Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Tel. 603-223-627.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Tel. 603-223-627."— Transkript prezentace:

1 1 Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Tel

2 2 Hlavní témata  Co je lobby, lobbying, lobbování?  Lobbování jako součást veřejné politiky  Za co lobbují knihovny  Postup lobbování  Rozhodovací procesy ve státní a veřejné správě  Nástroje a techniky lobbování  Příklad lobbování za zájmy knihoven – regionální funkce knihoven

3 3 Čeští lobbisté a jejich partneři aneb: politika je svinstvo? Marek DalíkJacek Spyra Jan Večerek Zdeněk Kořistka

4 4 Co je lobby, lobbying, lobbování  Jazykový slovník:  Lobby – hala, vestibul, foyer ale také: nátlaková/zájmová skupina  Lobbying – vykonávat nátlak, ovlivňovat  Různý význam, často hanlivý, je spojováno s korupcí, nátlakem a poskytováním protislužeb, provádí se od nepaměti  Americký Kongres na konci 19. stol. - v předsálí (tj. lobby) kongresu čekali zástupci zájmových skupin na procházející kongresmany a naléhali na ně, aby hlasovali buď „pro“ nebo „proti“.  Pokřikování na chodbách se mění v rafinovaný soubor aktivit  Od poloviny 20. let 20. stol. – regulace: etické kodexy, oficiální registrace  Dnes běžná aktivita při správě veřejných věci - EU

5 5 Co je lobbování  Lobbování je přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout  Lobbying – v podstatě předávání informací o specifických zájmech daného subjektu a snaha je prosadit

6 6 Lobbying je komunikační disciplína  Forma dialogu mezi občany a těmi, kdo nesou odpovědnost za správu věcí veřejných  Vnášení věcné kompetence do politického rozhodovacího procesu  Ti, kdo rozhodují jsou cíleně informováni a existuje snaha je nasměrovat určitým směrem  Dva aspekty poskytované informace  čistá informace  ovlivňování

7 7 Charakteristické rysy lobbyingu  Lobbying je zaměřen a ovlivňování rozhodovacích procesů  Identifikace problému, určení jeho příčin  Návrh řešení – analýza různých variant  Volba řešení – hodnocení variant vzniklých z analýzy, výběr konkrétního řešení  Kontrola a hodnocení výsledků  Lobbying vykonávají osoby, které nejsou součástí rozhodovacího procesu  Ovlivňování musí být chtěné a záměrné  Uskutečňuje se pomocí speciálních komunikačních nástrojů, často s použitím nekonvenčních prostředků  Zaměřuje na systematické působení na specifické věcné rozhodnutí

8 8 Ovlivňování veřejné politiky  Kde je možno ovlivňovat veřejnou politiku?  Kde se rozhoduje? - orgány výkonné a zákonodárné moci:  Parlament  Vláda, kraje, obce, města a jejich orgány  Poradní orgány, komise, pracovní skupiny na úrovni vlády, kraje, města, obce  Tripartita  Připomínkovací proces  Řídící a monitorovací výbory – strukturální fondy EU  Správní řízení  Ovlivňování na státní, krajské úrovni a obecní úrovni - limity

9 9 Proč lobbovat za knihovny?  Knihovny jsou veřejnou službou  Jsou financovány z veřejných zdrojů  Problémy knihoven se musí dostat do silového pole různých zájmů  Využít všech nástrojů demokracie ke společnému prospěch - demokracie nejsou pouze volby  Stanovení priorit  Rozdělení rozpočtu  Za čí zájmy lobbujeme?  Za své osobní  Za zájmy své instituce  Za zájmy svých uživatelů  Za zájmy veřejnosti

10 10 Za co zpravidla lobbujeme  Financování jednotlivých knihoven  Legislativa  Knihovní zákon  Autorský zákon  Legislativa povinného výtisku  Daňové zákony  Smlouva o půjčování zvukových dokumentů  Mzdové předpisy - Katalog prací  Vznik a financování celostátních dotačních programů – RISK, VISK, PIK, RF, 1N, strukturální fondy  Programové prohlášení, koncepce, strategické dokumenty  Vláda, kraj, město, obec  Programové dokumenty pro čerpání strukturálních fondů EU  Vznik a financování dotačních programů na úrovni kraje??  Programy politických stran ??

