ZÁKLADY TRESTNÍHO PRÁVA JUDr. Iva Sedláčková, Mgr. Vít Křížka.

Prezentace na téma: "ZÁKLADY TRESTNÍHO PRÁVA JUDr. Iva Sedláčková, Mgr. Vít Křížka."— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADY TRESTNÍHO PRÁVA JUDr. Iva Sedláčková, Mgr. Vít Křížka

2 Bezpráví se často dopouští také ten, kdo něco neudělá, nikoliv jen ten, kdo něco udělá. Citát Aurelia Marca Antonia

3 TÉMATA Dozvěděl/a jsem se o tom, že byl spáchán trestný čin. CO MÁM DĚLAT? Obrátil se na mě pachatel trestného činu. JAK MU MOHU POMOCI? Obrátil se na mě poškozený/oběť trestného činu. CO PRO NĚJ MOHU UDĚLAT?

4 DALŠÍ TÉMA Svědek trestného činu  Práva a povinnosti svědka  Ochrana svědků Domácí násilí  Ochrana proti domácímu násilí

5 Vím o spáchání trestného činu… CO MÁM DĚLAT?

6 PRÁVNÍ ÚPRAVA  zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád  postupy policie a státního zastupitelství při prověřování a vyšetřování trestného činu  postup před trestním soudem  zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník  zákon o soudnictví ve věcech mládeže  vymezení trestných činů  základní pravidla trestní odpovědnosti procesněprávní úprava hmotněprávní úprava

7 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA Pravidla pro oznamování a překažení trestné činnosti  neoznámení trestného činu  nepřekažení trestního činu (zakročovací povinnost) Pravidla pro zahájení trestního stíhání  souhlas poškozeného s trestním stíháním Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.5.2013, sp. zn. 3 Tdo 382/2013 Aby mohlo být uplatněno ustanovení § 163 tr. ř., musí se v případě vztahu obviněného a poškozené jednat o kategorii rovnocennou alternativním pojmům manžela či druha, u nichž se vedle citové vazby obou osob předpokládá rovněž soužití ve smyslu ekonomickém, tj. rodinný život jak v oblasti duševní, tak v oblasti hmotné.

8 KDE OZNÁMIT SPÁCHÁNÍ TČ  trestný čin lze oznámit u kteréhokoliv policejního orgánu nebo na kterémkoliv státním zastupitelství  místní příslušnost orgánů činných v trestním řízení: ustanovení § 18 trestního řádu Ustanovení § 18 trestního řádu Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

9 JAK OZNÁMIT SPÁCHÁNÍ TČ Podání trestního oznámení  lze podat písemně i ústně (linka 112)  Policie se jím musí zabývat  může podat kdokoliv, nejen poškozený  ideální je poslat doporučeně nebo si nechat na podatelně potvrdit odevzdání  pokud o to POŽÁDÁM, má policie povinnost mě do 30 dnů vyrozumět o tom, jak ve věci postupoval

10 TRESTNÍ OZNÁMENÍ  forma není stanovena  doporučuji co nejsrozumitelněji a nejstručněji popsat skutek, který se stal, není třeba právní hodnocení Co nezapomenout uvést:  kdo podnět činí, kdy a komu bylo podáno, kdo se trestného činu dopustil, kdo byl ještě činu přítomen, kdo jím byl poškozený, kde, kdy a jak k události došlo  Pokud chci být informován, je třeba to uvést

11 Jak se bránit proti neuspokojivému výsledku vyšetřování  Přezkum postupu policejního orgánu u státního zástupce, poškozený může podat stížnost  V případě, že je již vedeno trestní stíhání, lze podat stížnost proti usnesení policejního orgánu (dle poučení na konci usnesení)  Vznesením požadavku na dozorujícího státního zástupce ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 tr. řádu. Lze adresovat přímo policejnímu orgánu, který rozhoduje, je jeho povinností stížnost předat.

12 JAK MOHU POMOCI? Obrátil se na mě pachatel trestného činu

13 Vtip na úvod dalšího tématu Z právnické fakulty: Student práv dostane u státních zkoušek otázku: kolego nyní nám prosím popište, co je to podvod. Student odvětí: „podvod je, když mě teď necháte propadnout.“ Zkoušející se naštvaně zeptá „a to jako proč?“ Student odpoví: „no podvod přeci je, když zneužijete nevědomosti druhého k tomu, abyste ho poškodil.“ Student by u zkoušky uspěl

14 I pachatel trestného činu má svá práva  bezplatná pomoc tlumočníka  presumpce neviny  právo navrhovat a označovat důkazy  právo odepřít výpověď  právo nahlížet do spisu  právo na bezplatnou právní pomoc

