Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historie ošetřovatelství Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Mgr. Pavla Kordulová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historie ošetřovatelství Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Mgr. Pavla Kordulová."— Transkript prezentace:

1 Historie ošetřovatelství Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Mgr. Pavla Kordulová

2

3 Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu  Žijeme v hektické době a je třeba podívat se zpátky do minulosti……….  Říká se, že jsme výsledkem předchozího vývoje a je tedy potřeba se zastavit a ohlédnout do minulosti.  Často je dobré si ze zkušeností a činů minulosti vzít ponaučení a vyvarovat se neuvážených činů v současnosti……….

4 Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu  Až sestry poznají, co bylo vykonáno před nimi, pak teprve mohou zhodnotit, co vykonaly samy“ (Kavková, 2000, s.5)

5 Historie ošetřovatelství ve světovém kontextu

6

7 Přes mnoho systémů zdravotní péče jsou v historickém vývoji Ošetřovatelství známé tři základní, ze kterých ostatní systémy vycházejí:  lidový, neprofesionální systém,  pečovatelský systém,  oficiální, profesionální, zákonem upravený systém

8 Hlavní vývojové linie ošetřovatelství

9  laická péče – je nejstarším typem péče, kterou poskytují sami nemocní (sebepéče), rodinní příslušníci či ostatní laici,  charitativní péče – vyvinula se z křesťanství s cílem pečovat o specifickou skupinu lidí (chudí, nemocní, mentálně postižení), byla poskytována církevními organizacemi doma nebo v chudě vybavených institucích,  profesionální péče – postupně se transformovala z charitativní linie s rozvojem biomedicínských věd a technologií, koncem 19. století je nazývána jako organizovaná léčebná péče

10 Vývoj ošetřovatelství ve světě Ošetřovatelství tak prodělávalo časy dobré, a časy zlé. Období naplněná nadšenou prací, a období tmy a úpadku.

11 Vývoj ošetřovatelství ve světě Hlavními faktory, které měly vliv na vývoj ošetřovatelství: 1. Náboženství 2. Války 3. Vědecko – technický rozvoj 4. Sociální faktory

12 Ošetřovatelství ve starověku  Zahrnuje širokou škálu přesvědčení o původu a léčbě nemocí od nadpřirozených sil (nemoc způsobují zlí duchové), přes uctívání neživých předmětů (amulety, talismany,…), uctívání předků a duchů, kteří manipulují s osudy lidí. Na těchto základech vznikala různá náboženství.  Primitivní národy přisuzovaly nemoci zlým duchům a léčili je šamani svými kouzly.  K léčbě se nejčastěji užívaly bylinné prostředky a masáže.

13 Ošetřovatelství ve starověku  V nejstarších společnostech nebyla nemocným poskytována zvláštní péče. Nemocný byl ponechán svému osudu, jen ženy pečovaly o své děti a blízké.  Postupem času si vnímaví jedinci osvojili léčivé účinky vody, slunce, vzduchu a léčivých bylin, což dalo podklad vzniku lidového léčitelství.

14 Ošetřovatelství ve starověku  Ve starých indických spisech nacházíme první záznamy o lékařství a ošetřování nemocných.  Soucit budhismu, jeho aktivní přístup k bolestem a strastem nemocných, vedl Indy k tomu, že o své nemocné pečovali, poskytovali pomoc raněnému nepříteli.  Již v druhé polovině 1. tisíciletí před naším letopočtem zakládali nemocnice.  Indičtí lékaři vynikali především v chirurgii (prováděli amputace, plastické operace) a v porodnictví (znali císařský řez, obrat plodu).

15 Ošetřovatelství ve starověku  Lékařství v Číně vycházelo z empirických poznatků pravěkého léčitelství a mělo výrazný racionální charakter.  Lékaři využívali hojných znalostí o blahodárném působení bylin (především kořenu žen-šen). Léčilo se opakem (např. horečka chladem).  Léčebné účinky přisuzovali též masážím, slunění a léčebnému tělocviku. Již ve 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem tu vznikly první knihy o akupunktuře a moxibusci.

16 Ošetřovatelství ve starověku Lékařství starověkého Egypta.  O vědomostech lékařů vypovídají dochované papyry, které pocházejí patrně z 2. tisíciletí př. n. l. Ebersův papyrus vypovídá o seznamu nemocí, jejich rozdělení a léčbě.  Je z něho patrné, že Egypťané znali krevní oběh.  Ve Smithově papyru je zachována část učebnice chirurgie.  Lékaři dovedli přesně určit délku těhotenství, k porodu používali porodní stolice. Nemalé byly též znalosti z očního lékařství.

17 Ošetřovatelství ve starověku Lékařství Starověkého Řecka  Řečtí lékaři-kněží se shromažďovali při chrámech boha Asklépia, aby udělovali učené rady celým zástupům nemocných.  U některých chrámů byly budovány útulky pro nemocné, ve kterých byli nemocní léčeni.  Tato první „nemocnice“ se nazývala Asklepeion. Slavný řecký lékař Hippokrates (460 př. n. l.) sepsal dílo o určování nemocí podle pozorování nemocného.

18 Ošetřovatelství ve starověku Lékařství Starověkého Řecka Kladl důraz na celkovou životosprávu nemocného – dietu, práci a odpočinek, přirozený způsob života. Pozornost věnoval také aspektům správné péče o nemocného např. požadoval, aby obvazy byly čisté, měkké, lehké a tenké. Založil vlastní nemocnici, kde pracovali vyškolení otroci. Zdraví a nemoc vysvětloval rovnováhou či narušením mezi čtyřmi základními tekutinami. Hippokrates kladl důraz na etiku lékařského povolání - Hippokratova přísaha.

19 Ošetřovatelství ve starověku Vývoj starověké medicíny byl završen v antickém Římě. Umožnil to vysoký stupeň státní organizace, rozmach kultury a pokročilý stupeň lékařského vědění. Lékařské znalosti sem přinesli Řekové. Například již v této době byl stanoven zákon o zákroku, který byl později nazván císařským řezem.

