Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Vytvořeno za podpory grantu: CZ.2.17/3.1.00/32121 Dana Fialová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Vytvořeno za podpory grantu: CZ.2.17/3.1.00/32121 Dana Fialová."— Transkript prezentace:

1 CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Vytvořeno za podpory grantu: CZ.2.17/3.1.00/32121
Dana Fialová

2 Cestovní ruch = turismus
Z ekonomického hlediska – hospodářské odvětví patřící do služeb Z geografického – pobyt a pohyb osob mimo jejich obvyklé prostředí (kratší než 1 rok) Ze společenského – uspokojování lidských potřeb (odpočinek, poznání, …) Z ekologického – jev, který má dopady na území, jeho přírodní a celé životní prostředí Komentář: Ekvivalentem pro tradiční český pojem cestovní ruch je termín turismus z anglického tourism. Pozor - nezaměňovat s termínem turistika – zde se jedná o formu cestovního ruchu při které se člověk pohybuje vlastní silou či silou zvířete (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika = j jízda na koni). Literatura: Pásková, M., Zelenka, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR, Praha, 448 s.

3 Typy cestovního ruchu Formy – podle motivace účastníků (co v rámci cestovního ruchu uskutečňují za činnosti): rekreační, poznávací….. Druhy – podle různých kritérií: délku, období, místa pobytu, počtu účastníků…. Komentář: Formy: Tematický – zaměřen na konkrétní téma např. na návštěvy podzemí tzv. montánní (Příbram, Kutná hora…), návštěvu starých bitevních polí tzv. darkturismus (Slavkov u Brna, Normandie…) Rekreační – spojeno s odpočinkem, většinou s letním pobytem u teplého moře či jiné vodní plochy (největší podíl účastníků) Kulturní – návštěva kulturních akcí: divadelních představení, festivalů… muzeí… (v Česku má z hlediska zahraničního cestovního ruchu význam zejména hudební festival Pražské jaro – 2. 6., Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech – počátek července) Kongresový – setkávání odborníků, velmi prestižní záležitost – odehrává se často mimo hlavní turistickou sezonu, v zajímavých lokalitách, odborné rokování je doplněno kulturním programem a exkurzemi. Zjištění a organizace této formy je velmi komplikovaná (od několik desítek až po tisíce účastníků na jedné akci) Etnický – návštěva specifických etnik např. Bolívijských Indiánů žijících na ostrovech jezera Titikaka, černošských kmenů v Africe žijících tradičním způsobem, folklórních slavností (Slovácko apod.) Sportovní – má dvě podoby: aktivní, kdy účastník sám provozuje sportovní aktivity (cyklistika, lyžování, surfování, horolezectví….); pasivní – účastník je divákem na sportovním utkání – velký význam mají především nadnárodní akce: Olympijské hry, mistrovství světa v různých druzích sportu, etapové cyklistické závody… Poznávací – za historickými památkami, přírodními zajímavostmi… Turistika – různý typ pohybu většinou ve volné přírodě – pěší, vysokohorská, na kole, na koni Religiózní – návštěva poutních a svatých míst (Velehrad, Svatá hora u Příbrami, Řím, Mekka, Lurdy, Jeruzalém…) Krajanský – emigranti navštěvující místa, kde žili jejich předkové (cesty Irů z USA do Irska, časté v Polsku…) Léčebný – návštěva a pobyt lázní za účelem regenerace

4 Komentář: Druhy cestovního ruchu: Krátkodobý – do 3 dnů, dlouhodobý – max do 1 roku Celoroční – probíhá po celý rok, např. návštěva měst Sezónní – letní (u teplých moří, turistika v horách…), zimní (lyžování…). Nevýhodné z hlediska využití infrastruktury, výrazně se mění počet pracovních příležitostí Domácí – účastníci uskutečňují cestovní ruch na území vlastního státu Zahraniční – účastníci uskutečňují cestovní ruch na území cizího státu Příhraniční – účastníci se pohybují při státní hranici Masově konzumní – účastníci využívají všech výhod civilizace, podřizují se současné módě… Alternativní – většinou cestovní ruch v malých skupinkách, který respektuje potřeby a zvyklosti navštívené komunity, nepodléhá obecným módním trendům Organizovaný – účastníci mají předem vše podrobně stanoveno – časy přesunů, pobytů, …využívají služeb cestovních kanceláří Neorganizovaný – účastník si vše organizuje samostatně (plán cesty i cestu samotnou) Individuální – cestovní ruch jednotlivců nebo rodin (malých skupin) cestujících samostatně, nikoli v rámci organizované skupiny, nevyužívají služeb subjektů cestovního ruchu Hromadný – označuje cestování velkých skupin, využívání hromadných ubytovacích zařízení a dopravních prostředků, typická je vysoká koncentrace turistů v některých destinacích (např. přímořská letoviska)

5 Mezinárodní cestovní ruch, zimní, sportovní…
Úkoly pro studenty: Popovídejte si ve skupině, kde jste byli v letošním (loňském roce) mimo své bydliště a stali jste se účastníky cestovního ruchu. Vaše pobyty se jistě lišili v různých ukazatelích (délka pobytu, období, místo, různá byla činnost, kterou jste prováděli). Jak byste typ cestovního ruchu, kterého jste se zúčastnili, pojmenovali. Který typ byl ve vaší skupině nejčastější? O kongresovém cestovním ruchu se říká, že patří mezi nejpřínosnější formy. Dokázali byste vymyslet proč tomu tak je? Jaké jsou jeho přínosy pro pořadatele, pro obec/město, kde se tako akce koná, pro odborníky, kteří se jí účastní. Jaký typ cestovního ruchu je pro místo/okolí vašeho bydliště nejtypičtější. Znáte nějakou osobu, která našla v cestovním ruchu pracovní příležitost? Čím a kde se zabývá. Jaké má vzdělání a jaké potřebuje umět dovednosti? Foto: Dana Fialová, Italské Dolomity, středisko Alta Badia, březen 2010 Mezinárodní cestovní ruch, zimní, sportovní…

6 Geografie cestovního ruchu
Geografie – zkoumá strukturu a interakci přírodních, společenských a ekonomických jevů v prostoru a čase Zákonitosti prostorových aspektů interakce mezi cestovním ruchem (rekreací) na straně jedné a krajinou na straně druhé Zákonitosti a faktické rozmístění cestovního ruchu v oblastech různé hierarchie (světadíly, oblasti, státy , region, destinace…) Studuje činitele rozvoje cestovního ruchu obecně a v konkrétních regionech a lokalitách Analyzuje vliv cestovního ruchu na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství v oblastech jeho realizace Vyhodnocuje oblasti a lokality z hlediska možných a vhodných forem CR s ohledem na přírodní, kulturní a společenské podmínky, ochranu životního prostředí a hospodářský rozvoj Komentář: Detailně popsáno v učebnicích např.: Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., Plzeň, 411 s. Vystoupil, J., Šauer, M. a kol. (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 315 s.

7 Tři základní pilíře Komentář:
Cestovní ruch ekonomický environmentální sociokulturní Komentář: Jedná se o 3 základní oblasti, kterým musíme věnovat pozornost, hovoříme-li o trvale udržitelném rozvoji (pilíře trvale udržitelného rozvoje) – takového rozvoje, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů Literatura a zdroje: Pásková, M., Zelenka, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR, Praha, 448 s. Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu: [cit ] Dostupný z www: <http://www.cot.cz/data/cesky/99_02/2_trendy2.htm >.

