Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Biochemie II 2008/09 Metabolismus František Škanta.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Biochemie II 2008/09 Metabolismus František Škanta."— Transkript prezentace:

1 Biochemie II 2008/09 Metabolismus František Škanta

2 Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

3 Glykolýza : Čistý zisk na 6 uhlíků: 2 ATP 2 NADH 1. fosforylace 2. štěpení hexosy na dvě vzájemně převoditelné triosy 3. oxidaci tříuhlíkatých fragmentů na pyruvát, se tvoří ATP.

4 Oxidace glukosy Glucose 2 NADH 2 ATP 2 Pyruvate CytoplasmMitochondrion 2 NADH 2 CO 2 2 Acetyl CoA Krebs cycle 2 ATP 4 CO 2 6 NADH 2 FADH 2

5 Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Glukoneogenese Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze Sekundární metabolismus

6 Krebsův cyklus (1937)

7 Pyruvát Acetyl CoA Oxaloacetát Citrát Pyruvát dehydrogenása Inhibována ATP, acetyl CoA, a NADH Stimulována NAD+, CoA, AMP

8 1. Kondensace 4C 2. Oxidativní dekarboxylace na 5C 3. Oxidativní dekarboxylace na 4C 5. Regenerace oxaloacetátu ze sukcinátu 4. Substrátová fosforylace 4C 6C 2C 5C 1. Kondensace

9 Krebsův cyklus je také zdrojem prekursorů pro biosyntetické dráhy Anaplerotická reakce

10 Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Glukoneogenese Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze Sekundární metabolismus

11 Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Glukoneogenese Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze Sekundární metabolismus

12 BUŇEČNÁ RESPIRACE Glukóza 2 NADH 2 ATP 2 Pyruvát CytoplasmaMitochondrie 2 CO2 2 Acetyl CoA Krebs cycle 2 ATP 4 CO 2 34 ATP O2O2 H2OH2O H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ Electron transportní řetězec Oxidativní fosforylace Max. zisk z jedné molekuly glc: ADP 2 NADH 6 NADH 2 FADH 2

13 H2OH2O 2e - + 2H + + 1/2 O 2 Chemiosmóza = proton motivní síla ELEKTRON TRANSPORTNÍ ŘETĚZEC Complex l Complex ll Complex lll Complex lV H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ Q Q Cyt c FAD FADH 2 NADH NAD + MEZI VNITŘNÍ MATRIX

14 Jak mitochondrie generuje chemickou energii z živin?

15 NADH FADH 2 O2O2 1/2 Oxidačně-redukční reakce Volná energie vztažená na O 2 (kcal/mol) FeS FMN Q Cyt b FeS Cyt c Cyt a Cyt a 3 Jak je tato energie využita?

16 H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ H+H+ Struktura ATP syntázy Mezimembránový prostor Mitochondriální matrix H+H+ ADP + P i ATP Rod F 1 unit F O unit

17 hydrolýza ATP  ADP + P i  G o ’ = kJ/mol 38 ATP x –30.5 kJ/mol = - 1,160 kJ/mol -1,160 kJ/mol X 100 = 40 % kJ/mol úplná oxidace Glukóza  CO 2 + H 2 O  G o ’ = kJ/mol Výtěžek: Hlavně redukované koenzymy

18 Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Glukoneogenese Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Sekundární metabolismus

19 Fotosyntéza

20 Chloroplasty Světlo absorbující pigmenty Světelná reakce C 3 rostliny (Calvinův - Bensonův cyklus) Fotorespirace C 4 rostliny (Hatch-Slackův cyklus) CAM rostliny

21 Chloroplast

22

23 Chloroplast - fotosyntetická organela eukaryot

24 Pigmenty a antény

25 Struktury chlorofylů

26 Model antény a reakčního centra

27 Přeměny světelného záření po dopadu na povrch listu

28 Rostlina je zelená díky chlorofylu. Ale proč je chlorofyl zelený?

29 Absorpční spektra různých fotosyntetických pigmentů.

30 Primární procesy fotosyntézy Procesy spojené s absorbcí a přeměnou světelné energie v energii chemickou Procesy: Fotolýza vody Cyklický a necylický transport e - Sekundární procesy fotosyntézy Fixace CO 2 a jeho následná redukce na cukr

31 Vstupy a výstupy látek a energie v primárních procesech oxygenní fotosyntézy oxygenní fotosyntézy

32 CO 2 + 2H 2 A  (CH 2 O) + 2A + H 2 O hh (1) Donor elektronůfoto.obecně: CO 2 + 2H 2 O  (CH 2 O) + O 2 + H 2 O hh (2) foto. oxygenní: CO 2 + 2H 2 S  (CH 2 O) + 2S + H 2 O hh (3)(3) foto. anoxygenní: Přehled fotosyntézy – souhrnná reakce

33 Primární procesy fotosyntézy Realizovány dvěma fotosystémy, které se vzájemně liší složením pigmentů Fotosystém I: absorbce dlouhovlnější záření v červené oblasti 700 nm, obsahuje karotenoidy, fykobiliny, chlorofyl a, chlorofyl b Fotosystém II: absorbuje krátkovlnější oblast záření 680 nm, obsahuje xantofyly, karotenoidy, fykobiliny, chlorofyl a, chlorofyl b

34 Schéma přenosu elektronů v thylakoidní membráně Z schéma

35 Personifikace toku elektronů thylakoidní membránou

36 Fotolýza vody – tvorba kyslíku PS II (P680, fotosystém II) obsahuje centrum uvolňující kyslík (oxygen evolving center-OEC). Působením světelných kvant (fotonů) zde dochází k rozkladu molekul vody 2 H 2 O  O H+ + 4 e- Elektrony uvolněné z vody vstupují do PSII, kde jsou světelnými kvanty uvedeny excitací do vyšších energetických hladin označený P680* a posléze putují řetězcem přes QH2.

37 Diagram Z-schéma

38 Lokalizace systémů PSII, PSI, cytochromu b 6 f a ATP-synthasy na thylakoidech

39 Plastochinon (Q) – plastochinol (QH2)

40 Energetický výtěžek světelné fáze fotosyntézy Absorpce 4 fotonů PSII generuje 1 molekulu O 2 a uvolní se 4 protony do dutiny thylakoidu. 2 molekuly plastochinolu jsou oxidovány komplexem bf za uvolnění 8 protonů do dutiny thylakoidu. Elektrony ze 4 molekul redukovaného plastocyaninu jsou za účasti dalších 4 absorbovaných fotonů předány na ferredoxin. Čtyři molekuly redukovaného ferredoxinu generují 2 molekuly NADPH. Celková reakce tvorby NADPH: 2 H 2 O + 12 NADP H + stroma = O NADPH + 12 H + thylakoid Dvanáct protonů v thylakoidu vstupuje do ATPsynthasy. Tvoří se celkem 3 molekuly ATP.

41 Z-schéma světelné fáze fotosyntézy Elektrony mohou dosáhnout na ferredoxin-NADP+ reduktasu (FNR), která katalyzuje redukci NADP+. Oxidace vody a tok elektronů přes Q cyklus generuje transmembránový protonový gradient s vyšší koncentrací protonů na straně thylakoidní dutiny (lumen - uvnitř). Energie gradientu se uplatňuje při tvorbě ATP. Různé prosthetické skupiny fotosyntetického aparátu rostlin mohou být seřazeny podle redukčního potenciálu v diagramu zvaném Z-schéma. Elektrony uvolněné z P680 po absorpci fotonů jsou nahrazovány elektrony z fotolýzy vody. Každý elektron prochází řetězcem přenašečů do hotovosti plastochinonových molekul. Vytvořený redukovaný plastochinol redukuje cytochrom b6f komplex, za současného transportu protonů do thylakoidů. Cytochrom b 6 f přenáší elektrony na plastocyanin (PC) a ten regeneruje fotooxidovaný P700 v PSI. Elektrony emitované z PSI redukují přes řetězec přenašečů NADP+ na NADPH. Necyklický proces. V cyklickém procesu se elektrony vrací zpět na cytochrom b6f a přitom se přenášejí další protony do thylakoidu.

