Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komentář k § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komentář k § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o."— Transkript prezentace:

1 Komentář k § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)

2 I. Pro účely presentace je o zákonu č. 340/2015 Sb. dále hovořeno pouze jako o „zákonu“ Podle zákona uveřejňuje Ústecký kraj v registru smluv smlouvu, která je smlouvou: - soukromoprávní - o poskytnutí dotace - o poskytnutí návratné finanční výpomoci

3 Uveřejněním se rozumí (§ 5 odst. 1 zákona): vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat (dle § 5 odst. 5 zákona) do registru smluv. § 5 odst. 5 zákona zní: „Smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují: a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, d) datum uzavření smlouvy se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.“

4 II. Ve smlouvách určených ke zveřejnění v registru smluv se vylučují ze zveřejnění informace, o kterých to stanoví zákon. Toto pravidlo stanoví zákon v § 5 odst. 8 „V případě, že mají být z uveřejnění vyloučeny informace postupem podle § 3 odst. 1 anebo § 5 odst. 6, musí být v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy zaslaném správci registru smluv tyto informace znečitelněny tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění prostřednictvím registru smluv.“

5 III. Presentace se vztahuje pouze k vyloučení informací podle § 3 odst. 1 zákona, tj. dle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Předpisem upravujícím svobodný přístup k informacím se rozumí zejména: zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – dále jen „InfZ“ Informace, které se neposkytují, vymezuje InfZ v § 7 až § 11. Ty skutečnosti, které se neposkytují podle zákona o svobodném přístupu k informacím, se ve smlouvě uveřejňované v registru smluv znečitelňují. Jedná se zejména o 1. utajované informace 2. osobní údaje 3. informace chráněné právem k nehmotným statkům 4. informace o majetkových poměrech 5. obchodní tajemství

6 IV. Utajované informace (§ 7 InfZ) Po předchozím prověření u bezpečnostního ředitele (Bc. Jan Jelínek) se znečitelní vše, co je ve smlouvě označeno v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jako utajovaná informace. § 7 InfZ stanoví: „Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy4) označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne.“ 4) zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

7 V. Osobní údaje (§8a InfZ) § 8a InfZ stanoví, že: „Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.4a“ Odkaz 4a: 4a) Například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Osobním údajem je podle § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, „jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu,“

8 Znečitelní se vše, co je osobním údajem a nemá být podle InfZ zveřejněno. Uveřejňováním informací se rozumí dle § 5 odst. 1 zákona uveřejnění smlouvy a metadat. V kontextu s ustanovením § 5 odst. 8 zákona pak logickým výkladem plyne, že se je-li vyloučen ve smlouvě z uveřejnění nějaký osobní údaj, pak stejné pravidlo se vztahuje i na osobní údaje obsažené v metadatech, jinak by vyloučení osobního údaje z uveřejnění ve smlouvě postrádalo jakýkoliv smysl. Při znečitelnění osobních údajů ve smlouvách se proto vychází zejména ze zákona č. 101/2000 Sb. Osobní údaje fyzické osoby lze zveřejnit bez souhlasu takové osoby jen na základě některého z právních titulů vymezených v § 5 odst. 2 tohoto zákona, v opačném případě je nelze zveřejnit.

9 Zákonné důvody pro zveřejnění osobních údajů Ústeckým krajem (jako správce údajů) dle § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. jsou (podtrženy jsou relevantní důvody): a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce, b)jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů, c)pokud je to nezbytně třeba k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů. V tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat, d)jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem. Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů, e)pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, f)pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo, g)jedná-li se o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona.

10  Zveřejnit je tak možné zejména nezbytné identifikační údaje veřejně činných osob, funkcionářů či zaměstnanců veřejné správy, pokud tyto údaje vypovídají o jejich veřejné či úřední činnosti, např. sjednávání smluv či realizace smluvního vztahu jménem povinného subjektu, nebo údaje, které jsou již veřejně dostupné, např. v obchodním či živnostenském rejstříku.  Pokud ke zveřejnění osobních údajů žádný zákonný důvod neexistuje, je nezbytné je v dané smlouvě anonymizovat. V opačném případě by se totiž jednalo o nezákonné zpracování, zveřejnění, osobních údajů, za které může být Úřadem pro ochranu osobních údajů odpovědnému subjektu uložena finanční sankce. § 10 zákona č. 101/2000 Sb. stanoví: Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.

11 Bude-li smluvní stranou smlouvy fyzická osoba jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti, tj. u soukromoprávní smlouvy platí následující pravidlo: Ve smlouvě se nebudou znečitelňovat údaje o identifikaci smluvní strany, které se povinně vyplňují jako metadata. Takové zpracování osobních údajů nevyžaduje souhlas subjektu údajů, neboť se jedná o zpracování osobních údajů na základě zákona. V metadatech se v poli identifikace smluvních stran bude vyplňovat následující osobní údaje: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má fyzická osoba trvalý pobyt ostatní údaje se neuvádějí.