8 Co převáží? Zisky finance Ztráty spokojenost účastníků zachování zdravého prostředí 1 2 3 Komentář: Vyrovnaná platební bilance - investice vložené do infrastruktury a organizačního zajištění cestovního ruchu se investorům vrátí (platby hoteliérům, návštěvnické vstupné, rekreační poplatky, popletky za reklamu….); finanční prostředky získané od účastníků cestovního ruchu budou dále investované jak do příslušné infrastruktury sloužící potřebám návštěvníků (Hotely, stravovací zařízení, komunikace, kulturní památky, sportovní zařízení, ochrana přírody…), tak i rezidentů, na které má přítomnost projevů cestovního ruchu vliv (zvyšování cen a přelidnění v sezóně, investice do infrastruktury zaměřené na turisty na úkor investic např. do služeb pro rezidenty) Minimalizace environmentálních dopadů turistických atraktivit, regulace počtu návštěvníků tak, aby jejich počet byla místní komunita schopna absorbovat bez narušení sociální harmonie (velký počet návštěvníků domácí obtěžuje…) Návštěvník / turista (turista =návštěvník, který se v dané lokalitě zdrží déle než 24 hodin, tj. přenocuje) si odnáší pozitivní zážitek a je natolik spokojen, že se chce do navštívené lokality vrátit a informuje o lokalitě a zážitku s ní spojeném další potenciální zákazníky (nejlevnější a nejefektivnější reklama) Literatura a zdroje: Gelná, T., Fialová, D. (2010): Ekonomické dopady zábavních komplexů na regiony. Regionální studia, ročník 4, číslo 1, s. 17–23. Jakš, D. (2011): Co přináší turistika bájnému Angkoru – zánik, nebo prosperitu? Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 18–19. Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s.

9 Ekonomický pilíř Cestovní ruch patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví (řadí se za průmysl ropný, automobilový, farmaceutický a za bankovní sektor) Existují státy (např. některé ostrovní) a regiony (pobřeží teplých moří), které jsou na cestovním ruchu ekonomicky naprosto závislé Cestovní ruch má tzv. multiplikační efekt Komentář: Mezinárodní cestovní ruch (údaje o domácím cestovním ruchu – pohyb domácího obyvatelstva v rámci cestovního ruchu na území vlastního státu – nejsou z celosvětového hlediska k dispozici, odhaduje se , že 6 krát a 7 krát převyšují údaje za mezinárodní cestovní ruch) patří k nejrychleji rostoucím hospodářským odvětvím – od poloviny 20. století - průměrný roční růst 4 – 5 % (srovnatelné se světovým obchodem). V roce 2010 se mezinárodního cestovního ruchu účastnila téměř miliarda osob. Celkově zaměstnává 6 – 7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva světa. Nejvíce mezinárodních turistů přijíždí do zemí: Francie, Španělsko, USA, Čína ,Itálie, tyto země mají také nejvyšší příjmy. Největší výdaje mají: Německo, USA, Velká Británie, Japonsko, Čína. Ekonomicky jsou na cestovním ruchu závislé především státy v Oceánii: Tahiti, Samoa, Fidži, Karibati, Tuvalu. Pokud mají státy z mezinárodního cestovního ruchu vyšší příjmy než výdaje, hovoříme o kladném saldu platební bilance (např. Španělsko), pokud je tomu naopak, jedná se o záporné saldo (např. Německo). Literatura a zdroje: Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., Plzeň, 411 s. Vágner, J. (2011): Vývoj cestovního ruchu. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 4–5.

10 Multiplikační efekt Cestovní ruch generuje ekonomické zisky (mohou nastat i ztráty) nejen ve vlastním odvětví, které představují např: ubytovací zařízení stravovací zařízení cestovní kanceláře dopravci atraktivity (památky, zábavní parky…). Ale díky jeho existenci mají zisky i odvětví, která poskytují výrobky a služby, které účastníci cestovního ruchu prostřednictvím výše uvedených zařízení a služeb spotřebovávají. Také díky turistům mohou v destinacích existovat i služby, jimž by pouhý počet rezidentů neumožňoval vznik a ziskový pozor. Komentář: Multiplikační efekt cestovního ruchu vyjadřuje skutečnost, že CR v daném místě přináší nejen příjem od návštěvníků, ale podněcuje i rozvoj dalších služeb bezprostředně spjatých s uspokojením potřeb návštěvníků (např. služby ubytovací, stravovací, zábavní, služby motoristů), ale i aktivity s CR přímo nesouvisející (např. stavení, opravárenské). Vyvolává tak další výdaje, což má kladný vliv nejen na kupní sílu místních obyvatel, ale je také přínosem pro rozvoj obce jako celku i různých dalších aktivit (výrobních podniků. Např. Díky cestovnímu ruchu mohou být v destinaci i takové služby, jimž by pouhý počet rezidentů neumožňoval vznik a ziskový provoz. Literatura a zdroje: Pásková, M., Zelenka, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR, Praha, 448 s. Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., Plzeň, 411 s. Vystoupil, J., Šauer, M. a kol. (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 315 s.

11 Multiplikační efekt ubytovacího zařízení
Ubytovací zařízení Stavebnictví Doprava Těžba surovin atd. Výroba nábytku Těžba dřeva Textilní výroba Školství Chemický průmysl Komentář: Je možné vymyslet ještě další odvětví či dílčí činnosti ať už přímo či nepřímo vázané na ubytovací zařízení. Také je rozdíl, zda se jedná o multiplikační efekt před (tvorba plánovací dokumentace a její projednávání dotčenými orgány…) a při výstavbě zařízení (geologický průzkum, odvoz zeminy, výroba stavebních materiálů, výroba zařízení a doplňků pro interiér a exteriér…) či při jeho provozu (spotřeba a tedy výroba a doprava energií, kvalifikace obsluhujícího personálu – recepční, kuchaři, pokojské, animátoři, manažeři….; zajištění služeb – úklid, prádelna, drobná údržba, stravování, půjčovny sportovního nářadí, instruktoři…)

12 Komentář: Ubytovací zařízení jsou různého typu a velikosti. Úkoly pro studenty: Jistě existují ve vaší obci či v okolí nějaká ubytovací zařízení. Zkontaktujte recepční mailem, osobně či telefonicky a pokuste se zjistit odpovědi na otázky, které si nejprve společně stanovíte a které by měli odpovědět s jakými dalšími firmami zařízení spolupracují např. od koho kupují každý den čerstvé pečivo, kdo pro ně pere prádlo, odkud dojíždějí zaměstnanci… Můžete pak konstatovat jaké jsou mezi zařízeními rozdíly, zda spolupracují s místními firmami a poskytují pracovní příležitost místním obyvatelům, či využívají služeb velkých společností, nebo se snaží co nejvíce služeb zajistit sami vlastními silami. Které zařízení má největší multiplikační efekt pro lokalitu, ve které je umístěno? Povyprávějte, v jakém ubytovacím zařízení jste přebývali o prázdninách. Charakterizujte ho z hlediska velikosti, poskytovaných služeb apod. Jak jste se v něm cítili? Jako doma? Zapadal do prostředí, ve kterém se nacházel, nebo jste měli pocit, že sem nepatří. Proč? Foto: Dana Fialová, Potrugalsko, Olñaho Pětihvězdičkový hotel na portugalském pobřeží situovaný na okraji rybářského městečka

