PLETYSMOGRAFIE V ANGIOLOGII

Prezentace na téma: "PLETYSMOGRAFIE V ANGIOLOGII"— Transkript prezentace:

1 PLETYSMOGRAFIE V ANGIOLOGII
MUDr . Richard Souček Miriam Tolarová MUDr. Iva Tomášková

2 PLETYSMOGRAFIE V ANGIOLOGII
Kód pojišťovny 12230 – pletyzmografické metody jednoduché 12232 – pletyzmografické metody zátěžové a složitější 12234 – zátěžová farmakologická pletysmografie

3 PLETYZMOGRAFIE 2.3.4. Pletyzmografie
Metoda je založena na existenci vztahu mezi výší intravenozního tlaku a volumu končetin. Místo invazivního stanovování žilního tlaku lze ze záznamu volumových změn končetin, které mají při cvičení obdobný průběh jako změny tlaku, získat informaci o stupni funkční poruchy. Hlavní hodnocené parametry se týkají rychlosti opětného naplnění objemu končetiny (refilling time) na výchozí hodnoty. DIAGNOSTIKA CHRONICKÉ ŽILNÍ INSUFICIENCE – Doporučený postup České angiologické společnosti České lékařské společnosti J.E.Purkyně.

4 Vyšetřovací metody cévního systému poskytují informace
Metoda Fysiologie Anatomie Segmentální tlaky +++ + - ++ Analýza dopplerovkých křivek Pletyzmografie ++++ Duplexní scan + ++ MR angiografie - CT angiografie Kontrastní angiografie Pomocí vyšetřovacích metod se snažíme získat informace jednak o fyziologickém stavu cévního systému, prokrvení orgánu nebo určité části těla, ale anatomických poměrech

5 PLETYZMOGRAFIE Pletyzmografie je neinvazivní vyšetřovací metoda vycházející z měření objemových změn daných postupem pulzní vlny, resp. její složky - objemového pulzu, v daném segmentu končetiny. Amplituda křivky je veličinou reprodukovatelnou. Objemové změny lze kvantitavně hodnotit.

6 PLETYZMOGRAFIE Pletyzmografické metody nám umožňují posouzení změn v tepenném i žilním řečišti. V případě tepenného systému lze získat představu o svalovém, event. kožním prokrvení. Umožní zhodnotit i prokrvení v akrálních částech končetin. V případě žilního systému lze vyhodnotit žilní kapacitu a odtok. Pletyzmografii lze využít pro zátěžové nebo farmakologické testy.

7 PLETYZMOGRAFIE Z technického hlediska – dle typu adaptéru pro převod objemových změn – se dělí na metody: mechanické – vodní, vzduchový tenzometrické /strain-gauge impedanční fotoelektrické elektrokapacitní

8 Pletysmograpie (1) mechanické metody
Zvětšováním objemu končetiny dochází k tlaku na nějaký vak, jehož objem se mění – zmenšuje se. Objemovým snímačem je např. vodou plněný válec(hladina) nebo vzduch(tlak). Je měřitelná rychlost žilního návratu

9 Pletyzmograpie (2) strain gauge metoda
Strain gauge metoda využívá silikonových pružných trubiček (u starších typů hadiček plněných rtutí) jejichž odpor se mění v závislosti na objemu Manžeta pro žilní okluzi je nafouknuta dle metodiky na 40 – 80 mmHg. Při tomto tlaku je zabezpečen pouze arteriální přítok, nikoliv žilní odtok. Pro měření pouze v segmentu končetiny se musí přidat další manžeta pro arteriální okluzi

10 Pletyzmografie (3) impedanční metody
Různé tkáně mají různý odpor. Krev je jedním z nejlepších vodičů v těle. Konstatní elektrický proud je přiváděn přes kožní elektrody. Ze změny naměřené impedance pak: Impedanční pletysmografie je dosud ješrě využívána v anglosaských zemích jako rychlé orientační vyšetření k diagnostice žilní trombózy pro první linii . Výtěžonost metody se zvyšuje u 4 elektrodových přístrojů měření jsou však méně přesná, přesnost se zvyšuje s počtem elektrod

11 Pletyzmografie (4) fotoelektrické metody
Paprsek infračerveného světla, konstatní intenzity, je směrován přímo do tkáně, kde má být měřen krevní tok( např. prst, okrsek kůže na končetině nebo ušní lalůček) Procházející nebo odražené světlo je snímáno fotodiodou. Rytmické změny tkáně vzniklé při srdeční činnosti způsobí změnu elektrického proudu, která se na zapisovači zobrazí jako objemová vlna. Při vzestupu objemu krve v systole je absorbováno více světelných paprsků, takže jich na fotodiodu dopadne méně než v diastole, kdy je absorpce menší. Zapojení fotodiody je odporové. Metoda je jednoduchá. Tepová frekvence je zřetelná. Vyšší citlivost na pohybové artefakty

12 PLETYZMOGRAFIE V současnosti nachází při spojení s vypočetní technikou praktické uplatnění: venookluzivní pletyzmografie digitální fotopletyzmografie LRR – světelná reflexní reografie

13 venookluzivní pletyzmografie
Tepny – klidový průtok na bérci test reaktivní hyperemie (RH test) Žíly – maximální venózní odtok (MVO test) Průtokové hodnoty jsou udávány v ml/100m tkáně/min, u MVOT lze stanoviz žilní kapacitu v ml/100ml tkáně