12 Údaji, které se ve smlouvě znečitelňují, budou zejména: den a měsíc narození, adresa trvalého pobytu či místa pobytu (s výjimkou obce trvalého pobytu), číslo bankovního účtu, , telefonní číslo. Ostatní osobní údaje by bylo možno v metadatech, a tedy i ve smlouvě zveřejněné v registru smluv, zveřejnit pouze na základě souhlasu dotčené fyzické osoby. Ve smlouvě může být ujednání se smluvní stranou v tomto smyslu obsaženo. Je proto třeba pečlivě zkontrolovat při přípravě smlouvy ke zveřejnění v registru smluv, zda takové ujednání bylo v takovém konkrétním případě učiněno. Uzavření smlouvy samotné nesmí být podmiňováno tím, že o smluvní straně budou zveřejněny informace nad rámec výše uvedeného.  Je-li smluvní stranou smlouvy uveřejňované v registru smluv právnická osoba nebo fyzická osoba jednající v rámci svého podnikání, je možno postupovat při znečitelnění osobních údajů ve smlouvě podle následně uvedených příkladů znečitelnění (viz tabulka)

13

14 Údaje v textu smlouvy s komentářem k znečitelnění

15 Údaje v podpisové doložce smlouvy s komentářem k znečitelnění

16 VI. Obchodní tajemství (§ 9 InfZ) Ustanovení § 504 občanského zákoníku stanoví: „Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“ Obchodní tajemství je obchodním tajemstvím, splňuje-li pojmové znaky uvedené v občanském zákoníku a jeho vlastník projevil vůli jej utajovat. Autoritativně může tvrzení o tom, že něco je obchodním tajemstvím, potvrdit nebo vyvrátit v konkrétním případě pouze soud. Předpokladem znečitelnění ve smlouvě je, že určitá pasáž smlouvy je označena jako obchodní tajemství.

17 Demonstrativní výčet případů obchodního tajemství:  obchodní záměry, výrobní náklady, cenové kalkulace, technologické postupy a metody, výrobní vzory a prototypy, receptury, režimy organizace práce při výrobě či montáži atd.; technické plány a výkresy, grafy postupu montáže apod.; další skutečnosti, které nemají jednoznačně obchodní, výrobní či technickou povahu, ale přesto je jejich utajení nezbytné k zajištění ochrany podnikatele před jejich využitím či zneužitím jinými podnikateli.

18 Přestože v zákoně o svobodném přístupu k informacím není výslovně stanovena výjimka pro bankovní tajemství, dovozuje se, že se informace, které jsou předmětem bankovního tajemství, při postupu dle InfZ neposkytují. Důvodem je existence speciální, a tedy přednostní úpravy v zákoně o bankách. Podle § 38 odst. 1 zákona o bankách se bankovní tajemství vztahuje „na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit“. Jakákoli činnost banky spadající do výčtu činností dle § 1 zákona o bankách je z důvodu tradičně široké definice bankovního obchodu považována za bankovní tajemství podle § 38 odst. 1 zákona o bankách (zákon č. 21/1992 Sb.). Obsahuje-li smlouva informaci chráněnou bankovním tajemstvím, tak je nutné tuto informaci znečitelnit.

19 VII. Informace o majetkových poměrech (§ 10 InfZ) Majetkové poměry fyzických a právnických osob tvoří zejména jejich příjmy, které mohou být peněžité, ale i naturální, vlastnictví bytů, nebytových prostor a jiných nemovitých věcí, peněžních prostředků, pohledávek, majetkových práv apod. Za majetkové poměry fyzických a právnických osob lze přitom považovat nejen aktiva, nýbrž i jejich pasiva, přičemž je nerozhodné, zda jsou tyto závazky vůči soukromoprávním subjektům či vůči státu (srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 53/ ).

20 VIII. Informace chráněné právem k nehmotným statkům (§ 11 InfZ) Informace obsažené ve smlouvě, jejichž zveřejněním v registru by došlo k porušení práv třetích osob k předmětu práva autorského se ve smlouvě znečitelňují. (§ 11 odst. 2 písm. c) InfZ stanoví - „by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským“) Autorské právo upravuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) (dále jen „AutZ“). Předmět autorského práva je vymezen v § 2 zákona č. 121/2000 Sb. Předpokladem znečitelnění ve smlouvě je, že k určité pasáži smlouvy je uvedeno, že obsahuje skutečnosti chráněné zákonem č. 121/2000 Sb. a autor nedal souhlas s jeho zveřejněním.

21 „(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. (2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.

22 (3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené. (4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla. (5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je dílem souborným. (6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.“

23 Základním pojmovým znakem díla (jakožto předmětu práva autorského) je kumulativní splnění podmínek, že dílo je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora a že je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Autorské dílo, jakožto nehmotný statek, je odrazem osobnosti autora

24 Nikoli všechna práva upravená autorským zákonem jsou však bez dalšího právy k předmětu práva autorského. Autorský zákon totiž upravuje nejen právo autorské a práva související s právem autorským, ale též např. právo pořizovatele databáze, které však již není právem autorským, nýbrž právem sui generis, jež se vztahuje ke všem databázím; autorským dílem, tj. předmětem práva autorského, mohou však být pouze ty databáze, které splňují znaky autorského díla. Pořizovatel databáze sui generis má právo rozhodnout o zveřejnění databáze. Obsahuje-li smlouva takovou databázi, je třeba k jejímu zveřejnění souhlasu pořizovatele, v opačném případě se příslušná pasáž smlouvy znečitelní.

