Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TVARY GEORELIÉFU GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji GEORELIÉF – svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TVARY GEORELIÉFU GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji GEORELIÉF – svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou,"— Transkript prezentace:

1 TVARY GEORELIÉFU GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji GEORELIÉF – svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou, atmosférou a hydrosférou - podmořský a pevninský - vznikl a je přetvářen vlivem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) pochodů - v současnosti i vliv člověka (antropogenní činnost) - mnoho tvarů vzniklo působením více geomorfologických činitelů – polygenetický původ. Je třeba posoudit, který činitel měl rozhodující vliv. - není-li žádný činitel dominantní – georeliéf polymorfní

2 PODMOŘSKÝ GEORELIÉF pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m) – pokračování pevniny pod mořskou hladinou, velmi malý sklon, pevninská z.kůra, ropa, zemní plyn, rybolov pevninský svah – klesá od okraje šelfů do hloubky až 3 km pevninské úpatí – přechod do oceánských pánví, sedimenty hlubokooceánské pánve (3-6 km) – oceánská kůra, podmořské hory (1 až 1,5km) – mohou vystupovat nad hladinu (ostrovy), guyoty – tabulové hory, často je pokrývají korálové útesy středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) – souvislý pás rozlámaného pohoří mezi pánvemi, kopírují divergentní rozhraní litosférických desek hlubokooceánské příkopy (až 11 km) – většina v Tichém oceánu, Mariánský příkop

3 PEVNINSKÝ GEORELIÉF Členění podle nadmořské výšky :
prolákliny (záporná) nížiny ( m. n. m) vysočiny (nad 200 m. n. m)

4 PEVNINSKÝ GEORELIÉF roviny (0 - 30m)
Členění podle výškových rozdílů v krajině: roviny (0 - 30m) pahorkatiny (30 – 150m) , ploché p. (30-74), členité p.(75-149) vrchoviny (150 – 300m) , ploché v. ( ), členité v.( ) hornatiny (300 – 600m) , ploché h. ( ), členité h.( ) velehornatiny (nad 600 m) Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na jednotkové ploše

5 ENDOGENNÍ TVARY Tvary tektonické
klenby a pánve (vyklenuté oválné kupovité struktury – klenby, prohnuté kruhové či oválné sníženiny – pánve) vrásová pohoří (horské hřbety-antiklinály vrásy a údolí-synklinály vrásy) – př. Švýcarský Jura příkrovová pohoří (složitá struktura vrásových příkrovů) – př. Alpy, Himálaj kerná pohoří (pohyby ker podél zlomů) – př. Ťan-šan vrásno-zlomová pohoří (kombinace vrás a zlomů) – př. Karpaty, Andy příkopové propadliny (pokles ker - protáhlé sníženiny, často zality vodou)- př. jezero Bajkal hrásti (výzdvih ker – protáhlé vyvýšeniny)

6 ENDOGENNÍ TVARY - VRÁSY
ANTIKLINÁLY – ohyby vrás vyklenuté nahoru SYNKLINÁLY - ohyby vrás vyklenuté dolů Antiklinály – horské hřbety Synklinály – sníženiny (údolí) Obr.1 – Antiklinála a synklinála vrásy Obr.2-Synklinála Rainbow Basin, Barstow, California

7 ENDOGENNÍ TVARY Tvary vulkanické
sopečná pohoří (kuželovité vulkány, protáhlé lávové proudy, deskovité lávové příkrovy) sopky stratovulkány – 90%, budovány střídavě sypkými pyroklastiky a lávovými proudy) – př. Etna, Vesuv, Stromboli, Mt. St.Helens, Pinatubo, Cotopaxi , štítové sopky – výlevné lávové, málo viskózní magma – př. Kilauea, Mauna Loa, Mauna Kea tufové sopky – tvořeny nezpevněným materiálem (pyroklastiky, tefrou) – sopečným prachem, popelem, pumami, tufy vznikají zpevněním tefry maary – explozívní krátery, sopky bez kužele – př. pohoří Eifel (DEU) laháry (bahnotoky) – vznikají smícháním pyroklastik s vodou batolity, lakolity, plutony – utuhnuté magma pod povrchem

8 MOUNT ST.HELENS – URČETE, VE KTERÉM ZE STÁTŮ USA LEŽÍ SOPKA MT.ST.HELENS. V jakém leží pohoří? Jak se nazývá nejvyšší sopka pohoří? (AS 124) Obr.3- animace Mount St. Helens den před erupcí ( ) a asi čtyři měsíce po erupci.

9 MAAROVÁ JEZÍRKA v pohoří Eifel URČETE, VE KTERÉ ZE SPOLKOVÝCH ZEMÍ NĚMECKA JEZÍRKA LEŽÍ (AS 66,68)
Obr Dauner Maare (Gemündener-7,2 ha, Weinfelder-16,8 ha, Schalkenmehrener-21,6 ha), vpravo nahoře městečko Daun

10 EXOGENNÍ TVARY KRYOGENNÍ RELIÉF (GLACIÁLNÍ – ledovec, PERIGLACIÁLNÍ-mráz, NIVAČNÍ – sníh) EOLICKÝ RELIÉF (modelovaný činností větru) FLUVIÁLNÍ (ŘÍČNÍ) RELIÉF (je utvářen převážně činností tekoucích vod) KRASOVÝ RELIÉF (vzniká působením vody v oblastech s krasovými horninami – vápence) SVAHOVÝ RELIÉF (pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace) MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF (modelován činností mořské vody) ANTROPOGENNÍ RELIÉF (dotváření přírodních tvarů a vytváření nových tvarů člověkem)

11 KRYOGENNÍ RELIÉF GLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost ledu)
LEDOVCE – PEVNINSKÉ (Antarktida, Grónsko) a HORSKÉ (Himálaj, Alpy) - vznikají nad sněžnou čárou ze sněhu. (SNÍH→FIRN→FIRNOVÝ LED →LEDOVCOVÝ LED) KAR – ledovcový kotel, ze kterého ledovec vzniká TROG (ledovcové údolí) – tvaru U, vzniká erozivní činností ledovce FJORD – ledovcové údolí zatopené mořem, úzký protáhlý záliv (NOR, NZL) TILL – nevytříděný sediment (jílovitý, písčitý, kamenitý), který je součástí morény MORÉNA – kamenný val vzniklý činností ledovce (čelní, boční, spodní, střední,vnitřní), často bývá hrází LEDOVCOVÉHO JEZERA DRUMLIN – po ústupu ledovce pahorek doutníkového tvaru (N.IRL) OBLÍK – oválný pahorek vzniklý modelací hornin v podloží ledovce NUNATAK – skalnatý vrchol hory vystupující z pevninského ledovce (GRL) SANDR – výplavová planina před čelem ledovce ESKER – dlouhý úzký val, který kopíruje průběh toku PERIGLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost mrazu) - opakované tání a mrznutí, mrazové zvětrávání - KAMENNÁ MOŘE

12 TROG Obr.5- ledovcové údolí tvaru U (trog) nedaleko osmitisícovky Kangchenjunga (8586) URČETE, KTERÉ HORY JSOU VYŠŠÍ NEŽ KAŇČENDŽUNGA 8598 (název i výška podle modrého atlasu, vysvětlete rozdíly v přepisu názvu i v nadmořské výšce), NA HRANICI KTERÝCH DVOU STÁTŮ HORA LEŽÍ?

13 FJORD Obr.6 – Sognefjord (NOR) – 3. nejdelší na světě 204 km ,
VYHLEDEJTE V ATLASE (70) SOGNEFJORD A NĚKTERÉ DALŠÍ FJORDY

14 MORÉNA Obr. 7 – boční moréna tvořená tillem (Hadley Glacier – USA,Washington)

15 EOLICKÝ RELIÉF převládá v suchých tropických a polárních oblastech (málo vegetace) vítr zdvihá a unáší prachové a pískové částice, kterými obrušuje skaliska a kameny v krajině – větrná abraze (koraze). HRANEC – vzniká korazí, valoun s hladkými ploškami a ostrými hranami JARDANGY – drobné prohlubně a hřbítky v pískovcích (žlábkové, jamkovité) SKALNÍ MĚSTA, SKALNÍ OKNA, SKALNÍ BRÁNY, SKALNÍ ŘÍMSY – koraze méně odolných hornin ve skalách – u nás oblasti Labské pískovce, Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko při poklesu síly větru dochází k akumulaci materiálu a vznikají eolické sedimenty – spraše a váté písky SPRAŠ – akumulace převážně prachových částic okolo překážek, SPRAŠOVÉ NÁVĚJE (návětrné strany) a SPRAŠOVÉ ZÁVĚJE (závětrné strany) VÁTÉ PÍSKY – hlavně v pouštních oblastech, plošné pokryvy nebo přesypy ČEŘINY – podobají se vlnám na plošných pokryvech BARCHANY – přesypy (DUNY) srpovitého tvaru

16 FLUVIÁLNÍ RELIÉF utvářen převážně činností tekoucích vod
hlavním zdrojem vody jsou atmosférické srážky RON – nesoustředěný povrchový odtok vody (déšť, tání sněhu) RONOVÉ RÝHY – na svazích STRŽE – prohlubováním ronových rýh soustředěný odtok – vodní tok – protéká korytem ŘÍČNÍ KORYTA – tvar je dán intenzitou erozní, transportní a sedimentační činností vodního toku eroze (hloubková, boční) transport (splaveniny, plaveniny) sedimentace (bary – ostrůvky sedimentů, delty – u ústí toků) MĚLČINY (brody) a PROHLUBNĚ (tůně) VODOPÁDY – vytvářeny skalními stupni ŘÍČNÍ ÚDOLÍ – horní tok tvar V (hloubková eroze)- soutěsky a kaňony, peřeje a vodopády, dolní tok tvar U (boční eroze) – neckovitá údolí, MEANDRY – zákruty řeky ÚDOLNÍ NIVA – tok teče ve svých náplavách ŘÍČNÍ TERASY – plošiny, bývalá údolní dna NÁPLAVOVÉ KUŽELY – akumulační tvary při úpatí hor

17 KRASOVÝ RELIÉF utvářen působením vody v oblastech s krasovými horninami krasové horniny – rozpustné ve vodě (vápence, dolomity, sůl kamenná, sádrovec) krasovění – koroze (chemické rozpouštění) puklin v krasových horninách povrchové tvary: ŠKRAPY – ostrohranné prohloubeniny nebo drobné rýhy v podložním masívu ZÁVRTY – okrouhlé sníženiny UVALY – sníženina ze spojení více závrtů POLJE – protáhlé uzavřené krasové sníženiny velké rozlohy s příkrými svahy JESKYNĚ – 95% krasového původu KRÁPNÍKY – stalaktity (visí ze stropu), stalagmity (narůstají ze země), stalagnáty (srůstem stalaktitu a stalagmitu)

18 KRASOVÝ RELIÉF - STALAGNÁT
Obr. 8 – Krápníková jeskyně - Grotta di Ispinigoli, Dorgali, východní Sardinie, Itálie.

19 SVAHOVÝ RELIÉF pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace
důvody : narušení stability - podmáčení, otřesy, odstranění vegetace atd. SESUVY – krátkodobé klouzavé svahové pohyby SKALNÍ ŘÍCENÍ – náhlý pohyb uvolněných skalních bloků TEČENÍ – rychlý pohyb po svahu, např. BAHNOTOKY LAVINY – rychlý sesuv velkého množství sněhu po svahu OSYP – nahromadění kamenné suti, hromadí se na úpatí skály či svahu