11 11 Lobbování knihovnických sdružení  ÚKR – hlavní zaměření na MK  SKIP – dlouhodobá a cílevědomá spolupráce s politiky  Navazování kontaktů s politiky, zvaní na odborné akce  Vysvětlování problémů, pozitivní prezentace knihoven  Kontakty s představiteli různých rezortů – MK, MI, MMR, MV, MŠMT, MPSV  Celostátní mediální akce – Týden knihoven, BMI, Andersen, Moje knih  Legislativa, dotační programy, koncepce  AKVŠ – Rada vysokých škol, MŠMT  SDRUK – povinný výtisk  Odbory – mzdové otázky, zákoník práce  Vzájemná spolupráce v konkrétních dohodnutých případech  Aktuální problém – neumíme lobbovat na krajské úrovni

12 12 Postup lobbyingu 1.Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti 2.Politický audit – zda je možno dosáhnout výsledku a kdy 3.Stanovení cílů 4.Plán lobbyingové kampaně - co říci komu a kdy a v jaké formě 5.Vyhodnocení výsledků

13 13 Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti  Lobbování či ovlivňování je dlouhodobý proces – nejedná se o akční záležitost na pátek odpoledne  Je nutno začít tak brzy, jak je jen možno – vytvořit si informační náskok – znalost procesu rozhodování  Sledovat okolí, včas rozpoznávat trendy, registrovat personální změny v rozhodovacím procesu  6 způsobů lobbování  lobbování pro zamezení určitého rozhodnutí  lobbování pro vynucení si určitého rozhodnutí  lobbování pro získání určité výhody oproti konkurenci  lobbování pro odvrácení určitého postupu  lobbování pro získání podpory  lobbování pro poukazování na závady

14 14 Politický audit – je možno dosáhnout výsledku a kdy?  Je problém přesně definován?  Jaká je naše pozice?  Co chceme změnit?  Je reálná určitá změna?  Jaké máme spojence a jakou máme opozici?  Jaké je politické klima, jaká je nálada ve společnosti?  Hrozby a příležitosti

15 15 Stanovení cílů  Jasná definice realistického cíle – srozumitelná formulace  Na co se při lobbování zaměřit  Dobře definovat a dokumentovat problém  Naznačit možnosti řešení

16 16 Plán lobbyingové kampaně 1. Kdo bude jednat?Rozdělení rolí 2. Na koho budeme působit? Kdo jsou rozhodující osoby (adresáti) v procesu, který chceme ovlivnit? Navázání kontaktů, vytváření vztahů. 3. S kým budeme spolupracovat? Formování koalic – hledání skupin s obdobnými zájmy, politické rozložení sil 4. Kdy začít, jak postupovat? Sladění času, harmonogram akcí s vazbou na rozhodovací procesy 5. Jaké metody a techniky použijeme? Nástroje, metody, techniky – přímé a nepřímé lobbování

17 17 Adresáti – na koho budeme působit?  Ten, kdo se zabývá lobbováním, by měl co možná nejpřesněji znát svou cílovou osobu. Nestačí oslovit „spřátelené“ osoby.  Adresáti:  Poslanci, zastupitelé a jejich spolupracovníci, např. asistenti  Politické strany  Úřady a jejich pracovníci – ministerstvo, krajský úřad, obecní a městský úřad – vedoucí odboru, referenti  ”Nezávislí” experti a vědci, výzkumné ústavy  Jiné lobbystické skupiny nebo spolky  Media  Obyvatelstvo  Jiné konkrétní cílové skupiny, firmy apod.

18 18 Legislativní proces a jeho adresáti Základní idea Neřešené problémy, legislativa EU Rozhodnutí o přípravě zákona – legislativní plán vlády Úředník, ředitel legislativního odboru, náměstek, ministr Věcný záměr zákona Úředník, pracovní skupina, ředitel legislativního odboru, náměstek Zpracování návrhu zákona Úředník, pracovní skupina, ředitel legislativního odboru, náměstek Vnější připomínkové řízení Ministerstva, kraje, další připomínková místa, spřízněné organizace Vyhodnocení připomínkového řízeníÚředník, vedoucí legislativního odboru Legislativní rada vlády Členové Legislativní rady vlády Poslanecká sněmovna – první čtení Předsedové poslaneckých klubů, poslanci Poslanecká sněmovna – projednání ve výborech Předsedové a členové výboru, výběr klíčového poslance, zpravodaj zákona, představitelé ministerstva Poslanecká sněmovna – druhé a třetí čtení Předsedové klubů, klíčový poslanec, zpravodaj Senát Předsedové klubů a výborů, zpravodaj Prezident

19 19 Řízení obce a kraje  Správa obce zahrnuje:  Zastupitelstvo (5 – 55 členů)  Radu – výkonný orgán (5 – 11 členů)  Starostu, místostarostu  Obecní úřad (tajemník, zaměstnanci)  Zvláštní orgány (výbory – finanční, kontrolní, komise)  Orgány kraje  Zástupitelstvo 45 až 65 členů  Rada kraje 9 až 11 členů  Hejtman  Výbory, komise  Krajský úřad  Ředitel krajského úřadu, odbory oddělení

20 20 Nástroje lobbování  Přímé lobbování - zahrnuje všechny osobní komunikační nástroje, které popisují osobní prezentaci zájmů, žádostí a informací přímo u toho, jenž rozhoduje, nebo u jeho bezprostředního spolupracovníka - rozhovory, telefonáty, dopisy, y, pozvání na večírek, odbornou akci, členství ve výboru  Nepřímé lobbování - obsahuje aktivity, které se realizují se pomoci třetích osob: osobních známých toho, který rozhoduje, médií, zájmových spolků, politických stran apod.

21 21 Přímé lobbování – jak to dělat?  Přímé lobbování – nejúčinnější nástroj lobbyingu.  Nefunguje podle předem daného schématu: dojít tam - říct názor - jít domů - vliv zaručen.  Jak to dělat?  Je můj partner, kterého chci oslovit, skutečně ten zodpovědný?  Představení – čí zájmy zastupuji  Stručná prezentace problému či požadavku  Nepřicházet s pěti experty a stovkami podkladů  Žádat umírněně! Správně dávkovat informace ve vhodné formy  Žádné demonstrace moci - vyvolávají odmítnutí  Nepoučovat, netvářit se, že všechno vím lépe  Být pozitivní, profesionální a politicky korektní  Jaký výkon (službu) mohu v politické výměně nabídnout?  Nikdy nezapomeňte: vy něco chcete!

22 22 Jak oslovit politika (úředníka)?  Proč právě tento politik?  Potlačit všechny předsudky, zapomenout na stranickou příslušnost  Zjistit si o politikovi potřebné údaje – profese, členství v institucích a radách  Co můžete politikovi nabídnout, co pro něj bude užitečné?  Jaké jsou naše požadavky?  Co od politika potřebujeme?  Jak se s ním kontaktovat? – zvát na vlastní akce  Udržovat dlouhodobý kontakt

23 23 Co může lobbování přinést politikům?  Získá nové informace o problematice  Získá podklady, které může využít  Získá schopnost vyjadřovat se profesionálně a se znalostí problematiky  Získá nápady pro své iniciativy  Zjistí názor veřejnosti  Získá zpětnou vazbu o fungování dosavadních opatření Objevte pro svého politika knihovnu jako jeho téma!

24 24 Vytváření sítě vztahů a známostí - Networking  Ivan Mládek – jak získat nedostatkové zboží  Hodně nebo málo vztahů  Kvalitní nebo povrchní vztahy  Než navazujete vztahy:  Čeho chcete dosáhnout?  Kdo by mohl pomoci a koho již znáte?  Kdo vám chybí?

25 25 Nepřímé lobbování - nástroje 1.Navazování kontaktů mezi těmi, kteří rozhodují 2.Iniciování kontaktů osobních známých, politiků a těch, kdo rozhodují 3.Podpora úředníků při přípravě zákonů, nařízení a novel – rešerše, návrhy řešení a formulací 4.Upozorňování politiků a úředníků na důsledky jejich rozhodnutí (zákona) 5.Nabídky expertů do poradních orgánů atd. 6.Informování členů vlastní skupiny o postupu 7.Vytvoření zájmových koalic nebo vstup do nich 8.Spolupráce s médii a Public Relations – získejte veřejnost na svou stranu 9.Prezentace dotazů, výsledků analýz a technických dat 10.Vnášení nových témat a poukazování na zatím ignorovaná témata 11.Získání vědeckých pracovníků a významných osobností pro prezentaci názorů 12.Iniciování kontaktů mezi voliči a jejich poslanci - lobbování Grass-Roots: iniciování hromadných dopisových, faxových a telefonních akcí 13.Organizace protestů a demonstrací 14.Akce pod skrytou identitou - ”nechej třetí dělat v tvém jménu dobro a mlč!”

26 26 Nepřímé lobbování – kdy použít?  Používá se souběžně s přímým kontaktem  Používá se tam, kde skupina těch, kteří rozhodují je moc velká nebo obtížně identifikovatelná  Při snaze informovat veřejnost o problému nebo o připravovaném rozhodnutí  Cíl - vytvořit skupinu veřejnosti usilující o prosazení určité žádosti  Aby se dala doložit široká podpora pro určitou žádost  Když ten, který rozhoduje, akceptuje lobbujícího jen omezeně  Pro vyvinutí tlaku na toho, kdo rozhoduje  Když se realizují skryté akce

27 27 Případová studie Lobbování za financování regionálních funkcí knihoven CÍL: Získání dotací na zajištění RF VÝSLEDKY:  Zajištění RF je legislativně zakotveno v KZ  Roční objem dotací cca 130 mil. Kč

28 28 Výchozí situace  1. pol. 90. let – rozpad systému knihoven – okresní úřady postupně převádějí knihovny do kompetence měst a obcí  Nové městské knihovny na okresní úrovni nemají finance na zajištění podpůrných služeb  Dotační financování knihoven na okresní úrovní mizí  SVK – ztráta zájmu o veřejné knihovny v kraji, rušení nebo redukce metodických útvarů  NK ČR – v roce 1998 a 2000 – průzkum stavu a financování regionálních funkcí  Ministerstvo vnitra, parlament – příprava reformy veřejné správy – zánik okresů, vznik krajů

29 29 Lobbování za financování RF  NK ČR – dopis přednostům okresních úřadů  SKIP – jednání s poslanci o situaci veřejných knihoven  SKIP – dopis ministrovi financí, ministrovi vnitra, ministrovi kultury a poslancům o situaci + jednání s poslanci  Parlamentní výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu… požaduje od MK zprávu o stavu obecních a okresních knihoven v ČR,  SKIP a NK ČR - tlak na MK, aby zahájilo vyjednávání s MF  prosazení zajištění RF do návrhu knihovního zákona  2001 leden – usnesení vlády k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven – RF jsou financovány částkou 25 mil. Kč  duben – Prostějovská výzva – zahájení přípravy Programu RF  2002 leden – usnesení vlády k Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven – RF jsou financovány částkou 91,8 mil. Kč, v roce 2002 – 128,8 Kč  2003 – Převod krajských knihoven na kraje – zajišťují RF  2005 – novela zákona o rozpočtovém určení daní a knihovního zákona – financování RF převedeno (131 mil. Kč) do kompetence krajů – pokles financování o 5 mil. Kč  2006 – další pokles financování o 3 mil. Kč Co dělat? – Lobbovat!

30 30 Lobbování je normální a nezbytná aktivita Desatero  Jasně definujte své cíle  Najděte si klíčové osobnosti  Buďte aktivní na různých úrovních  Spolupracujte s partnerskými institucemi  Začněte tak brzy, jak je jen možno a pracujte dlouhodobě  Sledujte oboustranný prospěch  Poskytněte klíčovým osobnostem exkluzivní a kvalitní informace i podporu ve vhodné formě  Spolupracujte s médii  Sledujte výsledky vlastních aktivit, zlepšujte své postupy  Buďte korektní a profesionální

31 31 Na závěr  Dobrá rozhodnutí a dotace nepřináší Pánbůh!  Pokud se knihovny a knihovníci nebudou angažovat za své zájmy, bude někdo jiný rozhodovat za ně  Knihovnická sdružení a spolky mohou příznivě ovlivňovat prostředí, ve které knihovny působí  K tomu, aby to mohly dělat:  musí být dostatečně reprezentativní  musí mít dostatečný odborný potenciál aktivních lidí NEZAPOMEŇTE VOLIT TOU SPRÁVNOU RUKOU!

32 32 Literatura Pavol Frič Megan Hodges Geofrey Wood M. P. C. M. van Schendelen

33 33 Webové odkazy  Petr Koppl: Lobbování za ekologické problémy - ekologick_problemy.htm ekologick_problemy.htm  Leoš Prušvic: Lobbování v Česku a po česku -  Luděk Rychetník: Regulace lobbování ve Velké Británii -  Jiří Šebek: Průvodce účinným lobbováním v ČR -

34 34 Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Tel

35 35 Případová studie Lobbování SKIP za program VISK CÍL: Získání dotací na podporu využívání ICT v knihovnách VÝSLEDKY:  Roční objem dotací cca mil. Kč

36 36 Výchozí situace  Rok 1996 – získání poslance M. Prokopa pro prosazení programu RISK – od roku mil. Kč  Informační politiky a strategie – USA, EU, další…  Zelená kniha o úloze knihoven v moderní světě – parlament EU říjen 1998  Knihovny jako místo přístupu k internetu  Státní informační politika – Cesta k informační společnosti – Usnesení vlády květen 1999  Zákon o svobodném přístupu k informacím 109/99 Sb. – květen 1999  Strategie knihoven ČR 1999 – 2003 – ÚKR červen 1999  Knihovny plnit společenskou či politickou objednávku

37 37 Lobbování SKIP za program VISK  Rok 1999  SIP – téma knihoven  Jednání s předsedou ÚVIS – knihovny a přístup k internetu  SKIP zahajuje přípravu nového programu VISK (původně ICEKNI)  Přesvědčování MK, aby se angažovalo v SIP  Červen - MK navrhuje USIS, aby zařadil VISK do Akčního plánu SIP  Září - Rada vlády pro SIP zařazení VISK do Akčního plánu SIP, vznik Koordinační výbor AP SIP  Rok 2000  Zastoupení SKIP v Českém fóru pro informační společnost  Účast v BMI – propagování knihoven jako místa veřejného internetu  SKIP – dopis ministru kultury – nutnost angažovat se v rámci SIP  SIPVZ – VISK součást – jednání MK, MŠMT, MD, Český Mobil  2000 – květen – usnesení vlády k financování VISK – 30 mil. Kč  Rok 2001 – lobbování u poslanců - zvýšené financování VISK o 50 mil. Kč, celkem 119 mil. Kč  Rok Zastoupení SKIP v kolegiu ministra informatiky

38 38 Případová studie: Lobbování za autorská práva CÍL:  Vytvoření prostoru pro služby knihoven  Placení poplatků ze státního rozpočtu VÝSLEDKY:  Vytvoření legislativního prostoru pro služby knihoven  Úhrada 30 mil. Kč ze státniho rozpočtu za užití autorských děl

39 39 Lobbování a autorský zákon  Rozložení zájmů  EU, mezinárodní úmluvy: posílení autorských práv, omezování výjimek  Politikové, ministerstvo: tlak EU na implementaci závazných směrnic - problém, který je nutno řešit  Zájmové skupiny: autoři, ochranky, producenti, firmy, knihovny, archivy, muzea, vzdělávací instituce – různé a velmi protikladné zájmy  Knihovny: vzájemná shoda na řešení problémů s AZ, knihovny se mohou odvolávat na obecný zájem veřejnosti a využít příznivého veřejného mínění 1.etapa – příprava nového autorského zákona – soulad se směrnicemi EU 2.etapa – uzavření licenční smlouvy na půjčování nosičů zvuku 3.etapa – novela autorského zákona a vazbou na směrnice EU