13 Multiplikační efekt stravovacího zařízení
Stravovací zařízení Sklářský a keramický průmysl Doprava Těžba surovin atd. Výroba nábytku Těžba dřeva Textilní výroba Zemědělství Chemický průmysl strojírenství Školství Potravinářský průmysl zemědělství Výroba hnojiv Komentář: Opět vstupují „do hry“ jiná odvětví při výstavbě a jiná při provozu zařízení. Svou roli též hraje, o jaký typ stravovacího zařízení se jedná: drobné občerstvení, kavárna, restaurace, bar a jakého je standardu (od jednorázového umělohmotného a papírového nádobí přes běžný porcelán a keramiku až po na zakázku vyráběné sklo, porcelánové a keramické servisy či látkové ubrousky se znakem zařízení; od sériově vyráběného nábytku a doplňků až po na míru vyrobené speciální kusy…). Dodávaný sortiment potravin – běžně dostupné v potravinářských řetězcích, produkty globální (coca-cola …), ekologické, regionální (pivo z místního pivovaru, olomoucké tvarůžky), exotické (tropické ovoce, mořské plody…). Nesmíme zapomenou ani na napojení na potřební sítě – voda, energie…. Konkrétní příklad: V sousedním domě chceme provozovat malou kavárnu. Architekt vytvoří projekt, na úřadech si obstaráme všechna potřebná povolení, stavební firma nakoupí (musí také někdo vyrobit) a doveze materiál, zedníci upravují interiér, instalatéři zavedou vodu, topenáři připraví spolu plynaři topení a na jejich práci dohlíží stavební dozor, malíři vymalují …Truhláři vyrobí potřebný nábytek, který se musí z jejich dílny dovézt, v keramičce nakoupím hrnky, talířky…Ve sklárnách vyrobí skleničky, svítidla…, v textilce utkají látky na závěsy, ubrusy, které se musí na míru ušít…, ve specializovaných firmách vyrobí lednice, chladící pulty na zákusky, kávovar, stroj na zmrzlinu…, budeme odebírat elektřinu (vyrobí v elektrárně, přivedou rozvodnou sítí), teplo, vodu…., budou produkovány odpady (voda na WC, z mytí nádobí, obaly…), budeme nakupovat suroviny na přípravu nápojů, kupovat od cukráře výrobky (ten potřebuje suroviny ze zemědělství a potravinářského průmyslu…), budeme potřebovat kvalifikovanou obsluhu, která své dovednosti získala díky školství (stejně jako ostatní, kteří se dosud na přípravě provozovny a všeho potřebného podíleli a budou dále podílet), bude nutný pravidelný úklid těmi správnými čisticími prostředky (vyrobenými chemickým průmyslem…) a to ještě není všechno…. Na co se ještě zapomnělo?

14 Komentář: Stravovací zařízení mohou být různého typu (hospoda, restaurace, bar, kavárna, bistro), různé velikosti, univerzální či tradiční prodaný region Úkoly pro studenty: Představte si, že chystáte typicky český oběd pro svého hosta. Co mu nabídnete? Jaké suroviny a odkud budete potřebovat? Jaké další pomůcky pro přípravu a podání jídla potřebujete? Co se stane s vyprodukovaným odpadem? Kam a proč vezmete zahraničního hosta na oběd či večeři? Jaká jídla mu budete doporučovat jako lokální/regionální/národní speciality? Foto: Jaromír Fiala, japonská snídaně v ryokanu (typickém japonském ubytovacím zařízení) ve městě Tottori na ostrově Honšu Salonek připravený pro snídani v typickém japonském ubytovacím zařízení tzv. ryokanu

15 Multiplikační efekt cestovních kanceláří
Cestovní kancelář Papírenský průmysl Doprava Těžba dřeva Fotografové Výroba upomínkových předmětů Keramický průmysl Textilní výroba atd. Školství Dopravci Automobilový průmysl Hutnický průmysl Těžba a zpracování surovin Těžba, zpracování a doprava ropy Pojištovnictví Komentář: Cestovní kancelář je většinou chápána jako malá prodejna, kde zákazníkovi nabídnou obrázkový katalog (případně komunikuje s někým pouze po internetu), ze kterého si vybere zájezd, zaplatí a zájezdu se účastní. Zákazník si neuvědomuje, kdo je všechno zainteresován před zakoupením zájezdu (dopravce, ubytovatel, právníci, bankovní a pojišťovací sektor, fotograf,….) kdo při koupi (personál kanceláře, bankovní sektor) a nakonec při absolvování zájezdu (průvodce, animátor, personál dopravce, ubytovatele, stravovatele, zdravotnického zařízení, dodavatelé….a všichni s patřičným vzděláním poskytnutým konkrétními vzdělávacími institucemi). V médiích často slyšíme o úpadku cestovních kanceláří, kdy jejich klienti často zůstanou bez prostředků v zahraničním letovisku, či vůbec neodcestují. Ověřit si (u českých kanceláří), zda je opravdu cestovní kancelář pojištěná a klient tak dostane své finanční prostředky při jejím krachu zpět, je možné na webových stránkách Asociace cestovních kanceláří

16 Multiplikační efekt atraktivit cestovního ruchu
Atraktivity cestovního ruchu Výroba elektrické energie Doprava Těžba surovin atd. Výroba technických zařízení Strojírenství Výpočetní technika Śkolství Restaurátorství Komentář: Co si představíme pod atraktivitou cestovního ruchu (pořadí není směrodatné): Kulturní památky: sakrální (kostely, kaple, kláštery…) a profánní objekty (hrady, zámky, městské a vesnické rezervace…), archeologická naleziště Přírodní zajímavosti: území různého typu ochrany (národní parky, chráněná území, rezervace, památné stromy, naleziště…) jeskyně, skalní útvary, vývěry podzemních vod, stanoviště vzácných druhů flóry a fauny…. Technické památky: staré průmyslové objekty , doly, hutě, mlýny, rozhledny, mosty,…. Významné akce: festivaly, divadelní , filmová, hudební představení , sportovní utkání….. Zábavní parky: zoo, botanické zahrady a arboreta, parky typu Lego land, Disney land, IQ-park, vodní parky, lanová centra Technická zařízení umožňující aktivity: lanovky, vleky, bazény s tobogány, …. Různé typy atraktivit generují vazby na jiná odvětví hospodářství.

17 Zpívající fontána v Mariánských Lázních
Komentář: Zpívající fontána v Mariánských Lázních je v provozu v letní sezóně každou lichou hodinu a je cílem jak lázeňských hostů, tak ostatních turistů. Úkoly pro studenty: 1. Která atraktivita cestovního ruchu je nejblíže vaší školy? Které profese se podílejí na jejím provozu? 2. Jaká atraktivita nově vystavěná či upravená by výrazně pozvedla návštěvnost v lokalitě/ regionu, který dobře znáte? Literatura a zdroje: Heřmanová, E. (2011): Potenciál technických památek v kontextu rozvoje cestovního ruchu v Česku. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 22–23. Foto: Dana Fialová Zpívající fontána v Mariánských Lázních

18 Ekonomické přínosy Zvýšení zaměstnanosti
Tržby od turistů a návštěvníků Daň z nemovitosti Daň z příjmu právnických a fyzických osob a jejich lokace do lokality, kde se cestovní ruch uskutečňuje Komentář: Cestovní ruch je velmi nároční na pracovní sílu. Zaměstnává od vysoce kvalifikovaných odborníků působících v řídících funkcích, přes specialisty různých profesí (animátor, kuchař, recepční…), až po sezónní nekvalifikovanou pracovní sílu (úklid okolí hotelů, parkování vozidel hostů, kontrola vstupenek…). Literatura a zdroje: Gelná, T., Fialová, D. (2010): Ekonomické dopady zábavních komplexů na regiony. Regionální studia, ročník 4, číslo 1, s. 17–23.

19 Ekonomické ztráty Sezónní zaměstnanost/nezaměstnanost
Nevyužitá kapacita zařízení Turisté realizují cestovní ruch mimo sledované území S cestovním ruchem je často spojena tzv. „šedá ekonomika“ (např. zaměstnanci ani zaměstnavatelé neplatí daně, pojištění…) Komentář: Příklady sezónní zaměstnanosti: Itálie: Personál v hotelech mění místo svého působení s turistickou sezónou. V zimě obsluhuje hosty v alpských horských střediscích specializovaných na zimní sporty. V létě je zde návštěvnost nižší než v zimě, proto část personálu hledá uplatnění v přímořských letoviscích na pobřeží Středozemního moře. Rakousko: V alpských údolích se místní v létě věnují zemědělství, v zimě jich část pravidelně nachází uplatnění v horských střediscích při obsluze lanovek, vleků, jako obsluha v občerstveních. Na svých farmách také získávají vedlejší příjmy z poskytování ubytování a stravování přijíždějícím turistům. Řecké ostrovy: V době letní sezóny přijíždí pracovat v turistickém průmyslu řada lidí i z vnitrozemí. Chorvatsko: Obyvatelé Dalmáckého pobřeží nacházejí v létě zaměstnání v zařízeních cestovního ruchu. V zimě však musí za prací do vnitrozemí či větších měst. Turisté utrácejí finanční prostředky mimo území své vlasti. Např. Německo patří mezi státy se zápornou platební bilancí v oblasti cestovního ruchu. Němečtí občané patří mezi nejvýznamnější „cestovatele“, kterým jejich ekonomická vyspělost umožňuje realizovat zahraniční cesty. Německé výdaje v cestovním ruchu dvojnásobně převyšují příjmy z cestovního ruchu. Obdobnou zemí je také Japonsko. Literatura a zdroje: Fialová, D. (2009): Hledisko času při výzkumu rekreačního prostoru. Acta Geographica Universitatis Comenianae, číslo 52, s. 101–108.

20 Environmentální pilíř
Zachování případně zkvalitnění životního prostředí Rizika přeplnění turistických cílů návštěvníky Vliv na ekosystém: zavlečení cizorodých rostlin při budování turistických resortů významné navýšení spotřeby energií, vody a tvorby odpadů ohrožení fauny a flóry v jejím přírodním prostředí Komentář: Jednostranná ekonomická orientace, extrémní návštěvnost a obecně nešetrný přístup nejen ke kulturním a přírodním unikátům může vést k jejich degradaci a zániku. Proto se snaží legislativní ochrana tato negativa zmírnit. Patrné to je především ve vztahu mezi ochranou přírody a rozvojem cestovního ruchu. Zmírňování důsledků je v zásadě možná dvěma přístupy: „soutěžícím“ a „spolupracujícím“. „Soutěživý“ přístup můžeme popsat jako regulaci cestovního ruchu, která spočívá ve více či méně úporné snaze správ chráněných území omezit aktivity cestovního ruchu. „Spolupracující“ přístup pak znamená, že správce přírodně a krajinně hodnotného území přistupuje k cestovnímu ruchu aktivně a strategicky: upřednostňuje jeho šetrné formy, monitoruje dopady a vyvozuje z nich závěry, provozuje návštěvnický management, komunikuje s místními obyvateli, vzdělává návštěvníky. Druhým případem mohou být tzv. geoparky, které představují novou formu šetrného cestovního ruchu. V Česku jsou zatím dva Český ráj a Egeria a připravují se další. Jedná se o geologicky zajímavá území, ve kterých je za podílu místního obyvatelstva návštěvník seznamován s geologickými zajímavostmi a jejich vazbou na kulturně-historické dědictví místní komunity. Literatura a zdroje: Pásková, M., Dolejský, V. (2011): Výzva hrozby ekoturistu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity. Sborník konference. Geopark Vysočina, Pardubice, 103 s. Šauer, M., Vystoupil, J. (2011): Cestovní ruch očima geografů. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 20–21.

21 Přínosy cestovního ruchu životnímu prostředí
Rekultivace nevyužitých ploch (např. výstavba golfových hřišť na výsypkách, v zátopovém pásu…) Finanční prostředky získané cestovním ruchem bývají využity na obnovu památek, ochranu přírody Výchova místních obyvatel k ochraně prostředí, které láká návštěvníky Komentář: Příklady využití rekultivovaných ploch pro cestovní ruch Dostihové závodiště jižně od města Most na tzv. Veledubické výsypce Závodní automobilový okruh a cvičný polygon pro výuku bezpečné jízdy - bývalá výsypka lomu Vrbenský u Mostu Lomová jezera v Severočeské hnědouhelné pánvi: Barbora ( u Teplic), Matylda (u Mostu) – provozuje se jachting, surfing, potápění, koupání v zimě bruslení. Zatopená část lomu Vrbenský slouží jako nadstandartně vybavený rybářské areál s vysazenými trofejními rybami a uzpůsobenými rybářskými místy (některá upraven i pro vozíčkáře) a samozřejmě další potřebnou infrastrukturou. Golfové hřiště – např. hřiště v pražských Hodkovičkách a přilehlý sportovní areál bylo postaveno na místě starých stavebních dvorů v záplavovém území Vltavy Výsypka jednoho z největších polských hnědouhelných povrchových dolů Bełchatòw nedaleko města Lodž, je již částečně rekultivována a je tak obrovská, že se na ní provozuje sportovní letiště, je zde budován ski-areál. Literatura a zdroje: Fialová, D., Kalauzová, L. (2008): Zakořeněné představy často neodpovídají realitě aneb i na Mostecku a Chomutovsku je co nabídnout. COT business, číslo 5, s. 76–78.

22 Příklady ztrát způsobených cestovním ruchem životnímu prostředí
Nadměrná spotřeba vody na golfových hřištích, při zavlažování a využívání bazénů v turistických resortech Rušení fauny v době hnízdění a páření Zvyšování eroze – horolezectví na pískovcích, cyklistika a pohyb mimo vyznačené trasy Lov a sběr ohrožených druhů Znečištění dopravními prostředky (především leteckou dopravou), ale i drobnými odpadky kolem turistických stezek Komentář: Vhodným obrazovým příkladem využití sladkovodních vodních zdrojů v jinak suchých, téměř pouštních oblastech, v turistických resortech, je ukázka satelitního snímku pomocí aplikace Google, mapy – např. zadáním tuniského rekreačního střediska na ostrově Džerba Jarbah Midun. Na snímku je patrna zeleň v těsném zázemí rekreačních resortů (tedy zavlažované plochy) jinak je oblast žlutá – s minimální vegetací. Je bezpodmínečně nutné respektovat nařízení, která dovolují vstup do některých území jen v určité období. Např. přírodní rezervace Vlhošť – což je 613 m vysoký vrchol v CHKO Kokořínsko nedaleko od České Lípy a nabízí zajímavé horolezecké terény není možné navštěvovat v červnu, kdy zde hnízdí sokol stěhovavý. Podobně je možné procházet Roštýnskou oborou , která vznikla pro chov zvěře již koncem 16 století a nalezneme ji severozápadně od Telče, jen vymezenou stezkou a v určitou roční dobu. Z médií jsou známy případy, kdy jsou náruživí sběratelé zadrženi při vývozu vzácných rostlin či hmyzu z exotických zemí a končí před soudem a ve vězení. Jsou i státy, které velmi přísně střeží svou biodiverzitu a brání se zanesení např. cizorodých semen. Tak např. na letišti v Aucklandu, vstupní bráně na Nový Zéland je turista velmi důkladně prohlídnut a pozornosti celníků neuniknou ani podrážky terénních bot, či je ve speciální místnosti vzduchem profouknut turistův stan, aby neobsahoval nějaká cizí semínka. Samozřejmě není možné do země přivést žádné potraviny ani ovoce. Úkol pro studenty: Najděte v médiích nějakou zprávu, která informuje o konkrétním příkladu, kdy došlo k narušení životního prostředí cestovním ruchem. ASeznamte s ní své spolužáky a diskutujte nad tím, kde se stala chyba, kdo je odpovědný, jak a kdo by měl napravit způsobenou škodu a jak je možné takové události předejít. Literatura a zdroje: Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s. Pásková, M., Dolejský, V. (2011): Výzva hrozby ekoturistu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity. Sborník konference. Geopark Vysočina, Pardubice, 103 s.

