Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Vendula Baboučková.  Integrace žáků se zdravotním postižením se v období posledních 10 let stala téměř módním termínem.  Do roku 1991 byla většina.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Vendula Baboučková.  Integrace žáků se zdravotním postižením se v období posledních 10 let stala téměř módním termínem.  Do roku 1991 byla většina."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Vendula Baboučková

2  Integrace žáků se zdravotním postižením se v období posledních 10 let stala téměř módním termínem.  Do roku 1991 byla většina žáků s postižením vzdělávána ve speciálních segregovaných školách.  V současnosti se u nás můžeme setkat se stále větším množstvím integrovaných žáků. Obzvláště žáci se smyslovými a tělesnými postiženími jsou stále ve větší míře zařazováni do běžných škol.  počet individuálně začleněných žáků s tělesným převyšoval v posledních devíti letech ročně počet 1000 žáků. Zaujímal tak výsostní postavení mezi žáky s dalšími typy postižení.

3  Integrace patří k základním fenoménům rozvoje osobnosti a utváření kvality života zdravotně a sociálně postižených. Bezprostředně souvisí s řešením problémů emancipace postižených.  Možnosti integrace jsou různé. Míra začlenění je významně podmiňována mírou rovnocennosti (samostatnosti a nezávislosti) postiženého  týká se nejen vlastní osobnosti postiženého, ale i jeho okolí.

4  Hlavními prostředky jsou sociální rehabilitace, speciální výchova a vzdělávání, psychologické působení a pracovní uplatnění.  Integrace některých skupin postižení výrazně podporují rehabilitační, kompenzační a reedukační pomůcky a také odstraňování technických, organizačních a jiných bariér samostatnosti a nezávislosti postižených.

5  lze definovat jako stav soužití postižených a nepostižených při přijatelné míře konfliktnosti, jako stav vzájemné podmíněnosti.  Vážnou chybou přístupu k postiženým a k možnostem jejich integrace je, když se v diagnostice a prognostice klade důraz na neschopnost či snížené schopnosti místo důrazu na uchované schopnosti a jejich rozvoj.  Důležitá je definice handicapu, která se zaměřuje na tento pojem z pohledu souvisejícím s životním prostředím.

6  Tato definice handicapu klade nároky na všechny organizátory, jak veřejné, tak soukromé, aby zajistili, že aktivity, které organizují, jsou přístupné všem, a že nedělají nic proto, aby se zranění či nemoc změnily v handicap.  To znamená, že na handicap není nahlíženo jako na charakteristiku člověka, ale jako na něco, co se objeví, jestliže je nepřístupné životní prostředí konfrontováno s osobou s funkčním poškozením.  Zodpovědnost za dosažení těchto cílů je nesena celou společností, ale především státem, místní správou a městskými úřady.

7  Integraci chápeme jako dynamický, postupně se rozvíjející pedagogický jev, ve kterém dochází k partnerskému soužití postižených a intaktní populace na úrovni vzájemně vyvážené adaptace během jejich výchovy a vzdělávání a při jejich aktivním podílu na řešení výchovně vzdělávacích situací.  Do pedagogické integrace ZdP pak patří integrace školní i mimoškolní, působení rodiny, integrační působení osvětových, kulturních a dalších institucí a zřízení, každé pedagogické ovlivnění člověka, které si klade za cíl integraci intaktních a zdravotně postižených bez rozdílu věku.

8 1. Integrace je nejšířeji i nejlépe metodicky a organizačně propracována v oblasti školství. 2. Poradny a speciální pedagogická centra plní významné funkce diagnostické, informační a metodicko-koordinační se zaměřením na rodiče, učitele, vychovatele i pracovníky v rehabilitaci a rekvalifikaci. 3. Mimoškolské instituce (sportovní, turistické oddíly, kluby, organizace a sdružení, zájmové kroužky, zimní a letní tábory, rekondiční pobyty, soubory pěvecké, taneční, divadelní apod.) mají užší zaměření, mohou více reflektovat uchované schopnosti.

9 4. V mimoškolních institucích může jít přímo o integrované výchovně-vzdělávací instituce. 5. Život a seberealizace ve výchovně rehabilitačních komunitách skýtá možnost pro seberealizaci každého člena v oblasti, která více odpovídá jeho osobním schopnostem. V komunitě je integrován a komunita se pak může integrovat jako skupina na vyšší úrovni než její jednotlivý člen, přes skupinu pak získává i zkušenosti a schopnosti k individuální integraci ve společnosti intaktních.

10  Plná integrace v jakémkoli výchovně vzdělávacím prostředí bez použití speciálních pomůcek.  Podmíněná integrace v jakémkoli výchovně vzdělávacím prostředí s použitím osobních kompenzačních a reedukčních pomůcek.  Snížená integrace vázaná na technické a jiné úpravy výchovně vzdělávacího prostředí, používání speciálních pomůcek.  Ohraničená integrace v technicky upraveném výchovně vzdělávacím prostředí s použitím speciálních pomůcek a s výběrovým uplatňováním speciálních metod.  Vymezená integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s pravidelným uplatňováním speciálních metod v průměrném rozsahu.

11  Redukovaná integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s pravidelným uplatňováním speciálních metod v převládajícím rozsahu.  Narušená integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při zachování integračních cílů a obsahů.  Segregovaná výchova a vzdělání v upravených podmínkách, s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při zachování integračních cílů a obsahů.  Vysoce segregovaná výchova a vzdělání ve speciálně upraveném prostředí, s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při zachování integračních cílů a obsahů.

12  Jsou : a) komplexní systém rehabilitačních složek na velmi vysoké úrovni b) přístup ke speciálním kompenzačním pomůckám c) příležitost setkávání s osobami se srovnatelným funkčním potenciálem.  Mezi hlavní nevýhody patří: a) vzdálenost od bydliště rodiny - v případě internátního umístění v mladším věku dítě může strádat nedostatkem podnětů a podpory, b) nedostatek stimulace k co nejlepším výkonům, c) minimalizace kontaktů s majoritní (intaktní) společností.

13 Diagnostikou v této oblasti rozumíme: a) připravenosti učitele TV b) připravenosti vnějších faktorů c) připravenost žáka s tělesným postižením

14  Je nutné zjistit, zda je učitel ochoten integrovat žáka a jakou asistenci by potřeboval pro zdárnou integraci  integrace bez přiměřené podpory velmi často klade neúměrné nároky na učitele i žáky.

15  Mezi vnější faktory patří kompenzační pomůcky, sportovního vybavení, dostupnost sportovních ploch z hlediska architektonických bariér, připravenost ostatních žáků, curriculum v dané TV, a také možnosti pohybových aktivit v komunitě.

16  Připravenost žáka s TP lze měřit několika způsoby. Můžeme použít standardizované či nestandardizované testy pro zjištění úrovně pohybových schopností i dovedností.  Velmi důležitá je preference pohybových aktivit mezi přáteli a v rodině a v neposlední řadě také zájmy žáka s tělesným postižením oblasti APA.

17  pobyt v harmonickém rodinném prostředí má psychoterapeutické i motivační účinky.  Rodiny s postiženými dětmi jsou však společensky nedoceněny. Častým průvodním problémem rodin s postiženými dětmi je jejich izolovanost či osamocenost a značně vysoké nároky na osobnost, psychickou stabilitu obou rodičů.

18  Pro znásobení a zefektivnění rodinné péče je nutné každou takovou rodinu podpořit nejen ekonomicky, ale především jí poskytnout odbornou lékařskou a metodickou pomoc i relevantní psychologický servis, směrovaný jak k dítěti samému, tak i k jeho rodičům, neboť péče o postižené dítě představuje vysokou míru psychické a fyzické zátěže i stresů, které mohou narušovat nejen osobnost rodičů, ale i samotnou stabilitu rodiny.

19  To znamená, že by měl existovat účinný dynamický systém, v jehož rámci by s rodinou pravidelně konzultovali nebo do ní přímo docházeli odborný lékař, pediatr, rehabilitační pracovník (metodik), speciální pedagog, sociální pracovník a psychoterapeut.  Intenzita spolupráce rodiny s těmito odborníky je samozřejmě závislá na stupni a druhu postižení dítěte, avšak kvalita této spolupráce rozhodne mimo jiné o připravenosti dítěte na jeho co nejúplnější socializaci.

20  Zároveň je nutné cíleně působit na postoje v rodině, které by měly být realistické a neměly by tedy ani podporovat patologickou nesamostatnost a závislost jedince na rodině, ani podněcovat bezmeznou víru rodiny v pomoc státu, obce či humanitárních organizací.  Rodina má být aktivním článkem v řetězu socializace či integrace zdravotně handicapovaných dětí.

21  Nerušený anebo aspoň uspokojivý průběh komunikativního procesu je podmínkou jak pro výměnu informací, osvojování poznatků a dovedností, společnou činnost, výuku, tak pro uspořádávání mezilidských vztahů.  Možnost komunikace je jednou ze základních potřeb člověka, bez uspokojivých komunikativních dovedností je člověk izolován.

22  Postižený člověk je často i komunikativně znevýhodněn, nemůže si vybudovat tak rozsáhlou komunikativní síť jako nepostižený a v rámci své komunikativní sítě nemůže vždy přejímat úlohy podle aktuálních nároků situace a podle svých vlastních aktuálních představ a potřeb.  Komunikativní znevýhodnění je někdy způsobeno již tím, že nepostižení nejsou s komunikativními zvláštnostmi postiženého obeznámeni a používají při komunikaci s ním nevhodné strategie

23  Bez zajištění komunikativní kompetence postižených i nepostižených pro vzájemnou komunikaci jsou integrační snahy bezúčelné.  Integraci postižených osob v širším smyslu je možné chápat jako možnost plnit podle vlastního uvážení a v souladu s vlastními i společenskými zájmy stejné nebo alespoň srovnatelné funkce ve společnosti jako nepostižení.  Speciální komunikativní kompetence přesahuje u nepostižených rámec běžné, částečně zautomatizované komunikativní kompetence v mateřském jazyce. Jak od postižených, tak od nepostižených jsou v tomto případě vyžadovány speciální komunikativní strategie

24  Příčina vzniku svépomocných aktivit spočívá v nespokojenosti skupin občanů s možnostmi uspokojování specifických potřeb těchto skupin, jde tedy vlastně o projev nespokojenosti se stavem služeb, které se nabízejí a poskytují. Protože právní subjekty, od nichž uspokojování svých potřeb občané očekávají, svou úlohu podle jejich představ neplní, snaží se je zajistit sami.  O svépomocných činnostech většinou hovoříme v souvislosti se skupinami, do kterých se sdružují občané se stejnými nebo obdobnými potřebami.

25  Každý z nich chce především uspokojit své osobní potřeby, ale zároveň si uvědomuje, že k tomu bude mít větší šanci společně s těmi, kteří jsou v podobné situaci  V současné době působí v CR řada sdružení zdravotně postižených, nejčastěji sdružujících občany s určitým typem handicapu, dále zde pracují organizace rodičů postižených dětí a rovněž existuje řada nadací či sdružení zaměřených na pomoc lidem s postižením.

26  architektonické bariéry  bariéry postojové (resp. přesvědčení o fungování integrace, důsledcích začleňování žáků, a přesvědčení o zvládání integrované TV) jsou klíčové pro existenci či úspěch integrace v TV. Pokud je například učitel přesvědčen, že při začlenění žáky na vozíku, se nebude moci dostatečně věnovat ostatním žákům, bude pravděpodobně proti začlenění tohoto žáky do hodin školní TV. Pokud se učitel bude domnívat, že by nezvládl začlenit žáka do běžné hodiny, je velmi pravděpodobné, že se bude bránit integraci tohoto žáka.

27 Tyto postoje mohou být ještě umocněny některými limity v oblasti TV: a) Organizační limity (přesuny na TV, příliš mnoho žáků, nedostatečné prostory) b) Materiální limity (nevhodné kompenzační pomůcky, nedostatek sportovního vybavení) c) Personální limity (neexistence konzultantů v oblasti ATV, nedostatek asistentů). Je nezbytně nutné uvědomit si, které podmínky ovlivňují úspěšnost integrace a snažit se o optimalizaci těchto podmínek.


Stáhnout ppt "Mgr. Vendula Baboučková.  Integrace žáků se zdravotním postižením se v období posledních 10 let stala téměř módním termínem.  Do roku 1991 byla většina."

Podobné prezentace


Reklamy Google