ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Socioekonomická a regionální geografie NÁZEV DUMu: Světový rozvoj a mez. ekonomická spolupráce POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: KÓD DUMu: JK_REG_GEO_01 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): ročník – DUM – obsahuje informace o hospodářské situaci v současném světě. Dále ujasňuje žákům pojmy jako jsou rozvojové a vyspělé země, studená válka aj. METODICKÝ POKYN:

2 Hospodářská mapa světa
Význam zemí podle HDP

3 Co je to HDP? v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území Časovým obdobím bývá obvykle rok V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu)

4 HDP v Evropě 2006

5 HDP ve světě v roce 2008

6 Hospodářská mapa světa
Bohatý SEVER a chudý JIH Hluboký kontrast mezi ekonomicky rozvinutými státy rozvojovými zeměmi Velmi zjednodušené znázornění – ekonomicky vyspělé státy i na jižní polovině SEVER + Bohaté státy – USA, Kanada, všechny země Evropy, Rusko, Japonsko, Austrálie,NZ, JAR, Izrael JIH – většinu zemí Asie, Afrika, Latinská Amerika, Melanésie, Mikronésie a Polynésie

7 Procento populace žijící pod 1,25$ za den (hranice extrémní chudoby stanovená Světovou bankou)

8 Hospodářská mapa světa
Sever – ekonomicky rozvinutý svět 38% rozlohy obývané souše, 21% obyvatel a 85% svět. prům. potenciálu JIH – 3/5 rozlohy souše, 4/5 lidstva a necelou 1/6 průmyslu (!) Bohaté, ale mnohdy málo využívané nerostné bohatství Rychle rostoucí počet obyvatel řada problémů Hlad, negramotnost, nízká kvalifikace, zadluženost

9 Příčiny rozvoje a zaostalosti
Geograficka poloha Vyspělé země leží na kontinentech s příznivým klimatem, častými dešti, velice kvalitní půdou, množstvím splavných řek a bohatých na přírodní zdroje Africké země takové podmínky zpravidla nemají a přicházejí tak o příležitost zapojit se do systému světového obchodu Oblasti rovníkové Afriky jsou navíc nejpříznivější na světě pro výskyt malarických onemocnění u člověka Fiskální past Vlády nemají dostatek prostředků pro budování potřebné infrastruktury Výběr daní je velmi nízký a roli sehrává také vysoký státní dluh

10 Příčiny rozvoje a zaostalosti
Vládní selhání Vláda neplní svou nezastupitelnou roli při rozvoji - vytvářet příznivé prostředí pro investice, budovat infrastrukturu, zajišťovat dostupné sociální služby, udržovat vnitřní stabilitu a bezpečnost Geopolitika Chudé země čelí ze strany svých obchodních partnerů mnoha překážkám pro obchod, které brzdí jejich rozvoj Stejný účinek mají hospodářské sankce namířené proti nepohodlným režimům

11 Příčiny rozvoje a zaostalosti
Nedostatek inovací Bohaté země mají velké trhy s vysokou konkurencí která vytváří tlak na inovace, přináší na trh nové technologie, zvyšují produktivitu a tím zvětšují kapacitu trhu, což vytváří další tlak na inovace V chudých zemích tato řetězová reakce nikdy nenastala Nízká úroveň vzdělanosti oslabuje výzkumný potenciál, nedostatek dostupného kapitálu brání pokrýt vysoké náklady spojené s výzkumem a nerozvinutý trh znemožňuje návratnost takovéto investice !!!!Inovace jsou zřejmě nejvýznamnějším faktorem, proč se za posledních 200 let tak zvětšily rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi a proč tyto nejchudšími nadále zůstávají!!!!

12 Příčiny rozvoje a zaostalosti
Demografická past Chudé rodiny mívají zpravidla větší počet dětí Náklady, spojené se zaopatřením tolika potomků, však rodiče nejsou schopni pokrýt Vzdělání, ošacení, jídlo tak často dostává jen nejstarší ze sourozenců Ostatní bez těchto možnosti zůstanou nevzdělaní a chudí což v důsledku vede k vysoké míře porodnosti v příští generaci

13 Jih Dále se začíná diferencovat – jádrem se stávají nejméně vyspělé země – chudé z chudých „čtvrtý svět“ Rozvojové země (červená) a vyspělé (zelená), žlutě jsou pak znázorněny ty státy, které se nacházejí mezi oběma skupinami a šedě ty státy o nichž nejsou potřebné informace

14 Skupina G77 při OSN je volná koalice rozvojových zemí
podpořit kolektivní ekonomické zájmy svých členů a zvýšit jejich vyjednávací schopnost při OSN Členové skupiny (zeleně)

15 Rozvojové země Páteří ekonomiky většiny rozvojových zemí je dosud zemědělství Primitivní naturální hospodářství Produkce není určena pro trh Vysoký podíl těžby Hlavně spotřební průmysl - zboží určené především ke krátkodobé nebo dlouhodobé spotřebě

16 Rozvojové země Potravinářské obory
Malá koupěschopná poptávka – brzdí rozvoj výroby Moderní technika jen v oborech pracujících pro export Doprava – nevytváří souvislé systémy Spojení nalezišť a výrobních oblastí s přístavy Různé rozchody kolejnic Průmyslové koncentrace v místech výroby pro vývoz

17 Rozvojové země Nevysoká úroveň urbanizace rychle přibývá
Města nemohou nabídnout dostatek pracovních příležitostí Agrární přelidnění – nadbytek pracovních sil v zemědělství Zapojení do mez. dělby práce se formovalo v koloniálních dobách

18 Rozvojové země Velmi úzká monokulturní orientace v zemědělství specializace rizika neúroda, nezájem o produkci „JIH“ nebezpečný výbušný potenciál sociální exploze o velké ničivé síle Budoucnost lidstva závisí do značné míry na vývoji v rozvojových zemích

19 Sever Vyspělé země  Vysoké HDP na hlavu, rozvinutá energetika, strojírenský a chemický průmysl Má nízký podíl těžby nerostných surovin Převažuje zpracovatelský průmysl a je rozvíjena věda a technika Zemědělství je druhořadé, avšak nezanedbatelné s moderní základnou

20 Sever vysoká zaměstnanost ve službách
Mezi další charakteristiky ekonomicky vyspělých zemí patří: vysoká zaměstnanost ve službách nerovnoměrné rozmístění hospodářství orientace na vědu a výzkum rozvoj cestovního ruchu a dopravy vysoký hospodářský potenciál

21 Sever Regionální rozvoj není všude stejný Rozdíly se často prohlubují
Část oborů vytváří tzv. územně výrobní komplexy Výhodné shlukování závodů Zaměření na zdroje kvalifikovaných pracovních sil - (Škoda – vlastní vysoká škola) a místa s výhodnou dopravní polohou

22 Sever Rozvoj průmyslu v přístavech a námořních uzlech
Vysokotechnologické obory – orientace na vysoké školy, technologické parky Urbanizace (soustředění obyvatelstva do měst) dosahuje vysokého stupně Průmyslové aglomerace často neuspokojivé životní prostředí Úkol: Jaká je situace ŽP v ČR???

23 Sever Mezi vyspělé země se obvykle neřadí země, jejichž bohatství je založeno pouze na těžbě a vývozu nějaké komodity, a přitom nejsou adekvátně rozvíjeny ostatní složky hospodářství, nebo státy, v nichž je bohatství velmi nerovnoměrně rozloženo Mezi takové země patří státy Blízkého východu, jejichž bohatství je založeno jen na vývozu ropy (např: Bahrajn, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie)

24 Vyspělé země světa (modře) v roce 2008 podle Mezinárodního měnového fondu

25 Hospodářská klasifikace zemí
Po 2.SV rozdělení světa na Z a V Dvě soustavy kapitalistická a socialistická Státy s tržní ekonomikou Státy s centrálně plánovaným hospodářstvím (ústředně řízeným) Rozdělení – Jaltská konference 1945 Rozvoj zbrojení

26 Studená válka stav politických sporů, vojenského napětí, zástupných válek a hospodářské konkurence, který vypukl po druhé světové válce mezi komunistickými státy a spojenci – a západními státy Konflikt začal zhruba roku 1947 a trval do zániku Sovětského svazu roku 1991 I když se hlavní účastníci vojensky nikdy nestřetli přímo, boj vedli budováním vojenských koalic, pomocí zranitelných států, zástupnými válkami (Korejská válka), špionáží, propagandou, závody ve zbrojení, rivalitou při sportovních kláních a předháněním se v technické vyspělosti (např. kosmické závody)

27 Cold war europe military alliances

28 Hospodářská klasifikace zemí
V současné světě tvoří nejsilnější skupinu státy s rozvinutým tržním hospodářstvím v minulosti označované jako kapitalistické státy – USA, Japonsko, ZE země, Kan., Aus.,NZ, JAR, Izr. Zabírají 24% souše, 15% obyvatel 50% průmyslové produkce, třetina zemědělské produkce Tři hlavní soupeřící centra – USA, Japonsko, EU

29 G 8 Nejvyspělejší státy světa
USA, Japonsko, Německo, Francie, GB, Itálie, Kanada, Rusko 2/5 světové průmyslové produkce ½ světového vývozu Dříve čistě ekonomicky motivované setkání Dnes více politických témat

30 Hospodářská klasifikace zemí
Menší a malé evropské země s rozvinutou tržní ekonomikou – Dánsko, Rakousko, Norsko….. Přesídlenecké země – evropští vystěhovalci a jejich potomci – vesměs vyspělé hospodářství – Kanada, Austrálie, NZ,…… Postsocialistické země – obnova tržní ekonomiky…..vývoj po roce 1989 – vých. a střední Evropa Z nich nejvyspělejší jsou státy střední Evropy

31 Hospodářská klasifikace zemí
Zvláštní postavení má Rusko Jaderná mocnost- rozsáhlý vojensko-průmyslový komplex Velké surovinové zdroje Neefektivní vysoký podíl těžkého průmyslu Velký nenasycený vnitřní trh

32 Hospodářská klasifikace zemí
V současnosti 150 rozvojových zemí – 4/5 lidstva Nejpočetnější skupina států světa Převážná většina z nich má tržní hospodářství Některé „socialistické“ ústřední řízení ekonomiky – KLDR, Kuba Čína, Vietnam – začínají tržní hospodářství budovat

33 Použité zdroje a literatura
Literatura: Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje:

34 Použité zdroje a literatura
Obrazové materiály: BOGDAN. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SBW01F. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: CFLM. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: COOL CAT. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SPACEPOTATO. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SAN JOSE. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: