Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Veřejné zdravotnictví před aprobačními zkouškami Hotel ILF 27.9. 2011 MUDr. Antonín Malina, PhD., MBA Škola veřejného zdravotnictví IPVZ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Veřejné zdravotnictví před aprobačními zkouškami Hotel ILF 27.9. 2011 MUDr. Antonín Malina, PhD., MBA Škola veřejného zdravotnictví IPVZ."— Transkript prezentace:

1 Veřejné zdravotnictví před aprobačními zkouškami Hotel ILF MUDr. Antonín Malina, PhD., MBA Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

2 Veřejné zdravotnictví - Public health •Obor, který uplatňuje populační přístupy •Sociální lékařství je vědní, medicínský a interdisciplinární obor, který se zabývá zdravím populace a péčí o zdraví ve společnosti •Epidemiogie: zabývá se příčinami vzniku a zákonitostí šíření nemocí hromadného výskytu a klinicky závažných nemocí

3 •Intervence individuální (klasická, medicínská) •Intervence public health : skupinová, populační,epidemiologická, preventivní, organizační, zásahy do životního prostředí,sociálního prostředí, způsobu života (životního stylu)…

4

5

6 Determinanty zdraví

7 Faktory, které významně ovlivňují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti

8 •Životní styl (způsob života) ( sociální faktory-chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání, způsob stravování, pohybové aktivity, abusus drog, alkoholu, kouření..) •Genetické faktory (vrozené vady nebo dispozicie ke vzniku nemoci) •Životní prostředí (ovzduší,voda, půda, fauna, flora, kvalita potravin,záření, hluk, chemické látky, biologické faktory-infekce) •Zdravotnické služby (zdravotní péče,zdravotnická zařízení, organizace zdravotnictví, financování, řízení…) váha vlivu těchto čtyř determinant zdraví je v různých společnosti odlišná

9

10 Vyspělé státy •50% Životní styl •20% Genetické faktory •15% Životní prostředí •15% Zdravotnické služby

11 • zaměření medicíny i zdravotnických služeb není optimální a společenské investice do zdraví nejsou dobře využívány • vliv zdravotnických služeb na zdraví lidí se přeceňuje Lalonde „Nový pohled na zdraví Kanaďanů“, 1974

12 Sociální vyloučení •Nezaměstnaní •Etnické minority •Zahraniční dělníci •Ilegální migranti •Uprchlíci •Bezdomovci •Invalidi •Pramení z rasismu, diskriminace, stigmatizace…

13

14

15 Nezaměstnanost •Vyšší míra nezaměstnanosti vede k vyšší nemocnosti a předčasným úmrtím

16 Závislosti (alkohol, tabák, drogy) Užívání drog je: •Reakcí na sociální problém (falešný útěk) •Vede k dalšímu prohlubování soc. problémů Konzumace alkoholu: •Úmrtí (cirhóza) •Násilná úmrtí (nehody,násilí,otravy, zranění, sebevraždy)

17 Graf č. 13 : Srovnání spotřeby alkoholu v ČR a EU ( ÚZIS 2002)

18

19

20

21

22 Demografie

23 Hlavní faktory, které v ČR ovlivňují demografickou situaci a její další vývoj •Cyklické výkyvy v porodnosti •Změny v rodinném a reprodukčním chování •Zlepšování zdravotního stavu •Zahraniční migrace

24 Cyklické výkyvy v porodnosti

25

26 Změny reprodukčního chování •odkládání mateřství do vyššího věku •průměrný věk žen při narození prvního dítěte v posl. 20-ti letech podstatně stoupl •proměna hodnotových orientací - (vzdělání, pracovní kariéra, materiální zajištění..) •zhoršení ekonomických a sociálních podmínek mladých rodin (bydlení…) •odkládání sňatku a zvyšování věku mladých lidí při vstupu do prvního manželství •snižování počtu dětí narozených jedné ženě

27

28

29 Zahraniční migrace •Kladné saldo zahraniční migrace od roku 2002 •V ČR je evidováno cca 0,5 mil. cizinců •Převažují osoby v mladém věku (20-29 let) a muži (přes 60%) •Míra plodnosti cizinek je nižší

30

31

32

33 Budoucí demografický vývoj?

34 Základní rysy demografického vývoje v ČR •Očekávaný dlouhodobý pokles porodnosti •Snižování úmrtnosti STÁRNUTÍ POPULACE

35

36

37

38 Důsledky stárnutí populace •Obavy ze zpomalení ekonomického vývoje •Obavy z rostoucích nákladů na zdravotní péči • •Obavy z kolapsu systému zdravotního pojištění a důchodového systému Jde často jen o politickou argumentaci

39 Obavy ze zpomalení ekonomického vývoje ? •Stárnutí obyvatelstva může přinést i určité úspory (např. ve školství nebo rodičovsko- sociální oblasti •Společnost se může smířit s nižším ekonomickým růstem

40 Obavy z rostoucích nákladů na zdravotní péči ? •Náklady na zdravotní péči se budou zvyšovat. •Náklady nejsou určovány jen zdravotním stavem populace ani jejím stárnutím. Jsou determinovány především ekonomickými zájmy technologických a farmaceutických firem •Jednoduché propočty, založené na vynásobení dnešních nákladů na jednotlivé věkové kohorty očekávaným počtem obyvatel příslušného věku, jsou velmi nepřesné •„Cost of dying“, náklady spojené se smrtí

41 Zdroj: Pavloková,K.:Time to death and health expenditure of the Czech health care system IES Working Paper: 5/2009

42

43 Reálné dopady procesu stárnutí populace •Dopady na strukturu zdravotní péče •Vyšší incidence nádorových onemocnění •Vyšší incidence metabolických onemocnění (diabetes) •Vyšší incidence psychiatrických onemocnění (demence) •Vyšší nároky na následnou, zdravotně - sociální péči

44 Zdraví •WHO (1948): Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to stav komplexní tělesné, duševní i sociální pohody („well-being“) •WHO (1982) Zdraví je schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život

45 •Zdraví představuje subjektivní pocit který nemusí korespondovat s objektivním zjišťováním stavu jedince. •Ve vnímání tohoto pocitu pak existují velké individuální rozdíly, které jsou ovlivňovány mnohými historickými, kulturními a sociálními faktory

46 + “biopsychosociálního“ modelu •jednoduchost, stručnost, výstižnost, srozumitelnost, přijatelnost pro odbornou i laickou veřejnost •odklon od tradičního biologického pojetí zdraví k biopsychosociálnímu modelu zdraví a nemoci

47 - „biopsychosociálního“ modelu •poněkud idealistické a nerealistické pojetí •definice nepokrývá všechny nemoci a jejich latentní stádia (např. hypertenze, některá nádorová onemocnění v počátečním stádiu) a tak je vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci.

48 Zdravotnictví je specifická služba, která cca z 15-20% ovlivňuje zdravotní stav populace

49 Zlepšování zdravotního stavu populace •Další prodlužování očekávané střední délky života •Nejde o to, aby více lidí žilo déle, ale aby méně lidí brzy umíralo..

50

51 Střední délka života-“naděje dožití“ •Všechny varianty demografické projekce očekávají její růst •SDŽ je stále nižší, než nejnižší hodnota dosažená v záp. Evropě (Portugalsko) •Výraznější zlepšení je očekáváno u mužů •Výrazně se od roku 1989 v ČR zvyšuje

52 Střední očekávaná délka života při narození v roce 2008: 1989 Muži: 68,1 Ženy: 75, Muži: 74,2 Ženy: 80,1

53 Nejčastější příčiny smrti v ČR 1. Kardiovaskulární choroby 2. Zhoubné nádory u mužů: ca tlustého střeva a konečníku u žen: ca prsu, dělohy a plic (roste počet žen - kuřaček) 3. Zevní příčiny

54 Standardizovaná úmrtnost odstraňuje rozdíl mezi různou věkovou strukturou porovnávaných souborů

55

56

57 Specifická úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění

58 Specifická úmrtnost na onkologická onemocnění

59

60 •Kojenecká úmrtnost: počet zemřelých do jednoho roku na 1000 živě narozených •Novorozenecká úmrtnost: počet zemřelých do stáří 28 dnů na 1000 živě narozených •Střední očekávaná délka života při narození •Prevalence: počet případů onemocnění v populaci

61 Kojenecká úmrtnost v ČR: 1989 = 10, = 2,9 Novorozenecká úmrtnost v ČR: 1989 = 6, = 1,6

62

63

64

65 Czech Republic ‰ EU members (since May 2004) Vývoj perinatální úmrtnosti v ČR a v EU od roku 1991 (všechny státy podle stavu EU v květnu 2004; novorozenci od 1000 gramů) HFA DB, WHO Euro, Copenhagen, Denmark

66

67

68 Hlavní problémy českého zdravotnictví

69 Nepoměr mezi zdroji a náklady na zdravotní péči  Nepoměr mezi zdroji a náklady na zdravotní péči  Zdravotní systém nemůže nabízet péči na současné úrovni poznání pro všechny Hlavní problémy

70 Základní ekonomická data českého zdravotnictví •Celkové náklady cca 300 mld Kč(70-80% nákladů kryje zdravotní pojištění) •Náklady na zdravotní péči záleží na ekonomické úrovni státu •7,2% HDP (x USA 16%!)

71 Mezinárodní srovnání HDP na 1 obyvatele ve standardech kupní síly, 2008

72 Výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD (jako procento HDP) (OECD Health Data, 2007)

73 Silné stránky českého zdravotnictví •Tradičně vysoká odborná úroveň zdravotnických pracovníků •Relativně dobrá vybavenost zdravotnických zařízení,dobrá dostupnost nových technologií a léčiv •Vysoké procento proočkovanosti, vysoká úroveň prevence infekčních chorob Zlepšování zdravotního stavu populace: •Zvyšování střední délky života •Velmi nízká perinatální, novorozenecká a kojenecká úmrtnost •Pokles úmrtnosti zejm. na kardiovaskulární onemocnění

74 Slabé stránky •Nižší výkonnost české ekonomiky a z toho vyplývající menší objemy prostředků v systému (7,7% HDP v r. 2009) •Nedokončená optimalizace sítě zdravotnických zařízení (nedostatek lůžek následné péče, zdravotně-sociálních, ošetřovatelských..) •Nedostatečná „efektivita“ systému“ ?? •Léčba na srovnatelné úrovni s vyspělými zeměmi na úkor: komfortu, komunikace a platů

75 Vývoj počtu lůžek a průměrné oš. doby v nemocnicích v letech

76 TRENDY •ZKRACOVÁNÍ DOBY HOSPITALIZACE •POSTUPNÉ SNIŽOVÁNÍ POČTU NEMOCNIČNÍCH LŮŽEK •ROZVOJ JEDNODENNÍ PÉČE •KONCENTRACE SPECIALIZOVANÉ PÉČE •POSTUPNÉ (EVOLUČNÍ) ZVYŠOVÁNÍ SPOLUÚČASTI

77 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Veřejné zdravotnictví před aprobačními zkouškami Hotel ILF 27.9. 2011 MUDr. Antonín Malina, PhD., MBA Škola veřejného zdravotnictví IPVZ."

Podobné prezentace


Reklamy Google