AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 1 Listopad 2009 Bezpečnost potravin a český spotřebitel Závěrečná zpráva ze sociologického.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 1 Listopad 2009 Bezpečnost potravin a český spotřebitel Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 2 OBSAH 1. CÍLE VÝZKUMU4 2. METODA VÝZKUMU5 3. PROFIL VÝBĚROVÉHO SOUBORU7 4. HLAVNÍ ZÁVĚRY8 5. SEGMENTACE SPOTŘEBITELŮ14 5.1 SEGMENTY – podíl v populaci ČR 18 – 79 let16 5.2 PROFIL POTENCIÁLNÍCH CÍLOVÝCH SKUPIN18 6. SPOTŘEBNÍ A NÁKUPNÍ VZORCE TUZEMSKÝCH SPOTŘEBITELŮ VE VZTAHU K BEZPEČNOSTI POTRAVIN34 6.1. Nákup potravin35 6.2. Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky39 6.3. Nákupní chování a spotřební vzorce53 6.4. Význam informací na obalech potravin62 6.5. Nákup zlevněných potravin78 7. ZACHÁZENÍ S POTRAVINAMI PO NÁKUPU83 7.1 Zacházení s potravinami po nákupu84 7.2 Skladování potravin v domácnosti92 7.3 Skladování masa v mrazničce98 8. SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ A KVALITOU POTRAVIN101 8.1 Hygiena prodeje104 8.2 Nezávadnost potravin106 8.2.1 Nezávadnost potravin vyráběných v ČR 8.2.2 Nezávadnost potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR108 8.2.3 Obavy ze zdravotní závadnosti potravin110 8.2.4 Srovnání nezávadnosti potravin dnes a před deseti lety120 8.3 Kvalita potravin122 8.3.1 Kvalita potravin vyráběných v ČR 8.3.2 Kvalita potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR124 8.3.3 Srovnání kvality potravin dnes a před 10 lety126 8.4. Konkrétní zkušenosti české populace s problémy s kvalitou či závadností potravin 128

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 3 OBSAH 9. INFORMOVANOST ČESKÉ POPULACE O PROBLEMATICE BEZPEČNOSTI POTRAVIN140 9.1 Informace o bezpečnosti potravin142 9.2 Informace o podmínkách prodeje146 9.3 Zdroje informací148 9.4 Chybějící informace a forma informování150 9.5 Řešení problémů s bezpečností potravin či jejich nevhodným prodejem154 10. ZNALOST INSTITUCÍ, DOHLÍŽEJÍCÍCH NA KVALITU A BEZPEČNOST POTRAVIN 158 10.1 Spontánní znalost institucí a organizací 10.2 Asociace institucí a organizací s ochranou spotřebitele163 11. HODNOCENÍ ORGANIZACÍ NA OCHRANU SPOTŘEBITELE166 11.1 Hodnocení ochrany spotřebitelů v oblasti bezpečnosti potravin 11.2 Důvody hodnocení ochrany spotřebitelů 168 11.3 Hodnocení dostatečnosti legislativních nástrojů k zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin172 12. SZPI174 12.1 Podpořená znalost SZPI 176 12.2 Zaznamenané informace o SZPI178 12.3 Vnímání kompetencí SZPI180 12.4 Skutečná znalost kompetencí SZPI184 12.5 Zdroje informací o SZPI186 12.6 Bližší kontakt se SZPI188 12.7 Hodnocení užitečnosti činnosti SZPI190 12.8 Hodnocení rozsahu činnosti SZPI192 13. ZAZNAMENÁNÍ MEDIALIZOVANÝCH KAUZ196 14. MEDIÁLNÍ CHOVÁNÍ205 14.1 Sledování TV 14.2 Frekvence sledování TV zpravodajství207 14.3 Čtenost deníků209 14.4 Frekvence čtení deníků211 14.5 Čtenost časopisů213 15. DIA VÝROBKY, DĚTSKÉ POTRAVINOVÉ VÝROBKY, BALENÉ VODY S PŘÍCHUTÍ, VÝROBKY S TRADIČNÍ RECEPTUROU 218

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 4 1. CÍLE VÝZKUMU  Analýza úrovně znalosti SZPI v populaci ČR a identifikace povědomí o aktivitách této instituce (míra zaměňování této instituce s jinými úřady ČR (Česká obchodní inspekce aj.)  Hodnocení těchto aktivit  Spokojenost české veřejnosti s bezpečností potravin na českém trhu  Očekávání české veřejnosti v oblasti kontroly a dohledu nad kvalitou potravin  Deskripce vzorců chování české populace v oblasti bezpečnosti nákupu a uchování potravin (znalost pravidel bezpečného nákupu a uchovávání potravin, chování české populace v této oblasti, nalezení deficitů v této oblasti apod.)  Pomocí data-miningových procedur vytvořit typologii českých spotřebitelů ve vztahu k problematice bezpečnosti potravin (segmentace)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 5 2. METODA VÝZKUMU  Kvantitativní výzkum reprezentativní na populaci ČR 18 - 79 let.  Výběrový soubor (vzorek dotázaných)  Velikost výběrového souboru: N = 1039 respondentů.  Cílová populace: obyvatelé ČR ve věku 1 8 - 79 let.  Způsob výběru vzorku: kvótní výběr na základě dat ČSÚ, 2004.  Kvótní znaky: pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a bydliště (velikost obce)  Termín sběru dat: 6.10. - 18. 10. 2009.  Nástroj sběru dat - dotazník  Doba rozhovoru: 42 minut.  Metodika sběru dat  Face to face rozhovor vyškolených tazatelů s respondenty. Rozhovory realizovala tazatelská síť agentury FOCUS.  Zpracování údajů  Řádně vyplněné dotazníky byly podrobeny optické kontrole, poté byly naskenovány do datových matic  Datové matice byly podrobeny formální a logické kontrole.  Statistické zpracování dat proběhlo v programu SPSS/PC.  Kontrola sběru dat  Sběr dat je kontrolován v souladu s pravidly kodexu Esomar. Kontrola je prováděna v těchto oblastech: správnost výběru požadované osoby podle kvóty, úplnost a správnost vyplnění dotazníku, telefonická kontrola 20% dotázaného souboru.  Interval spolehlivosti: max. ± 3,1 % na 95% hladině významnosti pro četnost jevu 50%.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 6 DESIGN VÝZKUMU Socioekonomický status Ve studii se pracuje s tzv. socioekonomickým statusem respondentů. Jedná se o mezinárodně používanou metodiku měření sociální a ekonomické pozice respondenta z hlediska více dimenzí, mezi něž patří: vzdělání, zaměstnání a pozice v něm a vybavenost domácnosti definovanými elektrospotřebiči a dalšími předměty. Výsledkem je 16 různých skupin, které byly následně kategorizovány do šesti hierarchicky uspořádaných úrovní:  A - vysoce vzdělaní manažeři a odborníci  B - střední manažeři  C1 - vysoce vzdělaní nemanuální zaměstnanci  C2 - kvalifikovaní pracovníci a nemanuální zaměstnanci  D - manuální pracovníci, nižší odbornost u nemanuálních pracovníků  E - polokvalifikovaní a nekvalifikovaní manuální pracovníci. NUTS II Kvóta pro výběr vzorku, kter á zajišťuje reprezentativnost výběrového vzorku ve vztahu k cílové populaci, je konstruována na úrovni krajů (NUTS III). Při standardním reprezentativním vzorku cca 1000 respondentů však výstupy za některé kraje mohou být méně přesné v důsledku malého vzorku respondentů v daném regionu, což se týká zejména menších krajů, jako je Karlovarský či Liberecký. Proto ve zprávě pracujeme s většími celky na úrovni NUTS II, čímž tento problém eliminujeme. 6

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 77 3. PROFIL VÝBĚROVÉHO SOUBORU pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 1039; ČR 18 - 79 let 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 8 4. HLAVNÍ ZÁVĚRY  Z hlediska způsobu nakupování se populace dělí na dvě přibližně stejně velké skupiny – v české populaci ve věku 18 – 79 let převažují lidé nakupující jednorázově ve větším objemu (52%; 2005: 46%), naopak méně než polovina dotázaných upřednostňuje průběžné menší nákupy (17%; 2005: 51%). Ze srovnání s daty z roku 2005 zaznamenáváme nárůst obliby větších jednorázových nákupů.  Oproti výzkumu z roku 2005 zaznamenáváme výrazný nárůst obliby diskontních prodejen – z pětinového podílu mezi prodejnami, kde domácnosti utratí za potraviny největší částku měsíčně, se jejich podíl dostal až téměř na třetinu. (31%; 2005: 21%). Preferovanými místy nákupu jsou dále hypermarkety (28%; 2005: 27%), supermarkety (21%; 205: 22%) a menší samoobsluhy (15%; 2005: 19%).  Diskonty jsou pro zákazníky přitažlivé především nízkými cenami potravin (65%), širokou nabídkou zboží, a to nejen potravinářského (59%) a zasíláním letáků s akční nabídkou (42%). Benefity hypermarketů jsou široká nabídka zboží, a to nejen potravinářského (83%), vhodnost pro velké nákupy (50%) a prodloužená prodejní doba (50%)  Spotřebitelé, obdobně jako v předchozím výzkumu před 4 lety, kladou důraz především na čerstvost nebalených potravin a hygienu potravinářského prodeje. Přesto v jejich chování můžeme najít některé posuny – výrazně se snížil podíl zákazníků, kteří sledují datum minimální trvanlivosti a použitelnosti na obalech potravin (-7%), naopak mírně narostl podíl spotřebitelů, kteří preferují a vyhledávají zlevněné potraviny (+4%). Již tak poměrně nízký podíl spotřebitelů, kteří upřednostňují výrobky ekologického zemědělství, se oproti roku 2005 výrazněji snížil (-6%).

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 9 HLAVNÍ ZÁVĚRY  Méně než polovina spotřebitelů věnuje pozornost informacím, které výrobci uvádějí na obalech potravin (44%; 2005: 51%). Oproti roku 2005 zájem spotřebitelů o tyto informace mírně poklesl.  Nejsledovanějším údajem na obalu je minimální doba trvanlivosti / datum použitelnosti výrobku (96% z těch, kteří informace na obalu výrobků sledují; 2005: 97%), následují země původu výrobku (55%; 2005: 48%), název výrobce (51%; 2005: 45%), podmínky, za kterých je nutné výrobek skladovat (51%; 2005: 57%)  Téměř tři čtvrtiny spotřebitelů sledujících informace na obalech soudí, že informace zde dostupné jsou dostatečné, což však znamená pokles spokojenosti s tímto faktorem o 8% bodů (70%; 2005: 78%).  Rovněž v hodnocení srozumitelnosti zaznamenáváme propad oproti roku 2005 – v současnosti hodnotí údaje na obalech potravin jako srozumitelné 68% respondentů, kdežto v roce 2005 to byly celé tři čtvrtiny dotázaných, kteří údaje sledují (75%).  Nejvýrazněji však poklesla důvěra v pravdivost a hodnověrnost údajů na obalech – za pravdivé a důvěryhodné je považuje jen více než polovina respondentů z řad těch, kteří tyto údaje sledují, kdežto před čtyřmi lety byl jejich podíl tříčtvrtinový (56%, 2005: 77%)  Podíl spotřebitelů, kteří alespoň občas zakoupí zlevněné potraviny, zůstává ve srovnání s rokem 2005 na stejné úrovni a činí přibližně ¾ (77%; 2005: 78%). O zdůvodnění slevy výrobku se alespoň většinou zajímají tři čtvrtiny respondentů kupujících zlevněné potraviny (73%; 2005: 74%).

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 10 HLAVNÍ ZÁVĚRY  Téměř všichni respondenti souhlasí s tvrzením, že „maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumují v krátké době od nákupu“. Vysokou míru souhlasu také vykazují výroky „před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce” a „k nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět“. Pro většinu typů potravin mají dotázaní v domácnosti jedno nebo nejvýše dvě obvyklá místa uložení. Nejjednoznačnější je situace u mléčných výrobků, lahůdek, uzenin, salámů a párků (ukládaných do ledničky) a mražených potravin (uchovávaných v mrazničce). Znalost maximální délky uchovávání masa v běžně dostupné mrazničce deklaruje 36% dotázaných. Více než tři čtvrtiny z nich také skutečně uvedly údaj ve správném rozmezí.  65% dotázaných je spíše nebo velmi spokojeno s hygienickými podmínkami prodeje potravin. Téměř tři čtvrtiny dotázaných jsou spokojeny se zdravotní nezávadností potravin vyráběných v České republice. Potraviny vyráběné v zahraničí jsou dotázanými vnímány hůře než tuzemské - dobré mínění o jejich nezávadnosti má jen o něco více než polovina respondentů.  Obavy ze zdravotní závadnosti potravin alespoň občas pociťuje pětina dotázaných. Tyto obavy mají nejčastěji při konzumaci lahůdek a uzenin. Pokud jde o jednotlivá prodejní místa, obávají se zejména potravin z trhů a tržnic a z bufetů a rychlého občerstvení. Úroveň zdravotní nezávadnosti potravin se podle respondentů postupně zvyšuje - podle 47% dotázaných je nezávadnost a bezpečnost potravin lepší než před deseti lety.  Kvalita potravin vyráběných v ČR je hodnocena příznivě: za vysokou ji považuje osm z deseti dotázaných. Hodnocení zahraničních potravin je horší - za kvalitní je považuje necelých šest desetin respondentů. Kvalita potravin se podle respondentů postupně zvyšuje - podle nadpoloviční většiny z nich je lepší než před deseti lety.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 11 HLAVNÍ ZÁVĚRY  Necelá pětina dotázaných se v posledním roce osobně při nákupu potravin setkala s problémem, který se týkal jejich kvality či zdravotní nezávadnosti. Nejčastěji šlo o zkažené maso či masné výrobky, dále o plesnivé ovoce či zeleninu a zkažené mléko či mléčné výrobky. Nadpoloviční většina z nich se snažila zboží vrátit či reklamovat. Za původce problémů s kvalitou a bezpečností potravin největší část dotázaných označuje prodejny potravin.  O Státní zemědělské a potravinářské inspekci již někdy slyšelo 56% dotázaných.  Hlavním zdrojem informací pro ně byly medializované kauzy se závadnými potravinami. Nejčastěji je SZPI spojována s kontrolou zdravotní nezávadnosti potravin, s kontrolou producentů potravin živočišného původu (kterou neprovádí) a kontrolou výrobců a dovozců potravin. Nejlepší průměrnou známku SZPI získala za laboratorní analýzy a rozbory potravin. Nejfrekventovanějšími zdroji informací o SZPI jsou masová média – především televize.  85% respondentů, kteří o SZPI již někdy slyšeli, pokládá její činnost za spíše nebo velmi přínosnou pro spotřebitele, necelá polovina si myslí, že by měla svou činnost pro ochranu českého spotřebitele zintenzivnit - zejména rychle informovat spotřebitele o zjištěných nedostatcích.  Medializované kauzy související s prodejem potravin zaznamenalo 58% respondentů - zejména recyklaci prošlého masa a masných výrobků.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 12 HLAVNÍ ZÁVĚRY  I nadále zůstává v populaci poměrně velká skupina osob (49%), která pociťuje nedostatečný přísun informací vztahujících se k bezpečnosti potravin, zároveň se snížila o 7% bodů skupina osob, která má dostatek takových informací (aktuálně 35%). Téměř totožné zůstává procento dotázaných, kteří vědí, kam by se obrátili, kdyby chtěli informací více (31%). Z konkrétních institucí by se obrátili s problémem týkajícím se bezpečnosti nebo nevhodného prodeje zejména na ČOI, méně často na hygienickou stanici nebo na SZPI. Oproti předchozímu šetření se zvýšil počet osob, které by samy pátraly na internetu nebo se obrátily přímo na prodejce či na Sdružení obrany spotřebitelů.  Informace týkající se bezpečnosti potravin lidé nejčastěji získávají z televize, z denního tisku či časopisů, na internetu, od známých nebo z rádia.  Muži častěji uváděli, že žádné informace odnikud nemají, pokud je hledají, pak častěji než ženy na internetu. Ženy preferují jako zdroj informací spíše televizi, časopisy, své příbuzné nebo prodejce. Lidé s vyšším vzděláním vyhledávají obecně informace častěji, zejména z časopisů a na internetu. Lidé s výučním listem získávají informace častěji než ostatní vzdělanostní skupiny z televize a z letáků a brožur.  Informace ohledně kvality a bezpečnosti (nezávadnosti) potravin by měly podle respondentů poskytovat zejména státní instituce. Na druhém místě respondenti vyžadují informace přímo od výrobců, následně z veřejnoprávních médií a od prodejců potravin.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 13 HLAVNÍ ZÁVĚRY  Ve srovnání s rokem 2005 se zvýšil podíl osob, které se sice s nějakým problémem v oblasti bezpečnosti potravin setkaly, nicméně jej nijak neřešily (33%; + 8%).  V aktuálním výzkumu jsme blíže zjišťovali postoje respondentů k ochraně spotřebitelů v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin v ČR. Téměř tři čtvrtiny dotázaných důvěřují nezávislým spotřebitelským organizacím, které se zabývají ochranou práv spotřebitele. O něco méně – dvě třetiny dotázaných věří úřadům a státním institucím, že podnikají účinné kroky k tomu, aby se na trhu neobjevovaly nebezpečné a závadné potraviny.  69% dotázaných uvedlo bez nápovědy název či zkratku nějaké instituce na ochranu spotřebitele, anebo nějakou obecnější odpověď (např. „různé inspekce“), což je téměř o desetinu méně než v předcházejícím šetření. 31% si na žádnou instituci nevzpomnělo. Několik názvů a zkratek bylo nepřesných, pokud to bylo možné, přiřadili jsme je k názvům existujících institucí.  Jako první instituci v pořadí si respondenti vybavují nejčastěji Českou obchodní inspekci (38%), podobně jako minule. Krajské či okresní hygienické stanice uvedla už jen necelá šestina dotázaných (15%). 6% osob si vzpomnělo na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a stejný počet lidí si vybavil Sdružení obrany spotřebitelů. Povědomí o této instituci se zdvojnásobilo.  Pokud odpovědi dotázaných analyzujeme bez ohledu na pořadí, v němž byly instituce uvedeny, pak se SZPI vyskytla až na čtvrtém místě s nejvyšší frekvencí po ČOI, hygienických stanicích, ale také po Sdružení obrany spotřebitelů

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 14 5. SEGMENTACE SPOTŘEBITELŮ  Jako segmentační báze, tedy kritéria, která mohou dostatečně odlišit jednotlivé skupiny spotřebitelů, byly zvoleny vymezující proměnné, které indikují odlišnosti nákupních zvyklostí a spotřebních vzorců jednotlivých typů spotřebitelů (zda jsou sami nakupujícími, způsob nákupu, preferovaná prodejna, preference při nákupu), jejich chování ve vztahu k bezpečnému nakládání s potravinami (sledování údajů na obalech, nakládání s potravinami po nákupu) a získávání informací o bezpečnosti potravin a kontrolních orgánech v této oblasti.  Obraz segmentu nám poskytují zejména demografické charakteristiky spotřebitelů a další vedlejší popisné proměnné.  Z akumulovaných dat jsme prostřednictvím shlukové analýzy vytvořili modelovou typologii českých spotřebitelů ve vztahu k bezpečnosti potravin. Výsledkem je model vnitřně konzistentních a vnějškově heterogenních segmentů – vzniká typologie spotřebitelů, která seskupuje respondenty do 4 kategorií na základě charakteristik, kterými jsou si spotřebitelé blízcí, přičemž tatáž kritéria vymezují vytvořené skupiny vůči sobě.  Model tvoří následující skupiny spotřebitelů:  apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen,  informovaní zákazníci menších prodejen,  sporadičtí nakupující,  poučení zákazníci velkoformátových prodejen.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 15 Schéma segmentační analýzy S segmentační bázepopisná kritéria „obraz segmentu“  pohlaví  věk  nejvyšší dosažené vzdělání  socioekonomický status  typ domácnosti  čistý měsíční příjem domácnosti  velikost sídla  region / NUTS II

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 16 5.1 SEGMENTY – podíl v populaci ČR 18 – 79 let %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 17 Odlišnosti segmentů ve spotřebních zvyklostech Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně ano; 4 = rozhodně ne %, N = 1039; ČR 18 - 79 let Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin Maso často nakupujeme naporcované a předem zabalené v balíčcích Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku Informace na obalech příliš nesleduji, a to ani u výrobků, které neznám Všímám si hygieny v prodejně Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám Preferuji výrobky označené certifikátem kvality (Klasa, Vína z Moravy, vína z Čech apod.) Za kvalitní potraviny označené certifikátem jsem si ochoten/a připlatit Preferuji potraviny ve slevě (v akci, trvale nízké ceny). Vyhledávám AKCE a SLEVY Čas od času koupím i zlevněné potraviny, jejichž doba trv. je těsně před vypršením Občas kupuji potraviny ve spec. prodejnách se zlevněným zbožím /tzv. Zlevněnky/. Obvykle nakupuji potraviny do zásoby ve velkém za výh. cenu a uchovávám je doma. Maso kupujeme ve velkém za výhodnou cenu, něco spotřebujeme, zbytek zamrazíme Preferuji výrobky ekologického zemědělství Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin Více důvěřuji potravinám, které vyprodukuji sám než prům. vyráběným potravinám. Rád/a kupuji značky potravin, o kterých je známo, že vyhrály nějakou soutěž Dávám přednost českým potravinám před zahraničními

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 18 5.2 PROFIL POTENCIÁLNÍCH CÍLOVÝCH SKUPIN Apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen 38% vybrané charakteristiky pohlaví51% mužů; 49% žen věk25 - 34 let 21%; 45 – 54 let 21% dosažené vzdělánívyučen bez mat. 46%, SŠ s mat 28%, VŠ 8% socioekonomický statusD 26%, C2 20%, C1 18% ekonomická aktivitazaměstnanci 56%, důchodci 19% velikost obcedo 4999 32%, 20000 - 99999 ob. 28%  jde zejména o spotřebitele v mladším a středním věku z malých a středně velkých obcí; segment je specifický vyšším podílem vyučených osob oproti běžné populaci  nakupují zejména v diskontních prodejnách, případně v super- a hypermarketech; jsou výrazně orientováni na cenu, často nakupují zboží v akcích a výprodejích, akceptují i nižší jakost, hygieně prodejního místa věnují podprůměrnou pozornost  nebrání se nákupu zboží s končící min. trvanlivostí; nákup provádí ve větším objemu do zásoby, zboží skladují doma, maso skladují v mrazničkách  nevšímají si informací na obalech ani původu zboží, nepreferují tuzemské výrobky či certifikované produkty („bio“, certifikáty Klasa, VMVČ). odhad velikosti segmentu v populaci ČR 18+: 3056849 obyvatel (střední odhad)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 19 pohlaví věk vzdělání velikost obce socioek.status zaměstnání Apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 20 čistý měsíční příjem domácnosti typ domácnosti Apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen region / kraj počet osob v domácnosti

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 21 preferované místo nákupu Apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen preference při nákupu

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 22 Obezřetní zákazníci menších prodejen 18% vybrané charakteristiky pohlaví49% mužů; 51% žen věk65 - 79 let 25%; 55 – 64 let 17% dosažené vzdělánívyučen bez mat. 41%, SŠ s mat 30%, VŠ 5% socioekonomický statusC2 25%, E 20% ekonomická aktivitazaměstnanci 45%, důchodci 34% velikost obcedo 4999 56%  jde spíše o spotřebitele ve vyšším věku z malých obcí  typickou provozovnou, v níž nakupují potraviny, je malá samoobsluha nebo malá prodejna potravin s pultovým prodejem – s tím souvisí i jiné nákupní zvyklosti (např. častější nákupy v menším objemu zboží) a nákupní preference (konzervativnější přístup, důraz na osobní zkušenost)  z hlediska bezpečnosti potravin je lze charakterizovat jako ostražité kontrolory hygieny provozu a čerstvosti potravin, podstatná je pro ně čistota v prodejně a čerstvost nabízených produktů  preferují především tuzemské výrobky, výrazně více důvěřují produktům z vlastní produkce či produkované někým, koho osobně znají; certifikáty a značky (ať „bio“ či národní značky jako Klasa) jsou pro ně při výběru zboží nepodstatné odhad velikosti segmentu v populaci ČR 18+: 1447981 obyvatel (střední odhad)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 23 pohlaví věk vzdělání velikost obce socioek.status zaměstnání Obezřetní zákazníci menších prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 24 čistý měsíční příjem domácnosti typ domácnosti Obezřetní zákazníci menších prodejen region / kraj počet osob v domácnosti

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 25 preferované místo nákupu Obezřetní zákazníci menších prodejen preference při nákupu

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 26 Sporadičtí nakupující 7% vybrané charakteristiky pohlaví77% mužů; 23% žen věk18 - 24 let 35% dosažené vzděláníZŠ 39%, vyučen bez mat. 30%, SŠ s mat 25% socioekonomický statusE 23%, C2 23% ekonomická aktivitazaměstnanci 36%, studenti 20%,důchodci 20% velikost obcedo 4999 38%, 5000 – 19999 26%  jde o výrazně maskulinní segment, přičemž výrazný podíl tvoří spotřebitelé ve věkové kategorii 18 – 24 let a obyvatelé malých obcí a menších měst; specifikem je velmi vysoký podíl osob se ZŠ vzděláním; nadreprezentováni jsou zde studenti a nezaměstnaní  téměř pětina segmentu potraviny nenakupovat, ostatní navštěvují zejména diskonty a menší prodejny; jejich nákupní chování (pokud již obchod navštíví) je specifické absencí zájmu o detailnější charakteristiky produktů, hygienu provozu, bezpečnost potravin a znalosti o jejich skladování, nemluvě o znalosti značek původu a certifikátů  pokud něco při nákupu potravin zohledňují, pak je to pouze cena odhad velikosti segmentu v populaci ČR 18+: 563103 obyvatel (střední odhad)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 27 pohlaví věk vzdělání velikost obce socioek.status zaměstnání Sporadičtí nakupující

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 28 čistý měsíční příjem domácnosti typ domácnosti Sporadičtí nakupující region / kraj počet osob v domácnosti

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 29 preferované místo nákupu Sporadičtí nakupující preference při nákupu

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 30 Informovaní zákazníci velkoformátových prodejen 37% vybrané charakteristiky pohlaví40% mužů; 60% žen věk35 - 44 let 21%, 45 – 54 let 21% dosažené vzdělánívyučen bez mat. 35%, SŠ s mat 35%, VŠ 15% socioekonomický statusA 17%, C2 23% ekonomická aktivitazaměstnanci 52%, důchodci 22% velikost obcenad 100 000 25%, do 4999 32%  jde o segment s výrazným podílem žen, nadreprezentováni jsou zde vzdělanější spotřebitelé se SŠ vzděláním s mat. a zejména VŠ, výrazně vyšší je i podíl obyvatelů z největších měst nad 100000 osob  kladou velmi vysoký důraz na hygienu provozu, pečlivě sledují informace na obalech ať již jde o údaje o výrobci, minimální trvanlivosti či složení výrobku  jsou ochotni si připlatit za kvalitní a certifikované produkty, naopak cena výrobku a slevové akce při jejich rozhodování hrají až druhořadou roli  preferují nákupy ve velkoformátových prodejnách (hyper- a supermarkety), naopak téměř vůbec nenakupují v malých samoobslužných a pultových prodejnách  preferují tuzemské výrobky, dávají přednost produktům od osvědčených výrobců, které znají odhad velikosti segmentu v populaci ČR 18+: 2 976 401 obyvatel (střední odhad)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 31 pohlaví věk vzdělání velikost obce socioek.status zaměstnání Informovaní zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 32 čistý měsíční příjem domácnosti typ domácnosti Informovaní zákazníci velkoformátových prodejen region / kraj počet osob v domácnosti

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 33 preferované místo nákupu Informovaní zákazníci velkoformátových prodejen preference při nákupu

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 34 6. SPOTŘEBNÍ A NÁKUPNÍ VZORCE TUZEMSKÝCH SPOTŘEBITELŮ VE VZTAHU K BEZPEČNOSTI POTRAVIN  Z hlediska způsobu nakupování se populace dělí na dvě přibližně stejně velké skupiny – v české populaci ve věku 18 – 79 let převažují lidé nakupující jednorázově ve větším objemu (52%; 2005: 46%), naopak méně než polovina dotázaných upřednostňuje průběžné menší nákupy (17%; 2005: 51%). Ze srovnání s daty z roku 2005 zaznamenáváme nárůst obliby větších jednorázových nákupů.  V rámci dílčích spotřebitelských segmentů jsou preference odlišné – průběžné nákupy jsou jednoznačnou dominantou „obezřetných zákazníků MP“, upřednostňují je i „sporadičtí nakupující“, naopak „ apatičtí zákazníci VF“ a „informovaní zákazníci VF“ se výrazně orientují na velké jednorázové nákupy.  Ve třech čtvrtinách domácností zajišťuje nákupy žena - matka, manželka, družka, partnerka (76%). Pouze v desetině domácností zajišťuje hlavní nákupy muž – otec, manžel, druh, partner (13%).  Ženy jako hlavní nákupčí domácnosti dominují zejména u segmentů nakupujících ve velkoformátových prodejnách, naopak u sporadických nakupujících tvoří muži jako hlavní nákupčí pětinu. V segmentu obezřetných zákazníků MP je podíl obou zmíněných skupin podprůměrný, jejich místo více zaujímají další nákupčí - děti, případně další dospělí v domácnosti.  Oproti výzkumu z roku 2005 zaznamenáváme výrazný nárůst obliby diskontních prodejen – z pětinového podílu mezi prodejnami, kde domácnosti utratí za potraviny největší částku měsíčně, se jejich podíl dostal až téměř na třetinu (31%; 2005: 21%). Preferovanými místy nákupu jsou dále hypermarkety (28%; 2005: 27%), supermarkety (21%; 205: 22%) a menší samoobsluhy (15%; 2005: 19%). V pultových prodejnách nejvíce utrácí jen 3% dotázaných (2005: 6%), ostatní typy prodejen mají nižší než 3% podíl.  Z hlediska segmentů se místa nákupu potravin výrazně liší – „obezřetní zákazníci MP“ jednoznačně preferují malá samoobsluhy a často rovněž nakupují potraviny v pultových prodejnách. „Velkoformátové segmenty“ jsou si v preferenci typu prodejen podobné, avšak u „apatických zákazníků VF“ dominuje obliba diskontů, kdežto mezi „informovanými zákazníky VF“ jsou prioritní hypermarkety. U „sporadických nakupujících“ jsou nejoblíbenější diskonty, avšak i další typy prodejen zaznamenávají výraznější podíl, výrazně podprůměrně jsou jimi oblíbeny super- a hypermarkety.  Diskonty jsou pro zákazníky přitažlivé především nízkými cenami potravin (65%), širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského (59%) a zasíláním letáků s akční nabídkou (42%). Benefity hypermarketů jsou široká nabídka zboží, a to nejen potravinářského (83%), vhodnost pro velké nákupy (50%) a prodloužená prodejní doba (50%)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 35 6.1. Nákup potravin nejčastější způsob nákupu potravin Jakým způsobem se u Vás doma nakupují potraviny ? Která z uvedených možností nejlépe vystihuje nákupní zvyklosti Vaší domácnosti ? (q1) apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 v %, N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18 – 79 let obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 36 Nejčastější způsob nákupu potravin dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 103 9 ; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 37 Nákup potravin Obvyklý nákupčí v domácnosti Kdo u vás v domácnosti nejčastěji nakupuje potraviny ? (q2) v %, N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 38 Obvyklý nákupčí v domácnosti dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 103 9 ; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 39 6.2. Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky Preferovaný typ prodejny potravin Kde, ve kterém typu prodejny, utratíte měsíčně nejvíce peněz za potraviny ? (q3) v %, N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18 – 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 40 Preferovaný typ prodejny potravin dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 103 9 ; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 41 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky silné stránky prodejního místa  Silné stránky jednotlivých prodejních míst byly posuzovány pomocí 22 výroků, které mohli respondenti k prodejně, v níž nejčastěji nakupují, přiřadit. Na základě jejich volby jsme analyzovali silné stránky jednotlivých typů prodejen:  diskont (n = 322)  nízké ceny potravin (65%), širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského (59%), posílá mi letáky s akční nabídkou (42%)  hypermarket (n = 286)  široká nabídka zboží, a to nejen potravinářského (83%), je vhodný pro velké nákupy (50%), prodlouženou prodejní dobu (50%)  supermarket (n = 215)  dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný (56%), širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského (52%), čerstvost nabízených potravin (45%)  menší samoobsluha (n = 197)  dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný (75%), rychlý nákup bez front a čekání (39%), čerstvost nabízených potravin (35%)  malá pultová prodejna (n =33)  dostupnost, blízko bydliště (70%), rychlý nákup bez front a čekání(36%), čerstvost nabízených potravin (33%)  řeznictví, pekařství (n = 7)  čerstvost nabízených prodejen (57%), nízké ceny potravin (57%), dostupnost, blízko bydliště (43%)  bufet, kantýna, fast food (n = 10)  dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný (71%), širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského (43%), možnost bez problému zaparkovat (43%), prodlouženou prodejní dobu (43%)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 42 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky silné stránky prodejního místa hypermarket N = 286 diskont N = 322 širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského čerstvost nabízených potravin dostupnost personálu, který je odborně na výši prodlouženou prodejní dobu nízké ceny potravin nabídku zboží s výraznou slevou posílá mi letáky s akční nabídkou dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný mám jistotu, že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny osobní přístup prodavače k zákazníkovi rychlý nákup bez front a čekání nabízí i specializovaná oddělení pestrá nabídka od malovýrobců, méně známé značky nabízí spoustu českých značek potravin nabízí produkty ekologického zemědělství, bio výroby možnost bez problému zaparkovat možnost platit kreditní kartou denně čerstvé pečivo, zelenina a ovoce kvalita prodávaných potravin je na vysoké úrovni nabídka velkých balení je vhodný pro velké nákupy nabízí zahraniční výrobky něco jiného Nic neví

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 43 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky silné stránky prodejního místa supermarket N = 215 menší samoobsluha N = 153 širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského čerstvost nabízených potravin dostupnost personálu, který je odborně na výši prodlouženou prodejní dobu nízké ceny potravin nabídku zboží s výraznou slevou posílá mi letáky s akční nabídkou dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný mám jistotu, že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny osobní přístup prodavače k zákazníkovi rychlý nákup bez front a čekání nabízí i specializovaná oddělení pestrá nabídka od malovýrobců, méně známé značky nabízí spoustu českých značek potravin nabízí produkty ekologického zemědělství, bio výroby možnost bez problému zaparkovat možnost platit kreditní kartou denně čerstvé pečivo, zelenina a ovoce kvalita prodávaných potravin je na vysoké úrovni nabídka velkých balení je vhodný pro velké nákupy nabízí zahraniční výrobky něco jiného nic neví

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 44 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky silné stránky prodejního místa u řezníka, v pekařství N = 7 malá pultová prodejna N = 33 širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského čerstvost nabízených potravin dostupnost personálu, který je odborně na výši prodlouženou prodejní dobu nízké ceny potravin nabídku zboží s výraznou slevou posílá mi letáky s akční nabídkou dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný mám jistotu, že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny osobní přístup prodavače k zákazníkovi rychlý nákup bez front a čekání nabízí i specializovaná oddělení pestrá nabídka od malovýrobců, méně známé značky nabízí spoustu českých značek potravin nabízí produkty ekologického zemědělství, bio výroby možnost bez problému zaparkovat možnost platit kreditní kartou denně čerstvé pečivo, zelenina a ovoce kvalita prodávaných potravin je na vysoké úrovni nabídka velkých balení je vhodný pro velké nákupy nabízí zahraniční výrobky něco jiného nic neví

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 45 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky silné stránky prodejního místa v bufetu N = 7 širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského čerstvost nabízených potravin dostupnost personálu, který je odborně na výši prodlouženou prodejní dobu nízké ceny potravin nabídku zboží s výraznou slevou posílá mi letáky s akční nabídkou dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný mám jistotu, že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny osobní přístup prodavače k zákazníkovi rychlý nákup bez front a čekání nabízí i specializovaná oddělení pestrá nabídka od malovýrobců, méně známé značky nabízí spoustu českých značek potravin nabízí produkty ekologického zemědělství, bio výroby možnost bez problému zaparkovat možnost platit kreditní kartou denně čerstvé pečivo, zelenina a ovoce kvalita prodávaných potravin je na vysoké úrovni nabídka velkých balení je vhodný pro velké nákupy nabízí zahraniční výrobky něco jiného nic neví

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 46 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky silné stránky prodejního místa širokou nabídku zboží, a to nejen potravinářského čerstvost nabízených potravin dostupnost personálu, který je odborně na výši prodlouženou prodejní dobu nízké ceny potravin nabídku zboží s výraznou slevou posílá mi letáky s akční nabídkou dostupnost, je blízko mého bydliště, je pro mě dostupný mám jistotu, že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny osobní přístup prodavače k zákazníkovi rychlý nákup bez front a čekání nabízí i specializovaná oddělení pestrá nabídka od malovýrobců, méně známé značky nabízí spoustu českých značek potravin nabízí produkty ekologického zemědělství, bio výroby možnost bez problému zaparkovat možnost platit kreditní kartou denně čerstvé pečivo, zelenina a ovoce kvalita prodávaných potravin je na vysoké úrovni nabídka velkých balení je vhodný pro velké nákupy nabízí zahraniční výrobky něco jiného nic neví

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 47 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky slabé stránky prodejního místa  Rovněž k posouzení slabých stránek jednotlivých prodejních míst bylo využito 22 výroků, které mohli respondenti k prodejně, v níž nejčastěji nakupují, přiřadit.  diskont (n = 322)  malá dostupnost personálu (29%), chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi (27%), málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front (25%)  hypermarket (n = 286)  malá dostupnost personálu (37%), málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front (27%), chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi (26%)  supermarket (n = 215)  málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front (32%), chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi (28%), malá dostupnost personálu (24%), vysoké ceny potravin (21%)  řeznictví, pekařství (n = 7)  nedostatečná šíře sortimentu potravin (43%), málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front (29%), malá dostupnost personálu (29%), vysoké ceny potravin (29%), krátká prodejní doba (29%), nemám jistotu,že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny (29%), nedá se tu pohodlně zaparkovat (29%), hygiena prodeje zde není dobrá (29%), nenabízí zboží s výraznou slevou (29%)  menší samoobsluha (n = 197)  vysoké ceny potravin (35%), nedostatečná šíře sortimentu potravin (25%), není vhodná pro velké nákupy (21%)  malá pultová prodejna (n =33)  nedostatečná šíře sortimentu potravin (30%), krátká prodejní doba (27%), není vhodná pro velké nákupy (21%), nenabízí zboží s výraznou slevou (21%)  bufet, kantýna, fast food (n = 10)  krátká prodejní doba (57%), není vhodná pro velké nákupy (43%), vysoké ceny potravin (29%), málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front (29%), prodejna nenabízí denně čerstvé pečivo, zeleninu a ovoce (29%), hygiena prodeje zde není dobrá (29%)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 48 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky slabé stránky prodejního místa hypermarket N = 286 diskont N = 322 nedostatečná šíře sortimentu potravin nedostatečná šíře nabídky jiných věcí denní potřeby problémy s čerstvostí nabízených potravin malá dostupnost personálu krátká prodejní doba vysoké ceny potravin nenabízí zboží s výraznou slevou je daleko, není pro mě dostupná nemám jistotu,že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi nedá se tu pohodlně zaparkovat prodejna nenabízí denně čerstvé pečivo, zeleninu a ovoce málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front nenabízí produkty od malovýrobců, méně známých značek nenabízí české značky nebo jim nabízí málo nenabízí produkty ekologického zemědělství kvalita prodávaných potravin zde není na vysoké úrovni hygiena prodeje zde není dobrá chybí zde nabídka velkých balení není vhodná pro velké nákupy něco jiného jsem absolutně spokojený/á nevím

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 49 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky slabé stránky prodejního místa supermarket N = 215 menší samoobsluha N = 153 nedostatečná šíře sortimentu potravin nedostatečná šíře nabídky jiných věcí denní potřeby problémy s čerstvostí nabízených potravin malá dostupnost personálu krátká prodejní doba vysoké ceny potravin nenabízí zboží s výraznou slevou je daleko, není pro mě dostupná nemám jistotu,že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi nedá se tu pohodlně zaparkovat prodejna nenabízí denně čerstvé pečivo, zeleninu a ovoce málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front nenabízí produkty od malovýrobců, méně známých značek nenabízí české značky nebo jim nabízí málo nenabízí produkty ekologického zemědělství kvalita prodávaných potravin zde není na vysoké úrovni hygiena prodeje zde není dobrá chybí zde nabídka velkých balení není vhodná pro velké nákupy něco jiného jsem absolutně spokojený/á nevím

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 50 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky slabé stránky prodejního místa u řezníka, v pekařství N = 7 malá pultová prodejna N = 33 nedostatečná šíře sortimentu potravin nedostatečná šíře nabídky jiných věcí denní potřeby problémy s čerstvostí nabízených potravin malá dostupnost personálu krátká prodejní doba vysoké ceny potravin nenabízí zboží s výraznou slevou je daleko, není pro mě dostupná nemám jistotu,že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi nedá se tu pohodlně zaparkovat prodejna nenabízí denně čerstvé pečivo, zeleninu a ovoce málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front nenabízí produkty od malovýrobců, méně známých značek nenabízí české značky nebo jim nabízí málo nenabízí produkty ekologického zemědělství kvalita prodávaných potravin zde není na vysoké úrovni hygiena prodeje zde není dobrá chybí zde nabídka velkých balení není vhodná pro velké nákupy něco jiného jsem absolutně spokojený/á nevím

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 51 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky slabé stránky prodejního místa v bufetu N = 7 nedostatečná šíře sortimentu potravin nedostatečná šíře nabídky jiných věcí denní potřeby problémy s čerstvostí nabízených potravin malá dostupnost personálu krátká prodejní doba vysoké ceny potravin nenabízí zboží s výraznou slevou je daleko, není pro mě dostupná nemám jistotu,že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi nedá se tu pohodlně zaparkovat prodejna nenabízí denně čerstvé pečivo, zeleninu a ovoce málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front nenabízí produkty od malovýrobců, méně známých značek nenabízí české značky nebo jim nabízí málo nenabízí produkty ekologického zemědělství kvalita prodávaných potravin zde není na vysoké úrovni hygiena prodeje zde není dobrá chybí zde nabídka velkých balení není vhodná pro velké nákupy něco jiného jsem absolutně spokojený/á nevím

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 52 Místo nákupu a jeho silné / slabé stránky slabé stránky prodejního místa nedostatečná šíře sortimentu potravin nedostatečná šíře nabídky jiných věcí denní potřeby problémy s čerstvostí nabízených potravin malá dostupnost personálu krátká prodejní doba vysoké ceny potravin nenabízí zboží s výraznou slevou je daleko, není pro mě dostupná nemám jistotu,že neprodává prošlé či jinak závadné potraviny chybí tu osobní přístup prodavače k zákazníkovi nedá se tu pohodlně zaparkovat prodejna nenabízí denně čerstvé pečivo, zeleninu a ovoce málokdy se mi stane, že je tu rychlý nákup bez front nenabízí produkty od malovýrobců, méně známých značek nenabízí české značky nebo jim nabízí málo nenabízí produkty ekologického zemědělství kvalita prodávaných potravin zde není na vysoké úrovni hygiena prodeje zde není dobrá chybí zde nabídka velkých balení není vhodná pro velké nákupy něco jiného jsem absolutně spokojený/á nevím

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 53 6.3. Nákupní chování a spotřební vzorce  Spotřebitelé, obdobně jako v předchozím výzkumu před 4 lety, kladou důraz především na čerstvost nebalených potravin a hygienu potravinářského prodeje. Přesto v jejich chování můžeme najít některé posuny – výrazně se snížil podíl zákazníků, kteří sledují datum minimální trvanlivosti a použitelnosti na obalech potravin (-7%), naopak mírně narostl podíl spotřebitelů, kteří preferují a vyhledávají zlevněné potraviny (+4%). Již tak poměrně nízký podíl spotřebitelů, kteří upřednostňují výrobky ekologického zemědělství, se oproti roku 2005 výrazněji snížil (-6%).  Nejvyšší souhlas:  Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin (81%; 2005: 82%)  Všímám si hygieny v prodejně (79%; 2005: 79%)  Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat (77%; 2005: 76%)  Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti (68%; 2005: 75%)  Preferuji potraviny ve slevě, vyhledávám akce a slevy (66%; 2005: 62%)  Nejnižší míra souhlasu  Preferuji výrobky ekologického zemědělství (21%; 2005: 27%)  Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím (16%; 2005: 14%)  K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku (16%; 2005: 13%)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 54 Nákupní chování a spotřební vzorce Do jaké míry o Vás platí následující výroky ? (q6) v %, N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 55 Nákupní chování a spotřební vzorce Do jaké míry o Vás platí následující výroky ? (q6) v %, N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let; sloučené varianty „rozhodně platí“ a „spíše platí“

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 56 Nákupní chování a spotřební vzorce dle pohlaví Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně ano; 4 = rozhodně ne N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin Maso často nakupujeme naporcované a předem zabalené v balíčcích Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku Informace na obalech příliš nesleduji, a to ani u výrobků, které neznám Všímám si hygieny v prodejně Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám Preferuji výrobky označené certifikátem kvality (Klasa, Vína z Moravy, vína z Čech apod.) Za kvalitní potraviny označené certifikátem jsem si ochoten/a připlatit Preferuji potraviny ve slevě (tzn. zboží v akci či je za trvale nízké ceny). Vyhledávám AKCE a SLEVY Čas od času koupím i potraviny, jejichž doba trvanlivosti je těsně před vypršením, pokud jsou ve slevě Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím /tzv. Zlevněnky/. Obvykle nakupuji potraviny do zásoby za výhodnou cenu a než je spotřebujeme, uchovávám je doma. Maso kupujeme ve velkém (pokud je za výhodnou cenu), něco spotřebujeme přímo, zbytek zamrazíme Preferuji výrobky ekologického zemědělství Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin Více důvěřuji potravinám, které vyprodukuji sám, než prům. vyráběným potravinám. Rád/a kupuji značky potravin, o kterých je známo, že vyhrály nějakou soutěž Dávám přednost českým potravinám před zahraničními

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 57 Nákupní chování a spotřební vzorce dle věku Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně ano; 4 = rozhodně ne N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin Maso často nakupujeme naporcované a předem zabalené v balíčcích Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku Informace na obalech příliš nesleduji, a to ani u výrobků, které neznám Všímám si hygieny v prodejně Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám Preferuji výrobky označené certifikátem kvality (Klasa, Vína z Moravy, vína z Čech apod.) Za kvalitní potraviny označené certifikátem jsem si ochoten/a připlatit Preferuji potraviny ve slevě (tzn. zboží v akci či je za trvale nízké ceny). Vyhledávám AKCE a SLEVY Čas od času koupím i potraviny, jejichž doba trvanlivosti je těsně před vypršením, pokud jsou ve slevě Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím /tzv. Zlevněnky/. Obvykle nakupuji potraviny do zásoby za výhodnou cenu a než je spotřebujeme, uchovávám je doma. Maso kupujeme ve velkém (pokud je za výhodnou cenu), něco spotřebujeme přímo, zbytek zamrazíme Preferuji výrobky ekologického zemědělství Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin Více důvěřuji potravinám, které vyprodukuji sám, než prům. vyráběným potravinám. Rád/a kupuji značky potravin, o kterých je známo, že vyhrály nějakou soutěž Dávám přednost českým potravinám před zahraničními

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 58 Nákupní chování a spotřební vzorce dle vzdělání Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně ano; 4 = rozhodně ne N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin Maso často nakupujeme naporcované a předem zabalené v balíčcích Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku Informace na obalech příliš nesleduji, a to ani u výrobků, které neznám Všímám si hygieny v prodejně Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám Preferuji výrobky označené certifikátem kvality (Klasa, Vína z Moravy, vína z Čech apod.) Za kvalitní potraviny označené certifikátem jsem si ochoten/a připlatit Preferuji potraviny ve slevě (tzn. zboží v akci či je za trvale nízké ceny). Vyhledávám AKCE a SLEVY Čas od času koupím i potraviny, jejichž doba trvanlivosti je těsně před vypršením, pokud jsou ve slevě Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím /tzv. Zlevněnky/. Obvykle nakupuji potraviny do zásoby za výhodnou cenu a než je spotřebujeme, uchovávám je doma. Maso kupujeme ve velkém (pokud je za výhodnou cenu), něco spotřebujeme přímo, zbytek zamrazíme Preferuji výrobky ekologického zemědělství Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin Více důvěřuji potravinám, které vyprodukuji sám, než prům. vyráběným potravinám. Rád/a kupuji značky potravin, o kterých je známo, že vyhrály nějakou soutěž Dávám přednost českým potravinám před zahraničními

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 59 Nákupní chování a spotřební vzorce dle socioekonomického statusu Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně ano; 4 = rozhodně ne N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin Maso často nakupujeme naporcované a předem zabalené v balíčcích Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku Informace na obalech příliš nesleduji, a to ani u výrobků, které neznám Všímám si hygieny v prodejně Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám Preferuji výrobky označené certifikátem kvality (Klasa, Vína z Moravy, vína z Čech apod.) Za kvalitní potraviny označené certifikátem jsem si ochoten/a připlatit Preferuji potraviny ve slevě (tzn. zboží v akci či je za trvale nízké ceny). Vyhledávám AKCE a SLEVY Čas od času koupím i potraviny, jejichž doba trvanlivosti je těsně před vypršením, pokud jsou ve slevě Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím /tzv. Zlevněnky/. Obvykle nakupuji potraviny do zásoby za výhodnou cenu a než je spotřebujeme, uchovávám je doma. Maso kupujeme ve velkém (pokud je za výhodnou cenu), něco spotřebujeme přímo, zbytek zamrazíme Preferuji výrobky ekologického zemědělství Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin Více důvěřuji potravinám, které vyprodukuji sám, než prům. vyráběným potravinám. Rád/a kupuji značky potravin, o kterých je známo, že vyhrály nějakou soutěž Dávám přednost českým potravinám před zahraničními

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 60 Nákupní chování a spotřební vzorce dle velikosti obce Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně ano; 4 = rozhodně ne N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin Maso často nakupujeme naporcované a předem zabalené v balíčcích Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku Informace na obalech příliš nesleduji, a to ani u výrobků, které neznám Všímám si hygieny v prodejně Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám Preferuji výrobky označené certifikátem kvality (Klasa, Vína z Moravy, vína z Čech apod.) Za kvalitní potraviny označené certifikátem jsem si ochoten/a připlatit Preferuji potraviny ve slevě (tzn. zboží v akci či je za trvale nízké ceny). Vyhledávám AKCE a SLEVY Čas od času koupím i potraviny, jejichž doba trvanlivosti je těsně před vypršením, pokud jsou ve slevě Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím /tzv. Zlevněnky/. Obvykle nakupuji potraviny do zásoby za výhodnou cenu a než je spotřebujeme, uchovávám je doma. Maso kupujeme ve velkém (pokud je za výhodnou cenu), něco spotřebujeme přímo, zbytek zamrazíme Preferuji výrobky ekologického zemědělství Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin Více důvěřuji potravinám, které vyprodukuji sám, než prům. vyráběným potravinám. Rád/a kupuji značky potravin, o kterých je známo, že vyhrály nějakou soutěž Dávám přednost českým potravinám před zahraničními

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 61 Nákupní chování a spotřební vzorce dle segmentů Pozn.: Hodnoty v grafu uvádí průměry na škále 1 – 4, kde 1 = rozhodně ano; 4 = rozhodně ne N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let Preferuji nákup čerstvých nebalených potravin Maso často nakupujeme naporcované a předem zabalené v balíčcích Kupuji i méně jakostní ovoce a zeleninu, pokud je za výhodnou cenu Při nákupu pozorně sleduji datum minimální trvanlivosti a použitelnosti K nákupu mražených výrobků používáme chladící tašku Informace na obalech příliš nesleduji, a to ani u výrobků, které neznám Všímám si hygieny v prodejně Hygiena v prodejně ovlivňuje mé rozhodnutí, zda tam půjdu i příště nakupovat Potraviny kupuji jen od výrobců, které znám Preferuji výrobky označené certifikátem kvality (Klasa, Vína z Moravy, vína z Čech apod.) Za kvalitní potraviny označené certifikátem jsem si ochoten/a připlatit Preferuji potraviny ve slevě (tzn. zboží v akci či je za trvale nízké ceny). Vyhledávám AKCE a SLEVY Čas od času koupím i potraviny, jejichž doba trvanlivosti je těsně před vypršením, pokud jsou ve slevě Občas kupuji potraviny ve specializovaných prodejnách se zlevněným zbožím /tzv. Zlevněnky/. Obvykle nakupuji potraviny do zásoby za výhodnou cenu a než je spotřebujeme, uchovávám je doma. Maso kupujeme ve velkém (pokud je za výhodnou cenu), něco spotřebujeme přímo, zbytek zamrazíme Preferuji výrobky ekologického zemědělství Při nákupu obvykle sleduji složení kupovaných potravin Více důvěřuji potravinám, které vyprodukuji sám, než prům. vyráběným potravinám. Rád/a kupuji značky potravin, o kterých je známo, že vyhrály nějakou soutěž Dávám přednost českým potravinám před zahraničními

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 62 6.4. Význam informací na obalech potravin sledování údajů na obalech  Méně než polovina spotřebitelů věnuje pozornost informacím, které výrobci uvádějí na obalech potravin (44%; 2005: 51%). Oproti roku 2005 zájem spotřebitelů o tyto informace mírně poklesl. Jejich největší podíl nalezneme mezi „informovanými zákazníky velkoformátových prodejen“ (78%).  Nejčastějšími důvody pro nesledování údajů na obalech potravin jsou: informace jsou nečitelné (33%; 2005: 27%), nezajímá mě to (31%; 2005: 31%), důvěra obchodu, že by neprodával nic špatného, nekvalitního (20%; 2005: 20%), důvěřuji výrobci/značce (18%; 2005: 14%)  Nejsledovanějším údajem na obalu je minimální doba trvanlivosti / datum použitelnosti výrobku (96% z těch, kteří informace na obalu výrobků sledují; 2005: 97%), následují země původu výrobku (55%; 2005: 48%), název výrobce (51%; 2005: 45%), podmínky, za kterých je nutné výrobek skladovat (51%; 2005: 57%)  Téměř tři čtvrtiny spotřebitelů sledujících informace na obalech soudí, že informace zde dostupné jsou dostatečné, což však znamená pokles spokojenosti s tímto faktorem o 8% bodů (70%; 2005: 78%).  Rovněž v hodnocení srozumitelnosti zaznamenáváme propad oproti roku 2005 – v současnosti hodnotí údaje na obalech potravin jako srozumitelné 68% respondentů, kdežto v roce 2005 to byly celé tři čtvrtiny dotázaných, kteří údaje sledují (75%).  Nejvýrazněji však poklesla důvěra v pravdivost a hodnověrnost údajů na obalech – za pravdivé a důvěryhodné je považuje jen více než polovina respondentů z řad těch, kteří tyto údaje sledují, kdežto před čtyřmi lety byl jejich podíl tříčtvrtinový (56%, 2005: 77%)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 63 apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 v %, N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18 – 79 let obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen Význam informací na obalech potravin sledování údajů na obalech Sledujete údaje, které jsou uvedeny na obalech potravin ? (q7)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 64 Sledování údajů na obalech dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 103 9 ; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 65 Význam informací na obalech potravin důvod nesledování údajů Z jakých důvodů nesledujete informace na obalech potravin či je sledujete jen zřídka ? (q8) v % v %, N 2009 = 540; N 2005 = 499; nesledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 66 Důvod nesledování údajů dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 103 9 ; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 67 Význam informací na obalech potravin sledované údaje Které informace na obalech obvykle sledujete ? (q9) v %, N 2009 = 802; N 2005 = 814; sledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 68 Význam informací na obalech potravin sledované údaje pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita status segment minim á ln í doba trvanlivosti, datum použitelnosti složen í výrobku

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 69 Význam informací na obalech potravin sledované údaje pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita status segment energetická hodnota nutriční hodnota

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 70 Význam informací na obalech potravin sledované údaje pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita status segment obsah přidaných látek („éčka“) země původu

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 71 Význam informací na obalech potravin sledované údaje pohlaví věk vzdělání ekonomická aktivita status segment název výrobce podmínky skladování

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 72 apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen Význam informací na obalech potravin názor na informace na obalech – dostatečnost poskytovaných informací Jsou podle Vašeho názoru informace, které uvádějí výrobci potravin na obalech, dostatečné či nedostatečné ? (q10) v %, N 2009 = 802; N 2005 = 814; sledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 73 Názor na informace na obalech – dostatečnost poskytovaných informací dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127 v %, N 2009 = 802; sledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 74 apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen Význam informací na obalech potravin názor na informace na obalech – srozumitelnost Jak hodnotíte srozumitelnost těchto informací ? (q11) v %, N 2009 = 802; N 2005 = 814; sledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 75 Názor na informace na obalech – srozumitelnost dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127 v %, N 2009 = 802; sledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 76 apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen Význam informací na obalech potravin pravdivost informací uváděných na obalech potravin Jaké jsou na základě Vašich zkušeností informace na obalech potravin ? (q12) v %, N 2009 = 802; N 2005 = 814; sledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 77 Názor na informace na obalech – pravdivost informací uváděných na obalech potravin pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127 v %, N 2009 = 802; sledují informace na obalech potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 78 6.5. Nákup zlevněných potravin  Podíl spotřebitelů, kteří alespoň občas zakoupí zlevněné potraviny, zůstává ve srovnání s rokem 2005 na stejné úrovni a činí přibližně ¾ (77%; 2005: 78%).  Zlevněné potraviny dále nakupují častěji ženy (80% z nich), lidé ve věku 35 – 44 let (79%) a 55 – 64 let (80%), nákup zlevněných potravin klesá s rostoucím vzděláním – nejvíce je tedy nakupují lidé se ZŠ vzděláním a vyučení (79%). Výrazně vyšší podíl nakupujících zlevněných potravin najdeme mezi osobami v domácnosti (79%) a důchodci (81%) a lidmi s nejnižším socioekonomickým statusem E (82%). Výrazně více jsou k jejich nákupu vstřícní lidé z menších měst o velikosti 5000 – 19999 obyvatel (85%) a spotřebitelé ze segmentu „apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen“ (86%).  O zdůvodnění slevy výrobku se alespoň většinou zajímají tři čtvrtiny respondentů kupujících zlevněné potraviny (73%; 2005: 74%).  Informace o důvodu slevy výrobku zajímají více ženy (79%), osoby ve věku 35 – 44 let (77%) a 45 – 54let (78%), zájem o informace roste spolu se vzděláním (ZŠ 65%, VŠ 82%), výrazně se o ně zajímají OSVČ (80%) a zaměstnanci (75%). Výraznější zájem projevují též lidé z největších měst o velikosti 100 000 ob. a více (84%), lidé z domácností s nejvyšší socioekonomickým statusem A (81%).

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 79 apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen Nákup zlevněných potravin v %, N 2009 = 1039; N 2005 = 1024; ČR 18 – 79 let Nakupujete alespoň občas zlevněné potraviny ? (q13)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 80 Nákup zlevněných potravin dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127 v %, N = 103 9 ; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 81 apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen Nákup zlevněných potravin sledování důvodu slevy v %, N 2009 = 795; N 2005 = 799; kupují zlevněné potraviny Když kupujete zlevněný potravinářský výrobek, zkoumáte, proč je zlevněný ? (q12)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 82 Nákup zlevněných potravin - sledování důvodu slevy dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127 v %, N 2009 = 795; kupují zlevněné potraviny

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 83 7. ZACHÁZENÍ S POTRAVINAMI PO NÁKUPU  Téměř všichni respondenti souhlasí s tvrzením, že „maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumují v krátké době od nákupu“ (96%). Vysokou míru souhlasu také vykazují výroky „před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce” (84%) a „k nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět“ (78%).  Rozdíly v nakládání s potravinami se nejmarkantněji projevují mezi segmenty spotřebitelů. „Informovaní zákazníci velkoformátových prodejen” jsou celkově obezřetnější a dbají obecně platných doporučení, naopak segmenty „apatických zákazníků velkoformátových prodejen” a zejména „sporadických nakupujících” přistupují k této oblasti výrazně méně důsledně. V menší míře se rozdíly v nakládání s potravinami projevují i mezi jinými demografickými skupinami - odpovědnější jsou ženy, lidé s vyšším vzděláním a s vyšším socioekonomickým statusem  Pro většinu typů potravin mají dotázaní v domácnosti jedno nebo nejvýše dvě obvyklá místa uložení. Nejjednoznačnější je situace u mléčných výrobků (98% uchovává v lednici), uzenin, salámů a párků (97% v lednici), mražených potravin (97% v mrazničce) a lahůdek (95% v lednici). Největší rozdíly naopak najdeme u chleba a pečiva (47% uchovává ve spíži, 46% v kuchyňské lince) a u nealkoholických nápojů (42% ve spíži, 21% v lednici a 15% ve sklepě).  Segment sporadických nakupujících uchovává častěji než jiné segmenty mléko, mléčné výrobky, zeleninu a lahůdky a vejce ve spíži.  Znalost maximální délky uchovávání masa v běžně dostupné mrazničce deklaruje 36% dotázaných, ve výzkumu z roku 2005 to bylo 41%. Nejsebevědomější je segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen (53% uvádí, že zná správnou odpověď), nejskeptičtěji své znalosti hodnotí sporadičtí nakupující (7%).  Z respondentů, kteří deklarovali znalost maximální doby uchování masa, více než tři čtvrtiny (77%) uvedly správný údaj, resp. dobu nejvýše devět měsíců. Největší část dotázaných se domnívá, že maso lze uchovat po 6 měsíců (37%). Nejčastěji odpověď ve správném intervalu uváděli respondenti ze segmentu obezřetných zákazníků malých prodejen (82%)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 84 7.1 Zacházení s potravinami po nákupu „Do jaké míry o Vás platí následující výroky?“ (q15) %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 85 Zacházení s potravinami po nákupu „Do jaké míry o Vás platí následující výroky?“ (q15) %, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 86 Maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumujeme v krátké době od nákupu. Nahnilé či plesnivé části ovoce a zeleniny okrajujeme a konzumujeme zdravou část. Zmrazujeme znova již jednou rozmražené výrobky. Maso kupujeme ve velkém. Zamrazíme ho a konzumujeme ho postupně. Striktně dodržujeme datum doporučené spotřeby. Pokud je výrobek prošlý, třeba jen o den a je i dobrý, stejně ho vyhodíme. K nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět. Občas se stává, že nakoupené potraviny nechám delší dobu v autě, v kanceláři či jinde. Správně je uložím až doma. Stane se mi, že čerstvou zeleninu či ovoce před konzumací neumyji. Pro manipulaci s masem používám jiné nástroje (nože, prkénko aj.) než pro manipulaci s jinými potravinami. Před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce. Po manipulaci s vejci, hlavně jejich skořápkami, si vždy umývám ruce. Když objevím kolečko plísně na povrchu zabalené potraviny, plíseň odstraním a potravinu dále konzumuji. 86 Zacházení s potravinami po nákupu dle pohlaví průměry, ČR 18 - 79 let rozhodně ano rozhodně ne

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 87 Zacházení s potravinami po nákupu dle věku Maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumujeme v krátké době od nákupu. Nahnilé či plesnivé části ovoce a zeleniny okrajujeme a konzumujeme zdravou část. Zmrazujeme znova již jednou rozmražené výrobky. Maso kupujeme ve velkém. Zamrazíme ho a konzumujeme ho postupně. Striktně dodržujeme datum doporučené spotřeby. Pokud je výrobek prošlý, třeba jen o den a je i dobrý, stejně ho vyhodíme. K nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět. Občas se stává, že nakoupené potraviny nechám delší dobu v autě, v kanceláři či jinde. Správně je uložím až doma. Stane se mi, že čerstvou zeleninu či ovoce před konzumací neumyji. Pro manipulaci s masem používám jiné nástroje (nože, prkénko aj.) než pro manipulaci s jinými potravinami. Před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce. Po manipulaci s vejci, hlavně jejich skořápkami, si vždy umývám ruce. Když objevím kolečko plísně na povrchu zabalené potraviny, plíseň odstraním a potravinu dále konzumuji. průměry, ČR 18 - 79 let rozhodně ano rozhodně ne

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 88 Zacházení s potravinami po nákupu dle vzdělání Maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumujeme v krátké době od nákupu. Nahnilé či plesnivé části ovoce a zeleniny okrajujeme a konzumujeme zdravou část. Zmrazujeme znova již jednou rozmražené výrobky. Maso kupujeme ve velkém. Zamrazíme ho a konzumujeme ho postupně. Striktně dodržujeme datum doporučené spotřeby. Pokud je výrobek prošlý, třeba jen o den a je i dobrý, stejně ho vyhodíme. K nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět. Občas se stává, že nakoupené potraviny nechám delší dobu v autě, v kanceláři či jinde. Správně je uložím až doma. Stane se mi, že čerstvou zeleninu či ovoce před konzumací neumyji. Pro manipulaci s masem používám jiné nástroje (nože, prkénko aj.) než pro manipulaci s jinými potravinami. Před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce. Po manipulaci s vejci, hlavně jejich skořápkami, si vždy umývám ruce. Když objevím kolečko plísně na povrchu zabalené potraviny, plíseň odstraním a potravinu dále konzumuji. rozhodně ano rozhodně ne průměry, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 89 Zacházení s potravinami po nákupu dle socioekonomického statusu Maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumujeme v krátké době od nákupu. Nahnilé či plesnivé části ovoce a zeleniny okrajujeme a konzumujeme zdravou část. Zmrazujeme znova již jednou rozmražené výrobky. Maso kupujeme ve velkém. Zamrazíme ho a konzumujeme ho postupně. Striktně dodržujeme datum doporučené spotřeby. Pokud je výrobek prošlý, třeba jen o den a je i dobrý, stejně ho vyhodíme. K nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět. Občas se stává, že nakoupené potraviny nechám delší dobu v autě, v kanceláři či jinde. Správně je uložím až doma. Stane se mi, že čerstvou zeleninu či ovoce před konzumací neumyji. Pro manipulaci s masem používám jiné nástroje (nože, prkénko aj.) než pro manipulaci s jinými potravinami. Před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce. Po manipulaci s vejci, hlavně jejich skořápkami, si vždy umývám ruce. Když objevím kolečko plísně na povrchu zabalené potraviny, plíseň odstraním a potravinu dále konzumuji. rozhodně ano rozhodně ne průměry, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 90 Zacházení s potravinami po nákupu dle velikosti obce Maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumujeme v krátké době od nákupu. Nahnilé či plesnivé části ovoce a zeleniny okrajujeme a konzumujeme zdravou část. Zmrazujeme znova již jednou rozmražené výrobky. Maso kupujeme ve velkém. Zamrazíme ho a konzumujeme ho postupně. Striktně dodržujeme datum doporučené spotřeby. Pokud je výrobek prošlý, třeba jen o den a je i dobrý, stejně ho vyhodíme. K nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět. Občas se stává, že nakoupené potraviny nechám delší dobu v autě, v kanceláři či jinde. Správně je uložím až doma. Stane se mi, že čerstvou zeleninu či ovoce před konzumací neumyji. Pro manipulaci s masem používám jiné nástroje (nože, prkénko aj.) než pro manipulaci s jinými potravinami. Před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce. Po manipulaci s vejci, hlavně jejich skořápkami, si vždy umývám ruce. Když objevím kolečko plísně na povrchu zabalené potraviny, plíseň odstraním a potravinu dále konzumuji. rozhodně ano rozhodně ne průměry, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 91 Zacházení s potravinami po nákupu dle segmentů Maso, uzeniny a potraviny, které mají kratší trvanlivost, konzumujeme v krátké době od nákupu. Nahnilé či plesnivé části ovoce a zeleniny okrajujeme a konzumujeme zdravou část. Zmrazujeme znova již jednou rozmražené výrobky. Maso kupujeme ve velkém. Zamrazíme ho a konzumujeme ho postupně. Striktně dodržujeme datum doporučené spotřeby. Pokud je výrobek prošlý, třeba jen o den a je i dobrý, stejně ho vyhodíme. K nabírání potravin ze sklenic či kelímků používám vždy čistý, nepoužitý příbor či jiný předmět. Občas se stává, že nakoupené potraviny nechám delší dobu v autě, v kanceláři či jinde. Správně je uložím až doma. Stane se mi, že čerstvou zeleninu či ovoce před konzumací neumyji. Pro manipulaci s masem používám jiné nástroje (nože, prkénko aj.) než pro manipulaci s jinými potravinami. Před manipulací s potravinami si vždy umývám ruce. Po manipulaci s vejci, hlavně jejich skořápkami, si vždy umývám ruce. Když objevím kolečko plísně na povrchu zabalené potraviny, plíseň odstraním a potravinu dále konzumuji. rozhodně ano rozhodně ne průměry, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 92 7.2 Skladování potravin v domácnosti chléb, pečivomléko „Kde obvykle skladujete (uchováváte) doma následující potraviny?“ (q16) mléčné výrobky masouzeniny, salámy, párky zelenina, ovoce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 93 Skladování potravin v domácnosti mražené potraviny nealko nápoje „Kde obvykle skladujete (uchováváte) doma následující potraviny?“ (q16) lahůdky suché potraviny vejce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 94 Skladování potravin v domácnosti „Kde obvykle skladujete (uchováváte) doma následující potraviny?“ (q16) %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 95 Skladování potravin v domácnosti „ Kde obvykle skladujete (uchováváte) doma následující potraviny? “ (q16) chléb, pečivo mléko mléčné výrobky maso %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 96 Skladování potravin v domácnosti „ Kde obvykle skladujete (uchováváte) doma následující potraviny? “ (q16) uzeniny, salámy, párky zelenina, ovoce mražené potraviny nealko nápoje %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 97 Skladování potravin v domácnosti „ Kde obvykle skladujete (uchováváte) doma následující potraviny? “ (q16) lahůdky, zákusky suché potraviny vejce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 98 7.3 Skladování masa v mrazničce „Víte jaká je maximální doba, po kterou je vhodné uchovávat maso v běžně dostupném mrazáku?“ (q17) %, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 99 Znalost maximální lhůty skladování masa v mrazničce dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 100 Uvedená doba skladování masa v mrazničce „Víte, jaká je maximální doba, po kterou je vhodné uchovávat maso v běžně dostupném mrazáku?“ (q17) %; respondenti, kteří uvedli dobu skladování měsíce v % správněchybně %; respondenti, kteří uvedli dobu skladování %; N = 378 - respondenti, kteří uvedli dobu skladování

