Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Gymnázium Jana Nerudy. Třídy bilingvní sekce Bilingvní česko-francouzské třídy gymnázia vznikly na základě česko- francouzské kulturní dohody v roce 1990.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Gymnázium Jana Nerudy. Třídy bilingvní sekce Bilingvní česko-francouzské třídy gymnázia vznikly na základě česko- francouzské kulturní dohody v roce 1990."— Transkript prezentace:

1 Gymnázium Jana Nerudy

2 Třídy bilingvní sekce Bilingvní česko-francouzské třídy gymnázia vznikly na základě česko- francouzské kulturní dohody v roce 1990 a nacházejí se v budově školy v Hellichově ulici v Praze. Studium v těchto přírodovědně zaměřených třídách je šestileté: první dva roky se žáci věnují především intenzivnímu studiu francouzštiny (10 a 11 hodin týdně), od třetího ročníku pracují ve většině předmětů podle osnov zpracovaných česko- francouzskou komisí expertů a podle francouzských učebnic. V tomto stádiu studia je pro ně francouzština v těchto předmětech pracovním jazykem. V hodinách francouzského jazyka a literatury je výuka stejná jako ve Francii, tj. jako by francouzština byla mateřským jazykem studentů.

3 COMENIUS Co-nai-sens Ve školním roce 2005/06 se studenti 2C připojili k týmu profesorů pracujících na mezinárodním programu Mentální regulace Co-nai-sens jako pilotní třída.

4 Mentální gesta v hodinách dějepisu, francouzštiny a výtvarné výchovy V pilotní třídě byla mentální regulace (aktivity, týkající se zapamatování) zdůrazněna v hodinách dějepisu (hledisko profesora) a francouzštiny (zapamatování, introspekce a pedagogický dialog) a gesto tvořivosti v hodinách výtvarné výchovy (hledisko profesora).

5 STUDENTI O GESTU MEMOROVÁNÍ (ZAPAMATOVÁNÍ)

6 věk •15 let • studenti 2C bilingvní česko-francouzské třídy

7

8

9 předmět • francouzština

10 Cíl v rámci předmětu (nesouvisí s mentální regulací): naučit se zpaměti bajku. Materiál: text bajky Jeana de La Fontaina Vrána a liška

11 Připomínáme! V metodice Mentální regulace existují dvě definice memorování (zapamatování) : •žák si promítá do budoucna (memoruje) vědomosti uchopené následujícími gesty: pozornost, představivost, porozumění, přemýšlení •žák si vybaví (evokuje) vědomosti předem získané

12 získat svědectví studentů o gestu memorování • aby si uvědomili svůj způsob uvažování • měli užitek ze svědectví ostatních a mohli obohatit vlastní obvyklé postupy učení cíl

13 • uvědomit si rozdíl mezi: percepcí(vnímáním), evokací(vybavováním) a restitucí (využitím učiva)‏ na základě snadno pochopitelného textu hlavní je evokace

14 •Evokace je: • proces ale i jeho výsledek (evokované)- tzv. mentální mapa, získávaná v průběhu percepce (smyslového vnímání). •restituce je schopnost aplikovat naučené (použít v reálné situaci)

15 • 1. část : 2 týdny, domácí příprava • 2. část : práce v hodinách, v několika časových intervalech časový nárok

16 • opakování terminologie z úvodní hodiny mentální regulace důraz na rozdíl mezi : - percepcí - evokací a jejími typy - jednotlivými gesty: pozornosti, zapamatování, porozumění, přemýšlení, tvořivosti pokyny pro domácí přípravu

17 • rozdání a četba textu • vysvětlení nových slov (nesouvisí s mentální regulací)‏ práce v hodině

18 • student si během domácí přípravy zaznamenává, jakým způsobem se učí text aktivita 1 domácí příprava

19 • po dvou týdnech si studenti navzájem přečtou v hodině své poznámky • mluví o tom, co je motivovalo k učení, jakým způsobem se učili, kdy a kde naučené mohou použít, … a o problémech, na které v průběhu učení narazili aktivita 2 práce v hodině

20 • po vyslechnutí několika svědectví, mají studenti možnost doplnit své poznámky • dodat ke svému popisu evokací co zapomněli nebo co zpočátku nepovažovali za důležité aktivita 3

21 Příklady svědectví studentů a pedagogický dialog

22 Připomínáme! •pedagogický dialog je rozhovor učitele s žákem o jeho způsobu uvažování (o evokacích, smyslových projektech, mentálních gestech...)‏ •jeho cílem je, aby si žák uvědomil, jak přemýšlí, a případně svůj způsob uvažování podle rad učitele obohatil •oba partneři si v něm ověří, zda jsou doporučení účinná Viz také: definice pedagogického dialogu

23 Schéma pedagogického dialogu mezi studentem a profesorem (ukázka otázek) Jak jste se tu bajku učil? (percepce –evokace)‏ V jaké podobě ji máte v hlavě teď během recitace? ( při výstupu) Přemýšlel jste o tom, kde a jak ji v budoucnu využijete? (osobní projekt pro restituci)

24 JAN evokace v P2(řeč symbolů) • Moje první myšlenka : mohlo to být delší. • Bajku jsem se naučil za hodinu : několikrát jsem si ji přečetl, pak jsem si napsal z každého řádku nejzajímavější slovo. Opakoval jsem si text a díval jsem se na slova, která jsem si napsal. • Nakonec jsem se už na ně nepotřeboval dívat.. • Když tu bajku recituji, vidím svoje slova a ten text.

25 Profesorka Jak vypadá ten váš text? Je psaný rukou a je celý?

26

27 Komentář profesorky Jan potvrzuje, že jeho finální evokace je psaný text (vybavuje si jej v parametru 2, tj. v řeči symbolů) a tato evokace je vizuální. Při percepci vyšel z přidělené předlohy, ale přepsal si text na počítači.Tato osobní aktivita mu umožnila memorování. Nevíme však, v jakém „evokačním jazyce“ tato práce proběhla.

28 SIMONA nápady a dojmy Když jsem se dozvěděla, že se máme učit báseň, byla to pro mne zajímavá změna. Proč? Protože tahle bajka je hodně známá a protože neznám moc francouzských literárních děl. To mi prošlo hlavou, když se text rozdával a všechno to bylo v češtině.

29 SIMONA percepce a produkce Jak jsem se tu bajku učila? Každý večer a každé ráno jsem ji četla. V pondělí 13. jsem se ji pokusila přepsat. Bylo tam hodně chyb, tak jsem je červeně podtrhla a přepisovala jsem text tak dlouho, až tam nebyly žádné.

30 SIMONA plán využití v budoucnu Jak ji v budoucnu využiji? Když budu chtít ohromit svoje kamarády, můžu ji zarecitovat. Také bych mohla použít poučení, kdybych chtěla pokárat někoho, kdo se chová jako Vrána.

31 SIMONA restituce (vybavování)‏ • Když mám recitovat, slyším v hlavě svůj hlas.

32 Komentář profesorky Zdá se, že Simona mluví o sluchové evokaci. Je to výsledkem uvažování, do kterého zasáhly i jiné evokace? Která z nich byla počáteční?

33 Profesorka Která evokace byla počáteční?

34

35 Komentář profesorky Simona upřesňuje, že se jedná o auditivní evokace v 1. a 3. osobě, ale i vizuální evokace textu ( řeč symbolů).

36 MONIKA dojmy Když jsem ten text uviděla, první, co mě napadlo, bylo, že je to moc zajímavé, naučit se tuhle bajku. Pak jsem si vzpomněla, že mám všechny ty bajky doma, protože jsem je dostala k narozeninám.

37 MONIKA plán využití v budoucnu Jak bych tu bajku mohla použít?Dostanu dobrou známku... A možná někdo někdy řekne : „Řekni něco francouzsky!“ a já budu moci odříkat tuhle bajku.

