Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Léčiva a informační zdroje

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Léčiva a informační zdroje"— Transkript prezentace:

1 Léčiva a informační zdroje
PharmDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. Remedia a Farmakologický ústav 1.LF UK Vazene damy a panove, Ještě nez zacneme prednasku o ziskavani medicinskych informaci, mel bych se nejdrive predstavit. Po absolvovani pregradualniho studia na Farmaceuticke fakulte UK v HK jsem jsem pokracoval postgradualnim studiem oboru socialni a posleze klinicka farmacie. Nyní je mym primarnim zamestnanim hlavni redaktor casopisu Remedia a jako konicek externe ucim na Farmaceuticke fakulte, podilim se na vyuce predmetu farmakoinformatika. Tento předmět je stary asi 5 let a prochazi neustálým vývojem, podobně jako technologie, o kterých je v předmětu vyučováno. Ještě než začneme, chtěl bych si udělat drobnou anketu – kdo již slyšel o technologii RSS really simple syndication? Setkali jste se s termínem Health Technology Assessment?

2 Motto "Knowledge is of two kinds: we know a subject ourselves, or we know where we can find information upon it." Samuel Johnson ( ) Již Samuel Johnson poznal, že není vědění jako vědění. Vědění je více druhů. Buď máme všechny informace „našprtané“ v hlavě, nebo prostě víme o tom, že existují a ve správný čas si je dohledáme. Osobně se domnívám, že je třeba mít v hlavě kompromis, něco základního vědět zpaměti, ale většinu asi vědět, kde najít a nedržet informace zbytečně v hlavě.

3 “Knowledge is the enemy of disease”
The application of what we know will have a bigger impact on health and disease than any single drug or technology likely to be introduced in the next decade. Sir Muir Gray, Director, NHS National Knowledge Service

4 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

5 A. Kde hledat farmakoterapeutické informace?
kolega/pracovní postupy na pracovišti Informační centra - léková informační centra (FaF UK, SÚKL, nemocnice u sv. Anny) - toxikologická informační centra (Na Slupi, biochemická odd.,…) - specializovaná informační centra (homeopatie, alternativní medicíny, enzymoterapie,…) Úřady státní správy - SÚKL, SZÚ, MZČR Odborné knihovny Internet

6 A. Informační zdroje, literární zdroje
Informační zdroj (= informační pramen) kdo(co)koli, kdo(co) umožní získat potřebnou informaci – kolega, zdrav. dokumentace, video ...a zejména… Literární informační zdroje – odborné publikace, učebnice, sdělení, sborníky, časopisy, ale i databáze – Medline, Ebsco, Proquest – a obecně informace na internetu.

7 A. Dělení literárních informačních zdrojů
Původnost Primární – originální výsledky konkrétního výzkumného úkolu – CS, CC, RCT, syntéza nové látky … Sekundární – přehledné zpracování nějakého tématu – převážně citace z prim. zdrojů, lze i ze sekundárních - review Terciární – Přehled o problematice z P, S i jiných T zdrojů – kompendia, učebnice Periodicita Číslo ISBN – neperiodické – monografie, knihy, učebnice Číslo ISSN – periodické - časopisy

8 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

9 B. Knihovny (střediska vědeckých informací)
Národní knihovna – Klementinum – Souhrnný katalog (bližší info: od r. 1995, cca 3,1 mil. záznamů českých a zahraničních monografií, speciálních dokumentů a seriálů (časopisy, sborníky, zprávy z konferencí…) Národní lékařská knihovna – vzdálený přístup k elektronickým infozdrojům – (On-line zdroje) ÚVI – 1.LF -

10 B. bi.cuni.cz

11 B. Onelog - onelog.cuni.cz

12 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

13 C. Učebnice, Monografie, Knihy
Nakladatelství: UK – Celetná ul. - skripta Grada – Galén – Maxdorf – – Lékařský slovník – on-line Nucleus – Triton – Geum – geum.org Internet – obchody (sdružené) Kompas – on-line obchod Vltava - Zdravotnická literatura Wimmer - Amazon - USA -

14 C. Kompendia ČR: Zahraničí: Remedia Compendium 1999 – 3. vydání
BNF – British National Formulary – Martindale - Jednou za 2 roky – aktuálně 35. vydání 5,500 drug monographs 128,000 preparations 40,700 reference citations 10,900 manufacturers AHFS Drug Information 2008 AHFS DI is the only reference free from the influence of manufacturers, insurers, regulators, and other special interests, giving you an unbiased source of drug information léčivých přípravků, periodicita - ročně Arzneimittel-Kompendium der Schweiz

15 C. Compendium Infopharmu
Lékové Interakce 5 úrovní nebezpečnosti interakce Remedia Compendium Tvořeny podle ATC systému primárně na léčivou látku Letos? Komunikace s MV-AISLP, na jednom CD Řazeno podle účinné látky

