VI. Vyučovací lekce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Prezentace na téma: "VI. Vyučovací lekce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy."— Transkript prezentace:

1 VI. Vyučovací lekce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

2 Základy útočného systému s jedním pivotem a obranného systému 0:6 Cíl VJ: Demonstrovat studentům hlavní taktické principy základního pojetí útočného i obranného systému

3 Poziční útočné systémy v postupném útoku Pokud se útočníci snaží splnit herní úkoly převážně ve výchozím postavení a výměna míst mezi nimi je řešena situačně, označujeme toto pojetí jako poziční útočné systémy. Všechny mají společné to, že jsou obsazeny tři skupiny (prostory) hráčských funkcí – spojky, křídla, pivoti Útočný systém s jedním pivotem Obecně se pivot ve svém základním postavení u čáry brankoviště pohybuje na úrovni brankových tyčí, svým pohybem, popř. postavením (clonění) se snaží narušit kompaktnost obranné formace a vytvářet prostor pro uvolnění spoluhráčů (popř. vlastní uvolnění) do výhodných střeleckých situací v blízkosti brankoviště.

4 Křídla (pravé a levé) mají základní postavení v rozích hřiště tak, aby jim sousední spojka mohla přihrát. Jsou s ní totiž nejčastěji v součinnosti při vytváření střeleckých příležitostí Základní postavení spojek je ve vzdálenosti 12 – 14m (dle herní vyspělosti) od branky soupeře, přičemž krajní (pravá a levá) spojky operují v blízkosti postranní čáry (viz obr.) Uvedená postavení jsou výchozí, hráči si je dle vývoje herní situace mění. Nejčastěji používanými jsou výměny míst mezi spojkami navzájem, spojka - křídlo a křídlo - pivot.

5

6 Zónové obranné systémy Pokud má každý obránce určen hlavní prostor plnění obranných úkolů, hraje družstvo některým ze zónových (územních) obranných systémů. Podle tvaru obranných formací systémy zónové obrany také nazýváme Obecně se obránci mohou rozdělit do jedné až tří obranných rovin. Jestliže jsou všichni obránci v jedné rovině, realizuje družstvo Obranný systém 0:6 Obránci jsou rozestaveni v jedné řadě téměř před čarou brankoviště. Obranná formace má tedy dostatečnou šířku (viz obr.) Tím je ztížena činnost pivota i pronikání útočníků k čáře brankoviště

7

8 Hloubky se dosahuje přistupováním (vysouváním) k útočníkovi s míčem, což ale odkrývá část prostoru u čáry brankoviště a zvyšuje nároky na vzájemné zajišťování obránců Předností tohoto systému je, že útočníci jsou nuceni kombinovat před zraky obránců. Ti tím mají usnadněno provádění obranných činností jednotlivce i obranných kombinací (přebírání, zajišťování )

9 Příklady MOF: HC 2: Útočníci provádějí poziční rozehrávku před brankovištěm soupeře. Hráč, který má momentálně míč v držení, jej na signál učitele pokládá na zem a družstvo se vrací k půlící čáře, kde zaujímají jednotliví hráči takové postavení, aby mohli obsadit příslušné útočníky. Soupeřící družstvo sbírá míč a zakládá RÚ.

10

11 HC 2: Levé křídlo přihrává levé spojce, vbíhá do prostoru pivota a zároveň pivot vybíhá do prostoru levého křídla. Mezitím následují postupně přihrávky od levé spojky až pravému křídlu a levá a střední spojka si vymění místo. Poté cvičení pokračuje zrcadlově z druhé strany.

12

13 HC 2: Levé křídlo přihrává nabíhající střední spojce a uvolňuje se podél čáry volného hodu do prostoru pravého křídla. Střední spojka provádí křížení s levou spojkou, která po chycení míče přihrává pravé spojce. Střední a levá spojka si tak vymění místa. Pravá spojka přihrává nabíhajícímu levému křídlu, které přihrává pravému křídlu a řadí se na jeho místo. Cvičení pokračuje zrcadlově z druhé strany. Obránci provádějí přebírání.

14