Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Společenstva charakteristiky a dynamika 1. Společenstvo společenstvo = biocenóza, biotická (živá) část ekosystému biotop (stanoviště) –abiotická (neživá)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Společenstva charakteristiky a dynamika 1. Společenstvo společenstvo = biocenóza, biotická (živá) část ekosystému biotop (stanoviště) –abiotická (neživá)"— Transkript prezentace:

1 Společenstva charakteristiky a dynamika 1

2 Společenstvo společenstvo = biocenóza, biotická (živá) část ekosystému biotop (stanoviště) –abiotická (neživá) složka ekosystému –životní prostředí společenstva. habitat –abiotická složka ekosystému –životní prostředí populace (druhu) 2

3 Společenstvo takřka nemožné zkoumat kompletní velké společenstvo vymezení funkční –společenstvo detritovorů, společenstvo koprofágů, společenstvo, minujícího (vyžírání listového parenchymu) hmyzu vymezení prostorové –společenstvo Šumavy, společenstvo lesa Řáholce, společenstvo jednoho stromu, společenstvo trávicího traktu srnce vymezení taxonomické –společenstvo ptáků, motýlů, krytosemenných rostlin,… –fytocenóza, zoocenoźa 3

4 charakteristiky společenstva prostorová, věková struktura – jako populace populační struktura společenstva (druhové složení) počet druhů = 4 obě společenstva mají stejný počet druhů, ale přesto jsou zcela rozdílná 4

5 Biologická diverzita (biodiverzita) bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů, včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí (WWF) –genetická diverzita (rozmanitost genů / alel) –druhová diverzita (rozmanitost druhová) –ekosystémová diverzita (rozmanitost společenstev a ekosystémů) 5

6 6

7 Druhová diverzita nejen počet druhů, ale i jejich relativní zastoupení ve společenstvu Simpsonův index diverzity Shannonův index diverzity (Shannon – Wiener) S = počet druhů ve společenstvu (vzorku) P i = relativní početnost druhu (počet jedinců i-tého druhu / počet všech jedinců) u rostlin se někdy počítá pokryvnost (biomasa) diverzita se zvyšuje s počtem druhů a s jejich vyrovnaností 7

8 Druhová diverzita počet druhů (S) = 4 počet jedinců (N) = 14 n 1 = 3; P 1 = 3/14 n 2 = 2; P 2 = 2/14 n 3 = 4; P 3 = 4/14 n 4 = 5; P 4 = 5/14 pravděpodobnost, že 2 náhodně vybraní jedinci náleží k jednomu druhu 8

9 Druhová diverzita počet druhů (S) = 4 počet jedinců (N) = 17 n 1 = 2; P 1 = 2/17 n 2 = 1; P 2 = 1/17 n 3 = 2; P 3 = 2/17 n 4 = 12; P 4 = 12/17 pravděpodobnost, že 2 náhodně vybraní jedinci náleží k jednomu druhu 9

10 Klíčový druh druh s klíčovou rolí v ekosystému jehož vymření (případně i jen výrazné zredukování početního stavu) může rozvrátit existující ekosystém či biotop –vydra mořská, ježovky a řasy –banksia a nektarožraví kystráčkovití –bobři (vodní režim krajiny) –grizzly a lososi (transport živin) –lýkožrout smrkový Phillips R D et al. Phil. Trans. R. Soc. B 2010;365:

11 stabilita společenstva resilience (pružnost) –schopnost vrátit se po narušení do původního stavu rezistence (odolnost) –schopnost odolávat změnám při narušení víceméně platí: –stabilní prostředí podporuje K-stratégy – rezistentní (klimaxový les) –proměnlivé prostředí podporuje r-stratégy – resilientní (pole) 11

12 Na čem závisí diverzita? (na metodách výzkumníka) na stáří společenstva na zkoumané ploše na produktivitě prostředí na intenzitě predace na heterogenitě prostředí na frekvenci a rozsahu disturbancí Adam B. Smith, Wikimedia Commons 12

13 ekologická sukcese = změna společenstva v čase vlivem mezidruhové kompetice dochází ve společenstvech k obměně druhů především botanická, následována zoologickou 13

