Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n.

Prezentace na téma: "Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n."— Transkript prezentace:

1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

2 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Úvod do filozofie přírodních věd (FPV) Boris Cvek V této přednášce vycházím z publikace S. Okashy: Philosophy of Science – A Very Short Introduction (Oxford University Press 2002).

3 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í kdo jsem a proč jsem garantem tohoto kurzu? proč se zabývám filozofií přírodních věd? jak došlo ke vzniku tohoto projektu a co je jeho cílem? (UNIVERZITA) tyto přednášky nemohou nahradit přednášky ze specializovaných disciplín (např. v přednášce o vědě 20. století půjde o pohled z dějin vědy, nebudeme přednášet jednotlivé disciplíny) ani přesáhnout stručný, úvodní vhled do problematiky dějin a filozofie přírodních věd asi třetina prostoru přednášky je určena k diskuzi, tedy ptejte se a diskutujme! podmínky absolvování kolokvia

4 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Karl R. Popper, přírodní vědec a přední filozof přírodních věd v minulém století, si jako motto pro svou vlivnou knihu Logika vědeckého bádání vybral citát ze zápisků Lorda Actona, který se mi zdá velmi výstižný pro naše účely: „Pro muže vědy neexistuje nic naléhavějšího než dějiny vědy a logika objevu: způsob, jak se odhaluje chyba, používání hypotéz a fantazie, způsob testování.“ Acton Manuscripts, Cambridge University Library

5 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Ludvík XIV. na návštěvě francouzské Akademie věd v roce 1671. WIKIPEDIE

6 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Co je to věda? Jestliže každý „ví“, co je to věda, je to ten nejlepší předpoklad pro filozofickou otázku, která od dob Sókratových tematizuje právě zdánlivé banality. Zeptáme-li se tedy, co dělá vědu vědou, zjistíme, že otázka přestává být triviální. Hlavním rysem toho, co dnes rozumíme vědou (čili zejména jde přírodní vědy – fyziku, chemii a biologii), je souhra experimentování, pozorování a tvorby teorií, která umožňuje efektivně měnit svět. Proměna světa, v němž žijeme, je díky vědě za posledních 200 let opravdu nesmírná. Jak je to možné?

7 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Začátek: pád geocentrismu Jednou z nejdůležitějších vlastností moderní vědy je její vývoj. K této myšlence se budeme stále vracet v průběhu celého semestru. Důležitý impulz na počátku moderních přírodních věd bylo prolomení geocentrického, téměř 2000 let platného, obrazu světa (Koperník). Přes velký odpor vůči tomuto tehdy velice proti- intuitivnímu (a zřejmě i protivědeckému, jak argumentuje Feyerabend) názoru se během sta let stal heliocentrismus intuitivní banalitou, o níž není významných pochyb.

8 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Galileo Galilei a moderní věda Galileo také snesl matematiku, která se do té doby věnovala čistě abstraktním, nebeským věcem, zpátky na zem a dokázal své hypotézy formulovat matematicky (odtud „exaktní věda“). Konečně a především Galileo prosazoval nutnost testovat hypotézy experimentálně - to nutilo lidi stále více k opouštění intuitivních názorů. Jiným příkladem proti-intuitivního vykročení na začátku dějin moderní přírodní vědy je Galileovo popření aristotelské poučky, že těžší tělesa padají k zemi rychleji než lehčí.

9 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í C. Banti (1857): Galileo čelí inkvizici (WIKIPEDIE).

10 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Co je to FPV? Filozofické názory na člověka i na přírodu ještě dlouho po Galileovi dominovaly vzdělanosti, stále však ztrácely ve srovnání s vědeckými zjištěními. Dnes je pro filozofii velkou otázkou, co vědecké teorie znamenají, v jakém smyslu nahrazují to, co si dříve nárokovala filozofie, a kde se vzaly. Stejně tak pro vědu, když se vyvíjela z filozofie a když začala nahrazovat filozofické názory nebo být pro ně aspoň sine qua non, měly otázky patřící do filozofie kardinální význam. Probereme nyní pár filozofických postojů vybraných významných přírodních vědců.

11 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Monod a Prigogine Jedním z dosud citlivých problémů, který má výrazný filozofický i vědecký význam, je spor dvou významných nobelistů o pojetí života. Biolog Jacques Monod (NC 1965) ve své slavné filozofické knize Náhoda a nutnost tvrdí, že život je mechanický jev ztracený v prázdném mechanickém vesmíru (podobný názor má také Stephen Hawking), naproti tomu chemik Ilya Prigogine (NC 1976) tvrdí v knize Řád z chaosu, že termodynamika, popisující adekvátně živou hmotu, ruší čistě mechanický charakter života a dává mu vlastnosti blízké „svobodě“.

12 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Bohr a Einstein Za snad nejhlubší v dějinách fyziky, a dodnes neuzavřenou, bývá považována filozofická diskuze mezi Bohrem a Einsteinem (a jejich následovníky), zda „Bůh vrhá kostky“, jak to vyjádřil Eistein v roce 1926 v dopise M. Bornovi. Řídí se příroda přesnými deterministickými zákony, nebo je ve své podstatě „neurčitá“? Opět filozoficky k tomuto tématu dodává R. P. Feynman (Feynmanovy přednášky z fyziky), že i za předpokladu platnosti determinismu vždy vycházejí indeterministická řešení (více později).

13 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Feynman a FPV Feynman též argumentuje proti hodnotě FPV takto: „Přírodním vědcům může pomoci stejně jako ptákům teorie jejich létání.“ FPV si ovšem nedělá ambice pomoci vědci v jeho konkrétním výzkumu, chce výzkum reflektovat a porozumět mu v nejširších souvislostech. Např. Feynmanovo tvrzení otvírá velice zajímavou otázku, zda můžeme výzkum v nějakém smyslu chápat jako živelnou činnost, podobnou létání ptáků, nebo zda je výzkum něco rigorózního, přesně a dobře definovaného (více později), něco metodického.

14 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í R. P. Feynman (1918-1988) Brookhaven National Labortatory News

15 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Sydney Brenner: krize v biologii Nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (2002) mluví v jednom interview o dnešní „krizi v biologii“ (http://www.cbcd.net/nobel.htm):http://www.cbcd.net/nobel.htm „…naprosto nestrukturované informace nezvyšují naše porozumění. Lidé chtějí rozumět, což znamená, že musíte mít teoretické rámce, do nichž ty informace vložíte.“ To, že nestačí jen hromadit informace, je dávno známo z dějin fyziky, kde docházelo k velkým teoretickým syntézám, jako byla ta Newtonova. Je to jeden z hlavních rysů moderní vědy.

16 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í http://www.youtube.com/watch?v=HkjgQ4SGsJo Sydney Brenner (známý svou výraznou osobností) je také laureátem Laskerovy ceny („americká Nobelova cena“) za rok 2009. Jeho zajímavá „laskerovská“ přednáška „Reading the Human Genome: Genes and Brains“, přednesená v půlce listopadu 2009 v Seattlu, je volně dostupná na youtube (odkaz na první část):

17 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Z toho, co již bylo řečeno, se podívejme zpět na sylabus celé přednášky: Věda ve starověku-středověku (ES) Velké metafyzické systémy novověku (ES) Od Newtona po Darwina (BC) Humanitní vs. přírodní vědy (MŠ) Filozofie přírodních věd od pozitivismu k Popperovi (BC) Přírodní vědy ve 20. století (BC) Současná filozofie přírodních věd (BC) Přírodní věda a ideologie (MŠ) Společenské otázky přírodních věd (MŠ) Přírodní vědy vs. umění a náboženství (BC)

18 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Zdůvodňování ve vědě V přírodních vědách získáváme informace jak z pozorování, tak z experimentů: jak ale z těchto informací získáme teorie? Může za to indukce, tj. naše schopnost myslet, že pokud se všechny pozorované věci typu X chovají tak a tak, budou se i dosud nepozorované, v budoucnosti potkané věci téhož typu X chovat stejně. Jak upozorňuje filozof Hume (18. století), není možné najít žádný teoretický argument, proč by tomu tak mělo být, zdědili jsme tento sklon od zvířecích předků, protože prostě funguje.

