Mgr. Marie Havránková NAUKA O TVOŘENÍ SLOV- skládání a zkracování Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012.

Prezentace na téma: "Mgr. Marie Havránková NAUKA O TVOŘENÍ SLOV- skládání a zkracování Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Marie Havránková NAUKA O TVOŘENÍ SLOV- skládání a zkracování Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012

2  Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Nauka o slovní zásobě a tvoření slov je poskytnout žákům potřebné informace o slovní zásobě, o způsobech jejího rozvíjení a zejména o tvoření slov v českém jazyce, a to odvozováním, skládáním a zkracováním. Učivo navazuje na znalosti, které žáci získali na ZŠ a cílem je jejich znalosti rozšířit a upevnit tak, aby je žáci mohli využít zejména při ústní a písemné komunikaci.  Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě jsou určeny pro žáky 2. ročníku SOU Uherský Brod.  Tato prezentace pojednává o tvoření slov skládáním, o druzích složenin a jejich pravopisem, zabývá se i zkracováním a vznikem zkratek, zkratkových slov a značek.

3 SKLÁDÁNÍ (KOMPOZICE) ZKRACOVÁNÍ (ABREVIACE)

4  tvoření slov ze dvou a více slovotvorných základů  tvoří se tak především podstatná a přídavná jména  skládáním vznikají slova složená (složeniny)  v češtině je skládání méně časté  nejvíce se využívá při tvoření odborných názvů (rovnoramenný, citoslovce)

5 Složeniny vlastní:  nedají se rozdělit na dvě samostatně existující slova (dějepis, jihozápadní)  první část slova bývá rozšířena o –o- (pivovar, horolezec, jihozápad), řidčeji o –e/-ě-, - i – (dějepis, zeměpis, svítiplyn) Složeniny nevlastní (spřežky):  dají se rozložit na samostatná slova (okamžik = mžik+oka, zeměkoule = země+koule, obranyschopný= schopný obrany, spolupracovat = pracovat spolu)

6 Složeniny hybridní:  v současné češtině jich přibývá  alespoň jedna část v nich je cizího původu (ekopotraviny, ultralehký, autodílna) Složená slova nelze tvořit libovolně, častější jsou kombinace podstatných a přídavných jmen, málo obvyklé jsou složeniny sloves (spolupracovat)

7 Spojovník se píše:  obě složky jsou ve vztahu souřadném a první složka je zakončena na –sko, -cko, -ně, -ově (literárně-hudební, politicko-organizační, francouzsko-český) Spojovník se nepíše u složených přídavných jmen:  která vznikla z ustáleného spojení přídavného jména a jména podstatného (vysokoškolský – vysoká škola)  jejichž obě složky jsou ve vztahu slučovacím a první složka není zakončena na –sko,-cko,-ně,-ově (sladkokyselý)  u kterých je první člen tvořen podstatným jménem (palivoenergetický)

8  tvoření slov zkracováním základových slov nebo ze zkrácených částí základových slov  zkracováním vznikají iniciálové zkratky, zkratky, slova zkratková a značky  zkratkových slov v současné češtině přibývá, ale jejich grafická podoba neodpovídá vždy normám spisovné češtiny (EuroTel)  končí-li věta zkratkou s tečkou, tečka signalizující konec věty se už nepíše

9  vznikají z počátečních písmen (iniciál) jednotlivých slov víceslovných názvů: ČR = Česká republika, ZOH = zimní olympijské hry  píšeme je velkými písmeny bez teček  při výslovnosti je obvykle hláskujeme: ČTK= čé-té-ká  jsou nesklonné  výjimečně se mohou vyslovovat jako slova a skloňovat: UNESCO,-a podle vzoru město

10  v písmu se zkracují některá často užívaná slova nebo slovní spojení z čistě praktických důvodů: například=např., vlastní rukou=v. r.  jsou čistě grafické a čteme je v nezkrácené podobě  za zkratky tvořené prvním písmenem (písmeny) slova či slov a ukončené zpravidla souhláskou je nutné psát tečku: č. j. nebo čj.= číslo jednací, s. r. o.= společnost s ručením omezeným

11  někdy se tvoří zkratky z prvního a posledního písmene (písmeny) slova: fa, fy, fě (firma, firmy, firmě), nepíšeme za nimi tečku  závazné je psaní oficiálních zkratek akademických titulů: MUDr., JUDr. MVDr., Bc., Mgr., PaedDr. Ing., CSc., Ph.D., DiS.

12  vznikají spojením počátečních písmen nebo slabik několikaslovného názvu: Čedok = Česká dopravní kancelář, sitkom = situační komedie  vyslovujeme je jako jedno slovo  skloňujeme je podle příslušných vzorů: Sazka jako žena, Eurotel jako hrad  lze od nich odvozovat nová slova: Čedok - čedokový

13  mají ustálený grafický obraz  mohou být tvořen písmeny z cizích abeced nebo zvláštními nepísemnými grafickými znaky  nepíšeme za nimi tečku  patří sem: značky měr (m, km, cm, ha, ks), vah (g, kg, q), měn (Kč), fyzikálních veličin a jednotek (f=síla, g=zemské zrychlení, W=watt, A=ampér), matematických pojmů (r=poloměr, sin=sinus), hudebních pojmů (p=piano, ff=fortissimo), chemických prvků (velké počáteční písmeno: H=vodík, N= dusík)  značkami jsou také číslice, arabské i římské

14  Skládání = tvoření slov ze dvou a více slovotvorných základů, vznikají slova složená (složeniny).  Složeniny vlastní – nedají se rozdělit na samostatná slova (samoobsluha, dějepis).  Složeniny nevlastní – dají se rozložit na samostatná slova (okamžik = mžik oka).  Složeniny hybridní – alespoň jedna část je cizího původu (autodílna).

15  Zkracování = tvoření slov zkracováním základových slov nebo ze zkrácených částí základových slov.  Vznikají:  Iniciálové zkratky – z počátečních písmen víceslovných názvů (ČR, ZOH), píšeme je velkými písmeny, hláskujeme je, jsou nesklonné.  Zkratky – zkracujeme často užívaná slova nebo slovní spojení, čteme je v nezkrácené podobě (např., aj.).  Zkratková slova – z počátečních písmen nebo slabik víceslovných názvů (Čedok, Sazka), vyslovujeme je jako jedno slovo, skloňujeme je a tvoříme odvozená slova (čedokový, sazkový).  Značky – mají ustálený grafický význam ( km, kg, W, sin, H, N).

16  1. Co je skládání, jaká slova vznikají skládáním?  2. Jaké druhy složenin máme?  3. Co je zkracování?  4. Co vzniká zkracováním?  5. Jaký je rozdíl mezi iniciálovou zkratkou a zkratkovým slovem?

17  MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – O82 – 9  SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007,ISBN 978 – 253 – 0298 – 0  DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 019 – 5