Úvod do eGovernmentu 2. přednáška,

Prezentace na téma: "Úvod do eGovernmentu 2. přednáška,"— Transkript prezentace:

1 Úvod do eGovernmentu 2. přednáška, 17.10. 2012
Výběrová přednáška 2. přednáška, Obecně o eGovernmentu – začínáme Úvod do problematiky, definice, současnost v EU a ČR

2 Co je to “eGovernment”? z výzkumného hlediska (z hlediska ÚISK, VŠ) jde o: zkoumání procesu elektronizace veřejné správy, za účelem zlepšení kvality života nás všech, a to včetně zvýšení ryzosti našich charakterů. existuje velké množství hledisek, v jejichž pojetí se definice eGovernmentu (psáno i e-government) může lišit, např. hledisko úředníka („pěkná otrava ten eGovernment, furt abych se něco učil, a navíc teď musím v práci pracovat “) hledisko konečného uživatele občana/podnikatele („supr aplikace, paráda“ x „jak mám podat to přiznání, nedá se v tom vyznat a pořád to padá, zlatej papír“) hledisko politika („ígavrment spasí vaše duše a my Vás budem moct krásně kontrolovat a ještě na tom zbohatnu“) hledisko IT firmy („jak a koho podmazat/zblbnout, abychom to mohli naimplementovat lacino za co nejvíc peněz“) atd. A nebo spousta různých definicí.....

3 Definice eGovernmentu (naučit! )
eGovernment je využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb.“ LIDINSKÝ, Vít. eGovernment bezpečně. Praha : Grada, 2008. „Účelem E-Governmentu je zlepšení fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti.“ OECD e-government studies. E-government for better government. Paříž : OECD Publishing, 2005. „Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům (občanům).“ ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice : právní a technický průvodce. Praha : Úřad vlády ČR, 2007. 3 3

4 tematické hledisko vs. strukturální hledisko
Složky eGovernmentu tematické hledisko vs. strukturální hledisko strukturální hledisko – jednotlivé složky definujeme na základě prvků a informačních toků v systému tematické hledisko – jednotlivé složky definujeme podle hlavních tematických („resortních“) oblastí V rámci předmětu „Úvod do eGovernmentu” a jeho struktury se budeme držet tematického hlediska, které je modernější a flexibilnější pro účely výuky na ÚISK 4 4

5 Složky – strukturální hledisko
„klasické“ hledisko, podle kterého dělíme eGovernment na: G2C (Government to Citizens) – komunikace veřejné správy směrem k občanům. Např. soudní obsílka, složenka za odpad či datová schránka, kterou jde v rámci poruchy systému jen přijímat, nikoliv odesílat G2B (Government to Businesses) – komunikace veřejné správy směrem k firmám. Např. povinné formuláře k vyplnění od ČSÚ G2E (Government to Employees) – komunikace veřejné správy směrem k jejím vlastním zaměstnancům. Např. Intranet na Ministerstvu vnitra G2G (Government to Governments) – komunikace mezi jednotlivými složkami veřejné správy. Např. Dopis Nečase Pospíšilovi, že ho okamžitě odvolává z ministerské funkce, aby mohla ODS vyhrát aspoň v jednom kraji C2G (Citizens to Governments) – komunikace od občanů směrem k veřejné správě. Např. Systém umožňující lidem participovat na činnosti městského zastupitelstva 5 5

6 Složky – tematické hledisko
„inovativní a živé“ hledisko, podle kterého dělíme eGovernment na různé složky, dle aktuálního vývoje. V rámci tohoto kurzu dělíme na: informační systémy veřejné správy opakované využití informací veřejného sektoru (PSI re-use) elektronická participace (eParticipation) elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement) elektronické zdravotnictví (eHealth) elektronická justice (eJustice) řízení elektronických identit (eIDM) eGovernment pro podnikatele (G2B + B2G) Tyto tematické složky jsou v současné době aktuální a „žhavé“. Do budoucna si můžeme představit např. eZemědělství (viz Neználek ve slunečním městě) nebo eKulturu (všechny sbírky komplet online a ke stažení zdarma) apod. 6 6

7 Současnost eGovernmentu v EU
Blízká budoucnost je definována základním rámcem období 2010 – 2020 Europe 2020 (základní strategie EK z roku 2010, která má uzdravit Evropu ze současné ekonomické krize) Nejdůležitější částí strategie je tzv. „Digitální agenda pro Evropu“ (má to celý svůj portál) Její významnou součástí je tzv. Akční plán eGovernmentu 2011 – 2015 = blízká budoucnost 7

8 Akční plán eGovernmentu 2011 - 2015
jeho implementace bude setrvačností ovlivňovat celou současnou dekádu a pravděpodobně i tu následující Novinky – značný důraz na občany a malé podnikatele efektivita veřejné správy celková komplexnost plánu – vytvořen v rámci široké, především akademické, diskuse ALE: Bez národních implementací to nepůjde Zní to celkově hezky – skutečná realizace? 8

9 Akční plán eGovernmentu 2011 - 2015
4 základní priority: 1. Posílení uživatele 2. Vnitřní trh a vnitřní mobilita 3. Účinnost a efektivnost vlád a veřejných správ 4. Realizace základních předpokladů pro rozvoj eGovernmentu 9

10 Priorita 1 - Posílení uživatele
1.1 Služby postavené na míru uživatelům Podpora členských států (finance) Rozvoj personalizovaných online služeb 1.2 Kolaborativní rozvoj služeb Jak zapojit usera do vývoje služeb Výměna znalostí v oblasti kolaborativního rozvoje 1.3 Opakované využití PSI Základní sada indikátorů PSI re-use Výzkum open data iniciativ a portálů v členských zemích Výměna znalostí a zhodnocení direktivy PSI 1.4 Posílení transparentnosti Online přístup ke všemu, co není ještě zpřístupněno 1.5 Zapojení občanů a komerčního sektoru do tvorby politik Rozvoj služeb eParticipace 10

11 Priorita 2 – Vnitřní trh 2.1 Jednotné služby pro podnikatele
Propojení národních služeb eProcurementu Druhá generace one-stop-shopů (něco jako CZECHpoint ) 2.2 Mobilita osob Přeshraniční online služby umožňující lidem: studovat, pracovat, stěhovat se, užívat zdravotní služby a jít do důchodu kdekoliv v EU 2.3 Celoevropská implementace existujících online služeb + vývoj zcela nových panevropských přeshraničních online služeb Studium a analýza celé problematiky (názor občanů; zhodnocení organizačních, technických, legislativních a semantických překážek) Implementace tzv. LARGE SCALE pilotů a zajištění jejich náběhu do skutečné celoevropské praxe Implementace přeshraničních online eEnvironment služeb 11

12 Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ
3.1 Vylepšování organizačních procesů Facilitace výměny zkušeností v oblasti inovativních přístupů k organizaci státní správy Transformace epractice.eu ve znalostní bázi (viz dále) Program výměny zaměstnanců veřejné správy mezi členskými zeměmi (stáže, podobné jako kdysi v programu PHARE před rokem 2004 pro kandidátské země)* *pozn. Pekárek: snad se zúčastní i ČR, sám jsem absolvoval půlroční stáž v rámci PHARE na Instituto Nacional de Éstatistica v Portugalsku (jako zaměstnanec ČSÚ) v dobíhajícím n+1 roce Tyto stáže maji zejména na mladé pracovníky veřejné správy velmi pozitivní profesní i kariérní dopad. 12

13 Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ
3.2 Redukce administrativní zátěže Výměna zkušeností členských států s implementací eGov systémů typu „jen jedna registrace“, „po úřadech mají obíhat dokumenty, nikoliv lidé“, „jakýkoliv údaj občan hlásí VS jen jednou“ 3.3 Ekologické vládnutí* Realizace velké studie o potenciálu eGovernmentu snížit uhlíkovou stopu EU Indikátory a evaluační procesy pro měření skutečné míry redukce uhlíkové stopy vlivem zavádění služeb eGovernmentu 13

14 Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu
4.1 Otevřené specifikace a interoperabilita Vytvoření evropského ramce (EIF) a strategie (EIS) pro interoperabilitu ISVS Výměna, opakované využití a sdílení řešení pro implementaci navzájem spolupracujících (interoperabilních) služeb eGovernmentu Sladění národních rámců interoperability do EIF 4.2 Zajištění klíčových podmínek Revize direktivy o elektronickém podpisu za účelem umožnění přeshraniční interoperability zajištěných národních systému elektronické autentizace (eAuthentification) Politická rozhodnutí umožňující vzájemné rozpoznávání a uznávání národních systémů eIdentifikace a eAutentizace Osvojení a rozšíření eID řešení 14

15 Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu
4.3 Inovativní eGovernment Aplikace nových technologií a paradigmat ve veřejném sektoru Speciální CIP program (= hodně peněz) podporující upgrade IPv6 protokolu a jeho rozšíření v praxi Pilotní projekty inovativních architektur a technologií v oblasti eGovernmentu SHRNUTÍ AKČNÍHO PLÁNU: poměrně komplexní a propracovaný dokument téměř vědecko-strategického charakteru bude záležet na konkrétních alokacích rozpočtů a kvalitě jednotlivých pilotních aktivit důležitá je i politická a finanční podpora na národních úrovních 15

16 Současnost eGovernmentu v ČR
Neexistuje strategie ani koncepce eGovernmentu na papíře = budoucnost je nejistá Pravděpodobně se tedy pojede podle EU rámce a akčního plánu (což je jedině dobře, umožní to být v tomto směru v souladu s ostatními zeměmi) Současné priority (dle náměstka Ledvinky, MV ČR, říjen 2012): Ladění a zvyšující se využívání základních registrů (ZR) Pyramidální systém programů/u rozvoje eGovernmentu v novém programovacím období (vrcholkem pyramidy ZR na MV ČR, takže už žádné individuální sektorové programy = centralizace) Cloudová státní ICT infrastruktura (=velké zastoupení outsourcingu) Cloudové státní služby a aplikace eGovernmentu Autorizace a autentizace (eID infrastruktura) Otevřený přístup k datovým sadám veřejné správy 16

17 Současnost eGovernmentu v ČR
Zodpovědnou institucí je zatím Ministerstvo Vnitra ČR Pozn. za MI ČR bylo vše systematičtější, po jeho zrušení nastala „megalomanská“ doba ministra Langera (eGon, CZECHpoint, datové schránky), dnes „nová doba“ určité normalizace (řešily se hlavně základní registry). Ředitelkou eGovernmentu na MV ČR je v současné době (12/2012) Mgr. Šmerdová – vystudovala informační studia v Opavě. Paní magistra pozdravuje pilotní studenty a prý se bude snažit vydržet ve funkci déle, než bylo v poslední době zvykem (příslib určité kontinuity práce, ale uvidí se) V současné době sice ČR nedisponuje žádným strategickým dokumentem přímo pro oblast rozvoje eGovernmentu (národní verze Akčního Plánu EU – naposledy to bylo eČesko 2006), ale...  17

18 …gesci za celou Digitální Agendu 2020 dostalo MPO!
Za celkovou elektronizaci ekonomiky a společnosti tak v ČR vzhledem k EU začalo zodpovídat MPO Uvidí se co to přinese českému eGovernmentu jako takovému Strategický dokument Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice Rozmáchlá strategie, řešící především infrastrukturu a pak kousek od všeho: Broadband, digitální vysílání, IPv6, PSI re-use, svoboda internetu, regulace internetu, rádiové spektrum, digitální obsah, autorská práva atd. atd. Uvidíme, jestli MPO v budoucnosti převezme gesci i za další aspekty rozvoje informační společnosti, včetně (minimálně některých) složek eGovernmentu. Má to být koneckonců „superministerstvo...“ 18