Poruchy rodiny Rozdělení rodin dle funkčnosti - problematika posuzování funkčnosti rodin, rodiny funkční, problémové, dysfunkční, a funkční. Multiproblémové.

Prezentace na téma: "Poruchy rodiny Rozdělení rodin dle funkčnosti - problematika posuzování funkčnosti rodin, rodiny funkční, problémové, dysfunkční, a funkční. Multiproblémové."— Transkript prezentace:

1 Poruchy rodiny Rozdělení rodin dle funkčnosti - problematika posuzování funkčnosti rodin, rodiny funkční, problémové, dysfunkční, a funkční. Multiproblémové rodiny. Sociální péče o tyto rodiny, možnosti prevence, základní přístupy k práci s těmito rodinami. Programy sanace rodiny. Problematika domácího násilí.

2 Poruchy rodiny situace, kdy rodina z nějakého důvodu a v různé míře neplní své funkce a základní požadavky dané společenskými a právními normami Jde hlavně o poruchy při zařazení do společnosti (poruchy socializace) či selhání členů rodiny, které vede k poruše funkcí rodiny

3 Porucha biologicko-reprodukční funkce
bezdětnost neplánované rodičovství velký počet dětí, který rodina nezvládá

4 Porucha ekonomické funkce
Nouze Hmotný nedostatek

5 Porucha socializační funkce
rodiče se nemohou o dítě starat (nemoc, pracovní překážky) rodiče se nedovedou o dítě starat (nezralost, mentální či sociální nezpůsobilost) rodiče se nechtějí o dítě starat (mravní a charakterové nedostatky)

6 Porucha emoční funkce Citové zanedbávání
Porucha ochranné funkce – týrání dítěte Poruchy rodiny mohou nabývat různé intenzity, mohou být vratné i nevratné.

7 Rozdělení rodin dle funkčnosti:
zdravá, funkční, harmonická - 85% rodin, netřeba sledovat, akceptace a ochrana jedince, zajištění životních potřeb, vzájemná podpora problémová – % rodin narušené funkce, ale rodina vše zvládá vlastními silami, rodina sledována (např. prohlídky u pediatra)

8 Rozdělení rodin dle funkčnosti:
dysfunkční – 2% rodin, narušené funkce, je nutný zásah z vnějšku, ale není nutno odejmout dítě z rodiny, nutná sanace rodiny (opatření k ozdravení rodiny) afunkční – 0,5% rodin, ohrožuje vývoj dítěte, neplní funkce, dítě je nutno odebrat

9 Jiné dělení rodin: klinická rodina – rodina, která je nebo byla kvůli svým problémům v kontaktu s pomáhajícími či represivními institucemi neklinická rodina – rodina, která s těmito institucemi v kontaktu nebyla („normální“ rodina)

10 Nejčastější typy rodin, ve kterých se objevují problémy:
Asociální rodiny (multiproblémové rodiny) Egocentrické rodiny Nezralé rodiny Perfekcionistické rodiny Neúplné rodiny

11 Asociální (multiproblémové) rodiny
impulzivní rodiče, mělké vztahy v rodině, typické je zanedbávání potřeb, agresivní chování, užívání návykových látek, chování proti právním normám, často je zde nezaměstnanost, závislosti na návykových látkách, problematické vztahy v rodině, násilné chování mezi členy rodiny, záškoláctví, domácí násilí, chudoba. Práce s rodinami je velmi náročná

12 Egocentrické rodiny Prestižní, chladné rodiny
Orientace na kariéru, peníze, úspěch Časté domácí násilí, které je dobře skrýváno Potíže s komunikací, děti mívají psychické obtíže, zanedbávají školní docházku, experimentují s drogami, delikvence Rodiny špatně spolupracují, malá šance na úspěch

13 Nezralé rodiny příliš mladí rodiče, nemohou unést zodpovědnost za péči o děti, chtějí si užívat Spoléhání na pomoc zvějšku Potíže při obstarávání peněz, hospodaření s nimi a při výchově dětí Rodiny bývají při dobrém a dlouhodobém vedení ovlivnitelné.

14 Perfekcionistické rodiny
vyžadují úspěch od svých dětí, poslušnost, dítě může ztratit svou identitu, utéct od rodičů a stát se členem nějaké party Rodiny úzkostné, depresivní, utažené, neurotické, nadměrně zdůrazňují žádoucí chování Často sami vyhledají spolupráci, šance na ovlivnění je dobrá.

15 Neúplné rodiny Chybí jeden z rodičů, pro druhého může být těžké zabezpečit všechny funkce sám. Spolupracují většinou dobře.

16 Práce s rodinami s poruchou funkce
rodiny často opakují vzorce chování z předchozích generací Je třeba přerušit kruh a naučit rodinu chovat se jinak Pracujeme hlavně s dysfunkčními rodinami

17 Práce s dysfunkční rodinou
Hl. roli hraje OSPOD, dále neziskové organizace, probační a mediační služba, sociální kurátoři a další instituce Důvody pro práci s rodinou: Informace o týrání či zanedbávání dítěte (hlášení školy, lékaře, anonymní udání, hlášení sousedů..), trestná činnost některého člena rodiny fyzické násilí v rodině rodiče se rozvádějí

18 Odebrání dítěte z rodiny
Poslední možnost ČR má oproti Evropě v ústavech hodně dětí Snaha pracovat s rodinou a dítě do ní vrátit Ideálně vrácení dítěte do 3 měsíců, max 1 roku, pak se přerušují vazby

19 Posuzování funkčnosti rodiny
Záleží kdo posuzuje (sociální pracovník, sousedé, sami členové rodiny) Důležité je: nenechat se ovlivnit názory jiných dlouhodobý kontakt s rodinou nastolení přátelské atmosféry (pracovník by měl být vnímán jako pomoc ne jako hrozba) návštěvy v rodině předem hlášeny a měly by probíhat v odpoledních a večerních hodinách (jsou doma)

20 Posuzování funkčnosti rodiny
Ideálně 2 sociální pracovníci (muž a žena, účastník a pozorovatel) Při první návštěvě si dělat co nejméně poznámek (ale co nejdříve si je doplnit po odchodu z rodiny) Neradit, jen získat důvěru Pracovat ideálně se všemi členy rodiny, pokud to nejde snažit se ovlivnit ostatní členy pomocí osoby, která je ochotna spolupracovat Ideálně spolupráce s dalšími odborníky

21 Současná praxe neohlašují se návštěvy příliš mnoho dotazů – výslech
pocit nepřátelství – zaměření na nedostatky šetření – jen 1 člověk za asistence policie sousedské informace berou příliš vážně

22 Současná praxe návštěvy v dopoledních hodinách –
sociální pracovníci nemají speciální terapeutický výcvik k práci s rodinou počet rodin na 1 soc. pracovníka je (z toho 40 aktuálně řeší) - efektivní je kolem 5-6

23 Metody diagnostické práce s rodinou:
Rozhovor Pozorování Dotazníky a testy Rozbor dokumentů vytvořených jinými pracovníky v předchozích etapách práce s rodinou Strukturované techniky (hry, modelování, kreslení, hraní rolí, kresba začarované rodiny – používá se hlavně při práci s dětmi).

24 Metody diagnostické práce s rodinou:
Ekomapa – grafické zobrazení vztahů členů rodiny s okolím Genogram – grafické zobrazení vztahů uvnitř rodiny

25 Hodnocení rodiny ! V současné době u nás neexistuje jednotný systém hodnocení rodiny Hodnotí se hlavně péče o děti a vývoj dítěte: dohled, výživa, oblečení, hygiena, péče o psychické a fyzické zdraví, rozvíjení osobnosti dítěte a jeho vzdělávání.

26 Hodnocení rodiny – dále si všímáme
klimatu rodiny (negativní, agresivní, laskavé), hodnotové orientace rodiny, vztahu rodiny a okolí (izolace, nepřátelský vztah), stavu domácnosti a jejího vybavení (zanedbaná domácnost, čistota, absence základního vybavení – dětská postýlka) , komunikace v rodině (nekomunikují, problémy v komunikaci),

27 Hodnocení rodiny – dále si všímáme
chování rodičů, zda mají práci a jejich spokojenosti s prací a se svým životem zda rodina má a využívá různé zdroje podpory (finanční dávky, pomoc příbuzných, školka), sledujeme úroveň bydlení, finanční zdroje (! Chudoba a problémy s bydlením nesmí být důvodem k odebrání dětí z rodiny).

28 Programy sanace rodiny
Sanace = ozdravení, vyléčení, přijetí opatření k nápravě Hlavně neziskové organizace (spolupracují s OSPOD) Postup podporující fungování rodiny a její setrvání jako celku Cílem je, aby se rodina stala bezpečným a podpůrným místem pro všechny členy

29 Zaměření programů sanace rodiny
rodiny ohrožené špatnou sociální situací, rodiny ohrožené izolovaností, rodiny se zvýšenou mírou stresu, rodiny trpící frustrací rodičů a jejich výchovnou nezkušeností

30 Program sanace rodiny může zahrnovat:
sociální poradenství (pomoc při získávání soc. dávek, doprovázení na úřady apod), právní poradenství (pomoc při sepisování návrhů určeným úřadům a soudům, orientace v právním systému), zprostředkování kontaktu s úřady, návštěvy pracovníka v rodině se souhlasem uživatele služby,

