Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PaedDr. Milan Kyzour Ateliér arteterapie Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity Poradna drogových závislostí Institut pro rozvoj osobnosti, o.p.s. SEN.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PaedDr. Milan Kyzour Ateliér arteterapie Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity Poradna drogových závislostí Institut pro rozvoj osobnosti, o.p.s. SEN."— Transkript prezentace:

1 PaedDr. Milan Kyzour Ateliér arteterapie Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity Poradna drogových závislostí Institut pro rozvoj osobnosti, o.p.s. SEN

2 Sen – jako myšlení v obrazech, obsah snu  „Ve snu a v neuróze znovu nalézáme jak dítě se zvláštnostmi jeho způsobů myšlení a jeho afektivního života, tak i divokého, primitivního člověka.“ (Freud)  Sen je zvláštní forma myšlení ve spánku, ve kterém jsou představy převáděny ve vizuální obrazy  sen halucinuje.  Halucinace jsou zde možné proto, že duševní život ve spánku ztratil kontakt s vnější realitou, čímž jsou dány podmínky pro vývin neškodné snové psychózy.  Snovým obsahem je (současně):  a) zahalené splnění zapuzeného (nevědomého) přání; Nevědomé jsou ty symbolizované (zahalené) obsahy, které při výkladu snu snící zavrhuje a považuje je za iracionální.  b) pokus o řešení aktuální životní problematiky

3 Sen – zdroje a hnací síla snu, latentní obsah snu  Zdrojem pro tvorbu snu = snové podněty = denní zbytky = co zaměstnávalo mysl v bdělém stavu  např. úvahy, varování, perspektivní směřování, uspokojení nesplněného přání.  Hnací silou při tvorbě snu je energie vytěsněných (nevědomých) pudových hnutí. Jejich snové (halucinatorní) splnění, ukojení    Latentní obsah snu.

4 Snová práce - manifestní sen  Snová práce  pochod, kterým jsou latentní snové myšlenky přeměňovány ve zjevný sen. Proč?   Úkolem snové práce je zahalit splnění neukojených vytěsněných pudových hnutí před cenzurou, která s jistým omezením funguje i ve spánku.  Latentní snové myšlenky skryje před cenzurou užitím symbolizace, kdy je přimkne k denním zbytkům.  SP propojuje snové podněty, denní zbytky s tím, co pochází z nevědomí.   Při utváření snu působí dvě protichůdné síly – jedna vytváří přání, druhá toto přání cenzuruje a cenzurou si vynucuje jeho zkreslení.  Snová práce je procesem odpovědným za to, že z nevědomé myšlenky (splnění odepřené touhy) obsažené v latentním snu vzniká její zkomolená podoba  zjevný, manifestní sen.

5 Sen – 2 podoby téhož manifestní sen  latentní sen  Manifestní sen = to co sen vypráví, zjevná podoba snu.  Latentní snové myšlenky = do symboliky zahalená vytěsněná pudová hnutí.  SP je halí tím, že je přimkne k denním zbytkům.    Latentní sen = zahalený snový obsah získaný výkladem.

6 Postupy snové práce 1  A) nevědomé  B) předvědomé A) nevědomé (symbolizace):  zhuštění: dvě nebo více představ o objektech či situacích se na základě jistých společných rysů sčítají v představu jednu, která je pak obdařena součtem významů a jejich energií;  přesun, tedy přenos psychických intenzit na jiné objekty - energetické obsazení nevědomé představy je přesouváno na jinou, předvědomou, a tím pádem se psychický důraz přemísťuje z prvku závažného na jiný.  Předpoklad, že problém  patologie je tam, kde se na předvědomé snové pochody napojují nevědomá přání (= kde probíhá symbolizace). (Freud)

7 Postupy snové práce 2 B) předvědomé:  vizualizace je znázornění myšlenek prošlých zhuštěním a přenosem. Tento postup snové práce dále transponuje původní myšlenku a zároveň jí umožňuje vytvářet vztahy s dalšími;  druhotné zpracování – snový scénář. Je v úzké vazbě s vizualizací. Rozum prahnoucí po logice a uspořádání vytváří ze snového materiálu (denní zbytky a nevědomá přání) celistvý útvar, čímž ovšem sen nabývá dalšího zkreslení svého původního smyslu.  Myšlenky zpracované pouze těmito pochody jsou zcela korektní a plnohodnotné normálnímu (bdělému) myšlení.

