Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

REGIONALIZACE ČESKÉ REPUBLIKY ÚSPĚCH ČI NEÚSPĚCH? Michal ILLNER Sociologický ústav AV ČR.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "REGIONALIZACE ČESKÉ REPUBLIKY ÚSPĚCH ČI NEÚSPĚCH? Michal ILLNER Sociologický ústav AV ČR."— Transkript prezentace:

1 REGIONALIZACE ČESKÉ REPUBLIKY ÚSPĚCH ČI NEÚSPĚCH? Michal ILLNER Sociologický ústav AV ČR

2 2 O ČEM BUDE ŘEČ 1. Co je regionalizace a regionalismus 2. Politicko-administrativní a ekonomická regionalizace ČR 3. Obtížný zrod krajského zřízení 4. A jeho obtížný start: problém legitimity 5. Konzolidace krajů 6. Závěrem: uspěla regionalizace ČR?

3 3 1. CO JE REGIONALIZACE A REGIONALISMUS •Regionalizace = tendence formovat regiony resp. vlastní proces jejich vytváření Regionalizace = proces, který vytváří předpoklady pro to, aby se vnitrostátní regiony mohly rozvíjet se na základě svého vlastního úsilí, mobilizací své ekonomické struktury, své regionální identity a dalších složek svého potenciálu (MARCOU 2002)

4 4 Důvody regionalizace - ekonomické - politické V ČR byly v 90. létech primární důvody politické: - demokratizace veřejné správy - její decentralizace - její debyrokratizace - zavedení územní samosprávy

5 5 •Regionalismus = politické nebo kulturní hnutí, které politizuje územní znevýhodnění regionů s cílem obhajovat a prosazovat regionální zájmy (Johnston 2000) •Regionalismus = úsilí o větší nezávislost regionů •Živnou půdou regionalismu mohou být - etnické rozdíly mezi regiony - sociální a ekonomické rozdíly mezi regiony - dřívější autonomie nebo samostatnost regionů

6 6 2. POLITICKO-SPRÁVNÍ A EKONOMICKÁ REGIONALIZACE ČR Politicko-správní regionalizace ČR: •1993: podle Ústavy ČR se republika člení na obce … a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky •1997: vytvořeno 14 vyšších územních samosprávných celků (VÚSC) úrovně NUTS 3 = kraje a hl.m. Praha, stanovení jejich počtu, území, názvů

7 7

8 8 pokračování •2000 : uzákoněno krajské zřízení – kraje mají samostatnou a přenesenou působnost, vlastní rozpočty, vlastní majetek, přímo volené zastupitelstvo, nepřímo volenou radu kraje a hejtmana •2000 : první volby krajských zastupitelstev •2001 : kraje začínají fungovat

9 9 pokračování Ekonomická regionalizace ČR: •2000: zákon o podpoře regionálního rozvoje - vytvoření 8 regionů soudržnosti úrovně NUTS 2 skladebných z krajů •Regiony soudržnosti hrají roli při přípravě, realizaci a sledování rozvojových programů podpořených z evropských fondů •Mají své orgány složené ze zástupců krajů •Jejich faktická role je ale sekundární

10 10

11 11 3. OBTÍŽNÝ ZROD KRAJSKÉHO ZŘÍZENÍ Šest let odkladů krajského zřízení: důvody -Vleklá diskuse o koncepci regionalizace: okresy? země? kraje? Spojený nebo dvojitý systém veřejné správy? Počet krajů? -Skepse centrálních politiků pokud jde o potřebnost krajské úrovně veřejné správy -Obava úředníků centrálních úřadů z omezení jejich vlivu

12 12 pokračování -Obava starostů měst z omezení kompetencí a financí měst -Nedůvěra veřejnosti: obava z nákladnosti regionalizace obava z růstu byrokracie obava ze vzdálení správy od občanů

13 13 pokračování - Krajské zřízení neuspokojovalo moravský regionalismus (Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko aj.), jeho představitelé trvali na obnovení zemského zřízení zrušeného v r. 1949

14 14 pokračování •45 % dotázaných dospělých obyvatel soudilo, že krajská úroveň veřejné správy by byla zbytečná, 33 % bylo opačného názoru 68 % považovalo potenciální vznik krajských orgánů za příliš nákladnou záležitost (výzkum IVVM, červen 1997) •59 % starostů měst nepovažovalo absenci krajského článku veřejné správy za problém (výzkum starostů měst, SOÚ 1997)

15 15 4. OBTÍŽNÝ START KRAJSKÉHO ZŘÍZENÍ Důvody: •Nedořešený způsob financování krajů •Materiální a personální problémy nových krajských orgánů •Zdlouhavý převod působností z centra •Revize hranic a názvů krajů •Územní vymezení krajů nenavazuje na dřívější krajskou soustavu a nemá oporu v subjektivní regionalizaci českých zemí (ve vědomí obyvatelstva)

16 16 pokračování Krajská soustava není v českých zemích dlouhodobě zakořeněná kvůli své historické labilitě (přerušovaná existence, časté změny) Důsledky: Krajské zřízení se stalo „nechtěným dítětem“ Legitimita krajského zřízení byla ohrožena už na počátku jeho existence

17 17 pokračování •Prvních voleb do zastupitelstev krajů v r se účastnilo jen 35 % oprávněných voličů •Krajským zastupitelstvům důvěřovalo na počátku jeho existence v únoru 2001 pouze 19 % obyvatel, nedůvěřovalo 36 % (CVVM) •Ve vědomí obyvatel ČR jsou nejvíce zakořeněné historické země. Kraje mnohem méně. Pokud ano, jsou to zejména kraje s regionálními názvy převzatými z minulého krajského uspořádání (SIWEK 2007: výzkum mentálních map regionů)

18 18 5. KONZOLIDACE KRAJU Postupná konzolidace postavení krajských vlád – její faktory a projevy : •stabilizace působností krajů •Stabilizace jejich příjmů •rostoucí vliv hejtmanů (jako role a jako konkrétních politických osobností) v rámci jejich politických stran •rostoucí vliv kooperačních struktur krajů a hejtmanů: Asociace krajů ČR, společná stanoviska hejtmanů při jednání s vládou

19 19 pokračování •kraje vyslovují autoritativní stanoviska k otázkám územního rozvoje •postavení krajů posiluje jejich evropská spolupráce a členství ve Výboru regionů při Evropské komisi •územní organizace politických stran a občanského sektoru se přizpůsobuje nové krajské organizaci veřejné správy

20 20 pokračování •roste důvěryhodnost krajských zastupitelstev: od září r převyšuje počet občanů důvěřujících krajským zastupitelstvům počet nedůvěřujících (CVVM) •politická stabilita krajských vlád - opakované vítězství ODS v krajských volbách 2000 a 2004 ve většině krajů naznačuje, že veřejnost je s krajskými vládami spokojena (avšak výhrada: nízká volební účast – 35 % v r a 30 % v r. 2004)

21 21 pokračován •funkce hejtmanů se stává odrazovým můstkem pro vládní funkce •veřejnost postupně přivyká novému územnímu vymezení krajů včetně krajských měst

22 22 6. USPĚLA REGIONALIZACE ČR? Na jedné straně: •Projekt krajského zřízení se postupně mění v realitu •Počáteční handicapy se daří překonávat •Krajské vlády se stávají důležitými hráči na vnitropolitické scéně

23 23 pokračování Naproti tomu ale pozice krajů zůstává vratká : - kraje jsou navzájem nevyrovnané, příliš se liší co do svého ekonomického a sociálního potenciálu a své výkonnosti - většina krajů je příliš malá na to, aby se mohla prosadit v mezinárodní soutěži regionů - kraje se nestaly univerzálním územním článkem veřejné správy

24 24 pokračován - kraje příliš závisí na státním rozpočtu - z krajů se dosud nestaly „regions of the mind“

25 25 Facit: Odpověď na otázku o úspěšnosti regionalizace v ČR se odkládá

26 26 Literatura •Illner, M „Thirteen years of reforming sub- national government in the Czech Republic.“ Pp in: Kersting, N. and A. Vetter (eds.). Reforming Local Government in Europe. Opladen: Leske+Budrich •Illner, M., Kostelecký, T. a V. Patočková „Jak fungují kraje – příspěvek k hcodnocení výkonu krajských vlád.“ Sociologický časopis, přijato k publikaci

27 27 pokračování •Marcou, G. (ed.) Regionalization for development and accession to the European Union: a comparative perspective. Budapest: Open Society Institute •Siwek, T „České regiony ve vědomí svých obyvatel.“ Sociologický časopis, přijato k publikaci


Stáhnout ppt "REGIONALIZACE ČESKÉ REPUBLIKY ÚSPĚCH ČI NEÚSPĚCH? Michal ILLNER Sociologický ústav AV ČR."

Podobné prezentace


Reklamy Google