Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá.

Prezentace na téma: "Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá."— Transkript prezentace:

1 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiáluKlíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiáluDUM č. 16 - Inflace AutorIng. Kateřina Smejkalová Tematická oblastMakroekonomie AnotaceDUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie v ročnících 1., 2., 3. OA RočníkRočníky 4., 2. a dále dle potřeby jako výchozí /doplňující při výkladu v ročníku 1. a3. Datum tvorbyLeden 2014 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 DRUHY INFLACE, MÍRA INFLACE, DOPADY INFLACE, INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN INFLACE

3 „Inflace je vždy a všude peněžním jevem.“ (Milton Friedman)

4 OSNOVA Úvod Definování pojmu Měření inflace – index spotřebitelských cen; index cen výrobců; deflátor hrubého domácího produktu Příčiny inflace – poptávková inflace; nabídková inflace, setrvačná inflace Závažnost inflace – mírná inflace, pádivá inflace, hyperinflace Dopady inflace Protiinflační politika Deflace Shrnutí Použité zdroje

5 VYMEZENÍ POJMU Inflace patří společně s nezaměstnaností k trvalým projevům tržního hospodářství. Je spjatá s fungováním trhu. Inflace = všeobecný růst cen, tedy růst tzv. cenové hladiny. Jinými slovy také snížení kupní síly peněz. Pokud se dočteme v novinách, že míra inflace za předchozí rok činila 3 %, znamená to, že všechny ceny v průměru vzrostly o 3%. Tedy to, co stálo v loňském roce 100 Kč, stojí v letošním roce 103 Kč. Číst str. 20 – Inflace, nenápadná zlodějka; KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-87053-65-2.

6 PRŮMĚRNÁ ROČNÍ MÍRA INFLACE: ZDROJ: ČSU

7 MĚŘENÍ INFLACE Všeobecná cenová hladina = průměrná cenová hladina v ekonomice Neznamená to, že rostou ceny všech statků a služeb, některé dokonce mohou klesat, ale průměrně cenová hladina roste. Klesá kupní síla peněz. Ceny rostou a my si za stejné množství peněz můžeme koupit méně.

8 ZJIŠŤOVÁNÍ INFLACE 3 ZPŮSOBY Index spotřebitelských cen Index cen výrobců

9 INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN (CPI) Nejpoužívanější Vycházíme z tzv. spotřebního koše!!! Spotřební (spotřebitelský) koš = pevně stanovený soubor zboží a služeb Do spotřebního koše se řadí ceny základních potravin, aut, zájezdů, domácích spotřebičů, benzinu, městské hromadné dopravy, nájemného apod. Druhů nakupovaného zboží a služeb jsou stovky Statistikové vyhodnocují položky každý měsíc

10 Položky spotřebitelského koše sestavuje Český statistický úřad (ČSÚ) Jednotlivé skupiny jsou používány pro výpočet indexů spotřebitelských cen Obsah spotřebitelského koše je nutné aktualizovat – provádí se jednou za pět let

11 SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ - VÁHY JEDNOTLIVÝCH ODDÍLŮ SPOTŘEBNÍHO KOŠE V ROCE 2005, 2008 A 2010 ZDROJ: ČSU Oddíly COICOPRok 2005Rok 2008 Rok 2010 1. Potraviny a nealkoholické nápoje 162,6170,3 149,8 2. Alkoholické nápoje, tabák 81,786,0 96,0 3. Odívání a obuv 52,447,2 35,9 4. Bydlení, voda, energie, paliva 248,3253,4 280,3 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 58,155,2 58,0 6. Zdraví 17,925,0 23,1 7. Doprava 114,1114,9 105,0 8. Pošty a telekomunikace 38,739,9 36,1 9. Rekreace a kultura 98,693,7 90,4 10. Vzdělávání 6,27,8 11. Stravování a ubytování 58,444,2 48,6 12. Ostatní zboží a služby 63,062,4 69,0 Celkem 1 000,0

12 Koš obsahuje cca 730 statků a služeb, které jsou agregovány do 12 skupin Konstrukce CPI – statistikové měsíčně zjišťují v obchodech ceny statků a služeb (obsahují tedy i nepřímé daně – spotřební, DPH) Statistikové vydělí cenu statku ve sledovaném období cenou tohoto statku v základním období a tento podíl vynásobí váhou tohoto statku v celém spotřebním koši. Takto postupují u všech statků a služeb ze spotřebního koše, následně je sečtou.

13 MÍRA INFLACE Udává se v procentech Může být absolutním údajem nebo vyjádřena jako přírůstek oproti výchozímu roku Míra inflace = procentní změna za nějaké časové období Nejčastěji určujeme tzv. meziroční míru inflace Míra inflace v zemích EU. http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00 118 http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00 118

14 PŘÍČINY INFLACE Způsobena pozitivní poptávkovým šokem – vším, co posouvá AD doprava – růst výdajů vládních, spotřebních, investičních, čistého exportu Poptávková Často označována jako nákladová – př. Zvýšení nominálních mezd nebo růst světových cen surovin (ropné šoky v sedmdesátých letech) Nabídková Spojena s inflačním očekáváním. Zaměstnanci při vyjednávání o mzdách očekávají určitou míru inflace, banky také při stanovování úrokových měr očekávají určitou míru inflace a firmy rovněž stanovují ceny na základě očekávání nárůstu cen surovin… Pojem „mzdově inflační spirála“ = postupné zvyšování inflace Setrvačná

15 ZÁVAŽNOST INFLACE = FORMY INFLACE Mírná (plíživá) inflace Pádivá Hyperinflace

16 MÍRNÁ (PLÍŽIVÁ) INFLACE Míra inflace dosahuje jednociferných hodnot Lidé penězům věří Lidé drží hotovost nebo vklady v bankách Lidé uzavírají dlouhodobé smlouvy v penězích Svým způsobem stimulující

17 PÁDIVÁ INFLACE Ročně dosahuje dvou či trojciferných hodnot Lidé přestávají věřit penězům a snaží se jich držet co nejméně Dochází k indexaci – u smluv inflační dodatky (př. růst mezd dle inflace, úrokové míry, apod.)

18 HYPERINFLACE Míra inflace stovky či tisíce procent ročně Lidé opouštějí peníze Rozmach plateb v zahraničních měnách, případně směnný obchod Ekonomika země je v dezolátním stavu Měna je znehodnocena Nejtypičtějším příkladem hyperinflace v Německu po 1. sv. válce – viz následující snímek

19 NĚMECKÁ HYPERINFLACE PO 1. SV. VÁLCE zdrojem: PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4.

20 DÁLE LZE INFLACI DĚLIT NA: Zjevná – ekonomická nerovnováha je spojena s růstem cenové hladiny Potlačená – státní orgány ji brzdí, ale nedokáží odstranit její příčiny Skrytá – roli hraje stínová ekonomika, cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny

21 DEFLACE A DESINFLACE a/ OPAKEM INFLACE = DEFLACE DEFLACE = pokles všeobecné cenové hladiny Dochází ke zvyšování hodnoty peněz Na trhu přebytek zboží a služeb a zároveň absence peněz Krátkodobá deflace nevadí Dlouhodobá deflace způsobuje deflační spirálu nebo tzv. deflační past – nadále pokles cen, snižování tržeb a zisků, podniky tedy nuceny snižovat náklady, snižují proto mzdy, propouštějí… Lidé disponují stále menším množstvím finančních prostředků – snižuje se poptávka a tak další snižování cen…

22 b/ DESINFLACE = pokles tempa míry inflace pozitivní Př. : a/ všeobecná cenová hladina v prvním roce vzrostla o 5% a ve druhém roce vzrostla pouze o 3% - toto je DESINFLACE b/ v prvním roce vzrostla cenová hladina o 5% a ve druhém všeobecná cenová hladina klesne o 2% - DEFLACE

23 DOPADY INFLACE Při vysoké míře inflace klesá hodnota peněz, reálné mzdy se snižují. Pozornost poté věnována transferovým platbám (starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti,, apod.) Vliv inflace na reálné důchody a bohatství Ekonomické subjekty se snaží minimalizovat držbu peněz a peníze investovat, protože ztrácejí svou hodnotu Zatížení ekonomických subjektů dodatečnými náklady Nejisté prostředí pro ekonomickou aktivitu. Odrazování a rovněž se netvoří úspory. Inflace vede k zvýšení spotřebních výdajů na úkor úspor. Vnáší nejistotu do investičních plánů, podněcuje spekulace, apod. Vliv inflace na ekonomickou aktivitu

24 ZAJÍMAVOSTI 1. Stál-li rohlík 2 Kč a kvůli inflaci se jeho cena průměrně zvýšila na 3 Kč, pak za 100 Kč jsme si původně mohli koupit 50 rohlíků, ale nyní už jen 33 rohlíků. 2. Do dnešního dne dosáhla cena Picassova obrazu Postavy 75 mil. Kč A dá se předpokládat, že nadále poroste. V čase inflace lidé nakupují hmotný majetek a vyměňují tak peníze za cennější předměty, které spíše uchovají hodnotu. 3. Centrální banka Zimbabwe se musela v roce 2008 vypořádat s těžko uvěřitelnou inflací 2,2 milionu procent. Vydala také novou bankovku v hodnotě 100 bilionů dolarů a uvažovala, že zvýší limit množství peněz, které si mohou lidé v jeden den vybrat z účtů. Dosavadní limit 100 miliard totiž stačil jen na dvě cesty městským autobusem nebo na dva bochníky chleba.

25 http://jitkaneradova.blogspot.cz/2011_10_01_archive.html http://www.denik.cz/ze_sveta/zimbabwe20081009.html http://www.sporeni-se-zlatem.cz/inflace-priciny-a-dusledky.htm Obrázky tohoto snímku staženy 19.1.2014

26 SHRNUTÍ Neexistuje dokonalá konkurence, proto se vyskytují nedokonalosti tržního mechanismu. Inflace je růst všeobecné cenové hladiny. Dochází při ní k poklesu kupní síly peněz. Všeobecnou cenovou hladinu měříme cenovými indexy. Nejčastěji využíváme index spotřebitelských cen. Index spotřebitelských cen vychází z fixního koše statků a služeb. Porovnává cenu v běžném roce s cenou v roce základním. Míra inflace = růst cenové hladiny v % Deflace je opakem inflace Desinflace je pokles tempa míry inflace Rozeznáváme inflaci mírnou pádivou a hyperinflaci Koneckonců – zopakujte si látku sami a tvořivě. Vytvořte tajenku s cca 30 řádky. Připojte rovněž nějaký vtip, zajímavost z praxe či citát týkající se inflace.

27 POUŽITÉ ZDROJE: BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ: základní kurz. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-7402-093-3. KLÍNSKÝ, Petr, MÜNCH a Danuše CHROMÁ. Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. 4., upr. vyd. Praha: Eduko, 2013, 179 s. ISBN 978-80-87204-82-5. KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-87053-65-2. PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4. http://www.czso.cz/