Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Skládkování odpadů z pohledu České inspekce životního prostředí. Ing. Danuše Hráská Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Liberec Liberec.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Skládkování odpadů z pohledu České inspekce životního prostředí. Ing. Danuše Hráská Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Liberec Liberec."— Transkript prezentace:

1 Skládkování odpadů z pohledu České inspekce životního prostředí. Ing. Danuše Hráská Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Liberec Liberec

2 Abstrakt : Přestože by měly být odpady dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.v souladu s hierarchií nakládání s odpady odstraňovány skládkováním až na posledním místě, je tento způsob nakládání s odpady v České republice stále jeden z nejvyužívanějších. Česká inspekce životního prostředí proto mj. zaměřuje svoji kontrolní činnost na kontroly těchto zařízení (skládek odpadů). Cílem následující prezentace je seznámit účastníky projektu s poznatky z kontrol skládek odpadů a poukázat na časté nedostatky a obcházení legislativy odpadového hospodářství ze strany provozovatelů těchto zařízení. 1.Česká inspekci životního prostředí (ČIŽP). ČIŽP byla zřízena v roce 1991 zákonem ČNR č 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. V průběhu let 1991 až 1992 se připojily ostatní složky ochrany životního prostředí. ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí České republiky (MŽP ČR) a svoji činnost vykonává v 5 oblastech ochrany životního prostředí (ochraně ovzduší, ochraně vod, odpadovém hospodářství, ochraně přírody a ochraně lesa). Současně je uplatňován integrovaný přístup k ochraně životního prostředí, a to v souladu se zákonem o integrované prevenci (IPPC), zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a i svým celkovým způsobem inspekční práce.

3 ČIŽP vykonává především kontrolní činnost a všeobecně dohled nad dodržováním právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ukládá sankce a případně stanoví nápravná opatření a lhůty pro jejich splnění. Mimo tuto činnost dále ČIŽP např. poskytuje informace a stanoviska zejména po stránce odborné, řeší havárie a podněty, podává podněty ostatním orgánům státní a veřejné správy a spolupracuje při řešení starých ekologických zátěží. Jednou ze složek ochrany životního prostředí je oddělení odpadového hospodářství, které kontroluje, zda právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a obce nakládají s odpady v souladu s právními předpisy a rozhodnutími MŽP ČR a jiných správních úřadů. Úkoly ČIŽP plní inspektoři. Při kontrole zjišťují inspektoři skutečný stav, v rámci prokazování skutečností mohou provádět odběry vzorků odpadů a následně zadávat jejich analýzy. Kontrolní činnost je prováděna dle plánu inspekční činnosti pro příslušný rok. Kontrolní akce jsou plánovány v rozsahu cca 40 % celkové práce inspektora.

4 Dlouhodobě jsou jako stěžejní úkoly zařazovány do plánu kontrolní činnosti právě kontroly skládek odpadů a to zejména kontroly skládek nebezpečných odpadů, které jsou uskutečňovány každým rokem. Vedle aktuálně provozovaných skládek (I.fáze) jsou namátkově kontrolovány uzavřené skládky (II.fáze) a skládky v režimu následné péče ( III.fáze), kdy jsou prověřovány četnosti a provádění monitoringu, doklady kvality odpadů, konstrukční prvky skládky a vykazování množství odpadů použitých pro tzv. technické zabezpečení skládky. Kontroly skládek se vždy řídily aktualizovaným metodickým pokynem, v rámci kontrol byly mimo výše uvedené zjišťovány dále např. volné kapacity skládek, zda jsou a v jaké výši vytvářeny finanční rezervy pro následnou péčí o uzavřenou skládku, dodržování podmínek rozhodnutí o souhlasu a stanovené provozním řádem a zabezpečení odpadů a skládek všeobecně. Kontroly skládek NO byly prováděny ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP), a to zejména za účelem kontroly odvodu rizikové složky poplatku za ukládání NO na skládky jeho příjemci tj. SFŽP.(poplatky nejsou vybírány pokud je odpad využit jako technologický materiál na zajištění skládky za účelem jejího technického zabezpečení v souladu s projektem a provozním řádem v množství max.25 % objemu odpadů).