19 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í David Hume (1711-1776) obraz A. Ramsaye převzat z WIKIPEDIE

20 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Nejlepší možné vysvětlení Existuje-li více teorií, které vysvětlují naše data, musíme zjistit, která je vysvětluje lépe. Např. vysvětlení Brownova pohybu: Einstein ukázal pomocí výpočtů, jak jedna ze starých teorií (tvrdící, že tento pohyb je důsledkem náhodných srážek zrnek pylu s pohybujícími se molekulami vody) velice dobře odpovídá pozorovaným faktům a prosadil tuto teorii jako nejlepší a od té doby široce přijímané vysvětlení Brownova pohybu. Kdyby ovšem jeho teorie protiřečila pozorovaným faktům, musela by být zavržena a nahrazena jinou, lepší teorií.

21 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Jednodušší je lepší? Obecně se považuje ta teorie, jež vysvětluje data jednodušeji, za lepší. Toto kritérium nemá ovšem nic společného s daty samotnými. Proč by ale jednodušší teorie měla být lepší? Někteří vědci a filozofové (Poincaré, Duhem, Carnap, Quine) zdůrazňují, že data samotná připouštějí více teoretických výkladů a že tedy může být věcí konvence, který přijmeme. To, že jednodušší = lepší, je věc naší konvence (zdá se nám to hezčí, pohodlnější, lépe padnoucí). Asi jako zvíře zvolí raději kratší a snazší cestu pro uspokojení svých potřeb.

22 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Yemima Ben-Menahem: CONVENTIONALISM From Poincaré to Quine Cambridge University Press 2006 www.cambridge.org/ catalogue

23 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Co je to vlastně vysvětlení? Podle Hempelova „zákona pokrytí“ je daný jev vědecky popsán, pokud ho lze vysvětlit z nějaké obecné teorie. Např. proč se cukr rozpouští ve vodě? Vysvětlení: polární látky se rozpouštějí v polárním, čili vodném, prostředí. Cukr je ovšem polární látka, a proto se rozpouští ve vodě. Ve vysvětleních se můžeme setkat se zřejmou asymetrií: zatímco výška tyče může vysvětlit délku stínu, který v daném okamžiku vrhá, délka stínu délku tyče vysvětlit nemůže (stín vzniká díky tyči, nikoli však tyč díky stínu). Z délky stínu ovšem můžeme predikovat výšku tyče.

24 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Problém nevýznamnosti Představme si dítě, sedící v ordinaci, kde jsou samé těhotné ženy a s nimi jediný muž. Dítě se ptá doktora, proč jsou všechny ženy těhotné, ale muž nikoli. Doktor odpoví, že muž bere pilulky proti početí, a proto nemohl otěhotnět. Některá vysvětlení, která se mohou zdát při určité znalosti okolností správná, mohou být při znalejším pohledu irelevantní. Každé vysvětlení je závislé na kontextu, v němž je kladena otázka, a na tom, jaký typ odpovědi na otázku je očekáván. „Absolutně správná“ vysvětlení prostě neexistují.

25 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Vysvětlení a příčinnost Zdálo by se, že nejlepší způsob, jak pojmout vysvětlení, je spojit ho s příčinou daného jevu: kdo uvede příčinu jevu, uvádí i jeho vysvětlení. Jak ale víme, že věci mají svou příčinu? Odkud se bere pojem příčiny? Hume by řekl, že už od zvířecích předků (díky přírodnímu výběru) je v našich genech smysl pro příčinu, protože to prostě umožňuje přežití (funguje to). Můžeme říci, že kdo instinktivně „věří v příčinnost“, ten má šanci přežít, nemůžeme ale říci, že vskutku vlastností tohoto světa je příčinnost. Je také otázka, co by to vůbec mělo znamenat…

26 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Může věda vysvětlit vše? Pomiňme problémy, které předem vylučují, že je věda může nějak uchopit. Můžeme-li si ovšem vědecky položit otázku, je ošidné tvrdit, že na ni nebude lze najít odpověď – dějiny vědy jsou totiž zodpovídání dosud nezodpověditelného. Na druhou stranu každá nová odpověď a každé nové vysvětlení přináší mnoho nových otázek. Dějiny vědy jsou neustálou změnou paradigmatu (více později), čili stará vysvětlení se ukazují jako mimoběžná s našimi dnešními otázkami a triumf rozumu se hroutí s tím, jak rozum rozumí stále více. Vysvětlení vždy záleží na kontextu.