25 Projektová dokumentace stavby tak, jak její obsah vyplývá z příslušných předpisů v oblasti stavebního práva, podmínky autorského díla naplňuje, neboť se jedná o formu díla architektonického, které je výsledkem tvůrčí duševní činnosti autora a které je vyjádřeno ve vnímatelné podobě (v dané souvislosti v podobě listinné). Bez splnění požadavků stanovených generální klauzulí v § 2 odst. 1 AutZ vymezující předmět práva autorského by se sice jednalo o „dílo“ v obecném (i v právním) smyslu nehmotného výsledku činnosti, avšak nikoli o dílo, na něž se vztahují ustanovení autorského zákona, tedy o předmět autorského práva.

26 Z hlediska pojmových znaků autorského zákona musí jít kumulativně: a) O výsledek tvůrčí činnosti autora (fyzické osoby), přičemž „tvůrčí činnost“ je již povahově vzato vždy činností duševní. b) Jedinečnost díla jako výsledku tvůrčí činnosti, chápaná jako kvantitativní kritérium „objemu“ vynaložené tvůrčí individuality c) Povahovou vlastnost díla být objektivně (tj. smysly) vnímáno jako výsledek (i součást) tvůrčí kategorie umění, a v něm zvlášť umění literárního, anebo tvůrčí kategorie vědy. To znamená, že po díle je zákonem požadováno mít literární, jiný umělecký (např. hudební, divadelní, výtvarný, architektonický apod.) účin. d) Vyjádření v jakékoli smysly vnímatelné (objektivně sdělitelné neboli jinými osobami seznatelné) podobě (v tzv. vnější formě) e) To, zda jsou v konkrétním případě splněny legální pojmové znaky díla podle autorského zákona, je otázkou právní, která přísluší posouzení soudu, a je tak sama o sobě vyloučena z odborného posouzení.

27 Literární, jiné umělecké a vědecké dílo je ve smyslu autorského zákona objektivní kategorií, což platí i o objektivní povaze jeho pojmových znaků podle autorského zákona. Autorskoprávní povahu díla proto nelze dohodou stran či jiným právním úkonem (např. prohlášením autora) určit ani vyloučit. (Prohlášení autorství díla ovšem může mít svou důkazní hodnotu, nicméně ji nelze přeceňovat, protože se jedná jen o právní úkon jako každý jiný.) To platí i o rozhodnutí soudu, popř. rozhodce. To, zda vytvořené dílo je dílem literárním, jiným uměleckým nebo vědeckým, nelze ničí vůlí ovlivnit. Totéž platí i pro vznik práva autorského k dílu. Vůlí lze ovlivnit pouze tvůrčí činnost vedoucí ke vzniku díla (tj. i tvůrčí činnost směřující ke vzniku práva autorského) a nakládání s dílem, resp. nakládání s oprávněním k užití díla. Vytvoření díla není právním úkonem, ale právně teoreticky tzv. jinou subjektivní právní skutečností.

28 Druhy děl a) díla literární b) díla umělecká (tj. jiná umělecká než literární), - díla architektonická (např. stavby, makety, interiéry, výtvory zahradní a jevištní architektury, výtvory urbanistické a jiná díla umění architektonického, jež jsou prostorově vyjádřena např. konstrukcemi apod., stejně jako i tato díla vyjádřená architektonickými projekty, plány a náčrty) Vzhledem k zákonnému vymezení pojmových znaků děl je zřejmé, že pouhé výsledky řemesel či pouhé netvůrčí a neumělecké technické zdatnosti a dovednosti, byť architektonického charakteru, nepožívají ochrany podle autorského zákona (technické výkresy, ryze technická řešení architektonických prvků atd.). - díla umění užitého c) díla vědecká - díla vědecká slovesná - díla kartografická; Mezi díla kartografická patří též zeměpisné mapy, plány a náčrty, tj. díla dvourozměrná, stejně jako i díla prostorová, katastrální mapa sem nepatří - jiná díla vědecká

29 Skutečnost, že některý druh díla není v autorském zákoně zmíněn, neznamená, že nemůže ve skutečnosti splňovat legální pojmové znaky, které na něj autorský zákon klade, tj. může být dílem ve smyslu autorskoprávním. Výčet děl obsažený v generální klauzuli autorského zákona, pojaté v odst. 1 pozitivně, je pouze demonstrativní, nikoli taxativní, což odpovídá potřebám rozvoje tvorby. Ostatní důvody pro neposkytnutí informace uváděné § 11 InfZ nejsou komentovány z důvodu malé pravděpodobnosti (vyloučení) jejich výskytu ve smlouvách.

30 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Komentář k § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o."

Podobné prezentace


Reklamy Google