5 2. Legislativa a základní pojmy související se skládkováním odpadů. Základními předpisy, kterými je v České republice upravena problematika odstraňování odpadů jejich skládkováním jsou : - Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění (účinný od ) a k němu vydané prováděcí vyhlášky, zejména : - vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (účinná od ) - vyhláška č.294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu (účinná od ). Skládka odpadů je definována zákonem jako zařízení (technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby) zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem (stavebním zákonem) a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu. Skládkou odpadů je také zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování a skladování vlastních odpadů s výjimkou skladování odpadů, jež jsou přechodně soustřeďovány v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo po dobu 1 roku před jejich odstraněním.

6 První fází provozu skládky se rozumí provozování zařízení k odstraňování odpadů (skládky odpadů) jejich ukládáním na povrchu nebo pod úrovní povrchu terénu. Druhá fáze provozu skládky představuje provoz zařízení (skládky odpadů) k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky. Třetí fází provozu skládky se dle zákona o odpadech rozumí provozování zařízení neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření. (Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví příslušný krajský úřad. Lhůta nesmí být kratší než 30 let). Využití odpadů – činnost, jejímž výsledkem je odpad sloužící užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétním účelům, a to i v zařízení neurčeném k využívání odpadů nebo odpad který je k tomuto účelu upraven (příloha č. 3 zákona). Odstranění odpadů - činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískávání látek nebo energie. (příloha č.4 zákona)

7 Pro příjem odpadu na skládku je rozhodující : Kategorie odpadu (ostatní x nebezpečný) Vodný výluh odpadu (výluhová třída podle vyhlášky č.294/2005 Sb., příloha č.2) V případě skládky inertního odpadu –obsah škodlivin v sušině (tabulka 4.1.vyhlášky č.294) V ČR jsou provozovány skládky, které se dělí podle technického zabezpečení na skupiny : Skupina S IO - inertní odpad (výluh tř.I a tab 4.1 vyhlášky č.294/2005 Sb.) Skupina S OO - ostatní odpad, tato skupina se dále dělí na podskupiny : S-OO1 (skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů s nízkým obsahem biologicky rozložitelných látek, kdy ukazatel TOC (celkový organický uhlík) není vyšší než 5% a ukazatel DOC (rozpuštěný organický uhlík) je menší nebo roven hodnotě 80 mg/l a odpadů z azbestu, ukládaných do vyhrazených sektorů za zvl. podmínek např. okamžitý překryv) – výluh.tř. IIa).

8 S-OO3 (skládky nebo sektory určené pro ukládání odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek. Na tuto podskupinu nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry.) – výluh tř. IIa nebo které nelze hodnotit na základě výluhu Skupina S NO- pro nebezpečné odpady, výluh.tř. III Při předávání odpadů do zařízení k odstraňování odpadů je třeba doložit tzv. základní popis odpadů (v případě skládky odpadů dle přílohy č. I vyhl.č. 294/2005 Sb.) Další zejména technické požadavky pro skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládky, těsnění, monitoring a podmínek jejich uzavření a rekultivace stanoví České technické normy řady ČSN až ČSN , na které odkazuje vyhláška č.294/2005 Sb. a jsou tedy pro provozovatele skládek závazné.

