Vytápění Základní části parního vytápění. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.

Prezentace na téma: "Vytápění Základní části parního vytápění. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím."— Transkript prezentace:

1 Vytápění Základní části parního vytápění

2 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 09_03_32_INOVACE_01

3 Základní části parního vytápění Předmět: Vytápění Ročník: III. Jméno autora: Ing.Dagmar Poledňáková Škola: SPŠ Hranice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing.Dagmar Poledňáková. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Anotace : Prezentace objasňuje parní vytápění a vysvětluje funkci jednotlivých částí. Slouží jako výukový materiál. Klíčová slova: kotel, pojistné zařízení, odvaděč kondenzátu, otopné těleso, parní rozvody, kondenzátní rozvody

4 Druhy parního vytápění Pára může mít různě velký tlak a podle toho je pak vhodná pro různé použití. Podle tlaku páry se rozlišují tři druhy vytápění:  nízkotlaké – přetlak do 70 kPa, vhodné pro méně rozsáhlé objekty,  středotlaké – přetlak nad 70 kPa, použití v průmyslu a pro dálkové rozvody,  podtlakové – tlak páry nižší než atmosférický, použití u výškových budov.

5 Středotlaké parní vytápění 1.s konvekčními tělesy - maximální výše přetlaku 0,3 MPa, teplota syté páry 133°C,  používá se k přímému vytápění továrních provozoven, v některých provozech nemocnic  jako otopná tělesa se používají hady a registry z hladkých nebo žebrovaných trubek nebo litinová otopná tělesa  středotlakovou páru lze využít také pro teplovzdušné vytápění jako teplonosnou látku do výměníků tepla

6 Středotlaké parní vytápění 2.se zavěšenými sálavými panely - výrobní a skladovací haly,  otopnou plochu tvoří pod stropem zavěšené panely vyrobené z ocelového plechu, k nim jsou připevněny trubkové registry s párou,  používá se k přímému vytápění továrních provozoven, v některých provozech nemocnic,  jako otopná tělesa se používají hady a registry z hladkých nebo žebrovaných trubek nebo litinová otopná tělesa,  středotlakovou páru lze využít také pro teplovzdušné vytápění jako teplonosnou látku do výměníků tepla.

7 Středotlaké parní vytápění Vytápění haly sálavými panely Povrchová teplota sálavých panelů je vysoká, tlak páry může dosáhnou až 0,7 MPa, délka pásů by neměla překročit 50 m (nebezpečí tvarové deformace).

8 Nízkotlaké parní vytápění Tlak páry se řídí rozlehlostí otopné soustav (délka rozvodu od kotle k nejvzdálenějšímu otopnému tělesu).

9 Nízkotlaké parní vytápění Parní potrubí se musí vést ve spádu min. 0,5% ve směru toku páry. 1 – vodní část kotle 2 – vodoznak 3 – parní část kotle 4 – pojistné zařízení 5 – otopné těleso 6 – odvaděč kondenzátu 7 - odvzdušnění

10 Nízkotlaké parní vytápění Hlavní části nízkotlaké vytápěcí soustavy :  zdroj tepla, tj, kotel nebo výměníková stanice u dálkového vytápění  rozvodné potrubí – parní  vratné potrubí – kondenzátní potrubí s odvzdušněním  odvodňovací (kondenzační ) smyčky nebo odvaděče kondenzátu  otopná tělesa  armatury  pojistné zařízení

11 Nízkotlaké parní vytápění Kondenzátní smyčka se vytváří na parních stoupačkách podle tlaku páry. V nejnižší části smyčky je osazena zátka pro případné pročištění. 1- ležaté parní potrubí 2 – ležaté kondenzátní potrubí 3 – svislé parní potrubí 4 – svislé kondenzátní potrubí H – tlak páry v m v. sl. L – délka smyčky

12 Použité informační zdroje: Dufka, J.: Vytápění pro 3.ročník učebního oboru instalatér. Praha: Sobotáles, 2006. ISBN: 978-80-86817- 43-9