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 101 8. SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ A KVALITOU POTRAVIN  65% dotázaných je spíše nebo velmi spokojeno s hygienickými podmínkami prodeje potravin v ČR. 6% lidí je naopak s hygienickými podmínkami spíše nebo velmi nespokojeno. Ve srovnání s rokem 2005 se podíl spokojených zvýšil (+8%). V segmentu sporadických nakupujících je spokojeno jen 53%, velký podíl nemá názor (26%). Ostatní tři segmenty se v tomto ohledu od sebe příliš neliší.  S hygienickými podmínkami prodeje potravin jsou spokojenější ženy (69%), lidé ve věku 55 - 64 let (71%) a 45 - 54 let (69%), osoby v domácnosti (78%) a OSVČ (72%), dotázaní s nejvyšším socioekonomickým statusem A (70%).  Téměř tři čtvrtiny dotázaných jsou spokojeny se zdravotní nezávadností potravin vyráběných v ČR - 10% má o jejich nezávadnosti velmi vysoké mínění a 63% spíše vysoké. Oproti roku 2005 se podíl respondentů, spokojených se zdravotní nezávadností českých potravin, zvýšil o 4%. Nejlépe zdravotní nezávadnost tuzemských potravin vnímá segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen - 80% ji hodnotí jako velmi nebo spíše vysokou. Naopak v segmentu sporadických nakupujících podíl pozitivně hodnotících činí pouze 43% (celých 48% ovšem volí odpověď „nevím“).  Potraviny vyráběné v zahraničí jsou dotázanými vnímány hůře než tuzemské - 7% má o jejich zdravotní nezávadnosti velmi vysoké mínění a 45% spíše vysoké. Ve srovnání s rokem 2005 se vnímání jejich nezávadnosti mírně zhoršilo (-2%). Rozdíly mezi jednotlivými segmenty jsou podobné jako u hodnocení domácích potravin - informovaní zákazníci velkoformátových prodejen jsou nejspokojenější a sporadičtí nakupující jsou spokojeni nejméně, přičemž velký podíl z nich nemá jasný názor

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 102 SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ A KVALITOU POTRAVIN  Obavy ze zdravotní závadnosti potravin alespoň občas pociťuje 21% dotázaných (1% často). Nejvíce obav má segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen (3% mají obavy často a 29% občas), nejméně se bojí segment sporadických nakupujících (4% mají obavy občas).  Dotázaní, kteří někdy pociťují obavy ze zdravotní závadnosti potravin, mají tyto obavy nejčastěji při konzumaci lahůdek (23% velmi často, 48% občas) a uzenin (13% velmi často, 49% občas). Z porovnání jednotlivých segmentů vyplývá, že u většiny typů potravin pociťuje největší obavy ze zdravotní závadnosti segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen a naopak nejmenší obavy mají sporadičtí nakupující.  Respondenti, kteří se alespoň někdy obávají zdravotní závadnosti potravin, svoje pochybnosti směřují hlavně vůči potravinám z trhů a tržnic (34% velmi často, 44% občas) a z bufetů a rychlého občerstvení (32% velmi často, 48% občas). Jako nejspolehlivější zdroj zdravotně nezávadných potravin je vnímáno pekařství (1% se obává velmi často, 12% občas). Z hlediska segmentů se zde opakuje situace z předchozí otázky na typy potravin - u většiny prodejních míst pociťuje největší obavy ze zdravotní závadnosti segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen a naopak nejmenší obavy mají sporadičtí nakupující.  Úroveň zdravotní nezávadnosti potravin se podle respondentů postupně zvyšuje - podle 47% dotázaných je nezávadnost a bezpečnost potravin lepší než před deseti lety, podle 11% je horší, podle 30% je zhruba stejná. Dotázaní jsou v tomto ohledu mírně optimističtější než v roce 2005. Nejpříznivěji vývoj v této oblasti hodnotí segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 103 SPOKOJENOST S BEZPEČNOSTÍ A KVALITOU POTRAVIN  Kvalita potravin vyráběných v ČR je hodnocena příznivě: 13% ji považuje za velmi vysokou, 68% za spíše vysokou. Hodnocení je lepší než v roce 2005 (+5%). Nejlépe kvalitu domácích potravin hodnotí segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen (dle 87% je kvalita vysoká).  Kvalita potravin ze zahraničí je hodnocena hůře než v případě tuzemské produkce: 9% pokládá kvalitu zahraničních potravin za velmi vysokou, 49% za spíše vysokou. Hodnocení je stejné jako v roce 2005. Nejlépe kvalitu dovážených potravin hodnotí segment apatických zákazníků velkoformátových prodejen (dle 62% je kvalita vysoká).  Kvalita potravin se podle respondentů postupně zvyšuje - podle 52% dotázaných je kvalita potravin lepší než před deseti lety, podle 12% je horší, podle 28% je zhruba stejná. Dotázaní jsou v tomto ohledu mírně optimističtější než v roce 2005. Nejpříznivěji vývoj v této oblasti hodnotí segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 104 8.1 Hygiena prodeje „Do jaké míry jste spokojen/a či nespokojen/a s hygienickými podmínkami prodeje potravin v ČR?“ (q19) apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, ČR 18 - 79 let %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 105 Hygiena prodeje dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 106 8.2 Nezávadnost potravin 8.2.1 Nezávadnost potravin vyráběných v ČR „Jak hodnotíte zdravotní nezávadnost potravin vyráběných v ČR?“ (q20) apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, ČR 18 - 79 let %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 107 Nezávadnost potravin vyráběných v ČR dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 108 8.2.2 Nezávadnost potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR „Jak hodnotíte zdravotní nezávadnost potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR?“ (q21) %, ČR 18 - 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 109 Nezávadnost potravin vyráběných v zahraničí dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 110 „Pociťujete někdy při nákupu potravin obavy z toho, že by mohly být zdravotně závadné, respektive jejich požití by mohlo být nebezpečné? (q22)“ 8.2.3 Obavy ze zdravotní závadnosti potravin apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 1039; ČR 18 - 79 let %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 111 Obavy ze zdravotní závadnosti potravin dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 112 „Jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti následujících potravin?“ (q23) Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - druhy potravin %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 113 „Jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti následujících potravin?“ Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - druhy potravin srovnání s předchozí vlnou výzkumu %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 114 dle vzdělánídle pohlaví Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - druhy potravin dle pohlaví a vzdělání %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin Grafy zachycují sloučené podíly odpovědí „velmi často“ a „občas“ „Jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti následujících potravin?“ (q23)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 115 dle segmentů dle věku Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - druhy potravin dle věku a segmentů %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin Grafy zachycují sloučené podíly odpovědí „velmi často“ a „občas“

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 116 Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - typy prodejen „A jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti potravin kupovaných v následujících typech prodejen?“ (q24) %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 117 Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - typy prodejen srovnání s předchozí vlnou výzkumu „A jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti potravin kupovaných v následujících typech prodejen?“ (q24) %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 118 dle vzdělánídle pohlaví Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - typy prodejen dle pohlaví a vzdělání %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin Grafy zachycují sloučené podíly odpovědí „velmi často“ a „občas“ „A jak často pociťujete obavy ze zdravotní závadnosti potravin kupovaných v následujících typech prodejen?“ (q24)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 119 dle segmentů dle věku Obavy ze zdravotní závadnosti potravin - typy prodejen dle věku a segmentů %, N = 599; mají obavy ze závadnosti potravin Grafy zachycují sloučené podíly odpovědí „velmi často“ a „občas“

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 120 „Kdybyste měl/a porovnat zdravotní nezávadnost potravin dnes a bezpečnost a nezávadnost před cca 10 lety, co byste řekl/a?“ (q25) 8.2.4 Srovnání nezávadnosti potravin dnes a před deseti lety %, ČR 18 - 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 121 Srovnání nezávadnosti potravin dnes a před deseti lety dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 122 „Jak hodnotíte kvalitu potravin vyráběných v ČR?“ (q26) 8.3 Kvalita potravin 8.3.1 Kvalita potravin vyráběných v ČR %, ČR 18 - 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 123 Srovnání nezávadnosti potravin dnes a před deseti lety dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 124 „Jak hodnotíte kvalitu potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR?“ (q27) 8.3.2 Kvalita potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR %, ČR 18 - 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 125 Kvalita potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 126 „Kdybyste měl/a porovnat kvalitu potravin dnes s kvalitou před cca 10 lety, co byste řekl/a?“ (q28) 8.3.3 Srovnání kvality potravin dnes a před 10 lety %, ČR 18 - 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 127 Srovnání kvality potravin dnes a před 10 lety dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 128 8.4. Konkrétní zkušenosti české populace s problémy s kvalitou či závadností potravin  Necelá pětina dotázaných se v posledním roce osobně při nákupu potravin setkala s problémem, který se týkal jejich kvality či zdravotní nezávadnosti (19%). Tento podíl je o 5% menší než v roce 2005. Nejčastěji museli takový problém řešit dotázaní ze segmentu informovaných zákazníků velkoformátových prodejen (28%).  Respondenti, kteří se při nákupu setkali s nekvalitními či závadnými potravinami, hovoří nejčastěji o zkaženém mase či masných výrobcích (50%), dále o plesnivém ovoci či zelenině (21%) a zkaženém mléce či mléčných výrobcích (13%). Nadpoloviční většina z nich se snažila zboží vrátit či reklamovat (55%).  Za původce problémů s kvalitou a bezpečností potravin největší část dotázaných označuje prodejny potravin (79%); relativně nejméně často si dotázaní myslí, že problémy vznikají až v domácnostech (37%).

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 129 Konkrétní zkušenosti české populace s problémy s kvalitou či závadností potravin „Setkal/a jste se vy osobně v posledních 12 měsících při nákupu potravin s problémem, který se týkal jejich kvality či zdravotní nezávadnosti?“ (q29) %, ČR 18 - 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 399%, N = 185%, N = 69%, N = 386

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 130 Kvalita potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 131 Konkrétní zkušenosti české populace s problémy s kvalitou či závadností potravin „Zmínil/a jste se, že jste zaznamenal/a nějaký problém při nákupu potravin. Můžete mi prosím říci, o co se jednalo?“ (q30) %, N=198; respondenti, kteří měli problém s kvalitou potravin možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 132 Konkrétní zkušenosti české populace s problémy s kvalitou či závadností potravin - dle segmentů „Zmínil/a jste se, že jste zaznamenal/a nějaký problém při nákupu potravin. Můžete mi prosím říci, o co se jednalo?“ (q30) %, respondenti, kteří měli problém s kvalitou potravin možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 133 „Jak jste to řešil/a?“ (q31) Konkrétní zkušenosti české populace s problémy s kvalitou či závadností potravin %, respondenti, kteří měli problém s kvalitou potravin apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen %, N = 56%, N = 33%, N = 2%, N = 107

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 134 Kvalita potravin vyráběných v zahraničí a dovážených do ČR dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment %, N=198; respondenti, kteří měli problém s kvalitou potravin 82 116 20 41 36 38 30 33 25 78 65 30 15 108 10 45 8 12 29 33 32 42 38 24 56 33 2 107 27 42 36 27 24 22 56 103 2 15 22 67 107 2 73 40 44 41 28 24 19 22 32 27

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 135 „Kde, podle Vašeho názoru, vznikají největší rizika v této oblasti?“ (q32) Původ problémů se závadností potravin %, N = 1039; ČR 18 - 79 let 135

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 136 „Většina problémů vzniká až v prodejnách potravin“ dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 137 „Většina problémů má původ již ve výrobě potravin - u výrobců“ dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 138 „Většina problémů vzniká při přepravě potravin“ dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 139 „Většina problémů vzniká až v domácnostech“ dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 140 9. INFORMOVANOST ČESKÉ POPULACE O PROBLEMATICE BEZPEČNOSTI POTRAVIN  I nadále zůstává v populaci poměrně velká skupina osob (49%), která pociťuje nedostatečný přísun informací vztahujících se k bezpečnosti potravin, zároveň se zmenšila o 7% skupina osob, která má dostatek takových informací (aktuálně 35%). Téměř totožné zůstává procento dotázaných, kteří ví, kam by se obrátili, kdyby chtěli informací více (31%). Z konkrétních institucí by se obrátili s problémem týkajícím se bezpečnosti nebo nevhodného prodeje zejména na ČOI, méně často na hygienickou stanici nebo na SZPI. Oproti předchozímu šetření se zvýšil počet osob, které by samy pátraly na internetu nebo se obrátily přímo na prodejce či na Sdružení obrany spotřebitelů.  Výzkum opět potvrdil, že i když lidé pociťují nedostatek informací, zůstávají v získávání údajů týkajících se bezpečnosti potravin nebo podmínek jejich prodeje spíše pasivní. Aktuálně pouze 8% z nich se již někdy pokoušelo získat informace týkající se podmínek prodeje potravin. Většinou při tom byli úspěšní.  Informace lidé nejčastěji získávají z televize, z denního tisku či časopisů, na internetu, od známých nebo z rádia. Muži častěji uváděli, že žádné informace odnikud nemají, pokud je hledají, pak častěji než ženy na internetu. Ženy preferují jako zdroj informací spíše televizi, časopisy, své příbuzné nebo prodejce. Lidé s vyšším vzděláním vyhledávají obecně informace častěji, zejména z časopisů a na internetu. Lidé s výučním listem získávají informace častěji než ostatní vzdělanostní skupiny z televize a z letáků a brožur.  Informace ohledně kvality a bezpečnosti (nezávadnosti) potravin by měly podle respondentů poskytovat zejména státní instituce. Na druhém místě respondenti vyžadují informace přímo od výrobců, následně z veřejnoprávních médií a od prodejců potravin.  Nedá se říct, že by se výrazně často objevovala nějaká oblast, ve které respondenti pociťují nedostatek informací. Respondenti uvedli řadu rozmanitých nápadů, jaké informace o problematice bezpečné spotřeby potravin postrádají, ale nikdy se na nich neshodla větší část lidí. Nejčastěji lidé uváděli, že postrádají informace o výskytu škodlivých a závadných potravin (10%), zajímaly by je více podmínky při výrobě, přepravě a skladování potravin (10%), ocenili by zřetelné a srozumitelné označení doby použitelnosti, trvanlivosti (6%).

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 141 INFORMOVANOST ČESKÉ POPULACE O PROBLEMATICE BEZPEČNOSTI POTRAVIN  Čtvrtina lidí žádné další informace nepostrádá. Pokud jde o formu informování, nejvíce by lidé uvítali sdělení prostřednictvím televize, formou akcí přímo v obchodech nebo prostřednictvím letáků či časopisů distribuovaných do domácností zdarma. O semináře či přednášky pro veřejnost zůstává zájem minimální.  Stejně jako v předchozím výzkumu necelé dvě pětiny dotázaných deklarují, že ví, na koho by se s problémem týkajícím se bezpečnosti či nevhodného prodeje potravin obrátili. Nejčastěji by to bylo na Českou obchodní inspekci (52%), dále hygienickou stanici (26%) a na SZPI (9%).  Ve srovnání s rokem 2005 se zvýšil podíl osob, které se sice s nějakým problémem v oblasti bezpečnosti potravin setkaly, nicméně jej nijak neřešily (33%; + 8%).  V aktuálním výzkumu jsme blíže zjišťovali postoje respondentů k ochraně spotřebitelů v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin v ČR. Téměř tři čtvrtiny dotázaných důvěřují nezávislým spotřebitelským organizacím, které se zabývají ochranou práv spotřebitele. O něco méně – dvě třetiny dotázaných věří úřadům a státním institucím, že podnikají účinné kroky k tomu, aby se na trhu neobjevovaly nebezpečné a závadné potraviny. 61% respondentů také věří, že většina prodejců potravin v ČR respektuje a dodržuje práva spotřebitelů. Přesto však se 22% dotázaných v obchodech se závadnými, prošlými či jinak nebezpečnými potravinami setkává poměrně často. Pouze 36% dotázaných považuje za jednoduché vyřešit spory zákazníka s prodejci prostřednictvím různých orgánů, které se zabývají dohledem a dozorem v této oblasti, pokud už se nějaký problém vyskytne.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 142 %, N = 1039, ČR 18 - 79 let apatičtí VF obezřetní MPsporadičtí nakupujícíinformovaní VF  Pouhá 4% dotázaných si jsou jista tím, že mají dostatek informací o bezpečnosti potravin v ČR. Spolu s variantou „spíše ano“ je tedy mezi respondenty 35% těch, kteří se spíše nebo rozhodně domnívají, že mají informací dostatek. (Oproti šetření z roku 2005 je to o 7% méně).  Téměř polovina (49%) dotázaných se naopak domnívá, že informací dostatek nemá.  Nejméně často mají dostatek informací „sporadičtí nakupující“. „Domníváte se, že máte dostatek informací o bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti a kvalitě) potravin v ČR?“ (q33) 9.1 Informace o bezpečnosti potravin

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 143 „Víte, kam, resp. na koho se obrátit, když budete chtít více informací o této problematice?“ (q34)  Necelá třetina dotázaných říká, že ví, kam by se obrátili, kdyby chtěli více informací o zdravotní nezávadnosti a kvalitě potravin.  Respondenti ze segmentu „informovaní zákazníci velkoformátových prodejen“ častěji než ostatní uvádějí, že ví, na koho by se obrátili, kdyby chtěli více informací o zdravotní nezávadnosti a kvalitě potravin. Informace o bezpečnosti potravin %, N = 1039, ČR 18 - 79 let apatičtí VF obezřetní MPsporadičtí nakupujícíinformovaní VF

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 144 Informace o bezpečnosti potravin dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 145 „Na koho byste se v této věci obrátil/a?“ (q35) %, N = 321, vědí, na koho se obrátit možnost více odpovědí, uvedeny odpovědi s četností alespoň 1% Informace o bezpečnosti potravin Český svaz spotřebitelů články v různých rubrikách zaměřených na zdraví Ministerstvo zemědělství Inspekce životního prostředí a obchodu nevládní organizace Potravinářská komora Státní inspekce kvality Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský testy pro spotřebitele Občanské judo Varianty odpovědí s četností = 1  Většina z těch, kteří uvedli, že ví, koho by kontaktovali, kdyby chtěli více informací o bezpečnosti potravin v ČR, následně uvedla, že by se obrátili na Českou obchodní inspekci (53%; +7% ve srovnání s r. 2005).  Velká část dotázaných dále uvedla, že by se obrátili na hygienickou stanici – ať už krajskou, nebo okresní (celkem 25%;-6%).  Třetí nejčastěji jmenovanou položkou byl shodně internet (+4%) a SZPI (10%; -3%). Lidé také uvádějí, že by se mohli obrátit přímo na prodejce nebo na Sdružení obrany spotřebitelů.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 146 „Snažil/a jste se již někdy někde získat informace o tom, jaké podmínky musí splňovat prodejce potravin?“ (q36)  Zájem lidí získat informace o podmínkách, které musí splňovat prodejce potravin, se ani po čtyřech letech nezvýšil, naopak je ještě nižší. Pokud se o to pokusí (8% dotázaných;-4%), pak ve třech čtvrtinách případů uspějí, zatímco čtvrtině z nich se nepodaří požadované informace získat.  Největší aktivitu v hledání informací o podmínkách prodeje potravin vykazují „informovaní zákazníci velkoformátových prodejen“. 9.2 Informace o podmínkách prodeje %, N = 1039, ČR 18 - 79 let sporadičtí nakupujícíinformovaní VF apatičtí VF obezřetní MP

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 147 Informace o podmínkách prodeje dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 148 9.3 Zdroje informací dle vzdělání „Z jakých zdrojů dnes získáváte informace o problematice kvality, bezpečnosti (nezávadnosti) potravin, případně další informace z oblasti ochrany spotřebitele?“ (q37) celý soubor a dle pohlaví %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 149 Zdroje informací dle vzdělání „Kdo by měl podle Vás poskytovat v ČR informace ohledně kvality a bezpečnosti (nezávadnosti) potravin? Uveďte všechny, kdo by to měl dělat.“ (q38) celý soubor a dle pohlaví %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 150 9.4 Chybějící informace a forma informování „Jaké informace o problematice bezpečné spotřeby potravin postrádáte?“ (q39)  Respondenti uvedli celou řadu rozmanitých nápadů, jaké informace o problematice bezpečné spotřeby potravin postrádají. Spíše se jedná o několik oblastí (detailní výčet odpovědí viz následující strany), než že by převažoval nějaký konkrétní požadavek na zvýšení informovanosti.  Nejčastěji lidé uváděli, že postrádají informace o výskytu škodlivých a závadných potravin (10%), zajímaly by je více podmínky při výrobě, přepravě a skladování potravin (taktéž 10%), ocenili by zřetelné a srozumitelné označení doby použitelnosti, trvanlivosti (6%). Uvítali by také informace vzešlé z různých srovnávacích testů kvality potravin (4%) a vysvětlení různých specifických pojmů a zkratek (2%). %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; možnost více odpovědí, uvedeny odpovědi s četností alespoň 1%

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 151 informace o výskytu škodlivých potravin, závadnost potravin10,4%doba použitelnosti, datum výroby a spotřeby, záruční doba5,5% rychlá dostupnost informací o výskytu závadných potravin3,6%čitelná, viditelná záruční doba3,4% informace o případných nebezpečných složkách1,8%doba skladování mražených potravin v mrazničce0,7% jména obchodů, kde prodávají špatné zboží1,6%datum reálné, nejen doporučené spotřeby0,5% jak poznat, že výrobek není zkažený0,9%doba spotřeby otevřených výrobků na více výrobcích0,3% zamezení možné konzumaci škodlivých potravin0,6%kdy byl výrobek zabalen, zpracován0,3% informace, která éčka skutečně škodí0,5%na všech potravinách datum výroby a spotřeby0,2% jména výrobců a dovozců problematických potravin0,5%dobu skladování potravin na prodejně0,1% informace o sankcích pro výrobce závadných potravin0,4%upozornění na krátkou dobu trvanlivosti0,1% množství hnojení0,2% čitelné, přesné, pravdivé informace v češtině4,3% informace o chemickém ošetření plodů0,2%čitelnější informace na obalu, větší písmo2,3% na jaké potraviny si dát největší pozor0,1%pravdivé, přesné, kvalitní informace1,3% informace o nezávadnosti obalového materiálu0,1%české popisky0,8% podmínky skladování a převozu potravin, výroby, přípravy9,7%testy kvality potravin, srovnání prodejen, spokojenost zákazníků3,5% jak co nejlépe skladovat a uchovávat zboží5,1%častější a medializovanější testy kvality potravin1,2% informace o přepravě a skladování2,9%specializovaný televizní pořad o kvalitě potravin0,8% jak dlouho můžou být čerstvé potraviny mimo lednici0,5%jak poznat kvalitní výrobek0,5% v jakých podmínkach se potraviny vyrábí0,4%různá srovnání sobě podobných výrobků0,3% jak předcházet červům a molům v mouce0,2%jednoznačnou záruku a odpovědnost prodávajícího0,2% jak správně zamrazovat a rozmrazovat potraviny0,2%vhodnost výrobků pro děti0,2% při předváděcích akciích v prodejně popsat možné problémy0,2%kdo by měl a kdo neměl určité výrobky konzumovat0,2% jak správně uchovat pečivo0,1%spokojenost a nespokojenost ostatních zákazníků0,1% jakost výroby0,1%srovnávání prodejen0,1% informace o přípravě jídel v případě polotovarů0,1% 151 Chybějící informace a forma informování - pokračování „Jaké informace o problematice bezpečné spotřeby potravin postrádáte?“ (q39)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 152 Chybějící informace a forma informování - pokračování „Jaké informace o problematice bezpečné spotřeby potravin postrádáte?“ (q39) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí, uvedeny odpovědi s četností alespoň 1% složení výrobků, obsah, vysvětlivky zkratek2,4% kdo potraviny převážel0,1% podrobnější složení potravin0,6% kontroly potravin, kontroly v obchodech0,9% informace o poměrech ve složení balených salámů a šunky0,6%častější kontroly v obchodech0,4% složení volně prodejného pečiva0,4%řádná kontrola dovážených potravin0,3% kalorie u váženého zboží0,2%kdo a jak kontroluje kvalitu výrobků a prodejců0,2% množství alergenů0,2% reklamace0,9% obsah tuku ve výrobcích0,1%kam se obrátit, když nepochodím v obchodě0,5% chemický rozbor0,1%podrobně vysvětlit, jak reklamovat0,3% přesnější popis typu masa0,1%na potravinách uvádět, kam se obrátit v případě problému0,1% vysvětlivky u nutričních hodnot0,1% možnosti použití, zpracování potravin0,7% vysvětlení zkratek a názvů látek použitých v potravinách0,1%způsob správného zpracování0,4% info letáky, časopisy, informace obecně2,6% informace o možnostech použití potravin0,2% informace obecně, mám jich málo1,6%návod na použití, když se s něčím setkávám poprvé0,1% informační letáky, časopisy pro spotřebitele0,9% info přímo v obchodě0,3% informace o nových biopotravinách0,1%informace přímo v obchodě0,1% místo výroby, dodavatel, výrobce1,3% při nutnosti speciální manipulace informovanost prodavaček0,1% jasné označení původu0,9%dostupnost akčního letákového zboží0,1% dodavatel masa0,2%nic, informace jsou dostatečné25,2% místo výroby masa0,1%neví, neodpověděl39,1% informace o zemi, ale i bližší oblasti původu0,1%

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 153 dle vzdělání „Jakou formu či formy informování o této problematice byste uvítal/a? Uveďte prosím všechny.“ (q40) celý soubor a dle pohlaví Chybějící informace a forma informování %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 154 9.5 Řešení problémů s bezpečností potravin či jejich nevhodným prodejem „Kdybyste potřeboval/a pomoc s problémem, který se týká bezpečnosti potravin či jejich nevhodného prodeje, na koho byste se obrátil/a?“ (q41)  Stejně jako v předchozím výzkumu necelé dvě pětiny dotázaných deklarují, že ví, na koho by se s problémem týkajícím se bezpečnosti či nevhodného prodeje potravin obrátili.  Na úrovni konkrétních institucí je situace podobná, jako když respondenti říkali, kam by se obrátili pro informace. Také pro pomoc by se nejčastěji obraceli na Českou obchodní inspekci (52%). Hygienickou stanici by kontaktovalo 26% dotázaných, na SZPI by se obrátilo 9% těch, kteří tvrdí, že ví, na koho se obrátit.  Na prodejce by se obrátilo až 2x více dotázaných, než tomu bylo před 4 lety. %, N = 1039, ČR 18 - 79 let %, N = 399 možnost více odpovědí, uvedeny odpovědi s četností alespoň 1%

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 155 „Snažil/a jste se již někdy někoho kontaktovat s žádostí o pomoc v této oblasti?“ (q42)  Stejně jako v roce 2005 se s žádostí o pomoc s problémem týkajícím se bezpečnosti potravin či jejich prodeje setkaly pouhá 3% dotázaných.  Zvýšil se však podíl osob, které se sice s nějakým problém z této oblasti setkalo, nicméně jej nijak neřešilo (33%; + 8%).  Snahu kontaktovat kompetentní osobu v oblasti práce týkající se bezpečnosti potravin projevili častěji informovaní zákazníci velkoformátových prodejen. Naopak sporadičtí nakupující nekontaktovali nikoho. Řešení problémů s bezpečností potravin či jejich nevhodným prodejem %, N = 1039, ČR 18 - 79 let apatičtí VF obezřetní MPsporadičtí nakupujícíinformovaní VF

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 156 Řešení problémů s bezpečností potravin či jejich nevhodným prodejem dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 157 Ochrana spotřebitelů v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin v ČR „Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s výroky na téma ochrany spotřebitelů v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin v ČR?“ (q43) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let 77 58 42 71 46 18 29 27 33 22 16 73 67 61 36 46

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 158 10. ZNALOST INSTITUCÍ DOHLÍŽEJÍCÍCH NA KVALITU A BEZPEČNOST POTRAVIN 10.1 Spontánní znalost institucí a organizací  69% dotázaných uvedlo bez nápovědy název či zkratku nějaké instituce na ochranu spotřebitele, anebo nějakou obecnější odpověď (např. „různé inspekce), což je téměř o desetinu méně než v předcházejícím šetření. 31% si na žádnou instituci nevzpomnělo. Několik názvů a zkratek bylo nepřesných, pokud to bylo možné, přiřadili jsme je k názvům existujících institucí.  Jako první instituci v pořadí si respondenti vybavují nejčastěji Českou obchodní inspekci (38%), podobně jako minule. Krajské či okresní hygienické stanice uvedla už jen necelá šestina dotázaných (15%). 6% osob si vzpomnělo na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a stejný počet lidí si vybavil Sdružení obrany spotřebitelů, povědomí o němž se zdvojnásobilo.  Pokud odpovědi dotázaných analyzujeme bez ohledu na pořadí, v němž byly instituce uvedeny, pak se SZPI vyskytla až na čtvrtém místě s nejvyšší frekvencí po ČOI, hygienických stanicích, ale také po Sdružení obrany spotřebitelů.  Mezi respondenty, kteří si SZPI spontánně vybaví, najdeme ve srovnání s celkem (10%) častěji:  respondenty ve věku 25-34 let (12%),  vysokoškoláky (19%),  osoby samostatně výdělečně činné (17%),  lidi s nejvyšším socioekonomickým statusem A – vysoce vzdělaní manažeři a úředníci – 16%,  obyvatele měst s více než 20 000 obyvateli (v obou případech 13%),  dotázané ze segmentu informovaných zákazníku velkoformátových prodejen (15%).  Nejvyšší spontánní znalost jednotlivých institucí vykazuje segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen, nejnižší sporadičtí nakupující.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 159 Spontánní znalost institucí a organizací Instituce uvedené na prvním místě „Na kvalitu a zdravotní nezávadnost potravin i na dodržování hygienických norem dohlíží různé státní instituce a organizace. Dovedete říci, které to jsou?“ (q44) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 160 Spontánní znalost institucí a organizací Instituce bez ohledu na pořadí „Na kvalitu a zdravotní nezávadnost potravin i na dodržování hygienických norem dohlíží různé státní instituce a organizace. Dovedete říci, které to jsou?“ (q44) v % %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 161 Spontánní znalost SZPI dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 162 Spontánní znalost institucí a organizací dle segmentů Instituce bez ohledu na pořadí „Na kvalitu a zdravotní nezávadnost potravin i na dodržování hygienických norem dohlíží různé státní instituce a organizace. Dovedete říci, které to jsou?“ (q44) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 163 10.2 Asociace institucí a organizací s ochranou spotřebitele  Mají-li respondenti posoudit, zda uvedené instituce znají a zároveň zda se tyto instituce zabývají ochranou spotřebitele, spojují si s touto činností nejčastěji Českou obchodní inspekci (81% z nich). Následují krajské hygienické stanice (61%), dále Sdružení obrany spotřebitelů (49% zná instituci a zároveň ví, že se tímto tématem zabývá) a na čtvrtém místě SZPI (40%). Pořadí na prvních šesti místech je tedy stejné jako v případě spontánní znalosti institucí.  Mezi respondenty, kteří si SZPI spojují přímo s ochranou spotřebitele, najdeme ve srovnání s celkem (40%) častěji:  respondenty ve věku 35-54 let (44%),  vysokoškoláky (54%),  osoby samostatně výdělečně činné a v domácnosti (52%),  lidé s nejvyšším socioekonomickým statusem A – vysoce vzdělaní manažeři a úředníci – 57%,  Obyvatelé největších měst s více než 100 000 obyvateli (45%). „O kterých z následujících institucí a organizací víte, že se zabývají ochranou spotřebitele?“ (q45) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 164 Asociace institucí a organizací s ochranou spotřebitele dle segmentů  Jednotlivé instituce si s ochranou spotřebitele asociuje nejčastěji segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen, nejméně často segment sporadických nakupujících. „O kterých z následujících institucí a organizací víte, že se zabývají ochranou spotřebitele?“ (q45) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 165 Asociace SZPI s ochranou spotřebitelů dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 166 11. HODNOCENÍ ORGANIZACÍ NA OCHRANU SPOTŘEBITELE 11.1 Hodnocení ochrany spotřebitelů v oblasti bezpečnosti potravin Ochranu spotřebitelů v oblasti kvality a bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v ČR považujete za … ? (q46)  Ochrana českých spotřebitelů před nekvalitními potravinami je hodnocena pozitivně: 58% dotázaných ji vnímá jako spíše dobrou nebo velmi dobrou, což je o 11% více osob než před 4 lety. Naopak na polovinu se snížil počet dotázaných, kteří ji označili za spíše nebo velmi špatnou (-7%).  Průměrné hodnocení ochrany spotřebitelů mezi různými sociodemografickými kategoriemi se příliš neliší. Mírné rozdíly vidíme např. u vzdělání – o něco lépe hodnotí situaci ohledně nezávadnosti potravin lidé s vyšším vzděláním, dále lidé v domácnosti, lidé s nejvyšším socioekonomickým statusem a s vyššími příjmy. %, N = 1039, ČR 18 - 79 let apatičtí VF obezřetní MPsporadičtí nakupujícíinformovaní VF

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 167 socek. status A B C1 C2 D E velikost obce do 4999 5000-19000 20000-99999 100000+ příjem do 16000 Kč 16001 -22000 Kč 22001-30000Kč 30001-40000 Kč 40001 Kč a více neví, neuvedeno 167 lepší ochrana horší ochrana Hodnocení ochrany spotřebitelů v oblasti bezpečnosti potravin dle sociodemografických charakteristik pohlavímu ž ž ena věkvěk18-24 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let 65 79 let vzd ě láníZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VŠ pracovní č innost OSVČ zam ě stnanec nezam ě stnaný d ů chodce v domácnosti student lepší ochrana horší ochrana celkový průměr = 2,33

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 168 11.2 Důvody hodnocení ochrany spotřebitelů Přehled spontánních odpovědí  Dotázaní, kteří jsou s ochranou spotřebitelů v České republice spokojení, jako důvod (po kategorizaci) uvádějí nejčastěji:  pozitivní dopad kontrol (43%),  věci se hned řeší, systém kontroly funguje,  časté kontroly a inspekce, dohlíží se na potraviny.  Mají důvěru, dobré zkušenosti (38%),  zatím sami neměli žádný problém,  málo špatných a závadných potravin.  Respondenti, kteří jsou nespokojení, nebo nemají jednoznačný názor, spontánně poukazují především na nedostatečnost a nedůslednost kontrol, nedostačující výsledky, častý výskyt závadných či nekvalitních potravin v obchodech.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 169 Důvody pozitivního hodnocení ochrany spotřebitelů Přehled spontánních odpovědí „Proč si to myslíte? Jaké důvody Vás vedou k takovému názoru“ (q47, možnost více odpovědí) hlavní důvodypodrobnější kategorizace důvodů%hlavní důvodypodrobnější kategorizace důvodů% pozitivní dopad kontrol - 43% věci se hned řeší, systém kontroly funguje15 obecná tvrzení respondentů - 8% jsem celkem spokojený3 časté kontroly a inspekce, dohlíží se na potraviny13 dobrá kvalita potravin2,5 dostatečný stupeň kontroly7stav není špatný, ale může být lepší0,8 věřím inspekcím a státu3částečně se setkávám s nekvalitou potravin0,8 dobrá tradice v kontrole a činnosti ústavů2většina problémových potravin je dovoz0,3 aktivně řeší problémy spotřebitelů, rychlá reakce1jezdí sem nakupovat cizinci0,2 dávají se vysoké pokuty1široká nabídka0,2 na trhu je hodně zboží, nelze zkontrolovat vše0,3vliv norem, zákonů - 4%dobré zákony, přísné normy2,7 dělají co mohou0,3 ochrana zdraví spotřebitele je povinností státu0,7 dobrá zkušenost s ČOI0,2 dodržují se normy0,5 důvěra, dobrá zkušenost - 38% nikdy jsem neměl problém25snaha výrobců - 1%výrobci jsou opatrnější0,5 málo špatných a závadných potravin11 prodejce si hlídá kvalitu0,2 žádná větší epidemie z potravin se nevyskytla1,5 velká konkurence tlačí k ochotě prodejců0,2 dobrá zkušenost s reklamací prošlého zboží0,8 korektní chování výrobců a prodejců0,2 informace z průzkumů0,2 výrobky jsou označeny, je to na zákazníkovi0,2 %, N = 594, spokojeni s ochranou spotřebitelů neví, neodpověděl13

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 170 Důvody ambivalentního hodnocení ochrany spotřebitelů Přehled spontánních odpovědí „Proč si to myslíte? Jaké důvody Vás vedou k takovému názoru“ (q47, možnost více odpovědí) hlavní důvodypodrobnější kategorizace důvodů%hlavní důvodypodrobnější kategorizace důvodů% kontroly, (chybějící)málo kontrol, nedůslednost8obecná tvrzení - 14%stav není špatný, ale může být lepší8 sankce – 33%výsledky nejsou dostatečné6 jsem celkem spokojený2 věci se hned řeší, systém kontroly funguje5 mám pocit, že někdy se spotřebiteli lže1 na trhu je hodně zboží, nelze zkontrolovat vše4 je spousta dílčích závad, nic velkého1 pokuty jsou příliš nízké2 apatie, obyčejný člověk už nic nezmůže0,3 časté kontroly a inspekce, dohlíží se na potraviny2 je mnoho výrobků, které nikdy neprošly testy0,3 dostatečný stupeň kontroly1 špatné u vietnamských prodejen0,3 malá iniciativa a aktivita řešit problémy1 soudím tak podle celkového stavu v zemi0,3 odhalení závadnosti ještě než jde zboží do prodeje1 je to pořád stejné0,3 nedůvěřuji těmto orgánům1 v jiných státech je na vyšší úrovni0,3 dávají se vysoké pokuty1 kvalita a zdravotní nezávadnost je zatím drahá0,3 žádné sankce při závadnosti potravin0,3informace z médií - 4%málo informací z této oblasti veřejnosti3 aktivně řeší problémy spotřebitelů, rychlá reakce 0,3 nezveřejňování jmen problematických obchodních řetězců1 dělají co mohou0,3vliv zákonů, norem,soudy pracují pomalu1 stačila by jedna organizace pro kontrolu, plýtvání peněz0,3 soudní moci - 2% dobré zákony, přísné normy0,3 osobní zkušenost,často se vyskytne v obchodech něco závadného9 je to drahý proces za soudního znalce0,3 (ne)důvěra – 23%nikdy jsem neměl problém7 věřím inspekcím a státu0,3 málo špatných a závadných potravin3jiné - 3%podle toho, o jaké zboží se jedná2 částečně se setkávám s nekvalitou potravin3 úplatky1 nedůvěra v úspěšnou reklamaci, řešení1 velká konkurence tlačí k ochotě prodejců0,3 informace pouze z doslechu1 neví, neodpověděl29 dobrá zkušenost s reklamací prošlého zboží0,3 výskyt častých infekčních onemocnění0,3 %, N = 315, ani spokojeni, ani nespokojeni s ochranou spotřebitelů

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 171 „Proč si to myslíte? Jaké důvody Vás vedou k takovému názoru“ (q47, možnost více odpovědí) Důvody negativního hodnocení ochrany spotřebitelů Přehled spontánních odpovědí hlavní důvodypodrobnější kategorizace důvodů% nedostatečné kontroly - 44%málo kontrol, nedůslednost16 výsledky nejsou dostatečné10 malá iniciativa a aktivita řešit problémy8 pokuty jsou příliš nízké6 na trhu je hodně zboží, nelze zkontrolovat vše4 špatná situace – 38%často se vyskytne v obchodech něco závadného18 částečně se setkávám s nekvalitou potravin14 odhalení závadnosti ještě než jde zboží do prodeje2 největší procento rakoviny tlustého střeva v EU2 po obchodě létají moli2 špatné chování prodejců,prodávající nechá prošlé věci na prodejně4 výrobců - 12%je to výrobcem, má krátkou trvanlivost potravin2 osobní zkušenost s manipulací s dobou trvanlivosti2 potraviny se vyrábějí z náhražek a levných surovin2 informace v reklamě neodpovídají reálnímu stavu2 informovanost - 8%málo informací z této oblasti veřejnosti6 neznalost organizací ochrany spotřebitele2 neví, neodpověděl12 %, N = 50, nespokojeni s ochranou spotřebitelů

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 172 11.3 Hodnocení dostatečnosti legislativních nástrojů k zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin Myslíte si, že legislativa dává českým státním orgánům dostatečné nástroje k zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin… ? (q48)  Více než třetina dotázaných hodnotí stávající právní předpisy v oblasti ochrany zdravotní nezávadnosti potravin za dostačující. 15% osob je hodnotí jako přísné.  Velmi často se však k této problematice dotázaní nedokáží vůbec vyjádřit (29%). %, N = 1039, ČR 18 - 79 let apatičtí VF obezřetní MPsporadičtí nakupujícíinformovaní VF

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 173 Hodnocení legislativních nástrojů k zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 174 12. SZPI „Věnujme se nyní jedné instituci – Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Slyšel/a jste již o této organizaci?“ (q46)  O Státní zemědělské a potravinářské inspekci již někdy slyšelo 56% dotázaných. O SZPI již někdy slyšeli ve srovnání s celou populací častěji:  lidé ve věku 45-54 let (64%),  vysokoškoláci (69%),  osoby samostatně výdělečně činné (68%),  lidé s nejvyšším socioekonomickým statusem A (69%),  respondenti ze segmentu informovaných zákazníků velkoformátových prodejen (65%).  Pro dotázané, kteří SZPI s nápovědou znají, jsou hlavním zdrojem informací medializované kauzy se závadnými potravinami (56%).  Při analýze znalostí kompetencí SZPI bylo respondentům nabídnuto několik možných aktivit - jak těch, které SZPI vykonává, tak i těch, které do její kompetence nespadají. Dotázaní měli určit, kterou z těchto činností SZPI skutečně vykonává a kterou nikoliv. Nejčastěji je SZPI spojována s kontrolou zdravotní nezávadnosti potravin (96%), s kontrolou producentů potravin živočišného původu (87%) a kontrolou výrobců a dovozců potravin (80%).  Dotázané, kteří se domnívali, že SZPI příslušnou aktivitu skutečně vykonává, jsme požádali, aby pomocí školní stupnice se známkami 1 – 5 tuto činnost zhodnotili. Nejlepší průměrné známku SZPI získala za laboratorní analýzy a rozbory potravin a za udělování značky Klasa. Jelikož tuto značku SZPI neuděluje, do hodnocení zde jistě intervenuje vnímání činnosti jiných institucí, obecný názor na danou problematiku i jiné faktory. Je také třeba vzít v úvahu, že některé aktivity hodnotil relativně malý počet respondentů (školení zaměstnanců, pracovní podmínky zaměstnanců). Počet osob, který příslušnou činnost hodnotil, je uveden v rámečku za řádkem grafu

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 175 SZPI  Jiný pohled na úroveň znalostí o kompetencích SZPI nám umožňuje vypočtení indexu, který pro každého respondenta udává, kolik správných odpovědí v předchozí otázce uvedl (tj. kolikrát k SZPI v souladu se skutečností přiřadil či nepřiřadil určitou činnost.) Můžeme vidět, že respondenti nejčastěji správně odpověděli 7x (30%) a 8x (22%) z celkem 11 možností. Průměrný počet správných odpovědí byl 7,0 (v roce 2005 to bylo 7,2). Nadprůměrný počet správných odpovědí uvedli dotázaní ze segmentu obezřetných zákazníků menších prodejen (7,3) a sporadických nakupujících (7,2).  Nejfrekventovanějšími zdroji informací o SZPI jsou pro respondenty masová média – především televize (76% z těch, kdo SZPI znají, zde o ní něco zaznamenalo), tisk a běžné časopisy (34%) a rozhlas (22%). Segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen častěji než ostatní vyhledává informace na internetu (na stránkách SZPI i jinde).

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 176 12.1 Podpořená znalost SZPI (znalost s nápovědou) %; ČR 18 - 79 let „Věnujme se nyní jedné instituci – Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Slyšel/a jste již o této organizaci?“ (q4 9 )

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 177 Podpořená znalost SZPI dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce %, N = 1039; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 178 12.2 Zaznamenané informace o SZPI Kategorizace spontánních odpovědí „ V jaké souvislosti jste o Státní zemědělské a potravinářské inspekci slyšel/a?“ (q50) %, N = 583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 179 Zaznamenané informace o SZPI Kategorizace spontánních odpovědí „ V jaké souvislosti jste o Státní zemědělské a potravinářské inspekci slyšel/a?“ (q50) %, znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 180 12.3 Vnímání kompetencí SZPI „Čím se podle Vás Státní zemědělská a potravinářská inspekce zabývá?“ (q51) %; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 181 Vnímání kompetencí SZPI dle segmentů %; znají SZPI „Čím se podle Vás Státní zemědělská a potravinářská inspekce zabývá?“ (q51)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 182 Hodnocení vnímaných kompetencí SZPI „Pokud se touto činností tato instituce zabývá, jak její činnost v této oblasti hodnotíte?“ (q 52 ) Hodnocení na školní stupnici od 1 do 5 N=89 N=248 N=88 N=456 N=108 N=524 N=427 N=311 N=334 N=265 N=356 průměry, N = 583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 183 Hodnocení vnímaných kompetencí SZPI „Pokud se touto činností tato instituce zabývá, jak její činnost v této oblasti hodnotíte?“ (q 52 ) Hodnocení na školní stupnici od 1 do 5 %; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 184 12.4 Skutečná znalost kompetencí SZPI Podíly těch, kdo uvedli příslušné počty správných odpovědí – v % %; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 185 Hodnocení rozsahu činnosti SZPI dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 280 303 66 109 103 131 78 96 91 226 196 70 56 307 27 130 27 36 85 69 103 134 122 70 207 98 26 252 84 99 113 124 69 94 71 170 290 7 45 72 208 298 5 214 87 148 134 79 54 69 46 92 101 69 73 %, N=583; znají SZPI celkový průměr – 7,0

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 186 12.5 Zdroje informací o SZPI „Z jakých zdrojů jste získal/a informace o SZPI?“ (q53) ve škole - 3x z vlastních zkušeností - 2x %; znají SZPI; možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 187 Zdroje informací o SZPI dle segmentů %; znají SZPI možnost více odpovědí „Z jakých zdrojů jste získal/a informace o SZPI?“ (q53)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 188 12.6 Bližší kontakt se SZPI „Přišel/a jste se SZPI do nějakého bližšího kontaktu?“ (q54) „Pokud jste přišel/přišla do kontaktu se zaměstnanci SZPI, jakou s nimi máte zkušenost?“ (q55)  Do bližšího kontaktu se SZPI nějakou formou přišlo 14 respondentů (2,4% souboru). Jak ukazuje přehled odpovědí, nejpravděpodobnější způsoby, jak přijít do kontaktu se SZPI, jsou stát se objektem její kontroly anebo jí položit dotaz:  byl/a jsem kontrolovanou osobou (5 respondentů),  podával/a jsem dotaz (5),  podával/a jsem podnět ke kontrole, stížnost (2),  jiná forma (2) – kontakt v rámci studia, příbuzný je v SZPI zaměstnán.  Dotázaní, kteří byli ve styku s pracovníky SZPI, s nimi měli dobrou zkušenost – 5 respondentů ji hodnotí jako velmi dobrou, 9 jako spíše dobrou.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 189 Hodnocení užitečnosti a rozsahu činnosti SZPI  85% respondentů, kteří o SZPI již někdy slyšeli, pokládá její činnost za spíše nebo velmi přínosnou pro spotřebitele (o 5% více než v roce 2005), pouze 3% si myslí, že je spíše nebo velmi nepřínosná. Činnost SZPI pokládá za přínosnou zejména segment obezřetných zákazníků menších prodejen (92%)  Necelá polovina respondentů, kteří SZPI znají, se domnívá, že by měla svou činnost pro ochranu českého spotřebitele zintenzivnit (v roce 2005 to bylo 55%). Podle 24% je její činnost dostatečná (o 2% více než v roce 2005). Zintenzivnění činnosti by si přál zejména segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen (55%).  Respondenti, kteří o SZPI již někdy slyšeli, se domnívají, že všechny z jejích analyzovaných aktivit by se měly zintenzivnit. Platí to zejména pro rychlou informovanost spotřebitelů o zjištěných nedostatcích, dohled nad velkými řetězci a osvětu o rozeznání závadných potravin.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 190 12.7 Hodnocení užitečnosti činnosti SZPI „Celkově vzato, myslíte si, že činnost SZPI je pro Vás jako spotřebitele přínosná?“ (q56) %, N=583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 191 Hodnocení užitečnosti činnosti SZPI dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 280 303 66 109 103 131 78 96 91 226 196 70 56 307 27 130 27 36 85 69 103 134 122 70 207 98 26 252 84 99 113 124 69 94 71 170 290 7 45 72 208 298 5 214 87 148 134 79 54 69 46 92 101 69 73 %, N=583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 192 12.8 Hodnocení rozsahu činnosti SZPI „Myslíte si, že SZPI dělá pro ochranu českého spotřebitele dost, nebo by měla dělat ještě více?“ (q57) %, N=583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 193 Hodnocení rozsahu činnosti SZPI dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment 280 303 66 109 103 131 78 96 91 226 196 70 56 307 27 130 27 36 85 69 103 134 122 70 207 98 26 252 84 99 113 124 69 94 71 170 290 7 45 72 208 298 5 214 87 148 134 79 54 69 46 92 101 69 73 %, N=583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 194 Činnosti SZPI, které by měly být intenzivnější „Které z následujících činností by, dle Vašeho názoru, by měla Státní zemědělská a potravinářská inspekce do budoucna dělat intenzivněji než dosud?“ (q58) %, N=583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 195 Činnosti SZPI, které by měly být intenzivnější „Které z následujících činností by, dle Vašeho názoru, by měla Státní zemědělská a potravinářská inspekce do budoucna dělat intenzivněji než dosud?“ (q58) Graf zachycuje sloučené podíly odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“ %, N=583; znají SZPI

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 196 13. ZAZNAMENÁNÍ MEDIALIZOVANÝCH KAUZ  Medializované kauzy související s prodejem potravin zaznamenalo 58% respondentů, zejména segment informovaných zákazníků velkoformátových prodejen (66%).  Dotázaní, kteří některou z těchto událostí zaznamenali, uvádějí zejména recyklaci prošlého masa a masných výrobků (80% z nich). 32% z těchto dotázaných uvádí, že v důsledku medializovaných kauz změnili svoje nákupní chování - hlavní změnou je, že při nákupu v obchodních řetězcích dávají větší pozor na to, co kupují.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 197 ZAZNAMENÁNÍ MEDIALIZOVANÝCH KAUZ V posledních dvou letech se v českých médiích objevily kauzy související s prodejem zkažených potravin či prodejen potravin kontaminovaných melaminem či dioxiny. Zaznamenal/a jste některou z těchto kauz? (q59) %, N = 1039; ČR 18 - 79 let%; ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 198 Zaznamenání medializovaných kauz dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment %, N = 1039; ČR 18 - 79 let 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 199 Zaznamenané mediální kauzy „Kterou z těchto kauz jste zaznamenal/a? Uveďte prosím všechny“ (q60) problémpočet špatná hygiena v restauracích2 zkažené, závadné saláty2 závadné hračky1 zkažené maso v restauracích1 listerie1 nemoc šílených krav1 červi v rozinkách1 ftaláty1 %, N = 605; zaznamenali medializované kauzy možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 200 Zaznamenání medializovaných kauz – dle segmentů %, zaznamenali medializované kauzy možnost více odpovědí „Kterou z těchto kauz jste zaznamenal/a? Uveďte prosím všechny“ (q60)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 201 Změna nákupního chování v důsledku zpráv o nebezpečných či nekvalitních potravinách „Změnil/a jste v souvislosti se zprávami v médiích o nebezpečných či nekvalitních potravinách nějak své nákupní chování, např. změnil/a jste obchod, kam chodíte nakupovat, změnil/a jste výrobek apod.?“ (q61) %; zaznamenali medializované kauzy%; N = 605 ; zaznamenali medializované kauzy

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 202 Zaznamenání medializovaných kauz dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment %, N = 605; zaznamenali medializované kauzy 268 337 67 106 108 137 87 100 107 238 192 68 48 323 30 140 29 35 76 75 99 145 125 85 211 116 25 253 82 115 130 124 67 87 78 170 299 8 50 79 215 306 5 222 115 149 119 71 61 66 61 97 98 70 81

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 203 Charakter změny nákupního chování „Jak jste reagoval/a na zprávy v médiích o nebezpečných či nekvalitních potravinách prodávaných v některých obchodních řetězcích? “ (q62) %, N = 191; změnili nákupní chování možnost více odpovědí nenakupuji v menších prodejnách jím stále méně masa

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 204 Charakter změny nákupního chování „Jak jste reagoval/a na zprávy v médiích o nebezpečných či nekvalitních potravinách prodávaných v některých obchodních řetězcích? “ (q62) %, N = 191; změnili nákupní chování možnost více odpovědí

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 205 14. MEDIÁLNÍ CHOVÁNÍ 14.1 Sledování TV Kterou televizní stanici sledujete nejčastěji ? (q63) v %, N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 206 Sledování TV dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 103 9 ; ČR 18 - 79 let segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 207 14.2 Frekvence sledování TV zpravodajství (týdně) Kolik dní v týdnu obvykle sledujete televizní zprávy ? (q64) v %, N 2009 = 1020; sledují TV apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 397%, n = 178%, n = 66%, n = 376 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 208 Frekvence sledování TV zpravodajství (týdně) dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment v %, N 2009 = 1020; sledují TV

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 209 14.3 Čtenost deníků Který celostátní či regionální deník čtete nejčastěji ? (q65) v %, N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 399%, n = 185%, n = 69%, n = 386 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 210 Čtenost deníků dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce v %, N = 103 9 ; repre ČR 18 - 79 segment 502 537 144 189 183 205 147 171 210 412 315 102 82 533 61 239 42 82 123 114 187 229 224 162 399 185 69 386 154 190 201 205 111 178 135 300 494 22 88 136 361 529 13 381 190 254 214 118 112 125 114 151 171 121 127

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 211 14.4 Frekvence čtení deníků (týdně) Kolik dní v týdnu obvykle čtete noviny - deníky ? (q66) v %, N 2009 = 792; čtou deníky apatičtí zákazníci velkoformátových prodejen %, n = 367%, n = 152%, n = 61%, n = 321 obezřetní zákazníci menších prodejen sporadičtí nakupující informovaní zákazníci velkoformátových prodejen

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 212 Frekvence čtení deníků (týdně) dle sociodemografických charakteristik pohlaví věk vzdělání čistý měsíční příjem domácnosti socioekonomický status ekonomická aktivita počet osob v domácnosti NUTS II typ domácnosti velikost obce segment v %, N 2009 = 792; čtou deníky

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 213 14.5 Čtenost časopisů Jaké časopisy čtete pravidelně? (alespoň každé druhé vydání) (q67) v %, N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 214 Čtenost časopisů Jaké časopisy čtete pravidelně? (alespoň každé druhé vydání) (q67) v %, N 2009 = 1039; ČR 18 – 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 218 15. DIA VÝROBKY, DĚTSKÉ POTRAVINOVÉ VÝROBKY, BALENÉ VODY S PŘÍCHUTÍ, VÝROBKY S TRADIČNÍ RECEPTUROU  Výrobky s označením DIA asociuje jednoznačně největší skupina dotázaných s výrobky vhodnými pro diabetiky (79%), dále s výrobky, které neobsahují cukr (28%) nebo naopak obsahují umělá sladidla (19%), případně jsou se sníženým obsahem cukru (9%). Podstatně menší skupinu odpovědí tvoří prostředky pro redukci váhy (celkově 6%), případně dílčí odpovědi, že se jedná o výrobky vhodné pro různě specifikované skupiny osob (pro alergiky, pro těhotné apod.).  86% dotázaných se domnívá, že výrobky s označením DIA jsou vhodné pro všechny diabetiky. Tři čtvrtiny dotázaných respondentů předpokládají, že DIA výrobky obsahují umělá sladidla. Nejednoznačnost názoru je přítomna u výroku, zda DIA výrobky skutečně neobsahují vůbec žádné cukry, ani přidané, ani přirozeně se vyskytující (49% souhlasí). Pouze 9% osob se domnívá, že tyto výrobky se nevyznačují žádným specifikem a jsou stejné jako výrobky bez označení DIA.  O výrobcích s označením „pro děti“ se dotázaní nejčastěji domnívají, že jsou zkrátka vhodné pro děti (44%). Bližší popis odhaluje, že jde o výrobky s nižším obsahem soli (20%) a koření (13%), že jde o zdravější (11%) či kvalitnější produkty (10%). Nejčastěji dotázaní také souhlasí s výrokem, že tyto výrobky mají jiné složení (90%) odpovídající zásadám zdravé výživy dětí (83%). Tři čtvrtiny dotázaných také předpokládají, že je potravina z hlediska své konzistence vhodně upravená k tomu, aby ji mohly bez problémů konzumovat i malé děti.  O balené přírodní či minerální vodě s označením příchutě si až 97% dotázaných myslí, že skutečně voda chutná po ovoci, jež bylo vyobrazeno či uvedeno na etiketě.

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 219 Charakteristika DIA výrobků - přehled spontánních odpovědí „Na trhu se objevují různé výrobky, které jsou označeny DIA. Můžete mi prosím říci, jaké jsou to výrobky, čím se vyznačují? Nechceme vědět názvy konkrétních výrobků, ale jaké vlastnosti mají tyto výrobky, komu jsou hlavně určeny apod.“ (q68, možnost více odpovědí) hlavní charakteristikapodrobnější kategorizace vlastností%hlavní charakteristikapodrobnější kategorizace vlastností% pro diabetiky 79 pro kojence0,1 bez cukru28 pro těhotné ženy0,1 s umělými sladidly19 pro kardiaky0,1 se sníženým obsah cukru9pro alergiky0,1 přípravky na hubnutí - 6%vhodné při hubnutí3složení - 1% mají skoro stejný poměr sacharidů jako jiné výrobky0,3 málo tuku1 bez chemických surovin0,3 méně kalorické1 s nižším obsahem koření0,2 jsou dietní1 méně soli0,2 pro specifické skupinypro bezlepkovou dietu0,3 bez umělých sladidel0,2 osob – 2%bez laktózy0,3 vyšší obsah tuku0,1 lehce stravitelné0,2ostatnídrahé, za vyšší cena0,3 zdravější, vhodnější0,2nejsou chutné0,2 pro lidi s vysokým chlesterolem0,2malý výběr0,2 pro lidi s onemocněním jater0,2jogurty, sušenky, sirupy0,1 pro starší lidi0,1 neví, neodpověděl3 pro sportovce0,1%, N = 1039, ČR 18 - 79 let %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; možnost více odpovědí,

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 220 Charakteristika DIA výrobků – platnost výroků „Které z následujících výroků podle Vás platí o potravinách, které jsou na obale označeny DIA?“ (q69) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; podíl odpovědí ANO

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 221 Charakteristika DIA výrobků – platnost výroků dle segmentů %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí „Které z následujících výroků podle Vás platí o potravinách, které jsou na obale označeny DIA?“ (q69)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 222 Charakteristika výrobků pro děti - přehled spontánních odpovědí „Na trhu se objevují různé výrobky, které mají na obalu nápis dětský, dětské nebo pro děti. Můžete mi prosím říci, jaké jsou to výrobky, čím se vyznačují? Nechceme vědět názvy konkrétních výrobků, ale jaké vlastnosti mají tyto výrobky, komu jsou určeny apod.“ (q70, možnost více odpovědí) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; možnost více odpovědí hlavní charakteristikapodrobnější kategorizace vlastností%hlavní charakteristikapodrobnější kategorizace vlastností% vhodné pro děti 44vyšší obsah vitamínů a minerálů2 jiné, než pro dospělé, vhodnější pro děti6lépe zpracované1 hezké obrázkové obaly1dietní1 schváleny pediatry, odborníky1přírodní složení1 méně …méně soli20přísnější normy pro obsah některých látek0,5 méně koření13chutnější0,3 méně éček9tradiční receptury0,1 méně konzervačních látek8vyrobeno z ovoce0,1 bez chemických látek8obsahují bylinky pro děti0,1 méně tuku5čerstvé0,1 méně cukru3vyrobeny z čerstvých surovin0,1 neobsahují dětem škodlivé látky3jinak zpracovanéjiná velikost potravin1 méně barviv2 pro dietu či v nemoci i pro dospělé1 méně dochucovadel, glutamátů1 mixované0,4 méně umělých sladidel0,5 křehké0,2 bezlepkové0,1 pasirované0,1 bez alkoholu0,2ostatníchyták na zákazníka1 bez kávy0,1 neznamená to, že jsou zdravější0,4 lepší vlastnostizdravější11 dražší0,3 kvalitnější, z kvalitnějších surovin10 sladké0,3 lépe stravitelné7 párky nejsou zdravé, pro děti nevhodné0,2 víc libového masa4 podporují děti v nakupování0,1 více kontrolované3 nezdravé složení0,1 jemnější2 minimální podíl masa0,1 výživnější2 neví, neodpověděl12

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 223 Charakteristika výrobků pro děti – platnost výroků „Které z následujících výroků podle Vás platí o potravinách, které na obale nesou označení dětský nebo pro děti?“ (q71) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; podíl odpovědí ANO

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 224 Charakteristika výrobků pro děti – platnost výroků dle segmentů %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí „Které z následujících výroků podle Vás platí o potravinách, které na obale nesou označení dětský nebo pro děti?“ (q71)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 225 Charakteristika balených přírodních a minerálních vod s příchutí - přehled spontánních odpovědí „Na trhu se objevují různé balené přírodní a minerální vody, které mají na obale vyobrazen nějaký druh ovoce či je název ovoce na etiketě uveden slovně. Můžete mi prosím říci, co takové označení znamená, co říká o takovém výrobku?“ (q72, možnost více odpovědí) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; možnost více odpovědí hlavní charakteristika podrobnější kategorizace vlastností%hlavní charakteristikapodrobnější kategorizace vlastností% chuť - 82%má chuť, příchuť po daném ovoci76 kvalita - 1% kvalita0,6 přidaná šťáva z ovoce6 český výrobek0,1 ochucena bylinkou0,1 značka0,1 umělá příchuť - 14%ochucena umělou ovocní příchutí10 původ vody0,1 oslazeno umělým sladidlem2 ostatní balená voda0,3 ochucena aromou2 vůně0,2 zda je bez cukru0,2 nevěřím tomu0,2 obsahuje barviva0,2 označení na etiketě je pravdivé0,1 perlivost, přirozenost vody – 8%s méně bublinkama, jemně perlivá4 tento obrázek nic neříká, důležité je složení0,1 bez chemie, přírodní2 nechutnají vždy jak píší na obale0,1 přírodní nebo minerální voda2 upozorní spotřebitele poutavou etiketou0,1 jak moc je perlivá1 jedná se o vodu, nikoliv minerálku0,1 pocity při konzumaci - 1%je to dobré, chutné0,7 nemusí být pitná0,1 osvěžující0,3 voda je někým kontrolována0,1 málo chuťově výrazné0,2 název výrobku a složení0,1 zdraví - 1%je tam hodně vitamínu C0,6 neví, neodpověděl6 zdravé0,5%, N = 1039, ČR 18 - 79 let

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 226 Charakteristika balených přírodních a minerálních vod s příchutí – platnost výroků „Které z následujících výroků podle Vás platí o balené přírodní, minerální či pitné vodě, na jejímž obale je vyobrazen nějaký druh ovoce nebo je zde uveden slovně?“ (q73) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; podíl odpovědí ANO

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 227 Charakteristika balených přírodních a minerálních vod s příchutí – platnost výroků dle segmentů %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí „Které z následujících výroků podle Vás platí o balené přírodní, minerální či pitné vodě, na jejímž obale je vyobrazen nějaký druh ovoce nebo je zde uveden slovně?“ (q73)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 228 Charakteristika výrobků s tradiční recepturou – přehled spontánních odpovědí „Ještě se věnujme výrobkům, na jejichž obale je napsáno, že se jedná o tradiční výrobu či že výrobek je vyroben podle tradiční receptury. Můžete mi prosím říci, co takové označení znamená, co říká o takovém výrobku?“ (q74, možnost více odpovědí) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; možnost více odpovědí hlavní charakteristikapodrobnější kategorizace vlastností% hlavní charakteristikapodrobnější kategorizace vlastností% původnost, tradice - 74%stará, tradiční receptura a složení40rodinná receptura0,1 dlouhá tradice výroby, pořád stejným způsobem18domácí je domácí, kupované je kupované0,1 výroba tradičním způsobem10specifikum - 6%ruční výroba, bez použití moderní techniky5 ověřené, osvědčené3tajná receptura0,4 je dlouho na trhu1s použitím více vajec0,2 výrobek oblíbený po dlouhá léta1nedůvěra, pochybyjen marketingový trik3 receptura s autorskými právy0,3- 6%jen název, neznamená to nic1 známý výrobek a značka0,2všechno se dělá strojově a co nejlevnější0,5 dřívější recepty, ale modernější poživatiny0,2klamání spotřebitele0,5 výrobek má patent0,2hraje na city zákazníka0,2 první originál0,1tato past zvyšuje maloobchodní ceny0,1 zkušenost0,1staré, jsou dnes již přežitek0,1 déle trvající výroba0,1mají krátkou trvanlivost0,1 tradiční české brambůrky0,1menší sortiment0,1 používá stále stejné označení0,1tento výrobek není kvalitnější0,1 trochu se podobá bývalým výrobkům0,1je se spoustou chemických přídavků0,1 věřím tomuto označení0,1národnost - 5%český výrobek4 kvalita, poctivost - 14%kvalitní výrobek z kvalitních surovin8spojen s místem vzniku1 bez náhražek, umělých látek4lidový český způsob zpracování a výroby0,4 poctivý výrobek z poctivých surovin2dobré, chutné,velmi chutné1,6 rodinnost, domáckost,chutnají jako domácí3zdravé – 2%zdravější0,5 menší – 7%domácí výroba2má svou osobitou chuť, vůni0,2 malá firma0,4bio0,1 vyráběn v menším množství0,4ostatnídrahé1 dobré těstoviny, připomínajíci domácí, vaječné0,3Becherovka0,1 rodinná firma0,2opak vylepšené nové receptury0,1 babička s válečkem na nudle0,1neví, neodpověděl12

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 229 Charakteristika výrobků s tradiční recepturou – platnost výroků „Jaké výroky podle Vás platí, jestliže je na obale potraviny uvedeno „tradiční výroba“ nebo „vyrobeno podle tradiční receptury“?“ (q75) %, N = 1039, ČR 18 - 79 let; podíl odpovědí ANO

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 230 Charakteristika výrobků s tradiční recepturou – platnost výroků dle segmentů %, N = 1039, ČR 18 - 79 let, možnost více odpovědí „Jaké výroky podle Vás platí, jestliže je na obale potraviny uvedeno „tradiční výroba“ nebo „vyrobeno podle tradiční receptury“?“ (q75)

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 231

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 1 Listopad 2009 Bezpečnost potravin a český spotřebitel Závěrečná zpráva ze sociologického.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 1 Listopad 2009 Bezpečnost potravin a český spotřebitel Závěrečná zpráva ze sociologického."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 1 Listopad 2009 Bezpečnost potravin a český spotřebitel Závěrečná zpráva ze sociologického.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "AD-HOC RESEARCH: Bezpečnost potravin a český spotřebitel LISTOPAD 2009 1 Listopad 2009 Bezpečnost potravin a český spotřebitel Závěrečná zpráva ze sociologického."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář