Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ."— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2 Zvláštní charakter EU Mezinárodní organizace, 15 členských států Založena na mezinárodních smlouvách Zavazuje svými akty jak členské státy tak subjekty žijící v členských státech Státy se vzdaly části své suverenity ve prospěch Společenství Sdružuje tři různá společenství EU není subjektem mezinárodního práva

3 Historie - vznik a vývoj EU Instituce EU Právo ES, tři pilíře na nichž stojí EU Základní právní principy Politika EU v oblasti ŽP Dohoda o přidružení Přehled odkazů na webové stránky s informacemi o EU Témata přednášky

4 1952 vznik ESUO, Paříž Německo, Francie, Itálie a Benelux Mělo být pojistkou proti nově zbrojenému Německu a mělo řešit nadprodukci oceli Vysoký úřad Vlastní zdroje příjmů Mohl závazná rozhodnutí nejen pro čl. státy ale i jednotlivé subjekty – ocelářské podniky Rada ministrů – koordinace mezi čl. státy a výborem, Výbor může jednat jen s jejím svolením Soudní dvůr – vykládá smlouvu, kontroluje Výbor Valné shromáždění – zástupci parlamentů, poradní a kontrolní fce Vznik a vývoj EU

5 1957 vznik EHS, Euratom, Římské smlouvy EHS – řeší ekonomické problémy Vytvoření společného trhu Celní unie, zákaz omezení dovozu či vývozu mezi členskými státy, stejné clo navenek Volný pohyb zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu Mělo přinést soběstačnost a efektivní využívání zdrojů Euratom –vytváří společný trh s jadernou energií Podpora výzkumu, podpora investic Bezpečnostní standart Snaha o zvýšení životní úrovně Vznik a vývoj EU

6 Orgány dle Římských smluv Rada ministrů, Komise, ESD, Valné shromáždění 1965 Slučovací smlouvy, Evropská společenství Lucemburský kompromis a kvalif. většina 1973 vstup VB, Irska, Dánska (Norsko refer.-ne) 1981 vstup Řecka 1986 Jednotný evropský akt – rozšiřuje hlasování kvalif. většinou, dává EP právo veto, zavádí nové politiky, např. politiku životního prostředí 1986 vstup Španělska, Portugalska Vznik a vývoj EU

7 1993 Maastricht- zaveden pojem EU, občanství EU, 3 pilíře I. právo ES - zásada subsidiarity, pokuty pro ESD II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika III. Justice a vnitřní věci 1995 vstup Rakouska, Finska a Švédska 1997 Amsterodamská smlouva posílila ochranu lidských práv a zavedla větší důraz na ochranu životního prostředí 2001 Smlouva z Nice – připravuje EU na rozšíření o státy východního bloku Vznik a vývoj EU

8 Evropský parlament Evropská komise Rada EU Evropská rada (ER) Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Výbor regionů Hospodářský a sociální výbor Evropský ombudsman Evropská ústřední banka Evropská investiční banka Instituce Evropské Unie

9 626 poslanců, Štrasburk, min 1x ročně přímé volby - národní právo 5 let Parlamentní strany a uskupení PES - strana evropských socialistů EPP - evropská strana lidová UFE - Unie za svobodu mezinárodní smlouvy ELDR – Evropská liberální, demokratická a reformní strana EUL/NGL – Evropská sjednocená levice/Nordická zelená levice GGEP – Skupina zelených v EP ERA – Evropská radikální aliance IEN - Nezávislá Evropa národů Nezařazení Evropský parlament

10 Základní nástroje EP Konzultace – nezávazná, povinná pro Radu než schválí návrh Komise Spolupráce – možnost doplňovat návrh Komise a stanovisko Rady, které k tomu návrhu zaujme Spolurozhodování - EP se na přijímání legislativy podílí rovným dílem s Radou. K jednání o nalezení kompromisních stanovisek existuje dohadovací výbor stejnoměrně složený z členů obou institucí. Nedojde-li k dohodě může EP návrh odmítnout Souhlas – vyžaduje se pro důležité mezinárodní smlouvy a pro některá důležitá rozhodnutí v rámci ES Rozpočet – ke schválení je třeba souhlas EP,jehož se dosahuje podle zvláštní procedury Evropský parlament