23 Turistická past Komentář:
Vhodné podmínky pro cestovní ruch Neřízený rozvoj a nadměrný cestovní ruch Cestovní ruch ničí předpoklady pro svou vlastní existenci Komentář: 1.Turisty velmi vyhledávanou atrakcí v Indonésii se stalo pozorování východu Slunce nad sopkou Gunung Bromo na střední Jávě. Proto byla na nedaleké hoře Gunung Penanjakan vybetonována a stupňovitě upravena pozorovací plocha. Turisté sem jsou v hojném počtu vyvážení brzo ráno z údolí. Zážitek je sice velmi barvitě popisován v řadě turistických průvodců, ale v tlačenici ztrácí své kouzlo i jinak romantický východ Slunce. 2. Kaple sv. Kříže na Karlštejně je unikátem. Dlouhá léta byla součástí běžných prohlídek hradu. Mikroklima způsobené přítomností návštěvníků nesvědčilo výzdobě. Muselo být přistoupeno k uzavření a rekonstrukci. Nyní je počet návštěvníků přísně regulován a jen tak může zůstat kaple zachována i pro návštěvníky budoucí. 3. Mazurská jezera v Polsku jsou významnými hnízdišti ptactva. Atraktivitou je jejich sledování z dobře maskovaných pozorovatelen, které je zpoplatněné. Bude-li pozorovatelen pro zvýšení zisku vybudováno příliš, ptáci ztratí své přírodní zázemí, budou hnízdit jinde, nebude co pozorovat a návštěvníci sem přestanou jezdit. Literatura a zdroje: Jakš, D. (2011): Co přináší turistika bájnému Angkoru – zánik, nebo prosperitu? Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 18–19. Puldová, P., Macešková, M. (2009): Indonésie: je cestovní ruch hrozbou pro místní tradiční prostředí? Geografické rozhledy, ročník 19, číslo 4, s. 26–27.

24 Turistifikace Původní funkce - obytná, obslužná, produkční je nahrazována funkcí turistickou např. zemědělská plocha je zastavěna či přeměněna na turistické atraktivity, provozovny služeb pro rezidenty jsou nahrazeny službami pro turisty, prodejny místo zboží denní potřeby prodávají upomínkové předměty Literatura zdroje: Čermáková, D. (2011): Podnikání cizinců na Královské cestě v Praze. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 8–9. Jakš, D. (2011): Co přináší turistika bájnému Angkoru – zánik, nebo prosperitu? Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 18–19. Kadlecová, V. (2010): Apartmánové rekreační byty v horských lokalitách - moderní alternativa tradičních chat a chalup nebo problém pro obec? Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 2, s. 26–27. Nožičková, V. (2011): Nové rekreační lokality ve vlastnictví cizinců. Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 3, s. 28–29. Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s. Pásková, M., Zelenka, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR, Praha, 448 s. Puldová, P., Macešková, M. (2009): Indonésie: je cestovní ruch hrozbou pro místní tradiční prostředí? Geografické rozhledy, ročník 19, číslo 4, s. 26–27.

25 Sociokulturní pilíř Jedná se o vzájemné ovlivňování rezidentů a turistů Turisté přijíždí za poznáním nového, za odpočinkem, vzděláním, ale přivážejí si sebou své kulturní návyky a mají jisté představy, které se nemusí shodovat se zvyky domácího obyvatelstva Mezi turisty a rezidenty často bývají velké rozdíly jak ekonomické, tak kulturní a navzájem se obě skupin ovlivňují jak pozitivně tak negativně Komentář: V oblastech s velmi intenzivním cestovním ruchem dochází k tzv. dualizaci společnosti. To znamená, že místní společnost se rozděluje na skupinu, která přítomností turistů získává finanční zdroje a další výhody (ekonomické, sociální i politické postavení) a na tu, která z cestovního ruchu neprofituje, naopak strádá. Např. jsou obyvatelé vytlačováni s prestižních (většinou historických) částí sídel na periferii, jejich potřeby jsou v rámci místní politiky a plánování odsouvány až za potřeby turistů. Velmi patrné je to v rozvojových zemích, kde jsou mnohem výraznější sociální rozdíly mezi obyvateli. Tento stav může být doprovázen až patologickými jevy jako je prostituce, kriminalita, gamblerství. Ale může se s tím setkat i v hojně navštěvovaném Chorvatsku, kde je velmi významný rozdíl mezi hojně turisticky využívaným pobřežím a chudším vnitrozemím. Literatura a zdroje: Fialová, D., Nováková, A. (2011): Rizikové faktory pro cestovní ruch. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 2, s. 28–29. Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s.

26 Vztah rezidentů a turistů (Doxeyho iritační index)
euforie apatie znechucení antagonismus Komentář. Turistická iritace je proces vývoje vztahu místních obyvatel k cestovnímu ruchu (prvně publikoval A. Doxey v roce 1975), v praxi aplikováno jako negativní vývoj vztahu místních obyvatel k návštěvníkům destinace. Můžeme pak hovořit o míře „nevraživosti“. Používá se výše uvedená čtyřstupňová škála: euforie, apatie, znechucení, antagonismus. Vztah rezidentů se mění zpravidla v naznačeném směru v souvislosti s vývojem cestovního ruchu v destinaci, v závislosti na jeho formě a intenzitě kontaktů obyvatel s návštěvníky. Závisí též s mírou koncentrace aktivit cestovního ruchu (z hlediska prostoru i času), s mírou rozdílnosti kultur domácích a návštěvníků, s kvalitou infrastruktury (pozitivněji je vnímána, pokud ji mohou domácí obyvatelé také využívat – např. v některých oblastech nesmí vstoupit místní do hotelové restaurace.) Literatura a zdroje: Jakš, D. (2011): Co přináší turistika bájnému Angkoru – zánik, nebo prosperitu? Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 18–19. Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s. Pásková, M., Zelenka, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR, Praha, 448 s. Puldová, P., Macešková, M. (2009): Indonésie: je cestovní ruch hrozbou pro místní tradiční prostředí? Geografické rozhledy, ročník 19, číslo 4, s. 26–27.

27 Turistická inflace V lokalitách, kde se koncentrují turisté a návštěvníci stoupají ceny nejzákladnějšího zboží i několikanásobně. Obdobně i v turistické sezóně jsou ceny vyšší Úkol pro studenty: Při návštěvě destinace cestovního ruchu zakupte např. sušenky, balenou vodu stejné značky v místě výskytu turistů a návštěvníků a na okraji destinace, kam turista zamíří jen zřídka. Jaký je rozdíl mezi cenou zboží zakoupeného „v centu a na periferii“? Literatura a zdroje: Čermáková, D. (2011): Podnikání cizinců na Královské cestě v Praze. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 8–9. Fialová, D., Nováková, A. (2011): Rizikové faktory pro cestovní ruch. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 2, s. 28–29. Gelná, T., Fialová, D. (2010): Ekonomické dopady zábavních komplexů na regiony. Regionální studia, ročník 4, číslo 1, s. 17–23. Pásková, M., Zelenka, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR, Praha, 448 s.