40 40 Příprava nového autorského zákona  Rozhodnutí vlády o zpracování nového autorského zákona  Zpracování novely AZ na MK  Zástupce knihoven se stává členem pracovní skupiny pro přípravu AZ  Vyjednávání s pracovníky odd. autorského práva – neúspěšné  Návrh AZ vyslán do vnějšího připomínkového řízení – krátká lhůta na připomínky, požadavek knihoven nebyl akceptován  Legislativní rada vlády – žádné změny  Medializace problému  Publikování varovných informací v tisku a dalších médiích  Diskuzní fóra v televizi a v rozhlase  Dopis ministrovi kultury  Poslanecká sněmovna - Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu…  Diskuze s předsedou výboru – pozvání na odbornou akci  Diskuze se zpravodajem návrhu AZ – diskuzní fóra v rozhlase a televizi  Spolupráce se specialisty – zpracování kvalitních připomínek  Akceptování 40 změn a připomínek knihovníků  Schválení zákona

41 41 Smlouva o půjčování nosičů zvuku  1996 – uzavřena smlouva mezi SKIP a OSA – symbolická odměna  2000 – vchází v platnost nový autorský zákon  2002 – ochranky vyzývají knihovny k jednání o nové smlouvě  Ochranky – základní požadavek – zákaz absenčního půjčování  Analýza současného stavu půjčování zvukových dokumentů v ČR a v zahraničí  Vyjednávání s poslanci o novele autorského zákona  Medializace problému  Publikování varovných informací v tisku a dalších médiích  Medializace problému  Diskuzní fóra v televizi a v rozhlase, diskuze na chatu  Dopis ministrovi kultury  Získání názorů známých představitelů z oblasti populární hudby  Získání podporu manželky předsedy vlády  Přesvědčení ministra kultury o nutnosti politického řešení  Vyjednávání za přítomnosti ministra kultury  Ministerstvo kultury uvolňuje 5 mil. Kč na úhradu licence  2004 – uzavření a podpis smlouvy

42 42 Novela autorského zákona  EBLIDA – lobbování v orgánech Evropské unie za zájmy knihoven  2001 – Směrnice EU o informační společnosti – nutnost harmonizace  Aktivity knihoven  ÚKR – dopis ministrovi - účast knihoven v týmu zpracovatelů  Svět knihy – praxe Public Lendig Rights ve Velké Británii  ÚKR – dopis ministrovi – problém placení poplatků za půjčování  Jednání s náměstkyní ministra pro legislativu – MK akceptu placení poplatků  Řada dalších požadavků knihoven nebyla akceptována  Návrh zákona – vnější připomínkové řízení  SKIP + ÚKR – zpracování společného stanoviska knihoven  Distribuce stanoviska na kraje a další připomínková místa - MŠMT  Spolupráce se sdruženími archivářů, muzeí, odbory, Unií zaměstnavatelských vztahu  Vypořádání připomínek – silná pozice knihoven  Změna návrhu novely AZ  Legislativní rada vlády – informování zpravodaje o řešení problémů knihoven  Sněmovna – zaslání návrh knihoven všem poslancům Výboru pro vědu, vzdělávání…  Jednání s náměstkyní ministra pro legislativu – získání pozitivního stanoviska  Jednání s poslanci o návrhu knihoven  Zasedání Výboru pro vědu, vzdělávání… - připomínky knihoven odsouhlaseny do druhého čtení

43 43 Jak hodnotí lobbování politici?  Politici se spoléhají hlavně na své rešerše a názory svých kolegů  Lobbování je pouze jedna z mnoha forem komunikace.  Lobbisté musí jasně označit subjekty, jejichž zájmy zastupují  Lobbisté se mají chovat transparentně a respektovat potřeby politiků  Informace od lobbistů jsou často jednostranné a zkreslené  Jen někteří lobbisté poskytují kvalitní informace  Nejlepší lobby mají informační technologie, naopak nejhorší jsou profesní a nevládní organizace  Pouze 12% politiků považuje lobbování za důležité  Velký vliv na rozhodování politiků mají regionální dopady  Preferovanou formou komunikace s lobbisty jsou osobní setkání, písemné materiály, konference, návštěvy institucí a  Hospodářské noviny jsou médium s největším vlivem na rozhodování politiků


Stáhnout ppt "1 Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Tel. 603-223-627."

Podobné prezentace


Reklamy Google