14 14

15 15

16 Ekologická sukcese degradační –rozklad organické hmoty, končí úplnou mineralizací substrátu (likvidací zdroje) –např. predátoři a „mrchožrouti (scavengeři)“  hmyz a další bezobratlí  houby a bakterie alogenní –k výměně druhů dochází vlivem vnějších (fyzikálních) sil (např. sedimentace) autogenní –k výměně druhů dochází vlivem vnitřních procesů ve společenstvu – vliv mezidruhové kompetice 16

17 Autogenní sukcese obecně např.: –pionýrské druhy  jednoleté byliny  vytrvalé byliny  keře  raně sukcesní druhy stromů  pozdně sukcesní druhy stromů primární –začíná úplně nanovo, bez půdy, spor, semen –nový ostrov, sopečný výbuch, ústup ledovce, výsypka sekundární –po lokální katastrofě, přítomna půda a půdní banka semen –po disturbanci (lesní požár, povodeň, tornádo, výbuch..) 17

18 primární sukcese např. po ústupu ledovce v Glacier Bay na Aljašce: –Odkryté sedimenty (málo živin)  mechy a lišejníky  dryádka rodu Dryas (fixace N)  plazivé druhy vrby  křovité vrby  olše (fixace N)  smrk  les tsugový obecně: 18

19 sekundární sukcese např. opuštěná pole: jednoleté plevely  bylinné trvalky, trávy  keře  raně sukcesní druhy stromů  pozdně sukcesní druhy stromů 19

20 Sukcese rané (iniciální stádium)  klimax klimax: –vrcholné, stabilní stádium sukcese –v rovnováze s abiotickým prostředím –otázka existence ke změnám dochází neustále, i v klimaxových společenstvech (požáry, polomy); změny klimatu původně pro oblasti mírného pásu 20

21 Klimax klimatický –ovlivněn klimatickými faktory stanoviště –dubohabrový les, bučina, smrčina, klečové porosty, alpinská louka, edafický –ovlivněn především půdními poměry –mokřadní společenstva, bory na píscích, skalní stepi velký rozdíl mezi typy organismů různých stádií sukcese – životní strategie 21

22 C-S-R strategie rostlin na začátku sukcese R-stratégové v průběhu sukcese záleží hodně na obsahu živin –hodně živin – C-stratégové –málo živin – S-stratégové R. Paulič – laskavec bílý 22

23 r-K kontinuum na začátku sukcese spíše r-stratégové, v klimaxových stádiích K-stratégové 23

24 24

25 Sukcese většinou udávána rostlinami, ale živočichové hrají také podstatnou roli! –bobři, termiti, člověk –spásači! 25

26 26

27 Sukcese blokovaná sukcese – např. nedostatkem vody, živin, pastvou, velice schopným kompetitorem,… cyklická sukcese –po disturbanci se „vrací“ do iniciální fáze skála – mech – další rostliny (humus, půda) – semenáčky stromů (těžké, spadnou) – skála požárový klimax (borovice Banksova) Calamagrostis epigejos; botany.cz 27

28 28

29 Sukcese a druhová bohatost 29

30 množství živin a diverzita dostatek živin většinou nahrává nejzdatnějším kompetitorům 30

31 heterogenita a diverzita s prostorovou heterogenitou („mozaikovitostí“ roste druhová diverzita nejvyšší bývá na ekotonech (=přechodová stanoviště) 31

32 disturbance a diverzita hypotéza střední míry disturbance (intermediate disturbance hypothesis) mages/intermediate_disturbance.jpg balvany na pobřežíhmyz v řece (disturbance jako změna dna) fytoplankton v experimentálních jezerech 32

33 predace a diverzita podobně jako disturbance kromě toho se predátoři částo specializují na nejhojnější kořist – selektivní regulace dominanty koexistence umožněná predátorem 33

34 produktivita a diverzita 34

35 produktivita a diverzita 35

36 globální biodiverzita 36

37 37

38 globální biodiverzita obecně v tropech nejvíce druhů (ale např. mšic je nejvíce v mírném pásu) proč? –hlavně asi produktivita prostředí (teplo + voda) –rychlost speciace? –následky zalednění? počet stromů v Evropě (málo) a S. Americe (hodně) – vliv orientace přirozených překážek (Středozemní moře, Alpy, Pyreneje) vs. Skalisté hory 38

39 39


Stáhnout ppt "Společenstva charakteristiky a dynamika 1. Společenstvo společenstvo = biocenóza, biotická (živá) část ekosystému biotop (stanoviště) –abiotická (neživá)"

Podobné prezentace


Reklamy Google