16 C. Medical Tribune – Brevíř
Zkrácený „výtah“ z MV-AISLP Rychlý průvodce předepisováním léčiv Řazení podle Názvu přípravku

17 C. MV-AISLP www.aislp.cz Elektronická databáze – části:
MVA - Mikro-verze AISLP v užším smyslu humánní LP veterinární LP homeopatika PZT – Zdravotnické prostředky PFA – parafarmaceutika – potraviny určené pro zvláštní výživu Řazení: primárně podle názvu přípravku

18 C. Struktura MVA Obecná struktura modulu MVA MV-AISLP

19 C. MV-AISLP obsahuje Články Příbalový leták
SPC – souhrn údajů o přípravku – „výtah“ z registrační dokumentace = kompletní „schválená“ informace o léčivém přípravku Na jakou nemoc Kdy nepodávat Nežádoucí účinky Dávkování

20 C. Micromedex bi.cuni.cz – (ABC rejstřík) - Micromedex
Databáze Drugdex – kompletní informace o léčivé látce včetně odkazů na literaturu! Interakce – použití: pokud pacient užívá více léků najednou

21 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

22 D. Česká medicínská periodika 1
Zdravotnických časopisů Nakladatelské a tiskové středisko ČLS JEP Původní práce – výsledky výzkumu ale i přehledné články Časopis lékařů českých (Vol. 145, No .12) Praktický lékař Česká a slovenská farmacie (Vnitřní lékařství – do 2004) a mnoho dalších... Na následujících 7 slidech jsem se chtěl věnovat medicínským časopisům v ČR a pokusit se o jejich třídění. Protože nás ale tlačí čas a informační hodnota českých časopisů je občas diskutabilní, tak jen stručně různé strategie, jak lze dělat periodikum. Začněme u těch, co obsahují primární literaturu, tzn. původní vědecké práce. Tyto časopisy jsou převážně soustředěny pod hlavičku ČLS JEP. Přesun vnitřního lékařství pod komerční firmu mi není zcela jasný.

23 D. Česká medicínská periodika 2
1. Vydavatelské domy a) Všeobecně zaměřené, medicínské časopisy součástí širokého portfolia aa) Mladá fronta Zdravotnické noviny – týdeník (52krát/rok), příloha – Lékařské listy (22krát/rok) Postgraduální medicína – měsíční periodicita První strategií je popisovat aktuální dění v medicíně, kdy je jaký kongres, informovat o nových technologiích, studiích apod. V podstatě se jedná o specializované noviny, takovými jsou Zdravotnické noviny a Medical Tribune,

24 D. Česká medicínská periodika 3
b) Vydavatelské domy medicínsky specializované – se zahraniční účastí ba) Medical Tribune Group Medical Tribune – noviny – 36 čísel/rok Medicína po promoci české verze American Family Physician, Mayo Clinic Proceedings a z německého Deutsche Medizinische Wochenschrift, New England Journal of Medicine + komentáře českých odborníků Gynekologie po promoci Česká verze amerického časopisu Contemporary OB/GYN S firmami: Current opinion in … bb) MedProGo České vydání JAMA Cor et Vasa České vydání Lancet Oncology České vydání Archives in Dermatology Další strategií je překládat anglickou literaturu, eventuelně je kořenit postřehy z českého prostředí prostřednictvím Komentářů českých odborníků. Experty jsou v tomto oboru Medical Tribune a MedProGo s JAMACZ.

25 D. Česká medicínská periodika 4
c) Vydavatelské domy medicínsky zaměřené české ca) Solen Klinická farmakologie a farmacie Praktické lékárenství XY pro praxi (Interní medicína, urologie, neurologie…) Nově – Onkologie cb) Tigis Alergie Bolest Psychiatrie DMEV cc) Geum - Kazuistiky v diabetologii, alergologii, … Časopisy převážně s přehledovými články z medicíny produkují Solen, Tigis, Geum. Ke cti jim slouží, že se snaží produkovat originální české články, nešvarem je kopírování a opakování témat.

26 D. Česká medicínská periodika 5
2. Komunikační agentury mezinárodní a) Medica Healthworld Vnitřní lékařství Kardiologická revue Urologické listy Česká geriatrická revue Medica Health Word je zajímavá tím, že získala Vnitřní lékařství a že se snaží o e-learning.