38 MONIKA percepce evokace Jak jsem se tu bajku naučila? Několikrát jsem si ji přečetla... Pak jsem zkusila odříkat čtyři první verše bez textu. Když to dál nešlo, podívala jsem se ještě jednou na papír. Když to šlo, tak jsem pokračovala.Občas jsem věděla, o čem ta bajka je, ale musela jsem hledat slova dalšího verše.

39 Profesorka V jaké podobě jste ji měla v hlavě? V češtině, jinými slovy, v obrazech,...?

40 MONIKA Vytvořila jsem si logické spoje a v hlavě jsem viděla Lišku sedět pod stromem a Vránu na větvi.Viděla jsem barevný film o Lišce a Vráně a v hlavě jsem slyšela svůj hlas. Během toho filmu jsem se slyšela, jak říkám tuhle bajku francouzsky.

41 Komentář profesorky Zdá se, že se Monika snaží vytvořit nějaké schéma. O jaké typy logických spojů se jedná?

42

43 Komentář profesorky Monika potvrzuje, že její evokace jsou verbální (vybavování v 1. osobě).

44

45 MONIKA Představila jsem si děj té bajky. Nejdřív jsem viděla Lišku jak sedí pod stromem a Vrána byla na stromě a potom jak Liška s Vránou mluví a nakonec jak Vrána upustila kořist a Liška říká poučení.

46 Komentář profesorky Monika používá logické spoje pro vyjádření časové posloupnosti.

47 ELIŠKA nemá projekt? Bajku jsem si přečetla a přeložila si ji. Mám ji v češtině (ten překlad). Porovnala jsem obě dvě varianty. Naučila jsem se bajku česky. Naučila jsem se ji francouzsky. Napsala jsem ji francouzsky na papír.

48 Profesorka Když jste se text učila, co jste slyšela nebo viděla v hlavě? Slyšela jste svůj hlas nebo někoho jiného,nebo jste viděla nějaké obrazy? Byl v tom nějaký rozdíl, když jste se text učila v češtině a pak ve francouzštině?

49 ELIŠKA. Představila jsem si bajku jako film. Viděla jsem také kresbu Adolfa Borna, kterou udělal právě pro tuhle knihu. Viděla jsem tu ilustraci ve svém « filmu ». Když jsem recitovala nebo psala tu bajku a nemohla jsem si vzpomenout, podívala jsem se na českou verzi a recitovala dál.

50 Komentář profesorky Eliška si vybrala delší cestu k cíli: dělá o operaci navíc, když se vrací k českému textu, a pokaždé do něj musí nahlédnout, protože ho nemá v hlavě. Přesto jí český text pomáhá, protože podporuje vizuální evokace, které jí pro zapamatování francouzského textu nestačí.

51 MARTA dojmy a okolnosti Myslím, že zabývat se trochu poezií byl dobrý nápad. Učila jsem se tu bajku hlavně v tramvaji nebo v metru. Nakonec jsem si ji několikrát řekla doma. Pomáhá mi, že vím, co říkám.

52 Profesorka Jak jste si ten text v hlavě vytvářela? Jako obrazy nebo psaný text nebo jste slyšela, jak ho někdo recituje anebo to byl váš vlastní hlas?

53 MARTA Vlastně jsem viděla strom, co stojí u babičky před oknem. Je to v zimě a ten strom má holé větve.A ta Vrána sedí na jedné větvi. Když jsem si ten příběh nahlas opakovala viděla jsem řádky toho textu napsané na papíře a jak jdou ty jednotlivé události za sebou.

54 Komentář profesorky Marta jak je vidět doplňuje vizuální evokace (konkrétní obrazy) evokacemi psaného textu (řeč symbolů).

55 IVANA nemá projekt? okolnosti V sobotu jsem si pustila rádio a učila se bajku. Chodila jsem po pokoji. Když jsem si zapamatovala jeden řádek, opakovala jsem všechno od začátku. Pak jsem si řekla bajku ještě čtyřikrát.Dala jsem si text vedle postele a před spaním si ho pokaždé přečetla. Další dny jsem si ho říkala, když jsem si na něj vzpomněla. Například v autobusu, ve škole nebo v koupelně. Poslední den mě mamimka vyzkoušela.

56 Profesorka Co se vám odehrávalo v hlavě při učení? Jak jste si vybavovala ten děj?Jako obrazy nebo jako text? Nebo jste ho slyšela? A jakým hlasem?

57 IVANA Když jsem se snažila bajku učit, viděla jsem abstraktní obraz z černých slov, ale byla dost nejasná. A slyšela jsem v hlavě svůj hlas.

58 Profesorka Jak vám pomohl ten „abstraktní obraz“? Můžete to upřesnit? A ta viděná slova byla na konci učení jasnější?

59

60 Komentář profesorky Ivana vysvětluje, že vidí černá písmena, která tvoří abstraktní obraz, ale zůstávají nejasná. Zapamatování textu bajky usnadnily zřejmě verbální evokace (v 1. osobě).

61 KRISTÝNA Jaká je to percepce? Nejdřív jsem si bajku třikrát přečetla. Pak jsem text schovala. Když jsem nějaké verše zapomněla, musela jsem si je znovu přečíst. Když jsem si text opakovala, nemohla jsem si představit žádnou ilustraci ani svoje poznámky. Jen jsem slyšela svůj hlas.

62 Profesorka Jak jste si „představila“ děj té bajky? Jaké to byly obrazy? Fotografie nebo kresba, kreslený seriál nebo symboly nebo...?

63 KRISTÝNA Slyšela jsem v hlavě svůj hlas a mluvila jsem se sebou. Našla jsem logické spoje a opakovala stejná slova.

64 Komentář profesorky Kristýna si text v duchu verbalizuje vybavuje si ho v 1.osobě a doplňuje text bajky vlastním komentářem.

65 Jean de La Fontaine: Vrána a Liška Studenti recitují...

66

67

68 Další aktivity navazující na gesto memorování 6 měsíců po začátku práce na projektu se studenti učili další text, delší a náročnější (Jacques Prévert Jak namalovat ptáka). Potvrdili, že se jej naučili daleko rychleji a snadněji, než text bajky.

69 Studenti recitují... Jacques Prévert: Jak namalovat ptáka

70

71

72

73 Studenti hodnotí projekt V následujících komentářích studenti hodnotí přínos Mentální regulace pro jejich způsob učení (tj. seznámení s teoretickými východisky Mentální regulace a rovněž aktivity související s gestem zapamatování v hodinách francouzštiny, dějepisu a výtvarné výchovy).

74 Uvědomila jsem si, že jsem nikdy předtím, než jsme začali pracovat na projektu, nepřemýšlela o tom, jak se učím. Byl to užitečný projekt, ale mohli jsme začít dřív (hned když jsme přišli na gymnázium). Mentální regulace mi pomohla pochopit, jaký způsob učení je pro mne nejlepší.

75 Pomohlo mi to dobře se naučit dané téma (v dějepisu) – pomocí schémat, která jsem předtím nepoužíval, protože jsem se spíš spoléhal na to, že si všechno zapamatuji podle poslechu. Vlastně jsem si někdy ani neuvědomovala, že používáme Mentální regulaci. Připadalo mi to tak normální a přirozené.

76 Dnes už se snažím myslet na cíl učení. Vědomý projekt mi připomíná důležitost opakování. Víc myslím na to, jak se učím a víc se snažím hledat v učení souvislosti. Nechám působit tvořivost a to mi pomáhá učit se snadněji a pamatovat si déle.

77 Ukázky práce v hodinách a pedagogický dialog: Zdenka Akselrodová Poradci: Michèle Giroul-Chevassus Claudie Berckmans (Mezinárodní institut mentální regulace, Paříž) Hélène a Pierre-Paul Delvaux (IF Belgique)‏ Power point zpracovali: Jonáš Svatoš, Simona Svatošová, Kateřina Ullschmiedová


Stáhnout ppt "Gymnázium Jana Nerudy. Třídy bilingvní sekce Bilingvní česko-francouzské třídy gymnázia vznikly na základě česko- francouzské kulturní dohody v roce 1990."

Podobné prezentace


Reklamy Google