2. přednáška Mgr. Lukáš Vacík

Prezentace na téma: "2. přednáška Mgr. Lukáš Vacík"— Transkript prezentace:

1 2. přednáška 2.11.2012 Mgr. Lukáš Vacík
Mezinárodní organizace; OSN; Mezinárodní politická ekonomie; Mezinárodní právo 2. přednáška Mgr. Lukáš Vacík

2 Organizační záležitosti
Web Literatura ??? Dotazy komentáře

3 Mezinárodní organizace-studium
Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MS Do 2. sv.v. Po 2.sv.v. Do 1980´s Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání

4 Definice MO „MEZI-NÁRODNÍ“ De facto „mezi-STÁTY“
Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladu Anglo-saské XX kontinentální evropské Synonyma Mezistátní Mezivládní

5 Klasifikace MO Dle typu členství Dle rozsahu členství
Dle cílů a pole působnosti

6 MO dle typu členství IGO – vládní NGO – nevládní (INGO) Dále:
hybridní MO Transvládní MO Mnohonárodní korporace (BINGO)

7 MO dle rozsahu členství
Univerzální Regionální Problém definování regionalismu Jiné dělení na : Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

8 Příklady MO dle rozsahu členství
Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

9 MO dle cílů a pole působnosti
hlavní zájmy a náplň činnosti MO Všeobecné Speciální cíle  od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti bezpečnostní (NATO) ekonomické (OPEC) politické (RE) sociální a kulturní (UNESCO)

10 Další dělení MO Dle kategorií členství Řádní členové
Přidružení členové Pozorovatelé (Vatikán v OSN)

11 Role MO MO jako nástroj MO jako aréna MO jako aktér

12 MO jako nástroj Nástroj politiky svých členů
nejvíce IGO´s Suverénní státy Především realistické pojetí

13 MO jako aréna „hřiště“ či „fórum“ pro určitou činnost
MO jako prostor pro: Diskuze Vyjednávání Společné rozhodování Plánování Pře Typický příklad ????

14 MO jako aktér MO jako samostatný aktér MS Liberální přístup
Jedná autonomně-nezávisle na členech Postupně vzniká vlastní struktura Liberální přístup

15 Funkce MO Funkce MO v MS Artikulace(rozčlenění) a agregace(sloučení)
Vytváření norem Distribuce informací

16 Artikulace a agregace Přenesení především stejného postupu z vnitrostátní úrovně na mezinárodní – MS G77 Snaha o definici zájmů zemí 3světa na půdě OSN

17 Vytváření norem Normativní činnost (vytváření závazných rámců chování - v rámci MS) OSN Snaha o zobecnění chování států v MS Např. Charta OSN

18 Distribuce informací MO shromažďuje informace od členů – poté je distribuuje ostatním členům Snižuje náklady svým členům Zvýšení důvěryhodnosti informací

19 Vývoj studia MO David Mitrany a Ernest Haas – MO jako cesta k udržení míru a prosperity Funkcionalistický přístup MO jsou schopny řešit transnacionální problémy-státy ne 70. léta – studium především IGO´s Poté Koncept mezinárodních režimů

20 Vývoj studia MO 80. léta – nové impulsy do studia MO:
Růst globalizačních procesů Vytvoření transkontinentálních sítí Růst interdependence STÁT – MO 90. léta – post bipolární období Nové hrozby Nové státní útvary v MPS (jaké ?????) Nové MO (jaké ?????)

21 Nejstarší IGO´s Rýnská komise Veřejné mezinárodní unie Celní spolek

22 Nejstarší IGO´s Rýnská komise Zřízena 1815 Vídeňským kongresem
Politická i nepolitická agenda Regulace a dohled dopravy i obchodu na Rýnu Členství omezeno na geopolitické skutečnosti (pouze tam, kde protékal Rýn) Později také Dunaj (1856), Labe (1821)

23 Nejstarší IGO´s Veřejné mezinárodní unie Nepolitická témata
2 pol. 19. st. Zemědělství Zdravotnictví komunikace Verifikace mír a váh Mezinárodní telegrafická unie (1865) Všeobecná poštovní unie (1874)

24 Nejstarší IGO´s Celní spolky Ekonomická dimenze integrace
Německý Celní spolek (1834) 1867 – téměř všechny státy Německa Kdo vládl v té době v Německu ???? Orgány CS Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování

25 NGO´s Od roku 1850 do současnosti – přes několik milionů
Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd. Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.

26 NGO´s První NGO´s – Britská zahraniční společnost proti otroctví (1839) Zásadní nárůst až po 2.sv.v. Dnešní definice NGO´s Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO Propagují principy rovnosti se státy Nemají legální autoritu (mají ji státy ???) Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních korporací)

27 NGO´s Nárůst zkoumání v 80. let.
Globalizační procesy Systémová úroveň analýzy (co je to ????) Současně paralelní koexistence s IGO´s Pozitivní linie

28 MO a teorie MV Úroveň analýzy Podstata MV Charakteristika MS
REALISMUS LIBERALISMUS NEOMARXISMUS Úroveň analýzy státy Jedinci, skupiny, státy Ekonomické třídy, státy Podstata MV konflikt Kooperace, konflikt Charakteristika MS Anarchie, rovnováha sil Komplexní interdependence Světový kapitalismus Podstata MO IGO´s režimy IGO´s, nadnárodní korporace Chování MO Neautonomní autonomní Nástroje kapitalistické dominance

29 Organizace spojených národů (OSN)
Vznik – historický předěl v dějinách lidstva Nástupce Společnosti národů ( ) Největší a nejuniverzálnější MO na světě

30 Vznik a historie OSN Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v.
Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta Atlantická charta 1941 Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943, poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA) Návrh na statut OSN Duben-srpen 1945-San Francisco Zakládající konference OSN Podpis základní listiny OSN (platí od ) 50 zakládajících států (Později Polsko)

31 Vznik a historie OSN Počátek Studené války
Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN Neochota dohody mezi oběma bloky 60. léta – proces dekolonizace v Africe Počet členů OSN ???? Nová témata v OSN 70. léta – období détenté (co je to ????) Posílení RB

32 Vznik a historie OSN 80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádání Nové konflikty Vzestup chudoby Rapidní růst světové populace Enviromentální problémy Noví členové OSN Počet států nyní – 193 (poslední přijatý Jižní Súdán)

33 Organizační struktura OSN
Valné shromáždění Rada bezpečnosti Sekretariát a Generální tajemník Ekonomická a sociální rada Mezinárodní soudní dvůr Poručenská rada

34 Organizační struktura OSN

35 Valné shromáždění OSN „UN General Assembly“
Složeno ze všech členů (193) Každá stát – jeden hlas (vždy) Max. 5 diplomatů za každý stát Rezoluce – nejsou právně závazné Schází se jednou ročně (v září) Jan Kavan přesedal 57. VS v r. 2002/2003

36 Valné shromáždění OSN Úkoly VS: Doporučení principů spolupráce
Otázky odzbrojení a redukce zbrojení Rozpočet OSN Volba GT Volba členů ECOSOCu Volba nestálých členů RB OSN

37 Valné shromáždění OSN Práce v 6 hlavních podvýborech:
první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci se podílí i tzv. zvláštní politický výbor, druhý výbor – hospodářský a finanční, třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní, čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační, pátý výbor – administrativní a rozpočtový, šestý výbor – právní.

38 Valné shromáždění OSN Všeobecný výbor VS: Nyní 68. VS Předseda VS
Místopředsedové VS Předsedové 6 podvýborů VS Nyní 68. VS John W. Ashe (Antigua a Barbuda)

39 Rada bezpečnosti OSN 5 stálých členů a 10 nestálých členů
„UN Security Council“ 15 členů 5 stálých členů a 10 nestálých členů Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie) Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky) Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru

40 Rada bezpečnosti OSN Úkoly: Zabývá se konflikty Určuje akty agrese
Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně závazné Doporučuje VS kandidáta na GT OSN Podíl na volbě soudů MSD Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů nesmí použít veto

41 Sekretariát a Generální tajemník OSN
Osoba GT a sekretariátu Mezinárodní tým úředníků Sekretariát tvoří: Politická oddělení Odborná oddělení Sekretariát pomocných organizací a konferencí Oddělení všeobecných služeb

42 Generální tajemník OSN
Je jmenován VS na návrh RB na 5 let Pravomoci GT: Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru správa majetku OSN právo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN Prestiž z titulu funkce

43 Generální tajemníci OSN
Ban Ki.Moon (Jižní Korea) 2007-nyní Kofi A. Annan (Ghana) Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) 1992 – 1996 Javier Pérez de Cuéllar (Peru) 1982 – 1991 Kurt Waldheim (Rakousko) U Thant (Barma) 1962 – 1971 Dag Hammarskjöld (Švédsko) 1953 – 1961 Trygve Lie (Norsko)

44 Ekonomická a sociální rada
ECOSOC 54 členů 3leté období – voleni VS OSN Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva Úkoly: Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv Předkládá nezávazná doporučení Přidružené komise a výbory Vlastní práce ECOSOCu

45 Mezinárodní soudní dvůr
Základní soudní orgán OSN 15 členů Voleni RB i VS Na 9 let Sídlo v Haagu (Nizozemí) Statut MSD v Chartě OSN Členové OSN – smluvní strany soudu Úkoly: Řeší spory mezi členskými státy Právní posudky na požádání VS i RB OSN Není přístupný jednotlivcům, ani MO Ad hoc soudci (max. 17)

46 Poručenská rada 5 členů Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v.
Stálí členové RB OSN Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v. Oblasti bez statutu suverenity Formálně ukončila činnost Posledním územím Palau Schází se ad hoc (dříve každoročně)

47 Odborné organizace OSN

48 Rozvojové cíle tisíciletí
Millennium Development Goals V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko) dali za cíl odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015: snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

49 Dělení států dle OSN vyspělé (průmyslové)-1. svět
rozvíjející se-2. svět post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie rozvojové-3. svět nejvíce Asie + Afrika G 77 Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika + Asie)

50 Mezinárodní organizace
Vojensko-bezpečnostní IGO´s

51 NATO rozpad SSSR-šok pro NATO
NATO ztrácí svůj význam („zadržování komunismu“) pád Berlínské zdi ( ) „out of area or out of bussines“-Praha 2002 změnění prostoru-nová strategická koncepce globální prostor

52 Linie v NATO politická vojenská v čele Generální tajemník
reprezentace NATO navenek ovládá NATO dle přání čl. států hlasování v NATO dosáhnutí konsenzu žádný hlasovací mechanismus

53 Sdílení nákladů určitá částka dle síly ekonomiky
členění na vojenský a civilní vojenský rozpočet: provoz a údržba „vlastnictví NATO“ investiční náklady MN vojenské struktury civilní rozpočet platy zaměstnanců vědecký program

54 Základní smlouva NATO Smlouva o kolektivní obraně (1949)
vychází z Charty OSN

55 Orgány NATO Severoatlantická rada (NAC) Sídlo – Brusel
exekutivní orgán NATO schází se jednou v týdnu v případě nutnosti „silnější složení“ Sídlo – Brusel

56 Vojenský orgán Výbor pro obranné plánování (DPC)
schází se 2x ročně (ministři obrany) Skupina pro jaderné plánování projednávání politických aspektů s jadernými silami řízení krizových situací (živelné pohromy atd.)

57 Další orgány NATO Stálá společná rada pro NATO-Rusko
Stálá komise NATO x Ukrajina Skupina Středomořské spolupráce PFP (Partnership for peace) NATO x státy bývalého prostoru SSSR

58 Bezpečnostní složky NATO
SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál) SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)

59 Mezinárodní organizace
Regionální IGO´s

60 Rada Evropy založena 1949 ve Štrasburku výbor MZV (součást RE)
setkávání 2x ročně (květen, listopad) politický dialog-výkonný orgán RE Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod dodržování LP Evropský soud pro ochranu LP založen 1959 41 soudců Komisař pro lidská práva (1999) volen na 6 let úloha-působit preventivně v oblasti LP

61 Cíly RE problematika LP demokratický systém evropská identita
řešení problémů evropské společnosti

62 Středomořská iniciativa
sdružuje 17 zemí rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí proces transformace založena v r (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko, Rakousko) 1991-připojení ČSFR a Polska rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let poté znovuobnovení členství nástupnickým státům rotující předsednictvo na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí

63 Visegrádská 4 (V4) „Visegrádská skupina“ vznik v r. 1991
ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů) zakládají listiny-Deklarace o spolupráci po r členové (rozpad federace ČSFR) cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r. 1989 hlavní faktory vytvoření likvidace pozůstatku bipolarity překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě vstup členů do EU součastná podoba EU sdružení vyrovnávající se s minulostí

64 Visegrádská 4 (V4) nemá oficiální instituce
jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond-finance (sídlo Bratislava) princip přirozené spolupráce 1x ročně střetávání hlav států ideologie V4 plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko) lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace

65 Společenství nezávislých států (SNS)
12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států) vznik původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se) demokratické státy důležitost vazby na Rusko pro zahraničí státy SNS představuje pozůstatek SSSR nástroj vlivu Ruska pro vlastní členy SNS představuje není nástroj Ruska možná se časem rozpadnou SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko

66 Svazový stát Ruska a Běloruska
považovaný za Unii od r podpisování smluv o prohlubování unie problematický vztah Putin x Lukašenko problém ropa špatné vztahy do budoucna

67 Jednotný ekonomický prostor
Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina) vznik 2003 klasický volný ekonomický prostor Kazachstán-preference spolupráce s Ruskem (obviňování a ovlivňování Putinem)

68 Euroasijské ekonomické společenství
Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země) smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské zbraně) terorismus-silná islámská menšina

69 Šanghajská organizace pro spolupráci
Ruska a Čína spolupráce ohledně islámských menšin

70 Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN)
vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko) dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos + Barma, Kambodža v r.1989 se ASEAN stal členem APEC Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou

71 Africká unie původně Organizace africké jednoty (1963) instituce
transformace na AU v r. 1999 instituce oblast bezpečnosti konflikty terorismus stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti prevence mírových konfliktů Nové partnerství pro africký rozvoj (2001) zahrnuje investice do afrického regionu

72 Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA)
založena 1994-USA, Kanada, Mexiko vznik společného trhu-volný obchod (vzor a konkurence EU) odstranění překážek pro volný obchod u obyvatel neoblíbená MO model pro oživení integračního procesu pro integraci celého kontinentu

73 Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR)
zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay v r přistoupila Venezuela asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador, Kolumbie snaží se o asociační dohodu s EU snaží se o asociační dohodu s Andským paktem

74 Webové stránky http://www.un.org/en/ http://www.osn.cz/

75 Mezinárodní politická ekonomie

76 Mezinárodní politická ekonomie
problematika bídy a bohatství rozmach od 70. let 20.st. do té doby oddělení studia ekonomie a politiky nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny debaty o oddělení disciplíny ???

77 Vztah mezi politikou a ekonomií

78 Vztah mezi politikou a ekonomií
období krizí 1970´s Brettonwoodský systém ropné šoky dekolonizační proces v Africe rozpad bipolárního uspořádání

79 Hlavní směry Merkantilismus Liberalismus Marxismus
jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět)

80 Merkantilismus klíčová role politiky (vůči ekonomii)
stát je hlavním aktérem má však pasivní roli současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra s nulovým součtem, národní zájmy cíl – maximalizace státní moci

81 Merkantilismus neexistuje možnost další vzájemné spolupráce
pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí – zvýšila by konkurenci Jako teorii MV Vám to připomíná ???

82 Liberalismus Ekonomie je autonomní
politika zajišťuje pouze fungovaní volného trhu hlavní aktéři jednotlivci (konzumenti i producenti) privátní (nadnárodní) firmy

83 Liberalismus snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat
současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem spolupráce možná s reformou současného MPS cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic, obchodu – profit všech zúčastněných

84 Marxismus ekonomické struktury ovlivňují politiku
hlavní aktéři jsou třídy role státu je negativní – potřeba reformy – postupná eliminace ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s nulovým součtem

85 Marxismus spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce
cíl – vytvoření beztřídní společnosti problematika zemí 3světa – přerozdělení politické moci

86 Reflexe merkantilismu
Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě Imperialismus přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních zdrojů za konkrétním účelem

87 Současný merkantilismus
Protekcionismus Asijští tygři Ekonomické pobídky X sankce Dle mnohých neoimperialismus nepřímá kontrola, závislost

88 Reflexe liberalismu 16. -17. st. - kritika merkantilismu důraz na:
Volný obchod (teorie komparativních výhod) Uvolnění národních a světových trhů Neviditelná ruka trhu Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii st. nutnost: Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu Regulace některých aspektů tržních vztahů

89 Současný liberalismus
Správná role státu v ekonomických záležitostech ??? (jaká ???) Keynesiánská škola X Neoliberalismus

90 Reflexe marxismu reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu
důraz na: svržení buržoazie zrušení soukromého vlastnictví Základní teze dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů: Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie a proletariátu SSSR a marxismus ???

91 Mezinárodní ekonomické organizace
Globální WTO IMF Světová banka OSN Regionální OECD

92 WTO Světová obchodní organizace
Systém smluv definující obchodování mezi státy Diskusní fórum pro změny těchto pravidel Kritika – hájí zájmy velkých korporací Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995)

93 IMF Mezinárodní měnový fond
Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti Součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. Členové téměř všechny státy OSN Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru

94 Světová banka Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj Soustředí se na rozvojové země Spolu s IMF součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v.

95 OSN Viz. více přednáška 3. Univerzální (ekonomický) charakter OSN
Rozpočet OSN Hlavní role ECOSOCu Ekonomické sankce a embarga RB OSN

96 OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní ekonomiky a zastupitelské demokracie Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění spolupráce Koordinace s bojem proti korupci v členských státech Vznik z OEEC (1961)

97 Brettonwoodský (měnový) systém
Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata

98 Mezinárodní právo

99 Mezinárodní právo Mezinárodní právo veřejné Normativní systém
Popis toho, co má být…. Případ → norma → legalita / nelegálnost Existence na mezinárodní úrovni MPS

100 Role MP Ovlivňuje jednání států
Sankce za porušení (jaké znáte ???) Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států Přejímání určitých částí Praktické dopady (uveďte příklady) Diplomacie a MV Státní správa soudnictví Běžný život

101 Vývoj MP 4 základní období: Co toto dělení připomíná ???
Archaické – do r.1648 Tradiční – Moderní – Postmoderní současnost Co toto dělení připomíná ???

102 Prameny MP Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva Má obsah – pravidlo Má formu – pramen

103 Prameny MP 4 základní kategorie pramenů MP: Mezinárodní smlouvy
Mezinárodní obyčej Obecně uznávané právní zásady Soudní rozhodnutí

104 Další dělení pramenů MP
Základní Mezinárodní smlouvy Mezinárodní obyčej Podpůrné Obecné právní zásady Soudní rozhodnutí Doktríny Další prameny Jednotlivé akty států či MO

105 Mezinárodní smlouvy Primární zdroj MP Kodifikuji právo Jsou závazné
Pro signatáře Všeobecně Definice: Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto subjektů MP účinky a řídí se MP Nutná písemná forma

106 Mezinárodní smlouvy Podoba mezinárodní smlouvy
Preambule Vlastní text Závěrečná ustanovení Vznik mezinárodní smlouvy Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost Neplatnost mezinárodní smlouvy

107 Mezinárodní obyčej Primární zdroj MP
Obecně uznávané právní zásady, které byly postupem času kodifikovány Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty MP Materiální prvek – existence pravidla Subjektivní prvek – závaznost pravidla Vždy nepsaný

108 Obecné právní zásady Sekundární zdroj MP
Odvození z vnitrostátního práva Přeneseny na mezinárodní úroveň Poměrně vágní Obecné právní principy uznávané civilizovanými státy

109 Soudní rozhodnutí Sekundární zdroj MP
Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů Určitá relevance při formování MP Typické pro anglo-saský právní systém

110 Ostatní sekundární prameny MP
Doktríny Právní názor nejvýznamnějších znalců Jednostranné právní akty U MO – rezoluce RB OSN

111 Subjekty MP Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny Jsou odlišné

112 Druhy subjektů MP Stát MO Jednotlivec Zvláštní jednotka (jaké ???)
Kdo nyní nemá subjektivitu MP ???

113 Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva
Přenos závazků z MP do VP: Inkorporace (stejný obsah i forma) Transformace (stejný obsah, jiná forma) Adaptace (jiný obsah i forma) Adopce (stejný obsah i forma)

114 Diplomatické a konzulární právo
Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky: Výsady (nad rámec obecného jednání) Imunity (vyjmutí z pravidel) Imunita X Indemnita

115 Diplomatické a konzulární právo
Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky: Hlava státu Vláda MZV Vnější orgány státu pro zahraniční styky: Diplomatické mise Konzulární úřady Zvláštní mise Stále mise Delegace na MK či u MO Vojenské letadlo, loď

116 Mezinárodní humanitární právo
Ius ad Bellum (Právo na válku) = donucení Úprava použití síly v mezinárodních vztazích použití síly státu proti jinému státu Zákaz 2 výjimky Sebeobrana Kolektivní akce RB OSN Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP Úprava průběhu ozbrojeného konfliktu Pravidla pro užití ozbrojené síly? napadený má stejná práva a povinnosti jako agresor

117 Mezinárodní humanitární právo
Také se nazývá válečné právo či právo ozbrojených konkfliktů Velmi staré kořeny Antika Středověk Oficiální vznik 19.st. Haagské a Ženevské MHP Vojenské X civilní cíle Kombatanti X civilisté

118 MP v praxi Kritika – existuje pouze na papíře
MP nejen jako zákon – dodržování má výhody Pravidla hry Nenásilné řešení konfliktů v MV Legitimizace vlastních cílů Efektivní regulace transnacionálních vztahů

119 MP a soudní dvory Globálně působící Regionálně působící
Mezinárodní soudní dvůr (OSN) International Criminal Court (2002) Regionálně působící European Court of Justice European Court of Human Rights