Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lidská práva pohledy politické filosofie, sociální etiky a sociálního učení církve.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lidská práva pohledy politické filosofie, sociální etiky a sociálního učení církve."— Transkript prezentace:

1 Lidská práva pohledy politické filosofie, sociální etiky a sociálního učení církve

2 LIDSKÁ PRÁVA – lasiččí pojem? Netěší se ale pojem lidských práv podobnému osudu, jako mnoho jiných slov, která se stala obětí procesu jakési postupné transformace v tzv. „lasiččí pojem“? „Lasiččí pojem“ je slovo, které ztratí svůj význam, aniž bychom si toho všimli. Lasička je údajně schopna vyprázdnit vejce, aniž by to na něm zanechalo nějakou viditelnou stopu, a podobně jako ona připravují tato slova o obsah jakýkoli výraz, k němuž se připojí, přičemž se ho zdánlivě ani nedotknou. Srov. HAYEK, Fridrich August, Osudná domýšlivost. Omyly socialismu, Praha, 1995, s. 126.

3 26. Ze stále těsnější vzájemné závislosti, která postupně nabývá celosvětového rozsahu, plyne, že se obecné blaho – čili souhrn podmínek společenského života, které jak skupinám, tak jednotlivým členům dovolují úplnější a snazší dosažení vlastní dokonalosti - stává stále všeobecnějším; z toho vyplývají práva a povinnosti, které se týkají celého lidstva. Jakákoliv skupina musí mít na zřeteli potřeby a oprávněné nároky jiných skupin, ano, i obecné blaho celé lidské rodiny. Gaudium et Spes (1965) 60. V dnešní době se soudí, že obecné blaho záleží především v tom, aby se zachovávala lidská práva a povinnosti. Proto je třeba, aby úloha veřejné moci spočívala především v tom, aby se na jedné straně tato práva uznávala, dbalo se jich, navzájem byla slaďována, chráněna a podporována, a na druhé straně aby mohl každý snáze plnit své povinnosti. "Chránit nedotknutelná lidská práva a starat se, aby každý mohl snáze plnit své povinnosti – to je hlavní úkol každé veřejné moci. Pacem in terris (1963) Princip společného dobra

4 Základní lidská práva John Locke: Právo na život, svobodu, majetek (life, liberty, property) Thomas Jefferson: Právo na život, svobodu a sledování štěstí (life, liberty, pursuit of happines) Jeremy Bentham (1748 – 1832) Přirozená práva – hloupost, kritérium štěstí – užitek Svoboda – realizace osobních přání politická, hospodářská, sociální, kulturní práva Všeobecná deklarace lidských práv, OSN 1948

5 Lidská práva Občanská práva a svobody Lidská práva - koncept prosazený v mezinárodním právu - lidská práva jsou souhrnem práv a svobod, která jsou v systému OSN ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších dokumentech definována pro všechny lidské bytosti na Zemi. Lidská práva jsou tedy konceptem, který je plodem mezinárodního práva. Občanská práva a svobody - jsou těmi, které definují ve svých ústavách státy a jsou garantovány jejich občanům. Za občanská práva nese přímou odpovědnost konkrétní stát – jejich rozsah je buď větší než u lidských práv – ve většině demokracií, nebo naopak menší a jsou porušována dokonce i lidská práva – totalitní režimy

6 Jak zdůvodnit lidská práva? -Teologicky (autoritou), Filosoficky (rozumem), Intuitivně (pocitem), Statisticky (konsensem) „O lidských právech se za našich dob mluví velice často. to částečně zastírá tu skutečnost, že naše civilizace dnes nedisponuje žádným v širším měřítku akceptovaným myšlenkovým postupem, jak ideu lidských práv zdůvodnit“ Stanislav Sousedík Svoboda a lidská práva (2010) Pojem lidských práv zhypertrofoval a že bez jasných kritérií nejsme schopni odlišit práva partikulární, podmíněná dějinně, civilizačně, ekonomicky a práva základní, všelidská, univerzální: „Těch druhých, skutečných, je totiž podstatně méně“

