Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách Plzeňský kraj Plzeň, 28.3.2013 Mgr. Zlata Houšková Mgr. Vladana Pillerová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách Plzeňský kraj Plzeň, 28.3.2013 Mgr. Zlata Houšková Mgr. Vladana Pillerová."— Transkript prezentace:

1 Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách Plzeňský kraj Plzeň, Mgr. Zlata Houšková Mgr. Vladana Pillerová

2 Odpovědi  Dotazníky vyplnily 862 knihovny ( 676 knihoven obcí, krajů, MZK a NK ČR; 186 knihoven specializovaných)  O 41 respondentů méně než v roce 2004  Informace jsou však plně reprezentativní  Knihoven měst a obcí odpovědělo významně více  Velké knihovny (krajské, ústřední specializované, knihovny v městech s počtem obyvatel nad ), zaměstnávající více než polovinu všech pracovníků, za něž byly údaje vyplněny, odevzdaly ve stejném počtu jako v předchozím ročníku

3 Zastoupení veřejných knihoven Plzeňského kraje v průzkumu

4 Účast v průzkumu Celkem Plzeňský kraj% z celku Obecní knihovny ,9 MK do obyvatel ,2 MK – obyv ,2 MK – obyv ,9 MK nad obyvatel Krajská knihovna14 1 7,1 Veřejné knihovny celkem676314,6

5 Odpovědi  Vyšší počet odpovědí: obecní knihovny (183→ 320)  Méně responsí: knihovny AV ČR, lékařské, muzejní a specifické sítě (knihovny vojenské či školní ). Veřejně přístupné vojenské knihovny byly téměř všechny zrušeny a většina školních knihoven nemá profesionální zaměstnance  Údaje byly poskytnuty celkem za 6455 pracovníků knihoven v ČR, resp. za 5060 knihovnic/knihovníků  Relativně nízký počet responsí z Plzeňského kraje 

6 Knihovníci vs. ostatní pracovníci, porovnání ČR a PK

7 Knihovníci vs. ostatní pracovníci

8 Věk knihovnic/knihovníků, porovnání ČR a PK

9 Věk knihovnic/knihovníků  Věková situace v knihovnách Plzeňského kraje je srovnatelná s celostátní situací, nepatrně lepší (=nižší) je procento v kategorii nad 60 let – 7,8% oproti 9,5% v ČR  Rozdíly v jednotlivých skupinách jsou většinou v řádech desetin procenta  Celkově jde tedy o věkově „průměrný“ kraj  Ve srovnání s předchozími průzkumy je situace v ČR horší – početně vzrostla nejstarší skupina a v průměru došlo k poklesu skupiny nejmladší.  Nejpočetnější kategorií je kategorie mezi 40 a 60 lety, roste skupina nad 60 let.

10 Věková struktura ve veřejných knihovnách Plzeňského kraje

11 Věk knihovnic/knihovníků  „Nejstarší“ jsou obecní knihovny (50,9% knihovníků ve věku nad 50 let a pouze 8,8% mladých do 30 let), knihovny lékařské (48,7% pracovníků nad 50 let a 10,3% do 30 let) a ostatní specializované knihovny (49,1% pracovníků nad 50 let)  V PK v obecních knihovnách zdánlivě potěšitelné nadprůměrné % mladých do 30 let (14%), ale velmi malý vzorek, není reprezentativní.  „Nejmladší“ jsou městské knihovny v sídlech nad obyvatel (15,1% pracovníků do 30 let a 34,3% pracovníků nad 50 let) a knihovny vysokoškolské (16,1% pracovníků do 30 let a 40,5% nad 50 let)  V PK nižší % nejmladších (jen 12%), jinak průměrné hodnoty.

12 Složení knihovnických pracovníků podle pohlaví, porovnání ČR a PK

13 Struktura knihovnictva dle pohlaví  Nejsilnější feminizace : knihovny měst a obcí ; od 92% (města s 20 – obyvatel) do 96% (města s 5 – obyvatel)  Pouze v městských knihovnách v sídlech do 5000 obyvatel je feminizace nižší – 87%; v krajských knihovnách pracuje dokonce 17% mužů  Specializované knihovny : situace lepší (84% žen, 16% mužů); nejvíce knihovníků – mužů: ústřední specializované knihovny (22%) a vysokoškolské a ostatní specializované knihovny (15%).  SK – největší feminizace : knihovny l ékařské (8% mužů) a muzejní (10% mužů). V celku specializovaných knihoven pokles feminizace není patrný

14 Struktura knihovnictva dle pohlaví  PK je významně feminizovanější, než je celostátní průměr (5,5% : 11%). Srovnatelná je pouze situace ve věkové kategorii 41 – 50, kde je procento v obou souborech stejné (3%).  Největší rozdíl proti celostátnímu průměru je shodně v nejstarší a nejmladší věkové kategorii.

15 Věkové kategorie dle pohlaví – srovnání Plzeňský kraj a ČR

16 Věrnost instituci

17

18  Knihovníci jsou velmi věrní své instituci, déle než 10 let zde ale zůstává mnohem více žen než mužů. Počet „věrných“ roste a osciluje kolem 50% ; více než 60% je to u knihoven lékařských a ostatních specializovaných a naopak pouhých 26,8% u malých městských knihoven (do 5000 obyvatel). Tento výkyv „směrem dolů“ je anomální vzhledem k ostatním typům knihoven i k výsledkům z předchozích let; tato skupina vykazovala hodnotu cca 60%, v r ještě více.  V PK je ve veřejných knihovnách v porovnání se situací v republice dramaticky méně instituci „věrných“ mužů (jen 2,6% : 30%!), ale i méně žen (46,3% : 50%). Významná odchylka může jít ovšem také na margo menšího vzorku…

19 Vzdělání – vývoj

20 Vzdělání

21 Vzdělání knihovnic/ knihovníků  V ČR nejpočetnější: středoškoláci s neknihovnickým vzděláním, dále středoškoláci z knihovnických oborů; v PK kraji ve veřejných knihovnách nejčetnější rovněž středoškoláci, ale – a to výrazně více – s knihovnickým vzděláním (50 % : 31,4%).  Vysokoškolské vzdělání knihovníků ve veřejných knihovnách PK je srovnatelné s celostátním průměrem; úplné vysokoškolské vzdělání má o 1% knihovníků více, knihovnické je však významně četnější než v ČR (21,6% : 16,7%).

22 Vzdělání knihovnic/ knihovníků  Vyšší vzdělání je v knihovnách specializovaných; nejvzdělanější jsou knihovny AV ČR, ústřední specializované knihovny, knihovny vysokoškolské a muzejní  VK: nejvyšší vzdělání krajské knihovny (44% pracovníků s vyšším vzděláním).  Nejnižší vzdělání: knihovny měst do 5000 obyvatel (17% knihovnic/knihovníků vyšší než středoškolské vzdělání) a knihovnách obecních (22% pracovníků s vyšším vzděláním )

23 Vzdělání knihovnic/ knihovníků  Úroveň vzdělání ve VK znatelně vzrostla; vysokoškoláků v magisterském stupni o téměř 4%; celkově ve VK na knihovnických místech 30% vysokoškoláků, méně výrazný vliv absolventů VOŠ  Pokleslo procento knihovníků se ZŠ nebo SŠ bez maturity. Lepší situace ve veřejných knihovnách v PK kraji než v republice; jen 0,5%; může však jít o odchylku danou velikostí vzorku

24 Vzdělání knihovnic/ knihovníků  Ale pouze v lékařských knihovnách a největších městských knihovnách (sídla nad obyvatel) na pozici odborného knihovníka žádný takový pracovník není  Ve všech ostatních typech knihoven takoví pracovníci jsou, nejčastěji v knihovnách obecních (5%). Zvláště v těchto knihovnách jde často o jediného zaměstnance  nepříznivý ukazatel

