Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 1 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu pro Státní zemědělskou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 1 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu pro Státní zemědělskou."— Transkript prezentace:

1 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci listopad 2013

2 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad OBSAH DESIGN VÝZKUMU4 1. CÍLE VÝZKUMU5 2. DESIGN VÝZKUMU6 HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ8 DETAILNÍ VÝSLEDKY23 1. NÁKUPNÍ CHOVÁNÍ A ZACHÁZENÍ S POTRAVINAMI Obvyklý způsob nákupu potravin pro domácnost Nákupní chování a spotřební vzorce Definice rizikové skupiny spotřebitelů Zacházení s potravinami po nákupu Preferovaná kritéria při nákupu potravin44 2. INFORMACE NA OBALECH POTRAVIN Sledování informací na obalech potravin Dostatečnost poskytovaných informací Srozumitelnosti informací na obalech potravin Pravdivost informací na obalech potravin (Ne)uvádění výrobce / země původu na potravinách63 3. BEZPEČNOST, KVALITA A FALŠOVÁNÍ POTRAVIN Spokojenost s hygienickými podmínkami prodeje potravin a nápojů v ČR Hodnocení bezpečnosti potravin vyráběných v ČR Hodnocení bezpečnosti potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR Obavy ze zdravotní závadnosti potravin Srovnání bezpečnosti potravin dnes a před deseti lety Hodnocení kvality potravin vyráběných v ČR Hodnocení kvality potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR Srovnání kvality potravin dnes a před deseti lety Falšování potravin Osobní zkušenost s problémy s kvalitou, bezpečností nebo falšováním potravin92

3 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad OBSAH 4. INFORMOVANOST A (SEBE)OBRANA SPOTŘEBITELŮ Hodnocení informovanosti o bezpečnosti a kvalitě potravin Setkání s problémy v místech prodeje potravin Informovanost o tom, na koho se obrátit Zjišťování informací o podmínkách prodeje potravin Spotřebitelské kompetence Zdroje informací o problematice kvality, bezpečnosti potravin a z oblasti ochrany spotřebitele Portál Potraviny na pranýři ORGANIZACE A INSTITUCE OCHRANY SPOTŘEBITELE Hodnocení ochrany spotřebitelů v ČR Spontánní znalost institucí a organizací Podpořená znalost institucí a organizací Státní potravinářská a zemědělská inspekce Zaznamenané informace o SZPI Vnímání kompetencí SZPI Zdroje informací o SZPI Hodnocení užitečnosti a rozsahu činnosti SZPI138 PŘÍLOHA – PROFIL RESPONDENTŮ141

4 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

5 5 1. CÍLE VÝZKUMU  Popis vzorců chování při nákupu, skladování a spotřebě potravin s cílem definovat rizikové skupiny spotřebitelů.  Identifikace problémů v oblasti bezpečnosti, kvality a falšování potravin, se kterými se český zákazník setkává při nákupu.  Míra informovanosti české veřejnosti v oblasti bezpečností a falšování potravin na českém trhu.  Vnímání bezpečnosti, kvality a falšování potravin na českém trhu.  Hodnocení institucionálního dohledu na kvalitu, falšování a zdravotní nezávadnost potravin v ČR.  Znalost a hodnocení Státní zemědělské a potravinářské inspekce.  Meziroční srovnání vybraných výstupů.

6 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad DESIGN VÝZKUMU  Kvantitativní výzkum reprezentativní na populaci ČR starší 18 let.  Výběrový soubor (vzorek dotázaných)  Velikost výběrového souboru: N =  Cílová populace: obyvatelé ČR ve věku 18 a více let.  Způsob výběru vzorku: kvótní výběr na základě dat ČSÚ, 2011 a pozdější aktualizace. Kvótní znaky: pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a bydliště (velikost obce).  Termín sběru dat: října  Nástroj sběru dat  Dotazník, délka rozhovoru: průměrně 40 minut.  Metodika sběru dat  CAPI (Computer Assisted Personal Interviewing) tazatelů s respondenty. Rozhovory realizovala tazatelská síť agentury FOCUS.  Zpracování údajů  Školení tazatelé agentury FOCUS zaznamenávají odpovědi respondenta při interview do elektronického dotazníku v notebooku.  Data jsou odeslána do agentury FOCUS, agregována a datová matice je podrobena formální a logické kontrole.  Statistické zpracování dat proběhlo v programu SPSS/PC.  Kontrola sběru dat  Sběr dat je kontrolován v souladu s pravidly kodexu Esomar. Kontrola je prováděna v těchto oblastech: správnost výběru požadované osoby podle kvóty, úplnost a správnost vyplnění dotazníku a telefonická kontrola 40% dotázaného souboru.

7 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 SOCIOEKONOMICKÝ STATUS Ve studii se pracuje s tzv. socioekonomickým statusem respondentů. Jedná se o mezinárodně používanou metodiku měření sociální a ekonomické pozice respondenta z hlediska více dimenzí, mezi něž patří: vzdělání, zaměstnání a pozice v něm a vybavenost domácnosti definovanými elektrospotřebiči a dalšími předměty. Výsledkem je 16 různých skupin, které byly následně kategorizovány do šesti hierarchicky uspořádaných úrovní:  A – vysoce vzdělaní manažeři a odborníci  B – střední manažeři  C1– vysoce vzdělaní nemanuální zaměstnanci  C2 – kvalifikovaní pracovníci a nemanuální zaměstnanci  D – manuální pracovníci, nižší odbornost u nemanuálních pracovníků  E – polokvalifikovaní a nekvalifikovaní manuální pracovníci. NUTS II Kvóta pro výběr vzorku, která zajišťuje reprezentativnost výběrového vzorku ve vztahu k cílové populaci, je konstruována na úrovni krajů (NUTS III). Při standardním reprezentativním vzorku cca 1000 respondentů však výstupy za některé kraje mohou být méně přesné v důsledku malého vzorku respondentů v daném regionu, což se týká zejména menších krajů, jako je Karlovarský či Liberecký. Proto ve zprávě pracujeme s většími celky na úrovni NUTS II, čímž tento problém eliminujeme. DESIGN VÝZKUMU 7 N 3 % / 97 %5 % / 85 %10/% / 90 %15 % / 85 %20 % / 80 %25 % /75030 % / 70 %40 % / 60 %50 % 1003,44,46,07,18,08,79,29,8 10,0 2002,43,14,25,05,76,16,56,9 7,1 3002,02,53,54,14,65,05,35,7 5,8 4001,72,23,03,64,04,34,64,9 5,0 5001,51,92,73,23,63,94,14,4 4,5 7001,21,62,22,62,93,23,33,6 3, ,11,41,92,32,52,72,93,1 INTERVAL SPOLEHLIVOSTI PRO POPULACI ČR

8 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

9 HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ NÁKUPNÍ A SPOTŘEBITELSKÉ CHOVÁNÍ  Od roku 2009 postupně mírně klesá podíl lidí, kteří si potraviny pořizují při velkých nákupech, aktuálně je to méně než polovina dotázaných. Nakupování potravin najednou ve velkém je ale pořád typickým znakem lidí s vyšším sociálním statusem, vyšším příjmem a vzděláním. Častěji takto nakupují větší rodiny s více dětmi.  Typický nákup potravin se odehrává v prodejně, kterou respondent dobře zná, nejspíše v diskontní prodejně nebo hypermarketu. Velmi pravděpodobně to ale nebude specializovaná prodejna se zlevněným zbožím. Velkou pozornost přitom věnuje zejména výrobkům, které jsou označeny jako akční nebo zlevněné. Zkontroluje neporušenost obalu kupovaného výrobku a datum trvanlivosti či použitelnosti. Při výběru hodně dá na to, zda mu potravina chutná. Značka výrobku, země původu, složení výrobku nebo co nejnižší cena nejsou tolik rozhodující, i když v posledních letech roste podíl těch, kteří kladou důraz český původ potravin. Dalším důvodem sledování země původu je snaha vyhnout se výrobkům z Polska.  Na základě detailnější analýzy nákupních zvyklostí jsme identifikovali čtyři vnitřně homogenní faktory, které mají vliv na nákupní strategie respondentů.  CENA NA PRVNÍM MÍSTĚ – osoby s touto nákupní strategií kladou důraz na cenu potravin, vědomě rezignují na kvalitu a dokonce i na bezpečnost potravin. Jsou ochotni nakupovat méně kvalitní i téměř prošlé zboží, pokud je za výhodnou cenu. Mají malý zájem o informace na obalech. 9

10 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  KVALITA NA PRVNÍM MÍSTĚ – u těchto osob zaznamenáváme výrazný akcent na kvalitu potravin i za vyšší cenu. Mají nadprůměrně často zájem o bioprodukci, zboží od farmářů a malovýrobců. Akcentují značkové potraviny a výrobky s certifikáty kvality. Zároveň je zde deklarovaný zájem o alespoň částečné samozásobitelství.  NEDŮVĚRA A OPATRNOST – tato nákupní strategie je charakteristická konzervativním a obezřetným postojem. Osoby s touto strategií nadprůměrně často preferují známá prodejní místa, sledují hygienu v prodejně i stav výrobků (neporušenost obalu, datum trvanlivosti). Projevuje se zde vyšší nedůvěra k zahraničnímu a velmi levnému zboží.  DŮRAZ NA SPRÁVNÝ NÁKUP – dominuje zde dodržování pravidel pro správný nákup potravin, tj. sledování složení výrobků, správné zacházení s různými druhy potravin a s mraženými produkty.  Z výše uvedené typologie, je zřejmé že SZPI by svoji edukační činnost měla zaměřit zejména na první skupinu spotřebitelů, protože ta je nejvíce ohrožena nešvary na českém trhu a zároveň je nejvíce bezbranná vůči těmto praktikám. Z uvedeného důvodu jsme se v závěrečné zprávě této cílové skupině věnovali detailněji. 10

11 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ IDENTIFIKACE RIZIKOVÉ SKUPINY SPOTŘEBITELŮ  Předmětem našeho podrobnějšího zájmu byli, jak bylo zmíněno, respondenti, kteří jsou při svém nákupním chování nejvíce ovlivněni faktorem „cena na prvním místě“. Osob s touto nákupní strategií je cca 25%.  Tento segment populace pokládáme za nejohroženější negativními důsledky problémů s kvalitou a bezpečností potravin a jejich falšováním. Jejich tíživá ekonomická situace jim bohužel nedává možnost volby a nutí je nakupovat co nejlevnější výrobky a mít na zřeteli především finanční úsporu při zacházení s nimi.  Z hlediska sociodemografické struktury skupiny můžeme říct, že jsou v ní častěji než v populaci zastoupení:  respondenti starší 55 let,  respondenti se základním vzděláním a se středoškolským vzděláním bez maturity,  důchodci, nezaměstnaní a manuálně pracující,  osoby z jednočlenných a bezdětných domácností,  respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem do 22 tisíc korun,  osoby se socioekonomickým statusem D a E,  lidé, kteří vůbec nevyužívají internet,  dotázaní žijící v městech s počtem obyvatel 20 – 99 tisíc.  Jedná se tedy o starší osoby s nízkým socioekonomickým statusem. 11

12 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Ve srovnání s celou populací se tato riziková skupina při nákupu a skladování potravin chová odlišně:  častěji potraviny nakupuje v menších pultových prodejnách, menších samoobsluhách či diskontních prodejnách.  při nákupu výrazně častěji, než celá populace, klade důraz na akce a akční nabídky a co nejnižší cenu výrobků,  naopak, výrazně nižší důraz klade na minimální dobu trvanlivosti zboží, původ potravin, kvalitu surovin, značku potravin a obsah přidaných látek,  informace na obalech potravin obecně tato skupina spíše nečte,  často se chovají rizikově i při zacházení s potravinami: nahnilé části ovoce a zeleniny okrajují a konzumují zdravou část, do lednice často vkládají čerstvé nebalené potraviny k dlouhodobě uloženým a nekontrolují, zda tyto již nejsou zkažené, když objeví kolečko plísně na povrchu zabalené potraviny, plíseň odstraní a potravinu dále konzumují, datum doporučené spotřeby potravin spíše nedodržují, stává se jim, že čerstvou zeleninu či ovoce před konzumací neumyjí, často zamrazují již jednou rozmražené potraviny.  V rámci této skupiny se tedy otevírá široký prostor pro „osvětu“ v oblasti problematiky potravin. Jelikož se ale tato skupina příliš nepohybuje v internetovém prostoru a determinačním kritériem jejího chování je především její ekonomická situace, bude složité nalézt vhodné a účinné cesty oslovení. 12

13 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Lze předpokládat, že tato skupina (starší a méně vzdělaní občané) bude nadprůměrně často konzumovat televizní obsah. Otevírá se proto prostor pro její edukaci na stanicích typu TV Šlágr či v pořadech mainstreamových stanicíc určených této cílové skupině (Barvy života, apod.). INFORMACE NA OBALECH POTRAVIN A NÁPOJŮ  Zájem o informace na obalech potravin a nápojů zůstává i nadále poměrně vysoký – více než polovina dotázaných tyto informace čte. Nepotvrdil se tak nárůst nezájmu o bližší informace na obalech z loňského roku. Z dlouhodobého hlediska je však patrné, že došlo ke snížení intenzívního zájmu o tyto informace. Z aktuálních dat tedy vyplývá, že nejčastěji zákazníci informace sledují, avšak ne tak důkladně.  Za hlavní důvod nezájmu o detailní informace na obalech označili dotázaní špatnou čitelnost údajů uvedených na obalech a také nesrozumitelnost informací. Naopak slabším důvodem se aktuálně ukázala „slepá“ důvěra ve výrobce a prodejce a dotázaní nejsou tak snadno ochotni již jen z důvodu známého obchodu či značky věřit, že je vše v pořádku.  Obecně je rozsah poskytnutých informací na obalech potravin považován dlouhodobě za dostatečný (přibližně ¾ dotázaných, kteří informace na obalech sledují).  Nějaké informace na obalech postrádá jen asi šestina (17 %) těch respondentů, kteří informace na obalech sledují. Polovině z nich pak chybí zejména údaje o konkrétní zemi původu daného výrobku, další pětina si stěžuje na nesnadné získání informací kvůli horší čitelnosti a malému písmu.

14 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Alespoň občasný problém s přečtením informací na obalech kvůli malému písmu deklaruje drtivá většina dotázaných, kteří informace na obalech sledují (78 %).  Dlouhodobě mezi nejsledovanější informace na obalech potravin patří minimální doba trvanlivosti, respektive datum spotřeby (až 95 % dotázaných, kteří sledují informace na obalech, věnují pozornost právě těmto údajům).  Zásadnějším trendem ve sledování informací na obalech je stále rostoucí zájem o zjištění země původu výrobku. I přesto, že se dotázaní nesetkávají výrazně častěji se situací, že by u potravinářských výrobků nebylo možné zjistit zemi původu, tak se celkově zvyšuje citlivost spotřebitelů na neuvádění výrobce, respektive zemi původu.  Z aktuálních dat tak vyplývá, že informace o zemi původu potravin nabývá na významu – respondenti je více vyhledávají a očekávají, že se z obalu výrobku dozví, odkud potravina, kterou hodlají konzumovat, pochází; pokud takovou informaci nenaleznou, častěji je to důvodem k rozladění a potažmo i důvodem k nezakoupení daného výrobku.  Neuvádění výrobce, respektive země původu, na potravinách je, dle respondentů, nejproblematičtější zejména u masa a uzenin (patrně z pultového prodeje), dále u mléčných výrobků, zeleniny a ovoce.  Většina dotázaných sledujících informace na obalech potravin je považuje za srozumitelné (71 %), což odpovídá i sledováním z let Přesto však až pětina dotázaných deklaruje, že ne všechny informace jim jsou srozumitelné.

15 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Za nesrozumitelné považují informace na obalech především dotázaní nad 65 let, respondenti se základním vzděláním, důchodci, studenti a nezaměstnaní, osoby z domácností s nejnižším čistým měsíčním příjmem, dotázaní se socioekonomickým, statusem E a lidé nevyužívající internet. Lze tedy říci, že se jedná často osoby, jejichž chování při nákupu a spotřebě potravin je přitom nejvíce rizikové.  Více než polovina dotázaných považuje předložené informace na obalech za pravdivé, téměř třetina dotázaných však otázku nedokáže posoudit, čímž pravdivost do jisté míry zpochybňuje. Zbývající víc než desetina explicitně vyjadřuje nedůvěru tištěným informacím. BEZPEČNOST, KVALITA A FALŠOVÁNÍ POTRAVIN  Spokojenost s hygienickými podmínkami v místě prodeje se mezi českými spotřebiteli dlouhodobě jeví jako konstantní – od roku 2009 se udržuje na hladině dvou třetin dotázaných.  Z meziročního srovnání bezpečnosti potravin vyráběných v české republice se ukazuje, že od léta 2012 do jara 2013 došlo u spotřebitelů k výraznému poklesu důvěry. Toto hodnocení jasně odráží mnohé medializované kauzy z oblasti potravin, které vyvrcholili loňskou metanolovou aférou. Po všech kauzách se ale letos důvěra v bezpečnost potravin na českém trhu opět vrací na hodnoty z let minulých (2011 a starší).  V současné době jsou o bezpečnosti domácích, českých potravin přesvědčeny tři čtvrtiny dotázaných. Problémovou image mají dlouhodobě spíše zahraniční potraviny. 15

16 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Největší rizika v oblasti bezpečnosti potravin spatřují respondenti mimo svých domovů (mimo své zodpovědnosti při zacházení s potravinami) – vidí je ve stejné míře tak na straně prodejců, přepravců i výrobců potravin.  Přesto, že respondenti hodnotí bezpečnost potravin ve srovnání s loňským rokem lépe, počet těch, kteří míní, že se ve srovnání se situací před deseti lety zhoršila, meziročně roste.  Důvěra v zahraniční potraviny dovážené do ČR je dlouhodobě nižší, než důvěra v bezpečnost českých potravin. I image zahraničních potravin byla výrazně otřesena medializovanými kauzami (polské potraviny obecně, posypová vs. kuchyňská sůl, koňské maso, antibiotika v kuřecím mase, atd…). Postupně se ale hodnoty u spotřebitelů vrací na úroveň z roku  V letošním roce je, coby zdrojová země závadných či nekvalitních potravin, zmiňováno jednoznačně nejčastěji Polsko. V roce 2011 bylo veřejné mínění více roztříštěné. Mezi zdrojovými zeměmi dominovaly Německo (důsledek aféry E-coli), Polsko, Čína a Španělsko (E-coli).  U vnímání kvality domácích i zahraničních potravin dovážených do ČR je situace velmi obdobná, jako při vnímání jejich bezpečnosti. Hodnoty se po otřesu spotřebitelské důvěry vrací na úroveň z roku 2011, přičemž důvěra v kvalitu zahraničních potravin se dlouhodobě pohybuje na nižší úrovni, než je tomu u potravin, které mají český původ.

17 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Od roku 2011 neustále roste podíl těch, kteří se domnívají, že kvalita dnes vyráběných potravin je, ve srovnání s kvalitou před deseti lety, horší. Naopak významně klesá podíl těch, kteří si myslí, že kvalita potravin se zlepšuje. Je otázkou, zda veřejné mínění reflektuje skutečný stav v oblasti kvality potravin, či zda se jedná jen o odraz častější medializace různých kauz, které v posledních letech objevují.  Necelá polovina respondentů už slyšela o případech falšování potravin.  V hodnocení tohoto jevu nejsou tito informovanější respondenti jednotní - pětině z nich to v podstatě nevadí, dvě pětiny považují falšování za klamání zákazníka a jsou proti distribuci takovýchto potravin. Zbylé dvě pětiny považují falšování za podvod a žádají přísné tresty pro viníky. Podle názoru dotázaných se nejvíce falšují masné a mléčné výrobky, problém se týká také marmelád, džemů a jiných ovocných produktů.  V minulém roce se pětina respondentů setkala s problémem z oblasti kvality, bezpečnosti nebo falšování potravin. Polovina z nich problém řeší reklamací, polovina na řešení rezignuje.  Reálně však problém s kvalitou, bezpečnostní či falšováním potravin v uplynulém roce řešila pětina respondentů, tento podíl se v průběhu let příliš nemění – celkově jde tedy spíše o pocit spotřebitelů, který může být způsobem právě masivní medializací.

18 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ INFORMOVANOST A (SEBE) OBRANA SPOTŘEBITELŮ  V současné době se větší část obyvatel ČR cítí být o bezpečnosti a kvalitě potravin dostatečně informována. Pocit informovanosti se tedy ve srovnání s výzkumem z roku 2011stabilizoval a ve srovnání s rokem 2008 a 2009 zvýšil, což může být způsobeno rozsáhlejším přísunem informací v souvislosti s medializovanými kauzami.  Nejméně informovaní se cítí být lidé ve věku 18–24 let a lidé starší 65 let, se základním vzděláním, s nižším socioekonomickým Statusem (D, E), z jednočlenných či vícegeneračních domácností, z obcí s 5000 – obyvateli.  Pokud se při nákupu potravin vyskytne nějaký problém, jde především o to, že potraviny nejsou čerstvé, nebo jsou dokonce nahnilé či plesnivé. Stává se také, že je nedostatečně nebo špatně označen výrobce, případně země původu.  Respondenty to vede především k větší opatrnosti při dalších nákupech na stejném místě, necelá polovina na problém upozorní personál nebo vedení prodejny, třetina varuje své známé a kamarády. Jen 3 % deklarovaly, že v takovém případě upozorní na problém dozorovou instituci.  Deklarovaná znalost orgánů a institucí, zabývajících se ochranou spotřebitele v oblasti potravin, ve srovnání s rokem 2011 vzrostla (+7 %).

19 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Na koho se obrátit, vědí častěji osoby ve věku 25–64 let, s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním, s vyšším socioekonomickým statusem, nemanuální, řídící pracovníci a vysoce kvalifikovaní odborníci, ženy v domácnosti, osoby z domácností s dětmi.  Nejméně informovaní jsou studenti a senioři, lidé se základním vzděláním a vyučení bez maturity, lidé s nižším socioekonomickým statusem.  Pro více informací nebo pomoc v oblasti kvality, bezpečnosti a falšování potravin by se respondenti obraceli nejčastěji na Českou obchodní inspekci (59 % těch, kdo vědí, koho by kontaktovali). Necelá čtvrtina by oslovila hygienickou stanici a 16 % SZPI.  Většina spotřebitelů (48 %) sama sebe označuje jako docela informovaného a kompetentního spotřebitele, který sice ví co nakupuje, ale ne vždy si je úplně jistý.  Do této kategorie se zařadily častěji především ženy, dotázaní ve věku 25 – 44 let, respondenti se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, dotázaní pracující na vyšších nebo středních manažerských pozicích, ale také osoby v domácnosti, respondenti se socioekonomickým statusem A nebo B a dotázaní využívající internet alespoň několikrát týdně.  Pětina spotřebitelů (27 %) ale deklarovala, že se necítí být příliš informovanými a kompetentními spotřebiteli.  Do této kategorie se zařadili častěji především muži, dotázaní ve věku nad 65 let, respondenti se základním vzděláním, důchodci a nezaměstnaní, respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem domácnosti do 22 tisíc korun a také respondenti kteří nevyužívají internet. 19

20 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ  Spotřebitelé ale i navzdory vlastnímu přesvědčení o informovanosti v oblasti potravin, příliš informovaní nejsou. Z testovaných témat z oblasti potravin nejčastěji znali jednu, nebo dvě správné odpovědi. Velká část respondentů – až pětina – ale neznala žádnou správnou odpověď. Všechny otázky pak zvládlo zodpovědět správně pouze 7 % respondentů.  Za nejčastější zdroje, ze kterých respondenti získávají informace o problematice kvality, bezpečnosti potravin a z oblasti ochrany spotřebitele, označili jak i v minulých letech dotázaní především televizi, známé a příbuzné a také denní tisk a běžné časopisy.  O internetových portálech věnujících se problematice bezpečnosti a falšování potravin a nápojů spotřebitelé většinou neví. Až 79 % uvedlo, že žádný takový portál nezná. Pokud si ale spotřebitelé na nějaký portál vzpomněli, nejčastěji se jednalo o portál Potraviny na pranýři.  Podpořeně zná portál Potraviny na pranýři 27 %.  Povědomí o portálu Potraviny na pranýři mají osoby, ve věku 25–44 let, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, s nejvyšším socioekonomickým statusem (A, B), které používají internet denně nebo několikrát týdně.  Pravidelně ho pak navštěvují 4 %, alespoň čas od času třetina respondentů, kteří ho znají.  Obecně téměř všichni respondenti považují existenci takových stránek za užitečnou.  O existenci mobilní aplikace portálu ví pětina spotřebitelů, kteří portál již znají. Stejný počet pak o aplikaci projevil i potenciální zájem.

21 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ORGANIZACE A INSTITUCE OCHRANY SPOTŘEBITELE  Názor respondentů na působení orgánů a institucí v oblasti ochrany spotřebitele není jednoznačný. Převážná většina z nich sice deklaruje rostoucí důvěru v kroky státních úřadů a institucí vůči závadným potravinám, na druhou stranu poklesla celková důvěra v ochranu spotřebitele v oblasti potravin.  Po kontinuálním nárůstu důvěry v ochranu spotřebitele z let pozorujeme v aktuálním výzkumu výrazný propad (-19 %). Domníváme se, že důvodem mohly být změny ve formulaci otázky: bylo přidána zmínka o falšování potravin a především bylo ke slovu „potravin“ přiřazeno zpřesňující „potravin a nápojů“ Toto zpřesnění mohlo u některých respondentů evokovat metanolovou kauzu a domnělé selhání dozorových mechanismů v jejím průběhu.  Spontánně nejčastěji jmenovanou institucí je Česká obchodní inspekce, kterou zná téměř polovina spotřebitelů. SZPI zná pětina. Spontánní znalost SZPI se od roku 2009 postupně zvyšuje, znalost ostatních institucí spíše kolísá.  V rámci testování podpořené znalosti jednotlivých institucí byl nabídnut seznam devíti subjektů. Následně pak byli požádáni, aby identifikovali ty, které se zabývají ochranou spotřebitele. Nejvíce dotázaných zvolilo ČOI, následují hygienické stanice a na třetím místě SZPI.  O SZPI se dotázaní dozvěděli především kvůli problémům se závadnými potravinami, špatnými podmínkami prodeje nebo jinými negativními jevy spadajícími do její kompetence (28 % z těch, kdo SZPI znají). Stejně často také respondenti vědí, že SZPI provádí nějaký typ kontrolní činnosti (28 %). 23 % má blíže neupřesněné informace z médií, zejména z televize.

22 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE  K SZPI je z jedenácti nabídnutých aktivit nejčastěji přiřazována kontrola zdravotní nezávadnosti potravin a následně producentů potravin živočišného původu, kterou se ovšem nezabývá. V letošním roce se zvýšilo přiřazování jednotlivých činností k SZPI - jak těch, které vykonává, tak těch, kterými se nezabývá. To může znamenat, že se sice zvyšuje informovanost o SZPI, ale bez přesnějšího povědomí o jejích kompetencích.  Téměř všichni dotázaní považují činnost SZPI za přínosnou (39 % velmi přínosná, 53 % spíše přínosná). Od roku 2005 kontinuálně roste počet dotázaných, kteří aktivitu SZPI hodnotí pozitivně.  Více než třetina dotázaných se domnívá, že SZPI dělá pro ochranu spotřebitele dost, polovina si ale myslí, že by měla dělat více. Oproti roku 2011 přibylo jak respondentů, kteří považují činnost za dostatečnou (+ 5 %), tak i těch, kdo by si přáli její rozšíření (+ 9 %).  Z jednotlivých činností SZPI v dlouhodobém pohledu roste zejména důraz na:  ukládání vyšších pokut,  testování kvality a bezpečnosti potravin,  větší komunikaci s veřejností  a školení pracovníků obchodů.

23 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

24 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Obvyklý způsob nákupu potravin pro domácnost „Jakým způsobem se u Vás v domácnosti koupí většina potravin?“ (q2) v %, N 2013 = 1031 N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18 + Necelá polovina dotázaných pořizuje většinu potravin při velkých nákupech (47 %). Od roku 2009 tento podíl mírně klesá. Nakupování potravin najednou ve velkém je typickým znakem lidí s vyšším sociálním statusem, vyšším příjmem a vzděláním. častěji takto nakupují i větší rodiny s více dětmi.

25 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Obvyklý způsob nákupu potravin pro domácnost dle sociodemografických charakteristik v %, N = 1031; ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

26 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Preferovaný typ prodejny potravin „Kde, ve kterém typu prodejny, utratí Vaše domácnost měsíčně nejvíce peněz za potraviny?“ (q3) %, N = 1031; ČR 18+ Většina českých domácností nakupuje potraviny v diskontních prodejnách (32 %) a hypermarketech (29 %). Pětina domácností našich respondentů pořizuje potraviny v supermarketech (20 %)

27 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Preferovaný typ prodejny potravin - časové srovnání „Kde, ve kterém typu prodejny, utratí Vaše domácnost měsíčně nejvíce peněz za potraviny?“ (q3) Ve srovnání s výzkumem z roku 2011 mírně poklesla obliba hypermarketů (- 5 %), využívání ostatních prodejních formátů se příliš nemění. Vzdělanější lidé na kvalifikovanějších pozicích a s vyšším socioekonomickým statusem častěji nakupují v hypermarketech. Preference diskontů je typická pro starší manuálně pracující respondenty a důchodce, žijící ve městech do obyvatel.

28 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Preferovaný typ prodejny potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

29 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování a spotřební vzorce Do jaké míry o Vás platí následující výroky ? (q6 + q9) v %, N 2011 = 1055; ČR 18 – 79 let

30 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování a spotřební vzorce - srovnání Do jaké míry o Vás platí následující výroky ? (q6) sloučené varianty „rozhodně platí“ a „spíše platí“ V časovém srovnání vidíme, že postupně narůstá důležitost akcí a slev, zvyšuje se také důraz na původ potravin (preference tuzemské produkce, výrobců, které respondent zná, certifikovaných producentů). Z hlediska sociodemografických charakteristik pozorujeme zejména rozdíl daný sociálním statusem a vzděláním. Lidé s nízkým vzděláním a nízkým statusem akcentují ekonomické aspekty nákupu na úkor kvality, u vzdělaných lidí s vysokým statusem je tomu naopak.

31 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování a spotřební vzorce dle pohlaví Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně neplatí; 4 = rozhodně platí Preferuji prodejny, kde to dobře znám. Při nákupu potravin vždy kontroluji, zda jsou v neporušeném obalu. Při nákupu potravin vyhledávám cenové akce a slevy. Při nákupu potravin pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti. Všímám si hygieny v prodejně, ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat. Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. Mraženým výrobkům, které jsou obaleny velkým množstvím ledu, se vyhýbám. Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin. Již řadu let nakupuji základní potřeby stále ve stejném obchodě. Velmi levné potraviny se mi zdají podezřelé. U potravin se vyplatí připlatit vyšší cenu za vyšší kvalitu. Obvykle nakupujeme potraviny do zásoby ve velkém za výhodnou cenu. Čas od času koupím i potraviny, jejíchž doba trvanlivosti je těsně před vypršením. Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám. Preferuji výrobky označené certifikátem kvality. Značkové potraviny jsou kvalitnější než ty neznačkové. Často musím hledět na cenu i u levného zboží a malých položek. Za potraviny označené certifikátem kvality (Klasa apod.) jsem si ochoten/a připlatit. Při větším nákupu dávám do vozíku / košíku chlazené a mražené potraviny jako poslední. Informace na obalech nečtu, a to ani u výrobků, které neznám. Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin. Syrové maso, drůbež, ryby přepravuji v samostatných taškách. Abych využil/a různé slevy a akce, jsem ochotná/ochotný zajet i někam dál. Často nakupuji výrobky od farmářů a malovýrobců. Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, |o jejichž kvalitě pochybuji. Když nakupuji potraviny, nemusím moc hledět na rozpočet. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž bezpečnosti pochybuji. Snažíme se vyprodukovat co nejvíce vlastních potravin. Preferuji výrobky ekologického zemědělství nebo BIO produkty. K nákupu mražených výrobků používám chladicí tašku. Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím vyšší míra souhlasu

32 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování a spotřební vzorce dle věku Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně neplatí; 4 = rozhodně platí Preferuji prodejny, kde to dobře znám. Při nákupu potravin vždy kontroluji, zda jsou v neporušeném obalu. Při nákupu potravin vyhledávám cenové akce a slevy. Při nákupu potravin pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti. Všímám si hygieny v prodejně, ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat. Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. Mraženým výrobkům, které jsou obaleny velkým množstvím ledu, se vyhýbám. Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin. Již řadu let nakupuji základní potřeby stále ve stejném obchodě. Velmi levné potraviny se mi zdají podezřelé. U potravin se vyplatí připlatit vyšší cenu za vyšší kvalitu. Obvykle nakupujeme potraviny do zásoby ve velkém za výhodnou cenu. Čas od času koupím i potraviny, jejíchž doba trvanlivosti je těsně před vypršením. Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám. Preferuji výrobky označené certifikátem kvality. Značkové potraviny jsou kvalitnější než ty neznačkové. Často musím hledět na cenu i u levného zboží a malých položek. Za potraviny označené certifikátem kvality (Klasa apod.) jsem si ochoten/a připlatit. Při větším nákupu dávám do vozíku / košíku chlazené a mražené potraviny jako poslední. Informace na obalech nečtu, a to ani u výrobků, které neznám. Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin. Syrové maso, drůbež, ryby přepravuji v samostatných taškách. Abych využil/a různé slevy a akce, jsem ochotná/ochotný zajet i někam dál. Často nakupuji výrobky od farmářů a malovýrobců. Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, |o jejichž kvalitě pochybuji. Když nakupuji potraviny, nemusím moc hledět na rozpočet. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž bezpečnosti pochybuji. Snažíme se vyprodukovat co nejvíce vlastních potravin. Preferuji výrobky ekologického zemědělství nebo BIO produkty. K nákupu mražených výrobků používám chladicí tašku. Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím vyšší míra souhlasu

33 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování a spotřební vzorce dle vzdělání Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně neplatí; 4 = rozhodně platí Preferuji prodejny, kde to dobře znám. Při nákupu potravin vždy kontroluji, zda jsou v neporušeném obalu. Při nákupu potravin vyhledávám cenové akce a slevy. Při nákupu potravin pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti. Všímám si hygieny v prodejně, ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat. Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. Mraženým výrobkům, které jsou obaleny velkým množstvím ledu, se vyhýbám. Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin. Již řadu let nakupuji základní potřeby stále ve stejném obchodě. Velmi levné potraviny se mi zdají podezřelé. U potravin se vyplatí připlatit vyšší cenu za vyšší kvalitu. Obvykle nakupujeme potraviny do zásoby ve velkém za výhodnou cenu. Čas od času koupím i potraviny, jejíchž doba trvanlivosti je těsně před vypršením. Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám. Preferuji výrobky označené certifikátem kvality. Značkové potraviny jsou kvalitnější než ty neznačkové. Často musím hledět na cenu i u levného zboží a malých položek. Za potraviny označené certifikátem kvality (Klasa apod.) jsem si ochoten/a připlatit. Při větším nákupu dávám do vozíku / košíku chlazené a mražené potraviny jako poslední. Informace na obalech nečtu, a to ani u výrobků, které neznám. Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin. Syrové maso, drůbež, ryby přepravuji v samostatných taškách. Abych využil/a různé slevy a akce, jsem ochotná/ochotný zajet i někam dál. Často nakupuji výrobky od farmářů a malovýrobců. Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, |o jejichž kvalitě pochybuji. Když nakupuji potraviny, nemusím moc hledět na rozpočet. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž bezpečnosti pochybuji. Snažíme se vyprodukovat co nejvíce vlastních potravin. Preferuji výrobky ekologického zemědělství nebo BIO produkty. K nákupu mražených výrobků používám chladicí tašku. Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím vyšší míra souhlasu

34 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování a spotřební vzorce dle socioekonomického statusu Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně neplatí; 4 = rozhodně platí Preferuji prodejny, kde to dobře znám. Při nákupu potravin vždy kontroluji, zda jsou v neporušeném obalu. Při nákupu potravin vyhledávám cenové akce a slevy. Při nákupu potravin pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti. Všímám si hygieny v prodejně, ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat. Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. Mraženým výrobkům, které jsou obaleny velkým množstvím ledu, se vyhýbám. Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin. Již řadu let nakupuji základní potřeby stále ve stejném obchodě. Velmi levné potraviny se mi zdají podezřelé. U potravin se vyplatí připlatit vyšší cenu za vyšší kvalitu. Obvykle nakupujeme potraviny do zásoby ve velkém za výhodnou cenu. Čas od času koupím i potraviny, jejíchž doba trvanlivosti je těsně před vypršením. Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám. Preferuji výrobky označené certifikátem kvality. Značkové potraviny jsou kvalitnější než ty neznačkové. Často musím hledět na cenu i u levného zboží a malých položek. Za potraviny označené certifikátem kvality (Klasa apod.) jsem si ochoten/a připlatit. Při větším nákupu dávám do vozíku / košíku chlazené a mražené potraviny jako poslední. Informace na obalech nečtu, a to ani u výrobků, které neznám. Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin. Syrové maso, drůbež, ryby přepravuji v samostatných taškách. Abych využil/a různé slevy a akce, jsem ochotná/ochotný zajet i někam dál. Často nakupuji výrobky od farmářů a malovýrobců. Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, |o jejichž kvalitě pochybuji. Když nakupuji potraviny, nemusím moc hledět na rozpočet. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž bezpečnosti pochybuji. Snažíme se vyprodukovat co nejvíce vlastních potravin. Preferuji výrobky ekologického zemědělství nebo BIO produkty. K nákupu mražených výrobků používám chladicí tašku. Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím vyšší míra souhlasu

35 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování a spotřební vzorce dle velikosti obce Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně neplatí; 4 = rozhodně platí Preferuji prodejny, kde to dobře znám. Při nákupu potravin vždy kontroluji, zda jsou v neporušeném obalu. Při nákupu potravin vyhledávám cenové akce a slevy. Při nákupu potravin pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti. Všímám si hygieny v prodejně, ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat. Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. Mraženým výrobkům, které jsou obaleny velkým množstvím ledu, se vyhýbám. Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin. Již řadu let nakupuji základní potřeby stále ve stejném obchodě. Velmi levné potraviny se mi zdají podezřelé. U potravin se vyplatí připlatit vyšší cenu za vyšší kvalitu. Obvykle nakupujeme potraviny do zásoby ve velkém za výhodnou cenu. Čas od času koupím i potraviny, jejíchž doba trvanlivosti je těsně před vypršením. Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám. Preferuji výrobky označené certifikátem kvality. Značkové potraviny jsou kvalitnější než ty neznačkové. Často musím hledět na cenu i u levného zboží a malých položek. Za potraviny označené certifikátem kvality (Klasa apod.) jsem si ochoten/a připlatit. Při větším nákupu dávám do vozíku / košíku chlazené a mražené potraviny jako poslední. Informace na obalech nečtu, a to ani u výrobků, které neznám. Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin. Syrové maso, drůbež, ryby přepravuji v samostatných taškách. Abych využil/a různé slevy a akce, jsem ochotná/ochotný zajet i někam dál. Často nakupuji výrobky od farmářů a malovýrobců. Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, |o jejichž kvalitě pochybuji. Když nakupuji potraviny, nemusím moc hledět na rozpočet. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž bezpečnosti pochybuji. Snažíme se vyprodukovat co nejvíce vlastních potravin. Preferuji výrobky ekologického zemědělství nebo BIO produkty. K nákupu mražených výrobků používám chladicí tašku. Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím vyšší míra souhlasu

36 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Definice rizikové skupiny spotřebitelů Základní vzorce nákupního chování  Metodou faktorové analýzy jsme v sadě 32 výroků o nákupním chování identifikovali čtyři vnitřně homogenní faktory, které mají vliv na nákupní strategie respondentů.  CENA NA PRVNÍM MÍSTĚ - důraz na cenu potravin, vědomá rezignace na kvalitu a dokonce i na bezpečnosti potravin. Ochota nakupovat méně kvalitní i téměř prošlé zboží, pokud je za výhodnou cenu, malý zájem o informace na obalech.  KVALITA NA PRVNÍM MÍSTĚ - důraz na kvalitu potravin i za vyšší cenu. Zájem o bioprodukci, zboží od farmářů a malovýrobců. Akcent na značkové potraviny a výrobky s certifikáty kvality. Zároveň deklarovaný zájem o alespoň částečné samozásobitelství.  NEDŮVĚRA A OPATRNOST - konzervativní a obezřetný postoj. Preference známých prodejních míst, sledování hygieny v prodejně i stavu výrobků (neporušenost obalu, datum trvanlivosti). Nedůvěra k zahraničnímu a velmi levnému zboží.  DŮRAZ NA SPRÁVNÝ NÁKUP - dodržování pravidel pro správný nákup potravin: sledování složení výrobků, správné zacházení s různými druhy potravin a s mraženými produkty.  Předmětem našeho podrobnějšího zájmu byli respondenti, kteří jsou při svém nákupním chování nejvíce ovlivněni faktorem „cena na prvním místě“. Tento segment populace pokládáme za nejohroženější negativními důsledky problémů s kvalitou a bezpečností potravin a jejich falšováním. Jejich tíživá ekonomická situace jim bohužel nedává možnost volby a nutí je nakupovat co nejlevnější výrobky a mít na zřeteli především finanční úsporu při zacházení s nimi.  Výše uvedenou skupinu jsme vymezili pomocí průměrných hodnot odpovědí na položky, které spadají do faktoru „cena na prvním místě“. Skupinu „cenově orientovaných“ tvoří 25 % respondentů, kteří vyjádřili s těmito položkami nejvyšší souhlas (tzv. 1. kvartil).  Na následujících stranách mapujeme sociodemografickou strukturu této skupiny respondentů a specifika jejich nákupního chování a zacházení s potravinami.

37 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Základní vzorce nákupního chování - faktorová analýza 37 Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž kvalitě pochybuji. Čas od času koupím i potraviny, jejíchž doba trvanlivosti je těsně před vypršením. Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu. Při nákupu potravin vyhledávám cenové akce a slevy. Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž bezpečnosti pochybuji. Abych využil/a různé slevy a akce, jsem ochotná/ochotný zajet i někam dál. Často musím hledět na cenu i u levného zboží a malých položek. Informace na obalech nečtu, a to ani u výrobků, které neznám. Když nakupuji potraviny, nemusím moc hledět na rozpočet. U potravin se vyplatí připlatit vyšší cenu za vyšší kvalitu. Často nakupuji výrobky od farmářů a malovýrobců. Za potraviny označené certifikátem kvality (Klasa apod.) jsem si ochoten/a připlatit. Značkové potraviny jsou kvalitnější než ty neznačkové. Preferuji výrobky ekologického zemědělství nebo BIO produkty. Snažíme se vyprodukovat co nejvíce vlastních potravin. Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin. Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám. Preferuji výrobky označené certifikátem kvality. Všímám si hygieny v prodejně, ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat. Preferuji prodejny, kde to dobře znám. Při nákupu potravin vždy kontroluji, zda jsou v neporušeném obalu. Mraženým výrobkům, které jsou obaleny velkým množstvím ledu, se vyhýbám. Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. Velmi levné potraviny se mi zdají podezřelé. Již řadu let nakupuji základní potřeby stále ve stejném obchodě. Při nákupu potravin pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti. Obvykle nakupujeme potraviny do zásoby ve velkém za výhodnou cenu. Při větším nákupu dávám do vozíku / košíku chlazené a mražené potraviny jako poslední. Syrové maso, drůbež, ryby přepravuji v samostatných taškách. Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin. K nákupu mražených výrobků používám chladicí tašku. CENA NA PRVNÍM MÍSTĚ KVALITA NA PRVNÍM MÍSTĚ NEDŮVĚRA A OPATRNOST DŮRAZ NA SPRÁVNÝ NÁKUP

38 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce využívání internetu socioek. status čiš. měsíční příjem domácnosti typ domásnosti Demografická struktura cenově orientovaných spotřebitelů v %, N = 754; ČR 18+ počet osob v domácnosti

39 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní chování cenově orientovaných spotřebitelů FREKVENCE NÁKUPŮ POTRAVIN OBVYKLÉ MÍSTO NÁKUPU POTRAVIN PREFEROVANÁ KRITERIA PŘI NÁKUPU

40 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Cenově orientovaní spotřebitelé - zájem o informace na obalech, zacházení s potravinami ČTENÍ INFORMACÍ NA OBALECH POTRAVIN ZACHÁZENÍ S POTRAVINAMI PO NÁKUPU

41 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nákupní vzorce cenově orientovaných spotřebitelů Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně neplatí; 4 = rozhodně platí vyšší míra souhlasu Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, o jejichž bezpečnosti pochybuji. Ekonomická situace mě nutí občas koupit potraviny, |o jejichž kvalitě pochybuji. Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu. Často musím hledět na cenu i u levného zboží a malých položek. Čas od času koupím i potraviny, jejíchž doba trvanlivosti je těsně před vypršením. Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím Při nákupu potravin vyhledávám cenové akce a slevy. Abych využil/a různé slevy a akce, jsem ochotná/ochotný zajet i někam dál. Informace na obalech nečtu, a to ani u výrobků, které neznám. Již řadu let nakupuji základní potřeby stále ve stejném obchodě. Obvykle nakupujeme potraviny do zásoby ve velkém za výhodnou cenu. Preferuji prodejny, kde to dobře znám. Snažíme se vyprodukovat co nejvíce vlastních potravin. Mraženým výrobkům, které jsou obaleny velkým množstvím ledu, se vyhýbám. Všímám si hygieny v prodejně, ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat. Při větším nákupu dávám do vozíku / košíku chlazené a mražené potraviny jako poslední. K nákupu mražených výrobků používám chladicí tašku. Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám. Značkové potraviny jsou kvalitnější než ty neznačkové. Při nákupu potravin vždy kontroluji, zda jsou v neporušeném obalu. Preferuji výrobky ekologického zemědělství nebo BIO produkty. Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin. Při nákupu potravin pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti. Často nakupuji výrobky od farmářů a malovýrobců. Syrové maso, drůbež, ryby přepravuji v samostatných taškách. Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin. U potravin se vyplatí připlatit vyšší cenu za vyšší kvalitu. Preferuji výrobky označené certifikátem kvality. Když nakupuji potraviny, nemusím moc hledět na rozpočet. Velmi levné potraviny se mi zdají podezřelé. Za potraviny označené certifikátem kvality (Klasa apod.) jsem si ochoten/a připlatit.

42 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Zacházení s potravinami po nákupu „Nyní se chvíli věnujme tomu, jakým způsobem zacházíte s potravinami poté, co je koupíte. Do jaké míry o Vás platí následující výroky?“ (q21) v %, N = 1031; ČR 18+

43 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Zacházení s potravinami po nákupu „Nyní se chvíli věnujme tomu, jakým způsobem zacházíte s potravinami poté, co je koupíte. Do jaké míry o Vás platí následující výroky“ (q21) součet podílů „rozhodně platí + spíše platí“ Při zacházení se zakoupenými potravinami si dotázaní dávají pozor zejména na včasnou konzumaci potravin s krátkou dobou trvanlivosti. Pozornost věnují také správnému uchovávání potravin - nenechávají je delší dobu ležet nevhodně uložené, nezmrazují již jednou rozmražené výrobky. Při porovnávání s předchozími výzkumy nepozorujeme ve zvyklostech spojených se skladováním a zpracováním potravin žádné výraznější změny.

44 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Preferovaná kritéria při nákupu potravin „Jakou důležitost přikládáte při nákupu potravin následujícím parametrům a kritériím. Z následujících faktorů prosím vyberte všechny, které zohledňujete při nákupu potravin.“ (q7) „Nyní prosím seřaďte faktory, které jste vybral/a podle důležitosti, kterou jim přikládáte při výběru a nákupu potravin. Na první místo dejte nejdůležitější faktor, na druhé druhý nejdůležitější a tak dále. Na poslední místo dejte nejméně důležitý faktor.“ (q8) v %, N = 1031; ČR 18+ průměry, pouze respondenti, kteří dané kriterium zohledňují ZOHLEDŇOVANÁ KRITERIA PŘI NÁKUPU PRŮMĚRNÉ POŘADÍ KRITERIÍ 1 - nejdůležitější kriterium Pro nejvíce respondentů je při nákupu potravin důležitá jejich chuť, to, zda je prodejce nabízí v akci a doba trvanlivosti či použitelnosti potravin. To, zda jde o výrobek z bio produkce, naopak zajímá minimum respondentů. Graf vpravo ukazuje, jak je pro dotázané, kteří danému kriteriu věnují pozornost, tato vlastnost ve srovnání s ostatními důležitá. menší důležitost 44

45 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Značky silně etablované v mysli Preferovaná kritéria při nákupu potravin Poziční mapa frekvence uvedení vysoká průměrná frekvence uvedení i důležitost nízká frekvence uvedení i důležitost vysoká frekvence uvedení i vysoká důležitost nízká frekvence uvedení, ale vyšší důležitost průměrná frekvence uvedení, ale vysoká důležitost

46 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

47 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad N 2013 = 1031; N 2012 = 1014; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = Sledování informací na obalech potravin „Čtete údaje a informace, které jsou uvedeny na obalech potravin a nápojů?“ (q10) V aktuálním šetření se nepotvrdil nárůst nezájmu o bližší informace na obalech zjištěného v loňském roce. Potvrdilo se však snížení intenzívního zájmu o informace. Z aktuálních dat vyplývá, že nejčastěji zákazníci informace sledují, avšak ne tak pečlivě. SLEDUJÍ ÚDAJE A INFORMACE NA OBALECH 52 % 39 % 52 % 44 % 51 %

48 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Sledování informací na obalech potravin  ženy,  osoby ve věku do 64 let,  osoby s vyšším socioekonomickým statusem, tj:  osoby s úplným středním nebo vysokoškolským vzděláním,  kvalifikovaní pracovníci, řídící pracovníci, nemanuálně pracující, osoby v domácnosti,  osoby s nadprůměrnými příjmy;  osoby z rodin, kde žijí děti,  ti, kteří nakupují v hypermarketech. 48 INFORMACE NA OBALECH SLEDUJÍ ČASTĚJI: INFORMACE NA OBALECH NESLEDUJÍ ČASTĚJI:  muži,  senioři 65+ let,  lidé se základním vzděláním či vyučení bez maturity,  osoby s nižším socioekonomickým statusem :  manuálně pracující či nezaměstnaní  nízkopříjmové skupiny obyvatel,  lidé z jednočlenných nebo vícegeneračních domácností,  osoby, které nakupují v menších samoobsluhách.

49 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Sledování informací na obalech potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

50 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Důvod nesledování údajů na obalech potravin „Z jakých důvodů nesledujete informace na obalech potravin či je sledujete jen zřídka?“ (q11) v %, N 2013 = 488; N 2011 = 515; N 2009 = 540; N 2005 = 499; nesledují informace na obalech potravin nakupuje někdo jiný12 nemám čas7 sleduji nové a neznámé výrobky2 informacím moc nevěřím2 důležitější je cena2 nakupuji podle seznamu1 kupujeme stejné, vyzkoušené výrobky1 občas ze zvědavosti1 * nově zařazeno Za poslední 2 roky je patrný pokles důvěry v obchody či výrobce co se uvádění informací na obalech týče, ačkoli se zatím nejedná o výrazně nízké hodnoty. Závažnějším aktuálním problémem se stává špatná čitelnost informací na obalech a především nesrozumitelnost informací.. N NESLEDUJÍ INFORMACE NA OBALECH

51 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Sledované údaje na obalech potravin „Které informace na obalech obvykle sledujete?“ (q12) v %, N 2013 = 892; N 2011 = 913; N 2009 = 802; N 2005 = 814; sledují informace na obalech potravin * nově zařazeno neměřeno Zjištění země původu potravin se stále dostává více a více do popředí všech informací, které zákazníky na obalech zajímají.

52 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Dostatečnost poskytovaných informací „Jsou podle Vašeho názoru informace, které uvádějí výrobci potravin na obalech, dostatečné či nedostatečné?“ (q13) v %, N 2013 = 892; N 2011 = 913; N 2009 = 802; N 2005 = 814; sledují informace na obalech potravin KATEGORIZACE DETAILNĚ* SLEDUJÍ INFORMACE NA OBALECH CELEK * Detailně testováno až v r v %, N 2013 = 1031

53 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Názor na informace na obalech dle sociodemografických charakteristik - celek v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

54 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Chybějící informace „Chybí vám nějaké informace na obalech potravin či nápojů? Pokud ano, jaké?“ (q14) CHYBÍ MI NĚKTERÉ INFORMACE konkrétní země původu 46,7 % malé písmo, špatně čitelné 20,7 % kompletní složení 8 % pravdivé informace 4,7 % další informace ŽÁDNÉ INFORMACE NECHYBÍ v %, N 2013 =150; chybí jim některé informace na obalech v %, N 2013 = 892; sledují informace na obalech HLAVNÍ CHYBĚJÍCÍ INFORMACE

55 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Problém s malým písmem textu na obalech „Míváte někdy problém přečíst informace na obalu potravin či nápojů, protože jsou napsané příliš malým písmem?“ (q20) v %, sledují informace na obalech potravin N 2013 = % ALESPOŇ OBČAS MÍVAJÍ PROBLÉM SE ČTENÍM TEXTU NA OBALECH

56 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Problém s malým písmem textu na obalech dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 892; sledují info na obalech místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

57 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad v%, sledují informace na obalech potravin N 2013 = 892; N 2012 = 748; N 2011 = 913; N 2009 = 802; N 2005 = Srozumitelnosti informací na obalech potravin A jak hodnotíte srozumitelnost informací uváděných na obalech potravin? (q15) Hodnocení srozumitelnosti informací na obalech se opět vrátilo na hodnoty z předloňského výzkumu a nepotvrdil se tak pokles z minulé vlny výzkumu.. SLEDUJÍ INFORMACE NA OBALECH Aktuálně informace na obalech považuje za SROZUMITELNÉ přes 60 % dotázaných. KATEGORIZACE DETAILNĚ* * Detailně testováno až od r CELEK v %, ČR 18+ N 2013 = 1031; N 2012 = 1014

58 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Srozumitelnost informací na obalech potravin  ženy,  dotázaní ve věku 35 – 44 let  respondenti se středoškolským nebo vysokoškolským vzdělání  na vyšších nebo středních řídících pozicích, ale i úředníci a nemanuálně pracující  často také osoby v domácnosti a osoby s rodin s dětmi  respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem nad 22 tis. korun  dotázaní s vyšším socioekonomickým statusem  a respondenti aktivně využívající internet alespoň několikrát týdně 58 INFORMACE NA OBALECH POVAŽUJÍ ZA SROZUMITELNÉ ČASTĚJI: INFORMACE NA OBALECH POVAŽUJÍ ZA NESROZUMITELNÉ ČASTĚJI:  dotázaní nad 65 let  respondenti se základním vzděláním  důchodci, studenti a nezaměstnaní  osoby z domácností s nejnižším čistým měsíčním příjmem  dotázaní se socioekonomickým statusem E  a lidé nevyužívající internet

59 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Hodnocení srozumitelnosti informací na obalech potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc. sítích 59

60 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Pravdivost informací na obalech potravin Jaké jsou na základě Vašich zkušeností informace na obalech potravin? (q16) v%, sledují informace na obalech potravin N 2013 = 892; N 2012 = 748; N 2011 = 913; N 2009 = 802; N 2005 = 814 Aktuálně opět narůstá míra důvěry v pravdivost předložených informací na obalech, která byla v loňském roce značně otřesena v souvislosti s metanolovou aférou- více než polovina dotázaných považuje informace na obalech za pravdivé. Stále jde však o hodnotu nižší než v r. 2005, kdy dosáhla maxima.. KATEGORIZACE DETAILNĚ* SLEDUJÍ INFORMACE NA OBALECH CELEK v%, ČR 18+ N 2013 = 1031; N 2012 = 1014

61 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Hodnocení pravdivosti informací na obalech potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích 61

62 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad (Ne)uvádění výrobce / země původu na potravinách „Setkáváte se při nákupu potravin s tím, že nelze zjistit výrobce nebo zemi jejich původu?“ (q17) v%, sledují informace na obalech potravin N 2013 = 892; N 2011 = % ANO 53 % ZAZNAMENÁNÍ SITUACE, KDY NENÍ MOŽNÉ ZJISTIT VÝROBCE NÁZOR NA NEUVÁDĚNÍ VÝROBCE NA NĚKTERÝCH POTRAVINÁCH 94 % VADÍ 90 % v %, N 2013 = 441; N 2011 = 485; zaznamenali situaci, kdy nebylo možné zjistit výrobce „A do jaké míry vám vadí nebo naopak nevadí, že na některých potravinách není uveden název výrobce nebo země původu?“ (q18) Zkušenost s absencí uvedení výrobce není častější, avšak mírně se zvýšila citlivost na toto téma. Jak již bylo uvedeno od r pravidelně stoupá sledovanost označení země původu na potravinářských výrobcích.

63 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Zaznamenání situace, kdy není možné zjistit výrobce / zemi původu dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 892; sledují info na obalech místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

64 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Potraviny, u nichž nejvíce vadí neuvádění země původu „A u kterých potravin Vám to vadí nejvíce?“ (q19) další výrobky < 1 % výrobky pro dětikoření potraviny z Polskavyrobeno pro řetězec limonády, nápojekonzervované ovoce moukačesnek čaječeské potraviny džemyinstantní polévky mražené polévkypotraviny s majonézou džusyžampiony elektronikakáva lahůdkykompoty cukrgranule pro psy medluštěniny v %, N 2013 =412; vadí jim neuvádění země původu na obalech

65 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

66 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Spokojenost s hygienickými podmínkami prodeje potravin a nápojů v ČR „Do jaké míry jste spokojen/a či nespokojen/a s hygienickými podmínkami prodeje potravin a nápojů v ČR?“ (q22) v %, N 2013 = 1031; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024 Spokojenost s hygienickými podmínkami v místě prodeje se mezi českými spotřebiteli dlouhodobě jeví jako konstantní. Pokud se ale na hodnocení podmínek prodeje podíváme optikou jednotlivých regionů, můžeme zde identifikovat místa s nadprůměrnou a podprůměrnou spokojeností. podprůměrná spokojenost průměrná spokojenost nadprůměrná spokojenost

67 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Spokojenost s hygienickými podmínkami prodeje nápojů a potravin v ČR dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

68 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Hodnocení bezpečnosti potravin vyráběných v ČR „Jak vy osobně hodnotíte bezpečnost (zdravotní nezávadnost) potravin a nápojů vyráběných v ČR?“ (q24) v %, N 10/2013 = 1031; N 04/2013 = 1044; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024 Po medializovaných kauzách a metanolové aféře se důvěra v bezpečnost potravin na českém trhu opět vrací na hodnoty z let minulých. Problémovou image mají spíše zahraniční potraviny.

69 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Hodnocení bezpečnosti potravin vyráběných v ČR dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

70 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Hodnocení bezpečnosti potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR „A jak hodnotíte bezpečnost (zdravotní nezávadnost) potravin / nápojů vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR?“ (q24) v %, N 10/2013 = 1031; N 04/2013 = 1044; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024 Důvěra v zahraniční potraviny dovážené do ČR je dlouhodobě nižší, než důvěra v bezpečnost českých potravin. I image zahraničních potravin byla výrazně otřesena medializovanými kauzami (polské potraviny obecně, cestní vs. kuchyňská sůl, koňské maso v masu hovězím atd…). Postupně se ale hodnoty u spotřebitelů vrací na úroveň z roku 2011.

71 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Hodnocení bezpečnosti potravin vyráběných v zahraničí dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

72 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Identifikace problematických zemí původu „Uvedl/a jste, že považujete bezpečnost (zdravotní nezávadnost) potravin a nápojů dovážených ze zahraničí za nízkou. O potraviny ze kterých zemí se jedná?“ (q25) v %, N 397, bezpečnost dovážených potravin a nápojů považují za nízkou Zobrazeny odpovědi s četností vyšší než 1 ( > 0,5 %) v %, N 2011 = 329, hodnotí bezpečnost potravin dovážených ze zahraničí jako spíše nebo velmi nízkou ZEMĚ NEJČASTĚJI OZNAČOVANÉ V ROCE 2011 (5 nejčetnějších variant) V letošním roce je, coby zdrojová země závadných potravin, zmiňováno jednoznačně nejčastěji Polsko. V roce 2011 bylo veřejné mínění v tomto více roztříštěné. Mezi zdrojovými zeměmi dominovaly Německo (důsledek aféry E-coli), Polsko, Čína a Španělsko (E-coli).

73 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Obavy ze zdravotní závadnosti potravin „Pociťujete někdy při nákupu potravin obavy z toho, že by mohly být závadné, respektive jejich požití by mohlo být zdraví nebezpečné? “ (q26) v %, N 10/2013 = 1031; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; Navzdory všem proběhnuvším kauzám je ale zajímavé, že pociťování obav se zdravotní závadnosti potravin deklarují spotřebitelé méně často, než tomu bylo v roce Pokud se ale podíváme na aktuální hodnocení optikou respondentů z jednotlivých regionů, můžeme zde jasně definovat problematické části republiky. nadprůměrně často průměrně často podprůměrně často

74 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Obavy ze zdravotní závadnosti potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

75 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti následujících potravin?“ (q27) Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - druhy potravin %, N 2013 = 766; mají obavy ze závadnosti potravin

76 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti následujících potravin?“ (q27) Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - druhy potravin srovnání s předchozími vlnami výzkumu -kategorizace %, N 2013 = 766, N 2011 = 737, N 2009 = 599; mají obavy ze závadnosti potravin (odpovědi velmi často + občas) KATEGORIZACE

77 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Jak často pociťujete obavy z nebezpečnosti (zdravotní závadnosti) potravin kupovaných v následujících typech prodejen?“ (q28) Obavy ze zdravotní závadnosti potravin – typy prodejen %, N 2013 = 766; mají obavy ze závadnosti potravin

78 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Obavy ze zdravotní závadnosti potravin – typy prodejen srovnání s předchozími vlnami výzkumu %, N 2013 = 766, N 2011 = 737, N 2009 = 599; mají obavy ze závadnosti potravin „Jak často pociťujete obavy z nebezpečnosti (zdravotní závadnosti) potravin kupovaných v následujících typech prodejen?“ (q28) (odpovědi velmi často + občas) KATEGORIZACE

79 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Původ problémů se zdravotní závadností potravin „Ještě se věnujme bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) potravin. Kde, podle Vašeho názoru, vznikají největší rizika v této oblasti?“ (q29) %, N = 1031 Největší rizika v oblasti bezpečnosti potravin spatřují respondenti mimo svých domovů (mimo své zodpovědnosti při zacházení s potravinami) – vidí je ve stejné míře tak na straně prodejců, přepravců i výrobců potravin. Obdobná byla situace i v roce Otázku jsme pokládali v mírně odlišném znění – respondenty jsme požádali, aby jednotlivé oblasti seřadili. Na první místo, jako nejrizikovější oblast, uvedlo domácnosti spotřebitelů jen 5 % respondentů.

80 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad v %, N 2013 = 1031; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; 3.5 Srovnání bezpečnosti potravin dnes a před deseti lety „Kdybyste měl/a porovnat bezpečnost potravin a nápojů dnes s bezpečností před cca 10 lety, co byste řekl/a?“ (q30) Přesto, že respondenti hodnotí bezpečnost potravin ve srovnání s loňským rokem lépe, počet těch, kteří míní, že se ve srovnání se situací před deseti lety zhoršila, meziročně roste. Z hlediska základních sociodemografických charakteristik není toto hodnocení v jednotlivých skupinách výrazněji diferencováno. 34% 41% 47% 45% 25% 14% 11% 13%

81 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Srovnání bezpečnosti potravin dnes a před deseti lety dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

82 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Hodnocení kvality potravin vyráběných v ČR Kromě bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) potravin se hodně mluví také o jejich kvalitě. Jak Vy osobně hodnotíte kvalitu potravin vyráběných v ČR? v %, N 10_2013 = 1031 N 04_2013 = 1044; N 2012 = 1003; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024 U vnímání kvality potravin je situace obdobná jako v případě jejich bezpečnosti. Spotřebitelská důvěra se vrací k hodnotám z minulých let.

83 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Hodnocení kvality potravin vyráběných v ČR dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

84 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Hodnocení kvality potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR A jak hodnotíte kvalitu potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR? v %, N 10_2013 = 1031 N 04_2013 = 1044; N 2012 = 1003; N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024 U vnímání kvality potravin je situace obdobná jako v případě jejich bezpečnosti. Spotřebitelská důvěra se vrací k hodnotám z minulých let. Celkově ale mají opět zahraniční potraviny horší pověst než ty české.

85 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Hodnocení kvality potravin vyráběných v zahraničí dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

86 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Identifikace problematických zemí původu „Uvedl/a jste, že považujete kvalitu potravin a nápojů dovážených ze zahraničí za nízkou. O potraviny ze kterých zemí se jedná?“ (q34) v %, N 455, kvalitu dovážených potravin a nápojů považují za nízkou Zobrazeny odpovědi s četností vyšší než 1 ( > 0,4 %) v %, N 2011 = 323, hodnotí kvalitu potravin dovážených ze zahraničí jako spíše nebo velmi nízkou ČR 18 – 79 let v %, N 2011 = 323, hodnotí kvalitu potravin dovážených ze zahraničí jako spíše nebo velmi nízkou ČR 18 – 79 let ZEMĚ NEJČASTĚJI OZNAČOVANÉ V ROCE 2011 (5 nejčetnějších variant)

87 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad v %, N 2013 = 1031 N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; 3.8 Srovnání kvality potravin dnes a před deseti lety „Kdybyste měl/a porovnat kvalitu potravin dnes s kvalitou před cca 10 lety, co byste řekl/a?“ (q35) Od roku 2011 neustále roste podíl těch, kteří se domnívají, že kvalita dnes vyráběných potravin je, ve srovnání s kvalitou před deseti lety, horší. Naopak významně klesá podíl těch, kteří si myslí, že kvalita potravin se zlepšuje. Je otázkou, zda veřejné mínění reflektuje skutečný stav v oblasti kvality potravin, či zda se jedná jen o odraz častější medializace různých kauz, které v posledních letech objevují. Z hlediska základních sociodemografických charakteristik není toto hodnocení v jednotlivých skupinách výrazněji diferencováno. 31% 38% 17% 52%12% 49% 11%

88 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Srovnání kvality potravin dnes a před deseti lety dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

89 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Falšování potravin Zaregistroval/a jste informace o tom, že čím dál častěji se objevují případy tzv. falšování potravin a nápojů? (q36) v %, N = 1031; ČR 18+ Necelá polovina dotázaných už o případech falšování potravin slyšela (45 %), podobně velký podíl zatím nikoliv (47 %). Informováni jsou častěji vzdělanější lidé s vyšším socioekonomickým statusem. Desetině dotázaných, kteří o falšování potravin vědí, tento fakt nevadí v případě, kdy neovlivní chuť výrobku (9 %). Podle další desetiny jde jen o malý prohřešek (9 %). Podle čtyř desetin respondentů jde o klamání zákazníka a takové výrobky by neměly být distribuovány, zbylé čtyři desetiny považují falšování za podvod a žádají přísné tresty (41 %).. v %, N = 462; zaznamenali informace o falšování potravin

90 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Zaznamenání případů falšování potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N = 1031; ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

91 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Nejvíce falšované potraviny a vývoj v čase Kdybyste měl/a porovnat falšování potravin a nápojů dnes a před cca 10 lety, co byste řekl/a? (q39) v %, N = 462; zaznamenali informace o falšování potravin možnost více odpovědí Mezi respondenty, kteří zaznamenali případy falšování, výrazně převládá názor, že falšování potravin se v posledních deseti letech zvýšilo (69 %). v %, N = 462; zaznamenali informace o falšování potravin VÝVOJ FALŠOVÁNÍ POTRAVIN V POSLEDNÍCH 10 LETECH 69 % Které typy potravin a nápojů se, podle Vás, v současné době v ČR nejvíce falšují? Uveďte prosím všechny, o kterých si to myslíte. (q38) NEJVÍCE FALŠOVANÉ POTRAVINY A NÁPOJE falšované potravinyv % falšované potravinyv % masné výrobky, paštiky, uzeniny, mleté maso48nápoje obecně2 mléčné výrobky, sýry, jogurty, máslo34majonézy, hořčice1 džemy, marmelády, ovoc. produkty, přesnídávky33všechny1 maso18polotovary1 alkohol obecně15ovoce1 cukrovinky, čokoláda, sladkosti, zmrzlina15pivo1 limonády, slazené nápoje, džusy, šťávy, sirupy13žampiony1 med10hotová jídla1 lihoviny, destiláty, tvrdý alkohol6sůl,1 pečivo4vejce1 pyré, zeleninové produkty, kečupy4mouka, obilí0,4 víno4balené vody0,4 konzervované potraviny, zavařeniny4cigarety0,4 zelenina3Bio potraviny0,2 víno2tuky0,2 burčák2mražené potraviny0,2 saláty, pomazánky2luštěniny0,2 čaj, kakao, káva2neví13 Za nejčastěji falšované potraviny jsou pokládány masné a mléčné výrobky, dále džemy, marmelády a ovocné produkty.

92 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad v %, N 2013 = 1031, N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18+ let 3.10 Osobní zkušenost s problémy s kvalitou, bezpečností nebo falšováním potravin „Setkal/a jste se vy osobně v posledních 12 měsících při nákupu potravin či nápojů s problémem, který se týkal jejich kvality, bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) nebo falšování?“ (q40) Problém s kvalitou, bezpečnostní či falšováním potravin v uplynulém roce řešila pětina respondentů, tento podíl se v průběhu let příliš nemění. Poznámka: v letech jsme se ptali na kvalitu a bezpečnost potravin, v aktuálním kole výzkumu bylo do textu otázky doplněno falšování.

93 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Osobní zkušenost s problémy s kvalitou, bezpečností nebo falšováním potravin - dle sociodemografických charakteristik v %, N = 1031; ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

94 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Konkrétní případy a vývoj falšování potravin Jak jste to řešil/a? (q42) Problémy se závadnými nebo falšovanými potravinami řeší polovina respondentů pokusem o reklamaci, polovina na řešení rezignuje. Kontaktování příslušných veřejných institucí je naprosto ojedinělé. v %, N = 207; mají osobní zkušenost s nekvalitní, nebezpečnou nebo falšovanou potravinou ZPŮSOBY ŘEŠENÍ PROBLÉMU Zmínil/a jste se, že jste zaznamenal/a nějaký problém při nákupu potravin či nápojů. Můžete mi prosím říci, o co se jednalo? (q41) PŘÍKLADY PROBLE- MATICKÝCH POTRAVIN problematická potravinav % problém s masnými výrobky, uzeninami, špatná kvalita16 maso zkažené, páchnoucí, neobvyklá barva, upravované14 ovoce a zelenina - zvadlá, nahnilá, zkažená, plesnivá13 zkažené, plesnivé, mléč. výrobky i před min. dobou trvanlivosti10 zkažené masné výrobky, uzeniny, paštiky8 problém s mléčnými výrobky, špatná kvalita, náhražky8 problém s džemem, marmeládou, kečupy6 tvrdé pečivo, problém s pečivem, plesnivé pečivo6 prošlá doba trvanlivosti mléčných výrobků5 zkažené saláty, pomazánky4 zkažené potraviny, potraviny nebyly čerstvé3 nesrozumitelné informace na obalu, klamavé informace3 podezřelý obal alkoholu, falšovaný alkohol, bez kolku3 náhražky ve sladkostech2 prošlé zboží, přelepovaná doba trvanlivosti2 problém s vínem, pivem, víno neodpovídalo tetiketě2 poškozený obal2 med - nepravý, s náhražkami2 zkažené sladkosti1 problém s rybami, mražené ryby plné vody1 problém s alkoholem1 problém s burčákem1 zkažená vejce1 Problém s nealkoholickými nápoji1 náhražky v potravinách1 žampiony0,5 prošlá doba trvanlivosti masných výrobků0,5 klamavé ceny0,5 sůl z Polska0,5 neví1 Za závadné byly nejčastěji označovány maso a masné výrobky, ovoce a zelenina a také mléčné výrobky.

95 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

96 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Domníváte se, že máte dostatek informací o bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti a kvalitě potravin a nápojů v ČR?“ (q31) 4.1 Hodnocení informovanosti o bezpečnosti a kvalitě potravin v %, N 2013 = 1031 N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024 V současné době se větší část obyvatel ČR cítí být o bezpečnosti a kvalitě potravin dostatečně informována. Pocit informovanosti se tedy ve srovnání s výzkumem z roku 2011stabilizoval a ve srovnání s rokem 2008 a 2009 zvýšil, což může být způsobeno rozsáhlejším přísunem informací v souvislosti s medializovanými kauzami. Nejméně informovaní se cítí být lidé ve věku 18–24 let a lidé starší 65 let, se základním vzděláním, s nižším socioekonomickým statusem (D, E), z jednočlenných či vícegeneračních domácností, z obcí s 5000 – obyvateli.

97 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Informace o bezpečnosti potravin Dostatek informací - dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

98 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Setkání s problémy v místech prodeje potravin „Setkáváte se v prodejně, kde nakupujete nejvíce potravin, s následujícími problémy? Pokud ano, jak často?“ (q4) v %, N = 1031; ČR 18+ Respondenti nejčastěji zaznamenali problémy s čerstvostí potravin (alespoň občas 43 %), prodej nahnilých či částečně plesnivých potravin (41 %) a špatné nebo nedostatečné označení výrobce anebo země původu potravin (37 %)

99 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Problémy s čerstvostí potravin Problémy s nízkou kvalitou potravin Špatné nebo nedostatečné označování výrobce či země původu potravin Prodej nahnilých či částečně plesnivých potravin nadprůměrně často průměrně často podprůměrně často Nejčastější problémy v místech prodeje potravin dle jednotlivých regionů

100 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Řešení problémů v místech prodeje potravin respondenti, kteří nějaký problém zaznamenali „Co obvykle uděláte, když se s nějakým problémem, o kterých jsme hovořili před chvíli, setkáte?“ (q5) v %, N = 720; zaznamenali problém při nákupu potravin nemám čas to řešit - 2x v obchodě v místě bydliště bych pak měla problémy - 1x Dotázaní, kteří si některých problémů při prodeji potravin všimli, situací řeší nejčastěji větší ostražitostí při dalších nákupech na stejném místě (62 %), necelá polovina upozorní obsluhu či vedení prodejny (43 %). Třetina z respondentů, kteří si nějakého problému všimnou, na něj upozorní své známé a kamarády, nakupující ve stejné prodejně. Zaznamenání nedostatků na prodejním místě vede 9 % dotázaných k tomu, že na prodejnu trvale zanevřou, 3 % upozorní na problém dozorovou instituci.

101 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Víte, kam, resp. na koho se obrátit, když budete chtít více informací o této problematice, případně budete v této oblasti potřebovat pomoc?“ (q45) 4.3 Informovanost o tom, na koho se obrátit v %, N 2013 = 1031, N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18 + Deklarovaná znalost orgánů a institucí, zabývajících se ochranou spotřebitele v oblasti potravin, ve srovnání s rokem 2011 vzrostla (+7 %) Na koho se obrátit, vědí častěji osoby: ve věku 25–64 let, s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním, s vyšším socioekonomickým statusem, nemanuální, řídící pracovníci a vysoce kvalifikovaní odborníci, ženy v domácnosti, osoby z domácností s dětmi. Nejméně informovaní jsou: studenti a senioři, lidé se základním vzděláním a vyučení bez maturity. lidé s nižším socioekonomickým statusem.

102 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Informovanost o tom, na koho se obrátit dle sociodemografických charakteristik v %, N = 1031; ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

103 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Na koho byste se tedy obrátil/a?“ (q46) Informovanost o tom, na koho se obrátit kategorizace spontánních odpovědí v %, N = 404; vědí, na koho se obrátit možnost více odpovědí Pro více informací nebo pomoc v oblasti kvality, bezpečnosti a falšování potravin by se respondenti obraceli nejčastěji na Českou obchodní inspekci (59 % těch, kdo vědí, koho by kontaktovali). Necelá čtvrtina by oslovila hygienickou stanici a 16 % SZPI)

104 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Informovanost o tom, na koho se obrátit - časové srovnání v %, N 2013 =404, N 2011 = 339; N 2009 = 321; N 2005 = 347; vědí, na koho se obrátit; ČR 18+ možnost více odpovědí „Na koho byste se tedy obrátil/a?“

105 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Snažil/a jste se již někdy sám/a někde získat informace o tom, jaké podmínky musí splňovat prodejce potravin?“ (q47) 4.4 Zjišťování informací o podmínkách prodeje potravin v %, N 2013 = 1031, N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18 – 79 let Podíl dotázaných, kteří se snaží získat informace o podmínkách prodeje potravin, zůstává dlouhodobě konstantní - necelých 10 %.

106 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Informace o podmínkách prodeje potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N = 1031; ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

107 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Spotřebitelské kompetence sebehodnocení 107 „Který z následujících výroků nejlépe vyjadřuje to, jak se coby spotřebitel cítíte?“ (q57) %, N = 1031 Většina spotřebitelů (48 %) sama sebe označuje jako docela informovaného a kompetentního spotřebitele, který sice ví co nakupuje, ale ne vždy si je úplně jistý. Do této kategorie se zařadili častěji především ženy, dotázaní ve věku 25 – 44 let, respondenti se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, dotázaní pracující na vyšších nebo středních manažerských pozicích, ale také osoby v domácnosti, respondenti se socioekonomickým statusem A nebo B a dotázaní využívající internet alespoň několikrát týdně. Pětina spotřebitelů (27 %) ale deklarovala, že se necítí být příliš informovanými a kompetentními spotřebiteli. Do této kategorie se zařadili častěji především muži, dotázaní ve věku nad 65 let, respondenti se základním vzděláním, důchodci a nezaměstnaní, respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem domácnosti do 22 tisíc korun a také respondenti kteří nevyužívají internet.

108 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Sebehodnocení spotřebitelských kompetencí dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031 místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

109 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Spotřebitelské kompetence – znalosti vybraných témat 109 „Jaké informace o složení potraviny musí být uvedeny na obalu?“ (q58) %, N = 1031 „Z čeho se skládá med, který je možné prodávat v maloobchodní síti?“ (q59) %, N = 1031 INFORMACE NA OBALU SLOŽENÍ MEDU

110 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Spotřebitelské kompetence – znalosti vybraných témat 110 „Co je to strojně oddělené maso nebo se také říká separát?“ (q60) %, N = 1031 „Co je to alternativa mléčného výrobku?“ (q61) %, N = 1031 MASO – SEPARÁT ALTERNATIVA MLÉČNÉHO VÝROBKU

111 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Index spotřebitelských kompetencí 111 %, N = 1031 PRŮMĚRNÝ POČET SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ Index – průměrný počet správných odpovědí ukazuje, že spotřebitelé i navzdory vlastnímu přesvědčení o informovanosti v oblasti potravin, příliš informovaní nejsou – nejčastěji znali jednu, nebo dvě správné odpovědi. Velká část respondentů – až pětina – ale neznala žádnou správnou odpověď. Všechny otázky pak zvládlo zodpovědět správně pouze 7 % respondentů. Zajímavé je srovnání průměrů. Respondenti, kteří sami sebe definovali jako informované a kompetentní uvedli v průměru 1,9 správných odpovědí, tj. stejný počet jako ti, kteří sebe sama charakterizovali jako docela kompetentní. Průměr: 1,6

112 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Index spotřebitelských kompetencí dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031 místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

113 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Zdroje informací o problematice kvality, bezpečnosti potravin a z oblasti ochrany spotřebitele „Z jakých zdrojů dnes získáváte informace o problematice kvality, bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) potravin, případně další informace z oblasti ochrany spotřebitele?“ (q50)

114 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Internetové portály věnující se bezpečnosti potravin „Problematice nejakostních, nebezpečných či falšovaných potravin a nápojů se věnuje několik internetových portálů, které obsahují databáze problémových výrobků. Znáte nějaké takové webové stránky? Pokud ano, uveďte prosím všechny, na které si vzpomenete.“ (q49) v %, N 2013 =1031 další < 1 %N závadné potraviny1 stob.cz1 google.com1 stream.cz1 černé ovce1 czech šmejd1 kvalita potravin1 chemievjidle.cz1 hygienická stanice1 celní správa1

115 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Portál Potraviny na pranýři Znalost portálu 115 „Před více než rokem byla na internetu spuštěna webová stránka Potraviny na pranýři. Slyšel/a jste již někdy o této webové stránce?“ (q51) %, N = 1010, ČR „Před několika týdny byl spuštěn nový internetový portál „Potraviny na pranýři“, který poskytuje informace o falšovaných, nejakostních a nebezpečných potravinách. Zaznamenal/a jste někdy nějakou informaci o tomto internetovém portálu? Víte, že takový portál existuje?“ v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ Povědomí o portálu Potraviny na pranýři mají osoby: ve věku 25–44 let, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, s nejvyšším socioekonomickým statusem (A, B), které používají internet denně nebo několikrát týdně.

116 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Znalost portálu Potraviny na pranýři dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

117 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Návštěva a hodnocení portálu Potraviny na pranýři 117 „Navštěvujete či navštívil/a jste již někdy tyto webové stránky?“ (q52) v %, N 2013 = 277; znají portál Potraviny na pranýři „Existenci takových stránek Vy osobně považujete za….?“ (q55) v %, N 2013 = 277; znají portál Potraviny na pranýři

118 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Návštěva portálu Potraviny na pranýři dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 277 místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

119 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Hodnocení existence portálu Potraviny na pranýři a podobných stránek dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 277 místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

120 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 Mobilní aplikace portálu Potraviny na pranýři 120 „Víte o tom, že na daných webových stránkách si můžete zdarma stáhnout mobilní aplikaci Potraviny na pranýři do svého „chytrého“ telefonu s operačním systémem android nebo windovs. Tato aplikace, kromě přehledu problémových potravin a nápojů, umožňuje jednoduchým způsobem podávat podněty přímo orgánu, který se zabývá dozorem v této oblasti. Stačí výrobek vyfotografovat a jedním stiskem tlačítka odeslat. ?“ (q53) v %, N 2013 = 277; znají portál Potraviny na pranýři „Danou aplikaci si lze v současnosti zdarma stáhnout do telefonů s operačním systémem android nebo windows. Nyní, když víte, že taková mobilní aplikace existuje, stáhl/a byste si ji do svého chytrého telefonu?“ (q54) v %, N 2013 = 277; znají portál Potraviny na pranýři

121 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Znalost mobilní aplikace portálu Potraviny na pranýři dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 277 místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

122 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Zájem o mobilní aplikaci portálu Potraviny na pranýři dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 277 místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

123 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

124 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad „Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s výroky na téma ochrany spotřebitele?“ (q43) 5.1 Hodnocení ochrany spotřebitelů v ČR v %, N 2013 =1031, N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let Věřím úřadům a statním institucím, že podnikají účinné kroky k tomu, aby se na trhu neobjevovaly nebezpečné a závadné potraviny. Většina prodejců potravin v ČR respektuje a dodržuje práva spotřebitelů. Je jednoduché vyřešit spory zákazníka s prodejci pomocí různých orgánů, které se zabývají dohledem a dozorem v této oblasti. V časovém srovnání můžeme pozorovat mírný nárůst důvěry ve státní úřady a instituce a v dozorové orgány, které se věnují problematice potravin

125 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Hodnocení ochrany spotřebitelů v ČR dle vybraných sociodemografických charakteristik Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně nesouhlasím; 4 = rozhodně souhlasím Věřím úřadům a statním institucím, že podnikají účinné kroky k tomu, aby se na trhu neobjevovaly nebezpečné a závadné potraviny Většina prodejců potravin v ČR respektuje a dodržuje práva spotřebitelů. Je jednoduché vyřešit spory zákazníka s prodejci pomocí různých orgánů, které se zabývají dohledem a dozorem v této oblasti Věřím úřadům a statním institucím, že podnikají účinné kroky k tomu, aby se na trhu neobjevovaly nebezpečné a závadné potraviny Většina prodejců potravin v ČR respektuje a dodržuje práva spotřebitelů. Je jednoduché vyřešit spory zákazníka s prodejci pomocí různých orgánů, které se zabývají dohledem a dozorem v této oblasti průměry, N = 1031; ČR 18+ vyšší míra souhlasu

126 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Celkové hodnocení ochrany spotřebitelů v oblasti bezpečnosti a falšování potravin „Celkově vzato, ochranu spotřebitelů v oblasti kvality, bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) a falšování potravin a nápojů v ČR považujete za … ?“ (q44) Po kontinuálním nárůstu důvěry v ochranu spotřebitele z let pozorujeme v aktuálním výzkumu výrazný propad (-19 %). Domníváme se, že důvodem mohly být změny ve formulaci otázky: bylo přidána zmínka o falšování potravin a především bylo ke slovu „potravin“ přiřazeno zpřesňující „potravin a nápojů“ Toto zpřesnění mohlo u některých respondentů evokovat metanolovou kauzu a domnělé selhání dozorových mechanismů v jejím průběhu.

127 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Celkové hodnocení ochrany spotřebitelů v oblasti bezpečnosti a falšování potravin dle sociodemografických charakteristik v %, N 2013 = 1031; repre ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

128 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Spontánní znalost institucí a organizací „Na kvalitu, bezpečnost (zdravotní nezávadnost) a falšování potravin i na dodržování hygienických norem dohlíží různé státní instituce a organizace. Dovedete říci, které to jsou?“ (q48) % N = 1031, ČR 18+, možnost více odpovědí Nejznámější instituci angažovanou v oblasti kvality a bezpečnosti potravin je ČOI, spontánně si ji vybaví téměř polovina respondentů (45 %). Následují hygienické stanice (31 %) a SZPI (20 %).

129 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Spontánní znalost institucí a organizací časové srovnání „Na kvalitu a bezpečnost (zdravotní nezávadnost) potravin i na dodržování hygienických norem dohlíží různé státní instituce a organizace. Dovedete říci, které to jsou?“ (q48) v %, N 2013 = 1031, N 2011 = 1055; N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18+ možnost více odpovědí Spontánní znalost SZPI se od roku 2009 postupně zvyšuje, znalost ostatních institucí spíše kolísá.

130 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Podpořená znalost institucí a organizací „O kterých z následujících organizací a institucí víte, že se zabývají ochranou spotřebitele?“ (q64) v %, N = 1031; ČR 18+ Respondentům byl nabídnut seznam devíti subjektů a byli požádáni, aby identifikovali ty, které se zabývají ochranou spotřebitele. Nejvíce dotázaných zvolilo ČOI, následují hygienické stanice a na třetím místě SZPI.

131 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Podpořená znalost institucí a organizací „O kterých z následujících organizací a institucí víte, že se zabývají ochranou spotřebitele?“ (q64) %, ČR : N = : N = : N = : N = 1024 S výjimkou dvou nejznámějších organizací (ČOI a hygienické stanice) povědomí o jednotlivých institucích postupně roste. U SZPI se sice nezvyšuje celková podpořená znalost, přibývá ale respondentů, kteří si SZPI spojují s ochranou spotřebitele. Pozn. : Ve výzkumu z roku 2005 byly respondentům nabídnuty pouze dvě varianty odpovědí: vím x nevím.

132 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti typ dom. Asociace SZPI s ochranou spotřebitelů dle sociodemografických charakteristik v %, N = 1031; ČR 18+ místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

133 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Státní potravinářská a zemědělská inspekce Zaznamenané informace o SZPI „ V jaké souvislosti jste o Státní zemědělské a potravinářské inspekci slyšel/a?“ (q65) %, N = 754; znají SZPI možnost více odpovědí O SZPI se dotázaní dozvěděli především díky problémům se závadnými potravinami, špatnými podmínkami prodeje nebo jinými negativními jevy spadajícími do její kompetence (28 % z těch, kdo SZPI znají). Stejně často také respondenti vědí, že SZPI provádí nějaký typ kontrolní činnosti (28 %). 23 % má blíže neupřesněné informace z médií, zejména z televize.

134 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Vnímání kompetencí SZPI „Čím se podle Vás Státní zemědělská a potravinářská inspekce zabývá?“ (q66) %; znají SZPI K SZPI je z jedenácti nabídnutých aktivit nejčastěji přiřazována kontrola zdravotní nezávadnosti potravin a následně producentů potravin živočišného původu - kterou se ovšem nezabývá. V letošním roce se zvýšilo přiřazování jednotlivých činností k SZPI - jak těch, které vykonává, tak těch, kterými se nezabývá. To může znamenat, že se sice zvyšuje informovanost o SZPI, ale bez přesnějšího povědomí o jejích kompetencích.

135 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Skutečná znalost kompetencí SZPI Podíly těch, kdo uvedli příslušné počty správných odpovědí – v % %; znají SZPI Nejvíce respondentů správně zařadilo 5 z 11 aktivit (24 %). Pětina uvedla 7 správných odpovědí a 19 % 8 odpovědí. Průměrný počet správných odpovědí byl 6,9

136 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Skutečná znalost kompetencí SZPI dle sociodemog. charakteristik průměrný počet správných odpovědí (max. 11) průměry, N = 754; znají SZPI pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita typ dom. místo nákupu způsob nákupu kdo nakupuje velikost obce region NUTS II využívání internetu socioekonomický status čiš. měsíční příjem domácnosti počet osob v domácnosti profil na soc.sítích

137 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Zdroje informací o SZPI „Z jakých zdrojů jste získal/a informace o SZPI?“ (q67) ve škole - 2x v zaměstnání - 2x %, N = 754; znají SZPI možnost více odpovědí Informace o SZPI mají respondenti výrazně nejčastěji z televize (76 %). Následují denní tisk a časopisy (29 %), informace od známých, přátel nebo příbuzných (22 %) a z rozhlasu (21 %).

138 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Hodnocení užitečnosti a rozsahu činnosti SZPI „Celkově vzato, myslíte si, že činnost SZPI je pro Vás jako spotřebitele přínosná?“ (q68) %, N=673; znají SZPI „Myslíte si, že SZPI dělá pro ochranu českého spotřebitele dost, nebo by měla dělat ještě více?“ (q69) 92 % 88 % Téměř všichni dotázaní považují činnost SZPI za přínosnou (39 % velmi přínosná, 53 % spíše přínosná). Od roku 2005 kontinuálně roste počet dotázaných, kteří aktivitu SZPI hodnotí pozitivně. 36 % dotázaných se domnívá, že SZPI dělá pro ochranu spotřebitele dost, 52 % si myslí, že by měla dělat více. Oproti roku 2011 přibylo jak respondentů, kteří považují činnost za dostatečnou (+ 5 %), tak i těch, kdo by si přáli její rozšíření (+ 9 %).

139 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Činnosti SZPI, které by měly být intenzivnější „Které z následujících činností by, dle Vašeho názoru, měla Státní zemědělská a potravinářská inspekce do budoucna dělat intenzivněji než dosud?“ (q70) v %, N 10_2013 = 1031

140 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad Činnosti SZPI, které by měly být intenzivnější „Které z následujících činností by, dle Vašeho názoru, by měla Státní zemědělská a potravinářská inspekce do budoucna dělat intenzivněji než dosud?“ (q70) %, N 2013 = 754, N 2011=673, N 2009 =583; znají SZPI V dlouhodobém pohledu roste zejména důraz na ukládání vyšších pokut, testování kvality a bezpečnosti potravin, větší komunikaci s veřejností a školení pracovníků obchodů

141 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad

142 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita velikost obce využívání internetu socioek. status čiš. měsíční příjem domácnosti typ domásnosti PROFIL RESPONDENTŮ v %, N = 1031; ČR 18+ počet osob v domácnosti 142

143 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad


Stáhnout ppt "POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL l FOCUS pro SZPI l listopad 2013 1 POTRAVINY A ČESKÝ SPOTŘEBITEL Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu pro Státní zemědělskou."

Podobné prezentace


Reklamy Google