Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Představení klubu Kánoe klub Opava Něco o tom, co zde bylo před Kánoe klubem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Představení klubu Kánoe klub Opava Něco o tom, co zde bylo před Kánoe klubem."— Transkript prezentace:

1 představení klubu Kánoe klub Opava Něco o tom, co zde bylo před Kánoe klubem.

2 Píše se rok 1963 ● První počátky organizované kanoistiky, to je registrace členů (zájemců o provozování tohoto sportovního odvětví), se uskutečnilo zřejmě v roce 1963 ● Parta mladých i starších nadšenců nejen o kanoistiku, ale i o vodní turistiku, jachtink a vodní motorismus vytvořila dosti početnou skupinu – oddíl vodních sportů registrovanou pod křídly tehdy nejsilnější tělovýchovné jednoty v okrese Opava, což byla Tělovýchovná jednota Slezan Opava.

3 Kdo byl tehdy u toho ? ● Určitě na prvním místě musíme uvést Mirka Bujnocha, který byl skutečně hlavním iniciátorem a šéfem ● s přirozenou autoritou ● a mimořádně schopný organizátor.

4 ● Leo Večerek starší – nadšený turista se závodním duchem, tahoun a první trenér slalomářů v Kravařích ● Jirka Kriegisch první vynikající kondiční trenér, instruktor lyžování a především nadšený jachtař – výrazná autorita ● Vlastimil Hanzel – především zapálený pro vodní turistiku ● František Směja – nadšenec vodního motorismu

5 A co mladí ?? ● Tak mezi prvními skutečnými ● zájemci o kanoistiku na divoké ● vodě byli: ● Jan Krecioch, Venca Ondrášek, Láďa Krecioch, Jirka Mrůzek, Vlastik Mrůzek, Jarka Bílková, Honza Lebeda, Karel Mrůzek, Svaťka Pondělková – Mrůzková, Honza Bílek, Karel Tomas, Jirka Bílek, Petr Ginzel a taky Otík Vícha ● Určitě zde nejsou všichni, zavzpomínáme a doplníme !!!!

6 Jaká byla činnost v tomto období ?? ● Tento oddíl vodních sportů začal žít svým vlastním životem a jeho činnost se rozvíjela přirozeným vývojem ● Nejdříve vše vycházelo především se zájmu o společný život u řeky sjíždění krásných úseků našich, později i některých zahraničních řek. Vše se odehrávalo v kolektivu a tím začaly vznikat požadavky spojené s otázkami jak se dostaneme na vodu, na čem pojedeme, čím budeme pádlovat, kde si uskladníme lodě a pádla, kde se sejdeme když nemůžeme na vodu a samozřejmě kde na to všechno seženeme finance? ● Postupem času již nestačí této skupince jen víkendové setkání na řece, a všechny také neuspokojují pouze romantické turistické jízdy. ● Zájmy i potřeby se začínají rozrůstat a diferencovat. ● V oddíle vodních sportů vzniká sekce turistiky, vodního motorizmu, jachtingu a kanoistiky,

7 Kde a jak jsme tenkrát ale trénovali ? ● V období let 63 – 67 to byly skutečně úplné začátky závodění v kanoistice na opavsku. Česká kanoistika již v tomto období patřila mezi světovou elitu a my Opaváci jsme tenkrát ještě o závodění, systému tréninku, technice jízdy na jednotlivých typech lodích neměli ani ponětí. Co nám však nechybělo, bylo nadšení a odhodlání dohnat kanoistický svět !! Nikdo z nás v té době netušíl, že tato cesta bude hodně klikatá a potrvá téměř 30. let!!

8 Na jakých lodích se jezdilo ? ● Tak v Opavě se v tomto období jezdí převážně na plátěných kajacích které jsou vlastoručně vyráběny. Je to dřevěná laťková konstrukce která je potažena plátnem a natřena několikanásobným nátěrem. Špičky jsou opatřeny kovovým kováním. Běžné pomůcky pro opravu jsou jehla, nit, a barva. Váha těchto kajaků často přesahuje 25 kg. V této době se však již závodí na lodích laminátových a tak i my se rychle začínáme učit tyto laminátky stavět. První laminátový kajak si sehnal z Děhylovského velkooddílu tuším Láďa Krecioch a ihned na jejich zahrádce, kterou jsme v té době okupovali coby loděnici, bylo na záhonku místo mrkve odlito z tohoto kajaku přímo do betonu kopyto. Tímto se i do Opavy dostává laminátová velkovýroba nových lodí. Historie se už asi nikdy nedozví co tomu ale musela říkat paní Kreciochová ???

9 Jak se trénuje ? V Opavě se se závoděním v kanoistice na divokých vodách začalo v době, kdy již česká kanoistika byla na velice vysoké mezinárodní úrovni a čeští slalomáři a sjezdaři patřili k absolutní světové špičce. Proto prosazení opavských závodníků do celostátní špičky trvalo téměř 10 let. V učení technických dovedností jsme byli vyloženými samouky a všechny novinky jsme si museli nejdříve omrknout někde na závodech a doma jsme se to potom zkoušeli naučit systémem pokus – omyl, pokus – omyl. O nějakém systematickém tréninkovém procesu tehdynemohla být žádná řeč. Trénovalo se pouze v období kdy se dalo chodit na vodu a to většinou jen za pěkného počasí a to hlavně na jaře, v období hlavní závodní sezóny. S příchodem letních měsíců četnost a intenzita tréninků značně poklesla no a na podzim a v zimě jsme prakticky netrénovali vůbec. No ale přece jen jsme něco pro sport dělali. Chodilo se do tělocvičen a v zimě se občas jelo na hory. Prvním výrazným úspěchem pro opavskou kanoistiku bylo vyjetí druhých výkonnostních tříd kajakářskou skupinkou ve složení. Vlastik Mrůzek, Jan Krecioch a Láďa Krecioch. To se odehrálo asi v roce 1969 kdy již oba dva bratři Kreciochové přišli z vojny a začali opět závodit na vodě.

10 No a kde trénujeme? ● Pokud si já pamatuji tak jsme našli vždy nějaké to provizorní zázemí většinou na zahrádkách u některého z řad nadšenců pro tento sport. ● Zahrádka rodiny Kreciochů ● Zahrada, s dřevěnými regály na lodě a s převlékárnou v zahradní besídce u Mrůzků ● Zahrada u Jeníka Lebedy a tréninky na čerstvě zatopeném „Sádráku“ ● Kylešovice a tréninková trať na soutoku Hvozdnice s Moravicí ● V pozdější době ještě úkryt v křovinách na Oáze a krásná tréninková trať na mlýnském náhonu

11 Práce, práce, práce ● V rozmezí let 1963 – 1971 jsou svépomocí členů tohoto velko oddílu postupně postaveny loděnice. ● V Dolním Benešově na hrázi rybníka „Nezmar“. Je to první loděnice, schází se tu o víkendech celá parta přes den se pracuje, večer táborák a kytara, někdy zbyde čas i na trochu sportování. Kromě vodních sportů se zde hraje i volejbal a samozřejmě i fotbálek. Tato loděnice se stává domovem zájemců především o jachting a vodní motorismus. Každoročně zde probíhá „ Vodácký den “ kde je na programu jednak závod plachetnic, dále pak závody kanoistické v podobě jízdy na trati vytyčené bójkami, dále první pokusy jízdy na vodních lyžích za motorovým člunem Franty Směji a atraktivní seskoky parašutistů do rybníka. Vše je samozřejmě zakončeno posezením u tábotáku, kde v žádném případě nesmí chybět kytara.

12 A zase jenom práce ● Další loděnicí kterou členové tohoto oddílu začínají svépomocí budovat je loděnice v Kravařích, která se nachází jen několik metrů nad Kravařským silničním mostem. Zde nachází útočiště tehdy dosti početná místní skupinka vedená tehdy Leošem Večerkem starším. Místní vodáci se začínají věnovat spíše závodění a to především vodnímu slalomu. Na řece jsou vidět slalomové brány ● Dále zde jsou pořádány vodácko turistické jízdy zdatnosti a závody ve slalomu, tehdy ještě pouze na oddílové úrovni. Začíná se zde ale skutečně závodit a vzniká zdravá rivalita mezi opavskou a kravařskou skupinkou vodních slalomářů. ● Kromě slalomářů zde současně nachází svůj domov i skupina vodních turistů

13 No a do třetice stavíme loděnici ještě i v Opavě ● Někdy kolem roku 1969 začínáme svépomocí stavět své zázemí konečně i v Opavě. Místo pro stavbu nové loděnice se našlo v pěkném prostředí malého lesoparku na Heritesové ulici. Nejdříve na staveništi vyrostly dřevěné boudy a dřevěná kadibudka. Boudy sloužily jednak jako sklad na stavební materiál a jednak jako šatny a klubovna pro nás sportovce a stavební dělníky v jedné osobě. Výstavba loděnice probíhala po etapách a byla to dloudobá záležitost. V první etapě se postavila část hangáru a dílny, kam jsme se ihned jak to bylo jen možné přeštěhovali a začli ji využívat coby loděnici. V další etapě se vyzdilo a dostavělo patro s klubovnou, šatnami a sociálním zařízením. No teda sprchy s teplou vodou, to tu teda ještě nebylo!!! Stavělo se nejen o sobotách a nedělích, ale i přes týden. K tomu jsme již dost intenzivně trénovali a samozřejmě při tom všem i závodili a myslím si, že právě toto období bylo tím obdobím, kdy se v Opavě skutečně začalo závodit již na poměrně slušné úrovni.

14 A jsou tu 70. léta....

15 70. léta a nové mládí ● V roce 1970 a 1971 se finišuje při dostavbě loděnice na Heritesové ulici. Hlavními makáči jsou při této dostavbě profíci zedníci Honza Krecioch, Láďa Krecioch, Petr Ginzel no a my helfři Vlastik Mrůzek, Tom Krecioch, Dalik Slovák. Samozřejmě musí pomáhat i nová omladina která v tu dobu přichází do oddílu a pod vedením Hanisa začínají jezdit i na závody. Jsou to: Vlastik Rodek, Vlastik Schram, Mirek Dobeš, Ruda Šmid, sourozenci Královi, No a samozřejmě kluci z Kravař Leo Večerek ml., Ruda Pechnik......

16 1971 – Loděnice na Heritesové je konečně dostavěná ● Po třech letech tvrdé práce je konečně loděnice dostavěná a začíná tedy sloužit svému účelu a my závodníci se konečně můžeme naplno věnovat tomu, co nás vlastně k vodě v minulosti vedlo, to je k cílevědomému tréninku, k závodění jak ve slalomu tak i sjezdu. Konkurence v té době již byla na slušné úrovni a my jsme v podstatě stáli na ůplném začátku velice dlouhé a klikaté cesty.

17 1. polovina 70. let ● Osobností této doby je bezesporuVlastik Mrůzek. Vlastik se po návratu z vojny zakousl do kanoistiky s velkou vervou a je příkladem pro další mladé opaváky. Jeho trenérem a manažerem se stává jeho bratr Jirka, dále mu pomáhá Tom Krecioch a hlavní řidič je Véna Pondělek. Sparinkpartnerem na vodě je Dalik Slovák a později i Ruda Pechnik. Vlastík je historicky prvním opavákem, který získává I. výkonnostní třídu ● a to jak ve sjezdu tak i ve slalomu. ● Také další mladí pilně trénují a to pod taktovkou Hanisa Kreciocha. Ten je v tomto období velice aktivní a připravuje tuto skupinu již celkem systematicky, kdy vrcholem sezóny je vždy účast na MČR a MČSR dorostu. Na těchto závodech opaváci začínají sbírat první medaile a to jak v individuelních disciplínách tak především v hlídkách. ● V tomto období se také sestavuje první reprezentační juniorské družstvo a pozvánku na první reprezentační soustředění obdržel Dalik Slovák. Dalšími členy juniorské reprezentace se později stávají Ruda Pechnik, Vlastik Rodek a Alena Králová.

18 Jedeme na plný plyn ● Vlastik Mrůzek je ve velice dobré formě, patří především ve sjezdu k naší absolutní špičce a usiluje o vyjetí MT. Také ve slalomu se mu daří a patří mezi nejlepší i ve slalomu. V roce 73 však dostává nabídku od tehdy jednoho z největších oddílů v ČS republice a přestupuje od NHKG Ostrava. Spolu s ním odchází do NHKG i jeho kamarád a sparinkpartner Dalik Slovák.

19 2. polovina 70. let = NOVÁ GENERACE ● Po odchodu Vlastika a Dalika z Opavy jsou hlavními tahouny Leo Večerek ml., Ruda Pechnik, Vlastik Rodek. V Opavě se v té době objevuje skupinka dalších mladých adeptů z nedalekých Malých Hoštic. Výraznou osobností z této generace je Pavel Fiala. Na závody Opaváci jezdí vlastním mikrobusem zahraniční značky NISA. Kolem roku 77 přichází opět další vlna mládí. Nejdříve to jsou sourozenci Fryčkovi – Pavel, Blanka a Karel, dále pak Martin Rousek, Jirka Valík, Broňek Chládek, Honza Berger, Jirka Banašík a Pavel Banašík. O něco později tuto partu doplňuje Jirka Schmied, který musí dojíždět na tréninky až z Uhlířova.

20 ● V tomto období se vrací k trenérské práci do Opavy Jirka Mrůzek, v oddíle se dále oběvuje Drahomír Streit, který do té doby působil v NHKG Ostrava a začíná další vývojová etapa v dění opavského oddílu. ● Kromě závodní činnosti je navázána spolupráce se Stanicí mladých turistů, kde profesně působí Streit. V letních měsících se několik let po sobě uskutečňují výcvikové tábory v Týnci nad Sázavou. ● V letních měsících je oddíl také pořadatelem pravidelných NECKYÁD, později ještě pod režií Toma Kreciocha pořádáme na loděnici letní benátské noci a v zimě pak jsme pořadateli i několika plesů. ● Také mezi mladými závodníky dochází k jakémusi oživení a to příchodem hned několika děvčat do našich řad. Dnes je zřejmé, že tato děvčata nikdy nijak zvlášť neoslnila kanoistický svět svou výkonností, ale náš vodácký kolektiv se tímto rozrostl, stmelil a hlavně jsme si zvykli na to, že holky k vodě zkrátka patří. ● V té době jsme také obměnili náš vozový park a Nisu nahradilo další vozidlo, tuším tentokrát rumunské výroby, byl to GAZ Konec 70. let

21 Výměny u kormidla a návraty ● Na konci 70. let z oddílu odchází Honza Krecioch, dlouholetý šéf oddílu a jeden z prvních trenérů který dokázal pozvednout výkonnostní úroveň mladých opavských kanoistů na úroveň konkurenceschopnou s předními závodníky z Čech. ● Šedou eminencí se pak stává Drahomír Streit st., který však nikdy nepatřil ke kladným hrdinům našeho kanoistického hnutí na opavsku. Nějakým záhadným způsobem se mu podařilo získat byt na opavské loděnici a stal se jakýmsi správcem. Měl velice dobré vztahy s nadřízenými složkami všechno tak nějak podivně vedl a tahal za pomyslné provázky. No ale taková to byla tenkrát doba a nikdo si nebyl nikým a ničím jistý ● Na místo předsedy oddílu byl dosazen Pepa Snopek, který měl však ke kanoistice dosti daleko a funkci předsedy vykonával spíše formálně. ● V závěru 70. let se opět začínají do Opavy vracet bývalí úspěšní závodníci a trenéři kteří působili a závodili mimo Opavský oddíl.


Stáhnout ppt "Představení klubu Kánoe klub Opava Něco o tom, co zde bylo před Kánoe klubem."

Podobné prezentace


Reklamy Google