25 Počítačová gramotnost: AKS

26 Počítačová gramotnost: textový editor

27 Počítačová gramotnost: tabulkový procesor

28 Počítačová gramotnost: grafické editory

29 Počítačová gramotnost: prezentační programy

30 Počítačová gramotnost: práce s databázemi

31 Počítačová gramotnost: tvorba webových stránek

32 Počítačová gramotnost: rešerše a využívání e-zdrojů

33 Počítačová gramotnost, srovnání PK vs. ČR  Ve všech oblastech se PK jeví nad republikovým průměrem, event. dokonce vysoce nad republikovým průměrem.  Bohužel spokojenost nelze potvrdit jednoznačně vzhledem k velikosti vzorku (velmi málo nejmenších knihoven i knihoven v dalších velikostních kategoriích)  Ve většině dovedností dochází ve VK k výraznému zlepšení kompetencí, některé kompetence jsou již samozřejmostí.  Největší nedostatky jsou v práci s databázemi a rešeršní činnosti ; v menších knihovnách i v oblasti prezentace, práce s grafickými editory, event. s tabulkami.

34 Počítačová gramotnost získána (VK):

35  Velmi pozitivně je třeba hodnotit SVK PK a pravděpodobně též UK ZČU: význam vzdělávacích center knihoven pro získávání kompetencí v oblasti IT je v PK významně větší než celostátní průměr.  Větší je též význam školy (možná vazba na vyšší % knihovnického vzdělání v kraji (?))

36 e-Learning absolvovaný

37 e-Learning očekávaný

38 Problémy v nabídce vzdělávání (VK)

39 Shrnutí  e-Learningové formy vzdělávání absolvovali knihovníci PK na úrovni srovnatelné s celostátním průměrem  Vyšší % knihovníků VK PK oproti celostátnímu průměru plánuje tuto formu vzdělávání i v budoucnu  Největším problémem je časová náročnost vzdělávacích aktivit (vyšší % oproti úrovni v ČR ve VK) a absence specifické nabídky vzdělávacích aktivit

40 Jazykové kompetence

41 Jazykové kompetence (VK)

42 Jazykové kompetence, porovnání PK vs. ČR (VK)

43 Jazykové kompetence – shrnutí  Oproti situaci v ČR ve veřejných knihovnách v PK významně méně knihovníků ovládá angličtinu (34% : 43%) a logicky významně více naopak němčinu (29% : 20,7%), mírně více však i francouzštinu a ruštinu  S celorepublikovým průměrem shodně hodnotí 13% knihoven PK jazykovou úroveň jako optimální ; za dobrou ji považuje mírně více knihoven (20% : 16,3%), za dostatečnou jen 40% proti celorepublikovým 45,6% a za nedostatečnou 26,7% oproti celorepublikovým 25,7%.

44 Podpora zvyšování kvalifikace (VK)

45 Délka vzdělávání knihovníka/ rok celkem knihoven0odpovědělocelkem hodin průměr na prac. Veřejné knihovny ČR ,534 Veřejné knihovny Plzeňský kraj ,5

46 Podpora zvyšování kvalifikace  Nejvíce je v knihovnách v PK kraji podporováno vzdělávání profesní, a to především poskytováním volna, velmi dobrá je také podpora získávání kompetencí oblasti ICT. V tomto ohledu se PK neliší od ostatních.  Nejméně se podporuje vzdělávání jazykové (zcela bez finanční podpory)  Pokud jde o počet hodin věnovaných ročně vzdělávání, jsou veřejné knihovny v PK nepatrně pod republikovou úrovní

47 Priority ve vzdělávání IT, Plzeňský kraj (VK)

48 Priority ve vzdělávání IT, porovnání ČR-PK (VK) Srovnání pořadíČRPlzeňský kraj Tvorba a správa webových stránek11 Vyhledávací nástroje a inf. zdroje na Internetu21 Automatizovaný knihovnický systém34 Možnosti využití ICT v práci knih.43 Digitální prezentace56 Práce systémového knihovníka65 Digitální knihovny78 Digitalizace87 Safer internet99 Základy hardware10