9 3. Kontroly a poznatky ČIŽP. Většina skládek je provozována na základě integrovaného povolení a kontroly byly a jsou zpravidla prováděny za účasti všech technických složek (OOV, OOO, OOH) ochrany životního prostředí. Mimo inspektorů ČIŽP se kontrol pravidelně účastní také pracovníci SFŽP, KHS a krajských úřadů. S příslušnými krajskými úřady je např. diskutována problematika placení a odvodu poplatků za ukládání odpadů a některé další údaje uvedené v rozhodnutí a schválených provozních řádech (specifické pro každou skládku). Na základě výsledků kontrol lze konstatovat, že při provozu skládky provozované dle integrovaného povolení (provoz skládky, druhá fáze provozu skládky případně i třetí fáze provozu skládky zejména při využívání odpadů na povrchu terénu v rámci rekultivace) je zneužívána benevolence krajských úřadů jako povolovacího úřadu (neurčité podmínky rozhodnutí či jejich formulace takovým způsobem, který striktně nezakazuje či nenařizuje to, co legislativa v dané oblasti stanoví např. široký seznam odpadů povolených odstraňovat uložením do skládky, včetně odpadů, jako jsou materiálově využitelné odpady, vytříděné složky komunálních odpadů, biologicky rozložitelné odpady a ponejvíce také kompletní obalové odpady). Provozovatelé tedy stále více obcházejí legislativní předpisy odpadového hospodářství.

10 Uložení např. lehce zápalných odpadů se potom negativně projevuje při zahoření skládek, které dokladují v mnoha případech rozsáhlé a často i opakované požáry na skládkách.

11 Nadále přetrvává jako značný problém široká škála konkrétních druhů odpadů, povolených jako materiál k technickému zabezpečení skládky (TZS), kdy některé druhy odpadů jsou dle názoru ČIŽP svými fyzikálními vlastnostmi k TZS nevhodné např. různé druhy kalů, popeloviny a odprachy a dále hořlavé nebo lehké frakce odpadů i když jsou u nich stanoveny podmínky pro jejich využití ( rypný stav nebo zvlhčení). Dle názoru ČIŽP jsou tyto odpady skládkovány stejně jako jiné odpady, provozovatel však při jejich vykazování jako TZS na konci zpoplatňovaného období nemusí z nich odvádět poplatky.

12 Ani novelizace zákona o odpadech a jeho prováděcí vyhlášky č. 294/2005 Sb., nezajistili žádný posun k zamezení odlivu finančních prostředků, především z účtu SFŽP, tzn. že stále existuje problém při použití odpadů k TZS a s tím spojené neodvádění poplatků. Vyhláškou daný limit 25 % z objemu všech v daném roce uložených odpadů na skládku, bez přepočtu na evidované hmotnostní údaje, již řadu let poskytuje provozovatelům skládek odpadů možnost použití mnohem většího množství odpadů bez odvodu poplatků (v některých případech činí množství takto využitých odpadů až 85 % hm). V současné době mají tak stále provozovatelé skládek možnost ukládat nemalá množství odpadů do tělesa skládky, aniž by byly zpoplatněny, a to i sazbou jako odpady nebezpečné. Na tuto závažnou skutečnost poukazují i společné kontroly provedené ČIŽP s pracovníky SFŽP a následně zprávy vyhotovené pracovníky SFŽP.

13 Na základě výsledků z kontrol vyhodnotila ČIŽP jako závažná pochybení při provozu skládek během jejich první fáze provozu následující skutečnosti : nedostatečný překryv a hutnění ukládaných odpadů, v jehož důsledku dochází ke zvýšenému úletu lehké frakce odpadů a sesuvům svahů přijetí nepovoleného odpadu k odstranění na skládku, nedostatečná kontrola přijímaných odpadů odstraňování odpadů mimo zabezpečené těleso skládky nedodržování předepsané četnosti odběrů vzorků průsakové vody a z monitor.vrtů při uložení odpadů z obsahem azbestu ve vyhrazeném prostoru nebyl tento odpad překryt dostatečnou vrstvou překryvového materiálu únik průsakové vody ze skládky na rostlý terén a do odvodňovacího systému dešťových vod nekvalitně zpracované ZPO či jejich absence chybně vedená evidence odpadů (špatné kódy nakládání s odpady, překategorizace odpadů)

14

15 V roce 2011 bylo jednotlivými oblastními inspektoráty ČIŽP (10) zkontrolováno celkem 159 skládek, v závěru bylo vedeno 21 správních řízení o pokutě a za zjištěné nedostatky byly uloženy sankce v celkové výši Kč. V roce 2012 bylo provedeno celkem 152 kontrol, bylo vedeno 23 správních řízení a uloženy sankce v celkové výši Kč. V ČR je dle aktualizované databáze skládek MŽP provozováno celkem 305 skládek odpadů. Velmi palčivým problémem zůstává nadále řešení černých skládek, tvořených převážně směsným komunálním odpadem nebo stavebními odpady. V drtivé většině případů není možné zjistit původce odpadů. Bývá tak na majiteli pozemku, zda černou skládku odstraní či nikoli. Často se jedná o skládky na obecních pozemcích, kdy je s příslušným úřadem dohodnuto její odstranění v obcí stanovené lhůtě. V těchto případech bývá problémem ukládání těchto odpadů do různých terénních depresí a ve většině případů ten, kdo odpady využívá je nepovažuje za odpad. Značným nedostatkem zákona o odpadech se jeví v těchto případech nemožnost ČIŽP kontrolovat fyzické nepodnikající osoby, tyto kompetence mají obecní úřady, které však tak činí pouze sporadicky. Občané tak nabývají dojmu, že jsou nepostižitelní.

16 Při kontrolách skládek odpadů v třetí fázi provozu, tj. v režimu následné péče, se potýkala ČIŽP hlavně s nedohledatelností dokumentace a ostatních souvisejících dokladů ke skládkám provozovaným v minulosti a uzavřených v 90. letech minulého století. Pouze v několika případech byl potom stanoven monitoring a podmínky péče. V případě těchto skládek spatřuje ČIŽP legislativní nedostatek. Většina skládek byla uzavřena a částečně zrekultivována na základě starých povolení bývalých okresních úřadů či stavebních úřadů a plnění podmínek těchto rozhodnutí není právně vymahatelné a neexistuje možnost rekultivace dle současné legislativy a požadavků technických norem. Trendy vývoje při kontrolách skládek jsou setrvalé, zejména v tom směru, že provozovatelé těchto zařízení zkouší „osvědčené“ postupy s cílem obejít platnou legislativu za účelem vyššího zisku. Toto jim bývá mnohdy umožněno povolováním široké škály přijímaných odpadů ( mnohdy výčet všech odpadů uvedených v katalogu odpadů) a stanovením pouze všeobecných podmínek pro skládkování. Dalším problémem je nedodržování hierarchie nakládání s odpady vzhledem k nedostatečnému množství zařízení k využívání odpadů. Pro původce je i častěji z ekonomických důvodů a vzhledem k dopravním vzdálenostem výhodnější bohužel i např. energeticky využitelné odpady odstraňovat ukládáním na skládky.

17 V neposlední řadě se jako problematické jeví nakládání s odpady, které jsou ze strany původce deklarovány jako ne-odpady, výrobky či vedlejší produkty. V těchto případech lze následně takové výrobky z odpadů ukládat na skládky aniž by byly zpoplatněny. Tento trend souvisí s legislativními změnami, a to především v oblasti změn ekonomických nástrojů. Řešením v této situaci by dle názoru ČIŽP měla být legislativní změna a zcela striktní vymezení podmínek, kriterií a postupů pro jednotlivé komodity odpadů. Dle výsledků kontrol skládek, provedených ČIŽP jsou následně aktualizovány databáze skládek odpadů evidované MŽP ČR, která současně zabezpečuje plnění Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR).

18 Děkuji Vám za pozornost. Kontakt : Ing. Danuše Hráská Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Liberec Tř. 1.Máje 858/26, Liberec 1 Telefom : , mobil : , fax :


Stáhnout ppt "Skládkování odpadů z pohledu České inspekce životního prostředí. Ing. Danuše Hráská Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Liberec Liberec."

Podobné prezentace


Reklamy Google