8 Mechanizmus vzniku snu primární proces   Latentní snový obsah   primární proces  nevědomí B O L I Z nevědomí pudová hnutí M A pudová hnutí Y s p s p C Y s p s p C nevědomí S n r n r E nevědomí o á C e n z u r a o á o á C e n z u r a o á předvědomí v c v c předvědomí V á e á e E V á e á e E snové podněty  I C  snové podněty denní zbytky  Z A  denní zbytky U A L I Z U A L I Z     sekund. proces  druhotné zpracování, scénář  sekund. proces  Manifestní (zjevný) sen Manifestní (zjevný) sen

9 Sen, jeho funkce  Freud: Sen odstraňuje psychické podráždění ( neukojená pudová přání), které ruší spánek, jejich halucinatorním splněním.  Tedy sníme, abychom spali.   Základním smyslem neurotických příznaků, denního snění, příp. „koukání do blba“, závislostí atp. je odvrat od vnějšího světa a rezignace na jeho přetváření.  Fyziologické výzkumy: Spíme, abychom snili.   Za odvrácení člověka od reálného světa je odpovědná jeho potřeba vypořádat se se svým dětstvím jako zdrojem vytěsněných přání.

10 Informace ke snící  Tehdy 20ti letá nitrožilní uživatelka pervitinu po ústavní léčbě.  V době prezentovaného snu abstinovala několik měsíců.  Rodiče VŠ, sestra o 1,5 roku starší, vysokoškolačka, preferovaná, dovedně manipulující konverzními příznaky, s poruchou příjmu potravy.  Katolička. Otec a sestra hluboce věřící, asketičtí. Během abúzu měla snící konflikty především s nimi – vnímáni jako personifikovaná restrikce. Otec výbušný, dceru v jejím dětství mlátil. Postoje rodiny k intimním otázkám vnímala jako tuhé, zaštítěné principy katolické morálky.  Problém: Afektivní potenciál řádně nezpracovaný v pubertě (dědeček jí ve 13ti označil za nymfomanku). Od 16 ti mimo rodinu – se souhlasem rodičů!  Poradenství se zaměřovalo na její vazbu na toxické prostředí, na ambivalentní vztah zejména k otci a setře, na problém s přijímáním potravy, na nerealizovanou touhu přivlastnit si prostor kuchyně okupovaný sestrou.

11 Funkce abúzu u snící  Pervitin byl katalyzátorem, který snící umožnil personifikovat a tím pádem odehrát vnitřní konflikt v jejím psychickém aparátu.  Afektivní potenciál externalizovala do toxického prostředí, v němž hledala své sexuální partnery.  Rodina, resp. její obraz zastupoval neúprosné Nadjá, jehož nesmiřitelnost a útočnost byla přímo úměrná jejím vztekům především na otce.  Abúzus jí jako druhorozené zajistil maximální pozornost rodičů, postupně především matky – na úkor sestry. Když totiž její první signál rodičům - odchod v 16ti z domova - nezabral, použila tvrdší arsenál.  Poznámka: Na pervitinu zažívala masivní prožitky z pouhých sexuálních fantazií.

12 Výsledek snové práce Manifestní sen  Sestra jela na kole a já jsem šla za ní. Bylo to ve Stromovce. Pak sestra upadla. (Komentář snící: ale neviděla jsem, jak nebo na co dopadla)  Asociace: Snící ke snu poznamenala, že přes Stromovku chodí denně do práce a že 50 metrů od místa, kde sestra z kola upadla, měla sama kdysi na kole pád, při kterém si vyrazila několik zubů.

13 Bylo to ve Stromovce. 1. Stromovka (cesta lemovaná stromy) jako znak (bez symbolického obsahu):  snový kontext; předvědomý materiál (denně tudy chodila do práce), kterého se snová práce chopila s cílem splnění nevědomého přání;  2. Chůze (jízda) ve Stromovce v latentním obsahu: Tuto snovou představu Freud interpretoval jako symbolizaci dětské vytěsněné (nevědomé) fantazie o stýkání se s otcem v době, kdy byl(a) snící ještě jako plod v matce.  3. Stromovka + sestřin snový pád na kole jako asociace snící: vlastní pád na kole a vyražené zuby  4. Latentní obsah asociace: návrat od objektové lásky k onanii (snící potvrdila – provokovala tím rodiče a především sestru).

14 Sestra jela na kole  Využití přesunu (nevědomého snového postupu)  „Sestra jela na kole“ – latentní obsah  „Sestra byla kojena“ (párovým kruhovým tělesným orgánem, který je zároveň pudovým objektem, jsou prsa).  „Sestra jela na kole“ – jako výraz (vybavitelných) potlačených a konfliktních psychických obsahů:  „Sestra byla (a je) na očích matky“ – „Sestra měla a má matčinu pozornost“.

15 (Sestra jela na kole) a já jsem šla za ní.  „… a já jsem šla za ní“ (opět přesun)  latentní obsah (nevědomý /vytěsněný/ moment):  = „Na řadu s kojením jsem přišla až jako druhorozená.“ = nevědomé myšlenky týkající se druhorozenosti:  … a já jsem šla za ní. - jako výraz předvědomých (vybavitelných) potlačených a konfliktních psychických obsahů:   = „Jsem až ta druhá“. (Bylo to evidentní i z konzultací s matkou)

16 Pak sestra upadla (, ale neviděla jsem, jak nebo na co dopadla).  „Pak sestra upadla“  přesun  latentní obsah:  = „(Kéž by) sestra byla od prsu odstavena.“  Pozn.: Fakt, že pád neviděla, je totiž narážkou na to, že nejde o skutečný pád, ale o symbolickou situaci.  „Pak sestra upadla“ - jako výraz předvědomých (vybavitelných) potlačených a konfliktních psychických obsahů:  Skutečnost: Sestra kdysi zakopla a při pádu se zranila. Přání: např.: „(Kéž by) sestra morálně padla (a přestala být svatá).“

17 Latentní snový obsah = splnění nevědomého přání Latentní obsah snových vět dle jejich pořadí v manifestním snu:  Sestra byla kojena.  Na řadu s kojením (na svět) jsem přišla až jako druhorozená.  Jako nenarozená jsem se stýkala s otcem.  Kéž by sestra odpadla od prsu. Splnění nevědomého přání:  Když byla sestra kojena, jako ještě nenarozená jsem se stýkala se svým otcem. Abych mohla být kojena (abych se mohla narodit), musím odstranit (o 1,5 roku starší) sestru.

18 Prospektorská tendence   tendence považovat za podstatu snu latentní (skryté) snovou myšlenku, přehlížení rozdílu mezi latentními snovými myšlenkami a snovou prací.  Snová práce je totiž zvláštní forma našeho myšlení, která se na půdorysu splnění nevědomého přání (= latentní snová myšlenka) pokouší řešit aktuální životní problematiku.  Při ustrnutí výkladu na latentní snové myšlence postrádáme to, jaký aktuální problém sen zpracovává.

19 Výklad snu = transpozice latentního snu do aktuální životní problematiky   Protože matka preferuje sestru, jako druhorozená se vztahuji ke svému otci (terapeutovi). Abych si zajistila matčinu pozornost, musím odstranit sestru.

20 Témata, na která sen upozorňuje 1 Témata, na která sen upozorňuje:  1. Oralita (E. Fromm): A) problém s přijímáním potravy: a)popření touhy po sycení jako náhražky neuspokojených citových potřeb; b)způsob řešení vnitřních konfliktů spojených s dospíváním (viz dědečkův výrok); c)potlačení tělesného dospívání s cílem neztratit pozici malé holčičky, která si bezpodmínečnou lásku matky může nárokovat.

21 Témata, na která sen upozorňuje 2  B) Sourozenecká problematika:  Preference starší a úspěšnější sestry.  Sourozenecká rivalita vyvolaná pocitem druhořadosti.  Ambivalentní vztah k sestře.

22 Témata, na která sen upozorňuje 3 C)Neodžitá potřeba hry – potřeba odehrání vnitřních konfliktů  Pervitin byl katalyzátorem, který snící umožnil personifikovat a tím pádem odehrát vnitřní konflikt.  Afektivní potenciál (Ono) externalizovala do toxického prostředí, v němž hledala své sexuální partnery a s nímž splynula – za cenu značných ztrát z Já.  Rodina, resp. její obraz zastupoval neúprosné Nadjá, jehož nesmiřitelnost a útočnost byla přímo úměrná jejím vztekům především na otce.

23 Děkuji za pozornost Ke snu:  Sen je duševním životem v době spánku. (Aristoteles)  Ctnostný člověk se spokojuje se sněním o tom, co zlý člověk dělá v životě (Platon). K interpretaci:  „Udělal jsem to“, praví má paměť, „nemohl jsem to udělat“, praví má pýcha a zůstává neúprosnou. Nakonec – ustoupí paměť. (Friedrich Nietzsche) K životu:  Lidský život se točí pouze kolem sexuality. Na tom se nic nezměnilo a nezmění. (Freud)  (a) Nesmíme se nechat zmást důkazy. (Freud)  Tajemství našeho konání spočívá ve vyléčení láskou. (Freud)


Stáhnout ppt "PaedDr. Milan Kyzour Ateliér arteterapie Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity Poradna drogových závislostí Institut pro rozvoj osobnosti, o.p.s. SEN."

Podobné prezentace


Reklamy Google