20 Vliv náboženství na ošetřovatelství

21 Islám byl po určitou dobu centrem medicínské vzdělanosti.  Arabové navázali na učení Hippokrata a Galéna a rozvinuli nauku o příznacích onemocnění. O nemocné pečovali v primitivních klášterech lékaři a jejich sluhové . Nejvýznamnějšími osobnostmi té doby byli perští lékaři Abú Bakr Mohammad ibn Zakaríja al-Rází latinsky Rházes ( ) a Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Sína známý jako Avicena ( 980 – 1036), z jejichž díla čerpala medicína západní Evropy.

22 Vliv náboženství na ošetřovatelství Křesťanská víra vedla své věřící na základě přesvědčení, že pomoc bližnímu je pomoc bohu.  A tak mnoho křesťanek navštěvovalo a ošetřovalo nemocné (1.stol.n.l.) a ve 4.stol.n.l. začaly vznikat první kláštery (Fabiola založila 1. klášter v Římě).  Po staletí vznikaly mužské a ženské kláštery, kde byly potřebným uspokojovány tělesné, psychické i sociální potřeby (útulek, strava, fyzická a duchovní podpora).

23 Vývoj ošetřovatelství ve světě – 1. náboženství

24 Vliv náboženství na ošetřovatelství  Katolická církev (v 17.stol. řád Charitativních sester v Paříži) se zaměřovala na pomoc nemocným a potřebným, protestantská církev (diakonky) ze zaměřovala na pomoc jedinci v rodině a komunitě.  Křesťanská víra neuznávala, nepodporovala a spíše trestala jakýkoliv pokus a zájem o zkoumání pochodů v lidském těle.  Lidové léčitelství považovala za čarodějnictví a duševně nemocné za „posedlé ďáblem“ a podle toho s nimi nelidsky zacházela.

25 Vývoj ošetřovatelství pod vlivem válek

26  Ve starověkém Římě se o raněné starali otroci ve velkých, dobře organizovaných lazaretech.  Křižácké výpravy (1095 – 1121) mezi západními Evropany a muslimy vedly k vytvoření dobře organizovaných vojenských ošetřovatelských řádů, kde se kombinovalo ošetřovatelství jako poslání s vojenskými způsoby (přísná pravidla a vojenská hierarchie ošetřovatelství).  Nejznámějšími řády byli Rytíři špitálníci Sv. Jana z Jeruzaléma, Rytíři Sv. Lazara, Teutonští rytíři.  Přesto se vojenská medicína rozvíjela pomalu. Teprve napoleonská tažení a Krymská válka ukázaly potřebu naléhavé péče o raněné vojáky.

27 Zakládání špitálů v českých zemích Od 13. století se vyskytují špitály v českých zemích, ale sloužily více jako zařízení „sociální“ než léčebná. První špitály poskytovaly útočiště pro pocestné a kupce anebo nemocným a zchudlým měšťanům. Vznikaly u klášterů. Lidé, kteří si ve špitále zakoupili doživotní byt, stravu a péči, byli přijímáni přednostně. Teprve pak následovali nemocní, bez majetku a neschopní pracovat.

28 Vývoj ošetřovatelství pod vlivem válek

29 Významné historické osobnosti ve světovém kontextu  Průkopníci profesionalizace ošetřovatelského poslání ve světě Změny v kvalitě ošetřování se přisuzují období Krymské války (1853 – 1856), kdy se prosadila myšlenka odborně připravených žen, pro péči o raněné a nemocné. Ke konci 19. stol. došlo k profesionalizaci ošetřovatelského poslání.

30 Významné historické osobnosti ve světovém kontextu Historický význam Krymské války a jejich osobností Florence Nightingalová (1820 – 1910) V den jejího narození ( ) se slaví Mezinárodní den ošetřovatelství. Nikolaj Ivanovič Pirogov ( ) Jean Henri Dunant ( )

31 Vývoj ošetřovatelství pod vlivem válek  Henry Dunant (švýcarský kupec) se ocitl v bitvě u Solferina v r Utrpení zraněných ho natolik rozrušilo, že se sám pokusil jim nějak pomoci.  Tato zkušenost byla podnětem pro vznik Mezinárodního červeného kříže r v Ženevě. Dodnes se tato největší mezinárodní humanitární organizace stará o lidi postižené válkou či oběti katastrof.

32 Mezinárodní červený kříž

33  Červený kříž byl formálně založen v r pěti muži: Henrim Dunantem, Gustavem Moynierem, válečnými lékaři Louisem Appianem a Theodorem Maunoirem a velitelem švýcarských jednotek generálem Henrim Dufourem.1863Henrim Dunantem  Podnětem byly obrovské počty zraněných na obou stranách v bitvě u Solferina v r Jean Henri Dunant získal v roce1901 za své aktivity první Nobelovu cenu míru.bitvě u Solferina Nobelovu cenu míru

34 Mezinárodní červený kříž „Inter arma caritas“(milosrdenství mezi zbraněmi) „Per humanitatem ad pacem“ (humanitou k míru)

35 Vývoj ošetřovatelství pod vlivem válek  Florence Nightingalová, anglická ošetřovatelka pocházející z bohaté rodiny, zúročila své zkušenosti a znalosti z pracovních cest po Evropě v Krymské válce (1853 – 1856).  Se skupinou ošetřovatelek uvedla do praxe hygienickou reformu, podávání kvalitní stravy, odpočinek pro vojáky a snížila tak vysokou úmrtnost vojáků.  Zkušenosti z Krymské války plně využila v rozvoji moderního ošetřovatelství. Napsala knihu „Poznámky o ošetřovatelství“ a založila první ošetřovatelskou školu při Nemocnici Sv. Tomáše v r v Londýně.

36 Vývoj ošetřovatelství pod vlivem válek  Florence Nightingalová, Kniha se stala učebnicí v sedmi světových jazycích vč. češtiny. Po vzoru ošetřovatelské školy začaly v relativně krátké době vznikat ošetřovatelské školy v Evropě i ve Spojených státech. Absolventky ošetřovatelských škol se začaly sdružovat do ošetřovatelského hnutí, aby docílily kvalitnější péče o nemocné, lepšího společenského postavení ošetřovatelek, zlepšení platových a sociálních podmínek. Koncem 19. stol. v r.1899 byla založena mezinárodní rada sester (International Council of Nurses – ICN).

