Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů Bohumíra Lazarová, Milan Pol, Martin Sedláček Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Prezentace na téma: "Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů Bohumíra Lazarová, Milan Pol, Martin Sedláček Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity."— Transkript prezentace:

1 Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů Bohumíra Lazarová, Milan Pol, Martin Sedláček Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Praha, 4. listopadu 2015

2  Koncept pedagogické vedení školy  Výsledky dotazníkového šetření  Výsledky skupinových rozhovorů  Implikace pro vzdělávání, praxi a politiku Struktura Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů )

3 Pedagogické vedení  Primární zřetel na učení žáků  Aktivity učitelů, které učení žáků podporují  Pedagogické vedení vykonává ředitel  Ideál vedení jako fenomén rozprostřený napříč školou Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

4 Výsledky dotazníkového šetření Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

5  Dotazník pro ředitele ZŠ  Reprezentativní vzorek pro ČR  Výběr vzorku a sběr dat - ČŠI  Výroky reprezentující činnosti pedagogického vedení školy  Hodnocení vlastní aktivity  Subjektivně vnímaná úspěšnost Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů Postup

6  Určování směru školy  Rozvoj lidí  Budování prostředí příznivého pro učení  Rozvoj vzdělávacího programu Hlavní kategorie pedagogického vedení Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

7 1.Sdílení vize 2.Spolupráce s rodiči 3.Podpora profesního rozvoje 4.Monitorování vzdělávacích výsledků žáků 5.Zájem o žáky 6.Rozvoj kurikula 7.Stimulující klima 8.Naplňování potřeb učitelů 1.Hovořím s učiteli, aby věděli, co od nich očekávám. 2.Vytvářím prostor pro zapojení rodičů do života školy. 3.Podporuji, aby se učitelé vzájemně navštěvovali v hodinách a předávali si zkušenosti. 4.Analyzuji výsledky srovnávacích testů žáků. 5.Mluvím s žáky o jejich problémech ve škole. 6.Podílím se na úpravách ŠVP. 7.Zajímám se o spokojenost učitelů. 8.Pro učitele mám otevřené dveře. Oblasti pedagogického vedení Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

8 Percipovaná intenzita práce Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

9 Rozdíly v přístupech  Hlavní podíl mají individuální odlišnosti ředitelů (osobnostní charakteristiky, profesní hodnoty apod.)  Pohlaví, délka praxe, organizační úplnost školy, velikost školy Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

10 Ředitelky a ředitelé  Ve všech oblastech rozdílně vnímaná vlastní aktivita  Statistická významnost  Vysvětluje obvykle jen cca 2 % výsledků  Ředitelky sdělují, že se všem oblastem věnují častěji  Výjimkou vzdělávací výsledky – doména mužů (10 %) Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

11 Plně organizované školy a neúplné školy  Statisticky významné rozdíly (vzdělávací výsledky, zájem o žáky, klima, profesní rozvoj)  Vysvětlený podíl od 2 % do 10 %  Faktor působí ambivalentně  Vzdělávací výsledky (10 %); klima; profesní rozvoj  Zájem o žáky (10 %) Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

12 Délka ředitelské praxe  do 5 let  do 10 let  nad 10 let  Rozdíly ve všech oblastech  Intenzivnější práce je u zkušenějších ředitelů Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

13 Percipovaná úspěšnost Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

14  Velká shoda ředitelů  Žádné významné odlišnosti (pohlaví,...)  Zajímavá korelace mezi intenzitou práce a úspěšností (percipovaná rovina) Percipovaná úspěšnost Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

15 Výsledky skupinových rozhovorů Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

16 Postup  Metoda ohniskových skupin  Cíl: hlouběji porozumět vybraným činnostem, překážkám, potřebám (i vzdělávacím)  4 skupiny, ředitelé různých základních škol, z různých míst ČR  31 účastníků  Kvalitativní analýzy z přepsaných nahrávek Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

17 Diskusní témata  Určování směru školy  Rozvoj lidí  Budování příznivého prostředí pro učení  Rozvoj vzdělávacího programu Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

18 1. Určování směru školy  Profilace a směřování školy: vnitřní zdroje školy a poptávka trhu  Práce s projekty  Stabilní vize v nestabilním prostředí? Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

19 Profilace a směřování školy: vnitřní zdroje školy a poptávka trhu  Snaha o profilace – zásadní jsou lidské zdroje Tak to není jednoduchý, pokud chcete mít akcent, musíte na to mít lidi....Jak je ta škola venkovská, nebo z malýho města, poskytuje standardní vzdělávání bez nějakého dalšího jakoby akcentu v té výuce.  Konkurence škol ….Ale nejhorší už potom začne být to, když je člověk právě v týhle situaci, kdy se pořád někde soupeří, buďto získáte nepřátele ve svém okolí, nebo vás to pořád žene vymýšlet něco, co vůbec není dobře, protože ta škola by měla být především o tom, že budeme učit kvalitně, solidně a co nejlépe. Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

20 Práce s projekty  Politický i sociální tlak – rezignace na výběr projektů? My jsme si teda zatím moc nevybírali, zatím jsme teda spíš brali, protože ta škola byla zanedbaná, tam bylo potřeba téměř vše, ale stojím fakt na hranici toho, že si říkám ne, nemůžeme jít do všeho, a to je zrovna střet s tím zřizovatelem znovu. Oni vidí jenom ty peníze, jenom to vybavení… Víte, že je to ve skříních a že se úplně všechno nepoužívá… Budeme se muset naučit, že si budeme vybírat.  Administrativní náročnost Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

21 Stabilní vize v nestabilním prostředí?  Změny v prioritách školské politiky, chybějící koncepce Ale to se hrozně špatně buduje, jestliže opravdu jste na nějakejch krách, který se pod váma houpou, jo, tak jak chcete na tom něco postavit? …… …jakože ten stát po nás něco chce, …tak chvilku počkáme, možná i trošku delší chvilku, protože pak zjistíme, že nakonec to nebude potřeba.  Rezonovalo v diskusích velmi silně  Problém s plánováním Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

22 2. Rozvoj lidí  Podpora učitelů  Další vzdělávání učitelů  Motivace učitelů Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

23 Podpora učitelů  Respekt k učitelům, ochota podporovat je Já třeba tvrdím, že každej učitel je odborník v tom, v tý svý profesi. Takže když za mnou přijde s návrhem, tak já mu řeknu: „Ano, ty tomu dobře rozumíš, to se mi líbí,“ a já se zase přetrhnu, abych sehnala peníze.  Situační vedení – „nenaučitelné dovednosti pro vedení lidí“  Specialisté ve škole A je fakt, že k tomu školnímu poradenskému pracovišti se učitelé obrací s různými problémy, který je potřeba řešit buď ve třídách, zase v kolektivu nebo individuálně. Je to věc, která nám hodně pomáhá, ulehčuje práci. Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

24 Další vzdělávání učitelů  Výběr je na učitelích. Promyšlenost plánování DVPP? …přišlo mně ne zrovna ideální jim něco direktivně nařídit, běž tady na toto školení, protože škola to potřebuje. … Poprosila jsem je, aby zaprvé udělali SWOTku … A když jsem tu SWOTku zpracovala, vyšel mi z toho celoroční plán DVPP a ještě s bonusem, že si to ti lidi uvědomili sami.  Nabídka široká, problémy někdy spíše s kvalitou  Podpora v místě práce (vzájemné návštěvy, sborovny…)  Otázky ke kariérnímu řádu … vůbec nechápu ten smysl toho kariérního systému …, budou se vytvářet další komise a zase budou odtékat ty peníze někam jinam. Budeme tam vytvářet nějaký lídry, který nepotřebujem, možná mentory, který nepotřebujem, budem tam mít specialisty, který nepotřebujem… Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

25 Motivace učitelů  Podpora nápadů …pro mě je to taková důvěra těm, kteří chcou něco dělat nového. Teď začala kolegyně s Hejného matematikou, které já furt nevěřím, ale přesto jsem ji nechal nakoupit ty pomůcky … takže taková důvěra a to ohodnocení pro ty, co tam chtějí něco vnést.  Individuální pohovory – tendence k autoevaluaci  Práce s nemotivovanými učiteli …já mám teď školníka těsně před výpovědí, má tři vytýkací dopisy, bere mi to strašně energie, nedostal odměnu, je bez osobního ohodnocení, vůbec to v ničem nepomohlo. I když peníze měl, i když je nemá, nevidím v tom rozdíl. Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

26 3. Budování příznivého prostředí pro učení  Vnější vztahy  Dobré sociální klima – priorita každé školy  Fyzické prostředí škol Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

27 Vnější vztahy  Vliv umístění školy (ne na intenzitu, ale na kvalitu) … ale jakýmsi způsobem tu školu otevřít a ukázat jim, jak ta škola funguje, a jednat s nimi slušně, protože ten rodič to v podstatě vycítí… nestavět se k němu z pozice „já jsem tady ten ředitel a já rozhoduji“, ale berete ho jako partnera. Ale já mám trochu zkreslenou situaci, protože já jsem z vesnice a tam o sobě každý všechno ví.  Otevřenost škol, aktivity pro rodiče  Respekt k rodičům versus pochybnosti (péče o žáky se SVP)  Rozumí zřizovatel škole? Oni /zřizovatel/ si váží toho, že mají kvalitní školu, ví, že ji mají kvalitní, nicméně té problematice toho školství nerozumí, co si budeme povídat. A mají pocit ale, že rozumí. Takže z toho pak vznikají takové situace, že my si myslíme, že nám mluví do něčeho, do čeho by neměli, a oni mají pocit, že by mohli. Oni třeba neznají legislativu a tlačí nás k něčemu, chtějí, aby to tak bylo. Třeba kapacita školních družin, teď momentálně… Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

28 Dobré sociální klima – priorita každé školy  Snahy o demokracii a naslouchání, důvěra a bezpečí (týká se všech aktérů) … a já si myslím, ještě k tomu klimatu, že ty děti nesmějí mít pocit strachu... musí vědět, že je lepší přijít a přiznat se, když něco vyvedou, než aby zatloukali, protože vědí, že přijde nějaká těžká represe.  Zásady a pravidla – jak nastavit? No to dítě má svou stránku, kde se zaznamenává zapomínání a prohřešky chování. …odpouštíme 5x zapomínání, 5x nějaký zápis chování. Zase to nebude nikdy úplně spravedlivé, protože je učitel, který ho napomene třikrát a pak řekne: „A po čtvrté ti to tam zapíšu,“ pak je někdo, kdo zapíše vše.  Rozdíly v ambicích a aktivitě učitelů – vliv na vztahy? Ředitel jako mediátor vztahů.  Rituály, tradice, společné výjezdy  Aktivní zapojování žáků do chodu školy a péči o prostředí Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

29 Fyzické prostředí škol  Dobře vybavené školy (projekty), ale obavy o budoucnost Jak to bude do budoucna, … my jsme si pořídili ty věci, interaktivky, tablety, počítače a tak dále. … a v okamžiku, kdy nám odejdou, zastarají … Už teď do těch oprav cpeme šílené peníze, narostly nám výdaje za elektriku a tak dále, opravy, revize, jedna lampa do interaktivky jedenáct tisíc, že jo. Takže by mě zajímalo, jestli vůbec někdo nad tímhle přemýšlí, kde na to ty školy vezmou potom.  „ Noční můra“ investičních projektů Měli jsme tam do fyziky nějaký pojistky nebo něco, já už nevím přesně, co to bylo. Dvoukorunová záležitost jedna a ona si stoupla a počítala, jestli jich je sto. ….když tam děcka strhly loga, další problém, tak jsme to tam zase zpátky lepili před nima, jo… Ale to jsou ty věci, co člověka sráží dolů, jo. Místo aby řekli: „Tady jste něco udělali, trošku to vypadá,“ ale je nezajímá, jestli to ty děcka používají…  Ředitel jako „stavař“ – chybějící podpora zvnějšku Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

30 4. Rozvoj vzdělávacího programu  Zajišťování rovnováhy ve školních vzdělávacích programech  Výsledky žáků – orientace na dynamiku vývoje ve vlastní škole  Heterogenní prostředí Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

31 Zajišťování rovnováhy ve školních vzdělávacích programech  Zužuje se prostor pro profilaci školy Ale co mně osobně vadí, že vždycky někdo vymyslí něco navíc a dejte to tam, tu mediální výchovu, tu hodinu tělocviku navíc … kam, kam, kam to narvat? Protože si myslím, že za chvilku budeme učit všechno možné, jenom ne ten základ.  Co má žák vlastně umět? (propojení se SŠ)  Nové předměty a dělené hodiny – nároky na organizační práci (zajistit učitele a aprobovanost) …protože jestli mám dyslektika čtyřkaře, kterej se sotva umí podepsat česky, tak chtít po něm druhý cizí jazyk je nesmysl a ta klička tam, že tyhle děti nemusí, ale že mohou mít … ale kdo je bude učit? Jestliže jsou tam dva, tak jako nemůžete vyčlenit kantora, který vám je bude učit, i kdyby nakrásně z tý poradny měli pozlacený papíry, to prostě nejde. Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

32 Výsledky žáků – orientace na dynamiku vývoje ve vlastní škole  Testování poskytované externími subjekty – objektivní?  Chybí propojení s požadavky na SŠ  Hodnocení žáků – obtíže ve slaďování Já jsem zjistil na pohovorech,, že každý známkuje jinak. Jeden dovoluje opakovat, opravit si písemku. Některý jenom malé písemky, ne velkou písemku. Paní učitelka v tělocviku známkuje, jak skok na lyžích, ona škrtá jedničky a pětky, a já říkám: „Co to je?“  Individuální podpora rizikovým žákům My třeba řešíme, tomu Pepíkovi to prostě nejde, proč mu to nejde, co bychom udělali, jo. … Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

33 Heterogenní prostředí  Inkluze jako palčivé téma (chybí jasné informace). Komu vlastně prospívá? Na druhém stupni je tenhleten model (inkluze) prostě nefunkční. První stupeň jako super, máme hodně těch dětí integrovaných s IVP …. Nejtěžší je se vždycky rozhodnout, do které třídy to dítě dáme, …prostě vybalancovat, kdo to zvládne a co je hodně těžké, najít asistenta pedagoga tak, aby byl opravdu kvalitní  Nároky na organizační práci – dělení hodin, (ne)kvalitní asistenti, specialisté  Podpora učitelům  Práce s informacemi o žácích Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

34 Co ještě diskuse naznačily?  Nenaučitelné dovednosti ředitelů? „Polyfunkčnost“, rozhodování na základě intuice, umění riskovat, sebedůvěra, nadšení, autorita a respekt, mediace vztahů, rovnováha v osobním a pracovním životě  Vzdělávací potřeby ředitelů (obsahy i formy) Právo a novinky ve školství, inkluze, práce s konkrétní změnou, reflexe práce s týmem, individuální konzultace na vyžádání, sdílení mezi řediteli  Podpora nastavením vnějších podmínek Stabilita a klid na práci, flexibilní a odpovědné poradenství, odborná podpora na krajích a obcích, včasné a přesné informace a metodická podpora, porady ředitelů v regionu, užiteční specialisté přímo do škol, asistenti a studenti na praxi. Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

35  Vývojová perspektiva  Specifika podpory podle úplnosti/neúplnosti škol  Rozumí ředitelé kontextu?  Problém reflexe vlastních potřeb Některé implikace Pedagogické vedení škol pohledem ředitelů

36 Děkuji za pozornost Bohumíra Lazarová, Milan Pol, Martin Sedláček Ústav pedagogických věd FF MU, Arna Nováka 1, 602 00 Brno www.phil.muni.cz/wupv lazarova@phil.muni.cz, pol@phil.muni.cz, msedlace@phil.muni.cz