27 D. Česká medicínská periodika 6
3. Specialisté na farmakoterapii Remedia Remedia - Rx Farmakon Press Farmakoterapie - Rx Edukafarm Medinews - OTC (i Rx) - Pak zde máme úzké specialisty na léky ve stylu ADIS, takovou kolébkou všech dalších jsou Remedia, jak postupně dospívali redaktoři v Remediích, nacházeli další skulinky na trhu a osamostatňovali se. To platí především o Medinews firmy Edukapharm. Tento plátek kombinuje PR články vpravo s krátkými statěmi odborníků vlevo. Farmakon Press se snaží dělat to samé co Remedia, také to je předchozí redakce Remedií, ale např. od Remedií se nezajímají o recenzní řízení.

28 Česká medicínská periodika 7
D. Ostatní vydavatelé Medical Press New EU Magazine of Medicine (česky) dmaar Business Magazine Pharm Foibos Press Sanguis Practicus Practicus - praktici – časopis SVL International Medical Publications (Obchodní rejstřík?) Causa Subita – praktici - Komory Časopis českých lékárníků Tempus Medicorum Státní organizace SÚKL: Farmakoterapeutické informace – jediné nezávislé periodikum v ČR!!! Pacientské organizace Svaz diabetiků ČR – dia život Česká medicínská periodika 7 Jak vidíte dalších časopisů je relativně dost. Jedinými opravdu nezávislými jsou Farmakoterapeutické informace SUKLu, jinak všechny časopisy jsou více či méně závislé na firemních penězích. A protože je jich dost, dochází až k hraničnímu podbízení se firmám. Mnoho časopisů je zdarma dodáváno až do rukou lékařů, samozřejmě za firemní peníze. Náklad takového časopisu je samozřejmě vyšší, než časopisu objektivnějšího, takže vítězí medicínský bulvár.

29 Zahraniční medicínská periodika
„Velká pětka“ – primární literární infozdroje JAMA (+ Archives of…) – pubs.ama-assn.org The Journal od the American Medical Association The Lancet – NEJM – New England Journal of Medicine BMJ – Annals of Internal Medicine – Léky – nakladatelství Adis Drugs, CNS Drugs, ... sekundární lit. infozdroje – reviews Možnost zasílání obsahů aktuálního čísla na mail zdarma – TOC Možnost hledání v archívech čísel Impact factor (2004) Již jsem zmínil, že Medline indexuje 5000 medicínských časopisů, ve skutečnosti je jich ještě mnohem více. Jak se v této záplavě zorientovat? Slyšel jsem přednášku prof. Zadáka, který doporučoval pár obecných časopisů s vysokým impaktem a pak sledovat pár časopisů ze své specializace. Pokud je totiž něco důležitého, formou komentářů, editorialů, studií, apod. se informace postupně objeví v každém z nich. Je proto lepší sledovat podrobněji malé množství časopisů než se snažit číst vše. Pět nejvýznamnějších časopisů tvoří velká pětka – JAMA, NEJM, Lancet, MBJ, Annals. Specialista na léky je nakladatelství Adis, nyní myslím je součástí nakladatelství Wolters-Kluwer. Časopisy mají většinou dostupnou funkci TOC – table of contents – zasílání obsahu čísla na , např. NEJM již má možnost RSS kanálů. Již jsem se několikrát v přednášce zmínil o impakt faktoru, zde vysvětlím, jak se počítá. Impakt faktor NEJM v roce 2004 se spočetl jako počet odkazů v literatuře všech sledovaných časopisů v roce 2004, které odkazovaly na články NEJM z let 2002 a 2003 vydělený počtem článků v NEJM v letech 2002, 2003.

30 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

31 Databáze - dělení Často databázové systémy překračující hranice následujícího dělení: Bibliografické neobsahují plné texty, ale bibliografické citace příp. abstrakt odkazovaného článku Medline, Embase, ISI Web of Knowledge, Bibliographia Medica Čechoslovaca Plnotextové (fulltext) Obsahují elektronickou formu primárních dokumentů (např. vědeckých článků) EBSCO, Proquest, ScienceDirect, Springer … Pubmed Central Faktografické Na základě informací z primárních dokumentů se kompilují přehledné články, často bez odkazů na primární zdroje Micromedex, MV-AISLP, elektronické verze kompendií Opusťme nyní internetové vyhledávače jako databáze obsahující informace o internetových stránkách a pojďme si rozdělit databáze, které se týkají článků a různých přehledných článků. Bibliografické databáze neobsahují plné texty, ale tzv. citace. Citace je vlastně cestou ke článku zahrnující jména autorů, název článku, název časopisu, ročník, číslo, stránku. Některé bibliografické databáze navíc obsahují i abstrakty článků. Příkladem je Medline, Embase, Web of knowledge či česká BMČ. Pokud je dohledána citace zajímavého článku, lze jej hledat v databázích obsahujících plné texty. Jde buď o databáze vytvořené nakladatelem nebo databáze sdružující více nakladatelů. Faktografické databáze obsahují přehledné články vytvářené na základě informací z primárních primárních či sekundárních článků, často již bez odkazů na literaturu. Příkladem mohou být Micromedex či MV-AISLP.

32 Medline vs. Pubmed U.S. National Library of Medicine (NLM)
Medline je největší komponenta Pubmedu Pubmed má navíc: „In press“ články – dosud nevyšly v tisku Abstrakty před zařazením časopisu do Medline, pokud dodává nakladatelství elektronicky Některé časopisy z PubMedCentral Asi 86% citací tvoří anglicky publikované články Přibližně 76% citací obsahuje abstrakt Ročně přibývá kolem citací V současné době cca 17 milionů záznamů K indexaci klíčových slov používá slovník MeSH (Medical Subject Headings) - elektronický slovník odborných biomedicínských pojmů, vyšší specificita strategie hledání Boolean operátory (AND, OR, NOT), fráze, pole – zpřesnění vyhledávací strategie Někdy dochází k matení pojmů Pubmed a Medline. V podstatě se jedná o totéž, Pubmed je služba obsahující jako centrální komponentu Medline plus některé další věci jako in press články. V současné době obsahuje Pubmed 17 milionů záznamů. K záznamům v Medline jsou přiřazována klíčová slova, seznam těchto klíčových slov se nazývá MeSH. V tomto seznamu lze i hledat, systém je tak inteligentní že navrhuje při zadání odpovídající klíčové slovo.

33 Ikony: odkaz na volný fulltext, abstrakt, pouze citace
E. Tipy - Ikony: odkaz na volný fulltext, abstrakt, pouze citace Limits: free-fulltexts!, randomized clinical trials, Clinical Trial Phase III, Published Erratum, PubMed Central Single Citation Matcher – hledání abstraktu, lze zadat jen část citace! Možnost vybrat jinou dtb. v systému Entrez např. PubChem Substance MeSH dtb – inteligentní návrh termínů Clinical Queries – selekce citací systematických review, studie o diagnóze, terapii, prognóze My NCBI – možnost ukládat strategii hledání a zasílání nových citací odpovídajících strategii na Více: Tutorials – „průvodci“ funkcemi databáze Dovolím si jen pár tipů. Ikony u záznamu ve výsledku hledání ukazují přítomnost abstraktu nebo dostupnost plného textu. Před hledáním lze definovat limity, které zúží výběr – lze hledat např. jen v klinických studiích fáze 3 apod. Pokud známe citaci z literatury, lze zadat třeba jen stránku a časopis a dostaneme záznamy splňující zadaná kritéria. Pokud neznáme chemický vzorec, lze místo Pubmed vybrat databázi PubChem a zadat název látky. Predefinované filtry umožňující vyhledávat v typech záznamů charakterizujících typy studií vhodných pro zodpovězení různých klinických otázek týkajících se prognózy, terapie apod. V databázi si můžete registrovat svůj účet a nechat si zde historii hledání nebo si můžete nechat posílat aktualizované hledání na . Doporučuji pročíst Tutorialy, které jsou vynikající a umožňující využívat tuto databázi v plném rozsahu.

34 E. Bibliografické databáze
Embase Vydává nakladatelství Elsevier Science Akcentuje více evropské odborné časopisy Zahrnuje přes 5000 časopisů, od r. 1974 přístup placený 11 milionů citací Thesaurus – EMTREE ISI Web of Knowledge Web of Science - citace s abstrakty, 3500 časopisů Current Contents - aktuality Journal Citations Reports – Impact factor víceoborové zaměření Informace o tom kolikrát byl daný článek citován jinými autory, kolik a které články sám cituje Dalšími příklady bibliografických databází jsou Embase, která je více proevropská, ale dostupná pouze komerčně. Rozsahem odpovídá databázi Medline, ale tyto databáze podle některých zdrojů překrývají jen z 50 %. Seznam klíčových slov EmTree mi osobně přišel kliničtěji zaměřen než u Medline. ISI Web of Knowledge zahrnuje např. databázi Journal citation reports, která obsahuje přehled impact faktorů časopisů.

35 E. Plnotextové databáze
Zahrnující více vydavatelů Proquest EBSCO Od konkrétního vydavatele Elsevier (ScienceDirect) Blackwell Wiley Springer Vše dostupné z bi.cuni.cz/onelog.cuni.cz

