Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Husitská teologická fakulta, Praha 2012 Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Husitská teologická fakulta, Praha 2012 Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková."— Transkript prezentace:

1 Husitská teologická fakulta, Praha 2012 Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková

2 1. Úvod: dnešní kontext 2. Hlad vs. potravinová bezpečnost 3. Příčiny současného stavu 4. Řešení

3 Počet lidí trpících podvýživou od roku 1969 V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda lidí, v roce 2010 číslo díky mírnému ekonomickému oživení kleslo na 925 milionů. Pro rok 2011 Organizace pro výživu a zemědělství FAO reviduje metodologii.

4 Hlad podle regionů - Dvě třetiny všech hladovějících žijí dohromady v 7 zemích: Bangladéš, Čína, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Indie, Indonésie a Pákistán. - Největší procento hladové populace je ale v Dem. republice Kongo (69 %), v Eritrey (66 %), v Burundi (62 %) nebo na Haiti (58 %).

5 Hlad ve světě

6 Kdo jsou hladovějící? PARADOX HLADU – situaci potravinové nejistoty jsou nejvíce vystaveni ti lidé, kteří se přímo či nepřímo podílejí na produkci potravin.

7 Hladomor v Africkém rohu 2011 V červenci 2011 vyhlásila OSN ve dvou oblastech Somálska stav hladomoru, do podzimu byl hladomor vyhlášen v 6 oblastech. Odhady: 10 – 12 milionů lidí trpělo akutním nedostatkem potravin v Somálsku, Etiopii a Keni. Definice hladomoru: obecná chybí, ale udává se, že více než 30 % obyvatelstva trpí podvýživou a umírají minimálně 2 dospělí nebo 4 děti na každých 10 tisíc osob. Vzácný instrument: OSN využívá zřídka, například v Etiopii 1984 a Somálsku Důležitá je intenzita (závažnost – krize lehčího či horšího typu) a rozsah (vyčíslení lidské ceny, kterou si katastrofa vybírá). Např. v Etiopii se hovořilo o hladomoru při krizích v letech a , vyhlášen ale oficiálně nebyl.

8 Potravinová krize v Africkém rohu 2012 V únoru odvolán hladomor, ale stále ohroženo na 14,6 milionů lidí. - Keňa - Etiopie - Somálsko - Súdán - Jižní Súdán Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

9 Potravinová krize v Sahelu 2012 Ohroženo na 15 milionů lidí – výhled červen až září. - Niger - Mali - Čad - Mauretánie - Burkina Faso - Senegal - Gambie Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

10 HLAD Světový potravinový program (WFP) definuje tři projevy hladu: - nedostatečná výživa (chronické hladovění, nedostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb) - podvýživa (skrytý projev hladu, kvalitativní nedostatky výživy – vitamíny, minerály) - hladovění (akutní hlad)

11 Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1974: World Food Conference. Definovala potravinovou bezpečnost z hlediska dostupnosti potravin: „ Dostupnost adekvátních světových potravinových zásob v každé době s cílem udržet rostoucí spotřebu potravin a vyrovnat kolísání produkce potravin a jejich cen.“

12 Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1983: FAO soustřeďuje na přístup k potravě, potravinová bezpečnost tak: „ Zajišťuje, že všichni lidé v každé době mají fyzický i ekonomický přístup k základních potravinám, které potřebují.“

13 Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1986: Světová banka ve Zprávě o chudobě a hlad (Report on Poverty and Hunger) zaměřuje na potravinovou nestabilitu (food insecurity). Potravinová bezpečnost je „ přístup všech lidí v každé době k dostatečnému množství potravin pro aktivní a zdravý život.“ Zpráva rozlišovala chronickou potravinovou nestabilitu, spojenou se strukturální chudobou a nízkými příjmy, a přechodnou potravinovou nestabilitu, způsobenou přírodními katastrofami, konfliktem nebo ekonomickým kolapsem.

14 Dnešní definice potravinové bezpečnosti: „Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“ World Food Summit, 1996

15 Rozměry potravinové bezpečnosti - dostupnost (food availability), - přístup k potravě (food access), - využití potravy (food utilization), - stabilita přístupu (stability of access). Rozdíl mezi potravinovou bezpečností (food security) a bezpečností potravin (food safety).

16 Právo na potraviny (Right to Food) - „Právo na přiměřenou potravu je naplněno, pokud každý muž, žena a dítě, jednotlivě nebo v rámci společenství s ostatními, má stálý fyzický a ekonomický přístup k přiměřené potravě nebo prostředkům k jejímu obstarání.“ (General Comment 12 concerning the Right to Food, 1995) - Všeobecná deklarace lidských práv, 1948 (článek 25, právo na výživu). - Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, 1996 (článek 11, kde státy uznávají „právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu..“) Státy mají povinnost toto právo chránit, respektovat a naplňovat. Státy mají povinnost toto právo chránit, respektovat a naplňovat.

17 Přetrvávající mýty: - nedostatek potravin (v současnosti ne, jde především o nerovnoměrné rozdělení a využívání plodin), - rychle rostoucí populace (odhady OSN hovoří o 9 miliardách lidí v roce 2050, což je přibližně každoročně 80 milionů osob), - přírodní katastrofy (jsou jednou z příčin, ale problémem je nefungující či špatná tržní a dopravní infrastruktura, slabý stát).

18 Hlavní příčinou hladu je chudoba. Existují různé příčiny chudoby: - nerovnoměrné rozdělení zdrojů a přístup k nim (půda, voda), - neschopnost státu zajistit fungující struktury, - nedostatečný přístup k vzdělání, - sociální vyloučení, - marginalizace žen, starších osob, minorit a etnik.

19 I. Ekonomické nastavení současného systému - liberalizace mezinárodního obchodu - rostoucí ceny potravin - globální potravinový systém - investiční politika - energetické cíle rozvinutých zemích II. Politické příčiny na národní úrovni - politická nestabilita - vnitřní konflikty, války III. Globální environmentální problémy - klimatická změna - nešetrné zacházení s přírodními zdroji

20 Liberalizace mezinárodního obchodu - Do 70. let byly rozvojové země čistými vývozci potravin, dnes je většina z nich klasifikována jako Státy závislé na dovozu potravin (Net-Food Importing Developing Countries, NFIDC). - Programy strukturálního přizpůsobení (Structural Adjustment Programmes, SAPs) vyžadovaly omezení veřejných výdajů, snižování podpor a zrušení omezení limitující obchod. - Pro členství ve WTO jsou státy jsou nuceny otevřít svůj trh se zemědělskými výrobky, snížit úroveň domácích podpor a snížit exportní dotace.

21 Liberalizace mezinárodního obchodu - Prosazován přístup upřednostňující trh (market-first approach) a orientace na komparativní výhody – pěstování tržních plodin pro export (cash crops). - Bohaté státy poskytují svým zemědělcům exportní dotace, díky nimž mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a likvidují tím lokální producenty. - EU vyjednává o vzájemném otevření trhů se zeměmi Afriky, Pacifiku a Karibiku (ACP) v rámci Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreements, EPAs).

22 Rostoucí ceny potravin - Ceny potravin se v únoru 2011 vyšplhaly na svá maxima od doby, kdy FAO začala používat index cen potravin (jedná se o průměr pěti komoditních skupin – obilnin, masa, mléčných výrobků, olejnin a cukru).

23 Rostoucí ceny potravin - V bohatých zemích lidé obvykle utratí za potraviny 10 – 20 % svých příjmů, v rozvojových zemích 50 – 80 %.

24 Rostoucí ceny potravin Pro představu: - V Keni se v roce 2011 prodejní cena dvou základních potravin skokově zvýšila - kukuřice o 160 % a čirok o 169 %, čímž přesáhla cenové špičky z doby potravinové krize 2007/8. - V jižním Somálsku zaznamenaly ceny čiroku za do poloviny roku 2011 dokonce 240% růst. - V Etiopii cena pšenice stoupla o 80 % za 12 měsíců před potravinovou krizí Celý západoafrický region je dnes svědkem nárůstu cen potravin mezi % oproti průměru posledních pěti let.

25 Globální potravinový systém - Potravinovým dodavatelským řetězcům (vztahy mezi pěstovateli, kupci komodit, zpracovateli potravin a prodejci) dominuje několik silných a dominantních firem. - Přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti, skupina ABCD (Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Dreyfus ovládá mezi 75 – 90 % trhu s obilím). - Jen 4 multinárodní firmy prodávajících osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje, pouze 10 společností vévodí globálnímu prodeji pesticidů.

26 Globální potravinový systém

27 Lokální drobní producenti znevýhodněni: - prodávají skrz prostředníka, - mají omezený, minimální, případně žádný přístup na lokální trh, - nemají prostředky na transport své produkce, - nemají aktuální informace o cenách jednotlivých plodin, - obvykle nedisponují skladovacími zařízeními na úschovu sklizně.

28 Investiční politika - Zahraniční investice do zemědělské půdy strmě rostou, a proto se hovoří o „záborech půdy“ (land grabbing). - Od roku 2001 bylo poskytnuto zhruba 227 milionů hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích (což je ekvivalent rozlohy 29 ČR). - Podle Světové banky jen v letech získali investoři přes 40 milionů hektarů půdy v subsaharské Africe (10 milionů pak jen v pěti zemích: Etiopii, Libérii, Mosambiku, Nigérii a Súdánu). V období mezi 1961 – 2007 zhruba jen 1,8 milionů hektarů.

29 Investiční politika Hlavní cílové země investorů jsou země v Africe, zejména pak oblast subsaharské Afriky (Kamerun, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Madagaskar, Mali, Mosambik, Súdán, Tanzanie a Zambie). Zdroj: The Economist.

30 Investiční politika

31 Důvody: - potravinová bezpečnost bohatých investorských zemí, - outsourcing produkce biopaliv, - spekulace, bezpečnost investic. Zdroj: Friends of the Earth Europe

32 Investiční politika Hlavní problémy: - ohrožení lokální potravinové bezpečnosti (marginalizace drobného zemědělství, produkce zaměřená na export, soupeření produkce základních potravin a biopaliv o půdu); - porušování lidských práv (omezování přístupu k produkčním zdrojům, vlastnických práv, násilné přesidlování, žádné konzultace/FPIC svobodný, předchozí a informovaný souhlas), - degradace životního prostředí (intenzivní zemědělská výroba, pronájem půd s vyšší hodnotou nebo tzv. nevyužití půdy, odlesňování, znečišťování, úbytek vodních zdrojů).

33 Investiční politika FAO: Dobrovolné směrnice pro zodpovědné zacházení s půdou a jinými přírodními zdroji (Voluntary Guidelines on the Responsible Governance of Tenure of Land, Fisheries and Forests in the Context of National Food Security). - Přijaty v březnu tohoto roku, ke schválení Výborem pro světovou potravinovou bezpečnost (Committee on World Food Security, CFS) v květnu. - Volají po naplnění odpovědnosti zainteresovaných aktérů, posílení respektu vlastnických práv, větší transparentnosti, silnější roli soudních institucí, vynutitelnosti práva, podpoře konzultačních procesů.

34 Energetické cíle rozvinutých zemích - RED Renewable Energy Directive 2009/28/EC: povinný podíl obnovitelných zdrojů v transportu alespoň 10 % - podle organizace ActionAid budou pravděpodobně až dvě třetiny biopaliv dováženy, v naprosté většině z rozvojových zemí. Zdroj: UNEP

35 Energetické cíle rozvinutých zemích Celosvětová produkce biopaliv v letech

36 Energetické cíle rozvinutých zemích - USA tak pro výrobu etanolu ročně spotřebují čtvrtinu své obilné produkce (toto množství stačilo na pokrytí roční konzumace 350 milionů lidí), - EU by pro dosažení svých stanovených cílů potřebovala na produkci biopaliv více než polovinu rozlohy Itálie, - Vědci se přou, jaký vliv má poptávka po biopalivech na růst cen potravin, realistické odhady IFPRI (International Food Policy Research Institute/ Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky ) vypočítal podíl 30 procent.

37 Politická nestabilita - Neexistující či slabé veřejné instituce, nefungující soudní systém, nefungující infrastruktura a korupce prohlubují potravinou nejistotu. - Neexistující systémy sociálního zabezpečení, záchranné programy (safety nets), pojištění pro farmáře, přístup ke zdravotní péči. - Situaci nepomáhá ani neochota investovat do zemědělského sektoru, dopravní a tržní infrastruktury.

38 Vnitřní konflikty, války - Zhroucené státy (failed states) bez centrální moci a neexistující státní struktury (Somálsko). - Etnické konflikty, konflikty mezi farmáři a pastevci (konflikty o půdu či vodní zdroje). - Časté povolební násilí (Keňa 2007/8). - Přesidlování, vnitřní uprchlíci (internally displaced people, IDPs) - až sedmina Súdánců žije mimo svůj původní domov. - Těžší podmínky pro distribuci humanitární pomoci.

39 Klimatická změna - Samotné zemědělství může za 17 až 32 % emisí skleníkových plynů. - Afrika bude vystavena tvrdým dopadům klimatických změn: růst hladiny moří, desertifikace, zvyšování teploty a sucha, vyšší výskyt bouří, cyklonů, sucha a záplav, změny ekologických vzorců i ztráta biodiverzity. - Africké zemědělství je přitom silné závislé na zavlažování deštěm. - Za poslední desetiletí sužovala oblast Afrického rohu tři velká období sucha. Loni v souvislosti s hladomorem se hovořilo o nejsušším období za posledních 60 let.

40 Klimatická změna - Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) patří region východní Afriky mezi jeden z nejvíce ohrožených důsledky klimatických změn. Do roku 2020 by zde mohla klesnout zemědělská produkce až o 50 procent. - Podle dalších odhadů bude mít 75 až 250 miliónů osob problém s přístupem k pitné vodě. - Do roku 2080 může být až 75 % africké populace ohroženo hladem.

41 Klimatická změna Předpokládané změny v zemědělské produktivitě vlivem klimatických změn Zdroj:

42 Nešetrné zacházení s přírodními zdroji - Odlesňování, ničení půdy a vodních zdrojů, kontaminace půdy, intenzivní živočišná výroba, používání umělých hnojiv a pesticidů. - Eroze půdy je zodpovědná za 40 % půdní degradace. - V posledních letech došlo k degradaci 25 procent již tak problematické suché půdy v Africe až na hranici desertifikace. - Desertifikací je zasaženo odhadem 250 milionů osob, jedna miliarda je pak do budoucna ohrožena.

43 Nešetrné zacházení s přírodními zdroji Dostupnost vody

44 HRBA – Human Rights Based Approach - Důraz na tzv. druhou generaci lidských práv. - Posílení role států a příjemců pomoci. - Lidsko-právní přístup dále zdůrazňuje principy jako je participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a právní stát (PANTHER - participation, accountability, non-discrimination, transparency, human dignity, empowerment, and the rule of law).

45 OBECNÉ PRIORITY:  SOUSTŘEDIT STRATEGIE POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI NA DROBNÉ ZEMĚDĚLCE A PODPOROVAT DROBNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ.  ZAJISTIT, ABY BYLO PRÁVO NA POTRAVINY VYMAHATELNÉ PROSTŘEDNICTVÍM NÁRODNÍCH SOUDNÍCH SYSTÉMŮ.  ZASTAVIT ŠKODLIVÉ OBCHODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ.  PODPOROVAT ADAPTAČNÍ A ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY.

46 Pro odstranění hladu a chudoby je třeba:  posílit transparentnost globálního trhu s potravinami,  ponechat nejméně rozvinutým státům právo chránit své trhy před levnými dovozy potravin a soustředit se na produkci základních potravin na lokální úrovni (tedy snížit jejich závislost na dovozu základních potravin),  zrušit exportní podpory v rozvinutých státech a zajistit, aby potraviny nebyly vyváženy pod výrobní cenou,  zavést potravinové rezervy na lokální a regionální úrovni,  regulovat finanční spekulace s potravinovými komoditami,

47  demokratizovat potravinový řetězec (začleňování dodavatelů a smluvních partnerů do obchodních aktivit a spravedlivé rozdělení zisků),  zajistit, aby byl zodpovědný obchod kritériem pro všechny aktéry pohybující se v potravinovém průmyslu (ekologicky a sociálně udržitelný, realizující lidská práva),  investovat do infrastruktury (dopravní, komunikační i zemědělské),  investovat do výzkumu nových technologií a vzdělání farmářů,

48  realizovat projekty na zvýšení stability příjmů drobných farmářů (přístup k půjčkám a produkčním vstupům),  realizovat projekty na zlepšení tržního a zpracovatelského procesu zemědělských plodin, zajistit národní programy sociální ochrany proti snižujícím se exportním příjmům a zavést pojištění pro zemědělce;

49  podpořit schopnost každé země nakrmit vlastní obyvatelstvo (koncept potravinové suverenity),  realizovat pozemkové reformy,  zavést moratorium na velké pronájmy či prodeje půdy a chránit lidská práva,  podporovat farmářské organizace a družstva v účasti na rozhodování o obchodních politikách,  zajistit naplnění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC) lokální populace s budoucími investičními plány,  podporovat ženy;

50  ochraňovat přírodní zdroje a biodiverzitu,  podporovat ekologické zemědělství,  poskytovat pobídky pro udržitelné zacházení s vodou, půdou, lesy a zvířaty,  přijmout zmírňující a adaptační opatření proti klimatické změně,  zavést agroekologické systémy,  omezit kácení lesů a změn ve využívání půdního fondu,  diverzifikovat produkci a omezit monokultury.

51 Materiály týkající se potravinové bezpečnosti, zemědělství, hladu, záborů půdy, biopaliv a Společné zemědělské politiky najdete na:


Stáhnout ppt "Husitská teologická fakulta, Praha 2012 Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková."

Podobné prezentace


Reklamy Google