Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vypracovala:Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová Téma:Bezobratlí Vznik:říjen 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2787 Základní škola Jana.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vypracovala:Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová Téma:Bezobratlí Vznik:říjen 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2787 Základní škola Jana."— Transkript prezentace:

1 Vypracovala:Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová Téma:Bezobratlí Vznik:říjen 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Jana Noháče VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR

2 A NOTACE Ž IVOČICHOVÉ NA B ŘECLAVSKU - BEZOBRATLÍ Encyklopedický seznam a popis živočichů Karty je možno vytisknout a používat jako doplňkový materiál při výuce.

3 S EZNAM ŽIVOČICHŮ – HMYZ A BEZOBRATLÍ Hlemýžď zahradní Chroust obecný Komárovití Klíště obecné Kudlanka nábožná Moucha domácí Mravencovití Nosorožík kapucínek Roháč obecný Slimák největší Slunéčko sedmitečné Tesařík obrovský Žížala obecná

4 H LEMÝŽĎ ZAHRADNÍ třída: plži délka: kulovitá pravotočivá ulita, široká mm a vysoká mm. Tělo je dlouhé asi 10 cm. charakteristika: Hlava nese 2 páry tykadel, z nichž ten delší pár nese oči a kratší pár je orgánem čichu a hmatu. Ústní otvor obsahuje uvnitř radulu, což je pilníkovitá chitinová destička. Svalnatá noha vylučuje hlen, který slouží k pohybu. Má žlutohnědou schránku s tmavými pásky. Dožívá se až šesti let, vyskytuje se v křovinách a hájích, ale často i v zahradách. Zimu přečkává v půdě. zahradni-helix-pomatia

5 C HROUST OBECNÝ řád: brouci délka: až 3 cm charakteristika: Chroust létá obvykle za tmy. Pro chrousta obecného je charakteristické hnědé zbarvení a zlaté chloupky pod krovkami. Samec má na tykadlové paličce 7 lístků, zatímco samička jich má pouze 6. Dospělci se objevují koncem dubna nebo v květnu a téměř okamžitě se páří. Po dvou týdnech dospělosti samičky začnou klást vajíčka, která zahrabávají 10–20 cm do země. Larvy – ponravy žijí v zemi 4 roky, pak se na podzim zakuklí a na jaře vylézají opět dospělci. a/commons/0/09/Chroust.jpg

6 K LÍŠTĚ OBECNÉ řád: klíšťatovci délka: od 2 mm do 1 cm do nasátí charakteristika: Klíště je roztoč. Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích. Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem obecným patří lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida. tail=873

7 K OMÁROVITÍ řád: dvoukřídlí délka: zpravidla do 16 mm váha: 2 – 2,5 mg charakteristika: Komárovití je čeleď dvoukřídlého hmyzu, jejíž zástupci jsou běžně označováni jako komáři. Za noc dokáží urazit až 10 km a mohou létat až 4 hodiny bez přestávky rychlostí 1-2 km/h. Většina druhů je aktivní a shání potravu v noci, večer či ráno. Přes den se většina komárů schovává na chladných místech. Komár v letu vydává hvízdavý tón. Všichni komáři se primárně živí nektarem, ale samičky jsou navíc schopny sání krve. Po probodnutí kůže samička vstříkne do krve své sliny, které omezují srážlivost krve. Zároveň působí jako analgetikum, aby postižený tvor nevnímal bodnutí a nebránil se. Právě touto cestou se do těla zvířete či člověka dostanou choroboplodné zárodky. Nejvýznamnější z nich je malárie. /commons/3/31/Aedes_albopictus_o n_human_skin.jpg

8 K UDLANKA NÁBOŽNÁ řád: kudlanky délka: 4 cm – 8 cm charakteristika: Kudlanka nábožná je zbarvena světle zeleně, na podzim hnědě, hlava je trojúhelníková s velkýma očima. Na první pohled zaujme přední pár končetin, který je uzpůsoben k uchvacování kořisti – loupeživé končetiny. Fungují jako střenka zavíracího nože, kořist je bleskovým sklapnutím přivřena mezi ozubenou holeň a chodidlo. Kudlanky jsou dravci. U kudlanek se vyskytuje manželský kanibalismus. To znamená, že samička po páření sežere samečka. Dokáže aniž by hnula tělem otočit hlavu o 360 stupňů. /commons/a/a0/Mantid_August_ jpg

9 M OUCHA DOMÁCÍ třída: hmyz délka: 6 – 12 mm charakteristika: Moucha domácí je často považována za škůdce, který může přenášet vážné nemoci. Hlavní predátoři jsou pavouci, ropuchy a žáby. V letu dosahuje rychlosti kolem 8 km/h. Má 1 pár blanitých křídel. Jejich hrudník je šedivý se čtyřmi podélnými tmavými čarami na zádech. Spodní části břicha jsou žluté a celé tělo mají pokryté chlupy. Samice jsou o něco větší než samci. Lidé ji velmi často považují za škůdce, hlavně v letních měsících. Sedají na jídlo a svými výkaly přenášejí nemoci. a/commons/8/8f/Musca_domestica_ September_ jpg

10 M RAVENCOVITÍ řád: blanokřídlí délka: od několika mm do několika cm charakteristika: žijí v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se v češtině obvykle říká mraveniště. Kolonie mravenců může zpočátku čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také několika miliónů jedinců. Jejich tělo tvoří jasně oddělené části - hlava, hruď a zadeček. Tělo může být kryto chloupky. Hlava má typicky jeden pár článkovaných lomených paličkovitých tykadel, složené oči, různě uzpůsobená a vyvinutá kusadla. Samotná hruď může mít také ostny. Má tři části a z každé části vychází po jednom páru nohou. Nejdůležitějším komunikačním prvkem jsou mravenčí pachy. Někteří mravenci užívají také chuť (dávají ostatním jedincům ochutnat, co našli) a „cvrkot“, který bývá někdy vnímán přímo, jindy pouze z otřesů půdy. Zrak má u mravenců poměrně malý význam. V nejpropracovanějších strukturách jsou si mravenci schopni sdělit přibližně „příkazů“. /commons/b/be/Mrowka_rudnica_for mica_rufa_small.jpg

11 N OSOROŽÍK KAPUCÍNEK řád: brouci délka: 2,5 - 4 cm charakteristika: Samci nosorožíka mají na hlavě dlouhý, dozadu zahnutý roh.V přírodě se s ním můžeme zřídka setkat od konce jara do léta. Je to soumračný tvor, který se přes den skrývá ve svém úkrytu. Létá zejména v noci a v podvečer. Občas může nalétat na různé zdroje světla. Larvy žijí v trouchnivějícím dřevě a v pařeništích. V Česku je chráněný zákonem jako ohrožený druh. kapucinek/

12 R OHÁČ OBECNÝ řád: brouci délka:sameček 60 – 70 mm, samička 30 – 40 mm charakteristika: Žije v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech,v lesích a hájích. Dospělí jedinci se objevují od konce května do začátku srpna a jsou nejvíce aktivní ve večerních hodinách. Samečci mají parohovitě rozvětvená kusadla. Dospělí brouci žijí pouze několik měsíců a živí se nektarem a šťávou stromů a rostlin. Létají za soumraku a jejich pomalý let je doprovázen charakteristickým hluboce bzučivým zvukem. Samci létají mnohem častěji než samice. Přirozenými nepřáteli roháčů jsou straky, jezevci, lišky, ježci, a hlavně datlové. V Evropě je chráněný. 70-rohac-obecny-nejvetsi-brouk.html

13 S LIMÁK NEJVĚTŠÍ řád: plicnatí délka: 10 – 12 cm charakteristika: Slimák je největší je druh suchozemského plže. Je bělavěšedavé barvy s 2-3 tmavými pruhy nebo řadami skvrn na bocích. Má vpředu zaokrouhlený a v zadu zašpičatělý štít se skvrnami a žlutavý kýl. Na zahradých škodí ožíráním rostlin. Zemědělství naopak prospívá tím, že příležitostně požírá menší druhy plžů, jako je například velmi škodlivý plzák španělský. ezobratli-invertebrates- wirbellosen/bezobratli-invertebrates- wirbellose/4162-slimak-nejvetsi-limax- maximus

14 S LUNÉČKO SEDMITEČNÉ řád: brouci délka: asi 10 cm charakteristika: tvar těla je téměř polokulovitý, jen mírně protáhlý dopředu. Má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Slunéčko sedmitečné je velmi rozšířeným druhem žijícím téměř všude, kde se vyskytují mšice a červci, jimiž se živí jak larvy, tak dospělí jedinci. Je považováno za užitečný druh efektivně likvidující výše zmíněné škůdce (jedna larva zkonzumuje během svého vývoje až přes 600 mšic). mmons/7/78/Lady_beetle.jpg

15 T ESAŘÍK OBROVSKÝ řád: brouci délka: až 56 mm charakteristika: Dospělý brouk je tmavě hnědý, konec krovek má červenohnědý. Samci tesaříka obrovského mají dvakrát delší tykadla než samice a jsou štíhlejší.Larvy se vyvíjejí v živém dřevě dubu. Vytvářejí si zde chodbičky a komůrky, ve kterých se zakuklují. I když svou činností larvy brouka způsobují škody, je brouk zařazen mezi ohrožené druhy a je chráněn zákonem. ichove-v-lese/hmyz/brouci/tesarik- obrovsky

16 Ž ÍŽALA OBECNÁ kmen: krožkovci délka: 9 – 30 cm charakteristika: Žije v půdě. Tělo žížaly se skládá z článků. Hlen, který vylučují její žlázy, jí usnadňuje dýchání a pohyb po nerovném povrchu a zabraňuje vysychání kůže. Na přídi těla má hmatový prstík, který jí slouží k orientaci. Při jemném promnutí tenké pokožky jsou cítit štětinky. Žížala se sama stává obživou pro jiné živočichy, například kosy, drozdy, které je možné vidět, jak opatrně kráčejí po zemi, naklánějí se dopředu a loví nepozorné žížaly ukryté těsně pod povrchem. Jsou potravou i ježků, krtků.Žížaly mají velkou regenerační schopnost. Když je nepřítel polapí, zůstane mu jen zadní část těla žížaly za opaskem. Opasek se nachází mezi 32. a 37. článkem. Konec těla žížale doroste. Pokud je ale přetržena přesně uprostřed, vždy zahyne. /commons/3/30/Regenwurm1.jpg

17 ŠÁRA, Lubomír a David ŠÁRA. Přírodní společenství: Svět našich živočichů a rostlin [CD-ROM]. Praha: firma Pachner, 2002 [cit ]. Dostupné z: Přírodní společenství/Images Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000, 432 s. ISBN Z DROJ :


Stáhnout ppt "Vypracovala:Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová Téma:Bezobratlí Vznik:říjen 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2787 Základní škola Jana."

Podobné prezentace


Reklamy Google