OBLEŽENÍ LENINGRADU Obr. 1

Prezentace na téma: "OBLEŽENÍ LENINGRADU Obr. 1"— Transkript prezentace:

1 OBLEŽENÍ LENINGRADU Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Josef Ledvoň. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Situace Trvání: 8. září 1941 − 18. leden 1944
Leningrad (dnes Petrohrad, Sankt-Petěrburg), 2. největší město SSSR, průmyslové centrum Obr. 2 Obr. 3

3 Obr. 4

4 Situace Operace Barbarossa, útok na celé frontě začal 22. června 1941 (součástí útok na Leningrad). Počátkem září německé jednotky před vnějším leningradským opevněním. 8. září německé jednotky uzavírají kruh kolem města, které zůstalo přístupné pouze ze vzduchu nebo přes vody Ladožského jezera. 12. září 1941: Leningrad nemá být obsazen, ale jen obklíčen…

5 Obr. 5 Obr. 6

6 Situace Leningrad obléhán německými a finskými vojsky téměř 900 dnů. Nejsmrtonosnější obléhání města v historii. Počet zahynulých civilistů pravděpodobně ! Před válkou čítala populace města přes tři miliony obyvatel. Během blokády se zásoby potravin v obleženém městě rychle tenčily. Zavádějí se přídělové lístky; umírání hlady. V zimě 1941−1942 město bez elektrického proudu. Dopravu na ulicích vyřadily silné mrazy a voda se musela přivážet ze zamrzlé řeky Něvy. REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

7 Život v obležení − „Takže to tu bylo – válka!“... Když… vyšla Jelena ven, narazila tam na davy lidí, kteří se hemžili na ulicích a razili si cestu do obchodů, kde „kupovali všechno, co mohli v rukou odnést“: Mnozí si pospíšili do banky, aby si vybrali svoje úspory. Přemohla mě stejná panika a vyrazila jsem… Ale bylo už příliš pozdě. Banka už byla bez peněz… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 28. ISBN

8 Život v obležení − Mezi čekajícími se dalo zaslechnout následující…: Teprve druhý den války, a už není chleba. Jestli bude válka pokračovat rok, všichni pomřeme hlady. – REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 41. ISBN

9 Život v obležení − Přijde doba, kdy si bude přát, aby toho nakoupili mnohem více: V zimě jsem pak ležel v posteli a trpěl hroznými výčitkami… proč jsem nakoupil pouze jedenáct sklenic rybího tuku a nešel do lékárny popáté…? Proč jsem nekoupil pár tablet vitamínu C…? Tato „proč“ mě příšerně soužila. Na každý nedojedený talíř polévky, každou zahozenou kůrku chleba, na každý oloupaný brambor jsem myslel s takovými výčitkami a zoufalstvím, jako kdybych vraždil vlastní děti… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 51. ISBN

10 Život v obležení Obr. 7

11 Život v obležení − Ekonomické nakládání Sovinformu s pravdou vedlo k tomu, že Leningraďané se brzy naučili nedůvěřovat oficiálním zprávám. Jeden druhému šeptali: „Naši bjut, a němcy berut.“ („Naši vítězí, ale Němci postupují.“) Naučili se také správně číst mezi řádky… „Ožestočennyj boj“ („zuřivý, urputný boj“) … a „ťažolij boj“ („těžký boj“) znamenaly, že situace je čím dál tím více horší. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 65. ISBN

12 Život v obležení − Od 10. do 28. srpna sovětská 34. armáda dohromady ztratila polovinu svých vojáků… Aby těmto masakrům unikli, mnozí sovětští vojáci utekli nebo si sami způsobili zranění doufajíce, že se v týlu dostanou do nemocnic… v některých zdravotnických jednotkách bylo více než padesát procent ošetřovaných podezříváno ze sebeporanění. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 79. ISBN

13 Život v obležení Obr. 8

14 Život v obležení − „V našich jednotkách můžete vidět profesora pochodujícího vedle studenta, kovodělníka vedle dělníka od vysoké pece, či architekta cvičícího se ve střelbě na cíl spolu s pekařem.“ … Výsledkem byla téměř všeobecně rozšířená panika a zmatek. Nevyzbrojení, nevycvičení, vyčerpaní nočními pochody… dobrovolníci prchali či padali do německého zajetí v ohromných počtech. Masové útěky před tanky nabyly takových rozměrů… že dostaly svoje vlastní pseudolékařské označení: tankovaja bojazň… Verchoglaz dokonce radil svým podřízeným, aby rozšiřovali pověsti, že Němci používají atrapy tanků. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 95. ISBN

15 Život v obležení − Když se jednoho nadporučíka zeptali, proč o vlastní vůli nařídil ústup, odpověděl: „Neumím být důstojníkem a nechci, aby byla kvůli mým chybám zabita spousta lidí.“ Pak propukl v pláč. Kulometčík zanechal stručný vzkaz: „Rozhodl jsem si vzít svůj život. Je to v rotě příliš obtížné. Podepsáno, staršina Smirnov.“ – − Během bojů komisař pluku Nabatov hlásil,… že: … někteří z vojáků nevědí, jak zacházet s puškou nebo ručními granáty. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 97. ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 99. ISBN

16 Život v obležení Obr. 9

17 Život v obležení − Jeden z těchto pěšáků byl Frenklach: „Člověk je tak vyděšený, že mu nohy vrostou do země,“ vzpomínal. „Je nesmírně obtížné přinutit se vztyčit, popadnout pušku a vyběhnout. Jakmile se člověk postaví, je to už dobré – prostě jen běžíte dopředu. A není to jen strach z toho, že bude střelen zezadu do hlavy, pokud to nebude dělat, je v tom také mocný smysl pro povinnost. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 95. ISBN

18 Život v obležení − „Jsou momenty, za které se stydím ještě dodneška. Opakovaně jsme brali nohy na ramena a opouštěli naše zraněné. Každý měl hrůzu z toho, že bude během ústupu zraněn... Všechny ty pohádky o masovém heroismu − mají je na svědomí spisovatelé... Pochopitelně že byli nějací hrdinové, ale byly tam také masy lidí, kteří jen panikařili a prchali. Bylo to masové, naprosto neospravedlnitelné a nesmyslné obětování pro potěšení našeho debilního velení.“ − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

19 Život v obležení Obr. 10

20 Život v obležení − „Prvních deset vlaků, odvážejících (z Leningradu) dětí, odjelo... Jelena Kočinová sledovala, jak děti přivádějí na nádraží: − Zaplňovaly ulice jako vystrašená zvířátka, postupovaly k nádraží, k oné demarkační linii jejich dětství. Za ní začínal život bez rodičů. Nejmenší děti přiváželi v náklaďácích, jejich malé hlavičky vykukovaly jako vrstvičky zlatých hub. Šílení rodiče běželi za nimi. − O tři týdny později... si rodiče uvědomili, že úřady... postavily děti přímo do cesty postupujícím Němcům.“ − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

21 Život v obležení Obr. 11

22 Život v obležení − Jiní ve skrytu duše pochybovali o tom, že by německá okupace mohla být opravdu tak hrozná… „Skutečně to může tak být,“ dumala Skrjabinová nedůvěřivě, „že by zabíjeli lidi jen proto, že jsou Židé?“ – − I když byla židovská populace v leningradské oblasti relativně malá… celkem německé úřady zavraždily v tomto regionu 3600 Židů… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

23 Život v obležení − Na základě direktivy vrchního velitelství se nařizuje toto: 1) Město Leningrad je odříznuté a obléhací prstenec bude udržován tak těsný, jak to bude jen možné, aby se naše síly ušetřily… Nebudou nabídnuty žádné podmínky kapitulace. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

24 Život v obležení Obr. 12

25 Život v obležení − Profesor Vladimir Garšin, hlavní patolog… Pro něj nálety znamenaly nový druh mrtvol: Beztvaré zbytky lidské kůže a masa smíšené s útržky oblečení a cihlovým prachem, to všechno smíchané s obsahem střev… Na ty dny a hodiny strávené v márnici po náletech nikdy nezapomenu… Do jisté míry jsem byl zvyklý přebírat část břemene žalu a hrůzy, ale tehdy už to překračovalo všechny možné hranice. Večer byla duše naprosto paralyzována. Přistihl jsme se při tom, že pořád nasazuji stejný soucitný výraz a používám stejné soucitné formulky. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

26 Život v obležení Obr. 13

27 Život v obležení − … hvízdání každé přibližující se pumy… „Každý si myslí: ,Tahle je pro mě,‘“ napsala Berggolcová, „a umírá předem. Umíráš, a ona mine, ale za minutu to přichází znovu, opět hvízdání, znovu umíráš, přežiješ, ulehčený výdech, ale jenom proto, abys umíral znovu a znovu. Jak dlouho to bude trvat?... Zabijte mě najednou, ne kousek po kousku, mnohokrát za den!“ REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

28 Život v obležení Obr. 14

29 Život v obležení − Když byla 8. září přetnuta poslední cesta z města, uvízlo v obkličovacím prstenci přibližně 2,8 milionu civilistů… Vojáků a námořníků v obklíčení bylo asi půl milionu, což dává přibližně 3,3 milionu úst, která bylo třeba nakrmit. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

30 Život v obležení Obr. 15

31 Život v obležení − Lidé se člověku před očima mění ve zvířata… hlad změnil téměř každého… Dokonce si nevšímá ani bombardování. Jediná věc, která jej dokáže vzrušit, je jídlo… Teď vypadá jako stařec, je pořád zmrzlý. – − V mlýnech byl ze zdí seškrabován a mezi prkny vyškrabován moučný prach, pivovary poskytly 8000 tun sladu, armáda oves, který byl původně určen ke krmení koní… Čluny s obilím, které byly… potopeny bombardováním, zachraňovali námořní potápěči, obilí na nich začínalo pučet, takže muselo být usušeno a pak rozemleto… výsledný chléb zapáchal. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

32 Život v obležení − Tovární dělníci jedli průmyslový kazein (přísada do barev)... mazadla na zbraně a motorový olej... byli snědeni Pavlovovi slintající psi... jeden otec přinesl domů červivé koleno ze soba... V žaludcích skončila také většina domácích zvířecích miláčků... dav... roztrhal na kousky čerstvě zabitého koně... je to pravda: snědla svoji dceru, schovávala její tělo pod postelí a ukrajovala si z něho kousky... − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

33 Život v obležení − Leningrad nyní vstoupil do období masového vymírání… v prosinci zemřelo smrtí hladem… obyvatel města… Lednový účet byl obětí a únorový … − − Pohled na smrt a mrtvé… se už stal něčím naprosto samozřejmým… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 6. ISBN

34 Život v obležení Obr. 16

35 Život v obležení − … přicházelo také mizení emocí. Přeživší sami sebe popisovali „jako vlky“ či dokonce… necitelné jako kámen – automaty zbavené jakýchkoliv emocí a zájmů… Pohled na cizího člověka, jenž se zhroutil na ulici, který v listopadu a prosinci ještě mohl představovat morální dilema – měl by se člověk zastavit a pomoci a přitom riskovat, že nedonese domů pro svoji rodinu jídlo, anebo jen nevšímavě projít kolem? – ztratil v lednu a únoru jakékoliv opodstatnění. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

36 Život v obležení − Seděl tam ve sněhu muž v hadrech, zády se opíral o sloupek, na zádech batoh… Zřejmě šel na Finské nádraží, unavil se a sedl si odpočinout. Dva týdny jsem kolem něho chodila… Seděl tam postupně: 1) bez batohu; 2) bez hadrů na sobě; 3) ve spodním prádle; 4) nahý; 5) kostra s vnitřnostmi venku. Odvezli ho v květnu. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

37 Život v obležení − „My všichni jsme měli stejné sny o krajících žitného chleba, které kolem nás létaly jako meteority nebo andělé.“ − − V té době se také Leningraďané uchylovali k nejzoufalejším náhradám jídla. Nožem seškrabovali ze zadních stran tapet lepidlo a vyvářeli si kožené boty a opasky… (zůstávaly tuhé a nepoživatelné). − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

38 Život v obležení − Sedmnáctého listopadu, když byl tlustý jen deset centimetrů, vyrazili na led první průzkumníci… Dvacátého byl led silný osmnáct centimetrů a vyrazily první transporty… ledem se probořilo nebo se potopilo čtyřicet náklaďáků… se trasa, kterou musely ujet náklaďáky, zkrátila na méně než 45 kilometrů… podařilo se celkem přepravit tun potravin a tun paliva a dalších zásob do doby, než led v dubnu zase roztál. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

39 Život v obležení Obr. 17

40 Život v obležení − … většina musela jet na náklaďácích na otevřených korbách… Na korbách byli evakuovaní vystaveni nebezpečí smrti a prochladnutí… vypadávali ven. Tak každé ráno ženy-vojákyně… posbíraly půl tuctu těl dětí a nemluvňat… − − Lékař… zjistil, že evakuovaní okamžitě jedí suché dávky, klobásy a chléb, které dostali na třídenní cestu vlakem… jejich žaludky pak prostě explodovaly. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

41 Život v obležení − Kolik lidí se doopravdy zachránilo přes ledovou cestu? … za méně než čtyři měsíce… − − … v přecpaných nákladních vagonech bez toalet… : Kdykoliv někdo „pocítí potřebu“, obyčejně přiloží ruce k dílu celá „veřejnost“ vagonu… společným úsilím se odsunou dveře, za pomoci ostatních si člověk sundá kalhoty dolů a vystrčí zadek do větru. Několik lidí jej drží za ruce a za paže… Ale nám je to jedno… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

42 Život v obležení Obr. 18

43 Život v obležení − Jelena Kočinová vstala ve čtyři hodiny ráno, aby se postavila do fronty na láhev vína…: Hodiny běžely jedna za druhou jako šedivé krysy, mizely v temnotě. Ale pořád jsem se držela, stála a stála a pořád si pro sebe opakovala nápěv: „Všechno se jednou skončí, všechno se jednou skončí…“ … Ve tři hodiny odpoledne jsem dostala láhev vína… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

44 Život v obležení − Ženy přestávaly menstruovat a sexuální touha vymizela… Už dlouho jsem chtěl popsat, jako člověk vychrtlý hlady, svoje zkušenosti. Spíte velice málo… je vám pořád zima… Čnící kosti vás brzy začnou bolet… cítíte prázdnotu v žaludku a pořád trhavě polykáte sliny. Je obtížně vykonávat jakýkoliv druh pohybu… dá vám neuvěřitelnou práci… přinutit se vstát… Vlastní dýchání a slova vám rezonují, jako kdybyste byli v prázdné nádobě… Nohy vám otékají a na prstech máte hluboké trhlinky… nemáte energii na to, abyste… pozdravil… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s. 221 ISBN

45 Život v obležení − Cestou ven si žena povšimla ukázky groteskního hřbitovního humoru: do sněhu bylo postaveno tělo s cigaretou v ústech, které zmrzlou rukou ukazovalo k jednomu z hřbitovních oddělení… − − Když se její vrata otevřela dokořán, ve světle měsíce jsme spatřili horu mrtvých těl, napůl svlečených nebo zašitých do hadrů… Odvázali jsme tělo ze sání… Klopýtavě jsme začali šplhat, klouzali po kluzkých, na kost zmrzlých břiších, hlavách a zádech. Navzdory mrazu to tam dusivě páchlo. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

46 Život v obležení − Pětitunové náklaďáky naplněné až nahoru těly projížděly městem… Na Piskarevském hřbitově… se v nejhorším únorovém období takto nahromadilo 20 000− nepohřbených těl, byla naskládána do řady dlouhé dvě stě metrů a vysoké dva metry… Na Bogoslavském hřbitově byla během pěti či šesti únorových dní zaplněna těly nepoužívaná pískovna… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

47 Život v obležení Obr. 19

48 Život v obležení − To je všude normální, protože pokoj od pokoje tady leží mrtvoly, jedno tělo na každou rodinu. Je to už téměř měsíc, co umřela hlady Anna… A pořád tady leží ve svém zamrzlém špinavém pokoji, zčernalá, vyschlá, s vyceněnými zuby. Nikdo nepospíchá, aby ji odklidil a pohřbil, všichni jsou moc slabí, aby se o to postarali. – − Je to nesnesitelně deprimující, ale co člověka zachraňuje, je zvířecký nezájem o lidské utrpení. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

49 Život v obležení − Navíc dokázal neztratit… ani svůj smysl pro humor. Desátého února si poznamenal: „Po celou tu dobu, ať už stojím, sedím nebo ležím, jsem si vědom své extrémní vyhublosti. Zejména překvapující je zmizení mé zadnice, jediného význačného aspektu mé osobnosti, na který jsem byl velmi hrdý. Teď už nemám žádný zadek, pánevní kost a kyčle narážejí a cinkají o židli.“ − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

50 Život v obležení − Stejně jako se daly číst nebo psát, mohly knihy pochopitelně sloužit jako palivo… „Ukazuje se, že próza poskytuje více tepla než poezie. Historie dokáže uvařit konvici čaje.“ − − „Sedět s přáteli u příjemného samovaru, vidět na talíři chleba nakrájený na normální kousky, sledovat děti, jak jedí, kolik chtějí… Nebát se zmenšujícího bochníku, mluvit o něčem jiném, než je jídlo – není tohle štěstí?“ − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

51 Život v obležení Obr. 20

52 Život v obležení − … město trpělo vlnou zločinnosti, zejména se jednalo o krádeže a vraždy kvůli jídlu a přídělovým lístkům… i o kanibalismus. – − Kanibalismus – je faktem. Vyprávěl nám o párku kanibalů, kteří napřed snědli malé tělo svého dítěte, pak chytili tři další děti, zabili je a snědli… − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

53 Život v obležení − Matka udusila svoji osmnáctiměsíční dceru, aby nakrmila sebe a tři starší děti, jednadvacetiletý muž, propuštěný z továrny… zavraždil a snědl svého osmnáctiletého spolubydlícího, kovodělník… a jeho syn zabili kladivem dvě ženy uprchlice a části jejich těl schovávali v boudě, nezaměstnaný instalatér zabil svoji ženu, aby nakrmil dospívajícího syna… osmnáctiletý mladík zavraždil svoji babičku sekerou, uvařil a snědl její játra a plíce… mladík ukradl ze hřbitova nepohřbené tělo a maso pomlel v mlýnku… uklízečka zabila svoji jednoletou dceru a nakrmila jí dvouletou dceru. − REID. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, s ISBN

54 Život v obležení Obr. 21

55 Použitá literatura, prameny:
REID, Anna. Leningrad: tragédie obleženého města, 1941−1944. Vyd. 1. Brno: Jota, 2011, 466 s. ISBN Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Obležení Leningradu [online]. c2012 [citováno ]. Dostupný z WWW: <

56 Zdroje obrazového materiálu:
Michael Trahman. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Marmelad. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Vsevolod Tarasevich. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Vsevolod Tarasevich. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Boris Kudoyarov. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Vsevolod Tarasevich. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Boris Kudoyarov. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Anatoliy Garanin. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

57 Zdroje obrazového materiálu:
Boris Kudoyarov. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Boris Kudoyarov. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Boris Kudoyarov. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Vsevolod Tarasevich. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Ozersky. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Alexey Varfolomeev. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Мерецков К.А. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Boris Kudoyarov. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Sergey Kompanichenko. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Boris Kudoyarov. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Vsevolod Tarasevich. commons.wikimedia.org [online]. [citováno ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <