Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Situace v bydlení sociálně potřebných a jakou pomoc skutečně potřebují RNDr. Tomislav Šimeček předseda Občanského sdružení majitelů domů,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Situace v bydlení sociálně potřebných a jakou pomoc skutečně potřebují RNDr. Tomislav Šimeček předseda Občanského sdružení majitelů domů,"— Transkript prezentace:

1 1 Situace v bydlení sociálně potřebných a jakou pomoc skutečně potřebují RNDr. Tomislav Šimeček předseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR

2 2 Sociální vyloučení, diskriminace Intenzivní zájem o bydlení sociálně potřebných začal v ČR zejména poté, když se vytvořila a rozrůstala početná skupina občanů, kteří si již nejsou schopni najít na jinak dobře fungujícím trhu bydlení s převisem nabídky nad poptávkou přiměřené bydlení, nejen pro nedostatek financí, ale proto, že je již nikdo nechce ubytovat. U těchto sociálně vyloučených lidí vznikla mimo jiné otázka, zda důvod jejich odmítání jakožto nájemníků je z příčin rasových či jiných.

3 3 Odmítnutí z rasových důvodů není možné Nedávný případ (v létě 2015) se dostal i před Soud v Litoměřicích, kdy byla romské figurantce odmítnuta prohlídka bytu s odůvodněním, že vlastník Romům nepronajímá. Po verdiktu soudu bylo jasné, že takové paušální odmítnutí na základě rasové příslušnosti je s ohledem na antidiskriminační zákon rozhodně nepřípustné, i když z vládních statistik vyplývá, že statisticky je kriminalita Romů cca 20 krát vyšší než u zbytku obyvatelstva.

4 4 Co lze zjišťovat u zájemce o pronájem? Vyvolali jsme proto společně s ARK jednání s paní ombudsmankou Šabatovou v Brně, abychom si ujasnili, co je pronajímatel, nebo realitní kancelář oprávněna zjišťovat, aby neporušila antidiskriminační zákon a kdy je pak povinna nedoporučit pronajímateli uzavřít se zájemcem nájemní smlouvu. Ukázalo se, že v žádném případě nelze použít jen statistické údaje, podle kterých patří zájemce do rizikovější skupiny, ale že je naprosto legitimní zjišťovat, má-li konkrétní uchazeč potřebné kompetence k bydlení.

5 5 Kompetence k bydlení Tyto kompetence k bydlení jsou jednak: finanční: tzn. má-li uchazeč pravidelný legální příjem a není-li tento příjem zatížen vykonatelnou exekucí, jednak morální: tzn. dodržuje-li uchazeč důsledně závazkové právo, nepoškozuje a udržuje pronajatý majetek, chová se ohleduplně k spolubydlícím i k okolí neporušuje zákony a má čistý trestní rejstřík

6 6 Dvě rozdílné dávky na bydlení Díky tomu, že máme v ČR dvě nárokové dávky na bydlení: příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, máme poměrně přesnou informaci, kolik je občanů, kteří mají kompetence k bydlení, jsou si schopni na trhu potřebné bydlení zajistit a potřebují jen finanční pomoc, aby dosáhli na minimální bytový standard, aniž by utratili víc než 30 (35%) disponibilních příjmů domácnosti (tito občané využívají příspěvek na bydlení). Těchto občanů je cca 4.5% (v roce 2006, před deregulací nájemného, to bylo cca 2.8%).

7 7 Doplatek na bydlení Stejně tak víme kolik občanů je v hmotné nouzi a využívá doplatek na bydlení. Těmto občanům v naprosté většině chybí některé kompetence k bydlení, takže nemohou využívat standardní nájemní bydlení a končí většinou v bezplatném substandardním bydlení na ubytovnách nebo ve vyloučených lokalitách. Těchto občanů máme dnes cca 1 – 1.2% (přitom v roce 2006 jich bylo jen cca 0.6%).

8 8 Zvyšování počtu občanů v hmotné nouzi Proč těchto občanů přibývá přes to, že jejich bytové podmínky jsou často velmi špatné? Důvod je jasný, značná část z nich má dluhy (v Ostravě až 90% občanů na ubytovnách a ve vyloučených lokalitách) a nemá chuť a leckdy ani možnost je splatit za svého života.

9 9 Bezplatné ubytování = řešení problému?! Bezplatné ubytování jim však nabízí řešení problému. Pokud se nebudou živit legálně prací (tj. nebudou mít jednu z hlavních kompetencí k bydlení), nebude jim exekutor moci nic zabavit a nebudou se muset starat o svou povinnost platit dluhy. Pokud budou navíc pracovat na černém trhu práce, dostanou téměř dvakrát vyšší odměnu, nezatíženou daní z příjmu a sociálním a zdravotním pojištěním.

10 10 Občany s kompetencemi k bydlení stačí finančně podpořit Připravovaný zákon o sociálním bydlení tedy nemusí měnit řešení problému občanů, kteří mají kompetence k bydlení, což vyplývá i ze stanoviska sdružení nájemníků. Výjimku tvoří ti, kteří nepotřebují jen byt, ale i stavebně odlišné obydlí, umožňující poskytování doplňkových služeb zdravotních a jiných.

11 11 Nutná je snaha občanů získat znovu kompetence k bydlení Zákon o sociálním bydlení musí ale vytvořit podmínky, aby i ti, kteří tyto kompetence ztratili, byli přinuceni se pokusit je znovu získat. K tomu ale nesmí dostat ještě pohodlněji bezplatně ubytování v bytech, ale nabídku takového ubytování je třeba podmínit bezpodmínečným návratem všech k legální obživě prací a úpravou výjimečného oddlužení (např. jen jednou za život) se státní pomocí a následné zapsání do seznamu dlužníků tak, aby potenciální věřitelé věděli, že jejich pohledávky nebudou vymahatelné a takovým občanům ve vlastním zájmu nepůjčovali.

12 12 NE výhradnímu použití sociálního bytového fondu Zvrácenou myšlenkou je i to, že pro sociálně potřebné bude třeba používat jen „sociální“ bytový fond. Pro sociálně potřebné s kompetencemi k bydlení musí být k dispozici jakýkoliv vhodný byt doplněný finanční pomocí státu. Zkušenosti států, které se cestou sociálních bytů vydaly, ukazují, že je toto řešení až desetkrát nákladnější ( bytů za cca 375 mld. Kč). Pro osoby vyžadující stavebně odlišné řešení (domovy seniorů, domovy pro hendikepované, matky s dětmi apod.) je ale výstavbu takových obydlí třeba podporovat.

13 13 Snížení právní ochrany nájemního vztahu U občanů bez kompetence k bezproblémovému chování se situace nevyřeší kaucemi ani pojištěním, ale snížením právní nadochrany nájemního vztahu a možností operativní exekuce v případě neplnění povinností. Takové opatření totiž nevede k častým výpovědím, ale k dodržování závazků.

14 14 Obce ztratily velkou část bytového fondu Špatná bytová politika státu, která dlouho udržovala regulaci nájemného, přinutila obce, aby se zbavily ztrátového nájemního bytového fondu privatizací a po deregulaci zase z populistických důvodů obce přeměnily většinou zbylý bytový fond na sociální bydlení, které však zůstalo přiděleno všem voličům bez sebemenšího sociálního ohledu.

15 15 Obecní byty za místně obvyklé nájemné Pokud by obce využily §2217 a § 2249 NOZ a přešly na účtování místně obvyklého nájemného v obecních bytech, bylo by to sociálně spravedlivější, měly by dostatek volných bytů nejen pro sociálně potřebné a získaly by navíc cca 3 mld. Kč do svých rozpočtů. Občané, kteří by tak přišli o svá privilegia, by představitele těchto obcí pak možná nevolili.

16 16 Obce musí mít prostředky na péči občanů bez kompetencí k bydlení Pozitivní výstup z diskuze o koncepci bydlení je ale závěr, že péči o občany, kteří mají kompetence k bydlení, uspokojivě řeší stát příspěvkem na bydlení, zatímco péče o občany, kteří tyto kompetence nemají, musí převzít obce se znalostí konkrétních případů, ale s finančním zajištěním od státu. Obce musí mít možnost samy zvolit nejvhodnější způsob, jak těmto občanům kompetence k bydlení navrátit.

17 17 Děkuji Vám za pozornost. RNDr. Tomislav Šimeček předseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR


Stáhnout ppt "1 Situace v bydlení sociálně potřebných a jakou pomoc skutečně potřebují RNDr. Tomislav Šimeček předseda Občanského sdružení majitelů domů,"

Podobné prezentace


Reklamy Google