14 venookluzivní pletyzmografie
Klidový průtok RH test Posouzení končetinové ischemie Norma klidového průtoku 2-4ml/100ml/mi , u RH testu 15-30ml/100ml/min. nebo 3-násobek klidového průtoku U RH testu Zvýšení klidového průtoku = susp.A-V zkrat

15 venookluzivní pletyzmografie
Klidový průtok (ml/100ml/min) Reaktivní hyperemie (ml/100ml/min) Norma 2 - 4 ICHDK I-IIa ICHDK IIb 2 8 ICHDK III-IV 1 - 2 4 A-V zkrat 12 Luxusní prokrvení (polékové, zánětlivá hyperemie, požití alkoholi) 6 HŽT, posttrombotický sy Trénovaný sportovec

16 venookluzivní pletyzmografie

17 venookluzivní pletyzmografie

18 venookluzivní pletyzmografie

19 venookluzivní pletyzmografie

20 venookluzivní pletyzmografie
MVO test HŽT Posttrombotický sy CVI

21 venookluzivní pletyzmografie

22 venookluzivní pletyzmografie

23 venookluzivní pletyzmografie

24 venookluzivní pletyzmografie
Ejection fraction EF = VV/EV Residual volume fraction RVF = RV/VV

25 Diagnostická kritéria pro CVI
VRT >20 - normalní VRT <20 - venozní reflux VRT <10 - venozní ulcerace EF >60% - normální EF 50% - mírná CVI EF ≤40% - těžká CVI RVF <35% - normální RVF >35% - CVI (Needham T, JVU, 2005;29: )

26 venookluzivní pletyzmografie

27 venookluzivní pletyzmografie

28 digitální fotopletyzmografie
Žíly - test svalově-žilní pumpy (MP test) plnící žilní čas-To (RF time) Tepny - klidový průtok akrálně Testy na TOS Chladový test (Raynaudův sy, vazoneuróza) Farmakologické testy

29 digitální fotopletyzmografie
MP test Pokles křivky odpovídá „vyprázdnění řečiště“ během cvičení – zmenšení je dáno poklesem výkonu žilní pumpy nebo trombotickou okluzí Zkrácená doba plnění ´chron. žilní insuf., porucha funkce chlopní nebo spojek RF time = refilling time

30 digitální fotopletyzmografie
Tíže žilní insuficience To nad 25s - norma To s - lehká insuficience To 19 – 10s - středně těžká insufucience To pod 10s - těžká insuficience

31 digitální fotopletyzmografie

32 digitální fotopletyzmografie

33 digitální fotopletyzmografie

34 digitální fotopletyzmografie

35 digitální fotopletyzmografie

36 digitální fotopletyzmografie

37 digitální fotopletyzmografie

38 digitální fotopletyzmografie

39 digitální pletyzmografie

40 Faktory ovlivňující vyšetření
Nikotin, alkohol, kofein Anxiozita Svalový hypertonus Špatná spolupráce Komprese pánevních žil Nízký cardiac output Lymfedém Kožní změny Bandáže a fixační pomůcky Šok

41 Děkuji za pozornost

42 PLETYZMOGRAFIE PRSTOVÁ PLETYSMOGRAFIE
Pletysmografická metoda je založena na průchodu světelných paprsků tkání (fotoelektrická m.). Světelnépaprsky jsou vysílány ze světelného zdroje konstantní intenzity přiloženém na vnitřní stranu článku prstu. Na protilehlé straně prstu je čidlo - fotodioda. Světelné paprsky po průchodu tkání prstu dopadnou na fotodiodu. Rytmické změny tkáně vzniklé při srdeční činnosti způsobí změnu elektrického proudu, která se na zapisovači zobrazí jako objemová vlna. Při vzestupu objemu krve v systole je absorbováno více světelných paprsků, takže jich na fotodiodu dopadne méně než v diastole, kdy je absorpce menší.

43 Prstová pletyzmografie ( Pulse Volume Recording)

44 Faktory ovlivňující vyšetření
Nikotin Alkohol, kofein Svalový hypertonus Anxiozita, třes Nízký srdeční výdej Šokový stav Špatná spolupráce

45 venookluzivní pletyzmografie
VV= venous volume; VFT= venous filling time; VFI= venous filling index EV= ejected volume; EF= ejection fraction; RV= residual volume RVF= residual volume fraction

46 venookluzivní pletyzmografie
RH test Spitzenwert > 12 ml/100 ml je Minute 1. Wert = Spitzenwert: Schnelles Abklingen zeigt gute Reserve. Ansteigender und dann abfallender Verlauf 2. Wert meistens = Spitzenwert > 12 Wird oft bei älteren Patienten ohne Durchblutungs­störungen beobachtet 3. Langsam ansteigender Verlauf mit Spitzenwert < 12 Die reaktive Hyperämie verläuft abhän­gig vom Schweregrad der Durchblutungsstörungen im wesentlichen in dreierlei Formen, die man zur Charakterisierung angeben kann

47 venookluzivní pletyzmografie

48 venookluzivní pletyzmografie

49 venookluzivní pletyzmografie

50 Prstová pletyzmografie