42 Calvin-Bensonův cyklus (cyklus PRC)

43 Fotosyntetické procesy v chloroplastech - souhrn

44

45 Karboxylace

46 Redukce

47

48 Regenerace II

49 Cyklus uzavřen

50 Biosyntéza sacharidů: Celková stechiometrie Calvin-Bensonova cyklu: 3 CO ATP + 6 NADPH  GAP + 9 ADP + 8 Pi + 6 NADP + Vytvořený GAP může být využit k řadě biosyntéz, buď vně nebo uvnitř chloroplastu. Může být převeden na fruktosa-6-fosfát dalším postupem cyklu a poté na glukosa-1- fosfát (G1P) (fosfoglukosaisomerasa a fosfoglukosamutasa). G1P je prekurzor všech dalších sacharidů rostlin. Hlavní složka škrobu, a-amylosa, je syntetizována v stromatu chloroplastu jako dočasná skladovatelná forma glukosy. a-Amylosa je také syntetizována jako dlouhodobá skladovatelná forma v jiných částech rostlin jako jsou listy, semena a kořeny. Celulosa tvořena dlouhými řetězci b(1  4)-vázanými glukosovými jednotkami je hlavním polysacharidem rostlin. Je syntetizována z UDP-glukos v rostlinné plasmové membráně a vylučována do extracelulárního prostoru.

51 Syntéza škrobu. Celkově je reakce poháněna hydrolýzou PPi. Syntéza škrobu je podobná syntéze glykogenu.

52 Fotorespirace Na Rubisco soutěží o vazbu CO 2 a kyslík (Karboxylace nebo Oxygenace)

53 Oxygenasová reakce RUBISCA. Chloroplast – peroxisom (glyoxysom).

54 Oxygenasová reakce RUBISCA. Peroxisom – mitochondrie.

55 Co je důsledkem oxygenační aktivity Rubisco ?

56 Fotorespirace je devastující proces jehož výsledkem je neužitečná spotřeba světlem vytvořeného NADPH a ATP !!

57 CO 2 koncentrační mechanismy, C4, CAM

58

59

60 CAM rostliny Crasulaceae Acid Metabolism

61 CAM rostliny jako varianta rostlin C4. Dráha byl poprvé popsána u tučnolistých rostlin a odtud název CAM – crassulacean acid metabolism. U CAM rostlin je časově oddělen záchyt CO2 a Calvin-Bensonův cyklus. CAM rostliny otevírají stomata (póry v listech) v noci a zachycují CO2 drahou C4 ve formě malátu. Pro zachycení CO2 je nutné velké množství fosfoenolpyruvátu. To se získává štěpením škrobu a glykolýzou. Během dne je malát štěpen za tvorby CO2 vstupujícího do Calvin – Bensonova cyklu a pyruvátu použitého na resyntézu škrobu. Celý tento proces je veden také z důvodu zabránění ztrátě vody !!! Stejnou drahou probíhá fotosyntéza u sukulentů.

62 CAM rostliny

63 Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Glukoneogenese Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Sekundární metabolismus

64 Metabolismus lipidů

65 Triacylglyceroly Skladují velké množství metabolické energie.Skladují velké množství metabolické energie. Kompletní oxidací 1g mastné kyseliny 38 kJ energieKompletní oxidací 1g mastné kyseliny 38 kJ energie z 1g sacharidů nebo proteinů pouze 17 kJ. z 1g sacharidů nebo proteinů pouze 17 kJ. 1g tuku skladuje 6 x více energie než 1 g hydratovaného glykogenu.1g tuku skladuje 6 x více energie než 1 g hydratovaného glykogenu. Zásoby glykogenu a glukosy vystačí zásobovat organismus energií jeden den. Triacylglyceroly týdny.Zásoby glykogenu a glukosy vystačí zásobovat organismus energií jeden den. Triacylglyceroly týdny. U savců je hlavním místem akumulace triacylglycerolů cytoplasma adiposních buněk (tukových buněk).U savců je hlavním místem akumulace triacylglycerolů cytoplasma adiposních buněk (tukových buněk).

66 Katabolismus lipidů

67 Glycerol se přeměňuje na meziprodukty glykolýzy

68 Glykolýza Glukoneogeneze

69 Aktivace mastných kyselin Na vnější membráně mitochondrie jsou mastné kyseliny aktivovány za katalýzy acyl CoAsynthetasy.