15 Nutná obhajoba (ex offo) Každý se může hájit sám nebo prostřednictvím svého obhájce Případy nutné obhajoby  Obviněný je ve vazbě nebo výkonu trestu  Obviněný je na pozorování ve zdravotnickém zařízení  Obviněný je omezen ve svéprávnosti  Je vedeno řízení proti mladistvému  Je konáno zjednodušené řízení v době zadržení  Horní hranice trestní sazby převyšuje 5 let  Při sjednávání dohody o vině a trestu

16 Nutná obhajoba (ex offo) II.  Advokát je přidělený soudem z řad advokátů, kteří jsou u daného soudu evidováni jako obhájci ex offo  Nejedná se o bezplatnou obhajobu, je-li obžalovaný shledán vinným, musí uhradit náklady nutné obhajoby  Výše odměny je určena dle počtu úkonů, které byly v dané věci učiněny  Hodnota jednoho úkonu je dána výší trestní sazby a řídí se Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem  I po přidělení lze udělit jinému advokátovi plnou moc k zastupování

17 Bezplatná obhajoba Ustanovení § 33 odst. 2 trestního zákona: „Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu.“  Lze žádat kdykoliv za řízení návrhem na soud (nejdříve po zahájení trestního stíhání)  Povinnost žadatele doložit veškeré podklady pro posouzení majetkových poměrů  Může žádat též jeho advokát, pokud si ho již zvolil a rovněž příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, manžel, partner, druh, osvojenec a osvojitel

18 Bezplatná obhajoba II - fáze 1. podám žádost 2. soud mi přizná právo na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou cenu 3. uzavřu s některým z advokátů plnou moc nebo 4. požádám soud o ustanovení advokáta V trestním řízení je oprávněn zastupovat pouze advokát.

19 JAK MOHU POMOCI? Obrátil se na mě poškozený/oběť trestného činu

20 Oběť trestného činu Právní úprava v zákoně č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů Ustanovení §2: Oběť trestného činu: Obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Byla-li trestným činem způsobena smrt oběti, považuje se za oběť též její příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojenec, osvojitel, manžel nebo registrovaný partner nebo druh, je-li osobou blízkou. Je-li těchto osob více, považuje se za oběť každá z nich. Obětí trestného činu může být pouze osoba fyzická, nikoliv právnická.

21 Zvláště zranitelná oběť  oběť mladší 18 let,  oběť s fyzickým, mentálním, nebo psychickým hendikepem nebo smyslovým poškozením,  oběť trestného činu obchodování s lidmi,  oběť trestného činu v sexuální oblasti nebo trestného činu zahrnujícího násilí nebo pohrůžku násilí, jestliže je zde zvýšené riziko vzniku druhotné újmy (zabránění kontaktu s pachatelem).

22 Právo na poskytnutí odborné pomoci  psychologické poradenství, sociální poradenství, právní pomoc, poskytování právních informací  pomoc se poskytuje před i po zahájení trestního stíhání  pomoc zvláště zranitelným obětem je na žádost poskytována bezplatně (vyjma oběti trestného činu zanedbání povinné výživy, pokud tento čin nezanechá trvale nepříznivé následky), u ostatních obětí mohou, ale nemusejí být služby poskytovány bezplatně  poskytují subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestné činnosti vedený Ministerstvem spravedlnosti: https://otc.justice.cz/verejne/seznam.jsf

23 Právo na informace  poskytují se ústně policejním orgánem, následně na žádost oběti případně i písemně  poskytovatelé pomoci mají zejména za povinnost informovat oběť trestného činu o charakteru služeb, které poskytují  oběť má rovněž právo na informace o pachateli trestného činu (informace o průběhu trestního stíhání, o propuštění pachatele z vazby, léčebného zařízení nebo výkonu trestu apod.)  informace jsou poskytovány v jazyce, o kterém oběť prohlásí, že mu rozumí

24 Právo na ochranu před hrozícím nebezpečím V případě přímého ohrožení je policejní orgán povinen provést všechna opatření pro zajištění bezpečnosti oběti trestného činu.

25 Právo na ochranu soukromí  zákaz zveřejnění jejich údajů v rámci probíhajícího trestního řízení  ochrana údajů uvedených ve spisu i před osobami, které mají právo nahlížet do spisu (tato skutečnost se týká zejména rodinných a majetkových poměrů, které pro účely trestního řízení nehrají významnou roli, avšak oběti TČ je často považujíc za stěžejní důkaz)  skrytá identita

26 Právo na ochranu před druhotnou újmou  zabránění kontaktu s pachatelem (návrh může učinit kdokoliv, oběti zvláště zranitelné je povinnost vyhovět, umožňuje-li to situace)  oprávnění žádat o výslech osobou stejného pohlaví  Omezení otázek intimního charakteru, které nejsou důležité pro objasnění případu  Výslech osob zvláště zranitelných provádí osoba k tomuto účelu speciálně vyškolená, provádí jej tak, aby zpravidla nemusel být zopakován a v případě potřeby opakování jej provádí zpravidla tatáž osoba.

27 Právo na peněžitou pomoc  upraveno v zákoně č. 45/2013 Sb., o poskytnutí pomoci obětem trestného činu  okruh osob, kterých se peněžitá pomoc týká: občan ČR s trvalým pobytem na území ČR, cizinec, kterému byla škoda způsobena na území ČR, cizinec, který požádal o mezinárodní ochranu nebo azyl  Za stát jedná Ministerstvo spravedlnosti  Okruh oprávněných žadatelů: ten, komu bylo ublíženo na zdraví, komu byla způsobena těžká újma na zdraví, osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání

28 Právo na peněžitou pomoc II  Účel: poskytnutí jednorázové peněžitého pomoci za účelem překlenutí těžké životní situace, poskytne se tehdy, pokud škoda nebyla v případě újmy na zdraví a smrti plně nahrazena  Neposkytne se tomu, kdo byl uznán vinným, nebo pokud je oběť stíhána jako spoluobviněný, případně pokud nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání  Výše peněžitého plnění: od 10.000 Kč – 600.000 Kč v návaznosti na to, z jakého titulu je oběti odškodnění vypláceno, lze žádat buď formou paušální částky nebo prokazatelnou ztrátou na výdělku (podrobněji viz. ust. § 28)

29 Žádost o poskytnutí peněžité pomoci  ministerstvo spravedlnosti na žádost  lhůty: subjektivní 2 roky, objektivní 5 let  v řízení není řádný opravný prostředek, je třeba podat správní žalobu

30 Poškozený  poškozeným je ten, komu bylo ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma a dále ten, na jehož úkor se pachatel obohatil.  Poškozeným není ten, kdo se cítí být trestným činem poškozen, avšak chybí zde příčinná souvislost mezi trestným činem a škodou.  Kdy může uplatnit škodu (u soudu před zahájením dokazování před prvním jednáním o vině a trestu)  Nárok uplatňuje co do důvodu a výše  Je stranou sporu, účast na soudním jednání však není povinná  Zastoupení osobně, opatrovníkem, zmocněncem nebo zákonným zmocněncem (zmocněnec nemusí být advokátem)  I poškozenému může být přiznáno právo na bezplatnou obhajobu

31 Svědek trestného činu

32 Svědek  Fyzická osoba rozdílná od obviněného, která byla předvolána, aby svědčila o skutečnostech důležitých v trestním řízení  Může se jednat o osoby nezletilé nebo osoby nesvéprávné  Povinnosti: dostavit se a vypovídat jako svědek o všech důležitých okolnostech a nic nezamlčet  Účast může být vynucován opakovaným udílením pořádkových pokut

33 Povinnosti svědka  Podrobit se vyšetření duševního stavu  Podrobit se prohlídce těla  Strpět odběr krve a jiných tekutin, neohrožuje-li tento zásah zdraví  Napsat potřebný počet slov  Podrobit se rekognici a konfrontaci X obžalovaný se musí podrobit pouze těm úkonům, které mají vést k jeho identifikaci

34 Práva svědka  Právo na respektování zákazu výslechu (v případě utajovaných skutečností či povinnosti mlčenlivosti  Právo odepřít výpověď Vždy: příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Svědek je dále oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní. O právu odepřít vypovídat je třeba svědka před zahájením výslechu vždy poučit.

35 Další práva svědka  Vypovídat v mateřském jazyce  Právo na utajení podoby svědka  Právo na právní pomoc  Právo na poskytnutí informací o pobytu obviněného

36 Co dělat, pokud je v mém okolí pácháno domácí násilí Domácí násilí

37 Co se rozumí domácím násilím Domácí násilí je fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti, intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah. Znaky:  Opakovanost a dlouhodobost (nestačí jeden útok)  Eskalace (od urážek a nadávek po ohrožení života nebo zdraví)  Jasné rozdělení rolí (je zřejmé, kdo je oběť a kdo agresor)  Vše probíhá za zavřenými dveřmi Všechny 4 znaky musejí být kumulativně splněny.

38 Projevy domácího násilí  Psychické násilí: zastrašování (výhružná gesta, agresivní poznámky, prezentace zbraní,..), zvýšená kontrola toho, co osoba dělá, kritizování a ponižování (nadávky, zesměšňování, zpochybňování duševního zdraví, ignorace přání a požadavků), vyhrožování a vydírání (sebevraždou, nucením k poslušnosti, bitím,..)  Fyzické násilí: facky, rány pěstí, tlučení,..  Sociální násilí: nucená izolace od příbuzných a přátel, zákaz přijímání návštěv, sledování sociálních sítí, TV, doprovázení do obchodu, k lékaři apod.  Ekonomické zneužívání: odstřižení od účtu  Sexuální násilí

39 Obecné rady obětem domácího násilí  Uložit důležité dokumenty a finanční hotovost u důvěryhodné osoby  Mít po ruce připravenou záložní tašku k urychlenému opuštění domácnosti  Mít neustále zapnutý telefon, v případě, že partner v používání telefonu brání, tak mít tajně uschovaný ještě jeden telefon s předvolbou policie  Informovat okolí o stavu v domácnosti  Mít smluvený signál pro případ, že sama nemohu volat policii (zapnuté světlo, neutrální věta,..)

40 Právní pomoc  Vykázání  Trestní oznámení

41 Vykázání  Dle zákona č. 273/2008 Sb., o policii české republiky § 44 Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti.  Vykázání trvá 10 dnů nezávisle na vůli ohrožené osoby  Oznamuje se ústně osobě vykázané i ohrožené a vydává se písemné potvrzení  Pokud osoba není vykázání přítomna, seznámí ji s aspekty vykázání při prvním kontaktu  V případě nesouhlasu s vykázáním lze podat námitky, a to do 3 dnů. Nemá odkladný účinek.

42 Práva a povinnosti vykázané osoby Povinnosti vykázané osoby:  Neprodleně opustit prostor, kde se zdržuje a zdržel se dalšího vstupu  Zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou  Odevzdat na výzvu policistovi všechny klíče, které od obydlí drží Práva vykázané osoby:  Vzít si věci osobní potřeby, osobní cennosti  Vzít si věci nezbytné pro výkon povolání  Ověřit si platnost vykázání na lince 158, vyzvednout si kopii záznamu o vykázání

43 Soudní vykázání  Dle ustanovení § 405 a § 492-§ 496 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních  Rozhoduje soud na návrh, do 48 hodin Co může soud uložit:  Opuštění společného obydlí i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj nevstupoval,  zdržel se setkávání s navrhovatelem  zdržel se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele.

44 Soudní vykázání II.  Soud vykáže pomocí svých vykonavatelů osobu z obydlí, odebere jí veškeré klíče, které k obydlí má  Poskytne povinnému příležitost, aby si vyzvedl osobní věci a cennosti z obydlí  Soud vykázaného vyzve, aby sdělil adresu, na kterou bude doručováno ve věci související s vykázáním  Předběžné opatření lze vydat nejdéle na dobu 6 měsíců, lze opakovaně prodloužit  Pokud vykázaný povinnost nevstupovat do obydlí poruší, lze provést opětovnou exekuci

45 Vykázání dle trestního práva  Lze uložit pouze obžalovanému, musí být tedy zahájeno trestní stíhání  Existuje důvodná obava, že bude pokračovat v páchání trestné činnosti  Uložení opatření vyžaduje ochrana objektu chráněného trestním zákonem (zejména života, zdraví, lidské důstojnosti)  Účelu předběžného opatření nelze dosáhnout jinak Lze uložit:  zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky (zákaz styku s určitými osobami – § 88d tr. řádu),  zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v takovém obydlí (zákaz vstupu do obydlí – § 88e tr. řádu)

46 Zákaz styku s určitými osobami dle TŘ  Nepřípustnost kontaktovat nebo vyhledávat poškozeného  Setkání s poškozeným nebo osobou blízkou se povolí jen ze závažných důvodů za přítomnosti OČTŘ  Neprodleně se setkání ukončí, pokud se objeví okolnosti, které brání dalšímu pokračování řízení

47 Zákaz vstupu do obydlí  Zákaz vstupu do obydlí a zdržování se v jeho bezprostředním okolí  Pokud bylo před tím rozhodnuto podle ZŘS, v rozhodnuté o zákazu vstupu do obydlí se uvede, že tento zákaz se počítá až prvním dnem následujícím po skončení výkonu vykázání podle jiného právního předpisu. Důvody pro vyslovení předběžného opatření se posuzují samostatně.

48 Následky porušení opatření dle TŘ  Uložení jiného opatření  Uložení pořádkové pokuty  Zahájení trestního stíhání maření úředního rozhodnutí § 337 trestního zákoníku: trestný čin maření úředního rozhodnutí: Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že a) vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu, c) bez povolení a bez vážného důvodu se zdržuje v místě nebo obvodě, na které se vztahuje trest zákazu pobytu, nebo nedodržuje omezení, která mu byla soudem uložena v souvislosti s výkonem tohoto trestu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

49 Děkujeme za pozornost