28 Předvádění (Inscenizace)
Tradiční zvyky a obyčeje jsou turistům předváděny např. v jiném místě a v jinou dobu než je obvyklé, vytrácí se tak autenticita. Jsou komerčně předváděny rituály, které mohou být pro původní obyvatelstvo posvátné a dochází tak k jejich zneuctění Nahrazení tradičních výrobků hromadně vyráběnými suvenýry nevalné kvality dováženými odjinud Komentář: Mezi typické destinace, kde se inscenizace projevuje patří zejména exotické lokality, kde – předvádí např. indiánské svatby, africké tance, pohřební obřady apod. vytváří se tak dva rozdílné světy – inscenizovaný pro návštěvníky a reálný svět místní komunity. Specifickou formou, se kterou se můžeme setkat v Česku je folklozizace. Nepřiměřeně se zdůrazňují prvky lidové kultury tak, aby se mohly stát součástí komerční nabídky např. lidové slavnosti vytržené z reálného života místní komunity, předváděná v jiném než tradičním čase a místě. Literatura a zdroje: Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu: [cit ] Dostupný z www: <http://www.cot.cz/data/cesky/99_02/2_trendy2.htm >. Čermáková, D. (2011): Podnikání cizinců na Královské cestě v Praze. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 8–9. Heřmanová, E. (2011): Potenciál technických památek v kontextu rozvoje cestovního ruchu v Česku. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 22–23. Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s. Puldová, P., Macešková, M. (2009): Indonésie: je cestovní ruch hrozbou pro místní tradiční prostředí? Geografické rozhledy, ročník 19, číslo 4, s. 26–27.

29 Příklady z Prahy a okolí
Královská cesta v Praze Cyklostezka v Praze podél Vltavy Golfové hřiště na Karlštejně Druhé bydlení v údolí Sázavy Úkoly pro studenty: 1. Kudy přesně vede Královská cesta v Praze a proč se tak nazývá? 2. Jaké území spojuje cyklostezka podél Vltavy? Kdo všechno a za jakým účelem ji využívá? 3. Co je příčinou velkého rozmachu golfového sportu u nás? 4. Druhé bydlení představují zejména chaty a chalupy. Jaký je mezi nimi zásadní rozdíl? Literatura a zdroje: Čermáková, D. (2011): Podnikání cizinců na Královské cestě v Praze. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 8–9. Fialová, D. (2009): Hledisko času při výzkumu rekreačního prostoru. Acta Geographica Universitatis Comenianae, číslo 52, s. 101–108 Vágner, J., Fialová, D. (2011): Druhé bydlení – nejen české specifikum. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 8–9. Cyklistika v ČR. Dostupné z Golfová federace. Dostupné z

30 Královská cesta v Praze
Přínosy Ztráty Ekonomické zisky Oprava památek Nová pracovní místa Turistifikace Turistická inflace Inscenizace Turistická past Úkoly pro studenty: Na základě dostupných zdrojů a vlastní zkušenosti se pokuste uvést konkrétní příklady, které dokumentují jevy zapsané v rámečku. Co všechno nabízí Královská cesta návštěvníkům a co rezidentům? Které negativní projevy spojené s cestovním ruchem vám na Královské cestě nejvíce vadí? Proveďte ve třídě hlasování a vytvořte pořadí podle toho, který jen považujete za nejvíce negativní. Diskutujte o tom, zda a jak se dají projevy těchto jevů zmírnit, či úplně odstranit. Literatura a zdroje: Čermáková, D. (2011): Podnikání cizinců na Královské cestě v Praze. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 8–9. Praha –Královská cesta. Dostupné z Praha pod lupou – map pražských kauz. Dostupné z

31 Turistifikace na Královské cestě
Foto: Martin Fiala, Královská cesta v Praze Turistifikace na Královské cestě

32 Cyklostezka v Praze podél Vltavy
Přínosy Ztráty Zpřístupnění environmentálně hodnotných míst Podpora aktivního rekreačního sportování Konflikt různého typu uživatelů (chodci, cyklisté in-line bruslaři) Turistická inflace Komentář.: První odkaz umožňuje detailně prohlédnout jednotlivé cyklotrasy v Praze. K dispozici je interaktivní mapa, popisy tras a možnost sestavení vlastní trasy. Druhý odkaz umožňuje pomocí aplikace Google mapy virtuálně projet stezku. S průběhem trasy a času se mění uživatelé. Nechť studenti sami diskutují kdo a kdy jakou část trasy využívá a proč. Literatura a zdroje: Fialová, D. (2009): Hledisko času při výzkumu rekreačního prostoru. Acta Geographica Universitatis Comenianae, číslo 52, s. 101–108 Vystoupil, J., Šauer, M. a kol. (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 315 s. Pražské cyklostezky. Dostupné z Pohled na Vltavskou cyklostezku v Praze Podolí.

33 Golfové hřiště Karlštejn
Přínosy Ztráty Rekultivace ladem ležícího území Nová pracovní místa Nadměrné použití hnojiv Energeticky náročné zavlažování Prostupné jen pro určitou skupinu osob Komentář: Golf pochází z her hraných na východním pobřeží Skotska v 15. století. První pravidla byla publikována ve skotské St. Andrews v roce První hřiště na území Česka bylo postaveno až v roce 1904 v Karlových Varech, následující rok v Mariánských Lázních, ale soužila jen lázeňským hostům. Počátky skutečně českého golfu jsou spojeny až se vznikem Golf Clubu Praha v roce 1926, který si vybudoval hřiště v Motole, a Golfového klubu Líšnice v roce Poválečný útlum (1952 byl golf vyřazen tělovýchovnou organizací ze sportu), kerý trval do roku 1966, kdy byl opět uznán sportem, začala pozvolná výstavba hřišť nových. V roce 1989 jich bylo k dispozici 9. Obrovský rozmach nastal po roce 1990 a především s novým tisíciletím. V roce 2011 bylo na území Česka k dispozici přes 100 hřišť. Golfové hřiště Karlštejn vzniklo v roce 1993 (18 jamek) a rozšířeno bylo (na 27 jamek) v roce Je považováno z hřišť v Česku za jedno z nejnáročnějších, ale také za jedno v nejkrásnějším prostředí. Jeho velkým rizikem je umístění na svahu na krasovém podloží (náchylnost k erozi) a nutnost drahého čerpání vody na zavlažování z Berounky (velké převýšení). Proto také patří mezi jedno z nejdražších hřišť na našem území. Literatura a zdroje: Golfové hřiště Karlštejn. Dostupné z: Vyhledávání golfových hřišť na území Česka. Dostupné z

34 Druhé bydlení v údolí Sázavy
Přínosy Ztráty Rekreační vyžití městské populace Zavedení inovací v odpadovém hospodářství Postupný vznik jedné společné komunity Přelidnění v letní sezóně a o víkendech Zavlečení nepůvodní flóry Možné konflikty mezi rezidenty a rekreanty Komentář: Údolí Sázavy je významnou rekreační oblastí obyvatel Prahy (uskutečňuje se zde převážně domácí krátkodobý rekreační cestovní ruch). Vzhledem k přírodní atraktivitě a dobré dopravní dostupnosti (dříve vlakem tzv. Posázavský Pacifik – trať Praha –Čerčany) se stalo „ kolébkou“ českého druhého bydlení. Výstavba jak trampských srubů (oblast od Kamenného Přívozu směrem k ústí Sázavy tzv. Staré řeky) i moderních funkcionalistických chat (oblast Poříčí nad Sázavou, Senohrab) má počátky v meziválečném období. Navazuje pak velký rozmach v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Úkoly pro studenty: Studenti se ve třídě rozdělí do skupin podle toho, jakou mají zkušenost s druhým bydlením. Např. skupina chatařů, chalupářů, ti kteří (ani jejich příbuzní) objekt druhého bydlení nevyužívají. Na základě diskuse uvnitř skupin pak jejich zástupci představí a odůvodní negativní a pozitivní zkušenosti. Předpokládá se reakce ostatních studentů. Závěrem by mělo být utvoření co nejširšího pohledu na druhé bydlení s důrazem na jeho vlivy (ekonomické, environmentální i socio-kulturní). Literatura a zdroje: Fialová, D. (1999): Druhé bydlení – nedílná součást našeho venkova. Geografické rozhledy, ročník 9, číslo 4, s. 92–93. Vágner, J., Fialová, D. (2011): Druhé bydlení – nejen české specifikum. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 8–9.

35 Český Krumlov Přínosy Ztráty Ekonomické zisky Oprava památek
Nová pracovní místa Turistifikace Turistická inflace Inscenizace Turistická past Komentář: Český Krumlov je po Praze a Karlových Varech nejčastějším cílem zahraničních turistů. Bohužel jsou v tomto městě většinou pouze jednodenními návštěvníky. Úkoly pro studenty: Která další města v Česku se potýkají s podobnými problémy způsobenými cestovním ruchem jako Český Krumlov? Jakým způsobem je možné v konkrétních městech tuto situaci řešit? Literatura a zdroje: Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s. Virtuální prohlídka Českého Krumlova. Dostupné z:

36 Podblanicko Pomalý a šetrný rozvoj cestovního ruchu
Ideální místo pro cykloturistiku, pěší turistiku, pohyb ve volné přírodě Minimálně navštěvovaná místa srovnatelná svou kvalitou s mnohem známějšími ale ohroženějšími Komentář: Příklad udržitelné české destinace, Podblanicko, CHKO Blaník a okolí . Podblanicko je pozitivním příkladem území, které se dlouhodobě orientuje na rozvoj lokální ekonomiky a zejména na šetrné formy turismu. Jde o systémový přístup k rozvoji v úzké spolupráci ochrany příroda, místní samosprávy a místních drobných podnikatelů. Jedním z příčin angažovanosti místních obyvatel na rozvoj udržitelné lokální ekonomiky je dlouhodobá kontinuitta kulturní identity této komunity. Existence CHKO zde nevyvolává obvyklé střety mezi cestovním ruchem a ochranou přírody – pro obě strany místní krajina představuje výzmamné dědictví a výzvu pro udržitelný rozvoj nejen cestovního ruchu. V současné době území připravuje kandinaturu na národní geopark. Literatura: Pásková, M., Dolejský, V. (2011): Výzva hrozby ekoturistu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity. Sborník konference. Geopark Vysočina, Pardubice, 103 s. Fialová, D. (2012): Geopark – místo ochrany a prezentace geologických i kulturních hodnot. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 3, s. 24–25. Podblanicko – video z cyklu ČT Toulavá kamera o délce 4:00minuty. Dostupné z:

37 Krkonoše Co je hlavním cílem turistů?
Prohlédněte si Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn Co se vám líbí a co ne? Z jakého důvodu? Jak byste to udělali jinak? Komentář: Cestovní ruch se v Krkonoších rozvíjí již od 18. století, jejich turistická „kolonizace“ byla zahájena přestavbou mnoha horských bud (původně určených pro tzv. budní hospodářství), později chalup (z původně trvalého bydlení) a dále pokračovala výstavbou penzionů, hotelů a v posledních letech zejména apartmánových domů. Hotel horizont v Peci pod Sněžkou se stal učebnicovým příkladem zničení krajinného rázu. Neustává tlak podnikatelů na výstavbu dalších sjezdovek, vleků, lanovek, ubytovacích kapacit v území, které je již cestovním ruchem přetíženo a současně je významným národním parkem. Krkonoše tak aspirují na destinaci, jejíž krajina se může stát pouhým pozadím aktivit turismu neúměrně přetvářeným pro jeho potřeby. Literatura: Pásková, M., Dolejský, V. (2011): Výzva hrozby ekoturistu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity. Sborník konference. Geopark Vysočina, Pardubice, 103 s. Kadlecová, V. (2010): Apartmánové rekreační byty v horských lokalitách - moderní alternativa tradičních chat a chalup nebo problém pro obec? Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 2, s. 26–27. Virtuální prohlídka Pece pod Sněžkou. Dostupné z: Virtuální prohlídka Špindlerova Mlýna. Dostupné z:

38 Ještě jednou Krkonoše – Harrachov
Komentář. Výstavbou apartmánových rekreačních bytů v obci dochází k posílení dopadů klasického cestovního ruchu. Zároveň však podobná výstavba přináší další specifické problémy typické přímo pro výstavbu tohoto typu rekreačního druhého bydlení. Nekontrolovaná výstavba nových apartmánových domů může působit negativně na okolní fyzické a přírodní prostředí, ekonomickou situaci dotčené obce a v neposlední řadě ovlivnit sociální atmosféru v obci . Jedním z nejvíce diskutovaných problémů je poničení krajinného rázu dotčených lokalit . Obrovské komplexy apartmánových domů jsou často stavěné v ambiciózním architektonickém stylu, zřetelně narušují přirozenou urbanistickou koncepci obcí a přetvářejí tradiční ráz horských sídel do městské podoby. S tímto souvisí možná ztráta genia loci, ze kterého pramení původní turistická atraktivita těchto lokalit. Literatura a zdroje: Kadlecová, V. (2010): Apartmánové rekreační byty v horských lokalitách - moderní alternativa tradičních chat a chalup nebo problém pro obec? Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 2, s. 26–27. Nožičková, V. (2011): Nové rekreační lokality ve vlastnictví cizinců. Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 3, s. 28–29.

39 Lipensko Destinace letního i zimního cestovního ruchu
Pravý břeh versus levý Rizikové povětrnostní podmínky Plavky, loď, kolo, pohorky, lyže, brusle a to není všechno… Komentář: Příkladem destinace cestovního ruchu, která vznikla s výstavbou Lipenské vodní nádrže a „nabrala nový dech“ po roce 1989 je Lipensko. Úkoly pro studenty: Pokuste se po skupinách vymyslet pobyt na prodloužený víkend na Lipensku v různém ročním období pro různé skupiny turistů (patra studentů, rodina s malými dětmi, movitý manželský pár středního věku, skupinka seniorů). Zdůvodněte, proč nabízíte různé aktivity a cílová místa. Co se v nabídkách opakuje nejčastěji? Literatura a zdroje: Kadlecová, V. (2010): Apartmánové rekreační byty v horských lokalitách - moderní alternativa tradičních chat a chalup nebo problém pro obec? Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 2, s. 26–27. Nožičková, V. (2011): Nové rekreační lokality ve vlastnictví cizinců. Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 3, s. 28–29. Virtuální prohlídka Lipenska. Dostupné z:

40 Ohrožené Machu Picchu Nejvýznamnější památka Latinské Ameriky
Turistifikace Nutnost řízení návštěvnosti Ohrožení autentičnosti Komentář: Příklad neudržitelné Latinsko-Americké destinace, Střední Peru, Machu Picchu, památka UNESCO Machu Picchu je ikonou cestovního ruchu Peru, vedle Cuzca (centrum bývalé Indské říše) jeho hlavní atraktivitou a motivací pro jeho návštěvu. Jeho hlavní atraktivita však výrazně trpí příliš vysokou návštěvností, turistifikací reprezentovanou zejména vysokou frekvencí výletních autobusů, které návštěvníky dovezou až k vlastnímu areálu, přestože je k dispozici malebný výstup, a stavbou hotelu a restaurací Macdonald. Genius loci místa, které přímo vyzařuje z publikovaných fotografií, se ztrácí pod náporem davů návštěvníků. Literatura: Pásková, M., Dolejský, V. (2011): Výzva hrozby ekoturistu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity. Sborník konference. Geopark Vysočina, Pardubice, 103 s. Video Machu Pichu bez komentáře o délce 3:39 minut. Dostupné z Virtuální prohlídka Machu Picchu (možný komentář v angličtině a ve španělštině). Dostupné z

41 Kololoď Poznávací a rekreační cestovní ruch na Jadranu
Aktivní sportovní cestovní ruch na kole Využití místních produktů Komentář: Největší objem turistů a návštěvníků se účastní poznávacího a především rekreačního cestovního ruchu. Tyto formy generují také největší objem finančních prostředků. Většina lidí si představí pod pojmem zájezd k moři rekreaci na mořské pláži (opalování, koupání, krátké večerní vycházky a posezení v restauraci). Stále více zákazníků však vyhledává poněkud atraktivnější zájezd. Tím může být např. jízda lodí po Jaderském moři mezi Dalmátskými ostrovy, koupání v zátokách přímo z lodi a po ostrovech jízda na kole, které pluje na lodi, kde jste ubytováni a stravujete se formou polopenze, s vámi. Tedy navštívení míst, kam se běžný turista rekreující se na pláži ostrova nedostane. A maximální přínos pro místní obyvatele: loď patří místnímu námořníkovi, který také zaměstnává domorodou posádku, veškeré potraviny jsou z místní produkce (nákup ryb je sjednán předem, ale jaké ryby to budou, záleží na tom co bude daný den uloveno), vede vaše trasa do vnitrozemí ostrova – při ranním odjezdu si objednáte oběd v místní hospůdce. Úkoly pro studenty: Ti z vás, kteří navštívili jaderské pobřeží, si jistě všimli dopadů cestovního ruchu na tuto oblast. Pokuste se je charakterizovat a seznamte s nimi své spolužáky. Literatura a zdroje: Kololoď. Příklad produktu cestovního ruchu. Dostupné z :

42 Přímořská letoviska nejen v Řecku
Fáze vývoje letoviska tzv. životní cyklus destinace: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace, poststagnace Typy návštěvníků podle potřeb (způsob dopravy, typ ubytování, organizace času) a chování (přizpůsobení se místním podmínkám, požadování standartů z místa původu návštěvníka…): alocentrik, midcentrik, psychocentrik Komentář: Představte si malou rybářskou vesnici, do které přijíždí první návštěvník, využívá místních zdrojů (ubytování u rybářů, jí to co oni) a snaží se životu místních přizpůsobit (pomáhá jim, hovoří jejich jazyk)– tzv. alocentrik. Po návratu domů o místě vypráví. Destinace je objevena a přijíždějí do ní další turisté. Rybáři cítí možnost přivýdělku, pronajímají svá obydlí či budují první penziony. Vesnice je vtažena do cestovního ruchu (dále CR). Dochází k rozvoji, budování dalších hotelů i potřebné infrastruktury. Pro část obyvatel začíná být CR hlavním zdrojem obživy. Přijíždějící turisté (midcentrici) touží po něčem novém, neobvyklém, ale zároveň si chtějí zachovat svůj standart, na který jsou zvyklí z domova (pohodlí při ubytování). Letovisko se konsoliduje, přicházejí např. zahraniční investoři, staví se další hotely. CR je hlavním zdrojem příjmů a vydělává i cizím investorům. Tradiční rybaření téměř mizí. Přijíždějí psychocentrici, kteří jedou do letoviska, protože „už tam všichni známí byli“, chtějí mít vše pěkně připraveno a zorganizováno. Destinace již nepatří mezi krásné, zachovalé, příjmy se snižují a stagnuje. Dále může úplně upadnout v zapomnění, či se zde objeví něco nového např. nová forma CR, atraktivita a destinace může být znovu oživena. K jaké kategorii turistů patří Vaši studenti? Literatura a zdroje: Pásková, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 298 s. Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., Plzeň, 411 s. Vágner, J. (2011): Vývoj cestovního ruchu. Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 4–5.

43 Palácový a chrámový komplex Angkor
Hledání kompromisu mezi zachováním finančního zisku z cestovního ruchu pro jednu z nejchudších zemí a záchranou světového unikátu Neúnosný nárůst počtu turistů Nárůst spotřeby vody ohrožuje památku Komentář: Symbolem Kambodži je chrámový a palácový komplex Angkor nacházející se v severozápadní části země nedaleko města Siem Reeap. Po zklidnění politické situace v zemi se stal tak potřebným zdrojem příjmů. Nárůst počtu turistů je však tak neúnosný, že začíná ohrožovat samotnou památku, která vznikla ve 12. století a dokumentuje zdejší kulturu svázanou nejprve s hinduismem a později s buddhismem. Hlavním problémem této nejnavštěvovanější památky v jihovýchodní Asii je mechanické poškozování chrámů a pokles spodní hladiny vody zapříčiněný výstavbou a užíváním infrastruktury cestovního ruchu. Jediným možným řešením je stanovení denního limitu návštěvnosti. Na někoho se daný den nedostane, zůstane v nedalekém městě, jeho pobyt se prodlouží a tím přinese další finanční zisky pro místní obyvatele Literatura a zdroje: Jakš, D. (2011): Co přináší turistika bájnému Angkoru – zánik, nebo prosperitu? Geografické rozhledy, ročník 21, číslo 1, s. 18–19. Video z komplexu Angkor s českým komentářem v délce 17:49 minut. Dostupné z  Video z komplexu Angor a anglickým komentářem v délce 2:53 minuty. Dostupné z

44 Stolová hora Roraima Posvátná indiánská hora v jihovýchodní Venezuele
Zapojení místních obyvatel do cestovního ruchu Regulace počtu návštěvníků Minimalizace environmántálních a socio-kulturních dopadů Komentář: Příklad udržitelné Latinsko-Americké destinace, Jihovýchodní Venezuela, oblast Gran Sabany, stolová hora Roraima Cestovní ruch v oblasti stolové hory Roraima je zcela organizován v místě žijícími indiány kmene Pemón, jejichž životní filozofie je založena na tradiční úctě k přírodě, zemi a jejím božstvům. Vedle sebe se vypínající stolové hory Kukeán a Roraima jsou pro indiány posvátné a opředené mýty a legendami a takto jsou jako součást místní kultury nabízeny návštěvníkům. Ti si musejí pro cestu na Roraimu pronajmout místního průvodce a zaregistrovat se u správy NP Canaima. Veškeré vybavení pro šestidenní cestu si návštěvníci nesou sami či s pomocí místních nosičů, záměrně není pro návštěvníky budována žádná infrastruktura včetně toho, že je nutné bez jakýchkoli prostředků přebrodit říčky Rio Kukenán a Rio Tek. Počet návštěvníků na vrcholu Roraimy je omezen na 40 denně. Takto rozvíjený cestovní ruch lze považovat za dlouhodobě udržitelný – obyvatelé vesničky Paratepui (nejblíže položená komunita) mají jako průvodci a nosiči z cestovního ruchu celoroční příjem, přestože (možná spíše protože ) v místě nepůsobí žádný developer z Caracasu či zahraničí. Literatura a zdroje: Pásková, M., Dolejský, V. (2011): Výzva hrozby ekoturistu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity. Sborník konference. Geopark Vysočina, Pardubice, 103 s. Foto z výstupu na horu Roraima. Dostupné z:


Stáhnout ppt "CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Vytvořeno za podpory grantu: CZ.2.17/3.1.00/32121 Dana Fialová."

Podobné prezentace


Reklamy Google