Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Současné teorie finančních služeb Téma Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 8.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Současné teorie finančních služeb Téma Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 8.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Současné teorie finančních služeb Téma Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 8.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. 1

2 Osnova Úvod do teorie finančních služeb, objektivní trendy soudobých finančních služeb 2.Teorie peněz 3.Teorie centrálního bankovnictví a bankovní systémy 4.Teorie bank a bankovní soustava 5.Platební systémy, bankovní platby 6.Základy investiční teorie, teorie portfolia 7.Teorie efektivních trhů a behaviorální finance 8.Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 9.Teorie akvizic a fúzí, motivy MaA 10.Globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v 21. století 11.Teorie finančních krizí 12.Teorie finanční stability a podmínky pro její zachování 2

3 Literatura Povinná DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN X. DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN HOLMAN, Robert a Dagmar BROŽOVÁ. Mikroekonomie - středně pokročilý kurz: sbírka řešených otázek a příkladů. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, x, 187 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Peníze a platební styk. ISBN KODEROVÁ, Jitka, Milan SOJKA a Jan HAVEL. Teorie peněz. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 251 s. ISBN MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: VŠFS, s. ISBN REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav. Globální finanční trhy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 214 s. ISBN WAWROSZ, Petr. Makroekonomie: základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2012, 374 s. ISBN

4 Literatura Doporučená HAVLÍČEK, David a Michal STUPAVSKÝ. Investor 21. století: jak ovládnout vlastní emoce a uvažovat o zajištění na stáří. Vyd. 1. Praha: Plot, 2013, 236 s. ISBN MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi: Banking in theory and practice. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014, 855 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav, Antonín KUBÍČEK, Josef BUDÍK, Přemysl ZÁŠKODNÝ a Vladimír NOVÁK. Kapitálové trhy. Druhé doplněné. Praha: Professional Publishing, s. ISBN SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, xxiii, 775 s. ISBN ÚZ Č P LATEBNÍ SLUŽBY, OBĚH HOTOVOSTI, SMĚNÁRNY, DEVIZY, FINANČNÍ ARBITR 4

5 Výukové metody Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenční formě studia a distanční formou s tutoriály v kombinované formě studia. Minimální povinná účast na cvičení u prezenční formy studia je 75%, Cvičení probíhají seminární formou s důrazem na aktivitu studentů Studentům, kteří nesplní povinný rozsah účasti, mohou být zadány dodatečné studijní povinnosti, například vypracování odpovědí na soubor otázky,jejichž znalost je nezbytná pro úspěšné absolvování kurzu. 5

6 Hodnocení a zakončení předmětu Předmět je zakončen zkouškou. Postup ke zkoušce je podmíněn splněním stanovených studijních povinností v průběhu semestru, zejména průběžných testů a samostatné prezentace, nebo seminární práce, s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů. K ústní zkoušce může postoupit student, který dosáhne alespoň 61 bodů ze součtu bodového ohodnocení, které získal při splnění studijních povinností v průběhu semestru a ze závěrečného zkouškového testu. Ústní část zkoušky není povinná, její výsledek se připočítá ke skóre bodů dosažených po zkouškovém testu. Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře → Studijní materiály → Učební materiály. Celkové hodnocení v rozsahu A - E je odvozeno z celkového skore získaných bodů podle stupnice 61 – 100 bodů, která je zveřejněna v Informačním systému, v rubrice Učební materiály. Skóre do 60 bodů znamená, že student neprospěl a zkouška musí být opakována od závěrečného písemného testu. 6

7 Nutnost a nahodilost, riziko a nejistota Nutnost – projevem je pravděpodobnost jevu, kvantitativně měřitelná matematickými metodami Nahodilost – kvalitativní, filosofická interpretace, obsahuje všechny jevy světa Riziko – stav, ve kterém je budoucí situace pravděpodobnostně charakterizována, je předem známo objektivní rozdělení pravděpodobností výskytu jednotlivých náhodných veličin Nejistota – objektivní rozdělení náhodných veličin je pravděpodobnostně nespecifikovatelné – Částečná – jsou známy některé parametry rozdělení pravděpodobnosti – Úplná – nelze odhadnout pravděpodobnost výskytu jevů připadajících v úvahu 7

8 Pojištění Ekonomický subjekt má dvě možnosti, jak se finančně vyrovnat s nahodilými událostmi. – Krytím z vlastních zdrojů (samopojištěním), – Pojištěním (přesun rizika na instituci provozující pojištění). Pojištění je nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti. Pojištění nemůže ovlivňovat výskyt náhodných událostí, vznik škod. Pojištění finančně eliminuje dopad nahodilých událostí (pomocí pojištění lze finančně nahradit ztráty vzniklé při realizaci čistých rizik) 8

9 Rozhodovací problémy pojištění Pojistit se proti negativním důsledkům nahodilosti, či nikoliv Zásadním faktorem rozhodování ekonomického subjektu je – Posuzování nejistot / averze k riziku/ – Vyjadřování preferencí a jejich seřazení do tzv. preferenční škály (Samuelson, Rothbart, Becker, Kahneman, Thaler) Zásadním faktorem rozhodování pojišťovny nabízející pojištění je správné stanovení výše pojistného, vyjadřující výši finančních ztrát z realizace nahodilosti Obě strany pojistného vztahu jsou na pojistném trhu nedokonale informovány – segment pojistného trhu je nejvíce zatížen informační asymetrií 9

10 Informační asymetrie na pojistných trzích Klient – na straně poptávky Stiglitz : - potenciální klient pojišťovny je lépe informován, má informační převahu ohledně míry své rizikovosti Spence : Teorie her doporučuje pojistit se a nahradit riziko velké ztráty jistotou malé ztráty pojistného – princip tzv. minimaxu Bernoulli i později Kahneman vysvětlili, že lidé mají sklon preferovat jistou malou ztrátu před možností velké ztráty 10

11 Informační asymetrie na pojistných trzích Pojišťovna - na straně nabídky Informační převaha je na straně pojišťovny Pojišťovna řeší optimalizaci pojistného jako úlohu analýzy hromadného jevu – využívá databází uplynulých let, které matematicky modeluje s ohledem na očekávané riziko Sekundární problém : řešení morálního hazardu ze strany pojištěných – obvykle nižší částkou náhrady /proti „prodeji“ domu pojišťovně/ - pojistné podvody Negativní výběr – výběr horší varianty v důsledku nedokonalé informovanosti – zneužívání pojišťovnami 11

12 Risk management, 3 fáze aplikačního procesu Riziko podle rizikového inženýrství je nepoznaný škodní potenciál, který lze vyjádřit jako funkce pravděpodobnosti výskytu a velikosti škodních následků Smyslem risk managementu je pochopení stávajících rizik, poznání, katalogizace a rozhodnutí, která z rizik by se měla eliminovat, redukovat, přenést, anebo ponechat Veškerá rizika nelze a ani to není vhodné úplně vyloučit – efektivním řízením zabránit škodám ohrožujícím např. existenci podniku 12

13 Risk management, 3 fáze aplikačního procesu 1. fáze: Analýza rizika Identifikace, katalogizace, kvantitativní zhodnocení míry rizika, Odpovědi na otázky: – Co se může stát? – Které nežádoucí události jsou pravděpodobné? – Jaká je pravděpodobnost jejich výskytu? Identifikace rizika je klíčovou fází risk managementu 13

14 Risk management, 3 fáze aplikačního procesu 2. fáze: Ovládání /redukce a eliminace rizika/ Redukce - Technickoorganizační, právní, systémová opatření k nastavení podmínek minimalizujících možnost výskytu rizika – prevence požárů např. – zábrana škod Eliminace – vytvoření dostatečných finančních rezerv pro případ pojistné události tak, aby její důsledky neohrozily výrobní potenciál, možnosti užívání majetku obecně, atd. a to zejména v období mezi pojistnou událostí a výplatou pojistné náhrady 14

15 Risk management, 3 fáze aplikačního procesu 3. fáze: Finanční eliminace důsledků realizace rizika Dvě základní alternativy řešení : 1.Krytí důsledků rizika z vlastních zdrojů Pro případy opakovaných rizikových událostí s předvídatelným objemem škod, objemově zvládnutelným z hlediska zdrojů subjektu 2.Transfer rizika pojištěním Významně snižuje neznalost subjektu spojenou s realizací nahodilosti Subjekt vyměňuje katastrofální důsledky neočekávaných událostí za malý a dopředu známý náklad na pojistné 15

16 Principy pojištění Pojistné vztahy, které vznikají na základě uzavřených pojistných smluv, jsou charakteristické typickými principy pojištění: 1.solidárnosti 2.podmíněné návratnosti 3.neekvivalentnosti 16

17 Solidárnost Solidárnost znamená, že pojištění, resp. pojistníci, společně přispívají pojistnými příspěvky, tj. pojistným, do pojistných rezerv Respektují zároveň to, že pojistné náhrady či pojistná plnění jsou poskytovány jenom těm členům společenství, kteří měli pojistnou událost. 17

18 Podmíněná návratnost Podmíněná návratnost vložených prostředků znamená, že pojistná náhrada se poskytne pojištěnému pouze v případě, pokud nastane pojistná událost, která byla předem dohodnutá v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách. 18

19 Neekvivalentnost Neekvivalentnost znamená, že pojistné náhrady nejsou závislé na výši zaplaceného pojistného. Pojistné náhrady či pojistná plnění tedy mohou být větší nebo menší, než je pojistné, které bylo doposud zaplaceno. 19

20 Klasifikace pojištění Pojištění můžeme rozdělit podle několika různých hledisek, a to podle: 1.formy vzniku 2.zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví 3.zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě 4.způsobu tvorby rezerv 5.délky trvání pojištění. 20

21 1. Členění pojištění podle formy vzniku Pojištění může vznikat v několika formách, a to jako: A. smluvní pojištění, a.Dobrovolné b.Povinné B. zákonné pojištění. 21

22 Aa/Smluvní pojištění /dobrovolné Při smluvním dobrovolném pojištění vzniká pojistný vztah dobrovolně, na základě vlastního projevu vůle určitého subjektu zabezpečit svá rizika pojištěním. Pojistný vztah mezi pojištěným a pojišťovnou vzniká uzavřením pojistné smlouvy (v krátkodobých pojištěních může vzniknout i bez uzavření pojistné smlouvy). Tato forma vzniku je nejstarším a nejobvyklejším způsobem existence právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným, resp. pojistníkem. v plném rozsahu je respektována smluvní volnost jeho účastníků i jejich rovné postavení 22

23 Ab/ Smluvní pojištění/povinné Vznik smluvního povinného pojištění je dán právním předpisem, který určuje činnosti, kde je povinnost hospodářských subjektů nebo občanů sjednat s pojišťovnou pojistnou smlouvu. Není-li pojistná smlouva na pojistné riziko uzavřená, nepovolí příslušný státní orgán výkon této činnosti. Pojištění se sjednává pro případ vzniku právní odpovědnosti za škodu, která může touto činností vzniknout 23

24 B. Zákonné pojištění Při zákonném pojištění vzniká pojistný vztah na základě právního předpisu a pojistná smlouva se neuzavírá. Právní předpis určuje všechny náležitosti pojistného vztahu včetně pojišťovny, která pojištění vykonává, výši pojistného, pojistné podmínky a další potřebné náležitosti. 24

25 2. Členění pojištění podle zákona č.363/1999 Sb. V příloze číslo 1. k zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví se pojištění dělí na dvě části. V části A je odvětví životních pojištění, v části B odvětví neživotních pojištění. Jedním z důvodů dělení je prokazování solventnosti. Pojišťovna nebo zajišťovna je podle zmiňovaného zákona povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, jíž se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Jednu třetinu minimální míry solventnosti tvoří garanční fond. Minimální výše Garančního fondu: – 60 mil. Kč pro jedno nebo více odvětví neživotních pojištění jiných než pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru a kauce – 90 mil. Kč pro jedno nebo více odvětví neživotních pojištění v pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru a kauce – 90 mil. pro jedno nebo více odvětví životních pojištění. 25

26 3. Členění pojištění podle zákona č.37/2004 Sb o pojistné smlouvě Zákon člení pojištění na pojištění škodová a obnosová v souvislosti s tím, za jakým účelem je uvedené pojištění sjednáváno. Škodové pojištění poskytuje pojistnou ochranu pro případ, že v důsledku pojistné události dojde ke škodě na zdraví, vzniku majetkové újmy či škodě jiné a náhrada takto vzniklé škody je předmětem uvedeného soukromého pojištění. Pojistitel je v případě vzniku pojistné události, která je blíže specifikována v pojistné smlouvě, povinen poskytnout pojistné plnění v souladu s tímto zákonem a pojistnými podmínkami, podle nichž je pojistná smlouva sjednána. Pojistné plnění pojistitele ve škodovém pojištění je omezeno horní hranicí pojistného plnění, která je určena pojistnou částkou anebo limitem pojistného plnění, není-li zákonem anebo pojistnou smlouvou stanoveno jinak. 26

27 4. Členění pojištění podle zákona č.37/2004 Sb o pojistné smlouvě Obnosové pojištění je pojištěním, u něhož je oprávněné osobě v případě vzniku pojistné události poskytnuto jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Podstatnou část obnosových pojištění tvoří pojištění životní, případně k němu připojišťovaných rizik (pojištění nemoci a pojištění úrazu). Pro obnosová pojištění jsou charakteristické následující skutečnosti, které jej zásadním způsobem odlišují od pojištění škodových: 1.pojištění se sjednává za účelem získání určitého obnosu, 2.základem pro stanovení výše pojistného a výpočet pojistného plnění je pojistná částka, 3.vznikem práva na pojistné plnění vůči pojistiteli není dotčeno právo na náhradu škody, ani jiné obdobné právo proti tomu, kdo za škodu odpovídá. 27

28 5. Členění pojištění podle způsobu tvorby rezerv Klasifikace pojištění podle způsobu tvorby rezerv rozlišuje 1.riziková či neživotní pojištění a 2.rezervotvorná či životní pojištění. Riziková pojištění či neživotní pojištění jsou pojištění, ve kterém pojistitel neví jednoznačně, jestli pojistná událost vznikne nebo ne, jestli bude poskytovat pojistné plnění a v jaké výši. Jedná se o všechna pojištění majetku, odpovědnosti za škodu, úrazu, léčebných výloh aj. Pojistná rezerva se stanoví podle rozsahu pojištěného rizika a pravděpodobnosti vzniku pojistných událostí a také podle rozsahu způsobených škod. Rezervotvorné či životní pojištění je pojištění, ve kterém se vytváří vždy pojistná rezerva na pojistné události. Jde o pojistné události, které jednoznačně v budoucnosti vzniknou. Je to hlavně pojištění osob (životní a důchodové), kde se vyplácí pojistné plnění při dožití se konce pojistného období nebo při úmrtí po dobu platnosti pojištění. 28

29 Členění pojištění podle doby trvání Podle délky trvání se pojištění člení na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobá pojištění jsou pojištění sjednána na kratší dobu než jeden rok (někdy je pro ně užíván termín področní pojištění). Dlouhodobá pojištění jsou pojištění sjednána na dobu jednoho pojistného roku nebo na dobu delší než jeden rok. Do kategorie dlouhodobých pojištění patří i pojištění sjednaná na dobu neurčitou. Jedná-li se o pojištění zákonné, pak doba trvání pojištění je vázána na skutečnost, s níž zákon trvání pojištění spojuje, tj. pojištění, u kterých není dojednán termín konce účinnosti pojistné smlouvy, ale pouze zákonné podmínky výpovědi pojištění 29

30 Formy nekomerčního pojištění Zdravotní pojištění (Musí být hrazeno všemi fyzickými osobami, přičemž za některé osoby platí pojištění stát (např. za studenty, důchodce, nezaměstnané na úřadu práce atd.) Sociální pojištění (Spravuje Česká správa sociálního zabezpečení případně Okresní správa sociálního zabezpečení. Sociální pojištění se dále dělí na pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.) Penzijní pojištění (Častěji nazýváno penzijním připojištěním. Je dobrovolné a nabízejí ho penzijní fondy. Stát přidává ke vkladům státní příspěvek. Vklady jsou úročené.) 30

31 Pojišťovnictví Pojišťovnictví jako nevýrobní odvětví tržní ekonomiky se zabývá pojišťovací činností, což je 1.uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu, 2.správa pojištění 3.poskytování pojistných plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy komerční pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami a činnosti směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. 31

32 Subjekty pojišťovnictví v ČR 32

33 pojistné produkty a služby 1.Pojištění osob 2.Pojištění majetku občanů 3.Pojištění vozidel 4.Cestování a pojištění 5.Pojištění odpovědnosti za škodu 6.Pojištění právní ochrany 33

34 Legislativní základna pojišťovnictví v ČR Právní předpisy Zákony a přímo závazné předpisy EU Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí 34

35 Legislativní základna pojišťovnictví v ČR Vyhlášky Vyhláška č. 40/2013 Sb. o náležitostech nabídky pojištění důchodu Vyhláška 424/2012 Sb. kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb. o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění Vyhláška č. 359/2010 Sb. Vyhláška č. 434/2009 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví (účinná od ) Vyhláška č. 433/2009 Sb. o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Vyhláška č. 582/2004 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí 35

36 Klíčové pojmy 36

37 Seminární témata 37

38 appendix 38

39 Historie K největším neživotním rizikům patřila od starověku rizika spojená s námořní plavbou a požáry. První pojistná smlouva byla podepsaná v Pise v roce 1379 a týkala se námořního pojištění. Centrem námořního pojištění se stala o tři sta let později Anglie, konkrétně kavárna pana Edwarda Lloyda, kde makléři sjednávali námořní pojištění. Na českém území se první předzvěstí pojišťovnictví stal Dekret císařovna Marie Terezie ze dne 20. února 1726, obsahující nařízení, podle kterého měly všechny zemské úřady podat vyjádření k možnosti zřízení požárních pojišťoven. Tato její snaha však narazila na odpor s poukazem na to, že platby pojistného by výrazně zhoršily již tak tíživou situaci poddaných. Císařovna od té snahy dočasně ustoupila v roce Roku 1827 byla založena První česká vzájemná pojišťovna, která zpočátku pojišťovala pouze nemovitosti proti požáru, od roku 1864 začala poskytovat i pojištění movitostí a krupobitní pojištění. Daleko později začala provozovat pojištění proti vloupání, úrazu, rozbití skla, zvonů, strojních zařízení, automobilů atd. V roce 1901 vznikla První zajišťovací banka, a.s. jako důsledek zvyšujícího se objemu pojišťovaných rizik a snahy rozdrobit vzniklé ztráty na široký okruh jednotek, aby se rizika stala hospodářsky únosná. 39

40 Historie V letech 1918 – 1938 působilo v českých zemích 39 velkých pojišťoven a filiálky 20 zahraničních pojišťoven. Na Slovensku v téže době působilo 25 pojišťoven s ústředím v českých zemích a 16 zahraničních. Navíc celou tu dobu plynně fungovala První česká zajišťovací banka, a.s. Dekretem presidenta republiky ze dne 19. května 1945 byla ve všech pojišťovnách zavedena nucená správa. Dekretem prezidenta republiky ze dne 24. října 1945 o znárodnění soukromých pojišťoven byla ustanovena jako řídící orgán českého pojišťovnictví tzv. Pojišťovací rada, podřízená ministerstvu financí. První česká vzájemná pojišťovna byla znárodněna v roce 1945 a v roce 1948 přejmenována na Československou pojišťovnu, národní podnik. V roce 1958 po třinácti letech nucené správy byla do ní začleněna První česká zajišťovací banka, a.s. Zákonem č.85/1952 byla Československá pojišťovna vyčleněna ze soustavy národních podniků a získala nové jméno „Státní pojišťovna“. V souvislosti s federalizací byly vytvořeny ze Státní pojišťovny dva samostatné podniky – Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna. Konkurenční trh se obnovil až po roce V roce 1995 působilo u nás již 35 pojišťoven. Na český trh se vrátily i ty pojišťovny, které u nás přestaly působit v obdobích fašistické okupace a totalitního režimu. 40

41 Základní pojmy pojišťovnictví Pojistitel - jedná se o pojišťovnu, má oprávnění od MF ČR provozovat pojišťovací činnost, vybírat pojistné a povinnost vyplatit pojistné plnění v případě pojistné události. Pojistník - fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu, a je povinna platit pojistné. Ve většině případů je pojistník zároveň pojištěným (rozdíl mezi oběma pojmy nastává v případě sjednání pojištění ve prospěch někoho jiného -např. úrazové a životní pojištění mládeže – pojistníkem je rodič a pojištěným dítě). 41

42 Základní pojmy pojišťovnictví Pojištěný - osoba, na jejíž majetek, život, zdraví nebo odpovědnost se pojištění vztahuje. Pojištěný má právo na pojistné plnění a nemusí být vždy pojistníkem. Oprávněná osoba - osoba, které v případě pojištění ve prospěch jiné osoby vznikne v případě pojistné události právo na pojistné plnění. Pojistné - cena za poskytovanou pojistnou ochranu. Pojistné plnění - představuje náhradu pojistitele v případě, že dojde k pojistné události. Vinkulace pojistného plnění - znamená omezení dispozice pojištěného s pojistným plněním 42

43 Základní pojmy pojišťovnictví Pojistná událost - je skutečnost, při které vzniká povinnost pojistitele plnit. Pojistná událost je konkrétně vymezena v pojistné smlouvě a všeobecných pojistných podmínkách. Všeobecné pojistné podmínky - musí je vytvořit a dát schválit každá pojišťovna před počátkem provozu určitého druhu pojištění. Jsou součástí pojistné smlouvy, určují způsob uzavření pojištění, předmět pojištění, pojištěná rizika, výluky z pojištění, místní a časovou platnost pojištění, způsob placení pojistného, podmínky poskytování pojistného plnění. 43

44 Základní pojmy pojišťovnictví Pojistný kmen - všechny pojistné smlouvy, které má pojišťovna v rámci určitého druhu pojištění. Spoluúčast – dohodnutá peněžní částka, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. Činnost pojišťoven Předmětem podnikání komerčních pojišťoven není pouze pojišťovací činnost – mezi hlavní činnosti pojišťoven patří: Pojišťovací činnost – do této činnosti spadá sjednávání a správa pojištění, vyřizování pojistných událostí, uskutečňování pojistného plnění. 44

45 Základní pojmy pojišťovnictví Zajišťovací činnost – je pojištění rizika pojišťovnou u zajistitele (= jiná pojišťovna nebo speciální zajišťovna). K zajišťovací činnosti musí mít pojišťovna povolení MF ČR. Zajišťovací činnost se často uskutečňuje v mezinárodním měřítku, takže lze bezproblémově vyplácet pojistné plnění i v případech neobvykle vysokých škod (zemětřesení, živelné pohromy atd.) Zábranná činnost – směřuje k provádění takových opatření, aby škody nevznikaly (prevence) nebo aby jejich rozsah byl omezen (represe). Mezi takovéto činnosti patří např. osvětová, výchovná a propagační činnost směřující k preventivnímu chování pojištěných v oblastech bezpečnosti silničního provozu, protipožární ochraně nebo bezpečnosti při práci atd. 45

46 Základní pojmy pojišťovnictví Asistenční služby – zahrnují komplexní zabezpečení klienta např. při jeho cestách mimo trvalé bydliště a zejména pak do zahraničí. Patří sem např. odvoz do hotelu po nehodě, obstarání opravy poškozeného vozidla, doprava do nemocnice a další služby. Poradenská činnost – pojišťovny navrhují optimální systém pojištění v organizaci. Poradenské orgány pojišťoven informují vedoucí pracovníky o možnostech a druzích pojištění. 46


Stáhnout ppt "Současné teorie finančních služeb Téma Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 8.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google