VNITŘNÍ PAMĚŤ.

Prezentace na téma: "VNITŘNÍ PAMĚŤ."— Transkript prezentace:

1 VNITŘNÍ PAMĚŤ

2 CO JE TO PAMĚŤ PAMĚŤ JE ZAŘÍZENÍ SLOUŽÍCÍ K UCHOVÁNÍ INFORMACÍ (KONKRÉTNĚ BINÁRNĚ KÓDOVANÝCH DAT). MNOŽSTVÍ INFORMACÍ, KTERÉ JE DO PAMĚTI MOŽNÉ ULOŽIT, SE NAZÝVÁ KAPACITA PAMĚTI A UDÁVÁ SE V BAJTECH. PAMĚŤ JE ROZDĚLENA NA BUŇKY STEJNÉ VELIKOSTI, Z NICHŽ KAŽDÁ JE JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKOVÁNA SVÝM ČÍSLEM; TOTO ČÍSLO SE NAZÝVÁ ADRESA PAMĚTI A VELIKOST TAKOVÉTO BUŇKY, KTERÁ MÁ SVOU VLASTNÍ ADRESU, SE OZNAČUJE JAKO NEJMENŠÍ ADRESOVATELNÁ JEDNOTKA. PAMĚTI JE MOŽNÉ ROZDĚLIT NA : VNITŘNÍ (OPERAČNÍ), VNĚJŠÍ (PERIFERNÍ).

3 ROZDĚLENÍ PAMĚTÍ PAMĚŤ VNITŘNÍ (OPERAČNÍ) slouží k uchovávání momentálně zpracovávaných dat a programů realizovaná většinou polovodičovými součástkami (integrovanými obvody) PAMĚŤ VNĚJŠÍ (PERIFERNÍ) slouží k dlouhodobějšímu uchovávání dat a programů realizovaná většinou na principu magnetického (popř. optického) záznamu dat ve srovnání s vnitřní pamětí bývá obvykle paměť vnější pomalejší, ale levnější pevný disk, CD-ROM, disketa, …

4 ZÁKLADNÍ PARAMETRY PAMĚTI
PŘÍSTUPOVÁ (VYBAVOVACÍ) DOBA – doba, která uplyne od požadavku na čtení informací z paměti do okamžiku, v němž jsou data z paměti k dispozici PŘENOSOVÁ RYCHLOST – množství informací, které lze z paměti přečíst (nebo zapsat) za jednotku času; úzce souvisí se šířkou datové sběrnice KAPACITA– množství informací, které lze do paměti uložit současně CENA ZA BIT – určuje celkovou cenu paměťového systému; obecně platí, že rychlejší paměti mají vyšší cenu za bit uložených informací ZÁVISLOST OBSAHU PAMĚTI NA NAPÁJECÍM NAPĚTÍ – zda se informace uložené v paměti po vypnutí napájení ztratí

5 JEDNOTKY VELIKOSTI PAMĚTI
OPAKOVÁNÍ ????

6 FYZIKÁLNÍ PRINCIPY PAMĚTI
PAMĚŤOVÁ BUŇKA 1 BIT

7 PAMĚŤ ROM ROM (READ ONLY MEMORY – PAMĚŤ POUZE PRO ČTENÍ)
Slouží pouze k přečtení údajů, které do ní zapsal již výrobce během výrobního procesu paměťového čipu. Tento stav je nevratný, zapsaná data nelze nijak smazat. ROM je tedy přísně jednoúčelová. Proto se s touto pamětí v počítači setkáme jen na určitých místech, kde se využívá její hlavní předností: DATA SI PAMATUJE I PO ODPOJENÍ NAPÁJENÍ. Na základní desce slouží k uchování základního programového vybavení (firmware, na PC se mu říká BIOS), které nám nastartuje počítač po jeho zapnutí. Jako ROM jsou někdy označovány pro zjednodušení i technologicky odlišné paměti PROM, EPROM apod.

8 PAMĚTI TYPU ROM NEMOŽNOST PROGRAMOVÁNÍ BYLO VELKOU NEVÝHODOU,
PROTO SE POSTUPNĚ VYVINULO NĚKOLIK PODTYPŮ : ROM – KLASICKÁ, OBSAH URČEN UŽ PŘI VÝROBĚ PROM (PROGRAMMABLE ROM) – PROGRAMOVATELNÁ, UŽIVATEL SI JI MŮŽE SÁM NAPROGRAMOVAT (JEN JEDNOU) EPROM (ERASABLE PROM) – LZE OPAKOVANĚ PROGRAMOVAT, PŘED KAŽDÝM PROGRAMOVÁNÍM SE VŠAK MUSÍ OBSAH PAMĚTI VYMAZAT PŮSOBENÍM ULTRAFIALOVÉHO ZÁŘENÍM EEPROM (ELECTRICIALLY EPROM) – MAŽE SE ELEKTRICKÝMI IMPULSY, POČET PROGRAMOVÁNÍ A MAZÁNÍ VŠAK BÝVÁ OMEZEN FLASH - EEPROM – RYCHLEJŠÍ NEŽ PŘEDEŠLÉ TYPY, DÁ SE PROGRAMOVAT PŘÍMO NA DESCE

9 PAMĚTI TYPU ROM PROM EEPROM FLASH - EEPROM EPROM ROM

10 VYROVNÁVACÍ PAMĚŤ (CACHE MEMORY)
V MIKROPROCESORU JE INTEGROVÁNA CACHE PRVNÍ ŮROVNĚ (CACHE L1), JEJÍŽ FUNKCE JE ZAMĚŘENA NA ZRYCHLENÍ VNITŘNÍ ČINNOSTI MIKROPROCESORU, SPOLUPRÁCE OPERAČNÍ PAMĚŤ - MIKROPROCESOR SE NETÝKÁ. PAMĚŤ CACHE L2 ZRYCHLUJE KOMUNIKACI MEZI MIKROPROCESOREM A OKOLÍM, HLAVNĚ OPERAČNÍ PAMĚTÍ. DŘÍVE SE UMÍSŤOVALA NA ZÁKLADNÍ DESKU. DNES JE PŘÍMO INTEGROVÁNA VE VŠECH NOVĚJŠÍCH MIKROPROCESORECH (PENTIUM II, III A 4 CELERON, AMD K6-III A AMD K7 ATHLON. DURON. CACHE L2 JE UMÍSTĚNA MEZI MIKROPROCESOREM A OPERAČNÍ PAMĚTÍ, TAKŽE VŠECHNA DATA KTERÁ PUTUJÍ MEZI TĚMITO DVĚMA DÍLY, V CACHE „UVÍZNOU“, A POKUD JE BUDE MIKROPROCESOR ZNOVU POTŘEBOVAT, PŘEČTE SI JE Z RYCHLEJŠÍ CACHE.

11 VYROVNÁVACÍ PAMĚŤ (CACHE MEMORY)

12 OPERAČNÍ PAMĚŤ RAM RAM (RANDOM ACCESS MEMORY - paměť s náhodným přístupem) Je vyrobena tak, aby z ní mohla být data přečtena, ale také, abychom tam mohli nová připsat. Je to nejvýznamnější druh paměti v počítači. V zájmu o co nejrychlejší práci počítače musí mít RAM co nejmenší vybavovací dobu (dnes již řádu desítek nanosekund) čili dobu, která uplyne od vydání příkazu pro vyhledání v paměti až do okamžiku, kdy je informace na místě určení. RAM je tvořena destičkou s několika malými čipy.

13 JEJICH PAMĚŤOVÁ BUŇKA JE TVOŘENA BISTABILNÍM KLOPNÝM OBVODEM.
STATICKÉ RAM (SRAM) JEJICH PAMĚŤOVÁ BUŇKA JE TVOŘENA BISTABILNÍM KLOPNÝM OBVODEM. informace zapsaná do paměťové buňky zůstane zachována do té doby, než odpojíme napájecí napětí oproti dynamickým RAM mají kratší přístupovou dobu, jsou však dražší a mají vyšší energetickou spotřebu používají se především jako paměti typu cache (vyrovnávací paměť) a jako tzv. „paměť CMOS“ výrobní technologie CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) má v klidovém stavu velmi nízkou spotřebu elektrické energie, a proto se statické RAM CMOS používají pro uchovávání konfigurace počítače a hodin reálného času (paměť je při vypnutém počítači napájena malým akumulátorem nebo baterií)

14 JEJICH PAMĚŤOVÁ BUŇKA JE TVOŘENA MINIATURNÍM KONDENZÁTOREM.
DYNAMICKÉ RAM (DRAM) JEJICH PAMĚŤOVÁ BUŇKA JE TVOŘENA MINIATURNÍM KONDENZÁTOREM. informace zapsaná do paměťové buňky zůstává uchována jen po určitou dobu (řádově milisekundy), potom musí dojít k jejímu obnovení (tzv. Refresh) oproti SRAM jsou pomalejší a levnější, mají menší spotřebu a vyšší kapacitu přístupová doba obvykle desítky nanosekund používají se obvykle jako operační paměť počítače existuje několik typů dynamických RAM, které se liší svou rychlostí a činností: FPM – Fast Page Mode, EDO – Extended Data Output, SDRAM – Synchronous DRAM, ECC – Error Checking and Correcting, …

15 (COMPLEMENTARY METAL OXIDE SILICON)
CMOS – RAM (COMPLEMENTARY METAL OXIDE SILICON) JE PAMĚTÍ VYROBENOU TECHNOLOGIÍ CMOS, DÍKY NÍŽ SE VYZNAČUJE MALOU SPOTŘEBOU. V PC SE POUŽÍVÁ PRO ZÁPIS PARAMETRŮ BIOSu PROGRAMEM SETUP. JSOU V NÍ TEDY ULOŽENA ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÁ DATA O KONFIGURACI POČÍTAČE. PO VYPNUTÍ POČÍTAČE JE PAMĚŤ CMOS NAPÁJENA Z BATERIE UMÍSTĚNÉ NA ZÁKLADNÍ DESCE.

16 DRUHY PAMĚTÍ DRAM TYTO PAMĚTI (NA NICHŽ JSOU ZALOŽENY OBVODY SIMM) DNES JIŽ DOŽÍVAJÍ VE STARŠÍCH POČÍTAČÍCH. DRAM (DYNAMIC RANDOM ACCESS MEMORY) – DYNAMICKÁ PAMĚŤ S LIBOVOLNÝM PŘÍSTUPEM (MŮŽEME PŘISTUPOVAT KE KTERÉKOLIV PAMĚŤOVÉ ADRESE. FPM-RAM (FAST PAGE MODE) – TYP PAMĚTI RAM, KTERÝ UMOŽŇUJE ADRESOVÁNÍ STRÁNEK. VYBAVOVACÍ DOBA JE 60, 70, 80 NEBO 100 ns. EDO-RAM (EXTENDED DATA OUTPUT) – DOVOLUJE DELŠÍ PŘIDRŽENÍ DAT NA VÝSTUPU, COŽ UMOŽŇUJE PŘEKRÝVÁNÍ ČTECÍCH IMPULSŮ. BĚHEM ČTENÍ DAT JE MOŽNÉ PŘIPRAVIT DALŠÍ ADRESU. TEORETICKÝ NÁRŮST RYCHLOSTI JE ASI 20% OPROTI FPM. BEDO-RAM (BURST-EDO RAM). MÍSTO JEDNÉ PAMĚŤOVÉ ADRESY SE NAJEDNOU NAČÍTAJÍ ČTYŘI.

17 DRUHY PAMĚTÍ SDRAM SDRAM (SYNCHRONOUS DYNAMIC RAM) PAMĚŤ PRACUJÍCÍ PŘI STEJNÉM TAKTU, JAKÝ JE NASTAVENÝ NA PAMĚŤOVÉ SBĚRNICI. JEJÍ VYBAVOVACÍ DOBA JE 8, 10 NEBO 12 ns. V PRAXI JE SDRAM POUŽITA NA 3,3 VOLTOVÝCH 168 VÝVODOVÝCH MODULECH DIMM. SDRAM POSTUPNĚ NAHRAZUJE POUŽÍVANOU PAMĚŤ EDO A FPM. PODPORUJÍ JI ZÁKLADNÍ DESKY (PRO PENTIA II, PENTIA III A PROCESORY AMD), ALE MUSÍ SE NASTAVIT V SETUPu.

18 DRUHY PAMĚTÍ DDR (DOUBLE DATA RATE)
KLASICKÉ SDRAM PAMĚTI PŘENÁŠEJÍ DATA POUZE NA NÁBĚŽNÉ HRANĚ ŘÍDÍCÍHO IMPULSU (GENEROVANÉHO SYSTÉMOVÝM ČASOVAČEM). BĚHEM JEDNOHO IMPULSU PROVEDE PAMĚŤ SDRAM JEDNU OPERACI. PAMĚTI DDR PRACUJÍ TAK, ŽE PŘENÁŠEJÍ DATA NA OBOU HRANÁCH (NÁBĚŽNÉ I SESTUPNÉ) ŘÍDÍCÍHO IMPULSU. DDR PAMĚTI TEDY NABÍZEJÍ DVOJNÁSOBNOU DATOVOU PROPUSTNOST. DDR PAMĚTI VYCHÁZEJÍ Z DNEŠNÍCH SDRAM, A TUDÍŽ JE JEJICH VÝROBA POMĚRNĚ LEVNÁ A PRAKTICKÁ IMPLEMENTACE SNADNÁ. TYTO PAMĚTI NAJDEME PŘEDEVŠÍM NA NOVÝCH ZÁKLADNÍCH DESKÁCH PRO MIKROPROCESORY AMD.

19 DRUHY PAMĚTÍ RDRAM (RAMBUS DRAM)
NOVÝ TYP PAMĚTI DOSTAL JMÉNO PO SVÉM VYNÁLEZCI – FIRMĚ RAMBUS. POUŽÍVÁ SE SBĚRNICE S FREKVENCÍ 400 MHz A ŠÍŘKOU 16 BITŮ. DATA JSOU NA TÉTO FREKVENCI PŘENÁŠENA JAK NA VZESTUPNÉ, TAK NA SESTUPNÉ HRANĚ TAKTOVACÍHO HODINOVÉHO SIGNÁLU, ODTUD OZNAČENÍ 800 MHz. PROTOŽE 16 BITŮ JSOU 2 BYTY, PŘI 800Mx2 BYTY ZA SEKUNDU DOSTANEME CELKOVOU PROPUSTNOST 1,6 GB ZA SEKUNDU. PAMĚTI RAMBUS SE SNAŽÍ INTEL PROSADIT NA ZÁKLADNÍ DESKY S PROCESOREM PENTIUM 4. JEDINOU NEVÝHODOU RDRAM JE JEJICH VYSOKÁ CENA (VYVOLANÁ SLOŽITĚJŠÍ ZÁKLADNÍ DESKOU A TAKÉ SMLOUVOU MEZI INTELEM A RAMBUSEM).