37 F.N. v datech  narodila se 12. května 1820 ve Florencii, Itálie, zemřela 18. srpna 1910 ve věku 90 let  jedná z nejznámějších a nejvlivnějších žen 19. století  věnovala se historii, filosofii, umění, vědám a klasické literatuře  známa jako „Dáma s lampou“  je pokládána za zakladatelku ošetřovatelství  založila první ošetřovatelskou školu na světě (Škola při nemocnici Sv. Tomáše)  vytvořila první koncepci ošetřovatelství (charitativní pojetí péče o nemocné)  napsala první knihu o ošetřovatelství ( Poznámky o ošetřovatelství)

38 F.N. v datech  1851 pobyt v Kaisersworthu v Ústavu Protestanské diakonie- studium péče o nemocné  1853 vedoucí Ústavu pro ošetřování nemocných dam v Londýně  účast v Krymské válce ve Scutari  1853 publikovala Poznámky o vlivech působících na zdraví, efektivitu a nemocniční administrativu v britské armádě  1859 publikovala Poznámky o ošetřovatelství  1860 založila „Vzdělávací institut pro sestry“  1887 spoluorganizovala vznik Britské asociace sester  1897 upoutaná na lůžko, 1900 ztratila zrak  1907 vyznamenaná „Za zásluhy“ králem Eduardem VII.

39 Vývoj ošetřovatelství pod vlivem válek  Na druhé straně fronty, v Krymské válce, působil ruský chirurg Nikolaj Ivanovič Pirogov.  Přivedl s sebou 30 milosrdných sester, které podporoval v jejich úsilí při ošetřování raněných. Byl velice činný při rozvoji medicíny, zejména chirurgie a válečné medicíny a rozpracoval téma úrazového šoku. Vytvořil schémata organizace, třídění a odsunu raněných. Do válečné chirurgie zavedl narkózu a sádrové obvazy, zároveň odmítal zbytečné amputace.

40 Vývoj ošetřovatelství díky vědecko – technickému rozvoji  Vznik medicíny jako vědního oboru se v Evropě datuje okolo r –  Až do 19. století byly veškeré možnosti diagnostické a léčebné velice omezené. Od té doby se datují velké objevy a hlubší znalosti farmakologie, patogenů, antiseptik, rentgenových paprsků, chirurgických technik a dal.

41 Vývoj ošetřovatelství díky vědecko – technickému rozvoji

42 Sociální faktory působící vznik ošetřovatelství  Sociální změny v souvislosti se zvýšením populace na konci 18. století, hromadným stěhováním lidí do měst v období průmyslové revoluce na počátku 19.stol. si vynutily vybudování kanalizace a úpraven vody na snížení rizik vyplývajících ze špatných hygienických podmínek.

43 Vývoj českého ošetřovatelství  Ošetřovatelství u nás bylo ovlivňováno ze tří směrů: vlivem laické péče, charitativní péče a vlivem medicíny. Významným směrem byl rozvoj samostatné péče v terénu.

44 Vývoj českého ošetřovatelství - vliv laické a charitativní péče  Počátky organizovaného ošetřovatelství se v českých zemích datují již od 10. stol., kdy na území Prahy vznikaly první hospice ( spíše útulky pro chudé, nemajetné a nemocné), v nichž civilní sestry poskytovaly charitativní pomoc v základních potřebách. Podobně působily náboženské řády a kongregace. Ty vedle svých klášterů zakládaly první špitály, které spíše poskytovaly přístřeší, obživu, postel a teplo než léčení. Ošetřovatelství bylo zaměřeno na laickou službu trpícímu a prováděly jej osoby bez jakéhokoliv odborného vzdělání.  Významnou osobností raného ošetřovatelství byla Anežka Přemyslovna, sestra krále Václava I. Založila několik klášterů v Praze, řád křížovníků s červenou hvězdou, pro které vypracovala pravidla péče o chudé a nemocné.

45 Osobnosti českého středověkého opatrovnictví Anežka Česká (1211 – 1282) Zdislava z Lemberka (1220 – 1252) “Zdislava byla vzorem matky, manželky, pokory. Za základní hodnoty považovala porozumění, lásku a respekt. Dávejte si své srdce, byla její životní filosofie.“ V roce 1995 byla svatořečena (Kutnohorská, 2010, str. 29).

46 Vývoj českého ošetřovatelství - vliv laické a charitativní péče  Ne menší roli měla v historii Zdislava z Lemberka, která se vzorně starala o svoji početnou rodinu (měla čtyři děti) a ještě se intenzivně věnovala charitativní práci.  S manželem nechali pro řád dominikánů postavit chrám a klášter v Jablonném v Podještědí a v Turnově. Zdislava sama pomáhala nemocným a umírajícím.  V Dalimilově kronice se popisuje její "zázračná moc" skrze Boha

47 První ošetřovatelské školy Vzdělání opatrovníků Z roku 1620, kdy v Praze Na Františku byla otevřena nemocnice Milosrdných bratří určená pouze mužům, existuje první zmínka o ošetřovatelském vzdělávání na českém území. Byla zde založena škola, která vzdělávala mnichy – novice v opatrovnické činnosti

48 Vývoj českého ošetřovatelství - vliv laické a charitativní péče  K dalším řádům věnujícím se převážně ošetřovatelské a opatrovnické péči na území Čech o Moravy patřily boromejky, johanitky, alžbětinky či milosrdní bratři.  Diakonky, příslušnice protestantského řádu, pracovaly kromě špitálů také v terénu. Navštěvovaly nemocné doma při výskytu zejména infekčních nemocí (tyfus, cholera, mor apod.). Opatrovnickou službu kromě řádových příslušníků vykonávaly také civilní osoby mnohdy jako trest či pokání.

49 Osvícenství Marie Terezie

50 První ošetřovatelské školy Osvícenství Marie Terezie Nařízení Marie Terezie rozšířila vzdělávání opatrovníků. Přednášky probíhaly na pražské lékařské fakultě a mohli se jich účastnit ranhojiči i porodní báby. Hygiena nemocných, hygiena na pokojích, strava a její podání, oděv nemocných, procedury, které mohli opatrovníci a opatrovnice vykonávat, to byl obsah přednášek. Z Německa se do Čech dostala učebnice všeobecného opatrovnictví od Františka Christiana Krügelsteina, která byla vydaná v roce Negramotnost opatrovníků a vysoká cena zabránily jejímu rozšíření.

51 Osobnosti českého opatrovnictví a změny v době osvícenství Tereziánské a josefínské reformy mají vliv na používání pokrokových prvků ve zdravotní péči. V Čechách byla ustavena funkce krajských a městských „fyzikusů“. Na jejich podnět se prováděla opatření, která se týkala především zlepšení hygieny. Stát začal budovat nemocnice, porodnice, nalezince a chorobince. Hlavní činností nemocnic se stala léčba. Přestaly mít charakter pouhého útočiště, který byl typický pro špitály.

52 Osobnosti českého opatrovnictví a změny v době osvícenství „Feudální monarchie se soustředila na budování centralizované státní zdravotní správy, která měla dozírat na řadu tvrdých karanténních protiepidemických předpisů a ostatních zákonů o veřejném zdravotnictví, vykonávat dozor nad výkonem zdravotnických povolání a mít přehled o zdravotnickém vývoji státu.“ (Kutnohorská, 2010, str. 32).

53 Vývoj českého ošetřovatelství – vliv medicíny

54  S rozvojem medicíny přibývalo nemocných a výkonů. Lékaři potřebovali pomocníky, kteří budou dohlížet na nemocné v nemocnici i v domácnosti a budou plnit jejich pokyny. Tak vznikaly při lékařských fakultách první všeobecné nemocnice (1785 v Brně, 1789 v Olomouci, 1790 v Praze) a s nimi nová role sestry – pomocníka.

55 Emancipace žen

56

57 První ošetřovatelské školy Emancipace žen Na začátku 18. století se přednášek na lékařské fakultě věnovaných opatrování nemocných, fyzické výchově dětí a jak si udržet zdraví, nesměly účastnit ženy. Pouze v několika špitálech byly uplatněny znalosti v opatrovnické činnosti. Jinak opatrovníci sloužili spíše jako hlídači nemocných. Emancipační hnutí usiluje o to, aby ženy dosáhly placené profese, kterou jim zajistí dosažená kvalifikace. Dobová publicistika vyjadřovala odmítavý postoj společnosti ke vzdělání ženy, ale zakládání ženských vzdělávacích spolků hodnotila kladně. Neboť ženské vzdělávací spolky seznamovaly ženu např. s péčí o dítě, hygienou, psychologií a etikou.

58 Vývoj českého ošetřovatelství  Pod vlivem první ošetřovatelské školy v Londýně a emancipačního hnutí začaly ve druhé polovině 19. stol. vznikat ošetřovatelské školy.  První česká ošetřovatelská škola vznikla v r v Praze,  v r vznikla ošetřovatelská škola ve Vídni,  v r byla v Praze otevřena Státní dvouletá ošetřovatelská škola (s první českou ředitelkou Sylvou Macharovou).  V r byla v Praze otevřena vyšší sociální škola, která v jednoletém studiu připravovala sociální pracovníky (později diplomované setry) pro samostatnou práci v terénu.

59 První ošetřovatelské školy v Praze Založením ošetřovatelské školy v Praze roku 1874 dochází k přeměně opatrovnické činnosti v ošetřovatelskou profesi. Odborná výuka zde byla bezplatná v podobě krátkodobých kurzů. Význam České ošetřovatelské školy: došlo k zvýšenému zájmu ze strany lékařů o profesně vzdělanou ošetřovatelku, vliv na podpoření národnostního uvědomění, emancipaci žen, sociálních poměrů.

60 První ošetřovatelské školy v Praze

61 Česká zemská škola pro ošetřovaní nemocných  1914 vyšlo nařízení rakouského ministerstva vnitra č. 139  O ošetřování nemocných provozovaném z povolání  nařízení legalizovalo zakládání ošetřovatelských škol, stanovilo organizační strukturu a obsahovou náplň: škola může být založena jen při nemocnici (zabezpečení praxe)  Otevření škol se v důsledku válečných událostí oddálilo.  1916 České zemské státní ošetřovatelské školy pro ošetřování nemocných při Všeobecné nemocnici v Praze (otevřena i německá ošetřovatelská škola)  Podmínky pro přijetí: rakouské státní občanství, absolvování měšťanské školy, let, dokonalé zdraví, trestní bezúhonnost, zájem o ošetřovatelství a doklad, že uchazečka nepečuje o nezletilé dítě a nevede vlastní domácnost. Přijímací zkoušky z počtů, českého jazyka a zkouška inteligence

62 Česká ošetřovatelská škola Česká ošetřovatelská škola byla otevřena roku 1916 v Praze při Všeobecné nemocnici. Za zakladatelku je považována Františka Fejfrová. Na škole v letech působily americké sestry Miss Parson, Lentell, Kacena, které pozvala Alice Masaryková. Významně zvedly úroveň výuky, vytvořily koncepci výuky a výchovy ošetřovatelek. Mobilizace a okupace násilně přerušila výsledky práce školy a její rozvoj. Činnost pražské ošetřovatelské školy byla velmi kladně hodnocena od významných lékařských kapacit té doby.

63 Česká ošetřovatelská škola  Škola byla 2-letá, první rok teoretický, druhý praktická výuka (I. Interní klinice prof. Maixnera)  Podmínkou studia i povinné bydlení v internátu (na pokoji 6- 7studentek, přísný režim)  Škola ukončena komisionální diplomovou zkouškou (odborné předměty a teorie oše. techniky). Po složení slibu absolventky získali diplom (titul „diplomovaná ošetřovatelka nemocných“) a odznak (špedlík s kahanem) s nápisem,,diplomovaná ošetřovatelka nemocných“a na zadní straně bylo vyraženo unikátní

64 Františka Fejfarová (*1980)  Odborná učitelka dívčí pokračovací školy na Královských Vinohradech  Angažovala se v ženském hnutí – ošetřovatelské povolání se jí zdálo pro ženu posláním  Spolek pro povznesení stavu ošetřovatelek nemocných - organizovala kurzy a získávala kliniky pro praxi žákyň  V čele příprav a později první představenou (nosila sesterský odznak a stejnokroj) Ošetřovatelské školy v Praze (otevřena ).  Potřeba vzdělaných a zkušených sester - Vídeň – získala ke spolupráci české diplomované sestry (Anna Marie Hupková, Gisela Bártová)  Sestra – výtečná ošetřovatelka a průkopnice odborného ošetřovatelství -,,ideální ošetřovatelka“  1920 – odvolána (ředitelkou Božena Březinová)

65 Dipl. s. Emílie Ruth Tobolářová (1895 – 1973)  Pocházela z rodiny rakouského gymnaziálního profesora  Pobytu ve Švýcarsku (16 let) – rozhodnutí dojed do USA a věnovat se ošetřovatelství - zastavila jí zpráva o vypuknutí války  1917 – začala studovat na České oš. škole v Praze  1920 – jmenována instruktorkou - školní sestrou a zástupkyní ředitelky (S. Macharové)  ČČK – Paříž - sjezd ICN a odtud na 4 měsíce do oše. školy při Nemocnici sv. Tomáše v Londýně  Po návratu pracovala u prof. Syllaby  Inteligentní, zručná, ovládala několik jazyků(NJ, AJ,Fr, arabsky), přednášela na akcích Mezinárodní rady sester, vyjednala sestrám studijní pobyty

66 Dipl. s. Emílie Ruth Tobolářová (1895 – 1973)  1924 odjela do Bagdádu, spolupracovala s Dr. Vlastou Kalálovou, založily nemocnic s 20 lůžky,  Zvyšovali úroveň zdrav. péče  Vychovávala 2 arménské sestry  1927 návrat do Čech  1931 – 1949 byla ředitelkou školy, pracovala ve Spolku diplomovaných sester

67 PhDr. Alice Masaryková (1879 – 1966)

68  byla politička, socioložka, sociální pracovnice – vystudovala filozofii, sociologii, historii na UK, v Berlíně, Lipsku a Chicagu  1915 – 1916 byla vězněna za účast v odboji  Po vzniku ČSR – aktivní účast na politickém i veřejném životě  1919 založila Československy Červený kříž a 20 let byla jeho předsedkyní  Velmi se angažovala v ošetřovatelském školství, její zásluhou přijely do Prahy 3 americké sestry, které pomáhali vybudovat prestiž ošetřovatelské školy (Marion Parson - představená, Lentel, Kačina – odborné asistentky

69 PhDr. Alice Masaryková (1879 – 1966)  1919 založila prví Vyšší sociální školu  Za války byla odsouzena k smrti, zachránili ji protesty amerických přátel  Účastnila se předávání diplomům sjezdů ošetřovatelek až do roku 1948, kdy byla nucena odejít do ústraní  Zemřela v Chicagu, její urna byla v roce 1994 převezena do vlasti a uložena do rodinné hrobky v Lánech  Medaile Alice Masarykové - nejvyšší ocenění udělované  od roku 2003 ČČK dlouholetým členům

70 Československý červený kříž

71  Za oficiální datum vzniku Československého červeného kříže /ČSČK/ však bývá považován až počátek února 1919, tedy měsíce po vzniku samostatné Československé republiky.  PhDr. Alice Masaryková byla první a jedinou předsedkyní Československého červeného kříže v době mezi světovými válkami. Do funkce byla jmenována dne prezidentem republiky T.G.Masarykem a vykonávala ji až do své rezignace v prosinci  V r založila tradici Velikonočních mírů Červeného kříže, na jejímž základě byl později mezinárodně vyhlášen Světový den Červeného kříže (spojen ovšem s pevným datem - 8.květnem - dnem narození zakladatele Červeného kříže H. Dunanta.

72 Prof. Ladislav Syllaba (1868 – 1930)  velký zastánce vzdělaných sester  přednosta I. interní kliniky, přednosta Spolku lékařů a redaktor Časopisu lékařů českých, zakladatel časopisu Praktický lékař  významná úloha při založení školy pro diplomované ošetřovatelky, sám vyučoval  bojoval za prosazení odborného ošetřovatelství (převládající názor - ošetřovatelkám stačí minimální kvalifikace)

73 Dipl. S. Sylva Macharová ( )  Dcera spisovatele J. S. Machara  Vystudovala lyceum v HK – rozhodnutí být ošetřovatelkou nemocných  Ošetřovatelská škola ve Vídni a po jejím absolvování v r – jedna z prvních diplomovaných sester v Praze.  Pracovala na chirurgické klinice prof. Kukuly – stala se instrumentářkou  1920 – medaile F. Nightingale  Důstojnost povolání vyjadřovala vzornou péčí o sesterský stejnokroj  1923 – ředitelka České ošetřovatelské školy  zasloužila se o její velký rozvoj, dbala na vysokou úroveň, školu rozšířila, vybudovala nové školní stanice v nemocnicích  Rozvoj osobnosti sestry sebevzděláváním (konzert, výlety, divadlo,…)  Inklinovala k němčině, odchovankyní Vidně

74 Dipl. S. Sylva Macharová ( )  po odchodu ze školy se stáhla do ústraní (provdala a odstěhovala se, 2 syny)  1946 – návrat k lůžku - neurochirurgie ve střešovické Vojenské nemocnici, vedoucí RHB odd.

75 Dipl. s. Jarmila Roušarová ( )  Ztratila rodiče v dětství – až v plnoletosti mohla opustit práci v obchodě a studovat ( ).  ČSČK  1927 – začala pracovat ve Zdravotní stanici  1928 – vyslána na roční studia na Beford College v Lodýně – veřejné zdravotnictví  Nemocnice  I. Interní klinika prof. Syllaby – vedla práci žákyň  Infekční odd. Městské nemocnice na Bulovce  Vypracovala pracovní náplň funkce sestry představené (hlavní) – první ve funkci v ČSR

76 Dipl. s. Jarmila Roušarová ( )  Ošetřovatelské školství  Připravovala otevření ošetřovatelských škol (Moravská Ostrava 1937, Brno 1939,..)  Instruktorka Masarykovy státní školy zdravotní a sociální péče – vyučovala (ošetřovatelství, historii sociální a zdravotní péče), vedla školní knihovnu, budovala školní stanice  1946 – ředitelkou Ošetřovatelské školy v Praze - pomáhala jí po válce budovat  Publikovala: odborné články, Pokyny k ošetřovatelské technice - učebnice (1947), Žena v modrobílém  Aktivní členkou SDS – 1937 – předsedkyní  1950 – odvolána z pozice ředitelky – nezlomena, stále aktivní – pracovala jako řadová sestra v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí  Celý život velmi aktivní, zapojila se do výzkumné práce a výsledky publikovala, udržovala mezinárodní kontakty, účastnila se odborných akcí  1960 – titul,, Zasloužilá pracovnice ve zdravotnictví“

77 Česká ošetřovatelská škola

78 Ošetřovatelský personál ( )  1.Řádové sestry - minimum odbornou kvalifikaci, sestra představená – byla největší odbornice, nemohli zasahovat ani lékaři, náboženská motivace se kladně odrážela v péči o nemocné  2.Diplomované sestry – ojediněle, hlavně ve velkých ústavech (chirurgické instrumentářky, na RTG pracovištích, v laboratořích, v ambulancích, vrchní sestry), pracovali podle postupů, které se naučily za války – ranní a večerní hygiena, zástěry, jídlo na podnosech s příborem pro ležící pacienty – narážely na zavedené postupy  3.Nekvalifikovaný personál – nedbalá práce, často jen jako zdroj obživy

79 Pracovní podmínky pro ošetřovatelský personál  pracovali za špatných podmínek a vykonávali i jiné práce – úklid  bydlení často na pokojích pro nemocné, pracovní doba byla přizpůsobena řádovým sestrám, 24 či 36 hodinové směny  pokud pracovní doba skončila do 18 hodin – povoleny vycházky do 21 hod, v některých zařízení možná volná jedna neděle v měsíci  pro volno či vycházku musela být podána písemná žádost lékaři – tzv. propustky = pasírky obsahovala podpis schvalujícího, dobu odchodu a návratu, nedodržení trest +zákaz vycházek  zákaz sňatku a pokud se vdaly, musely zaměstnání opustit (kořeny v celibátu řeholních sester a v udržení pracovní síly)

80 Ošetřovatelská škola ve správě Československého Červeného kříže  1920 přešla škola na 10 let pod správu ČSČK  Ředitelkou Američanka Miss M.G. Pardone (3 roky)  Školu řídilo kuratorium (členy profesoři pražské lékařské fakulty např. Karel Weigner, Ladislav Syllaba)  Ustanoven Dámský výbor - pečoval o šíření zájmu o ošetřovatelství ve veřejnosti  První českou ředitelkou 1923 diplomovaná sestra Sylva Macharová  Žákyně vedeny školenými sestrami, výchova oddaných, vlídných sester pro nemocné a zručných, vzdělaných a odpovědných spolupracovnic lékařům  Velký důraz i na sebevzdělání v jiných oborech – divadlo, koncerty  1924 Macharová publikuje v rubrice „Ošetřovatelská hlídky“ v časopise Zprávy ČSČK

81 Období meziválečného ošetřovatelství  První absolventky státní ošetřovatelské školy založily v r Spolek absolventek ošetřovatelské školy, v r přejmenovaný na Spolek diplomovaných sester.  Podpořil vznik sesterských ubytoven, úpravu pracovní doby a platů. Spolek pořádal přednášky, kurzy, pomáhal zakládat další ošetřovatelské školy. Začal spolupracovat se zahraničními sesterskými organizacemi a v r byl Spolek diplomovaných sester ČSR přijat do ICN.  po roce 1948 zánik a sloučení s ROH - zrušeno členství v ICN

82 Řádové školy

83  Vznikají zejména v pohraničí (německé)  1921 – německá roční rodinná škola sester sv. Kříže  v Chebu, Chomutově, Varnsdorfu  Česko-německá škola sv. Františka z Assi v Opavě ( první výuka)  Odborná škola pro ženská povolání Chudých školských sester de Notre Dame v HK (1940)

84 Vývoj českého ošetřovatelství – samostatná práce v terénu  Další směr českého ošetřovatelství byl orientován na samostatnou činnost sester v primární péči v terénu na počátku 20. stol. a mezi oběma světovými válkami.  Mezi válkami se rozvíjely také sociální služby. Sociální sestry působily v poradnách pro matky a děti, na zdravotních stanicích s dispenzářem pro nemocné s tuberkulózou a pohlavními chorobami.  V r zavedl ČsČK organizovanou Ošetřovatelskou a zdravotní službu v rodinách, kde sestry pracovaly naprosto samostatně na základě smlouvy s pojišťovnami. Byla vysoce specializovaná a zaměřena zejména na výchovu sociálně slabších vrstev v prevenci a zdravotním uvědoměním.  Samostatná terénní péče po r zanikla a až v 70. letech se znovu objevila pouze péče geriatrická a sociální.

85 Česká státní ošetřovatelská škola v Praze  1931 škola Ošetřovatelská škola ve správě Československého Červeného kříže převedena do stání správy  Změna názvu  Kuratorium rozpuštěno  Dámský výbor zrušen  Ředitelkou Emilie Ruth Tobolářová, a to i během protektorátu.

86 Vyšší sociální škola v Praze na Vinohradech  Alice Masaryková,, Ženy v práci sociální“ definovala potřebnosti i náplň studia  Podílela se na jejím otevření (1918)  Nutný všeobecný základ (gymnázium, lyceum)  4-letá: oše. kurz s praxí v nemocnici, 2-letý sociologický kurz  Uplatnění absolventek u městských úřadů, u okresních úřadů a u orgánů zemské samosprávy  Vychováváni jak soc. pracovnice, tak sestry pro práci v terénu (poradny)  1936 zrušena – vzniká Masarykova státní škola zdravotní a sociální péče

87 Období meziválečného ošetřovatelství

88  Během 2. světové války se neotevíraly nové školy a byla pozastavena činnost profesních organizací. Rozvíjelo se zejména nemocniční ošetřovatelství, poprvé vznikla funkce představené (hlavní sestry), byly vypracovány organizační řády a pracovní náplně personálu ve směnách. Mnoho sester působilo v odbojovém hnutí.

