Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Panovník Šlechta - bohatší šlechta- páni - chudší šlechta- zemané Církev - vysocí představitelé- biskupové a arcibiskupové - řadoví příslušníci- kněží.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Panovník Šlechta - bohatší šlechta- páni - chudší šlechta- zemané Církev - vysocí představitelé- biskupové a arcibiskupové - řadoví příslušníci- kněží."— Transkript prezentace:

1

2 Panovník Šlechta - bohatší šlechta- páni - chudší šlechta- zemané Církev - vysocí představitelé- biskupové a arcibiskupové - řadoví příslušníci- kněží a mniši Na vesnici - bohatí sedláci - poddaní - bezzemci Ve městě - obchodníci - řemeslníci - chudina- tovaryši, učedníci, dělníci, žebráci

3 Měla nejvyšší postavení hned po panovníkovi. Patřily jí lesy pole louky, rybníky a vesnice. Podle majetku se dělila na: pány (bohatší) zemany (chudší)

4 Žili v mohutných hradech, vlastnili velká panství s několika vesnicemi a mnoha poddanými. Pořádali hostiny, rytířské turnaje a lovy divoké zvěře. Snažili se omezovat panovníkovu moc.

5 Jak se žilo na hradě? Hrad, to bylo ve středověku honosné sídlo a výsada šlechty. Když si chcete představit život ve středověku, nepomyslíte na malá městečka, ale na pořádný hrad. A jak se na něm žilo? Měla šlechta život jako v bavlnce? Nebo to bylo stejně nepohodlné jako v podhradí? Jak se vařilo? Hradní kuchyně je překvapivě malou místností. Kuchyň sloužila jen k vaření pokrmů, veškeré suroviny se připravovaly mimo ni. Nahlédnete-li do pernštejnské kuchyně, zjistíte, že má překvapivě malá kamna. V kuchyni se připravovaly pokrmy pouze pro obyvatele hradního paláce. Nevařilo se zde tedy pro všechny obyvatele hradu. V paláci bydlela rodina, pár komorných, kuchařka, nejbližší stráž a nezbytná obsluha. Ale pozor, to neznamená, že tu bydlelo málo lidí. Takový Vratislav z Pernštejna, ten měl 21 dětí, to už je pěkně početná rodina. Stravovaly se tu samozřejmě také oficiální návštěvy, ale ty nebyly na denním pořádku. Stačila tedy malá jen malá kuchyň. Jak se svítilo? Elektřinu dneska bereme jako samozřejmost, jen těžko si představíme časy, kdy bychom po příchodu do místnosti automaticky nehmátli po vypínači. Na Pernštejně, ostatně jako na každém středověkém hradě, se zpočátku svítilo loučemi. Následovaly různé druhy svíček a nakonec lustry s petrolejkami. Takový lustr, to bylo vědecké zařízení. Ve velkých sálech byly lustry uchyceny až na půdě nad místností, kde byly zavěšeny na kladkách. Ty umožňovaly lustr spustit a doplnit petrolejí. Menší lustry fungovaly na principu vyváženého závaží. Stačilo potáhnout, doplnit a zvednout ke stropu. Takhle byla osvětlena většina místností, ovšem jen těžko si lze představit, jak se svítilo na úzkých schodištích či v temných chodbičkách. Bylo nutné přenášet vlastní světlo. Jak se spalo? Spaní na hradě, to přece zní romanticky. Nahlédnete-li do ložnice bývalých majitelů, možná vás ta představa přejde. Ve velké místnosti s tlustými zdmi bylo v zimě zřejmě velmi chladno. Prostor s postelí se proto odděloval těžkým závěsem a na zdi se věšely tapisérie, obojí proto, aby neunikalo teplo. Postele byly většinou pohodlné a dlouhé. Na Pernštejně jsou k vidění postele „dlouhé“ i „krátké“. V zámeckých krátkých postelích se muselo sedět (kvůli účesům a pověrám, že ve vertikální poloze může do těla snadno vstoupit ďábel). Jak se prováděla hygiena? Sprchy, záchody, umyvadla? Na hradě jen těžko k nalezení, a tak obyvatelé sídla časem pěkně zapáchali. Traduje se, že některá sídla byla opuštěna proto, že se nedal vydržet zápach zdržující se v místnostech. Na koupelny se ve hradě příliš nedbalo. Pernštejn navíc neměl vlastní zdroj vody, tudíž se obyvatelům o některých hygienických vymoženostech mohlo jenom zdát. Toalety na hradě také neexistovaly, ani suché. Kdo by do skály, na níž hrad stojí, hloubil dlouhé jámy? Problém splašků se vyřešil elegantně. Stejně jako kolem každého velkého hradu byl vyhlouben příkop. A tak byly toalety vybudovány nad ním a splašky putovaly rovnou do něj. Hrad tedy patřičně zaváněl zvenku i zevnitř.