20 DDR SDRAM DRAM & SDRAM SIMMs RDRAM & RIMMs DIMMs

21 FYZICKÁ ORGANIZACE SIMM (SINGLE INLINE MEMORY MODULE)
SIMM JE PAMĚŤOVÝM MODULEM POUŽÍVANÝM NA ZÁKLADNÍCH DESKÁCH PROCESORŮ ÚROVNĚ PENTIUM. DNES DOŽÍVÁ NA ZÁKLADNÍCH DESKÁCH STARŠÍCH POČÍTAČŮ. PŘÍSTUPOVÁ DOBA – ns. KAPACITA (DNES POUŽÍVANÉ 72 PINOVÉ SIMMY) – 4, 8, 16, 32 NEBO 64 MB. PAMĚŤOVÁ ŠÍŘKA – PAMĚŤ JE ROZDĚLENA NAMENŠÍ KOUSKY, JEJICHŽ INFORMACE SE PŘENÁŠEJÍ NA SBĚRNICI. PARITNÍ BIT – K OSMIBITOVÝM MODULŮM BYL PŘIDÁN I DEVÁTÝ. JEHO ÚČELEM BYLA KONTROLA ČINNOSTI PAMĚTI. ECC (ERROR CHECKING AND CORRECTING) – SAMOOPRAVNÝ KÓD POUŽÍVAJÍCÍ SE U DRAHÝCH PC, HLAVNĚ SERVERŮ. POUŽITÍ STARŠÍCH 30 PINOVÝCH NEBO 72 PINOVÝCH SIMMů.

22

23 DIMM (DUAL INLINE MEMORY MODULE)
JE VYLEPŠENÍM SIMMu. DESKA, NA NÍŽ JSOU UMÍSTĚNY PAMĚŤOVÉ MODULY, JE DELŠÍ, OBSAHUJE 168 PINŮ, COŽ JI UMOŽŇUJE 64 BITOVOU KOMUNIKACI. DIMM JE TEDY RYCHLEJŠÍ (64 BITŮ JE PŘENESENO NAJEDNOU) A MÁ VĚTŠÍ KAPACITU INSTALOVANÉ PAMĚTI. PRO JEHO POUŽITÍ POTŘEBUJEME DELŠÍ BANK – DIMM MUSÍ BÝT PODPOROVÁN ZÁKLADNÍ DESKOU. DDR DIMM (DUAL INLINE MEMORY MODULE) STEJNĚ JAKO SDRAM, JSOU I DDR PAMĚŤOVÉ MODULY NAZÝVÁNY DIMMy, S SDRAM VŠAK NEJSOU ZPĚTNĚ KOMPATIBILNÍ. DDR MODULY JSOU 184-PINOVÉ A MAJÍ JINAK UMÍSTĚNÉ VÝŘEZY (KLÍČE), TAKŽE SE ANI OMYLEM NEDAJÍ ZASUNOUT DO PATIC PRO SDRAM. MAJÍ TAKÉ NIŽŠÍ NAPÁJECÍ NAPĚTÍ 2,5V A S TÍM SOUVISEJÍCÍ NIŽŠÍ SPOTŘEBU A MENŠÍ TEPELNÉ ZTRÁTY.

24 RIMM (RAMBUS INLINE MEMORY MODULE)
PAMĚŤOVÝ MODUL JE 184 PINOVÝ. MÁ JINAK UMÍSTĚNÉ KLÍČE, TAKŽE TENTO MODUL NEJDE ZASUNOUT DO JINÉ PATICE.

25 PAMĚŤOVÉ MODULY

26 LOGICKÁ ORGANIZACE PAMĚTI
PAMĚŤ NAD 1MB HMA BIOS REZERVOVANÁ PAMĚŤ VIDEO KARTA VIDEO ŘADIČ PEVNÉHO DISKU KONVENČNÍ PAMĚŤ VOLNÉ MÍSTO PRO UŽ.PRG TSR, DOS, OVLADAČE OBLAST I/O PAMĚTI VOLNÉ PRO DALŠÍ ZAŘÍZENÍ KLÁVESNICE COM2 COM1

27 KONVENČNÍ PAMĚŤ (CONVENTIONAL MEMORY)
ROZSAH ADRES (640 kB) JE ROZDĚLENA NA DVĚ FUNKČNÍ ČÁSTI: OBLAST VSTUPNĚ/VÝSTUPNÍCH ADRES (PAMĚŤ I/O) ….0-1KB OBLAST URČENOU PRO PRÁCI PROGRAMŮ … KB 1. PAMĚŤ I/O KAŽDÁ SOUČÁST PC MÁ PŘIDĚLENO OKÉNKO (I/O ADRESU), JÍMŽ POSÍLÁ SVÁ DATA MIKROPROCESORU, A PŘES NĚŽ JI OSLOVUJE I MIKROPROCESOR. PRVNÍ ČÁST OD ADRESY 0000 DO 0FF, JE URČENA PRO DÍLY UMÍSTĚNÉ NA ZÁKLADNÍ DESCE. DRUHÁ ČÁST OD 100 DO 3FF, DEFINUJE ADRESY PRO ROZŠIŘUJÍCÍ DESKY. PRO I/O ADRESY PLATÍ ZNÁMÉ PRAVIDLO – DVĚ ZAŘÍZENÍ NEMOHOU POUŽÍVAT STEJNÉ ADRESY.

28 OBSAZENÍ I/O PAMĚTI

29 2. PROGRAMOVÁ ČÁST KONVENČNÍ PAMĚTI
ZAČÍNÁ PRVNÍ ADRESOU NAD 1KB A KONČÍ NA 640 KB. PRO 32 BITOVÉ PROGRAMY, NAPSANÉ PRO OPERAČNÍ SYSTÉMY WINDOWS, NEMÁ TATO PAMĚŤ VELKÝ VÝZNAM. POKUD VŠAK VE WINDOWS POUŽÍVÁTE STARÉ 16 BITOVÉ PROGRAMY, NAPSANÉ PRO DOS, MUSÍTE O NÍ VĚDĚT CO NEJVÍCE. DOS OVLADAČE ZAŘÍZENÍ REZIDENTNÍ PROGRAMY AUTOEXEC.BAT CONFIG.SYS POZDĚJI ODSUN REZIDENTNÍCH PROGRAMŮ DO PAMĚŤOVÉHO PROSTORU NAD 640 KB. WINDOWS MAJÍ JIŽ JINOU ARCHITEKTURU. REZIDENTNÍ PROGRAMY TÉMĚŘ NEJSOU POTŘEBA A VĚTŠINA OVLADAČŮ (DEVICE DRIVERS) JE JEJICH SOUČÁSTÍ.

30 REZERVOVANÁ PAMĚŤ ( RESERVED MEMORY)
ADRESY TÉTO LOGICKÉ ČÁSTI PAMĚTI (OD 640 KB DO 1 MB) JSOU REZERVOVÁNY PRO TECHNICKÉ PROSTŘEDKY POČÍTAČE. V REZERVOVANÉ PAMĚTI TEDY NEUMĚJÍ PRACOVAT ŽÁDNÉ PROGRAMY (NEPOUŽÍVAJÍ JEJÍ ADRESY). OD ZAČÁTKU PAMĚTI (ADRESY 640 KB) BYL VYMEZEN PROSTOR PRO PRÁCI GRAFICKÉHO ADAPTÉRU (ADATÉR SEM KRESLÍ OBRAZ, KTERÝ SE PAK PŘENESE NA MONITOR). S VÝVOJEM NOVĚJŠÍCH ADAPTÉRŮ SE TENTO PROSTOR ZVĚTŠOVAL. DNEŠNÍ ADAPTÉRY POUŽÍVAJÍ VĚTŠINOU CELOU OBLAST A0000 DO C7FFF. OD KONCE PAMĚTI (F0000 – FFFFF) JSOU ADRESY VYHRAZENY PRO SYSTÉMOVÝ BIOS, UMÍSTĚNÝ V NĚKTERÉM TYPU ROM NA ZÁKLADNÍ DESCE MEZI ADRESAMI VYMEZENÝMI PRO ZOBRAZOVACÍ ADAPTÉR A BIOS JE VOLNÝ PROSTOR, JEHOŽ ADRESY POUŽÍVAJÍ BIOSY UMÍSTĚNÉ NA ROZŠIŘUJÍCÍCH DESKÁCH.

31 OBSAZENÍ PAMĚTI

32 REZERVOVANÁ PAMĚŤ ( RESERVED MEMORY)
UMA (UPPER MEMORY AREA) V REZERVOVANÉ PAMĚTI JSOU NĚKTERÉ ČÁSTI, KTERÉ NEJSOU VYUŽÍVÁNY ŽÁDNOU HARWAROVOU KOMPONENTOU. PŘI POUŽITÍ PROGRAMU DOS TAK DOCHÁZELO K PARADOXNÍ SITUACI – V KONVENČNÍ PAMĚTI CHYBĚL KAŽDÝ KILOBAJT, ALE V REZERVOVANÉ PAMĚTI ZŮSTALO VOLNÝCH NĚKOLIK DESÍTEK ČI STOVEK KILOBAJTŮ. PROTO BYL OS DOS DOPLNĚN O SPECIÁLNÍ PROGRAMY – PAMĚŤOVÉ MANAŽERY (HIMEM.SYS A EMM386.EXE). JEJICH POUŽITÍ DOVOLILO I ZPŘÍSTUPNĚNÍ VOLNÝCH ADRES V REZERVOVANÉ PAMĚTI PRO PROGRAMY SPOUŠTĚNÉ V KONVENČNÍ PAMĚTI.

33 PAMĚŤ NAD 1 MB ROZŠIŘOVÁNÍ ADRESOVÉ SBĚRNICE, POKLES CEN PAMĚTÍ A POTŘEBA VĚTŠÍHO PAMĚŤOVÉHO PROSTORU PRO PROGRAMY ZPŮSOBILY ZPŘÍSTUPNĚNÍ PAMĚTI NAD 1 MB PRO PROGRAMY DOSu. DOSÁHLO SE TOHO VYUŽITÍM PAMĚŤOVÝCH MANAŽERŮ. STRÁNKOVÉ MANAŽERY NESTRÁNKOVÉ MANAŽERY PAMĚŤ NAD 1MB SE ROZDĚLILA NA STRÁNKY, DO REZERVOVANÉ PAMĚTI SE UMÍSTIL PŘEPÍNAČ (PAGE FRAMES), KTERÝ POSÍLAL DATA NA URČITÉ ADRESY URČITÝCH STRÁNEK UMOŽNĚNO ROZŠÍŘENÍM ADRESOVÉ SBĚRNICE U PC –AT. PO ŠIRŠÍ SBĚRNICI JE MOŽNÉ VYGENEROVAT VÍCE ADRES, PROTO NENÍ POTŘEBA ŽÁDNÝCH PŘEPÍNAČŮ STRÁNEK. PROGRAM EMS NEBO EMM. V POSLEDNÍCH VERZÍCH DOSu – EMM386.EXE ADRESOVÁNÍ ZAJIŠŤUJE PAMĚŤOVÝ MANAŽER XMS (XMM). V DOSU SE JMENUJE HIMEM.SYS

34 HMA (HIGH MEMORY AREA) PRVNÍCH 64 KB NAD 1 MB
TYTO PAMĚTI DOKÁŽÍ POUŽÍVAT NĚKTERÉ PROGRAMY BĚŽÍCÍ POD MS-DOS A TAKÉ SÁM OPERAČNÍ SYSTÉM DOS, ČÍMŽ SE UŠETŘÍ KB V KONVENČNÍ PAMĚTI.

35 VÝKON POČÍTAČE

36 Magnetická páska, (optický disk)
Hierarchie pamětí Registry Vyrovnávací paměť roste kapacita roste přístupová doba Operační paměť roste cena za bit Magnetický disk Magnetická páska, (optický disk)