70 Transport aktivované mastné kyseliny do matrix mitochonodrie karnitinacyltransferasa I. karnitinacyltransferasa II

71 Reakční sekvence beta-oxidace Matrix mitochondrií Opakuje se HH HH H H H H HOHO H O H O Enoyl CoA Hydratase R-CH 2 -C-C-COSCoA R-CH 2 -C=C-COSCoA R-CH 2 -C-C-COSCoA R-CH 2 -C-C-COSCoA R-CH 2 -C-SCoA CH 3 -C-SCoA Acyl CoA Dehydrogenase FAD FADH 2 trans-  2 -enoyl CoA H 2 O L-  -Hydroxyacyl CoA L-  -Hydroxyacyl CoA Dehydrogenase NAD + NADH + H + CoASH + Thiolase  -Ketoacyl CoA dehydrogenace II hydratace dehydrogenace I thiolázová reakce

72 Výtěžek kompletní oxidace palmitátu Palmitoyl CoA + 7 FAD + 7 NAD CoA + 7 H 2 O 8 acetyl CoA + 7 FADH NADH + 7 H + V dýchacím řetězci se získá z jednoho NADH asi 3 ATP a z jednoho FADH 2 asi 2 ATP. Sečteno: 7 x FADH 2 = 14 ATP 7 x NADH = 21 ATP Oxidace 8 acetyl CoA v citrátovém cyklu = 88 ATP Součet : 118 ATP Spotřeba na aktivaci mastné kyseliny: 2 ATP Konečný součet : 116 ATP

73 Odbourávání nenasycených mastných kyselin Cis izomer je převeden na trans isomerasou.

74 Odbourávání mastných kyselin s lichým počtem uhlíků Převedení L-methylmalonyl CoA na sukcinyl CoA probíhá za účasti enzymu methylmalonyl CoA mutasy jehož koenzymem je derivát vitaminu B 12 – kobalamin.

75 Transfer acetylCoA do cytosolu: acetyl CoA karboxyláza + Biosyntéza MK

76 Anabolismus lipidů

77 Klíčovým krokem syntézy mastných kyselin je tvorba malonyl CoA Acetyl CoA + ATP + HCO 3 -  malonyl CoA + ADP + P i + H + Katalyzuje acetyl CoA karboxylasa (obsahuje biotin) a je allostericky aktivována nadbytkem citrátu, naopak je inhibována nadbytkem Acetyl CoA, které nejsou dostatečně rychle esterifikovány. Dva kroky katalýzy. malonyl CoA Multienzymový komplex – acetyl CoA karboxyláza Acyl přenášející protein ACP-SH

78

79 Rozdíly mezi odbouráváním a syntézou mastných kyselin 1. Syntéza mastných kyselin probíhá v cytoplasmě, odbourávání v matrix mitochondrií. 2. Meziprodukty syntézy mastných kyselin jsou kovalentně vázány na sulfhydrylové skupiny ACP (acyl carrier protein), kdežto meziprodukty degradace jsou vázány na SH skupinu CoA. 3. Enzymy syntézy polypeptidový řetězec (synthasa mastných kyselin). Enzymy degradace volně v matrix. 4. Řetězec mastných kyselin se prodlužuje o dva uhlíky z acetyl CoA. Aktivovaným donorem dvou uhlíků je malonyl CoA a prodlužování řetězce je poháněno odštěpováním CO Redukčním činidlem při syntéze je NADPH, oxidačními činidly při degradaci jsou FAD + a NAD Prodlužování řetězce na synthase mastných kyselin končí tvorbou palmitátu (C 16 ). Další prodlužování řetězce a tvorba nenasycených kyselin probíhá na jiných enzymech.

80 Živočichové nedokáží převést mastné kyseliny na glukosu !!! Proč ? Acetyl-CoA nemůže být převeden na pyruvát nebo oxaloacetát, neboť vstupuje do citrátového cyklu a oba uhlíky se v jeho průběhu odštěpí jako CO 2. Rostliny mají další dva enzymy v tzv. glyoxylátovém cyklu a jsou schopné převést acetyl CoA na oxaloacetát.

81 Literatura: Alberts a kol.: Základy buněčné biologie Lodish et al.: Molecular cell biology Peč: Přednášky z biochemie (2006/07), Palackého universita, Olomouc, Přírodovědná fakulta Šantrůček: Přednášky z fyziologie rostlin (2006/07), Jihočeská universita, Biologická fakulta


Stáhnout ppt "Biochemie II 2008/09 Metabolismus František Škanta."

Podobné prezentace


Reklamy Google