Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Prezentace na téma: "Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům."— Transkript prezentace:

1 Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

2 Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě a rodiče být.  Na první pohled se sice zdá, že tyto informace mohou různě ovlivňovat a posouvat nezaujatý pohled na problém, ve skutečnosti je ale posuzování problému „naslepo“ zavádějící a nepřináší dobré výsledky.

3  Zkušenost s větším množstvím problémů podobného druhu jako je ten váš umožňuje pracovníkům poradny zorientovat se v krátkém čase ve vaší situaci a vzít v úvahu různá hlediska a různé zkušenosti.  K tomu, abychom vám pak mohli poskytnout dostatečně konkrétní doporučení, ale potřebujeme dát dohromady informace současně z několika zdrojů.

4 V období po podání žádosti o vyšetření a před pozváním k vyšetření by se rodiče měli zaměřit na získávání informací k problému, který je důvodem plánované návštěvy v poradně:

5  Ukládat si sešity a práce dítěte (velmi dobré je, pokud jsou datovány), některé části učiva zaměřeně procvičit.  Vyžádat školní výkony (diktáty, prověrky, školní sešity, příp. i jiné práce) k zapůjčení s sebou do poradny.  Oživit vzpomínky na vývoj prospěchu, event. připravit s sebou vysvědčení.

6 Po obdržení pozvánky a dotazníku „Sdělení rodičů“:  Dotazník pečlivě vyplnit.  Nechat se inspirovat otázkami v dotazníku ke sdělení dalších okolností, které mohou s problémem souviset, připravit data o vývoji dítěte k doplnění podrobné anamnézy.  Hodit se může vzít s sebou „deníček“, který řada rodičů o raném vývoji svých dětí vede.

7 Pokud jde o výukové obtíže:  Doporučujeme zrevidovat, jak probíhá domácí příprava na školu. (např.: je pravidelná v kratším časovém úseku, třeba čtení nahlas kolem 15 minut denně, apod.?).  Na základě toho je pak možné sledovat i konkrétní dělbu práce mezi školní a domácí přípravou – platí přitom, že bez domácí přípravy na školu se nenaučí číst a psát žádné dítě, aniž by přitom mělo obtíže.  Stejné je to i se zvládáním postupujících nároků ve vyšších ročnících.

8 S čím počítat pro samotné vyšetření:  U vyšetření v poradně (zejm. prvního) je dobré počítat v podstatě s celým dopolednem.  Rodiče starších dětí sice nemusí být celou dobu přítomni (konkrétní časový rozvrh s nimi pracovník poradny domlouvá na začátku vyšetření), celé záležitosti však prospěje, když si na návštěvu poradny vyhradí dostatek času, aby se necítili být v časovém stresu.  Především závěrečný rozhovor by neměl být uspěchaný – v něm se zhodnocuje celá předchozí práce.  Vždy prospěje, jestliže k závěrečnému rozhovoru přijdou oba rodiče – a to i v případě, že nežijí spolu.

9 Nepoužívat návštěvu poradny jako hrozbu nebo varování ve snaze ovlivnit chování dítěte nebo jeho snahu při učení.  Docílí se tím jenom toho, že dítě prožívá dobu před příchodem do poradny se strachem.  Máme bohaté zkušenosti s tím, jaké přístupy mohou dítěti, rodině a škole pomoci, a zastrašování mezi ně rozhodně nepatří.  Naopak vždy zhoršuje komunikaci a spolupráci.  I když se to na první pohled nezdá, komplikuje to i konzultaci pro rodiče – ti totiž představují poradnu dítěti jako hrozbu a zároveň si tam přicházejí pro pomoc. Jak má potom dítě vědět, na čem je?  V poradně často pomáháme strach překonat, je ale nutné nevyvolávat jej zbytečně nebo dokonce záměrně.

10 Jak zmírnit případné obavy dítěte z poradny.  Určitá nejistota, která může vyvolat i obavy je normální.  Pro dítě je to neznámé prostředí, dítě neví, co ho bude čekat.  Vycházíme z toho, že dítě zvládá tuto situaci ve spolupráci s dospělými, kteří chápou jeho pocity a potřeby a organizují vše tak, aby to bylo pro dítě přehledné a srozumitelné (co bude dělat, kde, s kým, kde mezi tím budou rodiče, kde se všichni nakonec sejdou, že nejde o zkoušení, že se bude moci pochlubit tím, čím se zabývá a co dělá ve škole, rodičům pak bude moci sdělit, co v poradně poznal zajímavého, atd.).  Obavy se mohou týkat i dalších věcí (např.: „Nebudou se mi ostatní smát, že jdu do poradny?!“).  Je velmi potřebné toto vše přiměřeně dítěti vysvětlit – o vyšetření vědí jen ti, kterých se týká, rodiče se jdou poradit o tom, jak pomáhat co nejlépe.

11 S dítětem je vždy potřeba o připravovaném vyšetření mluvit.  A to i s předškolními dětmi. Nepostavit dítě před hotovou věc, nepřivést je do poradny, aniž by s ním rodiče mluvili o důvodu návštěvy a o tom, co od návštěvy očekávají.  Pokud je přitom i dost prostoru pro otázky dítěte, umožňuje to rodičům sdílet s dítětem svá a jeho očekávání. Na to je možné v poradně dobře navázat.  V každém případě se velmi vyplácí podpořit u dítěte důvěru v poradnu. Hovořit s ním o tom, co může očekávat, podněcovat ho k otázkám o tomto tématu.

12 Děkujeme za čas, který jste přečtení věnovali a doufáme, že se stane dobrým základem naši eventuální spolupráce. Pracovníci PPP Písek