11 20 členů President – Romano Prodi Rozšíření – Gunter Verheugen Životní prostředí – Margot Wallstrom protiváha Rady EU hájí zájmy EU Iniciátor zákonodárství – rozpracovává návrhy legislativy Kontrolní orgán - bdí nad plněním smluv a opatření institucí EU Správce rozpočtu EU Vykonatel politik EU Evropská komise Evropská komise

12 Reprezentuje členské státy, Brusel 16 členů Předsednictví Rady se po 6 měsících střídá Předseda určuje agendu a priority Zákonodárné a výkonné pravomoci Rada pro všeobecné záležitosti, jinak dle téma Rada zajišťuje koordinaci hlavních linií hospodářské politiky členských států Zodpovídá za mezivládní spolupráci v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblastech vnitřní bezpečnosti a justice Pravomoc vydávat akty, které jsou sekundárními prameny práva EU Rada EU Rada EU

13 Vážené hlasy pro jednotlivé členské státy Celkový počet všech hlasů je 87 Druhy hlasování: Prostou většinou Prostou většinou Kvalifikovanou většinou (62 z 87) Kvalifikovanou většinou (62 z 87) Jednomyslným hlasováním Jednomyslným hlasováním Kvalifikovaná menšina 26 hlasů Rada EU- Hlasování

14 Profesionální zajištění funkcí Rady COREPER, tzv. Výbor stálých zástupců Generální sekretariát COREPER projednává a připravuje návrhy asi 2OO pracovních skupin, projednávají technické a legislativní detaily legisl.návrhů Generální sekretariát Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce Rada EU Rada EU

15 Ustavena 1974 v Paříži Orgán pro politickou spolupráci Schází se 2x až 3x ročně, dle potřeby Hlavy státu, případně předsedové vlád, za účasti úřadujícího předsedy EK Není ustavena v zakládacích smlouvách Rozhodnutí legalizováno na základě následného rozhodnutí Rady EU Určuje základní nasměrování polity EU Evropská rada (ER) Summit

16 Soudní orgán EU se sídlem v Lucemburku 15 soudců a 9 generálních advokátů Zabezpečuje dodržování práva při výkladu a aplikaci smluv EU Kontroluje, zda orgány EU nepřekračují pravomoci jim svěřené Řešením předběžných otázek zabezpečují jednotný výklad a aplikaci práva Es ve všech členských státech. Projednává případy, které vyvstanou mezi orgány Společenství a členskými státy a orgány ES mezi sebou Soud první instance – lze se proti jeho rozhodnutí odvolat k ESD Seznam žalob, které projednávají Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr

17 Prameny práva Primární – zakladatelské smlouvy ES a smlouvy, které je doplňují (JEA, SEU, Amsterodamská a Nice) Sekundární Nařízení – obecnou platnost, závazné a bezprostředně platné ve všech čl. státech Směrnice – stanoví cíl, volba formy a prostředku je na čl. státech. Implementace má stanoven časový limit Rozhodnutí – je závazné pouze pro adresáta Doporučení a stanoviska – právně nezávazná Legislativa ES Legislativa ES

18 ESD Princip subsidiarity- ES může být činné jen tam, kde kde cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států Princip přiměřenosti – ES zasahuje jen do nutné míry, např. tam kde stačí vydat směrnici nebude vydávat nařízení Bezprostřední použitelnost není třeba transformace Přímý účinek – čl. státy nesmí do pr. aktů zasahovat, pro subjekty pr. odvolat se na ně u národních soudů – primární právo i horizontálně a sekundární jen vertikálně Přednost před národním právem -aplikovatelnost Základní principy práva ES Základní principy práva ES

