Gramotnost rizikových skupin obyvatel Minoritních skupin.

Prezentace na téma: "Gramotnost rizikových skupin obyvatel Minoritních skupin."— Transkript prezentace:

1 Gramotnost rizikových skupin obyvatel Minoritních skupin

2 Co jsou rizikové skupiny Rizikové, minoritní, menšinové skupiny – majoritní populace. Skupiny jsou rizikové proto, že se liší od většinové populace, které ne vždy zvládá překonávání předsudků. Zvyšování gramotnosti rizikových skupin a zajištění informovanosti majoritní populace je prostředkem soužití. (Práva, povinnosti, vzdělání, práce, sociální zabezpečení, zdravotní péče, autonomie.)

3 Lze tato skupiny definovat? Lze je odlišit podle: Vzhledu - barva pleti (Rómové, Vietnamci, Černoši…) Zdravotního stavu – handicapovaní, dlouhodobě nemocní, invalidé Věku – senioři (skupina nad 65 let) Národnosti (imigranti) Sexuální orientace Pohlaví Přístupu ke vzdělávání K práci – nezaměstnaní Sociální vyčlenění z majoritní společnosti

4 Co můžeme ovlivnit? 1.Výchovu 2.Vzdělání 3.Zaměstnání 4.Sociální zařazení 5.Pohled společnosti na minoritní skupiny, odstraňování předsudků Vzájemná závislost jednotlivých oblastí.

5 Celoživotní vzdělávací program EU V současné době 25% dětí ve věku 15 let si osvojilo pouze základy čtení. 15% mladých lidí ve věku 18-24 let opouští předčasně školu 78% lidí ve věku 22 let ukončilo střední školu (upper secondary) Jejich zájem o jakékoliv předměty stejně jako vědy, matematiku je nízký. http://ec.europa.eu/education/livelong-learning- policy/doc64http://ec.europa.eu/education/livelong-learning- policy/doc64 en.htm

6 Výzkum www.blisty.cz Britské listy, 18. 5. 2004 Mezinárodní výzkum funkční gramotnosti se konal v letech 1994 - 1998 ve 24 státech. Byl zkoumán reprezentativní vzorek populace ve věku 16 - 65 let. Přinesl následující výsledky:

7 Zastoupení funkčně negramotných ve vzorku 24 zemí: Portugalsko – 48 % Polsko – 42,6 % Maďarsko – 33,8 % Irsko – 22,6 % Velká Británie – 21,8 % USA – 20,7 % Nový Zéland – 18,8 % Belgie – 18,4 % Austrálie – 17 % Kanada – 16,6 % Česká republika – 15,7 % Německo – 14,4 % Holandsko – 10,5 % Finsko – 10,4 % Norsko – 8,5 % Švédsko – 7,5 %

8 Klíčové kompetence pro celoživotní vzdělávání 1.Komunikace v mateřském jazyce 2.Komunikace v cizím jazyce 3.Matematické kompetence 4.Digitální kompetence - IST (Information Society Technology) 5.Naučit se učit 6.Sociální a občanské kompetence 7.Aktivita, kreativita, plánování a řízení projektů, etické kvality 8.Znalost kultury, kulturní chování, vyjadřování

9 Jaké mohou být příčiny funkční negramotnosti v České republice? V ČR není základním problémem negramotnost – povinné vzdělávání od dob Marie Terezie, ale funkční negramotnost. Příčiny: Rodinné prostředí, sociální zanedbanost Didaktogenní příčiny – tj. způsobené nevhodným pedagogickým působení,neznalostí metodik Rozumové schopnosti (mentální retardace) Zdravotní stav: smyslové vady, demence, onemocnění CNS Specifické poruchy učení Osoby s nízkou kvalifikací, osoby předlužené, dlouhodobě nezaměstnané

10 Vzdělávání seniorů Faktory určující stáří: Biologický věk – individuální stárnutí Kalendářní věk (60 – 65 let) Sociální věk – hranice odchodu do důchodu Psychologický věk – subjektivní vnímání vlastního věku Osobnost ve stáří – široké rozpětí vnímání sebe sama od integrity po zoufalství, úzkost, strach ze smrti

11 Smysl vzdělávání seniorů Udržování tělesné a duševní aktivity -Orientace v současném světě -Osvojování nového způsobu života -Rozvíjení osobnosti -Schopnost učení -Cvičení paměti -Instituce pro vzdělávání seniorů

12 Podpora kognitivních funkcí u osob s demencí Cíle posilování kognitivních funkcí: Zlepšení nebo zachování kvality života Důstojnost Soběstačnost Podpora dobré nálady Snížení problémového chování Experiment v USA – chování k seniorům tak, jako by neměli problémy ( po týdnu zlepšení) Narušení bludného kruhu zhoršování kognitivních funkcí KLUCKÁ,J.VOLFOVÁ.P. Kognitivní tréning v praxi. Praha: Grada, 2009

13 Dospělí s mentálním postižením Čtenářská gramotnost nemusí mít výrazný dopad na běžný denní život. Finanční gramotnost je závažnější. Neumějí nakládat s kapesným, nemají představu o cenách. Vlastní finance pomáhají zvyšovat sebedůvěru. Centrum MARTIN, o.p.s poskytuje MR základní informace o nakládání s finančními prostředky v rámci projektu Abeceda rodinných financí. Podobných aktivit a mnohem více (ČSOB).

14 Literární gramotnost za SŠ pro sluchově postižené Šetření u studentů v 1. – 4.ročníku SOU a SŠ pro sluchově postižené.  Většina studentů čte málokdy.  Ze 30 studentů 18 nenapsalo žádný titul knihy.  9 studentů nepřečetlo žádnou knihu.  9 studentů uvádí, že rozumějí textu, který čtou, nevydrží u čtení. Závěr: nestačí studenty neučit číst, je třeba čtenářské kompetence nadále rozvíjet.

15 Vzdělávání dospělých cizinců v České republice Seminární práce Kristýny Malíkové (včetně literatury) Vzdělání umožňuje funkční rozvoj a seberealizaci jedince. U migrantů je nelze omezit na osvojování jazyka. Migranti netvoří homogenní skupinu Prioritní oblasti a cíle: 1.Znalost českého jazyka 2.Ekonomická soběstačnost 3.Orientace ve společnosti 4.Vztahy migrantů s příslušníky majoritní společnosti

16 Romská populace HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů ŠOTOLOVÁ Eva. Vzdělávání Romů Základní vzdělávání romských dětí. Systémové doporučení Ligy lidských práv č.2, www.romea.cz Příčiny nízké úspěšnosti ve výuce: 1.Nepříznivé podmínky v rodině 2.Časté absence dětí ve škole 3.Podceňování domácí přípravy 4.Nerespektování speciálních potřeb ze strany školy

17 Hlavní strategie ve vzdělávání Romů 1.Včasná péče o děti 2.Multikulturní výchova 3.Individuální přístup, péče o talentované děti 4.Zapojení rodičů 5.Speciální příprava učitelů 6.Smysluplné trávení volného času 7.Podpora dalšího vzdělávání 8.Šíření pozitivních informací o Romech