36 E. Získávání plných textů
Přímá dostupnost plných textů Informační centra univerzit, firem – seznamy časopisů či databázových kolekcí nakladatelů s přístupem pro organizaci – podmínka: zaměstnanec https://www.countway.harvard.edu/lenya/countway/live/dl/resources.html?search=1&qtype=begins&typeID=3&scope=biomed&query=a Onelog Pro ostatní – „Vzdálený přístup“ knihoven NLK a STK Osobní postup: v Pubmedu nalézt citaci a nakladatele případně odkaz na fulltext, podle nakladatele lze odhadnout kde hledat, pokud se nepovede, zkusit Proquest, EBSCO, Zadat dodání knihovně (až 400 Kč/článek) Zaplatit přímo – Pay per view (20-30 dolarů) apod. Hledáním v Pubmedu jsme si vyhledali několik zajímavých článků, ke které nyní potřebujeme získat v plném znění (přečetli jsme si abstrakt). Máme nyní několik variant. Některé články jsou dostupné na Webu bez placení, přehled časopisů a dostupnosti článků je např. na stránce freemedicaljournals.com. Pokud jsme zaměstnanec např. univerzity či firmy, lze hledat v předplacených zdrojích. Můžeme využít vzdáleného přístupu knihoven, například Národní lékařské knihovny. Po vyplnění hesla se IP adresa počítače nasimuluje jako knihovní a lze k předplaceným titulům přistoupit odkudkoli. Můžeme oslovit knihovnu a ta se postará, ovšem může to něco stát. Jako poslední můžeme zaplatit přímo na stránce časopisu za shlédnutí článku.

37 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

38 F. Internetové vyhledávače
Dříve: katalogy nebo vyhledávače, Dnes: integrace Zahraniční: Obecné – Google.com, Yahoo.com, msn.com (Microsoft), Open Directory Project více viz Meta-vyhledávače – výsledky z více vyhledávačů dohromady – MetaCrawler.com, Ixquick.com, více viz Vědecké (medicína včetně) – Scirus Google Scholar scholar.google.com, Medicínské – Health on the Net Foundation (sémantický), (Microsoft – pacienti), „EBM“ – Trip database – SUMsearch Web 2.0 Grokker (Yahoo/Wikipedia), výsledky v kategoriích!) České: Nyní se poněkud vraťme ke zlatému standardu vyhledávání informací na internetu, k internetovým vyhledávačům. Dosud existují 2 typy hledání informací, buď můžete projiždět katalog nebo v něm hledat určitý termín – to umožňovaly katalogy, nebo můžete prohledávat hned celý internet. Nyní jsou tyto služby v podstatě integrovány na portálech vyhledávačů. Určitě všichni využíváte např. Google, nebo Yahoo. Zadáte slovo, vyhledávací algoritmus nabídne nejrelevantnější stránky. V 90 % případů tento postup v praxi plně stačí. Lze však chtít více odkazů, pokud hledáme hodně specifickou oblast, nebo více specifické služby (medicínské informace). Pokud chcete více, lze využívat služeb tzv. meta-vyhledávačů, které dokáží zadat hledaný termín skrytě více vyhledávačům a zpracovat odkazy tak, aby se neduplikovaly. Tzn. stejné odkazy na stránky se načtou pouze jednou. Příkladem meta-vyhledávače je metacrawler.com. Pokud toužíme po odborných textech, lze hledat na portálech, které indexují pouze vědecké stránky. Google Scholar dokonce dokáže určit, kolikrát je daný odkaz (např. článek) citován na jiných stránkách. Velkým problémem internetu je množství informací, z nichž jen málo je důvěryhodných a objektivních. Existují projekty, které se snaží webové stránky hodnotit a dát jim certifikát kvality. Tímto projektem je např. Heallth on The net Foundation – HON. Již jste si jistě všimli certifikátu, na stránkách zdn.cz, zdravcentra.cz, nebo remedia.cz. Ale i medicínských informací je ještě abych tak řekl mnoho typů. Některé jsou určeny pro pacienty, některé se zakládají na stanoviskách expertů/autorů, některé jdou dále a jsou postaveny na vědeckých důkazech z různých studií. Příkladem vyhledávačů, které vyhledávají ve zdrojích psaných na podkladě důkazů, tyto tokumenty jsou např. doporučené postupy, systematická review apod. je např. Tripdatabase nebo SUMsearch. Vyhledávače se také postupně vyvíjejí, zajímavým nápadem je rozdělit vyhldávané stránky do logických kategorií, což např. dokáže grokker, ukáži dále.

39 Toto je příklad kategorizace odkazů do logických celků
Toto je příklad kategorizace odkazů do logických celků. Můžete si zobrazit dokonce grafickou „mapu“ a prohledávat úrovně. Tuto technologii např. přejalo EBSCO, které umožňuje zobrazit výsledky hledání v logických kategoriích též.

40 F. Web 2.0 (?) Aplikace, které jsou díky síťovému efektu s přibývajícím počtem uživatelů stále lepší = zapřažení kolektivní inteligence Web 1.0 – komerce Web 2.0 – lidé Princip: „Více hlav více ví“ Více: O webu 2.0 se poprve zminil Tim O´Reilly v roce Vsiml si urciteho posunu v uvazovani na webu. Dříve byli uživatelé Webu více či méně pasivními pozorovateli dění, kteří si něco přečetli nebo stáhli ze serveru, který vytvářel tým lidí. Principem Webu 1.0 byl obchod – prijd a nakup, co ti servírujeme. S postupem času některé servery začali více využívat potenciál svých čtenářů. Uživatelé začali být zatahováni tzv. do hry. Nyní již mohou aktivně diskutovat, hodnotit informace, vyjadřovat vlastní názor (např. blogovat) a vůbec, začali se podílet na tvorbě obsahu serverů. Proto se říká, že Web 2.0 jsou lidé. Aplikace jsou diky síťovému efektu s novými a novými uživateli stále objemnější, a lepší, přitom si je uživatelé vlastně dělají sami. Čím více uživatelů, tím lépe. Protože se aktivně zapojují uživatelé internetu, má Web 2.0 tyto atributy – data dělají uživatelé, server slouží jen jako platforma (server je jako skříň a data jako šaty, které do ní dávají uživatelé). Každý si může povídat s každým, je rozmlžena hranice, kdo prodává, kdo kupuje, kdo vytváří, kdo jen konzumuje. Existují systémy (Wiki), které si uživatelé mohou individualizovat na míru. Reputační systémy slouží k zhodnocení informací (např. článku), a podle toho je buď umístěn výše či hluboko v obsahu serveru. Trendem je, aby uživatelé na webu i pracovali bez nutnosti stahování software – příkladem může být google Docs, viz dále. Některé služby slouží jako základ pro tvorbu dalších aplikací (mash-up).

41 F. Web 2.0 aplikace Del.icious.us – ukládání a sdílení záložek
Slideshare.net – sdílení prezentací Google.com YouTube.com Reader (reader.google.com) – RSS čtečka Co-op – – Individualizované hledání – definujete si sami, kde se hledá: Evidence Australia Netting the Evidence Google Health Existuje mnoho služeb a mnoho žebříčků, které hodnotí nejlepší „Web 2.0“ stránky. Já jsem vybral pouze nejznámější příklady. Abych se vrátil k tématu přednášky, chtěl bych se dotknout jen několika služeb Webu 2.0, které by mohly mít potenciál pro zdokonalení našich schopností vyhledávat medicínské informace. V Např. Del.icio.us je serverem, který umožňuje ukládat své oblíbené záložky na internet. Asi si myslíte, proč bych své „Favourites“ vystavovat na internet. Jde opet o sílu kolektivu. Vase zalozky muzete a nemusite oznacit jako verejne. Muzete si je sdilet s jinymi uzivately, hodnotit, zobrazí se vám počet stažení jinými uživateli apod. Např. pokud jsem hledal abatacept, našel jsem 4 linky odkazující na informace o tomto léku. Pokud jsem zadal slovo medicine, nalezl jsem odkazu na stranky o medicine. Další užitečnou funkcí, kterou nabízí google je bezesporu co-op. Tato služba umožňuje individualizované vyhledávání. Pokud se vám líbí určité stránky, zadáte si je do této služby a google pak vyhledává jen ve vašich oblíbených stránkách. Tato funkce neunikla již některým univerzitním knihovnám či organizacím, které takto sestavily specifické „podvyhledávače“ googlu např. Evidence Australia. Google Reader zmíním na dalším slidu.

42 F. RSS - Really Simple Syndication
Technologie RSS umožňuje uživatelům Internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj (RSS feed, též RSS kanál, RSS channel). Tento zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se obsah mění a přidává velmi často (například zpravodajské servery). Čtečky: Internet: Google Reader Software: FeedReader či RSS Point Více: Již na začátku přednášky jsem se ptal, kdo z vás používá RSS. Přiznávám, že jsem funkce teto technologie prozkoumal az díky přípravě na přednášku, ale jiz predtim jsem cim dal tim casteji videl při brouzdani internetem toto logo, či zkratku RSS nebo XML. Vždy jde o stejný princip. Internetove stranky jsou programovany urcitym jazykem. Pokud dojde k aktualizaci stranek, mel by novy záznam projevit i v jejich programovacim jazyku. Od toho byl jiz krucek k ustaveni standardu, který by definoval, jakou strukturu by mela obsahovat naprogramovana informace o novinkach. Tento stále se aktualizujici program vystaveny na serveru pak jsou schopné číst např. RSS čtečky a informovat uživatele, co je na danem serveru noveho. Často je však server tak veliky, ze by novinek bylo neumerne mnoho, proto muze byt definovan specifictejsi „kanal“, napr. ze chci sledovat na FDA jen nova leciva. Existuje i moznost sledovat nove zaznamy v databazi odpovidajici moji vyhledavaci strategii, mluvim napr. O databazi Medline.

43 F. Google Reader Sem RSS link z Exploreru
Google Reader je prikladem webove sluzby, která umoznuje sledovani novinek pomoci RSS kanalu. Po registraci na google.com, mimochodem, po které dostanete pristup na „nekonecne“ velky gmail, si lze aktivovat sluzbu Reader. Do Add subscription se vkladaji jednotlive odkazy na RSS kanaly (v podstate linky ve stylu https://www.remedia.cz/rss)

44 F. FDA

45 F. SÚKL

46 F. MZCR

47

48

49 Priklad konkretniho vyuziti RSS technologie pro sledovani medicinskych informaci je definovani RSS kanalu v pubmedu pote, co jsme vyladili vyhledavaci strategii. Postupne se nam v google readeru objevuji informace o novych zaznamech splnujicich nase kriteria vyhledavani.

50 F. Webcasts/Podcasts Přenosy z kongresů – video nebo audio + slides
Rychlejší připojení k internetu a technologický pokrok umožnily přesun multimediálních aplikací na net. Pro účely medicíny vidim jako obzvláště zajímavé pokusy zprostředkovávat konference, rozhovory, operace apod. prostřednictvím internetu. Zde například vidíme uložený záznam z kongresu Evropské diabetologické společnosti, který je volně přístupný široké komunitě. Názvy těchto přenosů jsou různé, setkal jsem se např. s názvem webcast, podcast, apod. Mimochodem, tento slide ukazuje, jak prudce roste cena nových léčiv, ale jak stále méně přinášejí zvýšení účinnosti resp. efektivity. Při této příležitosti si dovolím doporučit k průzkumu stránku časopisu NEJM, který již není jen časopis. Považuji za příklad využití moderních multimediálních aplikací – audio, video v oblasti medicíny.

51 E-learning v ČR Univerzity Komerční
MUNI: CUNI: LF1: Komerční EUNI: Health Pears Cyber kreditů ČLK/test, mnoho oborů Medica Health World: studijní programy eKardio, eGynekologie, ePsychiatrie, eDiabetes: Od periodik se přesuňme zase o kousek dále k e-learningu. Jde v podstatě o publikování článků v určitém systému, který umožňuje vytvářet výukové kurzy nebo předměty, na závěr tohoto kurzu dělat test a tím získat např. kredity do kontinuálního vzdělávání. Univerzitám šetří tyto e-learningové programy čas a peníze, protože učitelé nemusí přímo výučovat, stačí, když jsou na u v případě dotazu. E-learningové portály tvoří tedy především univerzity pro své studenty. Existují však v českém prostředí již i komerční e-learningové programy, které jsou díky štědrým sponzorům zatím zpřístupňovány zdarma. Osobně bych řekl, že suverénně vede portál euni.cz společnosti Health Pears Cyber, kde po registraci téměř okamžitě obdržíte certifikát a pokud dodáte i registrační číslo své komory (myslím lékařské, lékárnické stomatologické), dostanete poměrně výživný počet bodů, pokud napíšete test po absolvování daného programu. Vyzkoušejte nabízené linky, sami uvidíte.

52 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

53 G. Evidence = důkazy = výsledky výzkumu
Jak co nejjednodušeji převést výsledky medicínského výzkumu do klinického rozhodování/chování? Knowledge Translation Research Studuje jak jsou organizovány, kde lze získat, jak hodnotit, jak rozšiřovat, jak zjednodušit informace z klinického výzkumu …study of the organization, retrieval, appraisal, refinement, dissemination, and uptake of knowledge (eg, important new knowledge from health research)

54 G. Kroky od „generování důkazů“ ke „klinické aplikaci“
standardizace péče výzkum syntéza 3 2 1 Knowledge Translation 1 – randomizovaná klinická studie 2 – systematické review, synopse, summaries 3 – doporučené postupy

55 G. Klinické studie Klasická hypotéza: Je léčivo A účinnější a bezpečnější než léčivo B? (Intervence) skupiny: léčebná – léčivo A, kontrolní – placebo nebo léčivo B Randomizovaná klinická studie: nahodilé přidělení osob do skupin – omezení rozdílnosti pacientů ve skupinách Dvojitě slepá RCT: ani pacient ani ošetřující lékař neví, zda užívají lék A či lék B (placebo) Registr (USA): Kde hledat abstrakty: Pubmed: – Limits – Clinical trials Cochrane Library: nebo bi.cuni.cz OVID EBM Reviews – modul CENTRAL

56 G. Systematické review Článek přehledně zpracovávající údaje z primárního výzkumu (klinických studií) k co nejúplnější odpovědi na konkrétní klinickou otázku versus nesystematický přehled: Jasně položená otázka Identifikace všech relevantních studií – přesně definovaná strategie hledání Zhodnocení kvality studií Sdružuje poznatky z primárních studií podle přesně definované metodiky Závěry dělá pouze na základě shromážděných důkazů Meta-analýza statistické zpracování výsledků z více primárních studií Př.: Je vitamin C účinný v prevenci a léčbě běžného nachlazení

57 G. Metaanalýza - blobbogram

58 G. Cochrane Library – hlavní části
The Cochrane Database of Systematic Reviews (Cochrane Reviews) Rapidně se rozšiřující seznam pravidelně obnovovaných systematických review – připravováno přímo členy the Cochrane Collaboration. The Database of Abstracts of Reviews of Effects (DARE) Další publikovaná systematická review připravená a publikovaná mimo the Cochrane Collaboration. The Cochrane Central Register of Controlled Trials (CENTRAL) Největší databáze klinických studií – dodávají při svých rešeržích ti, co tvoří systematická review. The Health Technology Assessment Database (HTA) Databáze hodnocení zdravotnických technologií Cochrane Library se skládá z několika modulů. CENTRAL je centrální registr klinických studií, tvořených Cochrane Collaboration. Využívány jsou výsledky hledání při tvorbě systematických přehledů, stejně jako dobrovolníci prohledávající ručně určený okruh časopisů. Hlavní databází Cochrane Library je Cochrane Database of Systematic reviews, kde jsou umístěny probíhající a ukončené systematické přehledy. Systematické přehledy tvořené mimo Cochrane Collaboration jsou vedeny v databázi DARE, tvořené centrem pro tvorbu přehledů a jejich rozšiřování Univerzity v Yorku. Tato databáze zahrnuje rozšířené a strukturované abstrakty systematických reviews vydaných v různých časopisech typu JAMA, Annals apod. Méně obsažnou databází avšak s velice kvalitními informacemi je The Health Technology Assessment databáze, co to je HTA proces bude vysvětleno později. Součástí Cochrane Library jsou i další databáze, např. databáze nákladové efektivity intervencí. - bližší podrobnosti DARE - Wiley

59 G. EBM Abstrakty (synopses)
Z mnohastránkového originálu klinické studie se po zhodnocení její důležitosti pro klinickou praxi udělá její stručný „výtah“ EBM časopisy: ACP Journal Club bi.cuni.cz - EBSCO Bandolier Evidence Based Medicine

60 G. EBM Summaries Obecnější otázky
Terapie onemocnění - dyspepsie Vlastnosti léku - akarbóza Využívají výsledků primárního výzkumu a systematických reviews k tvorbě přehledných článků Dynamed - UpToDate - BMJ Clinical Evidence - „Trial“ přístup do ?

61 G. Guidelines – doporučené postupy
Doporučené postupy (guidelines) jsou u nás obvykle chápány jako nezávazná, vysoce odborná doporučení pro diagnostiku a terapii daného onemocnění Zahraničí: National Guideline Clearinghouse - - USA NICE - - UK – NHS ČR: Co odborná společnost, to nějaký „guideline“ ČLS JEP SVL Psychiatři Doporučené postupy jsou u nás chápány jako nezávazná, vysoce odborná doporučení pro diagnostiku a terapii daného onemocnění. Doporučené postupy produkuje nyní spousta odborných společností, otázkou je, jak kvalitní tyto guidelines jsou. Osobně si guidelines představuji jako relativně obsáhlá doporučení rozebírající aspekty nemoci, její diagnostiky a léčby. Tyto doporučené postupy by však měly mít určitou strukturu, kterou podle mého názoru stále postrádají. Jde např. o

62 G. Hledání v EBM infozdrojích
Trip database SUMsearch National Library for Health „knihovna“ NHS – UK tip

63 Osnova 1. část – „teorie“ 2. část – „praxe“ A. úvod
B. knihovny, bi.cuni.cz C. Přehledné informační zdroje o léčivech Učebnice, Kompendia, Brevíř, MV-AISLP, Micromedex D. Časopisy E. Databáze F. Internet G. EBM infozdroje 2. část – „praxe“ kucera.xf.cz/prednasky Počítačová učebna Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

64 Praktická část Kucera.xf.cz – sekce přednášky – seminář 4 FIN – uložena tato přednáška Úkoly: Najděte knihu doc. Lincové Základní a aplikovaná farmakologie v internetovém knihkupectví Interagují spolu simvastatin a amlodipin? Jak závažně? Zaregistrujte se na a zkuste si zprovoznit RSS čtečku a zadat si RSS kanál z Je vitamin C účinný v prevenci běžného nachlazení (common cold)? Najděte fulltext = plný článek: Simpson D, Plosker GL. Spotlight on atomoxetine in adults with attention-deficit hyperactivity disorder.CNS Drugs. 2004;18(6):


Stáhnout ppt "Léčiva a informační zdroje"

Podobné prezentace


Reklamy Google