19 Instituce EU Rada, Evropský parlament, Komise (Generální ředitelství XXI.), ESD Ekologická politika Společenství do roku 1987 Společné standardy na ochranu spotřebitelů a k úpravě soutěžního práva Jen některé druhy výrobků – emisní limity u aut, prací prostředky… 1973 I. akční program-stanovil první zásady a priority, na 5 let Použit čl. 100 o sbližování za účelem zajištění bezbariérového trhu II. akční program přehodnocení prům. politiky s ohledem na ŽP, územní plánování EU a ochrana životního prostředí

20 1. Prevence je účinnější než léčba 2. Dopady na ŽP je třeba brát na ně ohled v co nejranější fázi 3. Nezbytnost vyhnout se takovému užívání přírody, které má za následek vážné porušení ekologické rovnováhy 4. Vědecké poznání je třeba zdokonalit 5. Zásada platí znečišťovatel- náklady prevence a náhrady škody 6. Aktivity čl. státu nesmí poškozovat ŽP jiného 7. Ochrana ŽP je povinností každého – výchova 8. Podpora mezinárodní ochrany ŽP 9. Princip subsidiarity vhodná úroveň 10. Dlouhodobá koncepce a harmonizace politiky na ochranu ŽP 10 zásad ekologické politiky 10 zásad ekologické politiky

21 III. Akční program 1982 podtrhl princip prevence a posuzování vlivů požadavek integrace politiky ŽP do řízení ostatních oblastí pokus o stabilizaci úrovně ŽP ve čl státech JEA Zavádí kapitolu ŽP – právní základ úprav ochrany ŽP v ES články 130r-130s Úkoly: 1. zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu ŽP 2. Přispívat k ochraně lidského zdraví 3. Šetrně hospodařit s přírodními zdroji Potvrzuje principy akčních programů a zavádí princip likvidace škod přímo u zdroje znečištění a princip vysoké úrovně ochrany EU a ochrana životního prostředí

22 IV. Akční program 1987 Účinná implementace platného práva společenství Regulace všech vlivů látek a zdrojů znečišťování Zkvalitnění přístupu veřejnosti k informacím Maastricht Princip předběžné opatrnosti Zavádí pojem trvale udržitelný růst Rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou Důraz na řešení globálních problémů – klima, kyselé deště, ochrana biodiverzity EU a ochrana životního prostředí

23 V. Akční program 1992 Revoluční, vychází důsledně z principu trvale udržitelného rozvoje Soustředí se tématicky na 5 sektorů Průmysl Doprava Energetika Zemědělství Turismus Globální problémy v ŽP vidí ve špatném přístupu regulace, ale ve vzorech lidského chování a spotřeby. EU a ochrana životního prostředí

24 Změny jsou nutné v těchto oblastech Hospodaření s přírodními zdroji Integrovaná ochrana ŽP a předcházení vzniku odpadů Snižování spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů Zkvalitnění obalových technologií Nové nástroje k zajištění ochrany ŽP-tržní nástroje a podpůrné –horizontální, např.vědecký výzkum Důraz na dělbu odpovědnosti DO BUDOUCNA:V průmyslu snaha snížit co nejvíce spotřebu materiálů a energií, zajistit minimální vznik odpadů či výrobky, s prodlouženou životností EU a ochrana životního prostředí

25 Evropská dohoda o přidružení ČR k Evropské Unii Vstoupila v platnost Závazek harmonizovat právo ČR s právem ES Čl. 69 ekonomické zapojení Čl. 7O výčet úseků pr. řádu, včetně ŽP Zřízena Rada pro přidružení Implementace- transformace, aplikace vynucení EU a ČR

26 Kde získat další informace - EUROskop, oficiální projekt MZV ČR, integrace - EUROPA projekt EU politické a právní informace stránky delegace EK v ČR a Inform. centra EU European Union law, Official Journal – Sbírka (všechny jazykyEU) - Cordis, Informace o EU Výbor vlády ČR pro Evropskou integraci Centrum pro právo EU při PSP ČR


Stáhnout ppt "EVROPSKÁ UNIE VZNIK INSTITUCE PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRINCIPY ZÁSADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ."

Podobné prezentace


Reklamy Google