27 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Redukcionismus Občas se „vysvětlit vše“ chápe jako převést vše na jednu rovinu vysvětlení, např. všechno je způsobeno mechanickými interakcemi atomů (T. L. Carus: O přírodě). Této tendenci se potom říká redukcionismus, např. když se život chápe jako něco analogického mechanickému stroji. Ačkoli je zřejmé, že pokrok chemie či biologie souvisí s tím, jak používají fyziku či chemii, a že chemie či biologie by neměly porušovat zákony fyziky, nýbrž by na nich měly stát, reálné věci nelze „redukovat“ na žádnou teorii. Lze je pouze vysvětlovat více či méně elementárními teoriemi více či méně uspokojivě.

28 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Mechanická kachna sestrojená panem de Vaucanson v roce 1739. Měla mít schopnost trávit stravu, ale to se nepodařilo. Příklad typicky redukcionistického vidění světa.

29 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Wöhlerova syntéza močoviny Na druhé straně představa, že mezi živým a neživým je fundamentální rozdíl, tzv. vitalismus, padla s Wöhlerovou syntézou močoviny v roce 1828. Vitalismus totiž hlásal, že látky, vytvářené v organismu, nelze vyrobit ve zkumavce, protože k jejich přípravě je nutná tajemná vis vitalis, přítomná jen v živé hmotě. Náhlý rozvoj tzv. fyziologické chemie, biochemie a molekulární biologie ukázal, že děje v živých systémech jsou dobře popsatelné chemicky, což může být chápáno jako triumf redukcionismu. Sem se vrátíme v jedné z pozdějších přednášek.

30 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Realismus vs. anti-realismus Velice živým tématem v současné FPV je spor o to, zda přírodní vědy poznávají svět takový, jaký svět je. Tzv. realisté tvrdí, že tomu tak je, proti nim stojí anti-realisté, kteří tvrdí, že vůbec nejde o to, jaký svět „skutečně“ je, nýbrž o to vytvořit teorie, jež umožňují predikovat výsledky našich experimentů a pozorování. I. Hacking ve své slavné knize Representing and Intervening shrnuje celou debatu a domnívá se, že spor nelze vyřešit a že smyslem přírodní vědy není něco popsat, ale spíše umět efektivně zasáhnout a měnit realitu kolem nás.

31 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Nebo jinak řečeno: NENÍ DŮLEŽITÉ, CO VĚDA ŘÍKÁ, JE DŮLEŽITÉ, CO VĚDA DĚLÁ (to co říká, bude dříve či později vyvráceno a nahrazeno, naopak to, co dělá, lze zpravidla aplikovat bez ohledu na vývoj teorií – např. newtonovská fyzika, byť neplatí, je stále dobře aplikovatelná v pozemském průmyslu)

32 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í No-Miracles Argument Harvardský matematik a filozof H. Putnam někdy v 70. letech minulého století přišel s myšlenkou, že jasný úspěch teorií přírodních věd by musel být přece zázrakem, kdyby nepopisovaly realitu přesně tak, jak realita vskutku je. Tento NMA argument se dodnes považuje za platný ve prospěch realistické pozice. Nebylo by ale spíše zázrakem, kdybychom my, výplod evoluce, získali schopnost poznávat realitu tak, jak je (jestli vůbec „nějak“ je)? Lze najít darwinistickou pozici, která NMA odmítne jako falešné zdání? Aristotelés vs. Feynman…

33 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í NMA a dějiny přírodní vědy Zatímco je velice snadné si představit, že naše poznávací schopnost vznikla jako nástroj, který může být vylepšován, je těžké pochopit, jak by jeho fungování mělo vycházet z vystižení reality, jak ta vskutku je, protože takové vystižení je dokonalé a není na něm co zlepšovat. V dějinách přírodních věd jsme svědky toho, jak kdysi pravdivé teorie padají vyvráceny, aniž by ale přestaly fungovat (např. pro běžné aplikace dodnes vystačí klasická fyzika). Efektivnost teorií tedy není v tom, že popisují realitu správně. Umožňují s realitou jen správně zacházet.

34 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Eddingtonův postoj Ve svých přednáškách New Pathways in Science na Cornellově univerzitě ve třicátých letech minulého století se Eddington zamýšlí i nad tím, zda matematik (myšleno přírodní vědec matematicko-fyzikálního typu) poznává svět správně a lépe než třeba básník či prorok. A dospívá k závěru, že něco takového nelze říci. Tak jako nám přírodní vědy umožňují zacházet se světem okolo nás v zásadě pomocí počítání, a v tom spočitatelném jsou vždy nejlepší, jsou nutné – dle Eddingtona – i jiné nástroje, jak zacházet s tím, co spočitatelné bytostně není.

35 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Popper vs. Kuhn Zatímco Popper se snažil pochopit vědu jako přísně logicky uspořádaný proces, který nás vede stále blíže k pravdě, americký historik vědy Thomas Kuhn v roce 1963 publikoval knihu The Structure of Scientific Revolutions, jež ideál nějaké objektivní pravdy, k níž se věda blíží, obrátila vniveč. Kuhnova kniha bývá považována za jedno z nejvlivnějších děl 20. století. Stručně řečeno: podle Kuhna jsou velké vědecké revoluce změnou našeho způsobu uvažování o světě, nejsou však způsobeny tím, že bychom byli blíže objektivní pravdě.

36 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Paradigma a normální věda Kuhn zdůrazňuje, že za běžných okolností vědci dobře rozumějí tomu, jaký typ otázek si mají klást. Tyto otázky a odpovědi do sebe zapadají v tzv. paradigmatu – čili obraze o světě, na němž se všichni shodnou. V normální vědě se samotné paradigma netestuje, žádný z jejích výsledků nemění přijatý obraz světa, nýbrž z něho vychází a zachovává ho. Normální věda je konzervativní. Postupně se ovšem začnou vyskytovat anomálie (např. fotoefekt), které se kupí a vyzývají ke změně paradigmatu – dojde k vědecké revoluci. Taková revoluce není věcí pouhých argumentů, nýbrž představuje složitý historický proces.

37 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Thomas Kuhn (Hilobrow.com)

38 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Dějiny přírodních věd Po Kuhnovi už je nemyslitelné chápat vědu jako ahistorický proces, kdy vědci zavřou dveře před světem, provedou experimenty a dostanou se zase o kousek blíže pravdě. Způsob chápání pravdy, dnes běžný v normální přírodní vědě, není něco uzavřeného a zcela jasně definovaného. Je to spíše produkt změn v celém komplexu náboženských, společenských, filozofických a uměleckých otázek během tisíců let dějin západní civilizace. To bude ukázáno ve třech následujících přednáškách (E. Stehura). Naše chápání pravdy je produkt našich dějin.

39 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Kuhn a Feyerabend Podle Kuhna a jeho radikálního spojence Paula Feyerabenda neexistuje obecný algoritmus, jenž by dokázal vysvětlit, jakou vědeckou teorii je lépe zvolit za pravdivou. Nikomu se zatím toto tvrzení nepodařilo vyvrátit (a algoritmus najít). Prosazení se vědecké teorie v reálných dějinách vědy, jak oba popsali, souvisí nutně s tím, jak jsou přesvědčiví, důvtipní a schopní její obhájci, aby v lidech způsobili odvahu a chuť opustit dosud platné paradigma. Žádný „čistě vědecký“ argument k vědecké revoluci nestačí. Podle Feyerabenda je dokonce iluzi „vědecké metody“ jako zvláštního fungování vědy třeba zavrhnout.

40 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Exkurz: Descartes vs. Darwin Představu, že paradigmata mezi sebou zápasí spíše darwinisticky než metodicky, lze ukázat na Descartově základní otázce po jistotě. Descartes ji hledá metodicky a nachází ji v tvrzení myslím, tedy jsem. Z této údajně jisté premisy odvozuje další tvrzení, která musí být jistá také (když vyplývají z jistého). Pro darwinismus místo toho není podstatná jistota a vyplývání (tedy stabilita paradigmatu), nýbrž schopnost dát nám takové nástroje, jež výrazně a bezkonkurenčně zvýší naši schopnost intervenovat a měnit svět. To je zřejmě tajemství současné hegemonie vědy.

41 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Exkurz: historie vs. přírodní věda Popper: historie není věda, protože nedokáže vytvářet univerzální zákonitosti a vychází jenom ze singulárních, neopakovatelných, událostí. Dnes se ale dá říci: každý objev univerzální teorie je historickou, singulární, neopakovatelnou (proto není možno vytvořit nějakou „metodu na objevy“) událostí, tedy historie je mnohem věrohodnější disciplínou než přírodní vědy, protože nám umožňuje přírodní vědy reflektovat, zatímco obráceně to neplatí.

42 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Změna paradigmatu Dějinnost vědy se vyznačuje dvěma základními prvky: 1. vývojem, tedy větší a větší schopností měnit svět pomocí nových (schopnějších) teorií, 2. dějinností samotných kritérií úspěchu. Pro Einsteina Bohrovo pojetí fyziky bylo velkou prohrou, rezignací na samu podstatu vědy. Změna paradigmatu působí, že najednou nerozumíme světu, v němž žijeme, a musíme si po vykročení do neznáma na tuto situaci zvykat. Postupně si na nový obraz světa zvykneme a vytvoříme z něj nové paradigma, jehož změna bude později zase bolet.

43 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Feynman a změna paradigmatu „Mým úkolem je přesvědčit vás, abyste se neodvraceli od toho, čemu nerozumíte. Víte, mí studenti tomu taky nerozumějí. Protože ani já tomu nerozumím. Nikdo tomu nerozumí. … Není podstatné, zda je teorie filozoficky uspokojivá, nebo snadno pochopitelná, či naprosto přijatelná z hlediska zdravého rozumu. Teorie kvantové elektrodynamiky popisuje přírodu způsobem, který je z hlediska zdravého rozumu absurdní. A je zcela ve shodě s experimentem. Proto doufám, že přijmete přírodu takovou, jaká je – absurdní.“ Citováno podle Neobyčejná teorie světla a látky.

44 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda jako produkt společnosti Velký úspěch moderních přírodních věd způsobil dojem, že vědecký = pravdivý a věda má být soudcem nad společností. Kuhnův obrat ovšem ukazuje vědu jako nástroj, který společnost vyvinula a rozvíjí, aby vyřešila některé věci, jež považovala za problémy. Přírodní věda je proto zcela neodlučitelná od svých aplikací a nemůže jakožto pouhý nástroj diktovat společnosti, co ta má chtít, co je pravda a co ne atd. Vědecké odpovědi jsou vždy jen jedny z možných odpovědí, jež si dává společnost na své otázky, a nemají úlohu nějakého nadlidského orákula.

45 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Kritika přínosu přírodních věd Ačkoli bývá přínos přírodních věd obecně brán jako kladný, existují výrazné kritiky, zejména: některé schopnosti, jež nám daly, by bylo lépe nemít (např. vyrobit atomové zbraně) přírodní vědy zosobňují aroganci Západu vůči tradičním formám života a chápání světa přírodní vědci se chovají jako náboženští vůdci, vyžadující slepou víru, jejich nauka je chráněna proti laikům a přístupná pouze zasvěcencům Otázkám společenské role vědy, její kooperace s ideologií atd. se budeme věnovat v závěrečných přednáškách (M. Škabraha).