49 Priority dalšího vzdělávání – profesní vzdělávání, Plzeňský kraj (VK)

50 Profesní vzdělávání, porovnání ČR – PK (VK) Srovnání pořadíČRPlzeňský kraj Podpora čtenářské gramotnosti a čtenářství 11 Vzdělávací funkce knihoven 22 Výpůjční služby a systémy 33 Elektronické zdroje a služby49 Informační výchova uživatelů včetně práce s IT516 Komunitní role knihoven618 Práce s databázemi - vyhledávání, rešerše712 Jmenná katalogizace včetně AACR2, MARC 2186 Meziknihovní služby a dodávání dokumentů93 Lektorské dovednosti, správná prezentace107 Využití sociálních sítí ve službách knihovny1119 Marketing služeb, uživatelské potřeby1214 Knižní kultura1319 Rovný přístup - služby speciálním skupinám uživatelů145 Literatura (teorie, dějiny)1524 Organizace fondu1611 Referenční a informační služby1721 Dobrovolníci v knihovnách1816 Katalogizace speciálních dokumentů včetně elektronických1912 Autorské právo208 Analýza uživatelských potřeb219 Věcná katalogizace, konspektus2221 Tréninky paměti pro knihovníky2321 Ochrana fondu2425 Vývoj a řízení sbírek, akvizice2515 Biblioterapie2625 Autority2725

51 Priority dalšího vzdělávání v oblasti managementu, Plzeňský kraj (VK)

52 Priority vzdělávání v oblasti managementu, porovnání ČR a PK (VK) SrovnáníČR Plzeňský kraj Právní minimum pro knihovníky11 Projektový management, příprava projektů a žádostí o dotace22 Ekonom. minimum pro knihovníky34 Public relations48 Komunikace v organizaci53 Hodnocení výkonu a činnosti knihoven, benchmarking65 Týmová spolupráce76 Firemní kultura89 Personální management97 Strategie a řízení procesu změny10 Fundraising, ekonomika podniku11

53 Priority ve vzdělávání  Priority v očekávaném vzdělávání se do určité míry kryjí s prioritami knihoven v ostatních krajích. Pokud jde o priority v oblasti ICT je soulad téměř úplný.  Pokud jde o profesní vzdělávání, jsou první tři místa totožná s celorepublikovými prioritami. Od 4. pozice se ale priority liší zcela diametrálně (viz tabulka)  V oblasti manažerských dovedností se priority téměř kryjí s prioritami knihoven v ostatních krajích do 3. místa, později jsou drobnější rozdíly (viz tabulka).

54 Zaměstnanci ve třídách

55  V republice je nejčastější třída 9, následuje třída 8,10,11,7  V PK je to třída 8, 9, 10, 11, 12, 7  Následují tř. 6 a 13 (shodně s celorepublikovým stavem), výjimečné je však zařazení do třídy 5, které již neodpovídá odborné profesi knihovnické

56 Průměrný tarifní měsíční plat, porovnání ČR a PK (VK)

57 Průměrný celkový měsíční plat, porovnání ČR a PK (VK)

58 Průměrný celkový měsíční plat ČR porovnání ČR a PK (VK) TřídaPlzeň. krajČR 6. třída Kč Kč 7. třída Kč Kč 8. třída Kč Kč 9. třída Kč Kč 10. třída Kč Kč 11. třída Kč Kč 12. třída Kč Kč

59 Platy – shrnutí  Nejčastější platovou třídou je v kraji třída 8, v této třídě je tarifní i celkový průměrný měsíční plat ve veřejných knihovnách PK mírně nad republikovou úrovní  V ostatních třídách jsou ve veřejných knihovnách PK tarifní platy nad celostátním průměrem (s výjimkou třídy 6), celkový měsíční průměrný plat má výkyvy oběma směry; třídy 7,8 a 11 jsou nad republikovým průměrem, třídy 6, 9,10,12 mírně pod republikovým průměrem.

60 Děkuji za pozornost a trpělivost Kontakt: Zlata Houšková


Stáhnout ppt "Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách Plzeňský kraj Plzeň, 28.3.2013 Mgr. Zlata Houšková Mgr. Vladana Pillerová."

Podobné prezentace


Reklamy Google