31 Program sanace rodiny může zahrnovat:
osobní plán pomoci rodině a dítěti, podpora a nácvik rodičovských dovedností, hospodaření s financemi a vedení domácnosti, nácvik a upevňování péče o dítě či plnění školních povinností dítěte

32 Důraz se klade na: vědomé zapojení rodičů i dětí,
dodržování předem daných pravidel práci v multidisciplinárním týmů (tým složený z odborníků různých profesí – soc. pracovník, lékař, učitel…)

33 Sociální péče o ohrožené rodiny zahrnuje:
sociální zabezpečení – sociální pojištění a státní sociální podpora jsou nástroji podpory i zdravých rodin, sociální péče je využívána hlavně ohroženými rodinami sociální služby a z nich hlavně: sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

34 Sociální poradenství služby odborného sociálního poradenství, zprostředkované na příklad občanskou, manželskou či rodinnou poradnou, poradnou pro oběti trestných činů a domácího násilí a dalšími specializovanými zařízeními. Kromě individuálního a rodinného poradenství je v nich klientům obvykle nabídnuto také zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociální terapie a pomoc při uplatňování jejich práv

35 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje (zahrnují např. individuální doučování, příprava vstupu do školy, volnočasové aktivity pro děti, pomoc při komunikaci s úřady). Jde tedy o preventivní aktivity.

36 Základní terapeutické přístupy k soc. práci s rodinou
Rodinná terapie Behaviorální rodinná terapie Rodinné poradenství Nespecifická podpora Videotrénink interakcí Case management Krizová intervence

37 Rodinná terapie Pracovník s psychoterapeutickým výcvikem pracuje s rodinou. Cílem je, aby rodina pod jeho vedením přišla na chyby, které dělá při komunikaci a napravila je. Pracovník nic nenařizuje, pouze rodinu nenásilně směruje. Ponechává rodině možnost volby při rozhodování.

38 Behaviorální rodinná terapie
Druh rodinné terapie Soustředí se na nácvik správného chování, správných dovedností

39 Rodinné poradenství Pracovník přebere odpovědnost za řešení rodinných těžkostí na sebe, nařizuje rodině, jak se má chovat. Vhodné např. u problémů alkoholismu, týrání, akutní nebezpečí, sebevraždy, akutní vznik psychózy apod.

40 Nespecifická podpora Kompenzace rodinného handicapu přímou pomocí
Podpora sil rodiny Rizikem je zneužití sil sociálního pracovníka či dobrovolníka a závislost na pomoci zvnějšku

41 Videotrénink interakcí
Pořizují se nahrávky interakcí Ponechány jsou jen ty, kde rodina zvládá problém Ty se promítají rodině a ta se tak učí, že umí problémy zvládnout

42 Case management (případové studie)
Setkání odborníci určené k řešení složitých sociálních případů. Koordinátor zajišťuje spolupráci mezi všemi subjekty, které mohou klienta podpořit. Metoda případových konferencí – setkávání zainteresovaných odborníků (sociální pracovník, rodič, lékař, učitelé), hledá se optimální řešení problému, jednotlivé instituce navážou spolupráci a spojí síly k řešení problému.

43 Krizová intervence Terapeutické vedení klienta v krizi, které je zaměřeno na řešení aktuálních problémů. Cílem je stabilizace osobnosti, která umožní další práci s klientem.

44 Domácí násilí fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti, intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah

45 Klíčové znaky domácího násilí:
Opakování a dlouhodobost  Eskalace (stupňování) Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné Neveřejnost 

46 Fáze domácího násilí Fáze vytváření napětí Fáze týrání Fáze usmiřování
Tyto fáze se opakují Intenzita týrání se zvětšuje Zkracuje se fáze usmiřování a prodlužuje fáze týrání a vytváření napětí Opakované odchody a návraty snižují ochotu okolí opakovaně pomoci oběti

47 1. Fáze vytváření napětí Bezprostředně předchází období týrání
Agresor bývá rozčílený, žárlivý, podrážděný, zuřivý a explozivní a oběť kritizuje Oběť se v této fázi snaží být úslužná, uctivá, pečující, obviňuje sebe sama a snaží se tím, že vyhoví násilníkovi, vyhnout konfliktu.

48 Fáze týrání Agresor ztrácí kontrolu nad svým jednáním a dochází k propukání fyzického a psychického násilí Oběť se v této fázi cítí bezmocná, bojí se a vůči agresorovi cítí zlobu.

49 Fáze usmiřování Agresor po období týrání cítí vinu, oběti se snaží omluvit a slibuje jí, že už se násilí nebude nikdy opakovat. Ujišťuje ji o svých citech apod. Oběť mu věří, má naději, že se vztah urovná a agresorovi odpouští. Oběť většinou od agresora za dobu trvání vztahu několikrát odejde a zase se vrátí.

50 Projevy domácího násilí
psychické násilí  - zastrašování   - zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá - kritizování a ponižování - vyhrožování a vydírání

51 Projevy domácího násilí
fyzické násilí – facky, rány pěstí, kopání, apod.  sociální násilí – izolace od příbuzných a přátel – zákaz přijímat návštěvy,, zákaz telefonovat, doprovázení např. k lékaři, na úřady  ekonomické zneužívání – zamezení přístupu k financím (i vlastním), vydírání, vynucování přepsání bytu, nemovitosti  sexuální násilí  - nucení k pohl. styku apod.  kombinace 

52 Rizikové faktory pro vznik domácího násilí :
• vynucená sociální izolace  • finanční závislost na partnerovi  • péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené  • zdravotní postižení a omezení  • vyšší věk a bezmocnost seniorů  • přechod z aktivní zaměstnanosti do starobního či jiného důchodu  • nezvládnuté rodičovství a výchova dětí  • závislosti násilné osoby

53 Co můžeme udělat pro oběti
Poskytnout informace Zajistit bezpečnost (vykázání násilníka, zajistit utajené bydlení) Podpořit jejich rozhodnutí, ocenit, důvěřovat Sestavit bezpečnostní plán

54 Bezpečnostní plán snažte se rozeznat situace, kdy se schyluje k násilí a opusťte v takovém případě byt/místnost při incidentu se nenechejte zavřít v části domu nebo bytu, kde nejsou žádná okna nebo východ nebo kde se nacházejí jakékoli možné zbraně (např.nože v kuchyni) zapamatujte si některé z důležitých telefonních čísel (nonstop telefonní linka, policie, azylový dům,...). Naučte toto telefonní číslo i Vaše děti svěřte se přátelům nebo příbuzným, ke kterým máte důvěru promyslete si a naplánujte možné únikové cesty

55 Bezpečnostní plán promyslete si přijatelné a důvěryhodné důvody, kvůli kterým byste mohla z domu odejít (např. jít k sousedům, na nákup,..). Po opuštění domu zavolejte pomoc předem si promyslete, kam půjdete (kamarádky, rodinní příslušníci, krizová centra v okolí,..- zjistěte si důležité kontakty) zabalte si pohotovostní tašku s penězi, oblečením a důležitými dokumenty (OP, rodné listy, kartičku zdravotní pojišťovny, pasy, platební kartu,..). Tašku schovejte na bezpečném místě (např.u kamarádky, v práci,..) uschovejte jakékoli důkazy o fyzickém násilí! (roztrhané oblečení, fotografie, potvrzení o lékařském vyšetření,..)

56 Sociální péče určená osobám postiženým domácím násilím:
Sociální zabezpečení – možnost zažádat o dávky v hmotné nouzi, další dávky určené rodinám (mateřská a rodičovská dovolená, dětské přídavky, sociální příplatek, doplatek na bydlení, ….) Sociální služby a z nich hlavně: Odborné poradenství: existují programy pro oběti i pachatele. V Chrudimi např. centrum Pestalozzi - Občanské poradny  - Manželské a rodinné poradny 

57 Sociální služby pro oběti domácího násilí
Odborné poradenství: existují programy pro oběti i pachatele. V Chrudimi např. centrum Pestalozzi. (Občanské poradny, Manželské a rodinné poradny) Krizová pomoc a intervenční centra Telefonická krizová pomoc Azylové domy pro matky s dětmi

58 Zdroje: BECHYŇOVÁ, V., KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny, 1. vyd. Praha: Portál, ISBN CONWAYOVÁ, H., Domácí násilí. Praha: Albatros, 2007.ISBN:  DUNOVSKÝ. J. Dítě a poruchy rodiny, 1. vyd. Praha: Avicenum, ISBN DUNOVSKÝ. J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. Týrané, zneužívaní a zanedbávané dítě, 1. vyd. Praha: Grada, ISBN  MATĚJČEK, Z. O rodině vlastní, nevlastní a náhradníPraha: Portál, ISBN MATOUŠEK O., PAZLAROVÁ H., Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál, ISBN MATOUŠEK O., Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: SLON,2003.ISBN:  MOŽNÝ I., Rodina a společnost. Praha:SLON,2006 ISBN RYDLO, J, ŠVARDALA, L., Žák a sociálně patologické jevy v kontextu střední školy. Uherský Brod: Střední odborná škola Uherský Brod, 2006 (projekt v rámci SIPVZ 2006). Dostupné na WWW: