PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA V LITERATUŘE 1. světová válka – hluboký společenský a duchovní otřes literatura - zobrazení válečných hrůz – snaha varovat před nimi.

Prezentace na téma: "PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA V LITERATUŘE 1. světová válka – hluboký společenský a duchovní otřes literatura - zobrazení válečných hrůz – snaha varovat před nimi."— Transkript prezentace:

1

2 PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA V LITERATUŘE 1. světová válka – hluboký společenský a duchovní otřes literatura - zobrazení válečných hrůz – snaha varovat před nimi

3 ERICH MARIA REMARQUE 22. června 1898 Osnabrück, Německo – 25. září 1970 Locarno, Švýcarsko (22. června 1898 Osnabrück, Německo – 25. září 1970 Locarno, Švýcarsko ) 1916 - jako 18letý do první světové války na západní frontě byl brzy vážně raněn, konec prožije v lazaretu po návratu z války problémy začlenit se do normální společnosti pracoval jako učitel, automobilový závodník, obchodní cestující,... v dílech se věnuje tzv. „ztracené generaci“, do které sám patřil romány jsou protiválečné, ale nelze je označit za pacifistické zaměřen silně antifašisticky umírá na srdeční chorobu

4 DÍLO Erich Maria Remarque NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID kniha je jeho první závažnější knihou, okamžitě vzbudila zájem na celém světě záměr knihy a částečně i obsah vyjadřuje její motto: „Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“ vypravěč Baumer odpočívá za frontou (po návratu své jednotky z boje) a jiný voják vzpomíná na válečné zážitky.

5 DÍLO Erich Maria Remarque TŘI KAMARÁDI hlavní hrdinové jsou tři kamarádi Robert, Otto a Gottfried vlastní autodílnu, nijak zvláště neprosperuje, ale je v ní jejich milovaný automobil jménem Karel Karel je jejich hlavní vášeň, vedle dobrého jídla a pití (rum) seznámení s dívkou Pat z tzv. „lepší rodiny“, Pat bojuje s vážnou nemocí – tuberkulóza, léčba v drahém sanatoriu smrt Gottfrieda, zabit jednotkou SA zbývající kamarádi prodávají vše, aby zachránili Pat poslední je prodán Karel, Pat ale umírá

6 DÍLO Erich Maria Remarque ČERNÝ OBELISK děj románu se odehrává v Německu ve dvacátých letech 20. století pro Německo je to období hyperinflace, kurs marky se mění 2x denně hlavní postavy - kamarádi z I. sv. války a vlastní pohřební ústav EMR zaznamenává jejich radosti, lásky a starosti na jejich osudu ukazuje politické a hospodářské těžkosti výmarského Německa současně zaznamenává důvody pro nástup fašismu v Německu

7 ROMAIN ROLLAND (29. ledna 1866, Clamecy – 30. prosince 1944, Vézelay (29. ledna 1866, Clamecy – 30. prosince 1944, Vézelay) francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik, literární kritik nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915 stal se jedním z nejsilnějších duchů kulturní Evropy své doby zpočátku obdiv k socialismu, později kritika Stalina za pakt s Německem (Molotov – Ribbentrop) odsoudil i Mnichovskou dohodu

8 DÍLO Romain Rolland DOBRÝ ČLOVĚK JEŠTĚ ŽIJE svérázný historický román, odehrává se za vlády Ludvíka XIII. ústřední postavou je prostý člověk stárnoucí truhlář a řezbář Colas Breugnon miluje svou práci, dobré jídlo a pití, rád si zažertuje s pěknou ženou, zároveň však dokáže bránit život a svobodu proti jejich nepřátelům Colas prožije tragický rok; zemře mu žena, vyhoří a přijde o většinu svých uměleckých prací, nakazí se morem a nakonec si zlomí nohu stále po galsku miluje život a také ho učí milovat ostatní svou snahou být prospěšný svému okolí dokládá, že skutečně „dobrý člověk ještě žije“ Colas má dar barvité fantazie a živého slova román je knihou radosti a životního optimismu všemu navzdory

9 DÍLO Romain Rolland PETR A LUCIE milostná novela příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůzy první světové války oba mladí lidé žili svou bezmeznou láskou a romantickými sny ve velikonočním týdnu se měli zcela oddat jeden druhému zatím je však při varhanním koncertu na velký pátek v chrámu Saint-Gervais při bombardování pohřbil mohutný padající pilíř

10 ERNEST HEMINGWAY 21. července 1899, USA – 2. červenec 1961, USA (21. července 1899, USA – 2. červenec 1961, USA) „Je třeba dvou let, než se naučíme mluvit. A padesáti, než se naučíme mlčet.“ považován za čelního představitele tzv. ztracené generace během studia na střední škole pokusy o verše, povídkové črty a sloupky do novin po škole – reportér kansaského listu Star odjel dobrovolně do Itálie jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže - těžce raněn zkušenosti, mnohdy trpké a bolestné, ho nutí zahloubávat se nad motivy lidské statečnosti a nezdolnosti mistr krátkých forem v próze a jeho úsporný styl se stal pojmem v moderní světové literatuře

11 DÍLO Ernst Hemigway v povídkách hledal pravdu o člověku v mezní situaci, proto své hrdiny stavěl do nebezpečí, kde pak prokazovali čest a odvahu styl jeho psaní je samozřejmě přizpůsoben této literatuře je úsečný, zbavený všeho nadbytečného, jeho díla nemají žádné citové zabarvení, často píše pouze dialog bez dalších komentářů – tzv. „objektivní vypravěčství“ počítá s podtextem postavy jeho děl jsou často muži, kteří vedou nebezpečný způsob života (vojáci, rybáři, lovci, toreadoři) většina děl byla inspirována osobními zážitky

12 DÍLO Ernst Hemigway KOMU ZVONÍ HRANA (1940) „Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem součástí lidstva. A proto se nikdy neodvažuj ptát komu zvoní ta hrana. Zvoní tobě.“ nikdy neodvažuj ptát komu zvoní ta hrana. Zvoní tobě.“ básník John Donne (1572 – 1631) námětem k románu byla španělská občanská válka hlavní postava americký dobrovolník Robert Jordan děj se odehrává ve 3 dnech, které prožije na straně republikánů partyzáni chtějí vyhodit do povětří most, po kterém by nepřítel mohl dopravit posily Jordan sice o zdaru akce pochybuje, ale podřizuje se v průběhu těchto událostí se Jordan zamiluje do Pilar, dcery republikánského starosty, který byl zavražděn fašisty most se sice podaří zničit, ale při jeho destrukci zemře několik Jordanových společníků a sám se vážně zraní na konci již není schopen dalšího pochodu, a tak zůstává nedaleko bojiště a umírá

13 DÍLO Ernst Hemigway STAŘEC A MOŘE (1952) poslední věc, kterou autor napsal starý kubánský rybář Santiago se po mnoha neúspěšných lovech, lovil s malým chlapcem, vydává na moře sám uloví obrovskou rybu - marlina tj. mečouna, se kterou zápasí dva dny, teprve poté se mu jí podaří harpunovat a přivázat k lodi životním úlovkem je velmi vysílen a uvažuje, co s rybou udělá a jak se bude mít mrtvou rybu napadnou žraloci a stařec už nemá sílu ji ubránit, a tak se vrátí pouze s kostrou svého životního úlovku „Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“

14 FRANCIS SCOTT FITZGERALD 24. září 1896 St. USA – 21. prosinec 1940, USA (24. září 1896 St. USA – 21. prosinec 1940, USA ) spisovatel a scenárista oženil se s Zeldou Sayrovou, později trpí schizofrenií hodně se zadluží, nucen si přivydělávat psaním v roce 1937 – scénárista v Hollywoodu autorem řady povídek a románů – jeden námět – osudová láska a střet hrdiny s americkým snem (úspěch, bohatství) postupně se z něho stává kritik americké společnosti

15 DÍLO Francis Scott Fitzgerald VELKÝ GATSBY (1925) román nebyl za autorova života příliš populární až v 50. letech, kdy byl znovu vydán, si získal širokou oblibu často se o něm mluví jako o jednom z největších anglojazyčných románů 20. století, stejně jako nejlepším americkém literárním díle, které bylo kdy napsáno příběh mladého muže, který se z lásky k bohaté dívce prodere jejího světa, aby poznal jeho krutost a nemilosrdnost

16 JOHN STEINBECK 27. únor 1902, USA – 20. prosinec 1968, USA (27. únor 1902, USA – 20. prosinec 1968, USA ) americký spisovatel Nobelova cena za literaturu (1962) střídal různá zaměstnání, zkušenosti z tohoto období využil ve svých sociálně kritických románech romány je třeba chápat jako reakci na krizi, nehledají řešení, omezují se na popis bídy hrdinové jsou obyčejní lidé, většinou zemědělci díla jsou zasazena do období krize svými hrdiny soucítí, soucit se však nijak neodráží na jeho stylu

17 DÍLO John Steinbeck HROZNY HNĚVU (1939) považovaný za nejvýznamnější vypráví o rodině vyhnané z pronajaté půdy tito lidé jsou donuceni odstěhovat se z Oklahomy jakási výpověď o podmínkách sezónních dělníků přicházejících za prací do Kalifornie příběh nájemců půdy, kteří v období krize o všechno přijdou a odejdou za prací do Kalifornie příběh o uvědomování si lidské sounáležitosti v závěrečné scéně Růža kojí starce, který daroval své jídlo Petr Brandl: Kimon a Pera Filmová podoba 1940

18 ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY 29. června 1900, Lyon – pravděpodobně 31. července 1944 (29. června 1900, Lyon – pravděpodobně 31. července 1944) pocházel z aristokratické rodiny studoval ve Švýcarsku a v Paříži od mládí se zajímal o letectví leteckou způsobilost získal během vojenské služby a letectví se věnoval celý život; jako pilot podnikl četné cesty po celém světě konal přednášková turné, psal reportáže literární a publicistické činnosti se věnoval již od dvacátých let psal humanistické příběhy, svět vidí pohledem člověka žijícího v blízkosti ohrožení jeho příběhy jsou prostoupeny filozofickými úvahami o smyslu lidského života

19 DÍLO Antoine de Saint-Exupéry MALÝ PRINC (1943) autorovy vlastní ilustrace příběh pilota, který havaroval s letadlem na Sahaře setkává se s malým princem z neznámé planety nádherné a trochu smutné vyprávění o cestě za moudrostí a za poznáním, že dospělí toho o světě vědí jen zoufale málo a jediné, co má smysl, je poslouchat vlastní srdce A prohlásil jsem: „To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř.“ Ale byl jsem velice překvapen, když se obličej malého soudce rozzářil. „Právě tak jsem to chtěl. Myslíš, že ten beránek bude potřebovat hodně trávy?“ „Proč?“ „Protože u mne doma je všechno malinké...“ „Jistě to postačí. Dal jsem ti docela malého beránka.“ Sklonil se nad kresbu. „No, není tak moc malý... Jé, podívej se, on usnul...“ A tak jsem se seznámil s malým princem.

20 MAXIM GORKIJ (Alexej Maximovič Peškov ) 28. března 1868, Nižnyj Novgorod – 18. června 1936, Moskva (28. března 1868, Nižnyj Novgorod – 18. června 1936, Moskva) spisovatel, dramatik, básník a revolucionář bývá považován za průkopníka socialistického realismu od patnácti let se toulal po Rusku a vzdělával se jako samouk aktivně zapojil do revolučního hnutí na přelomu let 1923/24 léčil tuberkulózu v Mariánských Lázních přestože nebyl členem komunistické strany, přednesl na prvním všesvazovém sjezdu spisovatelů (1934) hlavní referát a byl zvolen předsedou spisovatelské organizace

21 DÍLO Maxim Gorkij MATKA (1906) je sociálně politický román děj se odehrává v dělnické kolonii hrdiny je rodina Vlasovova, která žije ve velmi nuzných poměrech reprezentuje i základní typy Gorkého tvorby (otec opilec, matka hluboce věřící, syn revolucionář matka je postupně také přesvědčena a přechází na jejich stranu v řeči Pavla Vlasova je uměleckou formou vyjádřen celý program ruských bolševiků román se stal (a patrně tak byl i míněn) učebnicí revoluce v roce 1907 podáno na M.G. trestní oznámení, že podněcuje nepokoje

22 DÍLO Maxim Gorkij Dětství (1913), Do světa (1916), Moje univerzity (1923) autobiografická díla velmi přesný pohled na Rusko konce 19. století M.G. se vyznává z lásky člověku Gorkij si již v patnácti letech připadal starý a vyhýbal se lidem toužil po životě v osamocení, jenom s knihami, daleko od lidí Moje univerzity - titul je míněn ironicky, protože jím nemyslí univerzitní život, ale život bosáků (tulák, ten, kdo chodí bos)

23 MICHAIL ALEXANDROVIČ ŠOLOCHOV 24. května 1905, Carské Rusko – 21. února 1984, Vjošenka (24. května 1905, Carské Rusko – 21. února 1984, Vjošenka) sovětský spisovatel rodnému kraji (Rostovská oblast) zasaženému občanskou válkou i dalšími společenskými proměnami věnoval podstatnou část tvorby počátky tvorby byly ovlivněny expresionismem a naturalismem častý námět - rodné kozácké prostředí nejprve z doby ruské občanské války a později z doby druhé světové války II. svět. války se účastnil jako válečný dopisovatel deníku Pravda v roce 1965 obdržel za své celoživotní dílo Nobelovu cenu

24 DÍLO Michail Šolochov TICHÝ DON (1928 - 1940) hlavní dílo M.Š. jedno z nejvýznamnějších prozaických děl sovětské literatury za tento čtyřdílný epický román z prostředí donských kozáků obdržel roku 1965 Nobelovu cenu za literaturu pojednává zejména o období 1. sv.války a občanské války v Rusku

25 DÍLO Michail Šolochov OSUD ČLOVĚKA (1928 - 1940) novela označována jako jedno z nejzávažnějších děl poválečné sovětské literatury Kniha je vystavěna jako rozhovor autora s hrdinou, bývalým vojákem a řidičem Andrejem Sokolovem nastoupí na frontu, zajat, uvězněn, podaří se mu utéct mezi tím při náletu zahyne jeho žena a dvě dcery, syn jako voják při dobývání Berlína – poslední den války snaží se najít smysl další existence najde ho v malém chlapci Váňovi, přijme ho za svého syna

26 HEINRICH MANN 27. března 1871, Lübeck – 12. března 1950, Santa Monica, USA (27. března 1871, Lübeck – 12. března 1950, Santa Monica, USA) německý spisovatel bratr Thomase Manna Leonie, jediná dcera Heinricha Manna, byla provdána za českého spisovatele Ludvíka Aškenazyho roce 1935 získal československé státní občanství počátky jeho tvorby byly ovlivněny naturalismem, jeho pozdější tvorba byla ovlivněna expresionismem, ke konci života se přiklonil ke kritickému realismu

27 DÍLO Heinrich Mann PROFESOR NEŘÁD zfilmováno pod názvem Modrý anděl – román o maloměstském tyranovi, středoškolském profesoru Raatovi – Unratovi vykreslil v postavě Neřáda "zdivočelého maloměšťáka", který od nejkrajnějšího šosáctví dovede přejít k nejzazší anarchii ukázka využití jazyka ke karikatuře osoby – archaický jazyk,...

28 THOMAS MANN 6. června 1875, Lübeck – 12. srpna 1955, Curych, Švýcarsko (6. června 1875, Lübeck – 12. srpna 1955, Curych, Švýcarsko ) německý prozaik a esejista Nobelova cena za literaturu – 1929 humanista, který varoval před nástupem nacismu 1933 - opustil s ženou Katiou přes Paříž Německo a uchýlil se do exilu ve Švýcarsku 1936 získal československé státní občanství a cestovní pas 1938 – odjezd do USA – 1940 občan USA po II. sv. válce se vrátil do Evropy - od roku 1952 žil ve Švýcarsku 1947 vydal své nejznámější dílo, román Doktor Faustus

29 DÍLO Thomas Mann DOKTOR FAUSTUS inspirované Goethovým Faustem, vypovídá o osudu N. v první polovině 20. století a o postavení umělce v tomto světě příběh vypráví gymnazijní profesor Zeitblom o svém příteli, hudebním skladateli Adrianu Leverkühnovi, jenž trpí zákeřnou nemocí, která v románě zastupuje Faustova Mefistofela v jeho osudu je symbolicky zachycena katastrofa Německa stiženého nemocí hitlerismu tento geniální hudebník, který nakonec zešílí, je přesvědčen, že evropská kultura (a hudba především) je v krizi je proto ochoten přistoupit na jakýkoliv kompromis (i na smlouvu s ďáblem), jen když to pro něj bude znamenat tvořivou schopnost Zfilmováno v roce 1983

30 LION FEUCHTWANGER 7. července 1884, Mnichov – 21. prosinec 1958, Los Angeles (7. července 1884, Mnichov – 21. prosinec 1958, Los Angeles) německý židovský romanopisec dramatik a překladatel 1912 se oženil a o dva roky později byl internován do Tunisu uprchl do Německa, žil v Mnichově, psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a španělská dramata z let 1918 - 1919 se datuje jeho přátelství s Brechtem od roku 1925 do roku 1933 žil v Berlíně, po nástupu Hitlera emigroval do Francie 1937 navštívil SSSR, při cestě z Moskvy se zastavil v Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána roku 1940 byl ve Francii internován a jen s velkými potížemi se dostal za hranice a posléze do USA od roku 1941 žil v Kalifornii

31 DÍLO Lion Feuchtwanger OŠKLIVÁ VÉVODKYNĚ příběh Markéty Korutanské, manželky bratra Karla IV. podle Feuchtwangera autor historických románů ví, že „síly uvádějící národy do pohybu jsou dodnes stejné od doby, co existuje zaznamenávaná historie. Postihnout tyto zákony je patrně nejvyšším cílem, jehož může historický román dosáhnout.“ autor historického románu „chce vylíčit přítomnost, nehledá v historii popel, ale oheň“ Německý badatel Wieser zkoumáním pramenů dospěl nedávno k názoru, že hanlivými přívlastky "Pyskatá" či "Otlemená" byla Markéta zahrnuta až autory mnohem pozdějšími, tedy těmi, kteří ji nikdy neviděli, a navíc, jak se zdá, ještě neprávem. "Vévodkyně byla ve skutečnosti ženou s výraznými atributy ženství," píše doktor Wieser. Skutečný portrét

32 RUDYARD KIPLING 30. prosince 1865, Bombaj – 18. ledna 1936, Londýn (30. prosince 1865, Bombaj – 18. ledna 1936, Londýn) britský spisovatel, novinář a básník přesvědčený humanista a vlastenec syn malíře pracujícího pro britskou koloniální správu po absolvování internátní školy v Anglii se do Indie vrací vojenské kariéře zabrání jeho krátkozrakost v Indii strávil pouhých sedm let, načerpal tu náměty pro svou nejlepší tvorbu podnikl cesty do Číny, Japonska a Spojených států roku 1907 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… s ohledem na pozorovací talent, originální představivost jakož i mužnou sílu idejí a umění kresby“ citace z odůvodnění

33 DÍLO Rudyard Kipling KNIHA DŽUNGLÍ jakýsi zvířecí epos v próze odehrávající se až na dva příběhy v indické džungli první kniha obsahuje sedm, druhá osm novel více než polovina z nich (tři v prvním a pět ve druhém dílu) se týkají indického chlapce Mauglího (anglicky Mowgli), kterého unesl z vesnice lidožravý tygr a zachránila jej vlčí smečka Mauglí, prý znamená ve zvířecí řeči Žabáček (jméno od své adoptivní vlčí matky) v knize zvířata spolu rozmlouvají, lidé však o tom nevědí a jejich řeč nevnímají Mauglí se řeči zvířat naučí a stane se plnohodnotným obyvatelem džungle i příslušníkem vlčí smečky

34 DÍLO Rudyard Kipling Vydání z roku 1894 Plakát posledního filmového zpracování

35 JOHN GALSWORTHY 14. srpna 1867, Kingston Hill – 31. ledna 1933, Londýn (14. srpna 1867, Kingston Hill – 31. ledna 1933, Londýn) anglický prozaik a dramatik ze zámožné právnické rodiny studoval námořní právo (Oxford), advokátní praxi se nevěnoval soustředil se pouze na literární činnost, hodně cestoval byl jedním ze zakladatelů mezinárodního PEN klubu a v letech 1921 - 1933 jeho prvním předsedou poslední velký vypravěč viktoriánského období umělecky navazuje na postupy kritického realismu 1932 obdržel Nobelovu cenu za literaturu

36 DÍLO John Galsworthy SÁGA RODU FORSYTŮ rozsáhlá sága o rodě Forsytů typičtí představitelé střední vrstvy viktoriánské Anglie mají vyvinutý smysl pro majetek, rodinnou pospolitost a stabilní společenské uspořádání Forsytům věnoval Galsworthy tři trilogie líčí v nich život několika generací tohoto zámožného rodu od doby vlády královny Viktorie až do dvacátých let 20. století líčí v nich život několika generací tohoto zámožného rodu od doby vlády královny Viktorie až do dvacátých let 20. století 1. Sága rodu Forsytů - 1922, tvoří knihy: Bohatec (1906), V pasti (1920), K pronajmutí (1920) dvě mezihry: Forsytovo babí léto, Probuzení 2. Moderní komedie (1924 až 28) tvoří knihy: Bílá opice (1924), Stříbrná lžička( 1926), Labutí píseň(1928) dvě mezihry: Tiché vábení, Kolemjdoucí 3. Konec kapitoly (1931 až 33) se skládá z románů: Sestra (1931), Kvetoucí pustina (1932), Napříč proudem (1933)

37 DÍLO John Galsworthy první dvě trilogie byly podkladem pro televizní seriál záporná postava Soamese se postupem doby a vlivem změn poměrů mění ve zmoudřelého a chápajícího pozorovatele moderní generace v nostalgických vzpomínkách na ideály staré Anglie hodnoty nové generace však těžko obstávají verze z roku 2002 verze z roku 1967

38 VIRGINIA WOOLFOVÁ 25. ledna 1882 – 28. března 1941, Londýn (25. ledna 1882 – 28. března 1941, Londýn) významná anglická spisovatelka, kritička, esejistka a feministka první literární tvorbou příspěvky do ženské přílohy Guardiinu a literární kritiky 1912 se Virginie po návratu z Ceylonu, provdala za Leoparda Wolfa, ale sex v manželství byl pro ni noční můrou muž ji akceptoval, pomáhal jí znovu se postavit na nohy, po návratech z psychiatrické léčebny na začátku druhé světové války se Wolfová přestěhovala do svého domku na venkově 1941 u ní opět propukla psychická nemoc, napsala Leopardovi dopis na rozloučenou a utopila se v řece kritici řadí Wolfovou mezi nejlepší spisovatelky 20. století

39 DÍLO Virginia Woolfová JÁKOBŮV POKOJ (1922) vycházel ze života a smrti jejího bratra Tobyho a zde se poprvé tento nový styl prosadil od dvacátých let se v její tvorbě začal prosazovat nový, poetičtější a subjektivnější styl, který ji umožnil vyjádřit myšlenky postav a orientovat romány mnohem intimněji a introspektivněji vnitřní svět prostřednictvím monologů hlavních postav volné asociace myšlenkových pochodů Portrét z roku 1939

40 DADAISMUS avantgardní umělecký směr vznikl jako revolta skupiny umělců různých národností proti válečným hrůzám prostředek jak vyjádřit zmatek a strach z války charakteristická úmyslná nerozumnost a odmítnutí převažujících standardů umění, propagovali totální anarchii v životě i v kultuře, absolutní svobodu tvorby a umění zbavené sociální funkce rok 1917 - otevřena galerie Dada, vychází dadaistický časopis rok 1920 - centrem dadaismu se stala Paříž po roce 1924 - dadaismus plynule přechází do surrealismu tím se dadaismus stal jakýmsi zakladatelem moderního umění MALÉ OPAKOVÁNÍ

41 FUTURISMUS avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot futurismus se stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila častým námětem technika z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu v Československu - Stanislav Kostka Neumann MALÉ OPAKOVÁNÍ

42 SURREALISMUS evropský umělecký směr, ale také životní styl, který usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí první impulsy surrealismus dostal od André Bretona, jeho prudký rozvoj umožnil Salvador Dalí je stále aktivní směr, ačkoli se od původních myšlenek značně vzdálil počátky surrealismu navazovaly na dadaismus, ze kterého přišlo mnoho umělců, surrealismus má však výrazně širší rozsah surrealismus, na rozdíl od dadaismu, vypracoval systém, který byl schopen reagovat na společenské, filozofické, umělecké, na otázky a problémy své doby MALÉ OPAKOVÁNÍ

43 JEAN COCTEAU 5. července 1889 Maisons-Laffitte – 11. října 1963 (5. července 1889 Maisons-Laffitte – 11. října 1963) francouzský básník, grafik, divadelník a filmař celý život zápasil se svou závislostí na opiu homosexuál, dlouholetým životním partnerem herce Jeana Maraise od počátku poznamenán setkáním s ruským baletem představovaným Ďagilevem, setkáním s malířstvím představovaným Picassem a setkáním s hudbou představovanou Stravinským žil velmi bohatým společenským životem, byl všestranně nadaný koketoval s dadaismem, kubismem a surrealismem

44 Jean Cocteau na obraze Amedea Modiglianiho Jean Cocteau Madeline Sologne & Jean Marais (1943)

45 ALFRÉD JARRY 8. září 1873 Laval, Mayenne – 1. listopadu 1907, Paříž (8. září 1873 Laval, Mayenne – 1. listopadu 1907, Paříž) francouzský romanopisec, dramatik a básník jedním z prvních inspirátorů surrealismu, absurdního divadla a moderní literatury vůbec dával přednost principu bezprostředního potěšení nad pocit reality žil tak, jak uznával za vhodné, jak se jemu samotnému vyhovovalo ctil zásadu „Carpe diem“ a pravděpodobně kvůli alkoholismu se soustřeďoval na požitky okamžiku a opovrhoval dlouhodobým úspěchem Jarryho patafyzika - věda postavená na hlavu - se stala epochálním pojmem a je od konce druhé světové války dodnes pěstována volným sdružením nazvaným Collegium Pataphysicum, které svým význačným členům uděluje Řád Velkého Panděra

46 DÍLO Alfréd Jarry KRÁL UBU nebo také Ubu králem, dílo, které paroduje vážnost a okázalost klasických historických dramat a nahlíží na lidského jedince jako na amorálního, bezcharakterního tvora, na pouhou karikaturu duchovně vyspělé osobnosti na gymnáziu v Rennes jej zaujal profesor fyziky jménem Hébert, který pro své žáky ztělesňoval veškerou směšnost světa Hébert se stal hlavním hrdinou Jarryho studentské literatury, z níž lze jmenovat především text nazvaný Poláci (Les Polonais) rok před maturitou Jarry tento text přetvořil do formy komedie, čímž vznikla první verze Krále Ubu v roce 1928 byla hra poprvé hrána v Československu, a to v Osvobozeném divadle. Králem Ubu byl Jan Werich (který s Voskovcem hru přeložil), režíroval Jindřich Honzl

47 DÍLO Alfréd Jarry Divadlo Na zábradlí - 1967 Film – F. A. Brabec - 1996 1964 – německá inscenace Ubu je nenasytný chamtivý, otylý šprýmař, který střídá vzestupy a pády s úžasnými momenty autenticky tragických pocitů.

48 BBERTOLD BRECHT 10. února 1898, Augsburg – 14. srpna 1956, Berlín (10. února 1898, Augsburg – 14. srpna 1956, Berlín) německý dramatik, divadelní teoretik a režisér po nástupu A. Hitlera k moci (1933), žil postupně v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Československu, Švédsku, Finsku a Dánsku od roku 1941 v USA, do Německa (NDR) se vrátil v roce 1948 1949 se svou ženou Helenou Weigelovou založil Berliner Ensemble na této scéně realizoval principy epického divadla, ovlivněného komunistickou propagandou, která velmi brzy převážila Epické divadlo - je divadelní žánr, který se začal prosazovat v první polovině 20. století. Dává přednost příběhu, jež je často přerušován komentováním vypravěče, ale i jednotlivých postav. Divák si musí uvědomit, že divadlo nezobrazuje realitu, a vlastní život konfrontovat s divadelní iluzí. Scéna se často mění a přestavuje před jeho očima.

49 BBERTOLD BRECHT jeho dramata, zejména pozdější, byla ovlivněna především marxismem, dalším stylem který ho ovlivnil byl expresionismus i přes svou angažovanost se v mnohém vymykal trendům socialistického realismu po válce ve východoevropském bloku politicko-kulturní doktrínou striktně vyžadovanému charakteristickým prvkem jeho tvorby jsou tzv. zcizovací efekty – tj. komentáře, verše, songy, atp. Zcizovací efekt je prostředek divadelního, filmového (řídčeji jiného uměleckého) vyjadřování, jehož účelem je upozornit diváka na to, že hra je pouze předváděním skutečnosti a nikoli skutečností samou. Smyslem toho je zabránit, aby divák pouze dílo pasivně pozoroval, a zapříčinit, aby o něm také uvažoval a pokoušel se ho spojit se skutečnou situací.

50 DÍLO Bertold Brecht MATKA KURÁŽ A JEJÍ DĚTI podtitulem Kronika z třicetileté války (1939) v tomto dramatu plně uplatnil autor principy epického divadla její jednotlivé epizody spojuje titulní postava a její putování Markytánka Anna, zvaná Kuráž, chce vydělat na válce, ale draze za to zaplatí; přijde o své děti i majetek Dana Medřická a Radovan Lukavský Německo - 1965

51 GEORGE BERNARD SHAW (26. července 1856, Dublin - 2. listopadu 1950, Ayot St. Lawrence) anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925 narodil se v protestanské rodině jeho otec byl těžký alkoholik a neúspěšný obchodník s obilím pozitivní vliv měla na něho jeho matka, která byla zpěvačkou po jejím rozchodu s otcem přijel Shaw za ní do Londýna vzdělání získával samostudiem v knihovně Britského muzea a kromě toho navštěvoval filozofické a politické přednášky jako přesvědčený socialista navšívil Rusko, ale přednášel i v Jižní Africe a v USA své pravé umělecké pole našel Shaw až v dramatické tvorbě, ve které uplatnil svůj jasný, kritický a ironický intelekt tvorba, napsal na 50 her, patří do zlatého fondu anglické literatury je považován za zakladatele moderního anglického dramatu

52 DÍLO George Bernad Shaw PYGMALION (1913) nejpopulárnější komedie od G.B.S. uvádí přeměnu nevzdělané a zanedbané květinářky Lízy v dámu, vnímavou a citlivou bytost, která si je vědoma své ceny hra je známa po celém světě i pod názvem jejího muzikálového zpracování My Fair Lady

53 DÍLO - CITÁTY George Bernad Shaw Inteligentní lidé vědí, že lze věřit jen polovině toho, co slyší. Velice inteligentní vědí které polovině. O mnoha lidech lze říci, že svou smrtí prospěli lidstvu více než svým životem. Ze všech lásek nejupřímnější je láska k jídlu. Ženy chtějí nejméně všechno a nejpozději hned. Kde nejsou znalosti, nazývá se hloupost věděním. Je lepší ženu rozčilovat než nudit. Teď když jsme se naučili létat v povětří jako ptáci a potápět se jako ryby, zbývá už jen jediné - naučit se žít na zemi jako lidé.