7 „V současnosti jsme svědky tíživého protikladu. Na jedné straně se vymáhají práva, mající nahodilý a postradatelný ráz, přičemž se nárokuje jejich uznání a šíření ze strany veřejných struktur, a na druhé straně jsou zneuznávána a pošlapávána elementární základní práva velké části lidstva“. Caritas in veritate, čl. 43

8 základní dobra, která lze odvodit od přirozených sklonů lidské přirozenosti:  vlastní život a jeho zachování  dobro přátelství  uchování lidského rodu  dobré poznání (SOUSEDÍK, Stanislav, Svoboda a lidská práva. s. 62–70) „základní dobra“

9 Členění lidských práv Trojí lidsko-právní status osoby: Status negativus (práva bránící) Status activus (práva občanská) Status positivus (práva na šance a prostředky)   Základní   Politická   Hospodářská, sociální, kulturní

10 Svoboda svoboda negativní – formální (svoboda „od“) absence nátlaku (obvykle se kryje se základními, všeobecnými lidskými právy) Klasický liberalismus, neoliberalismus, moderní konzervatismus svoboda pozitivní – účinná (svoboda „k“) naplněna konkrétním obsahem, svoboda realizovat svá přání (obvykle vyjádřena sociálními, nárokovými právy) Moderní liberalismus, sociální demokracie, socialismus, komunismus Liberalismus klasický moderní (sociální)

11 Schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948 (Den lidských práv ) Všeobecná deklarace lidských práv

12 článek 1 Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. článek 2 (1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. (2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity. článek 3 Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. článek 4 Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány. článek 5 Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

13 článek 21 deklarace (1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců. (3) Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování. článek 25 deklarace (1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

14 Sociální práva Jsou (oproti negativním právům) nároková, tedy že někdo jiný (stát, společnost, zaměstnavatel) musí obsah tohoto práva zajistit – práci, bydlení, bezplatnou zdravotní péči apod, -zakládají povinnost státu (nebo někoho) nějak konat v můj prospěch (oproti negativním právům) Jde o práva, která vznikají přetlumočením ideálu

15 Co vše jsou LIDSKÁ PRÁVA ? Základní lidská práva, zcela nezcizitelná ? (právo na život, svobodu, tělesnou integritu, majetek...?) Kromě základních lidských práv jsou zde práva liberální, negativní, chránící před útiskem ze strany státu či jiného člověka ( mají podobu osobních či politických svobod) a chrání člověka proti moci státu, proti persekuci a trestu – svoboda slova, tisku, náboženská svoboda, svoboda svědomí, shromažďování Sociální práva – práva tzv. pozitivní, nároková – právo na práci, rekreaci, bezplatnou zdravotní péči, vzdělání, bydlení (otázka sociálních práv velmi úzce souvisí s různým pojetím spravedlnosti)

16 Sociální práva Otvírají pole k problémům s interpretací míry takových nároků ( bydlení - v azylovém domě, maringotce, v paneláku, nebo RD? ---- vzdělání, základní, střední i vysoké? lékařská péče – opravdu zadarmo a bez příplatků či regulačních poplatků? Pokud dochází k hypertrofii takových práv, vzniká problém jejich uspokojování ze strany státu – ten musí k jejich zajištění více vybírat a více přerozdělovat a tudíž více omezovat všechny (nebo jen bohatší) na jejich základních právech... proto mají charakter donucení ze strany státu... Taková práva nemohou být vůbec přirozenými lidskými právy, ale pouze společenskými konvencemi...a nejsou dána lidskou přirozeností, určitá míra takových práv může být vyjádřením solidarity a vyspělosti společnosti, ale nesmí se stát nástrojem k omezování svobody lidí ve prospěch nároků...

17 „Právo na demokracii“ Zásadní myšlenkou, která prochází napříč celým argumentem, je, že demokracie je náročný politický cíl. Teze že existuje lidské právo na demokracii – přestože se zdá, že demokracii povznáší – je nebezpečná v tom, že jí zbavuje její náročné substance. („náročná koncepce rovnosti a spravedlnosti“) (Joshua Cohen, Existuje lidské právo na demokracii? In HRUBEC, M. ed. Interkulturní dialog o lidských právech. Západní, islámské a konfuciánské perspektivy, Praha: Filosofia, 2008, ISBN )

18 Charty práv celosvětové: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech evropské: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Evropská sociální charta

19 Evropská sociální charta 9. Každý má právo na vhodné způsoby odborného poradenství pro volbu povolání s cílem získat pomoc při volbě povolání, které by odpovídalo jeho osobním schopnostem a zájmům. 10. Každý má právo na vhodné způsoby odborné přípravy. 11. Každý má právo využít jakýchkoli opatření, která mu umožní dosáhnout co nejlepšího zdravotního stavu.

20 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Hlava čtvrtá Hospodářská, sociální a kulturní práva Článek 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Článek 33 (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

21 Sociální práva u ústavního soudu „U sociálních práv lze konstatovat, že jejich souhrnným omezením je právě skutečnost, že nejsou, na rozdíl např. od základních práv a svobod, přímo vymahatelná na základě Listiny. Jejich omezenost spočívá právě v nutnosti zákonného provedení, které je ovšem zároveň podmínkou konkrétní realizace jednotlivých práv“......„Tyto skutečnosti souvisí se specifickým charakterem sociálních práv, která jsou závislá zejména na ekonomické situaci státu. Úroveň jejich poskytování reflektuje nejen hospodářský a sociální vývoj státu, ale i vztah státu a občana, založený na vzájemné odpovědnosti a na uznání principu solidarity“. Nález ústavního soudu (Pl.ÚS 1/08 #1, 251/2008 Sb., N 91/49 SbNU 273 Návrh na zrušení části zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů - část zdravotnická) Nález ústavního soudu (Pl.ÚS 2/08 #1, 166/2008 Sb., N 73/49 SbNU 85 Návrh na zrušení části zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů - část týkající se sociálního zabezpečení)

22 Právo na všechno? Z myšlenky lidských práv se stává prostředek politické tyranie. „Mít na něco právo" znamená posvětit si jakékoli jednání, jehož legitimita nemusí brát ohledy na normy, hodnoty nebo pravdu LEGUTKO, R. Ošklivost demokracie a jiné eseje. Brno, CDK, 2009 kapitola Právo na všechno s Shep Melnick ve své knize Between The Lines. Interpreting Welfare Rights [1994] na americkém příkladě ukazuje, že precedentní rozsudky amerických vyšších soudů přestaly provádět distinkci mezi „právem“ a „privilegiem“

23 „A konečně je třeba připomenout, že se po druhé světové válce jako reakce na její hrůzy rozšířilo výraznější vědomí lidských práv. Nalezlo výraz v různých mezinárodních dokumentech, rovněž ve vypracování nového mezinárodního práva, k němuž podstatně přispěl Apoštolský stolec. Pilířem tohoto vývoje však byla Organizace spojených národů. Vzrostlo nejen povědomí práva jednotlivce, nýbrž i práv národů“ (čl. 21). Centesimus annus (1991) 60. V dnešní době se soudí, že obecné blaho záleží především v tom, aby se zachovávala lidská práva a povinnosti. Proto je třeba, aby úloha veřejné moci spočívala především v tom, aby se na jedné straně tato práva uznávala, dbalo se jich, navzájem byla slaďována, chráněna a podporována, a na druhé straně aby mohl každý snáze plnit své povinnosti. "Chránit nedotknutelná lidská práva a starat se, aby každý mohl snáze plnit své povinnosti – to je hlavní úkol každé veřejné moci. Pacem in terris (1963) Lidská práva v SUC


Stáhnout ppt "Lidská práva pohledy politické filosofie, sociální etiky a sociálního učení církve."

Podobné prezentace


Reklamy Google