductus nasolacrimalis (plica lacrimalis Hasneri) meatus nasi inf.

42 Slzný aparát tubuloacinózní serózní žlázy s myoepitelovými buňkami
12 – 15 samostatných vývodů

43 Svalový aparát mm. recti bulbi: sup.,inf.,med.,lat. (VI.)
mm. obliqui bulbi: inf., sup.(IV.) /fovea trochlearis, spina trochlearis, trochlea, vagina m.o.b.s./ m. levator palpebrae sup. (pars spf.+prof.) n. III – ostatních 5 svalů hladké svaly: m. orbitalis, m. tarsalis sup.+inf.

44 Vývoj zrakového aparátu
neuroektoderm předního mozku povrchový ektoderm hlavy mezoderm mezi buňky neurální lišty

45 Vývoj zrakového aparátu
vývoj od začátku 4. týdne vznik očních brázdiček v oblasti předního mozku prohlubují se v oční váčky formace oční stopky indukce ektodermu = ztluštění vznik čočkové plakody

46 Vývoj zrakového aparátu
vchlípení čočkové plakody vznik dutého čočkového váčku bez spojení s povrchem oční váčky se vchlipují = oční pohárek vchlípení stopky a pohárku se vcestováním cévnatého mesenchymu = vznik sklivcových cév

47 Vývoj sítnice vznik z očního pohárku zevní vrstva – pigmentový epitel
vnitřní vrstva – proliferuje v pars nervosa intraretinální prostor – postupně mizí inverse sítnice

48 Vývoj nervus opticus vlákna z gangliových buněk prorůstají stopkou
lumen stopky zaniká štěrbina (vchlípenina) zaniká

49 Vývoj řasnatého tělesa
vyklenutí obou vrstev očního pohárku pigmentový epitel – ze zevní vrstvy nepigmentový epitel – z vnitřní vrstvy ciliární kanál – z dutiny pohárku m. ciliaris a vazivo – z mesenchymu

50 Vývoj duhovky hrana očního pohárku zevní vrstva se mění v hladké svaly
vnitřní vrstva vytváří pigmentový epitel

51 Vývoj čočky vzniká z čočkového váčku zasobována a. hyaloidea – zaniká
přední stěna se nemění = přední epitel zadní stěna – bb. se prodlužují až zaniká lumen vznik primárních vláken sekundární vlákna – z bb. předního epitelu capsula lentis – ztluštělá BL předního epitelu zasobována a. hyaloidea – zaniká pupilární membrána – obaluje čočku – zaniká

52 Vývoj očních komor přední komora zadní komora
štěrbina mezi základem čočky a rohovky zadní komora štěrbina v očním pohárku po stranách čočky

53 Vývoj rohovky, cévnatky a skléry
rohovka povrchový ektoderm mezenchym bb. neurální lišty cévnatka a skléra z okolního mesenchymu

54 Vývoj očních víček v 6. týdnu kožní záhyby přes rohovku
v 10. týdnu se spojují otevírají se v cca 28. týdnu mezi tím se zevnitř přikládá spojivka sval z II. ž. oblouku tarsální ploténka a žlázy z mesenchymu

55 Vývoj slzných žláz výchlipky povrchového ektodermu
nefunkční do cca 6. týdne novorozenec neslzí