Stručné shrnutí vývoje, podstatné požadavky jednotlivých účastníků

Prezentace na téma: "Stručné shrnutí vývoje, podstatné požadavky jednotlivých účastníků"— Transkript prezentace:

1 Stručné shrnutí vývoje, podstatné požadavky jednotlivých účastníků
a jak s nimi bylo naloženo, metodika stanovení podpory decentrální výroby Seminář SVSE EGÚ Brno, a. s. 30. října 2012 1

2 Souhrnná informace o smlouvách
Projekt smluvního komplexu „Ceny a tarify …“ je v roce 2012 v EGÚ Brno řešen v rámci 18 smluv o dílo, uzavřených mezi EGÚ Brno a: 12 112: ERÚ, 12 117: ČEZ Distribuce, a. s., PREdistribuce, a. s., E.ON Distribuce, a. s., 12 118: ČEPS, a. s., 12 119: Dodavatelé poslední instance – ČEZ, a. s., Pražská energetika, a. s., E.ON Energie, a. s., 12 120: výrobce ČEZ, a. s., 12 121: OTE ČR, 12 116: SVSE–AEM, až : IPP – 12 nezávislých výrobců

3 Vyhodnocení zkušeností a názorů subjektů energetiky s metodikou regulace cen elektřiny v oblasti elektroenergetiky, diskuse a stanoviska

4 Připomínky k cenovým rozhodnutím

5 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky (dotaz) ČEZ Distribuce, a. s. Neaktuální stav odst. (3.3.), písm. b) v CR 5/2011, konkrétně časové hledisko pro definici tzv. základního zapojení, kde je stanoveno jako rozhodné datum 30. června 2003. Identifikace problémových otázek k rozhodnutí ERÚ Návrh EGÚ Brno zrušit bod (3.3.), písm. b) v příštím Cenovém rozhodnutí: (3.3.) Základním zapojením pro stanovení cen uvedených v bodě (3)se rozumí: a) u nových odběrných míst zapojení jedním vedením z jednoho napěťového uzlu distribuční soustavy, b) u stávajících odběrných míst zapojení podle skutečného stavu zapojení k 30. červnu 2003. ČEZ

6 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky PREdistribuce, a. s. Výrobce, který je připojený přímo do DS, odmítá uzavřít smlouvu o distribuci a dodávce, resp. sdruženou smlouvu na směr spotřeby (odběru ze sítě). Tito výrobci zdůvodňují své jednání technologií elektráren (FVE), které nepotřebují ke svému provozu (i mimo provoz) elektrickou energii a nehodlají platit za dodávku do DS. Provozovatelé takovýchto elektráren také poukazují na fakt, že nejsou zákazníky (na které se vztahuje CR 6/2011), nýbrž výrobci.

7 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky PREdistribuce, a. s. Návrh doplnit CR 6/2011 (ceny NN) tak, aby byly závazné i pro výrobce (návrh k doplnění vyznačen modře): „(2) Pevné ceny a určené podmínky platí pro distribuci elektřiny zákazníkovi a výrobci elektřiny (dále jen „odběratel“), odebírajícímu elektřinu z rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy (dále jen „distributor“) o napětí mezi fázemi do 1 kV (nízké napětí). V sazbách není obsažena cena za distribuci elektřiny se zvláštními nároky na způsob zajištění nad rámec standardů dodávek a služeb podle zvláštního právního předpisu).“ Pokud není výše zmíněná úprava textu přípustná, navrhují vytvořit nový tarif pro výrobce elektřiny.

8 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky PREdistribuce, a. s. V rámci připomínkového řízení k aktualizaci Pravidel trhu, návrh ustanovení o povinnosti výrobce uzavřít s PDS smlouvu na odběr z DS, příp. doplnit Pravidla trhu metodickým postupem pro řešení situací odběru elektřiny výrobny z DS v případě, kdy výrobce nemá uzavřenou smlouvu o odběru elektřiny.

9 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Komentář EGÚ Brno, a. s. Platí princip, že výrobce pro odběr ze sítě pro technologickou VS nesjednává a neplatí cenu za RK sítě, platí pouze cenu za použití sítě. U čistých výrobců zpoplatnění pouze cenou za použití sítě NN (identický přístup jako na VN a VVN). Na ostatní odběr musí být uzavřená smlouva. Identifikace problémových otázek k rozhodnutí ERÚ Do cenového rozhodnutí pro hladinu NN zavedení povinnosti pro výrobce uzavřít smlouvu o distribuci a případně i o dodávce, odběr ze sítě pro technologickou vlastní spotřebu zpoplatnit cenou za použití sítě NN. ČEZ

10 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky SVSE SVSE souhlasí s návrhem na snížení počtu pásem ze 46 na konečných 6 pásem (na základě výsledků studie EGC). Požadují však následné zjednodušení výpočtového vzorce penalizace za nedodržení účiníku (např. do dvou let). Navrhují společně s induktivní oblastí systémově řešit i kapacitní oblast (penalizaci za nevyžádanou dodávku jaloviny), tj. nastavit pásma skokové platby penalizace. Za důležité považují zachování tolerance pro drobná překývnutí daná reakční dobou kompenzačních zařízení (viz CR 7/2011, bod (7.9.)). Hlavní problém je špatná orientace laiků v problematice penalizace za nedodržení účiníku a především složitost jejího výpočtu. ČEZ

11 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Identifikace problémových otázek k rozhodnutí ERÚ Snížit počet pásem pro přirážku za nedodržení účiníku v režimu elektrické spotřeby velkoodběratelů dle návrhu (ze 46 na 6) a zjednodušit výpočtový vzorec penalizace. Aktuální návrh v cenovém rozhodnutí ERÚ Nevyžádané dodávka Q – zůstává 440 Kč/MVArh Ponechána tolerance pro drobná překývnutí

12 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky SVSE k CR 5/2011, bodu (3.18.) Návrh změnit poslední větu tohoto ustanovení: „Cena za překročení rezervované kapacity podle bodu (3.15.) se neuplatňuje u výrobce 2. kategorie v případě krátkodobého zvýšení odběru z distribuční soustavy z důvodu výpadku dodávky z výrobny elektřiny v součtu maximálně 48 obchodních hodin za měsíc, pokud se nedohodne s provozovatelem příslušné distribuční soustavy jinak. Výpadek v dodávce z výrobny elektřiny výrobce druhé kategorie průkazně dokládá provozovateli distribuční soustavy nejpozději druhý pracovní den následujícího kalendářního měsíce. V tomto případě účtuje při překročení rezervované kapacity provozovatel distribuční soustavy výrobci druhé kategorie rozdíl mezi naměřenou a sjednanou rezervovanou kapacitou za cenu odpovídající ceně za měsíční rezervovanou kapacitu podle bodu (3.13.). V tomto případě se překročení rezervované kapacity nehodnotí a výrobce 2. kategorie je osvobozen od jakékoliv platby za překročení sjednané rezervované kapacity.“

13 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky SVSE k CR 5/2011, bodu (3.18.) Výpadek dodávky z výrobny 2. kategorie nevyvolá zvýšené náklady na straně RDS, protože platba za RK je mezi regionálními distributory řešena pevnou měsíční platbou (viz bod 3.30.). Výpadek 30 MW bloku pouze na dobu ¼ hod však v současnosti znamená pro výrobce 2. kategorie platbu za překročení sjednané rezervované kapacity cca 2 mil. Kč.

14 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Komentář EGÚ Brno, a. s. RK sítě slouží k optimalizaci a maximálnímu využívání stávající síťové infrastruktury (kontrolována schopnosti přenášet výkon). Běžný odběratel platí za překročení RK čtyřnásobek ceny za roční RK. Výrobce 2. kategorie, zde platí „pouze“ běžnou cenu za měsíční kapacitu, ačkoli důsledky na provoz sítě mohou být zcela obdobné, ne-li horší (např. velký zdroj). Aktuální stav V CR ponecháno původní znění ČEZ

15 Připomínky k cenovým rozhodnutím
Zkušenosti a názory objednatelů s regulací cen Připomínky k cenovým rozhodnutím Připomínky SVSE k CR 5/2011, bodu (3.25.) Návrh doplnit CR jasnou definicí povinnosti PDS řádně informovat zákazníka předem. „Vyhodnocení provádí provozovatel distribuční soustavy měsíčně a je vztaženo k nejvyšší hodnotě překročení sjednaného rezervovaného příkonu nebo výkonu. Platbu za překročení rezervovaného příkonu podle tohoto ustanovení nehradí odběratel, u kterého byla hodnota rezervovaného příkonu v odběrném místě snížena v souladu s vyhláškou o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, pokud provozovatel distribuční soustavy odběratele o snížení rezervovaného příkonu neinformoval v dostatečném předstihu, alespoň 3 měsíce předem.“ Aktuální stav: ponecháno původní znění ČEZ

16 Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR

17 Návrhy a požadavky ČEZ Distribuce, a. s.
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky ČEZ Distribuce, a. s. Změna zálohy na oprávněné náklady na připojení žadatele Po novelizaci Vyhlášky č. 51/2006 o připojení (resp. Vyhlášky č. 81/2011), žadatel již nehradí 100% podílu na oprávněných nákladech na připojení po podpisu smlouvy o připojení (resp. budoucí smlouvy o připojení), ale hradí pouze zálohu o velikosti 50% z hodnoty podílu za připojení. Dochází k propadu výběru příspěvků. Návrh zavést hranici, od které bude možné podíl na oprávněných nákladech hradit zálohově. Do této hranice by se hradil podíl celý.

18 Návrhy a požadavky ČEZ Distribuce, a. s.
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky ČEZ Distribuce, a. s. Změna zálohy na oprávněné náklady na připojení žadatele Celé znění návrhu úpravy §7 (3) je následující: „Jestliže je podíl na oprávněných nákladech určený podle přílohy č. 6 této vyhlášky vyšší než Kč, zaplatí žadatel do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení, nebo smlouvy o smlouvě budoucí o připojení zálohu ve výši rovnající se součtu Kč a 50% z hodnoty podílu na oprávněných nákladech přesahujících Kč, nejvýše však Kč. Podíl na oprávněných nákladech určený podle přílohy č. 6 této vyhlášky menší nebo roven Kč zaplatí žadatel v této lhůtě celý.“ ČEZ

19 Návrhy a požadavky SVSE
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky SVSE Připomínky k vyhlášce o připojení 51/2006 Sb. – stejný návrh jako v r. 2011 Návrh na úpravu §7 (3) a (8) : „(3) Žadatel hradí zálohu na podíl na oprávněných nákladech podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, a to ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však Kč. Žadatel uhradí zálohu na podíl na oprávněných nákladech do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení nebo smlouvy o smlouvě budoucí o připojení. Smlouva o smlouvě budoucí o připojení se uzavírá zpravidla tehdy, pokud připojení zařízení žadatele vyžaduje stavebně technická opatření v přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, jejichž realizace vyžaduje rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas podle stavebního zákona. Pokud dojde v průběhu stavebního řízení či v přípravě stavby ke zrušení záměru, bude uhrazený podíl vrácen žadateli.“ ČEZ

20 Návrhy a požadavky SVSE
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky SVSE Připomínky k vyhlášce o připojení 51/2006 Sb. – stejný návrh jako v r. 2011 „(8) Pokud po dobu 60 měsíců od termínu poslední změny rezervovaného příkonu nedošlo ke sjednání rezervované kapacity, nebo nebyl skutečně dosažený maximální odběr ve výši alespoň 90 % rezervovaného příkonu, nebo u LDS alespoň ve výši 80%, má provozovatel nadřazené distribuční soustavy právo snížit hodnotu rezervovaného příkonu na hodnotu, která je dána nejvyšší sjednanou velikostí rezervované kapacity nebo nejvyšším skutečně dosaženým maximálním odběrem (vyšší z obou hodnot) v období 60 měsíců od poslední změny rezervovaného příkonu.“ Zdůvodnění: Provozovatelé LDS jsou v komplikovanější situaci. Platí to obzvláště v případech, kdy vlastní spotřeba LDS je minoritní, nebo do LDS pracuje zdroj významného výkonu. Komentář EGÚ: Není zcela jasné, zda má limit 80 % pro LDS platit pro sjednání RK nebo dosažení max. odběru, lze se domnívat, že je tím míněno obojí. V tomto smyslu by bylo vhodné text upřesnit. ČEZ

21 Návrhy a požadavky SVSE
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky SVSE Připomínky k vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou 541/2005 Sb. – stejný návrh jako v r. 2011 Provozovatelé regionálních DS (PRDS) vyžadují po provozovatelích LDS (PLDS) vždy uzavření samostatných smluv na distribuci s tím, že nepřipouštějí existenci dosud platných smluv o sdružených dodávkách. Při jednání s PRDS jsou nekompromisně požadovány 3 zálohové platby ve výši 90% s odkazem na PPDS, která jsou schválena ERÚ. PRDS rovněž uplatňuje právo zvyšovat počet zálohových faktur podle výše předpokládané platby.

22 Návrhy a požadavky SVSE
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky SVSE Připomínky k vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou 541/2005 Sb. – stejný návrh jako v r. 2011 K této problematice předložilo sdružení SVSE následující návrhy: Umožnit provozovateli LDS uzavírat smlouvy o sdružených dodávkách s příslušným obchodníkem. Toto je přípustné již na základě stávajícího znění energetického zákona č. 458/2000Sb v platném znění, §50 odst. 2, kde je definována smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny „pouze jako smlouva mezi výrobcem nebo obchodníkem s elektřinou a zákazníkem“. Pokud by právní výklad ERÚ byl jiný, navrhuje SVSE v § 50, odst. 2 energetického zákona rozšířit větu na „… pouze jako smlouva mezi výrobcem nebo obchodníkem s elektřinou a zákazníkem, kterým může být i provozovatel lokální distribuční soustavy …“. ČEZ

23 Návrhy a požadavky SVSE
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky SVSE Připomínky k vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou 541/2005 Sb. – stejný návrh jako v r. 2011 Z "Pravidel provozování distribučních soustav“ vypustit ustanovení o zálohových platbách. Současný stav je zásahem do dvoustranných obchodních vztahů a zákazník je znevýhodněn. ČEZ

24 Návrhy a požadavky SVSE
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky SVSE Připomínky k vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou 541/2005 Sb. Připomínka SVSE je identická s připomínkou na úpravu CR. Návrh na úpravu § 5, odstavce (14): „Výrobce první kategorie nesjednává rezervovanou kapacitu a nehradí platbu za rezervovanou kapacitu pro místa připojení výroben elektřiny ani pro místa připojení zařízení určená k odběru elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny s výjimkou odběru elektřiny z přenosové soustavy při dlouhodobé odstávce výrobny v trvání minimálně 15 dnů nebo distribuční soustavy při dlouhodobé odstávce výrobny v trvání minimálně 30 dnů. Výrobce druhé kategorie nebo provozovatel lokální distribuční soustavy, do které je připojen výrobce 2. kategorie: d) v případě krátkodobého zvýšení odběru z distribuční soustavy z důvodu prokazatelného výpadku dodávky z výrobny elektřiny se překročení rezervované kapacity v součtu maximálně 48 obchodních hodin nehodnotí. V tomto případě je provozovatel lokální distribuční soustavy nebo výrobce 2. kategorie osvobozen od jakékoliv platby za překročení sjednané rezervované kapacity, ČEZ

25 Návrhy a požadavky SVSE
Obecné a další názory na fungování trhu s elektřinou v ČR Návrhy a požadavky SVSE Připomínky k vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou 541/2005 Sb. Dále do stejného odstavce (14) navrhují zástupci SVSE doplnit následující odstavec: e) Poskytovateli podpůrných služeb v případě, že dojde k překročení sjednané rezervované kapacity v přímé souvislosti s poskytováním podpůrných služeb, se překročení rezervované kapacity nehodnotí a je osvobozen od jakékoliv platby za překročení sjednané rezervované kapacity.“ Zdůvodnění: V pravidlech trhu s elektřinou tato problematika není řešena. V cenovém rozhodnutí 5/2011 (3.21) není jasně stanoveno, zda se za překročení RK platí nebo ne. Poskytovatel podpůrné služby přispívá k udržení rovnováhy v elektrizační soustavě a vyžadovat platbu za překročení rezervované kapacity ze strany distribuční soustavy v době aktivace je nekorektní. ČEZ

26 Metodika stanovení podpory DV

27 Legislativní vymezení – zákon o podporovaných zdrojích energie
Důležité výňatky ze ZOPZ týkající se DV: § 39 – Forma podpory decentrální výroby elektřiny (1) Podpora decentrální výroby elektřiny se uskutečňuje formou bonusů na decentrální výrobu elektřiny. (3) V případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, z druhotných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a v decentrální výrobě elektřiny je možný souběh podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu a formou bonusů na decentrální výrobu elektřiny. § 40 – Bonus na decentrální výrobu elektřiny (1) Bonus na decentrální výrobu elektřiny je stanoven v Kč/MWh a poskytován v ročním režimu.

28 Legislativní vymezení – zákon o podporovaných zdrojích energie
Důležité výňatky ze ZOPZ týkající se DV: § 42 – Výše bonusů na decentrální výrobu elektřiny (2) Úřad stanoví výši ročního bonusu na decentrální výrobu elektřiny s ohledem na napěťovou hladinu, do které je dodávána elektřina z výrobny elektřiny, ke které vzniká nárok na podporu decentrální výroby elektřiny podle tohoto zákona, a s ohledem na předpokládanou úsporu nákladů na ztráty provozovatele distribuční soustavy v porovnání se stavem, pokud by do distribuční soustavy nebyla dodávána elektřina ze všech výroben elektřiny aktuálně připojených k distribuční soustavě, a tak, aby byla zahrnuta do ceny za distribuci nejvýše polovina předpokládané úspory nákladů na ztráty provozovatele distribuční soustavy stanovená podle písmene b).

29 Vybrané hodnoty z bilance PDS k decentrální výrobě

30 Příklady vyvedení zdrojů do DS a vliv na ztráty

31 Metodika v kostce – úspora ztrát
Promítnutá úspora kPÚNZ = 0,5 Úspora nákladů na ztráty v sítích část A část B (odhad EGÚ, nepočítáno) kRÚN = 0,5 vztaženo na MWh všech decentrálních zdrojů vztaženo na MWh „stabilizujících“ zdrojů složka bonusu A: SBDVA složka bonusu B: SBDVB Celkový bonus pro zdroje typu B (zdroje napomáhající stabilnímu provozu ES): BDVZB = SBDVA + SBDVB Celkový bonus pro typu A (ostatní decentrální zdroje): BDVZA = SBDVA Rozdělení decentrálních zdrojů zdroj A: kMLF < 50 % zdroj B: kMLF > 50 % & PpS kMLF

32 Metodika stanovení podpory DV v kostce – zjednodušený přehled
Odhad celkové úspory ztrát činného výkonu v sítích PDS (odhad EGÚ, bez síťových výpočtů). Eventuelně odhad úspory nákladů infrastruktury. Promítnutí úspory do podpory bonusů DV = koeficient ERÚ (nejvýše polovina) krát celková úspora. Rozdělení úspory na 2 stejné části (50:50): 1. část (pro všechny) se vztáhne na dodávku v MWh všech decentrálních zdrojů: typ A („kolísavé“ zdroje) + typ B („nekolísavé“ zdroje nebo zdroje poskytující PpS); tímto vznikne 1. složka bonusu. 2. část (pro podporující ES) se vztáhne na dodávku v MWh decentrálních zdrojů, které mají stabilizační vliv na ES: typ B; tímto vznikne 2. složka bonusu. „Kolísavost“ zdrojů se posuzuje dle měsíčního „load faktoru“ (zdroj s MLF < 50 % je „kolísavý“, zdroj s MLF > 50 % je „nekolísavý“). Výsledný bonus pro zdroj typu A je roven pouze 1. složce bonusu. Výsledný bonus pro zdroj typu B je roven součtu 1. a 2. složky bonusu.

33 Výsledná aplikace metodiky stanovení podpory
Úspora ztrát byla odhadnuta – není počítána na základě modelových síťových výpočtů (v souladu s přijatou metodikou) Odhad úspory ztrát: PS VVN VN NN % 40 % 15 % 1 % Uvedené úspory jsou dle dohody expertním odhadem EGÚ Brno a nebudou dokladovány výpočty a považují se spíše za maximální hodnoty. Úspora ztrát znamená, že při zrušení decentrální výroby připojené do distribučních sítí a jejím přemístění do přenosové sítě se ztráty v PS zvýší o 40 %, ztráty v DS se pak zvýší o 40 % na VVN, o 15 % na VN a o 1 % na NN Úspora je ve výpočtech modelována navýšením míry ztrát následujícími koeficienty: kmzPS = 1,08 kmzVVN = 1,34 u ČEZ kmzVVN = 1,2 u EON a PRE kmzVN = 1,1 kmzNN = 1,0

34 Výsledná aplikace metodiky stanovení podpory
Nerozlišují se kategorie zdrojů (z hlediska vlivu jejich proměnlivosti dodávky na náklady na ztráty PDS) Zohledňují se pouze úspora nákladů na ztráty činného výkonu – nezohledňuje se úspora infrastruktury Odhadovaná úspora nákladů na ztráty 1,013 mld. Kč Pro promítnutí úspory nákladů na ztráty PDS použit koeficient 0,25 Výsledné ceny bonusů DV: hladina výpočet po zaokrouhlení: VVN: 11,29 Kč/MWh 12 Kč/MWh VN: 13,82 Kč/MWh 14 Kč/MWh NN: 28,20 Kč/MWh 28 Kč/MWh

35 Nepřímé stanovení úspor:
Slouží pouze pro nastavení výchozího podílu pro rozdělení úspor na napěťové hladiny :

36 Děkujeme za pozornost Sekce provozu a rozvoje ES EGÚ Brno, a. s.