Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi TD020330 - Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování podpořeno z programu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi TD020330 - Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování podpořeno z programu."— Transkript prezentace:

1 Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi TD Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování podpořeno z programu Omega TA ČR

2 Příjmy zaměstnaných / podnikajících seniorů a seniorů v důchodu (dle respondentova vlastního zařazení) Zdroj: Výzkum Inesan 2015

3 Výše měsíčních úspor domácnosti dle ekonomické aktivity respondenta (podle jeho vlastního zařazení) Zdroj: Výzkum Inesan 2015 Nejvyšší hodnota Horní kvartil (hodnoty nad ním: nejvyšší ¼) Medián (nad ním je ½ vyšších hodnot, pod ním ½ nižších hodnot) Dolní kvartil (hodnoty pod ním: nejnižší ¼) Nejnižší hodnota Průměr

4 Výše finanční rezervy domácnosti dle ekonomické aktivity respondenta (podle jeho vlastního zařazení) Zdroj: Výzkum Inesan 2015 Horní kvartil Medián Dolní kvartil Nejnižší hodnota Průměr

5 Celková ekonomická situace domácnosti dle ekonomické aktivity respondenta (podle jeho vlastního zařazení) Zdroj: Výzkum Inesan 2015

6 Sociální začleňování a ekonomická situace respondenta a jeho domácnosti Příjmová situace osoby se s odchodem do důchodu mění zásadně, snižují se příjmy, omezují se možnosti spoření a vytvoření finanční rezervy (případně je čerpána); Spokojenost s celkovou ekonomickou situací je u důchodců nižší než u zaměstnaných, nejde ale o výrazný rozdíl.  Možnost získání informací o budoucím příjmu (informace na ČSSZ, webové aplikace umožňující orientační výpočet důchodu apod.) mohou osobám v před-seniorském věku značně usnadnit posouzení budoucí příjmové situace a umožnit jim se na tuto situaci připravit (rozhodnout o věku odchodu do důchodu, odložit část spotřeby apod.);  Důležitá je podpora možnosti zprostředkování těchto informací specifickým ohroženým skupinám osob (nezaměstnaní, osoby s nízkými příjmy, především v případě OSVČ);  Zajištění dostatečné dostupnosti informací, bezplatného poradenství a pomoci v případě finanční nouze pro osoby ve vyšším věku, seniorském věku a v důchodovém věku.

7 Respektování potřeb a názorů respondenta Zdroj: Výzkum Inesan 2015 * Manžel/ka, děti, jiné osoby v domácnosti. ** Přátelé, blízcí, osoby žijící v místě bydliště, potkávané v běžných situacích, poskytovatelé služeb. Příslušná skupina osob je klasifikována jako respektující potřeby a názory respondenta, pokud u více než poloviny osob posouzených v této skupině byla odpověď „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“.

8 Sociální prostředí respondentů Vztahy a sociální prostředí respondentů bylo možné vnímat velmi příznivě.  Fungující sociální prostředí seniorů a osob v před- seniorském věku by mělo být dále podporováno veškerými aktivitami, které tomu mohou napomoci (podpora činnosti různých organizací, spolkové činnosti, místních iniciativ, sociální služby zaměřené na osoby poskytující péči dalším osobám, sociální poradenství apod.).

9 Zdravotní stav respondentů V případě, že by se zdravotní stav respondentů zhoršil, preferují respondenti nejvíce, aby jim pomoc poskytnul někdo z rodiny.  Podpora fungujícího sociální prostředí seniorů a osob v před-seniorském věku;  Podpora sociálních služeb poskytovaných pečujícím osobám; Přibližně polovina respondentů vyjádřila zájem spíše nebo rozhodně využívat profesionální služby poskytované v popsané situaci a pomoc poskytovanou jinými osobami. Po příslušnících rodiny byly zaznamenány nejvyšší preference u služeb poskytovaných přímo v domácnosti.  Podpora dostupnosti sítě sociálních služeb poskytovaných seniorům, především terénních.

10 Nejdůležitější faktory spokojeného života (dle spontánních odpovědí respondentů) Dobré zdraví (respondentů samotných a jejich rodinných příslušníků) – 85 % respondentů, dostatek finančních prostředků (46 %) a rodina a rodinné zázemí (21 %); Využívání vybraných služeb spojených s volnočasovými a léčebnými aktivitami Společenské akce (33 %), kulturní programy (32 %) a trhy či prodejní akce (27 %).

11 Nabídka služeb, zájem o ně a jejich využívání Senioři a osoby v před-seniorském věku využívají především kulturní, společenské aj. aktivity; Sociální služby jsou využívány daleko užším okruhem uživatelů; Celkově jsou respondenti s využívanými službami většinou velmi nebo spíše spokojeni.  Při poskytování služeb (nejen sociálních) seniorům a osobám v před-seniorském věku je potřebné reflektovat jejich preference, očekávání i faktické možnosti, které tato cílová skupiny má, např. co se týče dopravní dostupnosti, časové přístupnosti, motivací při výběru určité služby, způsobu jejího vyhledání, referencí, o které jsou pro výběr služby u respondentů důležité apod.

12 Podíl respondentů ohrožených rizikovými jevy vedoucími k sociálnímu vyloučení dle počtu ohrožujících jevů

13 Ohrožení sociálním vyloučením Riziko sociální vyloučení bylo nepřekvapivě zaznamenáno v různých oblastech, kdy souviselo se zdravím, příjmem, bydlením či ohrožením sociální izolací.  Strategie boje proti sociálnímu vyloučení musí reagovat na všechna ohrožení, která se týkají nebo mají dopad na sociální situaci sledované skupiny osob relevantní. Části strategie v těchto dílčích oblastech nemohou být realizovány izolovaně a jednotlivé oblasti boje proti sociálnímu vyloučení musejí být provázány. To je důležité především v případě osob, které jsou ohroženy více různými rizikovými jevy nebo jejich skupinami. Provedené šetření ukázalo, že tato skupina osob rozhodně není zanedbatelná a při tvorbě strategie boje proti sociálnímu vyloučení je k její situaci potřebné přihlížet.

14 Děkuji za pozornost kontakt:


Stáhnout ppt "Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi TD020330 - Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování podpořeno z programu."

Podobné prezentace


Reklamy Google