89 Protektorát Čechy a Morava  Krátkodobé kurzy pro pracovnice v uprchlických táborech (protiepidem.)  Funkce: vedoucí sestra oše. služby v nemocnici – J. Roušarová (Bulovka)  Předávali balíčky Židům v Terezíně a hledali podporu pro rodinám vězňů v koncentračních táborech

90 Protektorát Čechy a Morava  České sestry na východní frontě – zdravotní poddůstojníci – ošetřování raněných, první pomoc  České setry v Londýně – pracovali na vybudování stavovského života, usilovali o práva na výkon povolání a o udržení vědeckého a odborného života.  1939 – první kurz ČS sester (1940 spolupráce s Britským ČK). První absolventky – péče u lůžka -

91 Období poválečného ošetřovatelství

92  Odsun německých lékařů a ošetřovatelek  Sestry vykonávaly jak odpovědnější úkoly, tak i úklidové práce  Návrat řádových bratří a sester (během okupace zákaz činnosti)  Krátkodobé kurzy, ČSČK  Otevřeno mnoho nových státních ošetřovatelských škol (R. Tobolářová na sjezdu SDS: 1916 – 12 žákyň, 1946 – 29 škol v ČSR)  1946 – Vyšší ošetřovatelská škola (Praha)  studium možno až po absolvování 2-leté oše. školy a 3 letech praxe  vyučovalo se jak teorii, tak praxi  ukončení studia – diplomovaná zkouška

93 Období poválečného ošetřovatelství  Po válce se naléhavě zvýšila poptávka po kvalifikovaných ošetřovatelkách a tak se rozrůstala síť ošetřovatelských škol.  Vyšší ošetřovatelská škola v Praze připravovala sestry- učitelky pro pedagogickou činnost a vrchní sestry pro vedoucí práci v ošetřovatelství.  Po vzoru Sovětského svazu vznikaly Střední zdravotnické školy (sloučením ošetřovatelských, rodinných a sociálních škol), které připravovaly všechny kategorie SZP, tzn. Zdravotní sestry, laboranti, rehabilitační pracovníci, dietní sestry, ženské sestry.

94 ,,Chovejte se a pracujte vždy tak, aby nemocní na pobyt v nemocnici vzpomínali rádi a s úsměvem“

95 Organizace sester v období poválečného ošetřovatelství  Po skončení války se opět obnovila činnost Spolku diplomovaných sester, který se po roce 1948 sloučil s Revolučním odborovým hnutím (tím ztratil členství v ICN) a Spolek zanikl.  Až v r se podařilo založit Československou společnost sester, která sdružovala dvě národní sesterské společnosti – Českou a Slovenskou společnost.  V r byla přijata do ICN a o dva roky později do WENR (Workgroups of European Nurse Researches). Po rozdělení Československa došlo i k oddělení obou národních Společností.  Sestry vydávaly opět svůj odborný časopis Zdravotnická pracovnice od r doplněný pravidelnou vědecko-výzkumnou přílohou Československé ošetřovatelství.  Od r byl nahrazen modernějším časopisem Sestra.

96

97 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  Patřila k tvůrcům a pracovitým lidem a významným způsobem ovlivnila pojetí českého ošetřovatelství a profesionální přípravu sester  Narodila se v Boskovicích Stala sestrou náhodou - chtěla být lékařkou.  r střední zdravotnická škola ve Svitavách  Studovala lehce, s nadšením chodila na praxi, radovala se, že je tak blízko medicíně a že může studovat. Tak začala její příprava na sesterskou dráhu.

98 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  r chirurgické oddělení v nemocnici ve Svitavách  Improvizace, různé zlepšováky  Vznikl ileostomický pás  Specielní konstrukce na odlehčení sádrového obvazu  Souprava k aplikaci enterální tekuté výživy vyrobená z použitého infúzního setu a lahve atd.  „I přes obrovský počet nezaplacených přesčasů, přes únavu z nočních směn, přes nepravidelný životní režim, ošetřování nemocných bylo krásné.“

99 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  r Specializační pedagogický seminář v Praze  Poslána do jednoročního kurzu pro instruktorky do Specializačního pedagogického semináře (následníka Vyšší ošetřovatelské školy) v Praze.  Po absolvování kurzu nastoupila do střední zdravotnické školy jako sestra instruktorka  r učitelka ošetřovatelství na Střední zdravotnické škole ve Svitavách a v Praze 8, Povltavská ul.

100 VÝUKA MEDIKŮ  V roce  se začali medici na III. interní klinice VFN učit nový obor „péče o nemocné“ a poprvé byli vyučováni sestrami a ne lékaři.  Jaroslava Macková se stala první sestrou – učitelkou.  K prvním patřily i Helena Chloubová,  Alena Mellanová

101 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná

102  Přijata a začala vysokoškolské studium r  na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor péče o nemocné-psychologie  Bylo to první vysokoškolské studium sester ve střední a kontinentální západní Evropě  Dráhu vysokoškolského pedagoga zahájila na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze v roce 1968

103 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  Provdala se za Ing. Rostislava Staňka a měla dvě dcery, ale zároveň:  Byla ve skupině sester, které v roce 1971 založily Českou společnost sester, členka výboru až do roku Předsedkyně sekce interních oborů  r a 1975 Mezinárodní kurz metodologie výuky ošetřovatelství organizovaný WHO/EURO v Manchesteru, Velká Britanie a v Lublinu, Polsko  r Doktorát filozofie na Univerzitě Karlově a začala zastupovat Československo v mezinárodním ošetřovatelském výzkumu, organizovaném Světovou zdravotnickou organizací a r se stala zástupcem Československé společnosti sester ve WENER

104 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná Byla dočasným poradcem WHO/EURO pro střednědobý program vývoje ošetřovatelství r CSc. v oboru pedagogika na FF UK v Praze

105 Nová éra ošetřovatelství následující po terciální resocializaci dospělých po roce 1989  Od r se začala psát nová éra českého ošetřovatelství. Vznikají nové profesní organizace, dochází k transformaci ošetřovatelství z pohledu vzdělávání, praxe a legislativy.  České sestry mají mnoho možností při rozvoji prestiže ošetřovatelské profese včetně získání úplného vysokoškolského vzdělání, provádění výzkumu a uplatnění nových poznatků v klinické či pedagogické praxi.  Jejich profese je volně směnitelná v rámci Evropy.

106 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  r jmenována docentem Karlovy univerzity  V letech 1990 – 1993 pracovala ve funkci ředitelky odboru školství a vědy Ministerstva zdravotnictví ČR, Praha  Od r jako členka skupiny WHO pracovala na přípravě učebních textů pro sestry východních států LEMON  Od roku 1993 působila jako docentka, vysokoškolská učitelka v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK, Praha  r – 2000 členka Rady pro rozvoj ošetřovatelství, poradního orgánu MZ ČR  r – vedoucí realizačního týmu Projektu Leonardo da Vinci

107 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  Autorka návrhu koncepce českého ošetřovatelství  Při ČAS iniciovala práci na centrální registraci sester a od roku 2001 byla předsedkyní registrační komise ČAS  Poprvé v historii byla v roce 2001 v České republice vyhlášena „Sestra roku“. Za celoživotní dílo v oboru ošetřovatelství se jí stala právě doc. Staňková.  Získala čestné uznání České společnosti sester za záslužnou a obětavou práci  Čestné členství v České lékařské společnosti J.E. Purkyně  Čestnou medaili Univerzity Karlovy k 650. výročí založení.  Pamětní list děkana 1. lékařské fakulty UK

108

109 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  Ve vstupu do Evropské unie spatřovala šanci na emancipaci ošetřovatelství u nás a v tomto duchu také pracovala.  Vzdělání je jednoznačně zárukou emancipace sester, zkvalitnění péče o pacienta, partnerství a týmovost práce všech zdravotnických profesí

110 Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná  Publikovala přes 160 odborných článků v domácích i zahraničních ošetřovatelských časopisech  Byla autorkou 4 ošetřovatelských učebnic a spoluautorkou 51 monografií, učebnic a skript  Působila v redakčních radách časopisů Zdravotnická pracovnice, Sestra, Onkologická péče a International Journal of Nursing Practice……  Dne 13. října 2003 ve věku 65 let podlehla zákeřné nemoci

111

112 prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. ( )  1952 promoval na Lékařské fakultě UK v Praze a nastoupil na III. interní kliniku VFN.  1969 jmenován profesorem vnitřního lékařství  Členem ČSAV a v letech 1987–1989.  1985 byl děkanem FVL UK.  Významně se zasloužil:  vznik gerontologie a geriatrie jako samostatného oboru,  realizaci vysokoškolského studia ošetřovatelství u nás  vznik tzv. univerzit 3. věku.  Prosazoval v podmínkách českého zdravotnictví koncepci diferencované péče

113 prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. ( )  Získal mnoho ocenění akademických i státních, českých i zahraničních.  Profesor Vladimír Pacovský by především internistou.  Publikoval 11 monografií a přes čtyři sta vědeckých prací Je autorem řady vysokoškolských učebnic (mj. moderní celostátní učebnice „Vnitřní lékařství pro lékařské fakulty“,,Ošetřování starých a chronicky nemocných“  Zásadně ovlivnil rozvoj českého zdravotnictví a vysokého školství v posledním více než půlstoletí.

114

115 HISTORIE ČESKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ V DATECH  1874 První česká ošetřovatelská  1916 Státní 2létá ošetřovatelská škola (1923 – ředitelkou Sylva Macharová). Vývoj názvu:  Česká zemská škola pro ošetřovaní nemocných  Ošetřovatelská Česká státní ošetřovatelská škola v Praze á škola ve správě Československého Červeného kříže  1931 Česká státní ošetřovatelská škola v Praze  1918 v Praze 1letá Vyšší sociální škola  1921 Spolek absolventek školy ošetřovatelské (SAŠO)  1928 přejmenování SAŠO na Spolek diplomovaných sester (SDS)  1933 SDS přijat do ICN  1937 SDS vydává odborný časopis DIPLOMOVANÁ SESTRA

116 HISTORIE ČESKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ V DATECH  1946 Vyšší ošetřovatelská škola v Praze  1948 SDS sloučen s ROH → ztráta nároku na členství v ICN (vedoucí osobnosti sesazeny pro spolupráci s Masarykovou a Benešovou → nahradily je členky SČM a KSČ  Dle nového školského zákona → sloučeny ošetřovatelské školy s rodinnými a sociálními (dle vzoru SSSR) →→ SZŠ  1951 odborový časopis Zdravotnická pracovnice → později ODBORNÝ  1960 Institut dalšího vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (Brno a Bratislava)

117 HISTORIE ČESKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ V DATECH  Vysokoškolské studium pro zdravotní sestry  1960 Dvouoborové studium Psychologie – péče o nemocné realizovala Filosofická fakulta UK ve spolupráci s lékařskou fakultou  Později byl studijní program pozměněn na kombinaci s pedagogikou, Péče o nemocné – Pedagogika, pro odborné učitelky  Od roku 1980 studium probíhalo i jako program prezenční.  Krátce bylo realizované také jednooborové studium Péče o nemocné.

118 HISTORIE ČESKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ V DATECH  Československé ošetřovatelství  1973 Česká společnost sester (dále jen ČSS)  1982 přijetí ČSS do ICN  1985 ČSS jako člen WENR (Pracovní skupina evropských sester pro výzkum (WENR – Workgroups of European Nurses Researches)  1989 zánik časopisu Zdravotnické pracovnice → SESTRA

119 OŠETŘOVATELSTVÍ VE SVĚTĚ  USA  1897 – konference Baltimore (Meryland) – počátky moderního ošetřovatelství  1836 Ošetřovatelství Society of Philadelphia  1850 učební škola pro zdravotní sestry otevřel NSP  občanská válka, sestry součástí americké armády  formálních studijních programů ošetřovatelství  1899 – Mezinárodní rada sester (ICN)  Velká Británie  Viz. Florence Nightingale  1919 – Ošetřovatelský zákon – registrace sester

120 SLIB SESTER FLORENCE ,, My, slavnostně před Bohem a v přítomnosti tohoto shromáždění, slibujeme, že budeme vésti celý život mravný a vykonávat svoje povinnosti věrně. Zdržíme se všeho, co je zhoubné a špatné, nepoužijeme aniž vědomě podáme někomu zhoubný lék. Seč naše síly stačí, učiníme vše, abychom pozvedly úroveň našeho povolání, a ponecháme u sebe vše, co v důvěrnosti nám bude svěřeno, rovněž všechny podivné záležitosti, o kterých se dovíme během svého praktického života. Věrně se budeme snažit, abychom pomáhaly lékařům při jejich práci, a oddáme se těm, kteří naší péči budou svěřeni.“

121 Možnosti seminární práce  Průkopníci ošetřovatelství u nás a ve světě  Ošetřovatelství na počátku 20. století  Období meziválečného ošetřovatelství  Historie vzdělávání sester


Stáhnout ppt "Historie ošetřovatelství Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Mgr. Pavla Kordulová."

Podobné prezentace


Reklamy Google