6 Žili v nevelkých tvrzích, což nebylo moc pohodlné. Vlastnili většinou jednu vesnici. Byli svobodní, ale často museli bojovat s pány, kteří se je snažili připravit o majetek. Obživu nacházeli ve službě na královském dvoře nebo ve vojsku.

7  Vysocí představitelé- arcibiskupové a biskupové  Řadoví příslušníci- kněží a mniši Církev vlastnila kláštery, kostely, lesy, pole, rybníky, vesnice s poddanými, dokonce i některá města. Peníze jim plynuly i z poplatků za církevní úkony (křty, pohřby). Církev bohatla a žila ve velkém přepychu.

8 Většina obyvatel na vesnici byli poddaní (museli odvádět králi, šlechtě a církvi poddanské dávky- desátky). Nebohatší byli sedláci. Nejhůře se žilo bezzemkům, kteří nevlastnili žádné pozemky a museli pracovat na cizích pozemcích.

9 Vesnici tvořilo domů. Typický dům byl dřevěný s kamennou podezdívkou. Měl jen jednu obytnou místnost a k ní připojeny chlévy pro dobytek. Bezzemci bydleli v jedné místnosti společně s domácími zvířaty, která chovali.

10 Města měla obvykle 3 – 5 tisíc obyvatel (s výjimkou Prahy). Města byla chráněna příkopy a kamennými hradbami s branami, které se na noc zavíraly. Ve městě byl vždy kostel a radnice. Uličky měst byly úzké bez dláždění, plné odpadků, chyběla kanalizace. Hrozilo nebezpečí nakažlivých chorob.

11 Obchodníci byli nejbohatší měšťané. Vlastnili honosné domy. Řemeslníci tvořili chudší část obyvatelstva (kováři, truhláři, krejčí atd.). Vlastnili chudší příbytky s krámky a dílnami. Chudina (tovaryši, učedníci a dělníci) tvořili nemajetnou chudinu. Nejhůře na tom bylo žebráci.

12 Život ve středověku Život lidí ve středověku se velmi lišil podle toho, do jaké společenské vrstvy patřili a kde žili. 1. Panovník 2. Šlechta- a) páni- bohatší, žili na hradech, vlastnili panství s několika vesnicemi b) zemané- chudší, žili v tvrzích, vlastnili většinou jednu vesnici, sloužili často u královského dvora 3. Církev- vlastnila velké majetky, bohatla i vybíráním peněz za církevní úkony a) biskupové a arcibiskupové- vysocí představitelé b) kněží a mniši- řadoví příslušníci církve 3. Na vesnici žili poddaní- platili poddanské dávky- desátky a) sedláci- nejbohatší b) rolníci- vlastnili půdu, odváděli desátky c) bezzemci- neměli půdu, pracovali na cizích pozemcích 4. Ve městech- a) obchodníci- nejbohatší, stavěli si honosné domy b) řemeslníci- kováři, krejčí, truhláři atd. vlastnili domy s krámy a dílnami c) chudina- tovaryši a učedníci, dělníci žebráci

13 1. Jak se šlechta dělila podle majetku? 2. Kdo žil na vesnici? 3. Kdo žil ve městech? 4. Jak si žila církev? Otázky pro mladé historiky: 1. Jak se lišila města od vesnic? 2. Bylo bydlení na hradech pohodlné? Proč?

14    historicke-zajimavosti-stredoveka-tvrz-mrac-u-benesova.aspx historicke-zajimavosti-stredoveka-tvrz-mrac-u-benesova.aspx  v-okoli-vrbna-pod-pradedem/dil-treti.html v-okoli-vrbna-pod-pradedem/dil-treti.html       Učebnice Vlastivěda 4, nakladatelství Alter  Učebnice Vlastivěda- Hlavní události nejstarších českých dějin, nakladatelství Nová škola  Dětská ilustrovaná encyklopedie Naše vlast, nakladatelství Slovart


Stáhnout ppt "Panovník Šlechta - bohatší šlechta- páni - chudší šlechta- zemané Církev - vysocí představitelé- biskupové a arcibiskupové - řadoví příslušníci- kněží."

Podobné prezentace


Reklamy Google