Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní principy SUC I Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní principy SUC I Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ."— Transkript prezentace:

1 Základní principy SUC I Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ

2 Dokumenty SUC 10 encyklik: Lev XIII., encyklika Rerum novarum (1891) Pius XI., encyklika Quadragesimo anno (1931) Jan XXIII., encyklika Mater et Magistra (1961) Jan XXIII., encyklika Pacem in terris (1963) Pavel VI., encyklika Populorum progressio (1967) Pavel VI., apoštolský list Octogesima adveniens (1971) Jan Pavel II., encyklika Laborem exercens (1981) Jan Pavel II., encyklika Sollicitudo rei socialis (1987) Jan Pavel II., encyklika Centesimus annus (1991) Benedikt XVI., encyklika Caritas in veritate (2009) Pastorální konstituce Gaudium et Spes (1965) Kompendium sociální nauky církve (Iustitia et Pax, 2004) Poselství k oslavě Světového dne míru (vždy k 1.1.), Pokoj a Dobro (2000)

3 Personální princip Princip solidarity Princip subsidiarity Princip obecného dobra

4 219. Nejvyšší zásadou této nauky je tvrzení, že jednotliví lidé jsou základem, účinnou příčinou a cílem každého společenského zřízení; lidé od přírody obdaření společenskou povahou a zároveň povolaní k vyššímu řádu, který přirozenost přesahuje a pozvedá Tento nejvyšší princip je nosný a chrání nedotknutelnou důstojnost lidské osoby. Na jeho základě vybudovala církev, především v posledních sto letech, za spolupráce učenců z řad kněží i laiků, svou rozsáhlou sociální nauku. Podle ní mají být uspořádány lidské vztahy ve shodě s všeobecnými zásadami vyplývajícími z konkrétních okolností a zvláštní povahy každé doby. Tyto normy křesťanské sociální nauky mohou tudíž být přijaty všemi lidmi. Mater et magistra (1961) Personální princip

5 Gaudium et Spes (1965) Člověk je totiž v jádru své přirozenosti bytost společenská a bez vztahu k ostatním nemůže žít ani rozvíjet své vlohy Vždyť lidská osoba je a musí být počátkem, nositelem i cílem všech společenských institucí, neboť má přirozenou potřebu žít společensky. Personální princip

6  bytost společenská (podstatně)  počátkem (základem)  nositelem (účinnou příčinou)  cílem (nikdy pouze prostředkem) všech společenských institucí (zejména politických, ekonomických)

7 biologická X duševní, duchovní stránka socialita, sociální bytost, participace na sociální interakci společenský X nespolečenský hypotézy přirozeného stavu, je zde společnost k eliminaci zla, nebo realizaci dobra? Co je člověk?

8 LIDSKÁ PRÁVAVeřejná moc má uznávat a mít v úctě osobní práva a povinnosti občanů 60. V dnešní době se soudí, že obecné blaho záleží především v tom, aby se zachovávala lidská práva a povinnosti. Proto je třeba, aby úloha veřejné moci spočívala především v tom, aby se na jedné straně tato práva uznávala, dbalo se jich, navzájem byla slaďována, chráněna a podporována, a na druhé straně aby mohl každý snáze plnit své povinnosti. "Chránit nedotknutelná lidská práva a starat se, aby každý mohl snáze plnit své povinnosti – to je hlavní úkol každé veřejné moci." Pacem in terris (1963)

9 -Stoicismus (myšlenka rovnosti všech lidí, univerzální zákon, odmítání otroctví) -Křesťanství (nezpochybnitelná důstojnost člověka, garantovaná Bohem, člověk jako obraz Boží) -Osvícenství (sekularizace myšlenky, prosazení v politickém řádu) Historické kořeny ideje lidských práv

10 Magna charta libertatum (1215, 1297) Omezovala některé panovníkovy pravomoci, vyžadovala, aby respektoval zákonné procedury a aby akceptoval, že jeho rozhodování bude omezeno zákonem. Habeas corpus - podezřelý nebo stíhaný je lidská bytost a má právo na důstojné zacházení. Deklarace práv člověka a občana (1789, Francie) Bill of Rights (1791, USA) Historické kořeny ideje lidských práv

11 Základní lidská práva John Locke: Právo na život, svobodu, majetek (life, liberty, property) Thomas Jefferson: Právo na život, svobodu a sledování štěstí (life, liberty, pursuit of happines) Jeremy Bentham (1748 – 1832) Přirozená práva – hloupost, kritérium štěstí – užitek Svoboda – realizace osobních přání politická, hospodářská, sociální, kulturní práva Všeobecná deklarace lidských práv, OSN 1948

12 Trojí lidsko-právní status osoby: Status negativus (práva bránící) Status activus (práva občanská) Status positivus (práva na šance a prostředky) Z myšlenky lidských práv se stává prostředek politické tyranie. LEGUTKO, R. Ošklivost demokracie a jiné eseje. Brno, CDK, 2009, ISBN Kapitola Právo na všechno s Členění lidských práv

13 Schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948 (Den lidských práv ) Všeobecná deklarace lidských práv

14 U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku, že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy, že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku, Valné shromáždění vyhlašuje tuto Všeobecnou deklaraci lidských práv Preambule

15 Samotná Všeobecná deklarace lidských práv se na lidskou důstojnost odvolává několikrát (přesně celkem 5x), ovšem aniž by ji jakkoli definovala či zdůvodňovala. Vyjádření v preambuli ve věci lidské důstojnosti se odvolávají na „uznání“ a „víru“. Zatímco článek 1 deklaruje pouze rovnost co do důstojnosti a práv, články 22 (zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti) a 23 (živobytí odpovídající lidské důstojnosti) již podmiňují lidskou důstojnost určitým žádoucím sociálním stavem (sadou sociálních práv a spravedlivou odměnou) Důstojnost člověka v deklaraci

16 Která z práv nejsou jen přiznána politickou autoritou, ale jsou skutečně nezcizitelnými lidskými právy a proč ? Právo na život, svobodu, majetek, svobodu projevu, sdružování, rodinu ? článek 21 deklarace (1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců. (3) Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování. článek 25 deklarace (1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

17 Jak zdůvodnit lidská práva? (Stanislav Sousedík – krize zdůvodnění, argumentační nouze) - Teologicky (autoritou) -Filosoficky (rozumem) -Intuitivně (pocitem) -Statisticky (konsensem) -Jak odlišit skutečná lidská práva od konvencí a sociálních vymožeností? -Problém univerzality lidských práv?

18 Deklarace nezávislosti USA, 1776 Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády, odvozující svou oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou... We hold these truths to be self-evident, that all men arecreated equal, that they are endowed by their Creator with certain unalienable Rights, that among these are Life, Liberty and the pursuit of Happiness. — That to secure these rights, Governments are instituted among Men, deriving their just powers from the consent of the governed…

19 „V současnosti jsme svědky tíživého protikladu. Na jedné straně se vymáhají práva, mající nahodilý a postradatelný ráz, přičemž se nárokuje jejich uznání a šíření ze strany veřejných struktur, a na druhé straně jsou zneuznávána a pošlapávána elementární základní práva velké části lidstva“. Caritas in veritate, čl. 43


Stáhnout ppt "Základní principy SUC I Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ."

Podobné prezentace


Reklamy Google