20 SVAHOVÝ RELIÉF - OSYP Obr. 9 – Osyp - velké kameny jsou níže položeny pod úbočím skály

21 MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF
utvářen činností mořské vody POBŘEŽÍ – ABRAZNÍ (převaha eroze) a SEDIMENTÁRNÍ (převaha akumulace) pobřeží – území od břehu k pevnině, na němž se projevují vlivy moře ABRAZNÍ SRUBY (KLIFY) – pobřežní srázy ABRAZNÍ TERASY – plošiny se skalním podkladem PLÁŽ – oblast pobřeží s přínosem jemnozrnného materiálu (písek , štěrk) KOSA – úzký a protáhlý písčitý výběžek do moře

22 MARINNÍ RELIÉF – KOSA A LIMAN
POJMENUJTE PODLE ATLASU (67) JEDNOTLIVÉ KOSY: zleva doprava: Helská kosa, Viselská kosa a Kuršská kosa s typickými limany Viselského a Kurského zálivu. liman – zátoka či jezero téměř nebo zcela odříznuté od moře. Obr. 10 – Jihovýchodní pobřeží Baltu . (AS 67)

23 ANTROPOGENNÍ RELIÉF výrazný podíl lidské společnosti
TVARY VYHLOUBENÉ : LOMY, PÍSKOVNY, ŠTĚRKOVNY, TĚŽEBNÍ JÁMY TVARY NASYPANÉ : HALDY, VÝSYPKY, NÁSPY TVARY PODZEMNÍ : TUNELY, ŠACHTY, ŠTOLY TVARY ROVINNÉ : KOMUNIKACE, LETIŠTNÍ PLOCHY, VODNÍ NÁDRŽE Jiné dělení antropogenních tvarů : těžební, průmyslové, zemědělské, vodohospodářské, sídelní, dopravní

24 TVARY RELIÉFU – samostatná práce Přiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický (E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A) tvar typ abrazní terasa jardang lom polje stratovulkán barchan kaňon maar ronová rýha strž batolit kar meandr říční terasa škrap drumlin klif moréna sandr till duna kosa niva skalní římsa trog esker krápník nunatak spraš uvala fjord lahar oblík stalagmit váté písky halda lakolit osyp stalagnát výsypka hranec lavina pluton stalaktit závrt

25 TVARY RELIÉFU – samostatná práce - ŘEŠENÍ Přiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický (E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A) tvar typ abrazní terasa M jardang E lom A polje K stratovulkán V barchan kaňon F maar ronová rýha strž batolit kar G meandr říční terasa škrap drumlin klif moréna sandr till duna kosa niva skalní římsa trog esker krápník nunatak spraš uvala fjord lahar oblík stalagmit váté písky halda lakolit osyp S stalagnát výsypka hranec lavina pluton stalaktit závrt

26 ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit ]. < >. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Tcie Obr.2- [cit ]. < > .Licence: Public domain, Autor: Wilson44691 Obr.3- [cit ]. < >. Licence: Public domain, Autor: Harry Glicken (původní zdroj – USGS), úpravy Cz-David Obr.4- [cit ]. < > .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Martin Schildgen Obr.5- [cit ]. < >. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Amar Obr.6- [cit ]. < Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Worldtraveller Obr.7- [cit ]. < Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Walter Siegmund Obr.8- [cit ]. < Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: SehLax Obr.9- [cit ]. < Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jarvin Obr.10- [cit ]. < Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Miaow Miaow (vytvořeno:

27 ZDROJE INFORMACÍ 2: Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit ]. Dostupné z WWW: Reliéf. < Povrchové tvary.< Vulkanismus. < Sopka.< Ledovce.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovce > Fjord.< > Svahový pohyb.< Osyp.< Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o., vydání, ISBN Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., vydání, ISBN Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o vydání. ISBN Reliéf. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.1, ročník 2012/2013. ISSN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.


Stáhnout ppt "TVARY GEORELIÉFU GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji GEORELIÉF – svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou,"

Podobné prezentace


Reklamy Google