Metodiky zájmových činností 1 Michal Kaplánek ZS 2006/2007.

Prezentace na téma: "Metodiky zájmových činností 1 Michal Kaplánek ZS 2006/2007."— Transkript prezentace:

1 Metodiky zájmových činností 1 Michal Kaplánek ZS 2006/2007

2 Model PVČ z kurikulárního hlediska

3 Metodiky zájmových činností a)zásady a zvláštnosti pedagogického působení ve volném čase b)práce s malou skupinou c)odborné didaktiky (hudba, sport atd.) d)„animativní didaktika“

4 Základní principy pedagogického působení ve volném čase Dostupnost Přitažlivost Dobrovolnost Možnost výběru Vlastní iniciativa Otevřenost Samostatné rozvržení času Bez nátlaku Možnost rozhodnout se

5 Dostupnost Nabídka je pro adresáta místně lehce dostupná a musí se k němu dostat, aby ji mohl osobně přijmout (např. na základě „ústní reklamy“). Nabídka je orientovaná na zájmy účastníků a celé cílové skupiny. Roviny dostupnosti: místní, časová, motivační

6 Otevřenost Otevřenost pro všechny, i pro nové lidi a pro různé skupiny, nízkoprahovost. Proces směřující od libovolnosti k participaci. Umožnit fluktuaci účastníků, bez pevného seznamu členů. Neužívat trestů Nechtít mít všechno detailně naplánované

7 Přitažlivost Přitažlivé prostředí (sociální a ekologická animace) zařízení (materiální animace) nabídky média (mediální animace) osoby (personální animace)

8 Samostatné rozvržení času Účastník má možnost pružně rozhodovat o rozvržení času, tj. o délce, rychlosti, intenzitě a přestávkách v činnosti, aby tak zůstal „pánem svého času“ Omezeno: nutnou pravidelností akcí domluvou ve skupině (vztahy)

9 Dobrovolnost Činnost vybraná na základě záliby a zájmu Jedná se o trvalou dobrovolnost Bez nátlaku – Možnost rozhodnout se Možnost cítit se jako doma Podpořit rozšířenou možností výběru

10 Zájmová činnost Pávková (2002): Zájmová činnost je cílevědomá aktivita zaměřená na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Pöggeler (1970): Koníček je činnost člověka, kterou upřednostňuje, která není jeho zaměstnáním, baví ho a je realizována ve volném čase.

11 Specifika zájmového vzdělávání (na rozdíl od školního vyučování) podle Pávkové: Dobrovolnost a samostatné rozhodování Program závislý spíše na úrovni zájmů Větší prostor pro individuální přístup Relativní časová neohraničenost Možnost realizace v motivujícím prostředí

12 Motivace zájmového vzdělávání Chci se naučit co se mi hodí co mi jde a co mi přinese ocenění co se líbí vedoucímu a ostatním co mě zajímá co mě baví (volně podle Petty, G. Moderní vyučování, Praha 1996)

13 Motivace zájmového vzdělávání Zájem je trvalejší, emocemi doprovázené zaměření na určitý objekt nebo činnost. Zájem o určitou činnost vychází a)z potřeby naučit se zvládat situace, b)z touhy po příjemné činnosti, Je podporován schopnostmi a úspěšností okolím (rodiče, kamarádi, vedoucí)

14 Motivace zájmového vzdělávání Motivační úloha vedoucího Poskytnout příležitost k realizaci zájmu Ukázat užitečnost zájmu Nehodnotit předčasně schopnosti a kompetenci účastníků Ukázat vlastní nadšení a zaujetí Projevit zralé přijetí situace účastníků (nedivit se, že nemohou mít k aktivitě stejný vztah jako já)

15 Rozdělení zájmových činností Zájmové činnosti společenskovědní Zájmové činnosti pracovně-technické Zájmové činnosti přírodovědné Zájmové činnosti esteticko-výchovné Zájmové činnosti sportovní a turistické

16 Organizační formy zájmových činností ČINNOST pravidelná x příležitostná skupinová x individuální x hromadná organizovaná x otevřená x spontánní

17 Práce s malou skupinou (1) Malou skupinu spolu tvoří integrující jedinci, kteří se navzájem znají a interagují, –v rámci společných cílů –v rámci společně sdílených norem –v rámci propojených rolí disponují skupinovým povědomím („my“) (podle Nakonečného, Sociální psychologie, 216)

18 Práce s malou skupinou (2) Další pojmy: parta (clique) vrstevnická skupina (peer group) společenství (Gemeinschaft, community) Společenství je skupina, v níž převládá niterná a citová blízkost členů a intenzita kontaktů mezi nimi. (Ingo Mörth)

19 Práce s malou skupinou (3) Skupiny formální a neformální Formální skupiny vznikají výběrem podle určitých kritérií (školní třída, pracovní tým) Neformální skupiny jsou produktem interakce individuí Motivy ke vzniku neformální skupiny mohou být různé, např. společné zájmy, psychologická atraktivita programu atd.

20 Práce s malou skupinou (4) Funkce malé skupiny: –Uspokojování sociálních potřeb –Zprostředkování sociální reality –Přidělování sociálních rolí –Internalizace skupinových norem –„sociální zrcadlo“ (pomoc k sebehodnocení) (podle Nakonečného, 217)

21 Práce s malou skupinou (5) Funkce peer group v dospívání Na své cestě k samostatnosti používá mladý člověk několik „odrazových můstků“: Peer group Subkultury Vztah k partnerovi/partnerce Odchod z rodiny za vzděláním Zájmová činnost (koníčky, organizace) Kariéra (podle Ward/Adams/Levermore: Jak se připravovat na práci s mládeží, Praha : Portál 1997, s. 70)

22 Práce se skupinou (6) Předpoklady dobré atmosféry (H. Bartz) Správní lidé Dobrá hudba „doping“ Vhodné místo, jídlo, pití zábava

23 Práce se skupinou (7) Role ve skupině: Klaun Smiřovatel Dominantní typ Vypravěč Nápaditý typ Pasivní člen Učenec Bojovník Facilitátor